Sestřel letadla Il-20 na pozadí rusko-turecké „zrady“ o Idlíbu

Syrské odpalovací zařízení kompletu S-200; větší foto / AFP, Getty Images 

Izraelskému deníku Ynet se dostala do rukou čtyřiceti stránková zpráva izraelské armády, napsána v angličtině a ruštině, popisující sestřel ruského špionážního letadla Il-20 z pohledu izraelské strany. Podle této zprávy syrská protivzdušná obrana (PVO) během 40 minut odpálila několik desítek střel země-vzduch. Celá situace je o to pikantnější, že na pozadí této události se Rusko s Tureckem dohodli o osudu Idlíbu, bez ohledu na zájmy Sýrie.

Podle izraelské zprávy syrská PVO spustila masivní palbu bez konkrétního zaměření cíle, ve snaze zopakovat úspěšný sestřel izraelské F-16 z února letošního roku. Podle Izraelců se Syřané „vůbec neobtěžovali zajistit, aby ve vzduchu nebyla žádná ruská letadla“.

Výsledky izraelského šetření představil v Moskvě generálmajor Amikam Norkin, šéf izraelského letectva. Izraelci Rusům dále poskytli informace o íránských snahách vytvořit trvalou vojenskou přítomnost v Sýrii a o dodávkách pokročilých íránských zbraní pro teroristické skupiny v této oblasti.

„Setkání se konalo v pozitivním duchu. Došlo k odbornému, otevřenému a průhlednému dialogu o různých otázkách a důraz byl kladen na význam zájmů obou národů a na pokračování mechanismu dekonflikce [zamezení vojenského střetu mezi Ruskem a Izraelem - pozn .red.],“ uvedly izraelské obranné síly s tím, že ruská strana Izraelce ze sestřelení Il-20 neobviňuje. 

Zpráva uvádí, že klasické komunikační kanály mezi izraelskou a ruskou stranou před leteckým úderem fungovaly normálně. V posledních dvou letech izraelské letectvo provedlo v Sýrii na 200 leteckých úderů, především proti íránským pozicím a syrské PVO. Vždy byl přitom úder koordinován s ruskou stranou, aby nedošlo ke střetu mezi izraelskými a ruskými letadly/PVO.

Dle zmíněné zprávy po útoku F-16 syrská PVO aktivovala několik baterií PVO (včetně kompletů S-200) po celé Sýrii a střílela ještě 30 minut poté, co se izraelské F-16 vrátily na svou domovskou základnu. Je otázkou, zda syrská PVO vůbec nízko letící izraelské F-16 vůbec před útokem, v době útoku nebo po útoku objevila. Dodejme, že v únoru syrský komplet S-200 sestřelil izrleskou F-16 nad izraelským vzdušným prostorem poté, co v domnění bezpečí stíhačka vystoupala na vyšší letovou hladinu.

Podle Izraelců právě únorový sestřel F-16 vedl ke změně chování syrské PVO. Do únorového sestřelu syrská PVO proti izraelským F-16 aktivovala vždy jednu baterii PVO a vypálila několik střel země-vzduch s vědomím, že proti izraelskému letectvu příliš nezmůže.

Po únorovém incidentu však začala syrská PVO působit energičtěji a začala nasazovat proti izraelským letadlům více prostředků, jak připomíná The Times Of Israel, také moderní raketové komplety PVO dodané z Ruska. Od té doby vždy syrská PVO proti izraelským letounům vyslala několik desítek střel země-vzduch.

Také Rusové a Syřané mají komunikační kanály, které jsou určeny k předcházení palby „do vlastních řad“. Nicméně podle Izraelců právě tyto kanály v době incidentu nefungovaly.

K sestřelení ruského Il-20 vedly události započaté v pondělí večer, kdy izraelské F-16 provedly úder na sklady íránských zbraní nedaleko města Lakatia, které Írán za podpory syrského režimu pašuje teoristické organizaci Hizballáh. Írán a Hizballáh za svůj nejvyšší cíl prohlašují úplné vojenské zničení Izraele.

Dodejme, že v současné době rusko-syrské vztahy nejsou ideální, zejména s ohledem na nejnovější uzavření dohody mezi Tureckem a Ruskem o provincii Idlib. Problém je, že část Syřanů velmi nelibě nese turecké operace na syrském území a považují turecko-ruskou dohodu za zradu.

„Po anexi sandžaku Alexandretta (Liwá´ Iskandarún) – původně propojeného se Sýrií na západu idlibské a na severu latákíjské oblasti – Tureckem na konci třicátých let 20. století, jde totiž o druhé [turecká přítomnost v Idlíbu - pozn .red.], nikoli bezvýznamné novodobé zahryznutí Ankary do suverénního syrského území,“ píše Ondřej Krátky na webu RebuildSyria s tím, že Syřané původně počítali s ruskou pomocí proti Turecku, případně dokonce doufali v sražení Turecka na kolena (ekonomicky, geopoliticky apod.), a v případném vzniklém chaosu nejen v návrat Tureckem obsazených území, ale možná i návrat v citaci uvedeného sandžaku Iskandarún.

„Záležitost tu [v Sýrii - pozn .red.] tak zároveň rezonuje nejen historickou reminiscencí, ale nutně i zašlápnutým syrským egem. To ji v blízkovýchodním kontextu kultury hrdosti / hany posouvá na jinou, iracionální úroveň,“ píše Krátký. „Pokud bych byl syrským patriotem, generálem či prostě kýmkoli, kdo Rusům doteď věřil, řekl bych, že zradili. Pokud někoho označí příslušník místní kultury za zrádce (pokrytce, lháře atp.), je to ve většině případů definitivní ortel.“

„Nechci tedy jakkoli spekulovat, ale pokud Asad kremelskému šéfovi aka „(ex?) abú Alímu“ [přezdívka Putina - pozn. red.] po incidentu s letadlem skutečně nepovažoval za nutné zavolat [jak uvedl SputnikNews - pozn .red.], může to být klidně i proto, že se sestřelením letadla prostě odmítal mít (veřejně) jakoukoli spojitost – včetně té soustrastné. Pokud totiž Rusové rozehráli v Idlibu hru ve stylu „o Sýrii bez Damašku, nelze se divit tomu, že podobně nestandardně bude (byť v náznacích a/či dílčích činech) vůči Moskvě postupovat i Damašek,“ píše Krátký.

Zdroj: The Times of Israel, RebuildSyria

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Zastaví protivzdušné síly Ukrajiny ruské letectvo? Část II.

V dnešní poslední druhé části se detailněji podíváme na schopnosti ukrajinského komplexu ...

Syrský Idlíb: teroristé, civilisti a Turecko

Aleppo, východní Ghútá, Homs, Dárá a nyní provincie Idlíb, jedna z posledních bašt islamistických a ...

Syrská protivzdušná obrana sestřelila ruský průzkumný letoun Il-20M

Podle ruského ministerstva obrany komplet S-200 syrské protivzdušné obrany (PVO) omylem sestřelil ...

