JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na výkon

-
11. 12. 2012
-
6 komentářů
-
Michal Polák
JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V první části se zaměříme na výkony jednotlivých letounů uvažovaných pro potřeby Vzdušných sil ČR. V dalších dílech se poté podrobně zaměříme na další vlastnosti (dolet, výzbroj) jednotlivých letounů.
Jednomotorový neznamená pomalejší
Ačkoliv dnes není hrubý výkon a maximální rychlost tím nejdůležitějším, stále nemůžeme obě hodnoty v žádném případě ignorovat a odsouvat někam na vedlejší kolej. Rozhodují o možnosti letu nadzvukovou rychlostí v určité konfiguraci (např. při schopnosti nést velkou výzbroj, přídavné nádrže atd.), akutní potřebě se někam, co nejrychleji dostat nebo naopak odněkud zmizet.
JAS-39C/D Gripen patří řečí čísel mezi „slabší“ stíhací letouny. Pohání ho jediná pohonná jednotka Volvo Aero RM12 s tahem 54 kN bez a 80,5 kN s přídavným spalováním. Maximální rychlost letounu se udává M = 2 a výškový dostup 15 200 m.
Na druhou stranu je Gripen oproti všem níže zmíněným soupeřům nejmenší (malá radarová odrazová plocha) a také nejlehčí. Prázdná hmotnost letounu činí pouze 6 800 kg, maximální vzletová s výzbrojí a palivem pak 14 000 kg.
Foto: Nejnovější Gripen NG startuje z Farnborough / Peter Liander, Flickr
Zajímavé srovnání se proto nabízí s F-16C (Block 30), která váží prázdná 8 570 kg, respektive 19 200 kg při plném naložení. Americký stroj tak dokáže unést oproti Gripenu o více než 3 400 kilogramů užitečného nákladu (palivo, výzbroj) navíc.
Tomu odpovídá také tah (spotřeba) jednotky F110-GE-100 76,3 kN bez a 127 kN s přídavným spalováním. F-16 dosahuje podobné maximální rychlosti M = 2+ a to v čisté konfiguraci (bez přídavných nádrží, výzbroje) a výškového dostupu 15 200 m.
Dva motory znamenají vyšší nosnost
S přechodem k dvoumotorovým strojům se dostáváme k francouzskému Dassault Rafale. Jeho prázdná hmotnost se pohybuje pouze kolem 9 500 kg, což je jen o trochu více, než je u jednomotorová F-16.
Foto: F-16 pod forsáží / Lockheed Martin
Každá ze dvojice pohonných jednotek Snecma M88-2 ovšem dokáže vyvinout tah 50 kN bez nebo 75,6 kN s přídavným spalováním. Maximální celkový tah s forsáží tedy dosahuje přes 150 kN. Maximální vzletová hmotnost činí 22 000 kg.
Hodně podobně je na tom s výkony, rozměry a hmotností americký palubní stíhací letoun F/A-18 C/D Hornet. Oproti Rafale je jen o trochu větší a těžší ale má menší maximální startovací hmotnost.
Eurofighter Typhoon - nejvýkonnější ze všech
Evropský Eurofighter Typhoon je na tom s hrubým výkonem ze všech uvedených letounů nejlépe. Každá z dvojice motorů Eurojet EJ200 dává tah 60 bez nebo 89 kN s přídavným spalováním, což kompenzuje vyšší prázdnou hmotnost letounu 11 150 kg. Maximální vzletová hmotnost dosahuje 23 500 kg.
Maximální rychlost letounu ve výšce je M = 2 a M = 1,2 u hladiny moře, přičemž se Typhoon může pochlubit vlastností „supercruise“, tedy letu nadzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování (bez nadměrné spotřeby paliva). I výškovým dostupem předčí o něco své konkurenty, jelikož dokáže vystoupat do výšky nad 16 700 m.
Foto: Rafale při stoupání / Ian D, Flickr
Mezi sledované parametry letounů patří také poměr tahu k hmotnosti, který je samozřejmě v každé situaci závislý na množství výzbroje a hmotnosti neseného paliva. I tak můžeme konstatovat, že nejlépe na tom bude právě Eurofighter Typhoon s udávanou hodnotou 1,15 a za ním hned Dassault Rafale s 1,1.
