Zneužívání armády proti odpůrcům komunistického režimu
-
30. 6. 2020
-
14 komentářů
-
Kristián Chalupa
Záhy po převzetí moci v únoru 1948 začali českoslovenští komunisté budovat represivní model socialismu, v němž připadla důležitá úloha nejrůznějším formám politického útlaku. Tyto represe se staly přesně po vzoru Stalinova Sovětského svazu nedílnou součástí oficiální politiky nové moci.
Ozbrojené složky, a tedy i Československá armáda, hrály v této politice mimořádně významnou roli jako součást represivního aparátu a zároveň jako složka, která byla zneužita formou tzv. Pomocných technických praporů (PTP) k pronásledování skutečných i domnělých odpůrců, jinak smýšlejících občanů, ale i kriminálníků.
Již v říjnu 1948 byly zřízeny tzv. silniční prapory určené pro výkon základní vojenské pracovní služby beze zbraně pro politicky nespolehlivé brance. Reorganizací těchto silničních praporů vznikly v září 1950 Pomocné technické prapory. Jejich příslušníci pracovali především na stavbách, v dolech a ve zbrojních závodech. Pomocnými technickými prapory a Technickými prapory, které byly určeny pro „spolehlivé“ vojáky se sníženou zdravotní klasifikací, prošlo do jejich zrušení v roce 1954 přibližně 60 000 mužů.
Mnozí demokratičtí politici byli po osvobození naivní
Předehrou těchto tragických událostí spojených s represemi proti většině Čechů, Slováků i etnických menšin byl vývoj po únorovém puči, který měl velmi rychlý spád a nenechal nikoho na pochybách, kam směřuje. Ještě v průběhu března 1948 převzaly „kormidlo“ rozhodujících perzekucí nelegální akční výbory Národní fronty všech stupňů. Ty vznikaly bez jakéhokoliv právního podkladu a plnily úkoly, které evidentně odporovaly platné Ústavě i zákonům.
Faktorů, které výrazně přispěly k uchopení moci KSČ v únoru 1948, bylo určitě více. Za zmínku však stojí některé, o nichž se dosud příliš nehovořilo. Existuje řada indicií o tom, že se vedoucí představitelé nekomunistických politických stran v období let 1945-1948 dopustili množství osudových chyb.
„Některé z nich byly vynucené tlakem komunistů. Mnohé vyplynuly z politické naivity zdánlivě zkušených vůdců nekomunistických politických stran, kteří se desetiletí pohybovali ve vrcholné politice. Za jednu z těchto chyb lze považovat přijetí zákona o SNB v létě roku 1947 v podobě, která neumožňovala demokratickou kontrolu tajných služeb, především vojenského obranného zpravodajství a Státní bezpečnosti,“ potvrdil v jednom z dřívějších rozhovorů profesor František Hanzlík z Univerzity obrany v Brně.
V této souvislosti připomněl, že pro zákon o SNB hlasovala rovněž většina poslanců nekomunistických politických stran. Zmíněné složky se pak staly hlavním nástrojem na cestě komunistické strany k moci od léta 1947. Zpravodajské služby dostaly v létě 1947 rozkaz zničit veškeré kompromitující materiály na představitele politických stran Národní fronty, které pečlivě shromažďovaly od roku 1945.
Vedení komunistické strany mělo vážné obavy, že v případě přijetí zákona o SNB, který by umožňoval demokratickou kontrolu bezpečnostních složek zástupci všech politických stran zastoupených v parlamentu, budou zveřejněny kompromitující materiály o jejich nezákonné činnosti ve prospěch KSČ.
„To by mohlo mít katastrofální důsledky včetně ztráty hlasů v případných volbách. V momentě, kdy toto nebezpečí pro KSČ pominulo, byl zahájen rozhodující nástup k uchopení politické moci právě s využitím Státní bezpečnosti,“ uvedl profesor Hanzlík.
