JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na výkon

Eurofigher Typhoon
Foto: Eurofighter Typhoon pod forsáží / Geoffrey Lee, eurofighter.com

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V první části se zaměříme na výkony jednotlivých letounů uvažovaných pro potřeby Vzdušných sil ČR. V dalších dílech se poté podrobně zaměříme na další vlastnosti (dolet, výzbroj) jednotlivých letounů.



Jednomotorový neznamená pomalejší

Ačkoliv dnes není hrubý výkon a maximální rychlost tím nejdůležitějším, stále nemůžeme obě hodnoty v žádném případě ignorovat a odsouvat někam na vedlejší kolej. Rozhodují o možnosti letu nadzvukovou rychlostí v určité konfiguraci (např. při schopnosti nést velkou výzbroj, přídavné nádrže atd.), akutní potřebě se někam, co nejrychleji dostat nebo naopak odněkud zmizet.

JAS-39C/D Gripen patří řečí čísel mezi „slabší“ stíhací letouny. Pohání ho jediná pohonná jednotka Volvo Aero RM12 s tahem 54 kN bez a 80,5 kN s přídavným spalováním. Maximální rychlost letounu se udává M = 2 a výškový dostup 15 200 m.

Na druhou stranu je Gripen oproti všem níže zmíněným soupeřům nejmenší (malá radarová odrazová plocha) a také nejlehčí. Prázdná hmotnost letounu činí pouze 6 800 kg, maximální vzletová s výzbrojí a palivem pak 14 000 kg.

Gripen NG Foto: Nejnovější Gripen NG startuje z Farnborough / Peter Liander, Flickr



Zajímavé srovnání se proto nabízí s F-16C (Block 30), která váží prázdná 8 570 kg, respektive 19 200 kg při plném naložení. Americký stroj tak dokáže unést oproti Gripenu o více než 3 400 kilogramů užitečného nákladu (palivo, výzbroj) navíc.

Tomu odpovídá také tah (spotřeba) jednotky F110-GE-100 76,3 kN bez a 127 kN s přídavným spalováním. F-16 dosahuje podobné maximální rychlosti M = 2+ a to v čisté konfiguraci (bez přídavných nádrží, výzbroje) a výškového dostupu 15 200 m.

Dva motory znamenají vyšší nosnost

S přechodem k dvoumotorovým strojům se dostáváme k francouzskému Dassault Rafale. Jeho prázdná hmotnost se pohybuje pouze kolem 9 500 kg, což je jen o trochu více, než je u jednomotorová F-16.

 F-16 forsáž

Foto: F-16 pod forsáží / Lockheed Martin

Každá ze dvojice pohonných jednotek Snecma M88-2 ovšem dokáže vyvinout tah 50 kN bez nebo 75,6 kN s přídavným spalováním. Maximální celkový tah s forsáží tedy dosahuje přes 150 kN. Maximální vzletová hmotnost činí 22 000 kg.

Hodně podobně je na tom s výkony, rozměry a hmotností americký palubní stíhací letoun F/A-18 C/D Hornet. Oproti Rafale je jen o trochu větší a těžší ale má menší maximální startovací hmotnost.

Eurofighter Typhoon  - nejvýkonnější ze všech

Evropský Eurofighter Typhoon je na tom s hrubým výkonem ze všech uvedených letounů nejlépe. Každá z dvojice motorů Eurojet EJ200 dává tah 60 bez nebo 89 kN s přídavným spalováním, což kompenzuje vyšší prázdnou hmotnost letounu 11 150 kg. Maximální vzletová hmotnost dosahuje 23 500 kg.

Maximální rychlost letounu ve výšce je M = 2 a M = 1,2 u hladiny moře, přičemž se Typhoon může pochlubit vlastností „supercruise“, tedy letu nadzvukovou rychlostí bez použití přídavného spalování (bez nadměrné spotřeby paliva). I výškovým dostupem předčí o něco své konkurenty, jelikož dokáže vystoupat do výšky nad 16 700 m.

 Dassault Rafale

Foto: Rafale při stoupání / Ian D, Flickr

Mezi sledované parametry letounů patří také poměr tahu k hmotnosti, který je samozřejmě v každé situaci závislý na množství výzbroje a hmotnosti neseného paliva. I tak můžeme konstatovat, že nejlépe na tom bude právě Eurofighter Typhoon s udávanou hodnotou 1,15 a za ním hned Dassault Rafale s  1,1.