Kurdové útočí na Islámský stát a bojují za svou budoucnost

Syrské demokratické síly (SDF), jejíchž hlavní složkou jsou kurdské Lidové obranné jednotky (YPG), ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 11
  • flanker.jirka
    22:09 02.10.2018

    logik: liší se to, raketa jde po odrazu elektromagnetické energie podle toho z kterého směru je síla signálu silná, další věci srovnává a vypočítává z toho, že radar dole na zemi spočte radiální rychlost cíle a hodnoty zrychlení/zpomalení cíle a údaje se uplinkem cpou na raketu.

  • demagog
    20:15 02.10.2018

    logik: Pre najhrubsie povelove navedenie staci urcit relativnu polohu strely vzhladom na zamernu radaru na ciel, pre odovzdanie treba poznat presnu polohu ciela vzhladom na strelu. To vyzaduje poznat ich presne polohy a navyse orientaciu strely v prestore. Znalost orientacie strely v priestore je u poveloveho navedenia casto len priblizna. Pozemne systemy SACLOS ju casto neriesia vobec. Vzdialenost strely od miesta odpalu sa casto urcuje iba priblizne podla doby letu. Pre metodu troch bodov ju nie je treba poznat vobec, pre metodu proporcneho zblizenia stacia priblizne udaje - aj tak sa vacsinou pouziva polovicna konstanta umernosti.

    AHR hlavica nema kvoli kratkemu dosahu inu moznost. Skutocnost ze sa vysielac a prijimac nachadza na jednom mieste tiez mnohe veci oproti SARH zjednodusuje.

    Informacia z wikipedie je podla mna mylna, moc velku vahu by som jej nepripisoval. Stranka venovana priamo S-200 uz povelove navedenie nespomina.

  • logik
    10:26 02.10.2018

    flanker:
    Čím se to liší od klasického radaru? Tam také v jedné chvíli letí úzce zaměřený paprsek úzce směrovou anténou a příjmá to úplně stejně úzce směrová anténa. V tomto se to nijak neliší od klasického radaru.
    Čím se to liší od bistatického radaru je jedině to, že se přijímač a vysílač nemusí dohadovat na tom, kterej sektor prostoru se zrovna ozařuje - radar furt ozařuje cíl a raketa "hledá", co je ozařované.

    "To jakou rychlostí vůči pozici radaru se střela pohybuje, potřebuje znát radar, který ji ozařuje, z jeho zpracování pak pošle informaci o výsledku i na střelu, kvůli parametrům jako je nadběh."
    To samozřejmě jo, ale ten to zná s nějakou přesností, což znepřesňuje výsledek, dále je třeba znát i úhly, což je další nepřesnost. A ta znalost furt nemění to, že to dělá variabilní dopplerovskej efekt, což se podstatně hůře filtruje. To je zřejmě ten důvod, proč má u země Vega vysokej limit na minimální rychlost - potřebuje pořádnej dopplerovskej posun cíle, aby byl odlišitelnej od menších posunů zemskýho povrchu.

    Ono si je třeba uvědomit, že kvůli vysoký rychlosti rakety je doppler země ve značně větším rozsahu (dle úhlů), než je rozdíl dopplerovskejch posunů země a (vůči raketě dosti pomalého) cíle.

    demagog:
    "ze vzdialenost strela - radar je podstatne mensia ako radar - ciel":
    Jo, aha, tak promiň, blbě jsem To přečet, vzhledem k tomu, co je níže mě nenapadlo, že bys to mohl myslet takhle. :-)
    I v "správné" formulaci se mi to zdá jako "přebytečná podmínka" Vzhledem k tomu, že právě první SAM (např. S-4) používali čistě povelové navádění, tak evidentně už dosti obstarožní radary byly schopeny určení přesné polohy cíle (a tedy korekce všech chyb). Není tedy důvod, aby přechod z povelového navádění na SARH proběhl v jakékoli vzdálenosti od radaru.
    Koneckonců, AHR hlavice přecházejí z povelového navádění nutně až v blízkosti cíle, proč by to mělo být u SAHR jinak?


    Jinak, konečně jsem našel potvrzení toho, co jsem si myslel, ale nikde jsem to nenašel explicitně napsaný:
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    "Examples of missiles which use command guidance with terminal SARH include:
    Russian: SA-5 'Gammon', SA-6 'Gainful', SA-11 'Gadfly', SA-17 'Grizzly'
    "
    Což potvrzuje, že i raketa z S-200 se "lockne" až během letu. Přičemž terminální fází se zpravidla myslí právě fáze, kdy je raketa blízko cíle a tedy vzdálenost od radaru je větší než vzdálenost k raketě.

  • demagog
    21:39 01.10.2018

    logik: "Pokud by toto platilo, pak by to nutně znamenalo, že každá SAHM raketa najde cíl až během letu, a niíkoli při vypuštění."

    To rozhodne nie, pretoze tato podmienka je splnena aj ak je strela este stale na "rampe" alebo zavesniku.

  • flanker.jirka
    21:07 01.10.2018

    logik: a je opravdu nutné pro tento případ striktně řešit problém fázové detekce, jako pro bistatický systém? Raketa reaguje na odraz z úzce směrovaného anténního svazku střeleckého radaru. Díky směrovosti antén jak na sřele, tak na radaru jsou výkonové poměry oproti odtazům odjinud odlišné.
    To jakou rychlostí vůči pozici radaru se střela pohybuje, potřebuje znát radar, který ji ozařuje, z jeho zpracování pak pošle informaci o výsledku i na střelu, kvůli parametrům jako je nadběh.

    demagog: vždy musíte mít nějaký systém pro nasměrování střel k cíli, i u systému KUB se musí sesouhlasit radar s odpalovákem, u střel vypouštěných kolmo jde o podobnou věc, tam zase musí raketa po startu odlétnout správným směrem a dochází k zachycení LOAL. Pak už probíhá komunikace jedno nebou vícecestným datalinkem, podle konstrukce systému.

  • logik
    20:51 01.10.2018

    "Dolezite je aby platilo ze vzdialenost strela - radar je podstatne mensia ako radar - ciel, a teda paralaxna chyba je mala"

    Pokud by toto platilo, pak by to nutně znamenalo, že každá SAHM raketa najde cíl až během letu, a niíkoli při vypuštění. A tedy by to bylo jen potvrzení toho, co tvrdím, že i SAHM rakety musí být schopny nejen udržet cíl, ale i ho "najít".

    (Ale z toho, co jsem četl o S-200, si tím nejsem jist. Mám dojem, že první verze možná opravdu hlavici zamykala ještě před opadlem, ale jistě to tvrdit nemůžu a v tom případě ta vzdálenost menší evidentně není)

  • demagog
    16:57 01.10.2018

    logik: S-300 nie je cisto SARH system ale nejaka variacia TVM.

    Z hladiska odovzdania ciela nie je podstatne ci sa raketa este stale nachadza na "puske" alebo uz leti. Dolezite je aby platilo ze vzdialenost strela - radar je podstatne mensia ako radar - ciel, a teda paralaxna chyba je mala. Predpokladam ze S-300 si ciel prevezme po nakloneni do smeru ciela. Obdobny problem sa vyskytuje aj u striel vzduch-vzduch kde vyhlad na ciel moze zaclanat cast draku lietadla, najma ak su nesene ciastocne zapustene pod trupom napr. u Tornada ADF.

  • logik
    13:07 01.10.2018

    demagog: "Hlavica je umiestnena na stabilizovanon zavese, je rozdiel v tom kam mieri hlavica a kam strela."

