TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Vojenská výzbroj

MSDM: Protiraketová obrana pro bojové letouny

Datum přidání 18.03.2016    Rubrika rubrika: Vojenská výzbroj     komentáře 28 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Lockheed Martin nabízí americkému letectvu novou koncepci "osobní" protiraketové obrany letadel. Speciální miniaturní protiraketové střely, označované pracovně MSDM (Miniature Self Defence Munition), umožní letadlu ubránit se před pozemními raketovými systémy protivzdušné obrany (PVO) i před raketami vzduch-vzduch letadel protivníka.

Foto: Bojové letadlo F-15 vypouští obranné světlice (fléry) pro zmatení raket protivníka s infračerveným naváděním. / Public Domain

Foto: Bojové letadlo F-15 vypouští obranné světlice (fléry) pro zmatení raket protivníka. / Public Domain

 

V současné době bojový letoun nemá příliš šancí se bránit před raketovými systémy protivníka. Obrovskou hrozbou pro letadla jsou například ruské protiletecké systémy S-400. Letadlo může zkusit raketu (s radarovým naváděním) rušit, dostat se rychle ze smrtící zóny rakety nebo použit dipólové odražeče.

 

V případě raket s infračerveným naváděním (především blízkého dosahu) lze použít světlice nebo nejnověji infračervené lasery pro zmatení naváděcí hlavice.


Lockheed Martin ale navrhuje upravit střely země-vzduch PVO a využít je pro obranu letadel. V takovém případě stíhací letadla, ale i dopravní letouny nebo bombardéry, mohou aktivně ničit protiletecké rakety.


“Pokusit se kineticky ubránit něčemu, co na tebe bylo vystřeleno, je rozhodně zajímavá možnost,” komentuje nabídku Lockheed Martin Frank St. John, viceprezident divize pro raketové a palebné systémy. “Je to rozhodně lepší, než něco rušit nebo se pokusit obelstít.”


Lockheed Martin studuje za vlastní prostředky možnosti protiraketové obrany letadel již čtyři roky. Cílem Lockheedu je prakticky výrazně zmenšit a upravit nejnovější střelu země-vzduch PAC-3 MSE systému Patriot. Klíčovým problémem je především miniaturizace naváděcí hlavice (radaru) střely PAC-3 MSE.


PAC-3 MSE měří na délku 5,2 m a má průměr 290 mm. Hmotnost rakety je 320 kg. Naproti tomu klasická střela vzduch-vzduch dlouhého dosahu AIM-120 AMRRAM měří na délku 3,7 m, při průměru 180 mm a hmotnosti 152 kg.


V pojetí Lockheed Martin letoun se střelou MSDM zachytí blížící se raketu (radarem, infračerveným čidlem nebo systémy výstrahy před ozářením radarem). Palubní systémy dají povel k vystřelení MSDM, která se na blížící raketu navede pomocí vlastního radaru. MSDM pak bude ničit raketu přímým zásahem - bez nutností použít bojovou hlavici. Stejně tak půjde využit MSDM pro ničení letadel protivníka na krátkou vzdálenost.


Podle Franka St. Johna Lockheed pracuje na dramatickém zmenšení střely MSDM - střela nepotřebuje tak velkou zásobu paliva a ostatně ani rozměrnou bojovou hlavici. Klíčem bude především vysoká manévrovatelnost a schopnost přesného navední. Oproti AMRAAMu bude mít MSDM údajně pouze poloviční velikost a hmotnost.


V současné době výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) zkoumají, zda lze podobné zbraně za přijatelné peníze a technická rizika vyvinout.

 

AFRL vybere z několika zájemců nejnadějnější projekty (Lockheed Martin je samozřejmě favorit) a poskytne jim peníze na vypracování koncepční studie. První střely MSDM podle optimistických odhadů uvidíme v ostrém provozu do tří let.

 

Střely MSDM lze následně umístit na jakoukoliv leteckou techniku - vrtulníky, bezpilotní letadla, dopravní letadla nebo bombardéry. Mohou také vzniknout specializovaná letadla s obrovskou zásobu střel MSDM, které poslouží pro obranu celé letecké skupiny.

