Americká F-16 sestřelila dron laserem naváděnou střelou APKWS

Americká F-16 sestřelila dron laserem naváděnou střelou APKWS
Raketnice s AGR-20A APKWS na F-16 / USAF (Zvětšit)

Na konci minulého roku došlo k zajímavému testu. Americká stíhačka F-16C z 82. testovací letky (85th Test and Evaluation Squadron, 53th Wing) zničila pomocí laserem naváděné střely AGR-20A APKWS (Advanced Precision Kill Weapon System) proudový dron. Letectvo hodlá APKWS nasadit v rámci boje proti střelám s plochou dráhou letu CMD (Cruise Missile Defense).

První informace o nasazení levných (z vojenského hlediska), laserem naváděných střel APKWS  na letounech amerického letectva se objevily v polovině roku 2016. V té době došlo ke spěšné integrací APKWS do stíhaček F-16 a bitevních letounů A-10. Integrace byla následně ověřena v Afghánistánu.

Střely APKWS ve stejném roce zavedla rovněž americká námořní pěchota na letounech AV-8B Harrier. APKWS používají také mariňácké vrtulníky UH-1Y Venom a AH-1Z Viper – ostatně APKWS pro Vipery a Venomy objednala také Armáda ČR.

Americká armáda APKWS používá na bojových vrtulnících AH-64 Apache/Guardian, UH-60 Black Hawk nebo AH-6 Little Bird.

APKWS je v podstatě konverzní kit pro neřízené střely Hydra ráže 70 mm. Raketová sekce a bojová hlavice je původní, nová je pouze středová naváděcí část s elektronikou, řídícími křidélky a naváděcí optikou. Unikátní je, že naváděcí optiku tvoří čtyři miniaturní senzory umístěné ve vyklápěcích křídlech. 

Vývoj APKWS začal v roce 2009. K prvnímu výstřelu z letadla F-16 došlo v roce 2013. Výrobce, firma BAE Systems, od začátku sériové výroby (2012) již dodala 10 000 střel APKWS a výrobní kapacita dovoluje vyrábět až 20 000 APKWS ročně.


APKWS; větší foto / BAE Systems


Naváděcí sekce s dobře patrnými senzory v křídlech; větší foto / BAE Systems

Do dnešních dní bylo bojově použito několik stovek střel APKWS. Poslední objednávka se uskutečnila v září minulého roku, když Pentagon objednal přibližně 120 000 kitů (přesné číslo nebylo zveřejněno) za 2,7 miliardy dolarů. Kity jsou určeny pro námořnictvo, letectvo a námořní pěchotu, stejně jako pro zahraniční zákazníky.

APKWS má maximální dolet pět kilometrů (vrtulníky), resp. 11 km (letadla). Střela vyvine rychlost až Mach 3.

Podle tiskových materiálů BAE Systems APKWS v 80 % případů dopadá do dvou metrů od laserové značky. Střela váží 15,8 kg, lze ji vypouštět z výšky až 7620 metrů nad hladinou moře nebo z výšky 4500 metrů nad cílem. Maximální vypouštěcí rychlost je 1000 km/h. K vypouštění přitom slouží standardní válcové raketnice (pro sedm nebo 19 raket).


APKWS na mariňáckých Harrierech

Bojovou sekci tvoří bojové hlavice ze střel Hydra 70. Jak jsme uvedli výše, senzory jsou v křidélkách, takže není nutné bojové hlavice nijak upravovat. Standardní hlavicí je tříštivo-trhavá M151, která ničí stojící živou sílu v poloměru 10 metrů, fragmenty ale zabíjejí až na 50 metrů.

Ze střely Hydra 70 lze využít různé bojové hlavice, včetně kombinované průbojně-trhavé hlavice typu HEDP (High-Explosive Dual-Purpose). Americké letectvo výslovně zmiňuje integraci víceúčelové průbojné bojové hlavice M282 o hmotnosti 6,2 kg.

Laserem naváděná APKWS nemá tak velký účinek v cíli jako střely rodiny AGM-114 Hellfire a nehodí se pro boj s těžce obrněnými cíli (tanky). Na druhou stranu je třikrát levnější (dle tiskové zprávy základny Eglin) a hodí se v oblastech, kde hrozí zranění nezúčastněných osob. Navíc díky své hmotnosti a rozměrům může vrtulník nebo letoun nést velký počet střel APKWS. Typicky F-16 ponese kombinací zbraní vzduch-vzduch (Sidewinder, AMRAAM) a dvě raketnice pro 2×7 APKWS.


F-16C s AGR-20A (prostřední závěs vlevo) a se střeleckým kontejnerem AN/AAQ-33 Sniper (vlevo pod trupem); větší foto / USAF


Hellfire vs. APKWS; větší foto / Dammit, CC BY-SA 2.5 nl

Konečně 26. prosince tisková zpráva letecké základny Eglin (Eglin Air Force) uvedla, že stíhačka F-16 pomocí APKWS sestřelila 19. prosince testovací podzvukový proudový dron BQM-167 nad vodami Mexického zálivu. Maximální rychlost BQM-167 je Mach 0,93.