    Např. S-300 se vypouští vertikálně. Tedy v okamžiku vypuštění, když by sledovala cíl, tak by musela mít radar natočený o devadesát stupňů. Takový field of view (cca 180°) nemají ani špičkové radary na stíhačkách, ty dosahují cca 120°. Jistě to tvrdit nemohu (nemáte někdo obrázek seekeru z S-300? S-200 by toho schopna není zcela jistě, ale ta se vypouští s elevací 48°?), ale IMHO se mýlíš.

  • demagog
    07:18 01.10.2018

    logik: Hlavica je umiestnena na stabilizovanon zavese, je rozdiel v tom kam mieri hlavica a kam strela.

    Moznost opetovnej detekcie ciela obvykle sluzi ako alternativa k tomu nechat strelu spadnut a funguje ak sa parametre (polohove uhly, rychlost) ciela moc nezmenili. Odpal nezameranej strely moze mat vyznam z taktickeho hladiska, v takomto pripade vsak schopnosti znacne degraduju, hlavica je citliva na REB.

  • logik
    00:03 01.10.2018

    Dëmagog:
    "Bavime sa v kontexte SARH hlavice? Ta ciel nedetekuje ale sleduje."

    Nikoli, moderní hlavice zpravidla míří "před cíl", a letí po semibalistické dráze, což znamená, že po příletu do cílového prostoru musí svůj cíl nejprve nalézt, aby ho pak mohla sledovat.

    Navíc, funkci opětovné detekce cíle po ztrátě locku měla už stará Vega....

  • logik
    23:14 30.09.2018

    flanker.jirka:
    Obávám se, že nic lepšího, než se znovu odkázat na todle:
    http://turma-aguia.com/davi/sk...
    nemůžu. Téma je tam popsáno daleko detailněji, než co píšeš Ty a s odlišnými závěry - že to prostě zas tak jednoduché není a že případ bistatického radaru je podstatně obtížnější, než u monostatického, obzvlášť, když se vůči sobě pohybují.

    Jo máš pravdu, že pokud zanedbáš spoustu ale, tak samozřejmě máš pravdu: je tam doplerovskej posun a je teoreticky možné ho použít k odstranění clutteru. Prakticky je tam ale nemálo problémů - od synchronizace vysílače a přijímače, až po problém při vyfiltrování odrazů, kde narozdíl od monostatického radaru nemá clutter od bistatického radaru konstantní vlnovou délku a nejde tedy tak jednoduše odečíst.
    To vše vede k velmi problematické aplikaci na první pohled "jednoduchého principu" - a není tedy divu, že evidentně (jak lze vyčíst z ovládacího pultu S-400) i moderní SAHR rakety s tím mají problém, když dostávají velké množství clutteru s velkým rozsahem doplerovského posunu, což je přesně případ, kdy ozařovací paprsek letí těsně nad zemí.


    PS: "Nebo si ty sinusovky o rozdílné frekvenci namaluje, pak vám snad už dojde, že mimo frekvence se ve stejný čas posune i fáze toho signálu."
    Ale to já jsem nikdy nepopíral. Lámeš se do otevřených dveří. To, co se snažím vyjádřit je to, že v okamžiku, kdy se Ti mění frekvence, tak už nemá smysl se bavit o fázi vlny jako takové, protože to, o kolik se fáze změní, záleží na vzdálenosti od odrazu. A to je společné pro mono i bistatický radar.

    To, co dělá rozdíl mezi mono a bistatickým radarem je to, že bistatický nemá šanci znát přesně fázi (ale ani vlnovou délku) NEMODIFIKOVANÉHO paprsku, což znemožňuje nebo ztěžuje použití některých technik zpracování signálu.

  • flanker.jirka
    20:09 30.09.2018

    logik: tak jinak, vyšlete signál o frekvenci F a přijměte zpět buď se stejnou frekvenci F od nepohyblivého cíle a další od pohyblivého o frekvenci F +- dopplerovu frekvenci. A tím že budete mít koherentní a nebo pseudokoherentni systém budete schopen porovnat tento posun a rozlisite cíle od pozemních předmětů.
    Nehledejte v tom nějaký převaděč spojitosti :-)
    Nebo si ty sinusovky o rozdílné frekvenci namaluje, pak vám snad už dojde, že mimo frekvence se ve stejný čas posune i fáze toho signálu.

  • demagog
    19:44 30.09.2018

    logik:
    "Ten sa bude u manavrujuceho ciela samozrejme menit, rovnako ako v pripade monostaticekho radaru."
    Právě, že ne stejně.

    To malo znamenat ze v oboch pripadoch sa jedna o funkciu manevrov ciela, nie ze ta funkcia je rovnaka.

    Pro detekci rychlosti cíle bistatickým radarem pomocí dopplera je tedy třeba určit i rychlost a pozici přijímače a vlastně i pozici rychlost cíle, aby šlo zjistit správnou velikost dopplerovského jevu způsobenou pohybem cíle. Trochu slepice a vejce.

    Bavime sa v kontexte SARH hlavice? Ta ciel nedetekuje ale sleduje.

  • logik
    18:31 30.09.2018

    flanker:
    Zdá se mi, že směšuješ fázi vysílaného signálu a fázi interference dvou signálů o různé frekvenci. To jsou dvě různé věci. Fáze primárního signálu (a (ne)koherentnost radaru) je něco jiného než fáze dopplerovské frekvence. Byť se sice koherentní signál opravdu užívá k přesnému určení dopplerovské frekvence, a obojí je veličina popisující vlnu, jde o dvě různé veličiny popisující jiné vlny a nesoucí jiné informace.

    Asi se mi nepodařilo se vyjádřit potřebně jasně, ale od začátku měl na mysli fázi primárního signálu, kdy možností její (ne)znalosti se liší mono(bi)statické radary. A že jeden (byť ne ten hlavní) problém bistatického radaru je, že není z principu koherentní, max pseudokoherentní (jo, kupodivu vim co to je :-)), což s sebou nese ne nepodstatné nevýhody. Koneckonců právě v Tebou linkovaném odkazu jsou některé podstatné nevýhody pseudokoherentního radaru zmíněny.

  • flanker.jirka
    13:40 30.09.2018

    logik: krásně to mají k fázové detekci popsané zde:
    http://www.radartutorial.eu/11...

    cituji: Since the Doppler- frequency (few Hertz) is small relatively to the transmitted frequency (much Mega-Hertz), therefore a phase comparison is more easily to carry out than a direct frequency comparison technically.

    A toto jsem vám psal 29. . 2018 18:47
    Z konstrukčního hlediska je jednodušší změny frekvence realizovat fázovou detekcí než mít někde měření přímo nosné frekvence.