Naivní byl podle jeho slov i Prokop Drtina. Hanzlík připomíná, že o jednom z faktorů, který sehrál důležitou úlohu v poválečném vývoji v naší zemi, se zmiňuje ve svých pamětech i sám Drtina. Vedoucí představitelé nekomunistických politických stran nedokázali podle něj reálně analyzovat a odhalit skutečné cíle komunistické strany.
Postup Klementa Gottwalda ve funkci předsedy vlády po parlamentních volbách v roce 1946 vedl k mylné představě, že KSČ bude ochotna spolupracovat s ostatními stranami na budování demokratické společnosti. Podobným způsobem „mlžil“ i tehdejší ministr vnitra Václav Nosek. Dokonce ještě v roce 1947 byl Drtina přesvědčen, že zneužívání bezpečnostních složek ministerstva vnitra je ze strany KSČ realizováno bez vědomí ministra Noska. Opakovaně jej proto žádal o nápravu, což ministr vnitra vždy přislíbil, avšak nikdy nerealizoval.
Uniformované složky, které působily v rozporu se zákonem
Rozsáhlé perzekuce po únorovém puči se rozběhly bez „požehnání“ zákonem okamžitě. Do 26. března 1948 muselo opustit svoje zaměstnání 7013 osob. Do konce května to již bylo přes 10 000 lidí a jejich počet každým dnem narůstal. V létě 1948 bylo perzekvovaných asi 60 tisíc osob. To byl ale jen začátek teroru.
Lidové milice (LM) a později i PTP byly zřízeny v rozporu i s tehdy platnými zákony. Zárodek LM vznikl již v květnu 1945, kdy dostaly zbraně od Rudé armády. Jak uvádějí Vilém Hejl a Karel Kaplan v knize Zpráva o organizovaném násilí (Sixty-eight Publishers, Toronto 1985), tehdejší závodní stráže před odzbrojením ochránila intervence Josefa Smrkovského v České národní radě. Tento stav přetrvával i přes řadu interpelací znepokojených poslanců demokratických stran v Národním shromáždění až do konce roku 1947. Počátkem února 1948 rozhodl ústřední výbor KSČ, aby stranické organizace v závodech zřizovaly tzv. strážní oddíly, které byly složené z komunistů a také jejich sympatizantů. Komunisté se tak systematicky připravovali na rozhodující boj o politickou moc.
Na rozdíl od Lidových milic, které byly vyzbrojeny nejen pistolemi a samopaly, ale například i těžkými kulomety, jedinou zbraní pro desetitisíce pétépáků byla lopata, krumpáč či jiné podobné nářadí. Podle historika Jiřího Bílka, který je autorem knihy Pomocné technické prapory (ÚDV, edice Svědectví, Praha 2002), existují ale nesprávné představy, že příslušníky PTP tvořili pouze lidé pocházející z třídně nepřátelských skupin či politicky nespolehlivého prostředí. „Ve skutečnosti svým složením poměrně věrně kopírovaly třídní a sociální rozvrstvení v čs. společnosti i změny, kterými na počátku padesátých let procházela,“ uvádí mj. ve své knize Jiří Bílek.
K posledním dozvukům tzv. Pražského jara patřilo v roce 1969 vydání satirického románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky. O několik měsíců později byla však kniha zakázána a stažena z prodeje i z veřejných knihoven. Autor v ní osobitým způsobem a s humornou nadsázkou popisuje vojenskou prezenční službu, kterou vykonával v letech 1953 až 1955 u Technických praporů, a nikoliv u původních PTP. Po listopadu 1989 se kniha dočkala nového vydání a byl podle ní o tři roky později natočen i úspěšný stejnojmenný film, v níž jednu z hlavních postav, roli majora Terazkyho, nezapomenutelným způsobem ztvárnil Pavel Landovský.
