Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Nesmrtící obranné prostředky Piexon AG

Vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v ... Více

Pozemní technika

BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost

Datum přidání 13.09.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 155 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších verzí na stejné platformě utratit 50 miliard Kč. Při podobné strategické zakázce, a to platí všude na světě, není možné posuzovat jen dopad nákupu na schopnosti armády, ale také dopad na průmysl a na mezinárodní postavení země.

Foto: BVP Puma; větší foto / PSM

 

BVP jako celostátní projekt

Největší chybou, ale široce v médiích uplatňovanou, je dívat se na BVP pouze jako na vozidlo. Veřejné kolektivní myšlení prakticky ignoruje nutné technické, logistické, servisní a provozní zázemí BVP i nutný komplexní výcvik posádek, bez kterého je daný zbraňový systém pouze velmi drahým high-tech “kusem železa”.  


Velká část médií nebo komentátorů také vidí nákup zbraní jen jako nutné zlo pro armádu, ale neuvědomují se, že vývoj a výroba zbraní (ať se nám to líbí nebo ne) v sobě akumuluje obrovský vědecký, lidský, ekonomický, průmyslový a politický kapitál.


Výroba zbraní zásadním způsobem stimuluje ekonomický i politický rozvoj dané země. Každý stát má silný zájem rozvíjet svůj zbrojní průmysl, protože tím mimo jiné stimuluje vlastní ekonomiku, navazuje politické (vojenské, bezpečnostní) vazby a posiluje své postavení na mezinárodní scéně. Jinými slovy – posiluje své mocenské postavení.

Bezpečnost země se jednoduše nedá posuzovat jen “počtem hlavní” bezpečnost země dnes i v budoucnu závisí na robustnosti ekonomiky, na politické síle (moci) dané země, na vyspělém průmyslu i na navazování vztahů s dalšími zeměmi od osobních, vojenských, až po kontakty na úrovni vlád.


Výše popsané zákonitosti platí jak pro prodávající, tak pro nakupující zemi.


Šance pro český průmysl

Nákup nových BVP pro Armádu ČR je unikátní příležitostí posílit schopnosti armády, schopnosti celého českého průmyslu (podíl na výrobě, přístup ke špičkovému know-how) i mezinárodního postavení České republiky.


Nová BVP chce Armádě ČR mimo jiné dodávat německá firma Project System & Management GmbH. (PSM), která nabízí BVP Puma tedy typ zavedený v Bundeswehru.


V srpnu letošního roku se uskutečnilo první pracovní jednání mezi německou společností PSM a státním podnikem VOP CZ, s.p. (dále jen VOP CZ). Zakladatelem VOP CZ je MO ČR a firma se stane klíčovým průmyslovým partnerem vítěze tendru na dodávky nových BVP. VOP CZ již uzavřela memorandum o spolupráci se všemi kandidáty tendru.

Foto: BVP Puma během cvičení ve výcvikovém prostoru Bergen; větší foto / Bundeswehr/Hannemann 


Společně se zástupci německé společnosti PSM se tohoto jednání účastnili vybraní klíčoví subdodavatelé BVP Puma z německého zbrojního průmyslu KMW, Rheinmetall, HENSOLDT Optronics, MTU Friedrichshafen, Jenoptik Advanced Systems a Dynamit Nobel Defence.


Podle německých zástupců se na výrobě Pumy mohou podílet čeští výrobci jako Meopta, RAY SERVICE, společnosti skupiny MESIT a další. Německá strana jasně uvedla, že umožní českým podnikům si osvojit nejmodernější technologie a know-how BVP Puma a zároveň podílet se na vývoji a výrobě dalších variant (komponentů), a to jak ve prospěch Armády ČR, tak německého Bundeswehru i dalších případných zákazníků.


Podle informací Armádních novin má PSM již připravenou technickou dokumentaci pro nejrůznější odvozené verze na platformě Puma. Některé speciální verze pro Armádu ČR a Bundeswehr mohou být v případě dohody vyvinuty a/nebo vyrobeny ve VOP CZ.