  • flanker.jirka
    13:35 30.09.2018

    logik: ale ta změna fáze je výsledkem frekvenčního posuvu vlivem odrazu od pohybujícího se objektu, podívejte se na případ B tady na odkaze
    http://www.fyzika007.cz/mechan...
    http://www.radartutorial.eu/11...
    je tam vidět situace pohybujícího se objektu, určitě jste se s tím setkal, když vás někdě míjelo například rychle jedoucí auto, když se přibiližuje, slyšíte vyšší tón zvuku (vyšši frekvence a kratší vlnová délka, než pokud by auto stálo) a když vás mine a vzdaluje se, tak se tón sníží (klesne frekvence a naroste vlnová délka)

    pseudokoherentní radar používá ten samý princip rozlišení stojících a pohybujících se cílů, jako koherentní, jen jde o případ, kdy zdroj signálu není plně stabilní a jeho stabilita frekvence kolísá, takové zdroje byly například magnetrony, takové radary pak používají princip koherence porovnáním se vzorkem vždy posledního vyslaného pulsu a v systému se pak při porovnání vzorku provádí automatické ladění kmitočtu (AFC)
    http://www.radartutorial.eu/08...
    Koherentní radary pak používají stabilní zdroje, které nemusí mít takové obvody AFC. Jako zdroje vysílaného signálu najdete například klystrony, TWT, nebo polovodičové prvky.

    pak se dostaneme k tomu, že když přijme radar nějaký signál, projde přes superhet nějakou intermediate frequency, tak jde signál na filtraci
    http://www.radartutorial.eu/11...

  • logik
    22:09 29.09.2018

    flanker: :-) ne, že bych se nemohl přepsat, ale když jsem psal fázi, opravdu jsem myslel fázi. Viz např.
    http://www.radartutorial.eu/10...
    Fáze má smyl pouze u (frekvenčně) nemodifikovaného signálu - bavit se o fázi primárního signálu v souvislosti se signálem modifikovaným dopplerovským jevem nemá smysl (tam se dá bavit o fázi doplerovského posunu, což je ale něco jiného).

    To, že nemáme fázi jsem myslel tak, že zatímco monostatický radar může znát fázi vysílaného paprsku, bistatický ji nezná a tak to defakto není koherentní radar (což má určitá negativa). Ale zrovna tydle negativa jdou vyřešit (tzn. pseudokoherentní radar).

    demagog:
    "Ten sa bude u manavrujuceho ciela samozrejme menit, rovnako ako v pripade monostaticekho radaru."
    Právě, že ne stejně. U monostatického radaru dojde k jedinému doplerovskému efektu: pouze pohybu cíle (teda dva: na "příjmu" i "vysílání" odrazu, ale ty budou mít stejnou velikost a dají se počítat jako jeden dvojnásobný). Doplerovské jevy u vysílání a příjmu na radaru se díky inercialitě soustavy odečtou. Z detekovnaného doplerovského efektu tedy je možno rovnou "číst" radiální rychlost objektu.

    U bistatického ale dochází k doplerovskému posuvu celkem třikrát: u "příjmu" a "vysílání" při odrazu a ještě i u příjmu na přijímači. A co hůře, ten doplerovský efekt nezávisí pouze na radiální rychlosti cíle, ale na celém vektoru rychlosti jak cíle, tak i přijímače, a ještě na úhlech, v kterých se paprsek odráží a v kterých dorazí k přijímači.

    Pro detekci rychlosti cíle bistatickým radarem pomocí dopplera je tedy třeba určit i rychlost a pozici přijímače a vlastně i pozici rychlost cíle, aby šlo zjistit správnou velikost dopplerovského jevu způsobenou pohybem cíle. Trochu slepice a vejce.

    Ne, že by to nešlo vyřešit (např. vysílač zpravidla tyto informace má, pokud funguje zároveň jako monostatický radar, což pravidla funguje), ale přinejmenším to jednak dosti zesložiťuje zpracování signálu, jednak tyto informace jsou známé pouze s nějakou nepřesností, což znemožňuje měření se stejnou přesností, jako lze dosáhnout u monostatického radaru.

    Viz např.
    http://turma-aguia.com/davi/sk...
    "These skewing and spreading effects, along with increased clutter levels, can greatly complicate the ability of a bistatic radar to detect targets in clutter."
    Což je přesně to, o čem tady celou dobu mluvím....

  • demagog
    21:23 29.09.2018

    logik: Necital som celu diskusiu tak neviem kam mierite. Priamy signal sa vyuziva na synchronizaciu lokalneho oscilatora superhet prijimaca. Dopplerov posun bude vysledkom vektoroveho suctu vzajomnych rychlosti radaru, ciela a strely. Ten sa bude u manavrujuceho ciela samozrejme menit, rovnako ako v pripade monostaticekho radaru. Raketa pred odpalom dostane parameter rychlosti ciela, podla toho sa nastavi preladitelna pasmova priepust.

  • flanker.jirka
    18:47 29.09.2018

    logik: opatrně s pojmy fáze a frekvence, v tomto případě je změna fáze signálu způsobena změnou frekvence. Podívejte se na vysvětlení Dopplerova jevu.
    Ta změna "fáze" je změnou až na výstupu fázového detektoru, ale stále jde pouze o změnu frekvence. Z konstrukčního hlediska je jednodušší změny frekvence realizovat fázovou detekcí než mít někde měření přímo nosné frekvence. Fázové detektory jsou realizovány až na mezifrekvencnim kmitočtu, tedy ne třeba na 10 GHz ale třeba na 60 MHz.To je výsledkem superhetu.

  • logik
    18:34 29.09.2018

    demagog: to, že pošleš stejný signál na raketu Ti zas tak nepomůže. Stejnou fázi nebude mit ten signál zcela jistě (což by asi ještě nevadilo), ale právě kvůli dopplerovskému efektu nebude mít vlastně ani stejnou frekvenci, jako odražený signál dopadající pod jiným úhlem. Fyzika je sviňa.

    flanker: Ten zásadní rozdíl je v tom, že když nemáš koherentní signál, tak ho nemůžeš "odečíst" od přijímaného. Nějaký "přibližný" signál asi využít můžeš, ale není to prostě ono... Vega evidentně nějaké zpracování dopplerova posuvu (ať už s infem od radaru či ne) dělá, není však zdaleka tak dokonalé, jako když k dispozici koherentní signál máš, což je v podstatě doložené limitem minimální rychlosti cíle u země

    S-400 tam má stejnou čáru na stejném místě, takže evidentně se u ní podobná limitace vyskytuje také. Že schopnost zpracovat signál se od té doby vylepšila, takže minimální rychlost cíle tu bude nižší je skoro jisté - ale ten limit je principiální a evidentně v nějaké formě má vliv i na modernější rakety, než je Vega.

  • demagog
    17:22 29.09.2018

    logik: SARH hlavice maju priamy signal k dispozici uplne bezne. Strely maju kvoli tomu do zadu otocene anteny a radar, ak metoda zblizenia nezarucuje ze sa strela udrzi v hlavnom zvazku, doplnkove prvky na vyplnenie nul vo vyzarovacej charakteristike. Hlavice su tiez vybavene dopplerovym filtrom (velocity gate).

  • flanker.jirka
    15:13 29.09.2018

    logik: snažím se to tu zjednodušit, stejně v tom ameriku neobjevíme, posílat na raketu rádoby koherentní vzorek signálu je možná složité, musí se brát v potaz i její vlastní rychlost, no vydalo by to na pěknou práci :-D Ale na raketu postačí informace o hodnotě radiální rychlosti a pokud taková hodnota bude v pohodě v rolišovací schopnosti systému, bude raketa fugnovat správně.
    To co vidíme na obrázcích PÚP Vegy možná už dnes také neplatí v plném rozsahu, nevíme do jaké míry došlo k modernizaci syrských kompletů.
    Možná je to s podivem, ale i stát v NATO, Litva má firmu, která nabízí upgrade SA 2 a SA 3 systémů., papírově to vypadá dobře.
    http://www.litak-tak.eu/en/pro...