Je třeba připomenout, že Švandrlíkova kniha i film budí u čtenářů a diváků mylný dojem, že vojenská služba s černými výložkami, jakými byli pétépáci označeni, byla jakousi veselou procházkou. Oprávněně na tento fakt poukazovali mnozí bývalí příslušníci PTP. Přesný opak byl totiž pravdou. Po celou dobu existence jednotek PTP musely desetitisíce těchto vojáků beze zbraně tvrdě pracovat v dolech, na stavbách či v zemědělství. Snahou jejich nadřízených byla kromě těžké práce také převýchova těchto tzv. nepřátel socialismu či jinak nepřizpůsobivých občanů prostřednictvím politických školení. Úkol to byl nadlidský a v podstatě neuskutečnitelný.
Tuto nezákonně zformovanou armádní složku beze zbraní tvořili z velké části vzdělaní absolventi vysokých škol všech směrů, církevní duchovní, bývalí vojáci, ale i dělníci či zemědělci, kteří zastávali negativní názor na poúnorový vývoj. Šlo o přepestrý vzorek celé porobené společnosti. Tito převážně mladí muži neprožívali veselou švejkovskou vojnu, ale tvrdou perzekuci, která se nezřídka dotýkala také jejich bližních. Ve složkách PTP byli lidé, kteří se neztotožnili s novými poměry v Československu ‒ a mnozí z nich na to doplatili nejen zdravím, ale i životy.
Požehnaného věku se ale dožil Jan Decker, který zemřel letos v květnu ve svých 92 letech. Tento bývalý bojovník z barikád Pražského povstání a později politický vězeň komunistického režimu, byl posledním předsedou Svazu Pomocných technických praporů, který v roce 2016 dobrovolně ukončil svou činnost.
Související články
Ctirad a Josef Mašínovi odešli, aby dále bojovali za svobodu
Odpůrci bratří Mašínů často zdůrazňují z jejich aktivit zejména použití zbraní proti ozbrojeným ...
-
29.04.2020
-
136 komentářů
-
Kristián Chalupa
KOMENTÁŘ: Protičeská rétorika šéfa českých komunistů v Rusku
Ve zjitřené atmosféře léta roku 1968 zveřejnil deník ústředního výboru Komunistické strany ...
-
18.05.2020
-
313 komentářů
-
Kristián Chalupa
Role armády na Kubě je stále mimořádná
Legendární kubánský generál José Ramón Fernández, který počátkem 60. let sehrál klíčovou roli při ...
-
10.06.2020
-
29 komentářů
-
Kristián Chalupa
Rusko: Není maršál jako maršál, není generál jako generál
Nažehlená uniforma, naleštěné kožené holínky a vojenská vyznamenání hrály v carském Rusku a v ...
-
24.06.2020
-
89 komentářů
-
Kristián Chalupa
Nikdy nepochopím, nestrávím a neodpustím fakt že po tom všem co napáchali mohou být dodnes legální stranou a dokonce ve vládě. Všichni čelní představitelé KSČ měli po revoluci ...Zobrazit celý příspěvek
Nikdy nepochopím, nestrávím a neodpustím fakt že po tom všem co napáchali mohou být dodnes legální stranou a dokonce ve vládě.
Všichni čelní představitelé KSČ měli po revoluci skončit v base nebo ještě lépe v nějakém ,,gulagu,, kam tak rádi posílali nepohodlné.
Stačí dnes jen okamžik poslouchat soudruhy Skálu, Semelovou nebo Grospiče s Filipem a je jasné že to jsou stále stejní zmetci a gauneři kteří se absolutně nezměnili.
KSČ nebo KSČM, to je k smíchu, výkalu také můžeme říkat různě ale smrdět bude stále stejně!Skrýt celý příspěvekExistuje řada indicií o tom, že se vedoucí představitelé nekomunistických politických stran v období let 1945-1948 dopustili množství osudových chyb. Nejde jen o indície.Zatím ...Zobrazit celý příspěvek
Existuje řada indicií o tom, že se vedoucí představitelé nekomunistických politických stran v období let 1945-1948 dopustili množství osudových chyb.
