Víceúčelová bojová platforma Anders

Anders
Foto: Vozidlo palebné podpory Anders se 120mm kanónem / Bumar

Před pár dny proběhla českými médii zpráva o nákupu 1 000 lehkých tanků Anders polskou armádou. Ve skutečnosti polská armáda neplánuje nakoupit lehké tanky, ale celou řadu bojových vozidel založených na víceúčelové bojové platformě Anders. Pouze část vozidel bude v konfiguraci „lehký tank“.  Pojďme si k této příležitosti připomenout historii vývoje platformy Anders a vyzdvihnout některé zajímavé technické informace.

 

Historie „tanku“ Anders

Projekt víceúčelové bojové platformy Anders (Wielozadaniowa Platforma Bojowa Anders, WPB Anders) byl poprve veřejnosti představen na polské zbrojní výstavě MSPO v roce 2009. Tehdy polská zbrojní firma ORBUM uázala počítačový model víceučelového pasového podvozku, jenž měl sloužit jako platforma pro lafetaci nejrůznějších zbraňových, průzkumných a ženijních systémů.

Władysław Anders (1892 - 1970 )byl polský generál, hlavní velitel polských ozbrojených sil v letech 1944 - 1945. Wikipedia

Poláci se při vývoji platformy Anders nechali inspirovat americkým programem budoucích bojových vozidel Future Combat Systems. Podlé této vize mají být nově mechanizované brigady vyzbrojeny buď kolovými bojovými vozidly (v Polsku to bude KTO Rosomak) nebo pásovými (Anders). Takto postavená brigáda nebude muset mít nutně hlavní bojové tanky (MBT).

První funkční prototyp víceučelové pásové platformy Anders byl představen se 120mm dělem. Polská média, firma OBRUM z marketingového hlediska neprotestovala, tak vozidlo Anders mylně uváděla jako lehký tank, polský lehký tank nebo bez zkrupulí rovnou tank Anders.

Avšak konstrukce vozidla Anders se 120mm kanónem (např. hmotnost 35 t, balistická ochrana) nesplňují parametry platné pro klasické hlavní bojové tanky. Správny název verze se 120mm kanónem je tak Vozidlo palebné podpory.

Anders Foto: Bojové vozidlo pěchoty se 30mm kanónem a spřaženým 7,62mm kulometem UKM-2000P  / Bumar

První funkční prototyp Vozidla palebné podpory byl představen v roce 2010 na polské zbrojní výstavě MSPO. O rok později, na stejné výstavě, pak firma OBRUM ukázala dále vylepšené vozidlo Anders v konfiguraci jako Bojové vozidlo pěchoty vyzbrojené 30mm kanónem.

Zajímavé technické informace

Anders je pásové vozidlo vybavené německým dieselovým motorem 8V199 TE20 (firma MTU). Bohužel není známo, zda Poláci nakoupí verzi se špičkovým výkonem 530 kW, nebo novější o výkonu přes 600 kW – požívanou například v rakousko-španělském pasovém vozidle ASCOD-SV.

Video: Víceučelová bojová platforma Anders / Bumar

Stroj je také vybaven výkonným startérem/generátorem elektrické energie o výkonu 120 kW (rovněž od německé MTU). Zařízení nejen, že slouží k nastartování hlavního motoru, ale dokáže také zpětně elektrickou energii vyrábět, což je důležité pro napájení energeticky náročných systémů – např. radaru protiletadlového systému.

Maximální výkon celé pohonné jednotky by měl být de facto součtem jak výkonu startéru tak hlavní pohonné jednotky. Platforma Anders díky tomu může krátkodobě vyvinout výkon až 650 kW (720 kW).

Anders

Foto: Řez Vozidlem bojové podpory Anders. Klikněte pro větší obrázek / Bumar



Stroj může také krátkodobě jet jenom čistě pomoci elektrické energie, kdy startér využívá elektřinu z baterií a přes motor pohání kola náprav. Zde je vhodné připomenout, že se nejedná o hybridní systém, kdy elektromotory přímo pohánějí kola a motor spalovací motor slouží pouze k výrobě elektrické energie pro elektromotory.

Pancéřová ochrana a 1 000 tanků

Korba je svařovaná z pancéřových plechů. Ochran trupu má pak být na úrovní III podle STANAG 4569, což je ekvivalent balistické ochrany polského kolového vozidla KTO Rosomak  nebo českého vozidla Pandur II. Pomocí přídavného keramického pancéřování, lze pak zvýšit ochranu až na úroveň V – což odpovídá např. odolnosti proti 25mm projektilu vypáleného z 500 metrů.