  • logik
    10:59 29.09.2018

    flanker: ten čitatel blabla je v obou případech stejný a tedy nepodstatný, protože se vykrátěj, to sem myslel, že je jasné, klidně si místo blabla najdi radarovou rovnici a dosaď si tam z ní místo toho správný věc (vlnovou délku, zisk antény atd... atd....)

    " Jde o to, že radary dokáží rozlišit odrazy od pevných předmětů s nulovou nebo velmi malou radiální rychlostí vůči radaru od těch, které se pohybují. "
    Jak jsem psal minule, tak to není tak jednoduché, když nemáš k dispozici zdrojovou frekvenci pro odečtení pulsů na stejný frekvenci. Ne, že by to nešlo, ale nebyla to na přelomu 70/80 jednoduchá věc.

    "rakety mívají datalinky pro přenos informací mezi odpalovákem nebo radarem a střelou. "
    To Ti moc pomůže jen částečně, přesnou frekvenci datalinkem IMHO nepřeneseš.

    "Každopádně to funguje dobře a vést efektivní střelbu na pozadí Země uměl s jistotou už i Mig 23 ML s raketou R 23."
    No s jistotou, safíry byly v tomdle novátorský, ale jinak to byly poměrně nespolehlivý radary, a LDSD dosti omezovalo dosah radaru. Ale když střílíš LDSD z letadla, tak Ti právě naváděcí paprsek nejde těsně kolem země, v takovém případě jsou odrazy od země podstatně slabší a radarovej signál "vychovanější", než když máš paprsek jdoucí třeba 100km tesně kolem země, s tisíci odrazama a interferencema.

    V manuálu Vegy je ta čára palebného horizontu na pomalejší cíle popsána jasně. S-400 bude zvládat jistě více (tedy pomalejší cíle), ale ta čára tam určitě pro legraci není....
    U 98M3 dle
    http://www.ausairpower.net/APA...
    "snížili" minimální výšku nad terénem z 1km na 250m. Takže je možné, že ta čára je pro starší 98M2 rakety.

  • flanker.jirka
    10:08 29.09.2018

    logik: ...asi tu nebudeme řešit co Vyjde, když konstantu "blabla" bude dělit čímkoliv jiným. Jde o to, že radary dokáží rozlišit odrazy od pevných předmětů s nulovou nebo velmi malou radiální rychlostí vůči radaru od těch, které se pohybují.
    Další věci se pak řeší různě, většinou nejsou SARH rakety vedeny jen tak bez dalších korekčních informací, rakety mívají datalinky pro přenos informací mezi odpalovákem nebo radarem a střelou. Raketa tak upravuje dráhu podle toho, zda je cíl na příletu, na odletu, na radiále a pode toho zda se poletí na cíl z dolní nebo horní polosféry.
    Každopádně to funguje dobře a vést efektivní střelbu na pozadí Země uměl s jistotou už i Mig 23 ML s raketou R 23.

  • logik
    23:40 28.09.2018

    flanker: on je to problém i teď, furt mají radary oproti zemi podstatně horší rozlišovací schopnosti.
    A právě, co se týče koherentních filtrů, tak ty právě bistatické radary mohou použít podstatně obtížněji, protože prijímač nemá k dispozici vysílaný puls, který by mohl ve zpožďovací smyčce namixovat k příjmutému signálu a odfiltrovat tak nepohyblivé cíle.

    Je pravda, že u S=X00 dochází při startu k něčemu, čemu říkají synchronizace, kde odhaduji právě dochází k tomu, že se raketa snaží naučit frekvenci naváděcího radaru. Ale furt to bude řešení značně nepřesnější, než když mám přijímač a vysílač v jednom: žádný dva oscilátory Ti nebudou kmitat přesně stejně.
    Tomu by i odpovídal vysoký limit na minimální rychlost detekovaných předmětů blízko země v tom manuálu S-200.

    "om pak hraje roli i to, že se od cíle odráží signály směrem k zemi a potom zase nahoru. "
    Jenže každej odraz je všesměrovej. U bistatickýho radaru máš radarovou rovnici pro primární odraz
    blabla / (r_1^2 * r_2^2). Když tam přidáš ještě odraz dole od země, tak to bude
    blabla / (r_1^2 * r_3^2 * (r_2^2+r_3^2 - r_2r_3 cos \alpha), kde r_1 je vzdálenost cíle od radaru, r_2 vzdálenost cíle od rakety a r_3 vzdálenost cíle od země a alpha je úhel mezi přímou a odraženou cestou.
    Když porovnáš intenzity primárního a sekundárního odrazu, většina se Ti pokrátí a zbyde Ti, že poměr síly přímého a odraženého signálu je:
    r_3^2 * (r_2^2+r_3^2 - r_2r_3 cos \alpha) / r_2^2 = hodně cca r_3^2.

    (Menších hodnot pak bude dosahovat při \alpha kolem jedné, což je opět v případě, kdy je cíl těsně nad zemí a odrazy od země jsou skoro paralelní s dráhou primárního odrazu).

    Např. tedy bude-li cíl 100m od země, tak budou jeho odrazy od země řádově desetitisíckrát menší. Pokud teda cíl nebude vyloženě nalepenej na zemi, tak u SAHM rakety je ground clutter od těchto sekundárních odrazů řádově jednodušší problém, než ground clutter tvořený primárními odrazy. Nějak ho filtrovat je asi také třeba, ale neznamená to, že raketa, která umí filtrovat tydle sekundární odrazy, zvládne odfiltrovat primární ground clutter.

  • flanker.jirka
    21:44 28.09.2018

    logik: někdy jsou ruské prezentace tak podivné, že si člověk říká, jakej matroš tam hulí.

    K problému sledování cile na pozadí odrazu od země to byl problém dříve, ani stíhací letadla zpočátku neměly účinné zařízení jak vidět níže letící cíle. V radarech se používá princip koherence a fázové detektory. Čerpá se ze znalosti Dopplerova jevu.
    Pro případ ozáření cíle radarem musíte brát v potaz i to, že od cíle se vlny odrážejí všesměrově, nejen zpět k radaru, z toho čerpá signál i SARH střela, pokud by to nefungovalo musela by střela letět prakticky pouze v anténním paprsku. tom pak hraje roli i to, že se od cíle odráží signály směrem k zemi a potom zase nahoru.
    Cokoliv se pak dívá dolů radarem musí nežádoucí signály filtrovat, právě díky dopplerovu jevu. Na www.radartutorial.eu... najdete vše o radiolokaci. I problém vicecestneho šíření vln.

    Zobrazení na obrázku je pouze detail to jak si co nastaví je věcí operátorů a je možná i žádoucí mít odlišnou grafiku (styl) mezi řídícím přehledovým radarem a střeleckým, dá se předejít záměnám ve funkčnosti a rozhodování. Musíme brát v potaz i to, že v bojových podmínkách jsou tam pod velkou dávkou stresu.