Nejde jen o indície.Zatím co si J.Masaryk užíval sluníčko ve Spojených státech ministerstvo řídil Clementis,když politici chtěli aktivovat Sokoly bylo jim řečeno,že jsou na lyžích v Tatrách.Beneš se také moc nevyznamenal,někteří poslanci se vzdali mandátu jiní emigrovali atd.
Takže komunisti měli volnou cestu.Skrýt celý příspěvekPane Tesile,při čtení Vašeh píspěvku jsem si vzpoměl na knihuJ.Frolíka:" Špion vypovídá" .O zatýkání ministra Baráka:Nikdo ze členů předsednictva se soptícího prezidenta nedovolil ...Zobrazit celý příspěvek
Pane Tesile,při čtení Vašeh píspěvku jsem si vzpoměl na knihuJ.Frolíka:" Špion vypovídá" .O zatýkání ministra Baráka:Nikdo ze členů předsednictva se soptícího prezidenta nedovolil zeptat, zda zatýkací rozkaz podepsal generální prokurátor. Zato se na to zeptal druhý den Barák sám, a to ministra vnitra Lubomíra Štrougala, který společně s Novotným přišli Baráka zatknout do předsednictva vlády. Štrougal zrozpačitěl, otočil se na Novotného a řekl: ‚Já myslím, že ty snad můžeš zatknout každého bez příkazu generálního prokurátora, ne?‘ Novotný samozřejmě prohlásil: ,Toseví, že můžu, a zároveň tě, Rudlo, vylučuju ze strany,‘ a pak se opravil a dodal: ‚Vás, pane Baráku.‘“
Barák se rozesmál a řekl: Tak pojďte vy chudáci, chcete zatýkat a vládnout a neumíte ani jedno ani druhé!
Jakoby se ty krásné časy navracely.Skrýt celý příspěvek
Každá doba nese svoje. V r. roce 48 "Do 26. března 1948 muselo opustit svoje zaměstnání 7013 osob. Do konce května to již bylo přes 10 000 lidí a jejich počet každým dnem ...Zobrazit celý příspěvek
Každá doba nese svoje.
V r. roce 48
"Do 26. března 1948 muselo opustit svoje zaměstnání 7013 osob. Do konce května to již bylo přes 10 000 lidí a jejich počet každým dnem narůstal. V létě 1948 bylo perzekvovaných asi 60 tisíc osob."
Kolik lidí muselo opustit svoje zaměstnání po r. 68 v tvrdé normalizaci
a při čistkách u prověrkových komisí?
A kolik lidí muselo opustit svoje zaměstnání po listopadu 89??
(lustrační zákon a později bezpečnostní prověrky NBÚ podle zák 148/98Sb.)
Každých 20let vyházena a odejita garnitura lidí. A začínalo se znovu a jinak...Skrýt celý příspěvekSrovnávat tohle je slušný morální relativismus...
Srovnávat tohle je slušný morální relativismus...
To je spíš pěkná ubohost, srovnávat dlouhý režimu (de facto vlastizrádce z řad StB, LM a vysokých představitelů KSČ) s jejich oběťmi. To je jako by si zloděj stěžoval, že musí ...Zobrazit celý příspěvek
To je spíš pěkná ubohost, srovnávat dlouhý režimu (de facto vlastizrádce z řad StB, LM a vysokých představitelů KSČ) s jejich oběťmi.