Odolnost je tedy srovnatelná jako u nejnovějších vozidel, např. německé Pumy nebo amerického CGV. V tuto chvíli tak padá další argument o zařazení bojové platformy Anders mezi lehké tanky. Pancéřová ochrana totiž ani zdaleka nedosahuje úrovně, jakou mají staré ruské T-72.

Anders Foto: Vozidlo palebné podpory Anders se 120mm kanónem / Bumar

Zprávy z polských a českých médií, že Polsko dostane 1 000 tanků tak jednoduše nejsou pravdivé. Nejen, že všech 1 000 strojů Anders nebude vybaveno 120mm dělem, ale ani takto konfigurované vozidla není správné nazývat lehkými tanky, natož tanky.

Polské ministerstvo neinformovalo, jaké verze má v plánu nakoupit. Bude to jistě Vozidlo palebné podpory se 120mm kanónem (náhrada za T-72), Bojové vozidla pěchoty s 30mm kanónem (náhrada za BVP-1). Nepochybně se ale dočkáme i minometných, průzkumných nebo zdravotnických verzí. Páteř polské armády 21. století budou jednoduše tvořit bojová platforma Anders!

Takticko-technické parametry

Víceúčelová bojová platforma Anders

Délka

6,9 m

8,8 m Vozidlo palebné podpory včetně děla

Výška korby

1,8 m

2,8 m Vozidlo palebné podpory včetně věže

2,4 m Bojové vozidlo pěchoty včetně věže

Počet kol

12 kol, 6 náprav

Světla výška

0,4 m

Maximální rychlost

72 km/h

Stoupavost

max 60 %

Boční náklon

max 40 %

Překonávaní vodorovných překážek

2,6 m

Překonávaní svislých překážek

1 m

Hloubka brodění

max 5 m



Takticko-technické parametry bojových verzí

Vozidlo palebné podpory

Bojové vozidlo pěchoty

Výzbroj

120mm kanón CTG

30mm kanón Bushmaster II

Munice pro hlavní výzbroj

12 nábojů v nabíjecím systému

20 v zásobě

Doplňková výzbroj

Spřažený 7,62mm kulomet UKM-2000P

Dálkově ovládáná stanice s 12,7mm

kulometem nebo 40mm granátometem

Zadýmovací granát 18x

Spřažený 7,62mm kulomet UKM-2000P

Zadýmovací granát 6x

Posádka

 3 + 1 + 3

 3 + 8

Typ věže

 S osádkou

 S osádkou / bezosádková

Hmotnost věže

 12 tun

 2,9 tuny / 2,4 tuny

Bojová hmotnost

 33 tun

 24 tun (pravděpodobně až 30 tun)

Hmotnost podvozku

 21 tun

Maximální hmotnost

 35 tun

 

Zdroj: gdziewojsko.wordpress.com

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • From POLAND
    23:57 04.06.2013

    few information
    1. Poland buy next 120-130 Leo ( leo2A5 - ex-German) - so total modern 256 tanks ( modernization to "standards PL " - in plan )
    2. Anders/ "light tank" (better "fire support vehicle") is for 3 mechanized brigade. (Leopard tanks for two armored brigade )
    3 brigades + 2 battalions for armored brigade = 11 battalions -> 900 vehicle.
    3 Swedish BAE helped in this project


    I think this is a good option.
    You have Pandur (too little) need only 200 vehicles.
    Slovaks and Hungarians, too. (but do not have the money)
    You will not get cheaper anywhere - unless the ex-German Marder.

  • Jakub Mareš
    23:08 13.08.2012

    Jsou tu takové dohady, jen takovej návrh pro redakci, neudělali by jste článek, s nějakejma vojenskejma odborníkama, jak by mohlo nejlíp vypadat pozemní vojsko ačr za současné finanční situace? tim myslim od struktury (druhy a počet praporů atd), typu techniky, jejich přesnější určení co od nich stát vyžaduje atd. atd. ;)?