Ve VOP CZ může probíhat konečná montáž nových BVP a výroba všech “železných” částí, především korby a věže.


Velké šance uspět má český průmysl i při dodávkách do Bundeswehru Berlín prozatím objednal 350 vozidel Puma, ale to je pro potřeby německého Bundeswehru málo. Uvažuje se tak o dalším nákupu vozidel Puma.

 

Video: BVP Puma tankového praporu 33 (Panzergrenadierbataillons 33), tankové brigády 9 (Panzerlehrbrigade 9), 1. tankové divize (1. Panzerdivision) ve výcvikovém prostoru Bergen. / YouTube


Spolupráce české a německé armády

Případná spolupráce Bundeswehru a Armády ČR při provozování BVP Puma má probíhat minimálně na úrovni, v jaké probíhá ve sdružení LEOBEN – jde o sdružení armád (Dánsko, Holandsko, Španělsko, Řecko i Švédsko) provozujících tanky Leopard 2.


V případě zájmu lze využít hlavní výcvikové centrum vozidel Puma v německém městě Münster. Centrum je vzdáleno pouze 6 h jízdy autem z Prahy.


Tankové výcvikové středisko Münster je již plně vybaveno pro výcvik posádek BVP Puma. Jde především o školení řidičů, střelců, velitelů, vezeného mechanizovaného družstva, koordinaci vozidel na úrovni četa, rota, prapor, vojenských servisních specialistů v různých úrovních údržby apod.


Výcvikové materiály zahrnují počítačové programy obsahující studijní skripta a pomůcky, které je možné využívat v rámci samostudia vojáků přes špičkové simulátory a trenažéry, až po speciální verze BVP určené pro jízdu v terénu a ostrou střelbu za všech podmínek.


Součástí výcvikového centra Münster pro projekt  BVP PUMA jsou mimo jiné:
 System Integrated Training Equipment (SIAM – Simulator) (systémově integrovaný výcvikový prostředek – propojení čtyř BVP Puma umožňující simulaci a výcvik metodou „Train as you fight")

 + Driver Training Vehicle (vozidlo pro výcvik řidičů)
 + Driver Motion simulator (pohyblivý 3D simulátor pro výcvik řidičů)
 + Replica of Drivers WorkStation (replika pracovního prostoru řidiče)
 + Training Equipment Maintenance Turret (trenažér věže určený pro výcvik údržby)
 + Training Equipment Maintenance Chassis (trenažér podvozku určený pro výcvik údržby)
 + Training Unit Maintenance Hydrop-System (trenažér hydro-pneumatického odpružení)
 + Digital Training Equipment (digitální výcvikové vybavení)
 + Computer Assisted Training and Teaching Tool (CAT3) (počítačově podporované zařízení pro výcvik a školení)
 + Electronic Weapon and Effect System (elektronický simulátor zbraně – záblesk a zvuk výstřelu)
 + Firing Indicator (indikátor palby)
 + Training Equipment Ammunition (cvičná munice)


Podle výrobce jde však jen o malý výčet možností střediska Münster. Bundeswehr využívá i technickou školu v Aachenu, kde jsou školeni techničtí a logističtí specialisté na vyšší úrovně údržby a provozního plánování BVP Puma.

 

Foto: Výcvikový prostor Bergen leží nedaleko výcvikového střediska Münster; větší foto / Bundeswehr/Philipp Neumann


Školení v Münsteru i Aachenu jsou pro příslušníky armád NATO vedena v angličtině. V případě zavedení BVP Puma do AČR vznikne, stejně tak jako v ostatních podobných případech, tzv. „české centrum Bundeswehru“, tj. jakási styčná skupina, která metodologicky povede výcvik českých vojáků.