 

Zdroj: Flightglobal

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
shal Datum: 22.03.2016 Čas: 21:46

Ono je to od Američanů hodně zajímavá vojenská taktika. Zatímco Rusové a Čína všechno maximálně tají, tak Američané se nejenom chlubí hotovou technikou, ale prozrazují i svoje prototypy. Sice přijdou o potencionální výhodu překvapení, které není snadné uhlídat; špionáž je silná zbraň. Zvlášť když se má něco masově nasazovat. Nutí ale potencionální protivníky investovat nemalé prostředky do vývoje protiopatření. Jak píše pan Grohmann. Utahají protivníka bez jediného výstřelu. Američanům se to už vyplatilo u Sovětského Svazu a vypadá to tak, že Rusové jsou opět na stejné cestě.

avatar
Slavoslav Datum: 22.03.2016 Čas: 11:31

Logik

Balisticka raketa rychla je. Otazkou je ci nieje az prirychla z dovodu posobiacich pretazeni atd. Preto som chcel vediet s akou kruhovou odchylkov pri vypustani subrakiet uvazujes.

A ako bolo napisane. Da sa takmer vsetko otazkou je cena a cas. Takto USA pri prijatelnych nakladoch prakticky diskvalifikuje sucasnu PVO dlheho dosahu pripadne ju pekne predrazi.

avatar
logik Datum: 22.03.2016 Čas: 08:56

Jojo, to je hodně dobrá poznámka.

Další "problém" je, že na subrakety se vcelku rozumně dají modifikovat komplexy typu S400 - a tam bych ani nečekal, že bude vývoj extra drahý, jde vyjít z již existujících komponent - ale těžko se namontují na letadlo. Pokud někdo nepřijde s nějakým geniálním protiopatřením, tak všechno, co mě napadá a je namontovatelné na letadlo je poměrně drahé nebo nereálné.
Takže ze strany USA je to výhodný krok - díky jedné raketce velikosti sidewinderu přinutí přezbrojit celé letectvo protivníka na daleko dražší rakety.

avatar
Jan Grohmann Datum: 22.03.2016 Čas: 07:38

Pánové, úvahy o tom, zda proti MSDM existuje protiopatření (samozřejmě, že existuje) jsou zcela mylné. Správná otázka je: "Kolik to bude stát?" O tom jsou zbrojní závody - ekonomicky utahat protivníka a "zahltit" protivníka problémy.

Další státy prostě na nasazení MSDM budou muset nějak reagovat. Takže vývoj nových drahých raket, jejich testování (to bude pěkný oříšek), nové vypracování taktiky a náročnější výcvik.

avatar
logik Datum: 21.03.2016 Čas: 21:35

Balistická raketa je několikrát rychlejší než letadlo. Takže fakt nevidím problém, pokud ví kde je to letadlo, tak aby mířila do stejného bodu - a když letadlo zahne, tak tak taky zahnout.

Sledovat pro ni cíl může klidně radar ze země nebo z odpalujícího letadla (pokud by se taková raketa na letadlo vešla) a jí jen předávat data - to je naprostý standard - raketě stačí jen schopnost manévrovat, kterou má tak jako tak.

avatar
Slavoslav Datum: 21.03.2016 Čas: 21:16

Logik

Aku presnost pokladas za dostatocnu? Ono odpal balistickej rakety zaregistruje uz kde kto a jej let chvilu trva. Pri tak rychlych cieloch ako su lietadla by to mohol byt seriozny problem

avatar
logik Datum: 21.03.2016 Čas: 16:25

Pasivní navádění nestojí zas tolik.

To, že udělat balistickou raketu se submunicí je o hodně dražší, než jednoduchou AA raketu, s tím souhlasím. Nicméně když už bude udělaná balistická raketa, tak ji přidat pasivní navádění, aby neletěla jak trotl někam, kde už letadlo není, je už "detail".

Navádění raket +- do prostoru cíle je o řád jednodušší úloha, než přesné navedení na manévrující cíl, a i to se dnes bez problémů umí a má to každá AA raketa, tak nevím, proč by to měl být problém u té hypotetické "mulitrakety".

avatar
madrabbit Datum: 21.03.2016 Čas: 08:51

logik: cena, složitost, rychlost + hmota x manévrování?
přijde mi, že se tu stupňují požadavky :-D došli jsme od protirakety na letadle k balistickým nosičům protiletadlových rojů.
IMHO obranná antiraketa je pravděpodobně zvládnutelné s přijatelnými náklady. Balistická raketa jako nosič AAM je už o hodně dále. A udělat ji naváděnou na dynamické cíle je ještě dále.

avatar
logik Datum: 20.03.2016 Čas: 20:59

pks_: A co brání, aby ta nosná raketa byla naváděná?

avatar
pks_ Datum: 20.03.2016 Čas: 11:22

PVO má trochu zvláštnost v tom, že cíle se pohybují hodně rychle. Balistické rakety nejraději útočí na statické cíle, protilodní rakety už musí vyvinout značné úsilí, aby svůj cíl našly.