  • givicz
    21:07 28.09.2018

    Sejdeme se kvůli Idlibu i s Ruskem a Francií, slíbila Merkelová Erdoganovi
    Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/idlib-...

    Německá kancléřka Angela Merkelová po schůzce s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem uvedla, že se kvůli situaci v syrském Idlibu uskuteční společné jednání Německa, Turecka, Ruska a Francie. V Sýrii se mezitím pokračuje v přípravách demilitarizované zóny v Idlibu.
    Schůzky by se kromě ní a Erdogana měli zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, píše Reuters.
    Dohodlo se na tom v minulosti Rusko s Tureckem, které má v Idlibu své vojáky stejně jako Rusko, jež je spojencem Damašku. Bogdanov řekl, že Moskva je přesvědčená, že Turecko a Sýrie dohodu o Idlibu dodrží. Turecko má zajistit odzbrojení povstaleckých skupin.

    Damašek spokojen s situací v Idlibu po dohodě mezi Ruskem a Tureckem
    https://breakingthenews.net/da...
    Sýrský ministr zahraničí Walid Muallem v pátek uvedl, že vláda v Damašku je "spokojena" se situací v Idlibu po mírové dohodě mezi Ruskem a Tureckem, která se uskutečnila dříve v září.
    "Ano, jsme s touto situací spokojeni," uvedl Muallem, ale varoval, že "teroristé" stále brání civilistům, aby opustili poslední oblast rebelů v zemi. "Teroristé musí odejít Idlibu, vláda by neměla být v rukou cizinců," zdůraznil. "Nevím, jestli už teroristé opouštějí. Doufám, že proces začal."


    Za dobu dohody bylo řídícímu centru Izraele předáno 310 oznámení o činnosti VKS Ruska u hranic Izraele naopak izraelská předala Rusku 25 oznámení a to ještě těsně před útokem na Syrském území... v důsledku operace na jiho-západě Sýrie v létě bylo na Golanských výšinách vybudováno šest stanovišť ruské vojenské police, která zabezpečila po 6 letech návrat vojáků OSN na toto místo.. toto opatření zabezpečilo úplné ukončení odstřelování Golan z území Sýrie.... na žádost Izraele Ruská strana zabezpečila odchod proíránský skupin z tohoto území na bezpečná místa které žádal Izrael cca 100 km na východ Sýrie.. bylo odvedeno 1050 lidí, 24 odpalovacích zařízen raket a 145 ks různé těžké vojenské techniky ... atd. atd..

  • givicz
    20:26 28.09.2018

    Ruské ministerstvo zahraničí řeklo o kontaktech s Izraelem ohledně incidentu s IL-20
    https://russian.rt.com/world/n...
    Ruský náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov uvedl, že kontakty s Izraelem o situaci kolem ruského letadla Il-20 sestřeleného v Sýrii jsou neustále.
    Dříve izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman uvedl, že incident s ruskými letadly Il-20 nad Středozemním mořem neovlivnil kontakty mezi Ruskem a Izraelem .

    Rusové v Sýrii zřejmě z letadla vykládají moderní řídící středisko protivzdušné obrany..

    https://twitter.com/krakek1/st...

  • logik
    17:50 28.09.2018

    flanker:
    "nemůže být celá situace i trochu jinak, například, že v záznam sedí a nějaké letadla byly prostě v tu dobu nad Kyprem? "
    Která letadla? Pokud to nebyly ty tři F16, pak ten obrázek Rusové natolik špatně interpretují, že se nedá brát jako důvěryhodný zdroj. Pokud nepoznají tamty F16, pak nemáme důvod věřit tomu, že tu čtvrtou F16 identifikovali správně.

    A pokud to ty tři F16 byly, pak by ovšem zas byly špatně ty obrázky z toho přehledového radaru, který je skoro ze stejného času.

    Takže buďto ty dva snímky nejdou dohromady a tedy je jeden z nich zfalšovaný, anebo je Rusové natolik špatně interpretují, že stejně nevíme, co na těch snímcích vlastně je....

    "Ohledně záznamu z toho briefingu si nemůže být jisti vším, záleží na kolik byla ta guma seznámena s tím odkud co má"
    To už mi přijde jako hodně nepravděpodobný. Ta tiskovka byla evidentně dobře připravená, generál "nevařil z vody", přesně věděl, co chce říci. A navíc je to vlastně jedno: i kdyby to nebyl záběr z radaru z Hmeiminu, furt by to nesedělo.

    "chápu co máte na mysli, ale kinematika raket bývá vedená i shora, tak že tak jako tak koukají na cíl proti odrazům i od Země nebo moře."
    Expert na radary nejsem, takže tady si trochu "vymýšlím" jen z obecné znalosti fyziky radiových vln, ale toto mi přijde jiné. Pokud mě někdo opraví/doplní, budu rád:

    IMHO je třeba odlišit SAHM a AHM raketu.
    - U první z nich, i když je útok vedený shora, tak míří na cíl, který není ozařován shora. Pokud je tedy cíl v dostatečné vzdálenosti od terénu, tak není důvod, by ozařovací parsek se někde odrážel od země.
    - AHM raketa zas má radar v hlavici. V tu chvíli jednak jsou ground clutter slabší, protože cíl je k radaru blíže než povrch země (u SAHM je dráha paprsků od cíle i od země +- podobně dlouhá), je tam těch odrazů od země méně a jsou předvídatelnější (u SAHM se posčítají odrazy po celou cestu paprsku kolem "povrchu", což je pěknej guláš) a navíc má aktivní radar i informace o vzdálenosti, kterou příjmaný signál urazil - a pomocí toho může filtrovat.
    SAHM má také horší možnosti využití dopplerova efektu, protože se vysílač a přijímač vůči sobě pohybují.

    Děkuju za
    https://forum.valka.cz/attachm...
    zdá se mi, že ten horizont tam dost odpovídá tomu, co je na té S-400. Podle toho popisu umí Vega pod tou modrou čárou sejmout jen dostatečně rychlé cíle. To by i odpovídalo tomu, že blízko země je třeba silného dopplerovského efektu, aby raketa byla schopna najít cíl.
    IMHO tomu bude podobně i u té S-400, nepůjde o "absolutní nemožnost střílet", ale o zhoršenou možnost omezenou na rychlé cíle. Kdy se dá předpokládat, že novější snímače v raketách S-300 budou schopny detekovat i slabší dopplerovský posun, než zvládá Vega. takže rychlostní limit bude nižší.

    "" v reálu se na každé bude zobrazovat vše odlišně, podle toho co kdo bude mít za funkci, zda bude předávat data nebo řídit palbu."
    To je možné, ale i ony ty obrázky mají jiný "styl grafiky". Připadá mi, že řídící SW by se lišil informacemi, ale nikoli stylem. To, že jde o obrázky z různých verzí řídících konzolí mi přijde jako pravděpodobnější vysvětlení - koneckonců určitě ten systém vyvíjejí. Ale samozřejmě jen "hádám".