 

Výrobce PSM nechtěl komentovat, jaké úrovně dosáhne případná spolupráce mezi německou a českou armádou – úroveň spolupráce je především věcí české a německé armády. Spolupráce tohoto typu je ale v zemích NATO silně rozvinuta.

 

Obecně však zcela jistě půjde o výměnu poznatků v oblasti zavádění a provozu BVP Puma, dotovaných stáží velitelů a specialistů obsluhující BVP Puma nebo provádění školení osádek a celých vojenských jednotek.

 

Cena vozidel a náročnost provozu

V povědomí široké vojenské veřejnosti jsou vozidla Puma brána jako špičkové, ale drahé stroje. Podle prohlášení výrobce se však publikovaná cena nezakládá na pravdě a výrobce je v ČR publikovanými cenami ohromen.


Na dotaz Armádních novin PSM odmítl cenu vozidla zveřejnit s tím, že zásadně médiím cenu vojenské techniky nesděluje. Podle PSM je však jednotková cena vozidla pro Bundeswehr mnohem nižší, než je v českých médiích uváděno.


Nákup 210 vozidel Puma nebude stát více, než deklarovaných 50 miliard Kč.


PSM se také snaží snížit cenu vozidla plánovanou sériovou výrobou BVP Puma v ČR a dále čerpáním fondů EDA (European Defence Agency), o které má zájem i Bundeswehr. Případná spolupráce mezi německými a českými podniky bude mít také německou vládní podporu.


Dále Armádní noviny zajímalo, jaké jsou provozní náklady BVP Puma. Podle PSM Bundeswehr vozidla přijal teprve nedávno a není možné prozatím přesně stanovit provozní náklady. Důvodem je skutečnost, že se německé jednotky s BVP Puma teprve seznamují a tato fáze výcviku má zcela jiný profil využití techniky (najezděné kilometry, využití palubních systémů, zbraní, atd.).

 

Foto: BVP Puma při pouštních testech ve Spojených arabských emirátech (2012); větší foto / PSM

 

Bundeswehr tedy nemá přesná data prozatím k dispozici, ale nepředpokládá se výrazný odklon od provozních nákladů starších BVP Marder.

 

BVP Puma navíc ještě nedosáhla podle požadavků Bundeswehru plných operačních schopností FOC (Full Operational Capability), např. kvůli absenci protitankových řízených střel Spike a nezávislé dálkově ovládané věže se 40mm granátometem.

 

V roce 2019, tj. v době předpokládaného nákupu BVP pro Armádu ČR, již bude Bundeswehr disponovat jednotkami s BVP Puma pro alianční síly velmi rychlé reakce VJTF (Very High Readiness Joint Task Force).


Provozní spolehlivost BVP Puma

Kapitolou samou o sobě je spolehlivost vozidel a tedy to, jak náročný servis a údržbu vyžadují. Armádní noviny zajímal názor zástupců PSM na kritickou zprávu (listopad 2016) Hanse-Petera Bartese, zplnomocněnce německých ozbrojených sil Bundestagu, podle které se Bundeswehru nedaří udržovat svou leteckou i pozemní vojenskou techniku bojeschopnou.


Podle tehdejší zprávy bylo ze 48 dodaných BVP Puma pouze 23 vozidel bojeschopných. Podle výrobce provozní připravenost BVP Puma v tomto (prakticky prvním fiskálním) roce zavádění BVP Puma do Bundeswehru nebyla skutečně v průměru uspokojivá.


Dle PSM to mělo mnoho důvodů: nové vybavení pro jednotky, které se musí nejprve naučit manipulaci, to samé platí pro personál údržby. Německý důstojník Bundeswehru doslova uvedl: "Přechod z Marderu na Pumu je technologicky srovnatelný s analogovým telefonem s číselníkem na moderní smartphone".

 

Foto: 30mm automatický kanón Mauser MK 30-2 umožňuje rychlou volbu mezi dvěma druhy munice a má kadenci 200 ran za minutu; větší foto / Bundeswehr/Daniel Dinnebier


Navíc bojové prapory ještě nejsou plně vybaveny veškerou technikou nutnou pro zajištění provozu BVP Puma.

