Rusko bez satelitů včasné výstrahy

Foto: Radar Voroněž. V nenapadné budově se skrývá jeden z nejvýkonějších radarů na světě. / Kemlin.ru, CC BY 3.0
Radar Voroněž. V nenapadné budově se skrývá jeden z nejvýkonějších radarů na světě. / Kemlin.ru, CC BY 3.0

Rusko v současnosti nemůže zachytit starty balistických raket pomocí satelitní senzorové sítě Oko-1. V lednu Rusko vyřadilo dva satelity US-K a systém Oko-1 se tak stal nefunkčním. Do července letošního roku, kdy dojde k jejich částečné náhradě, se Rusko spoléhá pouze na radary dlouhého dosahu systému včasné výstrahy.

Podle ruského deníku Kommersant satelity US-K překročily svou plánovanou technickou životnost o 5 až 7 let. Díky svému staří dokázaly poskytovat potřebné informace pouze několik hodin denně.

Rusko mezi roky 1972 až 2012 vyslalo na oběžnou dráhu celkově 101 satelitů systému včasné výstrahy Oko-1. Šlo o satelity US-K umístěné na orbitě typu molnija a US-KS, US-KMO na geosynchroní dráze. Satelity zachycovaly start rakety (tepelnou stopu rakety) pomocí infračerveného teleskopu.

Satelity společně s radary tvoří systém včasné výstrahy Ruska. Satelity slouží k zachycení rakety okamžitě po startu. Radary dlouhého dosahu dokáží rakety zachytit až několik minut po startu a sledují jej po celou dobu letu. Radary určí  místo dopadu střely a jsou také napojeny na protivzdušný systém chránící Moskvu.

Za zmínku stojí jistě selhání systému Oko-1, které v roce 1983 mohlo vést k nukleární válce. Ruský systém v jeden den roku 1983 detekoval dvojnásobný start mezikontinentální rakety ze Spojených států proti Sovětskému svazu. Ve skutečnosti šlo o odraz paprsků Slunce od výškových mraků.

Naštěstí Stanislav Petrov, velicí důstojník operačního centra, se na základě chybějících informací z radarů dlouhého dosahu rozhodl varování ignorovat.

Již v roce 2009 měl zastaralý systém Oko-1 nahrazovat nový systém včasné výstrahy EKS. Díky průtahům s vývojem a testování systému se však start prvního satelitu systému EKS uskuteční pravděpodobně až v červenci tohoto roku.

EKS společně s radary velmi dlouhého dosahu Voroněž utvoří klíčovou součást ruského systému včasné výstrahy. Radary Voroněž vynikají účinným dosahem 4200 km a jsou schopny sledovat až 500 velmi malých cílů. Jeden radar je umístěn také v Kalinigradské oblasti u Polska.

Celkově plánuje Rusko do roku 2020 postavit 9 stanic s radary Voroněž. Nové radary postupně nahradí starší přístroje Dněpr a Darija.

Hlavními senzory satelitů systému EKS je rovněž spolehlivý infračervený teleskop. Podle odborníků bude síť EKS také pravděpodobně zprostředkovávat nouzovou satelitní komunikaci ruské armády.

Parametry systému EKS i samotných satelitů podléhají utajení.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku


Související články

Berjev A-100 Premier: Nový ruský AWACS na obzoru

V letošním roce ruské letectvo, resp. Státní letecké testovací centrum v Achtubinsku, začne s ...

Ruské zbrojení se potýká s vážnými problémy

Až desetina dílů, ze kterých se skládají různé vojenské systémy dodávané ruskými zbrojovkami, je ...

Drony, systémy S-500: aktuální projekty ruské armády

Jurij Borisov, ruský náměstek ministra obrany, představil v ruském zpravodajském RSN rádiu některé ...

Ruská armáda získá nové útočné pušky

Ruské ministerstvo obrany vybralo dvě nové standardní útočné pušky pro své vojáky, resp. pro projekt ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

    Načítám diskuzi...