To je jako by si zloděj stěžoval, že musí vrátit co si předtím "poctivě" ukradl.Skrýt celý příspěveksrovnávat slouhy režimu (automatické opravy mě jednou přivedou do hrobu)
srovnávat slouhy režimu (automatické opravy mě jednou přivedou do hrobu)
Nebuďte útlocitní. Berte to tak, že společnost "sežrala" svoje děti. Stačí se podívat kdo vše po r.89 byl u koryta. Bývalí komunisté nebo synci z bolševických rodin (viz ...Zobrazit celý příspěvek
Nebuďte útlocitní. Berte to tak, že společnost "sežrala" svoje děti.
Stačí se podívat kdo vše po r.89 byl u koryta. Bývalí komunisté nebo synci z bolševických rodin (viz Topolánek)
Po r. 68 co následovalo?? Jedna parta komusnistů si to "vyřídila" s jinou partou komunistů. viz soudruh
https://cs.wikipedia.org/wiki/...
Dnes tohle probíhá úplně stejně ofiko po každých volbách, kdy jsou odsunuti politický náměstci z ministerstev a nahrazeni kádry vítězných stran, to samé z dozorčích rad státních a polostátních firem. Každý vítěz si přivede "své lidi"Skrýt celý příspěvekTak, že jsi guma, tady dokazuješ pravidelně. Ale že jsi až takový duševní mrzák jsem netušil. Srovnávat propuštění z práce, kdy dotyčný si může naj>t stejnou nebo I lepší práci s ...Zobrazit celý příspěvek
Tak, že jsi guma, tady dokazuješ pravidelně. Ale že jsi až takový duševní mrzák jsem netušil. Srovnávat propuštění z práce, kdy dotyčný si může naj>t stejnou nebo I lepší práci s tím, kdy dotyčný nejen]že nesměl pracovat ve svém oboru a podle svého vzdělání a musel pracovat tam kde mu určili soudruzi, ale ještě i jeho děti nesměly studovat, na to je třeba pořádná dávka duševního zmrdství.Skrýt celý příspěvek
Pane Lary,je vidět,že opět překrucujete pravdu,přesně tak jak to dělají komunisté.Po roce 1948 a 1968,dělali čistky komunisté.Po roce,1989,nebyl nikdo s práce vyhozen za své názory ...Zobrazit celý příspěvek
Pane Lary,je vidět,že opět překrucujete pravdu,přesně tak jak to dělají komunisté.Po roce 1948 a 1968,dělali čistky komunisté.Po roce,1989,nebyl nikdo s práce vyhozen za své názory a postoje před rokem 1989.Uvedu jeden příklad.Po roce 1948 byl armadní generál L.Krejčí v penzi a červenci byl 1950 degradován na vojína a v květnu 1953 mu byla odebrána penze. Pracoval jako pomocný dělník ve znárodněné továrně na knoflíky v Jablonném nad Orlicí, patřící dříve rodině jeho ženy. Po intervenci maršála Koněva mu byl roku 1969 vyměřen částečný důchod. Zemřel jako prostý vojín 9. Února 1972 .Po roce 1990 odešel s armády plukovník Ing.Z.Zbytek,nikdo ho nepronásledoval a dnes je milionářem a spoluzakládal Strany práv občanů.A takto plno bývalých komunistů podnikalo a podniká.Skrýt celý příspěvek
"Drtina byl přesvědčen, že zneužívání bezpečnostních složek ministerstva vnitra je ze strany KSČ realizováno bez vědomí ministra Noska." Kolik mame asi dnes naivnich (v lepsim ...Zobrazit celý příspěvek
"Drtina byl přesvědčen, že zneužívání bezpečnostních složek ministerstva vnitra je ze strany KSČ realizováno bez vědomí ministra Noska."
Kolik mame asi dnes naivnich (v lepsim pripade "pouze" naivnich) poslancu ci senatoru ?
A jestli disproporce v poctech na zastupitelskych uradech RF v CR and CR v RF je dana vyhodou, ze se jeden ci dva krtci lepe vytipuji, ci pohou sertvacnosti a servilitou nasich zastupitelu...... to obycejny clovek take dnes nemuze vedet ....Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...