Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků ... Více

Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti

Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace ... Více

IDET 2017: Taktická vozidla pro Armádu ČR

Armáda České republiky plánuje vyměnit flotilu ... Více

Český vojenský jaderný program – sci-fi s reálným základem

Hned v první větě této práce považuji za vhodné ... Více

Letecká technika

Dopravní KC-390 vzlétne na konci letošního roku

Datum přidání 27.03.2014    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 26 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

První let brazilského dopravního letounu Embraer KC-390 se uskuteční na konci letošního roku. Připomeňme, že na vývoji a výrobě se podílí také české Aero. Česká republika rovněž projevila zájem o dva letouny KC-390.

Foto: KC-390 / Embraer

Foto: KC-390 / Embraer

 

První dopravní letouny KC-390 v roce 2016 poputují k brazilskému vojenskému letectvu FAB (Força Aérea Brasileira). Očekává se, že FAB objedná u výrobce ještě letos 28 letadel.

 

Podle Paula Gastao, viceprezidenta firmy Embraer, existuje ve světě trh pro více než 700 středních dopravních letadel typu KC-390. Perspektivní trhy jsou především v Jižní Americe, Africe nebo Asii.

 

Prvními zákazníky se stanou také země participující na vývoji a výrobě letadla. Argentina, Chile a Portugalsko mají zájem o šest strojů, Kolumbie o 12 letadel a Česká republika o dva stroje KC-390.

 

Brazilci navíc budou spolupracovat s firmou Boeing na případném prodeji letounu ve Spojených státech, Velké Británií a na Středním východě. Spolupráce s firmou Boeing běží i přesto, že Brazilci dali přednost švédským stíhačkám JAS-39E/F Gripen proti americkým Boeing F/A-18E/F Super Hornet.

 

Video: KC-390 / YouTube

 

Zvláštností u této kategorie dopravních letounu je použití proudových motorů. Typičtí představitelé středních dopravních letounů, jako je C-130 Hercules, používají turbovrtulové motory. Takové řešení je ideální pro operace z jednoduchých letišť.

 

Paul Gastao však ujistil, že proudové motory KC-390 jsou odolné i proti riziku nasátí nečistot a různých částic na málo udržovaných letištích. Použití proudových motorů má pak pozitivní dopad na cestovní rychlost a dolet.

 

Úspěchu KC-390 na světových trzích fandí i české Aero. Pro letoun KC-390 Aero vyrábí zadní část trupu, nákladní rampu, všechny kabinové dveře a náběžnou hranu křídla. V případě náběžné hrany se Aero podílí i na vývoji.

 

Pro první letoun navíc Aero před pár dny poslalo do Brazílie zadní část trupu o rozměrech 6,5×4,5×3,3 metru. Dopravu přes Atlantický oceán zajistil obří dopravní letoun AN-124 Ruslan.

 

Zdroj: IHS Janes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Muž, co zírá na kozy Datum: 03.04.2014 Čas: 12:49

Vrata: Neřekl bych že A400M a An-70 jsou jiné kategorie.
An-70 má s maximálním nákladem 35 tun dolet 5100 km (nosnost 47t je uváděna jen jako nouzová, za cenu značného snížení životnosti letadla)
A400M s max. nákladem 37 tun dolet 3300 km
Navíc Německo v devadesátých létech silně koketovalo s myšlenkou licenční výroby An-70 jako náhradou za A400.
Nicméně projekt An-70 je, po událostech na Ukrajině de facto mrtvý, i když se mluvilo o tom, že se jeho výroba měla stěhovat do ruské Kazaně.

avatar
Jakub Mareš Datum: 01.04.2014 Čas: 17:33

ne, čr nakonec z tohoto projektu s c-17 odešel

avatar
liberal shark Datum: 31.03.2014 Čas: 20:01

1) Největší nevýhodou An-70 je jeho reálná neexistence.
2) Nikdy jsem nepochopil, na co AČR potřebuje třetí Airbus A-319, místo aby koupili 3 tyto KC-390.
3) Těžké letouny C-17 si můžeme půjčit od jednotky NATO na základně Pápa. ČR je členem příslušné agentury NATO.

avatar
mattea Datum: 29.03.2014 Čas: 16:59

Vrata: zaměřil jsem se na vyhledání nosnosti A400M a našel jsem alespoň tohle:
Range at max payload 3,298 km
Range at 30-tonne payload: 4,540 km
z čehož vyplývá, že maximální payload je přes 30 tun (kolem 40?).

avatar
rainerum Datum: 29.03.2014 Čas: 14:06

protože bychom nemuseli tak často používat An-124 Ruslan či C-17 protože většinu potřeb přepravy vzduchem bychom si pokryli sami a přitom by to není drahé letadlo (na to co poskytuje)

avatar
Vrata Datum: 29.03.2014 Čas: 10:25

K diskusi o nosnosti C 130 dle Wikipedie.en:
C130 - Usefull load = 33t, to je ale vaha nakladu a paliva, predpokladam, nebot
payload = 20.4t. Termin "usefull load" jsem u jinych letadel nenasel.
KC 390 - payload 23.6 t.
An 70 - payload 47t.
A 400M - payload neuveden.
Neco dokazi rici hodnoty "prazdna vaha"/"maximalni vzletova vaha":
C130- 34/79 t
KC 390 - ?/81 t.
A 400M - 76.5/141 t.
An 70 - 66/145 t.
An 70 a A 400M jsou tedy letadla jine kategorie.