Klíčem k úspěchu byl fakt, že F-16 pomocí kontejneru AN/AAQ-33 Sniper dokázala vzdušný cíl najít, sledovat, zamknout a po celou dobu ozařovat naváděcím laserovým paprskem.

„Test byl bezprecedentní a utváří budoucnost toho, jak si letectvo poradí s CMD,“ uvedl plukovník Ryan Messer, velitel 53. křídla (53rd Wing).


F-16 odpaluje laserem naváděnou střelu AGR-20A proti dronu BQM-167.

Výhodou APKWS je cena a množství. APKWS (30 000 dolarů), resp. AGR-20A, stojí řádově méně než střely vzduch-vzduch středního dosahu AMRAAM (600 000 až 850 000 dolarů) a F-16 unese dvakrát až třikrát více APKWS. Na jednu střelu s plochou dráhou letu tak lze vypálit hned několik APKWS. 

V současné době CMD zajišťují pouze raketové systémy země (hladina) - vzduch, jako RIM-162 Evolved Seasparrow Missile (ESSM), Medium Extended Air Defense System (MEADS), Standard Missile-2 (SM-2) a Standard Missile-6 (SM-6).

Američané ale hodlají pro CMD použít také proudové letouny, v budoucnu jistě i bezpilotní. Nízká cena a jednoduchost APKWS umožňují masovou výrobu. Zároveň díky malým rozměrům a hmotnosti lze výhledově na pilotované nebo bezpilotní letouny umístit desítky těchto střel.

Zdroj: wpafb.af.mil, AFM

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Sholva
    17:59 06.01.2020

    Chápu správně ten nápad tak, že letectvo bude nahánět střely s plochou dráhou letu? Zkusí tady někdo odhadnout, co to cca sežere letadel? V okamžité hotovosti? Nebude na to F-16 a jí podobné pomalá? Teda sorry jako, jako možnost OK, jako výpomoc OK, ale brát to jako směr, kudy se ubírat, to bych teda neřekl... Ale třeba se pletu...

    • PavolR
      18:41 06.01.2020

      Pri takom malom dostrele je možnosť efektívneho využitia otázkou efektívnej detekcie. Ale napríklad pre bežný air policing to môže byť fajn - zostreľovať neidentifikovaný dron raketou za viac než 1M USD je blbé.

      • flanker.jirka
        18:55 06.01.2020

        počítejte s tím, že první co to uvidí je radar, střely jako Harpoon nebo Tomahawk jsou někde mezi 0,5 - 0,1 m. Dnes radary na letadlech umí 0,1 m i na 100 km.
        https://www.globalsecurity.org...

        • dexnom
          19:18 06.01.2020

          Ano podle tabulek. Jak bylo již mnohokráte předloženo tak realita je někde úplně jinde.

      • balm
        19:44 06.01.2020

        Co přesně znamená "běžný air policing"? Nejsem zastánce používání alternativních termínů a pod takovýmto spojením si mohu představit prakticky cokoliv. Nepřetržitým hlídkováním v prostoru letadlové lodě až po sezení na zemi s křížovkou a čekáním na Alfa Scramble.

        Nákladnější snad, ale nikoliv hloupé, nebo Vaše obligátní blbé. Konstrukce leteckých střel a jejich vypouštěcích závěsníků se navrhují s ohledem na zachování aerodynamických vlastností letounu, zatížení závěsů, proudění, tření ... apod. A právě zde nastupují problémy, protože letouny se musí dostat do prostoru zpravidla velice rychle a přibližují se ve vysokých rychlostech. Pokud byste použil (F-16) vypouštěcí nosník LAU-5002 s šesticí střel s průměrnou hmotností 5500g, síla působící na nosné prvky při rychlosti 0.653Mach (800km/h) s manévrem o přetížení 6G, dosáhneme na hodnoty 65 845lbs. Udělejte to samé při rychlosti 1.47Mach (1800Km/h) a jste na 745 000lbs. Vlastně nejste, protože k destrukci nosné konstrukce by došlo daleko dříve.

        • PavolR
          20:07 06.01.2020

          Bude asi dosť individuálne, čo kde znamená "bežný" air policing, ale vezmime si situáciu z apríla 2018, kedy izraelský Apache dal dole iránsky dron údajne 30 sekúnd po tom, ako vletel do izraelského vzdušného priestoru ... (a pokračovalo to incidentom s odvetným úderom a zostrelením F-16)

