Minulost a budoucnost vojenských přístrojů pro noční vidění

První přístroje nočního vidění přijalo do aktivní služby v roce 1939 hitlerovské Německo. Tehdejší stav elektrooptiky umožňoval vývoj pouze velkých a (v porovnání s dneškem) těžkopádných zařízení. Přístroje fungovaly společně jen s přísvitem masivního infračerveného reflektoru. Užitečné proto byly jen jako noční mířidla pro tanky, nikoliv pro pěchotu.

V průběhu druhé světové války si přístroje nočního vidění nulté generace vedle Německa dokázal obstarat též Sovětský svaz, Spojené království a Spojené státy. Tyto země začaly postupně překonávat počáteční problémy s velikostí.

Na východní frontě měli odstřelovači Wehrmachtu v pozdější fázi války k dispozici infračervený zaměřovač ZG 1229 Vampir nasazený na útočné pušce StG44 určený pro boj v noci. Tato vylepšená technologie přišla však příliš pozdě nato, aby změnila průběh konfliktu ve prospěch Třetí říše.
 

Starlight a NSPU 1PN34    

Aktivní infračervená technologie zůstala základem přístrojů nočního vidění i na začátku studené války. Během korejské války to byl například americký M3 Sniperscope, čtvrtý model navazující na předchozí druhoválečná zařízení, či AN/PAS-4 z prvních let války ve Vietnamu.
 

Technologický pokrok na začátku 60. let minulého století vedl ke vzniku přístrojů nočního vidění první generace. Americký zaměřovač AN/PVS-1 Starlight či sovětský NSPU 1PN34 se vyznačovaly pasivními zesilovači obrazu, které ke své činnosti nevyžadovaly aktivní přisvětlení okolí. Fungovaly na principu zesilování zbytkového světla, jež dokázaly prostřednictvím vylepšené fotokatodové technologie asi tisíckrát zintenzivnit.

Sovětský přístroj nočního vidění první generace NSPU 1PN34; / Public Domain

Druhá generace: zlepšování zesilovačů obrazu

Následný vývoj se zaměřoval na snižování váhy a vylepšování výkonu a spolehlivosti. Ke konci války ve Vietnamu se objevily účinnější zesilovače obrazu, které se staly charakteristickým znakem druhé generace. Jejich schopnosti si americká armáda vyzkoušela v průběhu války v Perském zálivu.

Zesilovač obrazu přístrojů nočního vidění druhé generace zkombinoval mikrokanálovou desku MCP (Micro-Channel Plate) s citlivější fotokatodou S-25, jež se oproti dřívější generaci vyznačovala i vyšší účinností. 20 000 násobné zesílení elektromagnetického záření vedlo ke znatelnému zostření obrazu, jehož zkreslení bylo minimalizováno.
 

Přístroje druhé generace se v ozbrojených složkách na přelomu 80. a 90. let minulého století masově rozšířily. Ve stejné době došlo k pokroku ve vývoji termovizí, které lidem umožňují „vidět“ i tepelné záření člověka v naprosté tmě. 

MUM-14 (Multi-Use Monocular 14) je zaveden mimo jiné v Armádě ČR; / Nivisys
 

Třetí generace: tenký film z oxidu hlinitého

Příchod třetí generace zprvu vyvolal smíšené reakce. Tyto přístroje nadále využívají druhogenerační MCP, již doplňují o tenký film slinutého oxidu hlinitého, který prodlužuje jejich životnost.

Fotokatodu S-25 nahradila nová, vyrobená z arsenidu gallitého, jež měla výrazně zlepšit rozlišení obrazu. Praxe ale ukázala, že tenký film z oxidu hlinitého snižuje počet elektronů, které přístrojem prochází, a v případě přítomnosti velmi jasných objektů dochází k přesvětlení, jež využití přístroje znemožňuje.  

Třetí generace ve srovnání s předchozí dosahuje 2,5 násobně většího zesílení obrazu, k čemuž ovšem potřebuje větší výkon. Pokus o odstranění nedostatků třetí generace spočíval ve výrazném zmenšení tenkého filmu či jeho celkovým odstraněním a přidáním automatického napájecího systému k regulaci napětí fotokatody. To umožnilo přístrojům okamžitě se přizpůsobovat měnícím se světelným podmínkám.

Letecké brýle nočního vidění NL-949B umožňují pilotům Policie ČR přistát v noci a za šera. Kromě plnění úkolů Policie ČR, jsou brýle využívány i při nasazení Letecké služby v rámci integrovaného záchranného systému; větší foto / Policie ČR

Výhled do budoucna   

Pokroky ve výzkumu krátkovlnných a dlouhovlnných infračervených technologií, jež lze v současnosti pozorovat na optických přístrojích pro leteckou a pozemní techniku, se budou postupně dostávat k pěchotě. Nové polovodiče a snímače by mohly přinést ještě jasnější obraz nebo superzoom.
 

Budoucí generace pravděpodobně spojí schopnosti několika zařízení najednou (termovize plus brýle pro noční vidění), a navíc budou propojeny s dalšími snímači na bojišti či navzájem mezi sebou. Vojáci získají možnost podívat se pomocí mířidel za roh a jejich zorné pole se výrazně rozšíří.

Jako perspektivní technologie vypadají především brýle či kontaktní čočky pro noční vidění, které odpovídají trendu zmenšování velikosti, hmotnosti, potřebné elektrické energie a jednotkové ceny.

Podle dřívějšího článku Armádních novin se americká armáda v rámci programu ENVG III/FWS-I již dnes věnuje vývoji bezdrátového propojení termovize s přístroji nočního vidění . Jejich následné propojení do jednoho zařízení zrychlí zaměřování cílů a zvětší situační povědomí za všech podmínek včetně úplné tmy.  

Noční střelby americké námořní pěchoty za použití brýlí pro noční vidění.

Ozbrojené složky ČR

Podle únorové tiskové zprávy MO ČR přikoupí AČR ke stávajícím 2500 kusům přístrojů nočního vidění třetí generace MUM-14 dalších 1600. Předpokládaná hodnota nákupu činí 182,125 milionů Kč s dodáním do 30. listopadu letošního roku. K přístrojům třetí generace se dostala i Letecká služba Policie ČR. Pět NL-949B (řady ANVIS-9) zakoupených koncem loňského roku a doručených začátkem letošního května ji vyšlo na 1,3 milionu Kč.

Dodávané brýle pro Policii ČR vyrábí americká společností Nightline. Jsou standardním systémem v rámci NATO a jsou užívány pro noční operace posádek vojenských i civilních vrtulníků. Aktuálně brýle používá 26 tisíc uživatelů ve 34 zemích celého světa. Speciální nízko profilový bateriový zásobník umístěný přímo na přilbě pilota (SPH-5) umožňuje provoz brýlí nočního vidění po dobu delší než 50 hodin.

Přístroje NL-949B představují III. generaci brýlí pro noční vidění s vysokou hodnotou Figure of Merit (FOM) 1800 a s poměrem signálu k šumu (STN) 25:1. S těmito brýlemi je plně kompatibilní i kabina vrtulníků Bell 412 a EC 135 s upraveným osvětlením přístrojů a celého prostoru pilotní kabiny.

Zdroje: Global Defence, Markets and Market, Registr smluv, MO