Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Budoucnost těžkých stíhačů MIG-31

Datum přidání 05.03.2012    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 6 komentářů    autor autor: Michal Polák

Těžký záchytný stíhač MIG-31 je bezesporu výplodem studené války, nicméně se mu daří přežívat do dnešních dnů. Rusové navíc oznámili, že do roku 2020 modernizují celkem 60 těchto letounů na verzi BM. Jaká je však role letounů této kategorie v dnešní vojensko-politické situaci a v čem spočívá jeho modernizace?

MiG-31

Foto: Původní MiG-31 s podvěšenou výzbrojí na trupu i na křídlech / Wikipedia, U.S. Air Force

Kategorie těžkého stíhače

Těžký nadzvukový stíhač MiG-31 byl v sedmdesátých letech vyvinut jako nástupce předchozího typu MiG-25. Ten byl vyvíjen k vybojování a udržení absolutní vzdušné nadvlády, čehož by v případě konfliktu dosahoval stíháním nepřátelského letounu a následnou ztečí. Proto byl často označován za protivníka k americkému špionážnímu letounu SR-71 a dokonce nikdy do služby nezařazenému bombardéru XB-70 „Valkyrie“.

 

Úkolem nového letounu tedy bylo nahradit stávající nejvýkonnější stíhací letoun na světě a zároveň přidat něco navíc. Zvláštností obou typů bylo přitom přesné zařazení jako přepadového těžkého stíhače. V tomto ohledu nutno podotknout, že podobný typ neměla a ani nechystala zařadit do výzbroje žádná země (samozřejmě vyjma staršího typu MiG-25, který byl dodán řadě zemí, nicméně až s odstupem několika let).

 

Původní verze MiG-31 přitom dokáže dosahovat rychlosti přes 3 000 kilometrů v hodině, má výškový dostup přes 20 kilometrů a při nadzvukové rychlosti dokáže urazit zhruba 2 500 kilometrů.

 

MiG-31MiG-31BM na aerosalonu MAKS 2009 / Wikipedia, Doomych

 

Na začátku letošního roku Rusové oznámili, že do roku 2020 hodlají modernizovat celkem 60 letounů MIG-31 starších verzí (celkem mají Rusové ve výzbroji 188 letounů tohoto typu) na standard BM. Jedná se tak o další část celkové modernizace ruské armády, v tomto případě konkrétně letectva.

 

Navíc tím Rusové zcela jednoznačně deklarují, že s typem těžkého záchytného stíhače dále počítají. V celkovém kontextu se jedná po strategickém bombardéru Tu-160 o další přeživší pohrobek studené války.

Charakteristika modernizované verze BM

Modernizované varianta BM přináší přitom hned celou řadu vylepšení. V první řadě je nutné uvést, že se jedná o univerzální letoun a krom zbraní typu vzduch-vzduch je schopen nést zbraně typu vzduch-země. Ke vzdušnému souboji (pokud jej tak lze nazvat vzhledem k dalším parametrům střely) R-33/37, R-40, R-77 a R-73. K útokům na pozemní cíle je naopak určená střela AS-17 „Krypton“ s doletem až 110 kilometrů.

 

Vylepšena bude také samozřejmě avionika. Pro zvýšení úspěšnosti v boji byl vestavěn nový radar SBI-16 Zaslon s plošnou fázovou anténou, který patří mezi nejvýkonnější radary na světě vůbec. Podle dostupných informací je schopen detekovat cíle až na vzdálenost 320 kilometrů a jeho nejvýkonnější střela Vympel R-37 má udávaný dostřel právě kolem 300 kilometrů! Změny se však dotkly také kokpitu. Přibyly barevné LCD displeje, které mají usnadnit ovládání letových a zbraňových systémů.

 

MiG-31MiG-31 s velkým odkrytým radarem, dole je vidět hned celá řada řízených střel /Wikipedia, U.S.Air Force

 

MIG-31BM má zůstat jedním z páteřních letounů ruského stíhacího letectva jako těžký stíhač. Hned vedle Su-27/30/35 a modernizovaných MiGů-29, které jsou o třídu, respektive dvě „menší“. Ze všech těchto letounů je „třicetjednička“ pochopitelně suverénně nejvýkonnější a nese nejvýkonnější střely typu vzduch-vzduch. Není proto divu, že je často zmiňován v souvislosti se zaváděním taktéž modernizovaném letounu včasné výstrahy Berijev A-50U. To ostatně koresponduje s jeho hlavním úkolem.

Rychle nahoru a na zteč

Použití MiGu-31BM v konfliktech nižší intenzity je prakticky zbytečné. Tuto roli zastanou mnohem efektivněji a především levněji „menší“ letouny. Samozřejmě na air-policing se MiG-31 v Rusko hodí přímo výtečně, jelikož je schopen přelet velkých vzdáleností zvládat velmi rychle. Přesto nelze opomenout fakt, že MiG-31 je letoun především do válečného konfliktu s vyšší intenzitou a použitím proti vyspělému protivníkovi.