        • Lada
          15:33 07.01.2020

          Vážený balm, není mi jasné, jak jste vypočítal ty obrovské síly (a ještě k tomu závislé na rychlosti), působící na nosné konstrukce. Přetížení G neříká nic jiného, než kolikrát je při zrychlení váha tělesa větší, než na Zemi (kde je zemské zrychlení G=1). Všimněte si prosím, že G přitom není závislé na rychlosti.
          Střela o hmotnosti 5,5 kg bude při zrychlení 6G působit na nosné konstrukce silou stále jen 6x větší (nezávisle na rychlosti letu), tedy asi 330 kN (tedy tvářila by se, jako by na Zemi měla hmotnost 33 kg). Střelu o hmotnosti 5,5 kg byste tedy při trošce snahy při přetíženi 6G klidně udržel i "v teplejch". Žádné hroucení nosné konstrukce nenastane ani při šesti střelách (při 6G asi 1.980 kN).
          Nepředpokládám přitom, že jste bral v úvahu zatížení letadla aerodynamickým odporem držáku a střel - motor F-16 má na "plný pecky" tah okolo 130 kN (okolo 130.000 lb), viz Wikipedie, takže i z tohoto hlediska je 745.0000 lb poněkud nadnesené. Kdyby se jednalo o odpor, motor by to evidentně neutáhl.
          Prosím tedy o laskavé sdělení, jak jste k té hodnotě 745.000 lb při 1,47 Mach došel.
          Děkuji.

    • flanker.jirka
      18:46 06.01.2020

      A proč to nezkusit? V hotovosti je třeba mít systémy AWACS, které z výšky vidí nízkoletící cíle hodně daleko, pak stačí jen do oblasti navést letadla. Výhodou APKWS pak je, že jich jedno letadlo unese i několik desítek, nevýhodou je systém navedení, protože laserem mohou, zatím, navádět pouze střely na jeden cíl.
      ...pokud začnete s CMD dále od bráněných objektů, tak "pročistíte" vzduch a pozemní PVO se postará o další část, samozřejmě, vždy to stačit nemusí, ale rozhodně to zmírní případné škody.

      • dexnom
        19:21 06.01.2020

        AWACS sice zaměří raketu, ale její skutečná pozice se liší i o stovky km. Dostřel je v tomto případě razantně omezen tím, že cíl utíká. Takže letadla budou muset pokrýt stovky km čtverečních než cíl naleznou přesně a pak se k němu musí dostat tak na 2km. Hodně štestí.

        • flanker.jirka
          20:51 06.01.2020

          Cíl utíká? počítejte s tím, že díky Awacsu můžete působit na tyto cíle ještě na příletu, ne na odletu.

    • darkstyle
      21:57 06.01.2020

      Sholva + dexnom

      F-16 je platforma na ktorej letectvo skúša všetko nové.. čo ťa len napadne, od kvázi wingmanov, novej munície, novej avioniky..

      Je to preto, že to je odskúšaná platforma, ktorá lieta 40+ rokov a preto nevie prekvapiť..

      Je úplne jasné, že reálne bojovo sa budú spoliehať na f-35 a jej radar, ktorý zvláda sledovať stovky cieľov na obrovské vzdialenosti a príjimať v reálnom čase hafo údajov z rôznych senzorov (lode, satelity, awacsi, predsunuté jednotky)..

      Hlavne predstava, že lietadlo uvidí napríklad na 100km vzdialenú Cruise missle/dron a zapne forsáž aby ju zostrelilo je úsmevná.. nič také robiť nebude.. nechá ju/jeho letieť ďalej a podá info ďalej..

      Je to myslené na CAS..
      Teda napríklad brigáda sa pohybuje v nepriateľskom území/blízko neho a lietadlá poskytujúce CAS detekujú Cruise missle, tak lietadlo môže zaútočiť na ne pred tým ako sa dostanú na dostrel brigádneho pvo..
      Je to ako ďaľší okruh PVO a pritom lacnejšia protiraketa ako cena Cruise missle..
      Alebo máš základňu a okolo nej krúžia lietadlá dajme tomu 50 km od nej..
      A ochraňujú ju..

      Alebo špeciálne jednotky zasahujú a na ich pozíciu priletí dron.. tak CAS..

      Výhoda tohto CAS je relatívne nízka cena a veľký počet striel.. vec do ktorej USA touto cestou investujú ako aj do sdb II, jasne ukazujú, že nejde len o to mať najväčšiu bombu, čo zrovná pol mesta, ale mať dosť munície aby lietadlá zapadli do multi domein princípu boja..
      Vyhráva nie ten čo má najsilnejšiu zbraň, ale ten čo má najviac nábojov..

      • diwalt
        17:55 07.01.2020

        Nemluvě o tom, že tohle může být stejně dobře umístěné na nějakém dronu, který kolem té základny či letadlovky může kroužit samostatně a jen přijímat instrukce. Je to další možnost předsunuté PVO.

  • Gibon
    16:32 06.01.2020

    AIM-120C-7 AMRAAM stoji okolo 1,4mil usd.
    Dcko sa pohybuje k 2,5mil USD.

    https://www.dsca.mil/major-arm...
    https://australianaviation.com...

  • Flader
    16:00 06.01.2020

    Nebola náhodou Hydra 70 integrovaná aj na L-159?