avatar
Martin Voják Datum: 29.03.2014 Čas: 00:17

Myslím, že se nikdy nedozvíme jaké vlastně budou částky za životní cyklus jednotlivých letadel, vzhledem ke kupním smlouvám a utajovaným datům ke každému letounu. O KC 390 nemůžeme zatím říci vůbec nic konkrétního, protože není ještě ani prototyp a všechny údaje jsou jenom propočty. Rainerum, nevím proč tě pořád tak bere AN70? Je to přece jenom jiná kategorie než KC 390.

avatar
rainerum Datum: 28.03.2014 Čas: 23:57

S A-400 souhlasím a S C-130 a Kc-390 Také ještě by bylo zajímavý vědět kolik stojí provoz C-130 a Kc-390 ty částky nebudou zanedbatelný za jejich životní cyklus
O An- 70 jsem jen chtěl říct že na to jaký má parametry je levný a myslím že bude i kvalitní ale je ze země se kterou mohou bejt problémy a je to zatím ještě jenom prototyp

avatar
Matesaax Datum: 28.03.2014 Čas: 23:38

An-70 je pořád jen prototyp a není vůbec jisté zda někdy bude vyráběný seriově.A-400 je opravdu drahý a C-130J taky nepatří mezi nejlevnější stroje.Co se týká dopravy obrněné techniky,tak tam nemá cenu řešit zda se do C-130 či KC-390 vejde např. Pandur či ne,protože vozit je po jednom nemá cenu,vždy se využívá velkokapacitní stroje jako An-124 event. C-17.

avatar
rainerum Datum: 28.03.2014 Čas: 23:36

Ano přiznávám se že jsem nosnost bral z wiki a vzhledem k pravé nosnosti je nákup KC-130 dobré řešení pokud bude dobře vyřešena otázka zábrany proti nasátí nečistot do motoru
A k ofsetům ČR chtělo a dostalo ofsety myslím i u prvních 19 LMV tak proč ne u vodouch An-70

avatar
KOLT Datum: 28.03.2014 Čas: 23:22

"...Nevím, kde rainerum vzal nosnost C 130J 33t??? ..."

Myslím, že na Wiki, odkud jsem čerpal i já. Ale USAF i výrobce uvádí maximálně 19 t, typicky 15.5-16.5 t. Což je naopak méně než 23 t u KC-390. V tomto světle se tedy nákup brazilských letadel jeví jako rozumné řešení.

avatar
KOLT Datum: 28.03.2014 Čas: 23:12

Offset u dvou letadel? Tomu bych moc šancí nedával. Strategicky je prostě pořízení An-70 v dnešní situaci neprůchozí. Výhoda C-130 v rozsáhlé základně je zcela jednoznačná, to máte pravdu. Cena C-130J je srovnatelná s KC-390, ale ten Airbus je skutečně děsně drahý, na to prostě nemáme. Mmchd, C-130J má sice o poznání vyšší hmotnost užitečného nákladu, ale pokud máme věřit Wiki, tak se do obou letadel vejdou 2-3 Humvee nebo jeden LAV.

avatar
Martin Voják Datum: 28.03.2014 Čas: 23:09

Dění na Ukrajině nám všem jasně ukázalo, že si v současné době jako stát NATO nemůžeme dovolit se jakkoliv vázat s výzbrojí na východ. Rusko dalo jasně najevo jak to vlasně myslí...ono to trvá již delší dobu ale všichni jsme dělali že vlastně o nic nejde a že by si Rusko v dnešní době vlasně nic takového ani nedovolilo...Gruzie je daleko a kdo ví jak to tam vlastně všechno je...
Já sám jsem byl i v těchto komentářích zastáncem modernizace ruských vrtulníků MI-24, už jenom proto že LOM má jako jediný ve světě veškerá oprávnění. Kritizoval jsem pana Grohmanna za článek ohledně AH-6i jako náhrady MI-24. Uvědomme si všichni co může ukrajinská kzize udělat s naším vrtulníkovým letectvem?!?!?! A co by mohla udělat s veškerou výzbrojí z Ruska?!?!?! Nebo si snad rainerum myslí, že v případě konfliktu by Rusko velice rádo dodávalo nahradní díly svým nepřátelům???
Nevím, kde rainerum vzal nosnost C 130J 33t???
KC 390 je konstruován jako přímý konkurent C 130J. Konstrukce HERKULESu má počátky někde v šedesátách letech a určitě se jedná o jednu s nejlepších konstrukcí v leteckém světě ale vývoj se nedá zastavit a dle mého názoru si KC 390 vzal částečně to nejleší z nejmodernějších létajících transportních letounů současnosti.( A400M, C17). O jeho víceúčelovosti snad zde nemusím nic dodávat. Je jasné, že Embraer chce vyrobit finančně dostupné letadlo a tak využívá i komerční technologie. Jestli se nepletu tak jeho motory pohánějí i Airbusy řady 320.

avatar
rainerum Datum: 28.03.2014 Čas: 22:47

Jo a zapomněl jsem u C-130J by byla výhoda toho že to má skoro každá země v Nato

avatar
rainerum Datum: 28.03.2014 Čas: 22:46

já jsem spíš moje příspěvky myslel jako srovnání dnešních transportních letadel této velikosti a ne jako srovnání moderních produktů s produktem starým 59 let vím že se mluvilo o koupi C-130H ale pří jde mi jako blbost vyvíjet letadlo které má alespoň v Brazílii zastávat místo které je jinde obsazené C-130J/A-400.
Alespoň co jsem zjistil tak C-130J stojí podobně jako KC-130 a to asi kvůli velko produkci
Jinak servisy se dají řešit třeba tak že by se převedli v rámci ofsetů do čr a bylo by to jako teď u Mi-17/171 a Mi-24/32 Hind

arr