 

K tomu mají Rusové také vyvinutou taktiku zteče. MiG-31 dosáhne velké výšky a vysoké rychlosti a přejde na zteč, při které odpálí řízené střely. Následně provede náklon a rychlý úprk na základnu. Vzhledem k jeho vysoké rychlosti v současné době neexistuje jediný letoun, který by byl schopen jej stíhat.

 

Letoun je však možno dnes používat i pro řadu jiných úkolů. Jedná se o doprovod jiných letounů, narušování vzdušného prostoru za účelem snímkování nebo propagandy, ale také útoky na pozemní cíle.

 

Ty však zvládne i celá řada další letounů, nicméně MiG-31 je schopen se k cíli přiblížit nejvyšší rychlostí a následně provést návrat, čímž snižuje pravděpodobnost vlastního sestřelení prostředky protiletecké obrany nepřítele – ať už se jedná střel země-vzduch nebo přímo letounům určeným k obraně vzdušného prostoru.

 

Rusové tak modernizací ukazují, že to s provozem těžkého záchytného stíhače myslí vážně i do budoucna. To je jasným důkazem, že i v době stále vyspělejší elektroniky a vlastnosti stealth může na bojišti uspět letoun, který bude prostě nejvýkonnější.

Udělte článku metály:

Počet metálů: 4.5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
Peter Datum: 09.07.2013 Čas: 01:41

Na manevrovany boj predsa maju varianty SU-27, pricom najnovsie varianty s vektorovym tahom su najlepsie manevrujuce stihace vobec. Pri nich tvrdite ,ze k manevrovemu dogfightu by pri vacsom konflikte ani nedochadzalo, tu zase Mig-u 31 vycitate ,ze je nevhodny na manevrovany boj :)

avatar
HU Datum: 14.03.2012 Čas: 15:25

..to dokazuje jedno..z nouze cnost..není nic lepšího, uschopníme staré krámy...tento letoun měl zachytávat bombardéry, ale to už kdysi dávno, B1 kopíruje terén, B2 je "stealth"...popsaná taktika je sice pěkná, ale na manévrový boj tento letoun asi moc nebude...

avatar
sroub Datum: 07.03.2012 Čas: 14:32

U toho sestřelu F-117 šlo pokud vim o výměnu naváděcí hlavice u jedný střely za infračervenou, protože ty střely spolu umí po odpalu spolupracovat. Obsáhlá debata na toto téma byla třeba na palba cz. Ale k tomu radaru u MiGu 31, tam jde zjednodušeně o to, že když se zvýší výkon, zvětší se odraz. Je to jako kdybych přirovnal radar k baterce, a charakteristiku stealth k natření letadla na barvu pozadí, (na černo při černém pozadí) pak zvýšení výkonu radaru znamená že letadlo, byť maskované bude vidět na větší vzdálenost. A poté platí (obdobně u prakticky všech zbraní) že co je vidět, dá se zničit....

avatar
Pavel Datum: 06.03.2012 Čas: 19:06

Tak k té sestřelené F-117 tam šlo hlavně o to, že létali stále stejnými koridory a v podobném čase..takže si stačilo na ně jen počkat ..byl o tom článek v jednom čísle ATM

avatar
anonym Datum: 06.03.2012 Čas: 14:04

Problémem je, že to se jedná, o zachycení, stelth taky funguje jen proti některým frekvencím, je možné že ho na dálku zachytíte dlouhovlným sledovacím radarem, ale nedokážete na něj navést střelu pomocí přesného krátkovlného radaru... To jen tak na doplnění...

avatar
sroub Datum: 06.03.2012 Čas: 10:00

Jako prostředek k zamezení průzkumu letouny SR-71 je to jako dělaný, a s takhle silným radarem by to teoreticky mohlo proti zemi objevit i B-2.
Vycházím z toho, že "stealth" letadlo není neviditelné, ale obtížně viditelné. Nemá tedy radiolokační odraz jako letadlo, ale třeba jako mrak, nebo hejno ptáků. Ovšem, pokud objevíte hejno ptáků které se pohybuje rychlostí cca 600 km/h stálým směrem, tak asi nepůjde o náhodu. Na podobném principu, soustředěním několika radarů na jeden cíl, a jeho "vysvícením" údajně fungovala srbská PVO při slavném sestřelu F-117. V radiolokační technice mám mezery, ale myslim si že při zapojení systémů jako byla TAMARA, radiolokátorů na důležitých příletových trasách a letadel MiG-31do jednoho fungujícího systému se dá zachytit alespoň větší část (ne-li celý) případného prvního úderu vedeného letadly s charakteristikou "stealth" Teď ještě jestli tenhle vzkaz cílí spíš na čínu nebo ameriku....

arr