TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Dopravní KC-390 vzlétne na konci letošního roku

Datum přidání 27.03.2014    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 26 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

První let brazilského dopravního letounu Embraer KC-390 se uskuteční na konci letošního roku. Připomeňme, že na vývoji a výrobě se podílí také české Aero. Česká republika rovněž projevila zájem o dva letouny KC-390.

Foto: KC-390 / Embraer

Foto: KC-390 / Embraer

 

První dopravní letouny KC-390 v roce 2016 poputují k brazilskému vojenskému letectvu FAB (Força Aérea Brasileira). Očekává se, že FAB objedná u výrobce ještě letos 28 letadel.

 

Podle Paula Gastao, viceprezidenta firmy Embraer, existuje ve světě trh pro více než 700 středních dopravních letadel typu KC-390. Perspektivní trhy jsou především v Jižní Americe, Africe nebo Asii.

 

Prvními zákazníky se stanou také země participující na vývoji a výrobě letadla. Argentina, Chile a Portugalsko mají zájem o šest strojů, Kolumbie o 12 letadel a Česká republika o dva stroje KC-390.

 

Brazilci navíc budou spolupracovat s firmou Boeing na případném prodeji letounu ve Spojených státech, Velké Británií a na Středním východě. Spolupráce s firmou Boeing běží i přesto, že Brazilci dali přednost švédským stíhačkám JAS-39E/F Gripen proti americkým Boeing F/A-18E/F Super Hornet.

 

Video: KC-390 / YouTube

 

Zvláštností u této kategorie dopravních letounu je použití proudových motorů. Typičtí představitelé středních dopravních letounů, jako je C-130 Hercules, používají turbovrtulové motory. Takové řešení je ideální pro operace z jednoduchých letišť.

 

Paul Gastao však ujistil, že proudové motory KC-390 jsou odolné i proti riziku nasátí nečistot a různých částic na málo udržovaných letištích. Použití proudových motorů má pak pozitivní dopad na cestovní rychlost a dolet.

 

Úspěchu KC-390 na světových trzích fandí i české Aero. Pro letoun KC-390 Aero vyrábí zadní část trupu, nákladní rampu, všechny kabinové dveře a náběžnou hranu křídla. V případě náběžné hrany se Aero podílí i na vývoji.

 

Pro první letoun navíc Aero před pár dny poslalo do Brazílie zadní část trupu o rozměrech 6,5×4,5×3,3 metru. Dopravu přes Atlantický oceán zajistil obří dopravní letoun AN-124 Ruslan.

 

Zdroj: IHS Janes

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Muž, co zírá na kozy Datum: 03.04.2014 Čas: 12:49

Vrata: Neřekl bych že A400M a An-70 jsou jiné kategorie.
An-70 má s maximálním nákladem 35 tun dolet 5100 km (nosnost 47t je uváděna jen jako nouzová, za cenu značného snížení životnosti letadla)
A400M s max. nákladem 37 tun dolet 3300 km
Navíc Německo v devadesátých létech silně koketovalo s myšlenkou licenční výroby An-70 jako náhradou za A400.
Nicméně projekt An-70 je, po událostech na Ukrajině de facto mrtvý, i když se mluvilo o tom, že se jeho výroba měla stěhovat do ruské Kazaně.

avatar
Jakub Mareš Datum: 01.04.2014 Čas: 17:33

ne, čr nakonec z tohoto projektu s c-17 odešel

avatar
liberal shark Datum: 31.03.2014 Čas: 20:01

1) Největší nevýhodou An-70 je jeho reálná neexistence.
2) Nikdy jsem nepochopil, na co AČR potřebuje třetí Airbus A-319, místo aby koupili 3 tyto KC-390.
3) Těžké letouny C-17 si můžeme půjčit od jednotky NATO na základně Pápa. ČR je členem příslušné agentury NATO.

avatar
mattea Datum: 29.03.2014 Čas: 16:59

Vrata: zaměřil jsem se na vyhledání nosnosti A400M a našel jsem alespoň tohle:
Range at max payload 3,298 km
Range at 30-tonne payload: 4,540 km
z čehož vyplývá, že maximální payload je přes 30 tun (kolem 40?).

avatar
rainerum Datum: 29.03.2014 Čas: 14:06

protože bychom nemuseli tak často používat An-124 Ruslan či C-17 protože většinu potřeb přepravy vzduchem bychom si pokryli sami a přitom by to není drahé letadlo (na to co poskytuje)

avatar
Vrata Datum: 29.03.2014 Čas: 10:25

K diskusi o nosnosti C 130 dle Wikipedie.en:
C130 - Usefull load = 33t, to je ale vaha nakladu a paliva, predpokladam, nebot
payload = 20.4t. Termin "usefull load" jsem u jinych letadel nenasel.
KC 390 - payload 23.6 t.
An 70 - payload 47t.
A 400M - payload neuveden.
Neco dokazi rici hodnoty "prazdna vaha"/"maximalni vzletova vaha":
C130- 34/79 t
KC 390 - ?/81 t.
A 400M - 76.5/141 t.
An 70 - 66/145 t.
An 70 a A 400M jsou tedy letadla jine kategorie.

avatar
Martin Voják Datum: 29.03.2014 Čas: 00:17

Myslím, že se nikdy nedozvíme jaké vlastně budou částky za životní cyklus jednotlivých letadel, vzhledem ke kupním smlouvám a utajovaným datům ke každému letounu. O KC 390 nemůžeme zatím říci vůbec nic konkrétního, protože není ještě ani prototyp a všechny údaje jsou jenom propočty. Rainerum, nevím proč tě pořád tak bere AN70? Je to přece jenom jiná kategorie než KC 390.