Pokud bychom porovnávaly v procentech tak prázdná hmotnost Typhoonu oproti Rafale je vyšší o cca 12 %, ale celkový maximální tah je vyšší o 15 %. Lépe než Gripen na tom bude i F-16, která je v prázdné konfiguraci o cca 30 % těžší, ale maximální tah motoru je o 38 % vyšší.
Poměr tahu k hmotnosti pak vedle „naložení“ a aerodynamiky ovlivňuje také stoupavost. V té opět vede Typhoon s více než 315 m/s a v závěsu je Rafale s 304 m/s. Pro jednomotorovou F-16 je uváděno více než 254 m/s. SAAB bohužel hodnotu pro Gripen neuvádí, ale vzhledem k novější konstrukci bude mít i přes jiné výkony stoupavost podobnou jako stíhačka F-16 nebo o něco lepší.
Související články
Konkurence Gripenu: Eurofighter Typhoon
JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají ...
-
02.12.2012
-
28 komentářů
-
Michal Polák
Konkurence Gripenu: Dassault Rafale
JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají ...
-
03.12.2012
-
10 komentářů
-
Michal Polák
Konkurence Gripenu: F-16 a F/A-18E/F
JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají ...
-
04.12.2012
-
4 komentářů
-
Michal Polák
Konkurence Gripenu: Su-30 a MiG-35
JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají ...
-
05.12.2012
-
14 komentářů
-
Michal Polák
Dle zkušeností z Libie je Rafale asi nejužitelnější stroj současné doby v této kategorii. Jeho provoz však bude pravděpodobně dražší než je tomu v případě Gripenu ( navíc by bylo ...Zobrazit celý příspěvek
Dle zkušeností z Libie je Rafale asi nejužitelnější stroj současné doby v této kategorii. Jeho provoz však bude pravděpodobně dražší než je tomu v případě Gripenu ( navíc by bylo potřeba přeškolení )
O jiném letounu dle mého nemá cenu přemýšlet.Skrýt celý příspěvekSAAB JAS 39C GRIPEN Základní data a letové výkony (víceméně proklamovaná výrobcem) , zdroj http://www.palba.cz/viewtopic.... -Délka: 14,1m (14,8 verze D) -Rozpětí: ...Zobrazit celý příspěvek
SAAB JAS 39C GRIPEN
Základní data a letové výkony (víceméně proklamovaná výrobcem) , zdroj http://www.palba.cz/viewtopic....
-Délka: 14,1m (14,8 verze D)
-Rozpětí: 8,4m
-Plocha křídla: 24.8m2
-Plocha kachních ploch: 5,2m2
-Výška: 4,5m
-Hmotnost prázdného letounu: 6800kg
-Normální vzletová hmotnost: 8500kg (bez výzbroje??)
-Maximální vzletová hmotnost: 14000kg
-Užitečné zatížení: 5300kg
-Vnitřní palivo: cca. 2400kg
-Zatížení nosných ploch: 283kg/m2 (při hmotnosti 8500kg)
-Dolet: 3000km (předávací)
-Typický akční rádius: cca. 800km
-Max. rychlost
--M1,15 (1400 km/h) u hladiny moře
--cca. M2 ve velké výšce
-Operační dostup: 15240 - 16500m
-Zrychlení: z M0,5 na M1,1 v malé výšce za 30s
-Obratnost
--trvalé přetížení: +9G/-3G
--nárazové přetížení: až 12G
--nárůst přetížení v obratech: 6G/s (1-9G za 1,2s)
--ustálená rychlost otáčení: více než 20st/s
--okamžitá rychlost otáčení: 30st/s
--rychlost klonění: více než 250st/s
--úhel náběhu: omezení EFCS při typické stíhací konfigurac 60st, se dvěma přídavnými nádržemi 20st
-Stoupavost: do 100s po uvolnění brzd ve výšce 10km, do 180s ve výšce 14km
-Poměr tahu ke hmotnosti:
--50% paliva, 2xAMRAAM, 2xSidewinder: 0,98
--100%paliva, 2xAMRAAM, 2xSidewinder: 0,88
-Počet závěsníků: 8
-Hmotnostní zastoupení konstrukčních materiálů v draku letounu:
--60% letecký hliník
--6% titan
--5% ostatní kovy
--29% uhlíkové kompozity, CFC
MOTOR
Volvo Aero RM12. Odvozený od amerického GE F404. Změny zahrnují nové dmychadlo, komoru přídavného spalování a další úpravy vedoucí ke zvýšení spolehlivosti potřebné pro použití v jednomotorovém letounu.