  • flanker.jirka
    16:48 28.09.2018

    Shania: lidí mají nejspíše málo, Evropa je plná inženýrů. Ale rusové rádi pošlou turisty pokochat se zdejší architekturou :-D

  • flanker.jirka
    16:47 28.09.2018

    logik: nemůže být celá situace i trochu jinak, například, že v záznam sedí a nějaké letadla byly prostě v tu dobu nad Kyprem?
    Mnohem lepší by bylo posoudit vše ze spojitého záznamu, rusové dali ven jen nějaké jedny pozice, ale proto abychom mohli posoudit co v dané oblasti, který cíl dělal, na to je to prostě málo.

  • flanker.jirka
    16:35 28.09.2018

    logik: chápu co máte na mysli, ale kinematika raket bývá vedená i shora, tak že tak jako tak koukají na cíl proti odrazům i od Země nebo moře.
    Tady na odkaze najdete i obrázky PÚP Vegy, také je tam vyznačen radiový horizont
    https://forum.valka.cz/topic/v...

    Ohledně záznamu z toho briefingu si nemůže být jisti vším, záleží na kolik byla ta guma seznámena s tím odkud co má. Po cestě k takovému generálovi se toho dost přeformulovat, stačí se podívat občas na hlášky tiskových mluvčí ministerstev ČR.

    Ten obrázek z radaru, který prezentuje Shania vypadá ne jako část z přehledového radaru, ale už sektor u střeleckého radaru. Možná proto se Vám to nezdá, v pdf dokumentu jsou vidět na všech třech pracovištích nastavené stejné "obrázky" v reálu se na každé bude zobrazovat vše odlišně, podle toho co kdo bude mít za funkci, zda bude předávat data nebo řídit palbu. ...jak je to dnes digitální zobrazení, tak si s tím operátor může vyhrát, filtrovat co vidět chce a nechce, je to jako nastavení OS v počítači.
    https://twitter.com/halmiso1/s...

  • flanker.jirka
    16:14 28.09.2018

    PavolR, Shania: sorry, zaměnil jsem si SA21 s SA 22 :-D

  • flanker.jirka
    16:11 28.09.2018

    PavolR: tím počtem máte na mysli počet SAM site?
    (s turky musí vycházet dobře, ti na rozdíl od jiných poslů míru a dobra jsou ochotni tam poslat armádu i proti Asadovi)

  • logik
    14:47 28.09.2018

    teda "data z radaru z Hmeiminu"

  • logik
    14:39 28.09.2018

    shania: ten monitor vypadá trochu odlišně, než to co prezentují na tom videu. Na druhou stranu to co prezentují na tom videu vypadá stejně, jako snímky konzole S-300/400, co jsem našel jinde. Pravděpodobně půjde o různé modely řídícího stanoviště?
    Dokázal bys tipnout, kterej je "novější model"?

    flanker:
    "možná jde o fúzi dat z více radarů. "
    V prezentaci Rusové tvrdí, že jsou to "data radarů z Hmeiminu".
    https://www.youtube.com/watch?...
    cca 0:58
    A i kdyby to bylo z jiného místa, tak to místo by muselo být cca 100km ve vnitrozemí, aby seděla pozice těch 3 F16, pak by ale IL-20 nemohl být nad mořem.

    Ohledně "modré čáry": když vezmem šířku radarového paprsku 1°, tak to znamená cca 1km šířku na 100km. Dále pak si je třeba uvědomit, že raketa, narozdíl od statického radaru, nemůže odečítat "statické pozadí" od radarového signálu a tím čistit signál od "ground clutter". Má tedy oproti radaru pozici značně ztíženou: navíc raketa nemůže mít ani tak silný HW na složitější algoritmy.
    Pro SAHM raketu, kde ji naváděcí radar pošle signál těsně nad úrovní povrchu (a tedy plný odrazů) to může být neřešitelný problém - takže to, že ta modrá čára vede řádově o tu šířku radarové paprsku nad radarovým horizontem mi přijde jako hodně reálné. Když do toho zaberu právě to, co píšeš, že nevíme detaily, na jakou nm je to nastavené a jaké jsou přesnější parametry radaru i rakety atd....

  • Shania
    13:58 28.09.2018

    SAM postavení jsou z doby utoku na chem zařízení. Nejsou určitě kompletní a neaktualizoval jsem je.

    Syrie má mít asi 40* SA-22 S-1 (Panstyr), ne všechny jsou aktivní, S-2 mají rusové (označené jako RU, zbytek jsou syrské), ty jsou na třech postaveních, Tartus, letiště a na tom postaveni na kopcích na východ od nej. tam je i SA-5 a využívají tam i syrský přehledový radar. Tartus a letiště od té doby dostali další systémy.

    *min jeden zničil/poškodil izrael přímo na runwayi u damašku.

    Ne všechny syrské postavení jsou aktivní, nemají lidi, proto taky nějaké přezbrojovaní a nebo dodávka PVO nedává smysl, pokud by ji neovadali rusové... vycvičit a vůbec sehnat dost lidí by trvalo měsíce/roky.

    SA-2 postavení jsou myslím všechny návnady.

    ---
    Tady je vidět monitor S-400

    https://twitter.com/halmiso1/s...

    A na kanalu toho má víc.
    ---

    Největí záhada pro mě jsou ty odlišné vzdálenosti pro trojici F-16, ze 70 na +160km je dost velký rozdíl... přičemž vzdálenosti u il-20, F-16 jsou stejné. No třeba mi to někdo vysvětlí.

  • PavolR
    13:58 28.09.2018

    flanker.jirka: Mali by ich mať okolo 50 - mínus čo im v máji poničili Izraelci.
    danny: Bude záležať od mnohých faktorov, ale ak už majú v SyADF vycvičené obsluhy, čo si k tomu môžu sadnúť hneď po dodaní, tak by som sa nedivil, keby ako prvú rafli nejakú tureckú F-16 na severe.

  • danny
    13:37 28.09.2018

    KOLT: tak přesně na tu oletanou F-16 už dva dny myslím. Jen jsem neměl odvahu to tady zveřejnit:-) Zatím vše k nějakému politickému gestu, které všem stranám umožní odejít tak nějak s nataženýma kalhotama, směřuje.
    Uvidíme, jak budou kreativní...

  • flanker.jirka
    11:31 28.09.2018

    Shania: pěkná nástěnka špendlíků na google earth, to jsou všechno aktivní postavení nebo jen teoretická?
    Postavení SA 22 RU, které máte na mysli má moc pěkný výhled nad moře, má i teoretickou přímou viditelnost a i rádiovou na vrcholy na východě Kypru a na vrcholy pohoří JZ od Mensiru v Turecku.
    Co to postavení označené jako SA 22 u Damašku??? Nemáte tam označení RU, to jako už Syřani mají SA 22?

  • flanker.jirka
    11:29 28.09.2018

    logik: díky, už to vidím, značky dálek od radaru, na videu je to vidět lépe. Ta modrá křivka odpovídá postavení na úrovni moře. Možná tam mají šotka v podobě nenastavné správné nadmořské výšky. Bohužel nevíme k čemu se ta křivka na 100% vztahuje, může jít o aproximovanou záležitost vzhledem k terénu a nejen ke směru nad mořem.
    Dálkově to sedí na to postavení, které zmiňoval Shania, možná jde o fúzi dat z více radarů.
    Škoda, že tam neměli ukázané i trajektorie, ale pouze pár detekcí.

