TacticalPro

Útočná puška CZ BREN 2: Nový přístup, nové myšlení

Armáda ČR v těchto dnech dokončuje převzetí 2600 ... Více

Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Americká armáda (US Army) představila modernizační ... Více

Německé tanky Leopard 2A4 v Sýrii

Turecká armáda v prosinci poprvé nasadila do bojů ... Více

Elitní 601. skupina speciálních sil: Vše je o lidech

Největší hodnotou 601. skupiny speciálních sil ... Více

Události

Rusko bez satelitů včasné výstrahy

Datum přidání 14.02.2015    Rubrika rubrika: Události     komentáře 0 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Rusko v současnosti nemůže zachytit starty balistických raket pomocí satelitní senzorové sítě Oko-1. V lednu Rusko vyřadilo dva satelity US-K a systém Oko-1 se tak stal nefunkčním. Do července letošního roku, kdy dojde k jejich částečné náhradě, se Rusko spoléhá pouze na radary dlouhého dosahu systému včasné výstrahy.

Foto: Radar Voroněž. V nenapadné budově se skrývá jeden z nejvýkonějších radarů na světě. / Kemlin.ru, CC BY 3.0

Foto: Radar Voroněž. V nenapadné budově se skrývá jeden z nejvýkonějších radarů na světě. / Kemlin.ru, CC BY 3.0

 

Podle ruského deníku Kommersant satelity US-K překročily svou plánovanou technickou životnost o 5 až 7 let. Díky svému staří dokázaly poskytovat potřebné informace pouze několik hodin denně.

 

Rusko mezi roky 1972 až 2012 vyslalo na oběžnou dráhu celkově 101 satelitů systému včasné výstrahy Oko-1. Šlo o satelity US-K umístěné na orbitě typu molnija a US-KS, US-KMO na geosynchroní dráze. Satelity zachycovaly start rakety (tepelnou stopu rakety) pomocí infračerveného teleskopu.

 

Satelity společně s radary tvoří systém včasné výstrahy Ruska. Satelity slouží k zachycení rakety okamžitě po startu. Radary dlouhého dosahu dokáží rakety zachytit až několik minut po startu a sledují jej po celou dobu letu. Radary určí  místo dopadu střely a jsou také napojeny na protivzdušný systém chránící Moskvu.

 

Za zmínku stojí jistě selhání systému Oko-1, které v roce 1983 mohlo vést k nukleární válce. Ruský systém v jeden den roku 1983 detekoval dvojnásobný start mezikontinentální rakety ze Spojených států proti Sovětskému svazu. Ve skutečnosti šlo o odraz paprsků Slunce od výškových mraků.

 

Naštěstí Stanislav Petrov, velicí důstojník operačního centra, se na základě chybějících informací z radarů dlouhého dosahu rozhodl varování ignorovat.

 

Již v roce 2009 měl zastaralý systém Oko-1 nahrazovat nový systém včasné výstrahy EKS. Díky průtahům s vývojem a testování systému se však start prvního satelitu systému EKS uskuteční pravděpodobně až v červenci tohoto roku.

 

EKS společně s radary velmi dlouhého dosahu Voroněž utvoří klíčovou součást ruského systému včasné výstrahy. Radary Voroněž vynikají účinným dosahem 4200 km a jsou schopny sledovat až 500 velmi malých cílů. Jeden radar je umístěn také v Kalinigradské oblasti u Polska.

 

Celkově plánuje Rusko do roku 2020 postavit 9 stanic s radary Voroněž. Nové radary postupně nahradí starší přístroje Dněpr a Darija.

 

Hlavními senzory satelitů systému EKS je rovněž spolehlivý infračervený teleskop. Podle odborníků bude síť EKS také pravděpodobně zprostředkovávat nouzovou satelitní komunikaci ruské armády.

 

Parametry systému EKS i samotných satelitů podléhají utajení.

Zdroj: Defence24

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

arr