 

Dodejme, že minulý rok PSM dodala německé armádě více než 50 BVP Puma a v letošním roce dodá 66 BVP Puma.


Dle vyjádření zástupců PSM jsou však výše uvedené těžkosti u zavádění nových zbraňových systémů zcela běžné. Podobně tomu bylo například u zavádění samohybných houfnic PzH 2000 do výzbroje.


Stejně tak je zatím obtížné posoudit spolehlivost jednotlivých komponentů vozidla. Dle PSM je to proto, že se prozatím neprojevily žádné závažnější problémy. Dle vyjádření PSM, vzhledem k dlouhému vývoji jednotlivých komponentů, však provozní spolehlivost BVP Puma má být velmi vysoká.


Německá armáda plánuje využívat BVP Puma dalších 40 let, tj. minimálně po toto období je garantována logistická a technická podpora, dostupnost náhradních dílů, rychlost dodání náhradních dílů apod.


Naopak u vozidel starších konstrukcí je na místě oprávněná otázka, jak dlouho ještě výrobce bude zákazníkům zajišťovat logistickou a technickou podporu.


Udělte článku metály:

Počet metálů: 4 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
CerVus Datum: 22.09.2017 Čas: 17:50

Zase o nás vyšel obsáhlý článek. A tentokrát se tam řeš i tanky a jsou tam odkazy na AN.
https://below-the-turret-ring.blogspot.cz/2017/09/czech-army-prefers-puma-searches-t-72.html

avatar
Bernis Datum: 18.09.2017 Čas: 11:44

"... Přechod z Marderu na Pumu je technologicky srovnatelný s analogovým telefonem s číselníkem na moderní smartphone" ..."

"... ale nepředpokládá se výrazný odklon od provozních nákladů starších BVP Marder ..."

Smějeme se s PSM... :-)))

avatar
MALI Datum: 17.09.2017 Čas: 14:20

To Rase:
Kanóny ATK Mk44 (Pandur), ATK Mk44S (CV-90CZ) a MK-30-2/ABM jsou z hlediska munice nekompatibilní pouze v případě AB munice, jinak jsou na jeden stejný náboj. Souhlasím ale s tím, že bych se kompatibilitou AB munice s Pandury neomezoval (Pandury tu možnost stejně nemají).

avatar
Rase Datum: 17.09.2017 Čas: 14:09

Identickou munici pro BVP a Pandur, bysme dost prisktili bojeschopnost BVP, mit jiny typ kanonu raze 30mm (nemecky) by bylo divne, jelikoz jsou nekompatibilni. Proc tedy nemit na BVP treba razi vyssi (35 mm atd.). Zkratka kompatibilitou s Pandury bych se radsi neomezoval.

ps. Vyrobu kanonu raze 30 mm NATO, by meli radsi resit slovaci, kteri maji vyrobni kapacity.

avatar
semtam Datum: 17.09.2017 Čas: 00:32

MALI

Myslím, že nejvýznamnější veličinou bude časová osa modernizace KBVP.

avatar
MALI Datum: 17.09.2017 Čas: 00:27

To semtam:
...takže teď jsme si to už teoreticky vyjasnili..., ještě, aby to takto i reálně vyšlo.

avatar
semtam Datum: 16.09.2017 Čas: 23:44

MALI

Chytáte se nepodstatného. Nikde nepíšu, že případná česká výroba bude obsahovat významné celky. To jste si dovodil sám. Psal jsem nakolik bude zapojen český průmysl, což je hypotéza s otázkou, která myslím vůbec neznamená komplet výrobu. Jinak na světě existují licence výroby, ale tohle už vůbec pro nás nepřipadá v úvahu.