Pokud vystřelíme nad oblast s nepřátelským letectvem "těžkou" raketu s desítkou střel velikosti IGLA, tak musíme počítat s tím, že od výstřelu k zásahu uplyne dost dlouhá doba (odhaduji 1 minutu). Normálně má IGLA dosah až 6km, pokud bude aktivována nad cílem a bude mít počáteční rychlost, tak by se to snad mohlo prodloužit až na 10km. Letadla, pokud poletí cestovní - vysokou podzvukovou rychlostí, tak za tu dobu urazí 15km. Pokud tedy detekují odpálení tohoto nosiče a podle dráhy určí střed jeho zásahu - střed kruhu s průměrem 20km, tak se celkem pohodlně tomuto zásahu vyhnou.

Obránce samozřejmě může raket použít více a vytvořit velký, postupně se uzavírající kruh, z nějž nebude úniku, nebo rovnou pokryje plošně najednou celou ohlast - to bude ale velmi drahý zísah, použitelný jen pro mimořádně důležité cíle.

avatar
skelet Datum: 20.03.2016 Čas: 10:29

Ultramarinus: Starstreak má samostatné hlavice, ale ty se pohybují setrvačností. Což omezuje jejich manévrovatelnost atd. A jestli jsem tě dobře četl, tak ty chceš autonomní hlavice, které by byly schopné energických manévrů. A k tomu potřebuješ raketu o velikosti raket z MANPADS.

avatar
ruleta Datum: 20.03.2016 Čas: 10:07

Takovy star trek a battlestar galactica v malem....

UAV se zasobou robotizovanych dronu-raket, ktere se pohybuji v rojech nad cilovou oblasti, popripade nad oblasti vypocitanou jako prunikovou - v radech tydnu a mesicu. Pri ohrozeni jsou schopni se propojit do site a predikovat drahu popripade jsou schopni se flexibilne premistit tam kde maji a zautocit v sitovem postaveni, tak aby neproslo nic .

Dovedu si to predstavit i proti mnohovrstevnate PVO, kdyz se pri nizke letove hranici na hrane detekovatelnosti priblizi nekolik desitek techto UAV se zasobniky, ktere vypusti stovky malych dron-raket, ktere budou utocit...

A jako protiopatreni bude slouzit F-22,35 s lasery ....takova mala enterpise :D

avatar
flanker.jirka Datum: 19.03.2016 Čas: 22:33

Ultramarinus:rusové mají i trpaslíky největší na světě, ale ty potencionální kapacity na svých střelách již mají.
U střel 48N6E2 pro S 300 s dosahem 200 km uvádí hmotnost bojové části 180 kg, u střel pro systémy BUK je to 70 kg, místo toho to může nést jinou obdobnou zátěž, pro úplnost, letecká střela R 60 má 44 kg, ale to je vývojově střela z poloviny 70. let, tak že i tam jsou možnosti jak snížit hmotnosti.

avatar
Ultramarinus Datum: 19.03.2016 Čas: 21:13

Je pravda, že S400 má necelých 5 metrů na výšku a Topol M jich má skoro 23. Na druhou stranu ponorkové balistické střely a menší pozemní interkontinentální balistické střely se 14ti kusy submunice oproti třem u Starstreaku, se pohybují okolo 13-14 metrů, což není pro protivzdušnou raketu (alespoň v Rusku) nepředstavitelná velikost. Starstreak má cca 1,4 metru, ale dostřel je cca 7 km. Na druhou stranu, zvýšení velikosti nosné části alespoň na 7-8 metrů by mělo dát střele možnost si cíl "nadlétnout" a trefit jej i z opravdu velké vzdálenosti. Submunice by nemusela být velká jako stinger. Submunice Starstreaku, která do určité míry funguje tak jak jsem popisoval, má cca 40 cm délky a 2 cm průměr. Vhodné zvětšení průměru submunice a přidání "klamných" hlavic, které by na sebe stahovaly palbu raket bodové obrany a kusy submunice by pravděpodobně systémem proniky.

avatar
skelet Datum: 19.03.2016 Čas: 09:13

vícehlavicová PLŘS už je a jmenuje se Starstreak. Ale všechny tři projektily míří na stejný cíl
http://i.imgur.com/PF4vLfE.jpg

aby fungovalo to co požaduje Ultramarinus, tak by museli na nosič nacpat něco o velikosti PLŘS Stinger.

arr