Způsobí tající Arktida revoluci v mořeplavbě?

Způsobí tající Arktida revoluci v mořeplavbě?
Ruský jaderný ledoborec Vajgač / depositphotos.com (Zvětšit)

Tání mořského ledu v Arktidě otevírá nové přepravní možnosti. Severní mořská cesta představuje nejkratší vodní cestu spojující Evropu s Asií, jež má potenciál zrychlit výměnu zboží mezi oběma světadíly. V důsledku západních hospodářských sankcí se ovšem začala více profilovat jako energetický koridor, po němž se ruský zemní plyn a ropa dostávají k východoasijským zákazníkům.

20 000 km dlouhá námořní trasa mezi Šanghají a nizozemským Rotterdamem přes Suezský průplav dnes nákladním lodím trvá přibližně čtyři týdny. Ruská Severní mořská cesta NSR (Northern Sea Route) je dlouhá 14 000 km a zabere přes dvacet dní. Kanadský Severozápadní průjezd NWP (Northern Sea Route) zkrátí vzdálenost mezi Šanghají a New Yorkem o 4000 kilometrů neboli o jeden týden. Současná trasa přes Panamský průplav dosahuje 20 000 km.

Námořní doprava v Arktidě zažívá setrvalý růst. Od roku 2009 do roku 2019 lodní provoz v kanadské části arktického regionu vzrostl o 92 %, v ruské pak mezi lety 2016 a 2019 o 67,5 %.  V obou případech lze rostoucí trend přičíst těžbě, na jejíž logistické části se podílí řada asijských rejdařských společností. Zatímco indická aScropio, indicko-japonská TataNYK a singapurské Thome a ST Shipping spolupracují na kanadských projektech, japonská MOL a čínské COSCO nebo China Merchants se účastní těch ruských.

Navzdory velkému očekávání zůstává tranzitní kontejnerová doprava podél kanadského a ruského území velmi omezená. V obou případech je patrný určitý trend směrem k jejímu rozšiřování. Stále ovšem zůstává velmi malá ve srovnání s trasami protínajícími Malacký průliv či Panamský a Suezský průplav. Hnací sílu arktické lodní dopravy proto v kanadské i ruské Arktidě představuje průzkum přírodních zdrojů a jejich využívání, zejména těžba ropy a zemního plynu, stejně jako rybolov.

Mapa arktické oblasti zobrazující Severní mořskou cestu v kontextu Severovýchodního průjezdu a Severozápadního průjezdu; větší foto / Public Domain

Časopis Ocean Yearbook loni zveřejnil několik argumentů, proč se lodě s kontejnery arktickým trasám vyhýbají. Zaprvé, kontejnerové zboží se přepravuje v režimu liniové dopravy. Pohyby lodí jsou obvykle plánovány v harmonogramech zveřejňovaných šest měsíců dopředu. Plovoucí led v Arktidě, který může čas od času zablokovat některé úžiny, způsobí zpoždění dodávek. V některých případech možná dokonce donutí loď, aby změnila směr a zamířila k tradiční trase přes Panamský nebo Suezský průplav. To povede ke značnému zpoždění a způsobí jak finanční ztrátu, tak i snížení důvěryhodnosti. Takové riziko nechtějí loďařské společnosti podstupovat.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Čína chce "chránit" Arktidu

Čínské agresivní chování v Jihočínském moři je dnes již stará zpráva, teď přitahují ...

PREMIUM Západ potřebuje Rusko proti Číně: Začne sbližování v Arktidě?

Ačkoli Čína není arktickým státem, v posledních desetiletích se aktivně zapojila do ...

Švédsko, Německo a Velká Británie kupují arktické transportéry BvS10

Před dvěma týdny Švédsko, Německo a Velká Británie v rámci programu CATV (Collaborative AllTerrain ...

Čína v Arktidě: Suroviny a spojení s Evropou

Rychle tající ledovce v Arktidě umožňují přístup k mnoha cenným zdrojům, čímž celý region přitahuje ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.