To hlavní na co jsem narážel je to, že v budoucnu, až se bude Pandur modernizovat a pokud bude ve výzbroji AČR výkonnější kanon, tak tuto výzbroj by bylo možná záhodno sjednotit. Jediné co z toho nyní (pokud tomu tak ovšem bude) se může vyvodit jakožto výhoda je možná výrobní spoluúčast a ano souhlasím, že na minimální úrovni a jednotný servis. Další věci jsou natolik otevřené, že se nedá výhodnost či nevýhodnost tohoto počinu dobře hodnotit.

avatar
MALI Datum: 16.09.2017 Čas: 23:13

To semtam:
tak maximálně tu klec na hlaveň, nebo muniční tok, případně hrubování polotovarů, ale nikdy NE funkční součást zbraně, žádný výrobce kanónů si nenechá dělat část kanónu jinde - ta možnost je zcela absurdní - to mi můžete klidně věřit ...nebo snad víte o nějakém takovém případu? Já ne.

avatar
semtam Datum: 16.09.2017 Čas: 22:27

MALI

Výrobu celého kanonu určitě nedostaneme. Jako subdodavatel je tu již šance a pak je tu otázka ohledně servisu.

Vy ho nechcete, ale je to jedna z možností.

avatar
MALI Datum: 16.09.2017 Čas: 22:19

To PavolR - aha, tak jo...

To semtam:
zapomeňte na to, že by nějaký český podnik byl aktuálně schopný dělat automatické kanóny... Když tak za nepředstavitelných nákladů...Já bych ale takový kanón nechtěl.

avatar
semtam Datum: 16.09.2017 Čas: 22:09

PavolR

Tak teď se již v tom ztrácím. Armáda musí vědět, jakou věž chce (v našem případě jen příklad). Věží je docela škála a každá má trochu jiné parametry. Proto výměna věže nemůže vést k tomu samému.

Jinak touto diskusí jsme již OT a hlavně nevidím smysl se takto podivně v tom rýpat.

avatar
semtam Datum: 16.09.2017 Čas: 22:00

MALI

Lepší kanon (ano, zní to trochu zvláštně) je ten, který má výkonnější TTD. Nemusím se tu moc rozepisovat, stačí to co jste napsal ohledně MK-30 a Mk44. Pokud by se ve výzbroji AČR objevili 2 typy kanonů díky tendru na nové BVP, tak mi přijde praktičtější v budoucnu při modernizaci (v našem případě Pandur) kanonovou výzbroj sjednotit. Samozřejmě je tu hodně proměnných, třeba to nakolik bude (hypoteticky) zapojen český průmysl ve výrobě kanonu (předpoklad MK-30)

Je to jen hypotéza, jak jsem již u předminulého příspěvku napsal.

avatar
PavolR Datum: 16.09.2017 Čas: 21:56

Corsac bol iba konkrétny príklad s konkrétnou vežou s priestorom pre menší výsadok. Išlo o to, či prípadná výmena veže za akúkoľvek inú, by neviedla k tomu istému.

avatar
MALI Datum: 16.09.2017 Čas: 21:42

To semtam:
S modernizací Pandurů AČR zajisté počítá, ale ten kanón tam asi nebude nejpalčivější problém. A co je podle vás lepší kanón? Podle mého názoru maximálně OATK Mk44S. Nic jiného bych do KBVP Pandur nedával. Ale Pandur nutně potřebuje například celokruhový pozorovací systém a novou taktickou radiostanici (no, spíš asi dvě a k tomu jednoduchou rdst pro sesednuté družstvo) + zapojení do architektury C4ISTAR. Když už by jste chtěl mermomocí něco dělat s RCWS Samson-1 a byly by na to peníze, tak bych ji nechal maximálně předělat na Samson-2. Nic víc.

avatar
MALI Datum: 16.09.2017 Čas: 21:28

To PavolR:
Nejsem si zcela jistý, co jste tím svým příspěvkem chtěl naznačit, ale pokud jsem jej pochopil správně, tak zatím jsme se v ČR nezbláznili, abychom vyměnili RCWS 30 za Turru.

arr