  • KOLT
    10:55 28.09.2018

    Olivav, já to právě nemyslel jako poměřování. Ale to už je jedno. Máte pravdu, jak v tom, že seriózní debata už tu asi nehrozí (i mojí vinou), tak v tom, že teď nezbývá než počkat, jestli o tom zveřejní někdo další údaje, díky kterým bychom se dozvěděli něco dalšího.

    A kdo ví, jestli nemáte pravdu i v tom fiktivním rozhovoru Putina s Bibim ;-) Jenom budou muset chlapci ještě vymyslet, jak to udělat, aby S-300 nezaznamenala ztrátu pověsti, protože nic nesestřelí. Napadá mě obětovat nějaký ten dron. Případně olétanou F-16, která by stejně šla do šrotu, pěkně už nad izraelským územím, pilot by věděl, že se bude muset katapultovat ještě před zásahem. :-)

  • asdf
    07:19 28.09.2018

    Zaujimavo sa to rozbieha

    V Hmeimim letisku mala pristat An-124

    https://twitter.com/hashtag/La...

    Tak isto tam 27.9 napocitali 7 IL-76.
    https://twitter.com/imagesatin...

    Malo sa posilnit aj stihacie letectvo na 4 stihacie letky.

  • Olivav
    21:38 27.09.2018

    Kolte,

    v klidu. Já ti noťas za 60k přeju. Jen mi tahle debata příjde docela OT a poměřovat se nemá cenu.

    Tady už se asi seriózní směr nevrátí. Byla snaha pak začalo tapetování, pak se do toho dostala historie kdo čí prapředky pohanil, zabil apod.. (KL007) dokonce i s Jamesem B. se tu operovalo.

    Takže pro mě zatím mrtvé téma. Čas ukáže kdo co a jak v kauze Il-20 myslel a co z toho vytěžil a hlavně co se bude dít.

  • givicz
    19:49 27.09.2018

    Narazil jsem na serveru CDR 7 hodin starý příspěvek týkající se výše uvedené věci co na něj říkáte ??

    Citace :

    "Logik KarelVomáčka | před 7 hodinami
    Hlavně Rusové prokazatelně lžou.

    Když se podíváte na tiskovou konferenci, kde uveřejňují data z S-400, tak při podrobném pohledu najdete na S-400 měřítko (např. kóty na obrazovce zobrazující výšku letadel). A podle těchto kót by F-16 byly někde nad Kyprem, úplně jinde, než to Rusové udávají na jiných materiálech.

    A i pokud by to měřítko bylo špatně, tak stejně nesedí pozice letadel s pozicemi udanými tuším dva dny předem na přehledovém radaru. "

  • Jan Padesátýpátý
    18:07 27.09.2018

    Luky napsal
    "Rusové včetně pilota jsou dosud přesvědčeni, že sundali špionážní letoun."

    Z toho, že jsou ruští vojáci o něčem přesvědčeni, nelze vyvozovat absolutně žádné důsledky.

    V roce 2015 uvedl ruský televizní kanál Rossija24 dokument o pražském jaru 1968
    (ten dokument je pořád na youtube, stačí vyhledat
    "Варшавский договор. Рассекреченные страницы."
    Existuje i verze se slovenskými titulky.)

    Mimo jiné v něm mluví bývalý ruský voják, přímý účastník bratrské pomoci. Stojí u Národního muzea v Praze a vysvětluje na kameru, jak ruští vojáci přijížděli nekrytí na otevřených korbách náklaďáků, a Češi to do nich prali z pražských střech z kulometů.

    (v dokumentu samozřejmě není ani jednou zmíněno, že by naopak nějaký ruský voják zastřelil Čecha)

  • danny
    16:42 27.09.2018

    GE: občas mrknu na Sana a na Almasdarnews, a nedá se říct, že by mlčeli. Informují o aktuálních událostech, novinky na bojišti, pohyby tureckých jednotek, dodávky S-300, podpora mírového procesu ze strany Kuby atd... Ale tak do hloubky, jak se sestřel rozebírá tady, se mu nikdo nevěnuje, spíš politickým důsledkům.

  • GlobeElement
    16:08 27.09.2018

    danny, já nepsal, že USA byly Iránským spojencem. To nebyly ani náhodou. Napsal jsem, že podporovaly Irán a připomněl aféru Irangate.
    USA slovy představitele, jehož jméno jsem už zapomněl, zastávaly názor, že v ideálním případě by měly prohrát obě strany (tedy Irán i Irák). Irák byl spojencem východního bloku, taky nám za dodávky dlužil hromadu peněz (ale SSSR mnohem více). Irán byl díky držení rukojmích na americké ambasádě (a naopak kvůli útěku Pahlavího do USA) pro USA úhlavním nepřítelem. USA neměly v tomto konfliktu žádnou přátelskou stranu.
    Jenomže, přesně jak píšeš, CIA potřebovala peníze na financování contras a ty musely být tajné. Proto přes Izrael prodávala zbraně Iránu (fajn spojenci pro islámskou teokracii - židovský stát a protestantské USA), čímž zároveň zabránila Iráku, aby vyhrál.
    Ale aby nevyhrál Irán, poskytly USA Iráku záběry špionážních družic, odhalující pozice iránské armády.

    Irán se snažil odříznout Irák od peněz útoky na ropné tankery, proto západ (tedy fyzicky USA) chránily trasy tankerů a potápěly iránské rychlé čluny, útočící na ony tankery. Ale hlavní pomoc dostával Irák od socialistických zemí, proto byl komplet vyzbrojen ruskými zbraněmi, až na nějaké francouzské letouny.

    Jedná se o blízkovýchodní válku, kde není snadné určit, kdo je s kým kamarád a s kým nepřítel. Mísí se národnostní, náboženské, politické a mocenské zájmy a je běžné, že jedna a ta samá země podporuje a zároveň škodí všem zúčastněným.

  • danny
    15:47 27.09.2018

    GE: a ještě jsem si vzpomněl na tebou zmiňovanou Irangate. Také nemáš přesné informace. Nešlo o žádné spojenectví a už vůbec ne oficiální akci. CIA kongres zařízl peníze ne podporu gerilly v Nikaragui. Tak chlapci vymýšleli, kde se dostat k černým penězům, až nakonec vymysleli dodávku raket a komponent pro F-14 do Iránu. Obchod se realizoval přes Izrael a Tomcaty díky tomu lítají dodnes.

    Perlička na závěr - Iránské F-14 jsou díky zářezům v Irácko-Iránské válce nejúspěnějším poválečným typem, co se týče počtu sestřelů, jestli si dobře pamatuju,tak se jim připisuje min. 160 vítězství.

  • GlobeElement
    15:44 27.09.2018

    Mně by fakt zajímalo vyjádření Syřanů.

    například:

    Il-20 jsme neviděli
    Il-20 jsme viděli, ale mysleli jsme si, že jsou to Izraelci
    Il-20 jsme viděli, ale stříleli jsme na jiné letadlo, raketa trefila špatný cíl

    Ale kde nic, tu nic. Ticho jak v mauzoleu.

    Takže, buďto nic říct nechtějí, například aby se k něčemu nepřiznali, nebo jim Rusové přikázali držet ústa.

    Tušte někdo, proč Sýrie mlčí?

Stránka 1 z 11