-Tah "maximál": cca. 54kN
-Tah "plná forsáž": cca. 80,5kN
-Průtok vzduchu: 68kg/s
-Kompresní poměr: 27,5:1
-Hmotnost: 1055kg
-Celková délka: 4,04m
-Max. průměr: 0,884m
-Vstupní průřez: 0,709mSkrýt celý příspěvekZdravím! Asi se budu opakovat, dávám sem odkaz na tendr ve Švýcarsku, při vlastních testech vyhrál Rafale následován Typhoonem a poslední byl Gripen, v tendru se zohlednilo ...Zobrazit celý příspěvek
Zdravím!
Asi se budu opakovat, dávám sem odkaz na tendr ve Švýcarsku, při vlastních testech vyhrál Rafale následován Typhoonem a poslední byl Gripen, v tendru se zohlednilo hodně z toho, že provoz obou prvních letounů je hodně drahý a do jisté míry jejich vlastnosti má i F 18 Hornet a Gripen jako náhrada letounů F 5 je více než dobrý.
http://de.scribd.com/doc/81390...
Co se týká ceny provozních hodin vypadá to cca takto:
http://www.stratpost.com/gripe...
Provozní cena hodně kolísá v závislosti na "univerzálnosti" použití, pokud se budou letadla používat jen na airpolicing, přehlídky a parády pak je to levnější než když se plně využívá všech možností, jako příklad lze uvést provozování Gripenu v ČR. Zkratka JAS jsou tři slova Jakt - stíhací, Attack - útočný, bitevní a Spaning - průzkumný, u nás se tak jedná o letoun J 39 :-D
Co se týče ruských letounů se mi podařilo najít pouze údaje u Migů 29, při provozu podle metody "on condition" se pohybuje cena 5000 USD (jeden z důvodů proč Polsko na air policing v Litvě nasazuje Migy na místo F 16)
Když tu zmiňujete údaje jako maximální rychlosti v různých výškách, možná by bylo lepší se zaměřit na hodnoty akcelerace na hranici zvuku v různých výškách a třeba i časy za kterou letouny v reálném prostředí zvládnou zatáčku 360 stupňů.Skrýt celý příspěvekDocela mi zde chybí důležitý aspekt a to provozní náklady vůči výkonu. Provozní náklady nám pro ČR předurčují, dle mého názoru, jako vítěze budoucího tendru jednomotorový letoun. ...Zobrazit celý příspěvek
Docela mi zde chybí důležitý aspekt a to provozní náklady vůči výkonu. Provozní náklady nám pro ČR předurčují, dle mého názoru, jako vítěze budoucího tendru jednomotorový letoun. Peněz je málo a víc jich hned tak nebude.Skrýt celý příspěvek
Do budoucna chystám techničtější porovnání západních a ruských letounů. Nemontuji je však pokud se bavíme o evropských letounech v Evropě, protože ať se to někomu líbí nebo ne, tak ...Zobrazit celý příspěvek
Do budoucna chystám techničtější porovnání západních a ruských letounů. Nemontuji je však pokud se bavíme o evropských letounech v Evropě, protože ať se to někomu líbí nebo ne, tak podobné úvahy jsou nejméně reálné.Skrýt celý příspěvek
Pekny clanek, skoda ze zde chybi letouny ruske vyroby ... bylo by to inimalne zajimave srovnani (ja vim, najdi si cisla v indickem tendru).
Pekny clanek, skoda ze zde chybi letouny ruske vyroby ... bylo by to inimalne zajimave srovnani (ja vim, najdi si cisla v indickem tendru).
Načítám diskuzi...