avatar
rainerum Datum: 28.03.2014 Čas: 23:57

S A-400 souhlasím a S C-130 a Kc-390 Také ještě by bylo zajímavý vědět kolik stojí provoz C-130 a Kc-390 ty částky nebudou zanedbatelný za jejich životní cyklus
O An- 70 jsem jen chtěl říct že na to jaký má parametry je levný a myslím že bude i kvalitní ale je ze země se kterou mohou bejt problémy a je to zatím ještě jenom prototyp

avatar
Matesaax Datum: 28.03.2014 Čas: 23:38

An-70 je pořád jen prototyp a není vůbec jisté zda někdy bude vyráběný seriově.A-400 je opravdu drahý a C-130J taky nepatří mezi nejlevnější stroje.Co se týká dopravy obrněné techniky,tak tam nemá cenu řešit zda se do C-130 či KC-390 vejde např. Pandur či ne,protože vozit je po jednom nemá cenu,vždy se využívá velkokapacitní stroje jako An-124 event. C-17.

avatar
rainerum Datum: 28.03.2014 Čas: 23:36

Ano přiznávám se že jsem nosnost bral z wiki a vzhledem k pravé nosnosti je nákup KC-130 dobré řešení pokud bude dobře vyřešena otázka zábrany proti nasátí nečistot do motoru
A k ofsetům ČR chtělo a dostalo ofsety myslím i u prvních 19 LMV tak proč ne u vodouch An-70

avatar
KOLT Datum: 28.03.2014 Čas: 23:22

"...Nevím, kde rainerum vzal nosnost C 130J 33t??? ..."

Myslím, že na Wiki, odkud jsem čerpal i já. Ale USAF i výrobce uvádí maximálně 19 t, typicky 15.5-16.5 t. Což je naopak méně než 23 t u KC-390. V tomto světle se tedy nákup brazilských letadel jeví jako rozumné řešení.

avatar
KOLT Datum: 28.03.2014 Čas: 23:12

Offset u dvou letadel? Tomu bych moc šancí nedával. Strategicky je prostě pořízení An-70 v dnešní situaci neprůchozí. Výhoda C-130 v rozsáhlé základně je zcela jednoznačná, to máte pravdu. Cena C-130J je srovnatelná s KC-390, ale ten Airbus je skutečně děsně drahý, na to prostě nemáme. Mmchd, C-130J má sice o poznání vyšší hmotnost užitečného nákladu, ale pokud máme věřit Wiki, tak se do obou letadel vejdou 2-3 Humvee nebo jeden LAV.

avatar
Martin Voják Datum: 28.03.2014 Čas: 23:09

Dění na Ukrajině nám všem jasně ukázalo, že si v současné době jako stát NATO nemůžeme dovolit se jakkoliv vázat s výzbrojí na východ. Rusko dalo jasně najevo jak to vlasně myslí...ono to trvá již delší dobu ale všichni jsme dělali že vlastně o nic nejde a že by si Rusko v dnešní době vlasně nic takového ani nedovolilo...Gruzie je daleko a kdo ví jak to tam vlastně všechno je...
Já sám jsem byl i v těchto komentářích zastáncem modernizace ruských vrtulníků MI-24, už jenom proto že LOM má jako jediný ve světě veškerá oprávnění. Kritizoval jsem pana Grohmanna za článek ohledně AH-6i jako náhrady MI-24. Uvědomme si všichni co může ukrajinská kzize udělat s naším vrtulníkovým letectvem?!?!?! A co by mohla udělat s veškerou výzbrojí z Ruska?!?!?! Nebo si snad rainerum myslí, že v případě konfliktu by Rusko velice rádo dodávalo nahradní díly svým nepřátelům???
Nevím, kde rainerum vzal nosnost C 130J 33t???
KC 390 je konstruován jako přímý konkurent C 130J. Konstrukce HERKULESu má počátky někde v šedesátách letech a určitě se jedná o jednu s nejlepších konstrukcí v leteckém světě ale vývoj se nedá zastavit a dle mého názoru si KC 390 vzal částečně to nejleší z nejmodernějších létajících transportních letounů současnosti.( A400M, C17). O jeho víceúčelovosti snad zde nemusím nic dodávat. Je jasné, že Embraer chce vyrobit finančně dostupné letadlo a tak využívá i komerční technologie. Jestli se nepletu tak jeho motory pohánějí i Airbusy řady 320.

avatar
rainerum Datum: 28.03.2014 Čas: 22:47

Jo a zapomněl jsem u C-130J by byla výhoda toho že to má skoro každá země v Nato

avatar
rainerum Datum: 28.03.2014 Čas: 22:46

já jsem spíš moje příspěvky myslel jako srovnání dnešních transportních letadel této velikosti a ne jako srovnání moderních produktů s produktem starým 59 let vím že se mluvilo o koupi C-130H ale pří jde mi jako blbost vyvíjet letadlo které má alespoň v Brazílii zastávat místo které je jinde obsazené C-130J/A-400.
Alespoň co jsem zjistil tak C-130J stojí podobně jako KC-130 a to asi kvůli velko produkci
Jinak servisy se dají řešit třeba tak že by se převedli v rámci ofsetů do čr a bylo by to jako teď u Mi-17/171 a Mi-24/32 Hind

arr