Způsobí tající Arktida revoluci v mořeplavbě?

-
6. 1. 2023
-
2 komentářů
-
Jan Buchar
Tání mořského ledu v Arktidě otevírá nové přepravní možnosti. Severní mořská cesta představuje nejkratší vodní cestu spojující Evropu s Asií, jež má potenciál zrychlit výměnu zboží mezi oběma světadíly. V důsledku západních hospodářských sankcí se ovšem začala více profilovat jako energetický koridor, po němž se ruský zemní plyn a ropa dostávají k východoasijským zákazníkům.
20 000 km dlouhá námořní trasa mezi Šanghají a nizozemským Rotterdamem přes Suezský průplav dnes nákladním lodím trvá přibližně čtyři týdny. Ruská Severní mořská cesta NSR (Northern Sea Route) je dlouhá 14 000 km a zabere přes dvacet dní. Kanadský Severozápadní průjezd NWP (Northern Sea Route) zkrátí vzdálenost mezi Šanghají a New Yorkem o 4000 kilometrů neboli o jeden týden. Současná trasa přes Panamský průplav dosahuje 20 000 km.
Námořní doprava v Arktidě zažívá setrvalý růst. Od roku 2009 do roku 2019 lodní provoz v kanadské části arktického regionu vzrostl o 92 %, v ruské pak mezi lety 2016 a 2019 o 67,5 %. V obou případech lze rostoucí trend přičíst těžbě, na jejíž logistické části se podílí řada asijských rejdařských společností. Zatímco indická aScropio, indicko-japonská TataNYK a singapurské Thome a ST Shipping spolupracují na kanadských projektech, japonská MOL a čínské COSCO nebo China Merchants se účastní těch ruských.
Navzdory velkému očekávání zůstává tranzitní kontejnerová doprava podél kanadského a ruského území velmi omezená. V obou případech je patrný určitý trend směrem k jejímu rozšiřování. Stále ovšem zůstává velmi malá ve srovnání s trasami protínajícími Malacký průliv či Panamský a Suezský průplav. Hnací sílu arktické lodní dopravy proto v kanadské i ruské Arktidě představuje průzkum přírodních zdrojů a jejich využívání, zejména těžba ropy a zemního plynu, stejně jako rybolov.
Mapa arktické oblasti zobrazující Severní mořskou cestu v kontextu Severovýchodního průjezdu a Severozápadního průjezdu; větší foto / Public Domain
Časopis Ocean Yearbook loni zveřejnil několik argumentů, proč se lodě s kontejnery arktickým trasám vyhýbají. Zaprvé, kontejnerové zboží se přepravuje v režimu liniové dopravy. Pohyby lodí jsou obvykle plánovány v harmonogramech zveřejňovaných šest měsíců dopředu. Plovoucí led v Arktidě, který může čas od času zablokovat některé úžiny, způsobí zpoždění dodávek. V některých případech možná dokonce donutí loď, aby změnila směr a zamířila k tradiční trase přes Panamský nebo Suezský průplav. To povede ke značnému zpoždění a způsobí jak finanční ztrátu, tak i snížení důvěryhodnosti. Takové riziko nechtějí loďařské společnosti podstupovat.
Související články
Čína chce "chránit" Arktidu
Čínské agresivní chování v Jihočínském moři je dnes již stará zpráva, teď přitahují ...
-
11.11.2019
-
10 komentářů
-
Debalina Ghoshal
PREMIUM Západ potřebuje Rusko proti Číně: Začne sbližování v Arktidě?
Ačkoli Čína není arktickým státem, v posledních desetiletích se aktivně zapojila do ...
-
11.11.2022
-
14 komentářů
-
Jan Buchar
Švédsko, Německo a Velká Británie kupují arktické transportéry BvS10
Před dvěma týdny Švédsko, Německo a Velká Británie v rámci programu CATV (Collaborative AllTerrain ...
-
28.12.2022
-
34 komentářů
-
Jan Grohmann
Čína v Arktidě: Suroviny a spojení s Evropou
Rychle tající ledovce v Arktidě umožňují přístup k mnoha cenným zdrojům, čímž celý region přitahuje ...
-
02.01.2023
-
2 komentářů
-
Jan Buchar
Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.