  • Jirka
    20:28 12.08.2012

    Co to bude umět a jak to projde testy se teprve uvidí, pěkné je, že se uvažuje i aktivní ochrana, tak že se dá udělat vozidlo lehčí.
    Když jste tu narazili na spolupráci s Poláky, tak už OT 64 (Skot) byl vyráběn ve spolupráci s Polskem, v 90. letech tu byla snaha na vývoji novějšího kolového OT pod názvem Zubr.
    Ale svět je plný více nových pásových podvozků jako třeba CV 90 od BAe system nebo německá PUMA.
    Jenom nedostat to co předvedel Excalibur na IDETu, to už je mimo mísu vyrábět vozildo takovým způsobem, kde díky omezení celkové hmotnosti vozidla museli po přidání balistické ochrany udělat věž s kulometem 14,5 mm. Takto už jedno vyráběli OT 90 a jak to dopadlo ...

  • HU
    00:40 12.08.2012

    left: o BKO souhlas..

    Jinak jednu dobu u nás běžel projekt ZUBR... vyvíjely jej Přerovské strojírny...

  • Left
    00:18 12.08.2012

    Jak na to tak koukám, tak Poláci mají modernizaci pozemního vojska velice dobře promyšlenou a do detailu naplánovanou. Narozdíl od nás. V naší Bílé knize obrany se totiž nedočteme prakticky nic konkrétního.

    Poláci v první fázi nakoupili 895 Rosomaků (zatím dorazilo asi 60%) v různých konfiguracích jako náhradu za SKOTy, Ryśe a část BVP.
    V druhé fázi na platformě Anders pořídí konfiguraci Bojowy wóz piechoty na dovyměnění zbytku BVP - tato konfigurace bude mít stejnou věž jako Rosomak.
    Co se týče tankového vojska, tak si Poláci ponechají Leopardy 2A4 (asi 130) a do roku 2018 je modernizují. Nechají si také PT-91 Twardy (asi 250), které po vypršení životnosti budou pravděpodobně postupně vyřazovat. Nemodernizované T-72 si chtějí ponechat do roku 2018 jako zálohu v počtu 379 kusů, než je plně nahradí, nebo spíše zastoupí Anders v konfiguraci Vozidlo palebné podpory. S největší pravděpodobností také nahradí ruzné typy vyproštovacích a ženijních tanků a pásových vozidel (WT-55, WT-72, MT-LB, WZT-2 atd.) platformou Anders.

    Poláci tímto dělají velký pokrok ve zvýšení bojeschopnosti a hlavně si výrazně ulehčí život (a peníze) co se týče logistiky. (Doufám, že to z toho, co jsem napsal, alespoň trochu vyplývá :D)

  • Deadog
    00:04 12.08.2012

    vsak my s Kalouskem taky ne:) jinak bugy jestli si ten clanek cetl tak vis ze to neni ani lehky tank natoz tank , coz Merkava urcite je:) ale o to nejde v dnesni dobe uz tezky bojovy tank nepotrebujete, protoze spektrum nepratel ,nebo potencionalnich nepratel je uplne nekde jinde a zmennila se i taktika boje

  • Ondřej Lacina
    15:11 11.08.2012

    Bugy: To že to má motor vpředu z toho nedělá Merkavu. A vůbec to s Merkavou nemá nic společnýho... ;)

    Argonaut: BVP je v současných konfliktech nepoužitelnej stroj (a jestli ho někdo používá v akci tak docela krutě hazarduje s životy posádky). Jediný dohledný řešení je modernizace pro naši armádu od Excalibur Army, ale to už je pravděpodobnější že bude mít Šebrle ještě někdy nějakou medaili :D
    A spolupráce Visegrádské čtyřky? To připadá v úvahu tak možná česko-polská spolupráce, protože Slovensko a Maďarsko nemaj k ničemu takovýmu prostředky.

  • Argonaut
    12:08 11.08.2012

    Myslím, že není úplně od věci začít přemýšlet co dál se stárnoucími BVP naší armády. Spolupráce na projektu společně s Polskem (prům. a technologickou základnu máme) by mohla být oboustranně prospěšná. Krom toho by se podobné projekty mohly stát příležitostí pro rozvoj spolupráce V4. Jen mě pokaždé překvapuje proč se ČR, SR, HU, ... nedokáží lépe angažovat ve společných projektech (když je to pro ně klíčové s ohledem na náklady a modernizaci) po vzoru OCCAR

  • Bugy
    12:02 11.08.2012

    Takže Poliaci sa pri konštrukcii tanku rozhodli ísť izraeskou cestou. Napadá ma jediné pomenovanie pre tento tank - Poľská Merkava.

  • Left
    22:05 10.08.2012

    Sorry - s nimi

Stránka 1 z 2