Pokud bychom porovnávaly v procentech tak prázdná hmotnost Typhoonu oproti Rafale je vyšší o cca 12 %, ale celkový maximální tah je vyšší o 15 %. Lépe než Gripen na tom bude i F-16, která je v prázdné konfiguraci o cca 30 % těžší, ale maximální tah motoru je o 38 % vyšší.

Poměr tahu k hmotnosti pak vedle „naložení“ a aerodynamiky ovlivňuje také stoupavost. V té opět vede Typhoon s více než 315 m/s a v závěsu je Rafale s 304 m/s. Pro jednomotorovou F-16 je uváděno více než 254 m/s. SAAB bohužel hodnotu pro Gripen neuvádí, ale vzhledem k novější konstrukci bude mít i přes jiné výkony stoupavost podobnou jako stíhačka F-16 nebo o něco lepší.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Konkurence Gripenu: Eurofighter Typhoon

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V prvním díle našeho seriálu si představíme dvoumotorový víceúčelový stíhací letoun Eurofighter Typhoon, který byl vyvinut a je i vyráběn ve spolupráci řady evropských zemí.

Konkurence Gripenu: Dassault Rafale

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V druhém díle našeho seriálu si představíme dvoumotorový víceúčelový stíhací letoun Dassault Rafale francouzské výroby.

Konkurence Gripenu: F-16 a F/A-18E/F

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. Ve třetím díle našeho seriálu si představíme americké typy F-16 a také F/A-18E/F.

Konkurence Gripenu: Su-30 a MiG-35

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V předposledním čtvrtém díle našeho seriálu si představíme ruské typy Su-30 a MiG-35.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • Nicolaj
    22:24 13.12.2012

    Dle zkušeností z Libie je Rafale asi nejužitelnější stroj současné doby v této kategorii. Jeho provoz však bude pravděpodobně dražší než je tomu v případě Gripenu ( navíc by bylo potřeba přeškolení )
    O jiném letounu dle mého nemá cenu přemýšlet.

  • cejkis
    23:02 12.12.2012

    SAAB JAS 39C GRIPEN
    Základní data a letové výkony (víceméně proklamovaná výrobcem) , zdroj http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4420

    -Délka: 14,1m (14,8 verze D)
    -Rozpětí: 8,4m
    -Plocha křídla: 24.8m2
    -Plocha kachních ploch: 5,2m2
    -Výška: 4,5m
    -Hmotnost prázdného letounu: 6800kg
    -Normální vzletová hmotnost: 8500kg (bez výzbroje??)
    -Maximální vzletová hmotnost: 14000kg
    -Užitečné zatížení: 5300kg
    -Vnitřní palivo: cca. 2400kg
    -Zatížení nosných ploch: 283kg/m2 (při hmotnosti 8500kg)
    -Dolet: 3000km (předávací)
    -Typický akční rádius: cca. 800km
    -Max. rychlost
    --M1,15 (1400 km/h) u hladiny moře
    --cca. M2 ve velké výšce
    -Operační dostup: 15240 - 16500m
    -Zrychlení: z M0,5 na M1,1 v malé výšce za 30s
    -Obratnost
    --trvalé přetížení: +9G/-3G
    --nárazové přetížení: až 12G
    --nárůst přetížení v obratech: 6G/s (1-9G za 1,2s)
    --ustálená rychlost otáčení: více než 20st/s
    --okamžitá rychlost otáčení: 30st/s
    --rychlost klonění: více než 250st/s
    --úhel náběhu: omezení EFCS při typické stíhací konfigurac 60st, se dvěma přídavnými nádržemi 20st
    -Stoupavost: do 100s po uvolnění brzd ve výšce 10km, do 180s ve výšce 14km
    -Poměr tahu ke hmotnosti:
    --50% paliva, 2xAMRAAM, 2xSidewinder: 0,98
    --100%paliva, 2xAMRAAM, 2xSidewinder: 0,88
    -Počet závěsníků: 8
    -Hmotnostní zastoupení konstrukčních materiálů v draku letounu:
    --60% letecký hliník
    --6% titan
    --5% ostatní kovy
    --29% uhlíkové kompozity, CFC

    MOTOR
    Volvo Aero RM12. Odvozený od amerického GE F404. Změny zahrnují nové dmychadlo, komoru přídavného spalování a další úpravy vedoucí ke zvýšení spolehlivosti potřebné pro použití v jednomotorovém letounu.
    -Tah "maximál": cca. 54kN
    -Tah "plná forsáž": cca. 80,5kN
    -Průtok vzduchu: 68kg/s
    -Kompresní poměr: 27,5:1
    -Hmotnost: 1055kg
    -Celková délka: 4,04m
    -Max. průměr: 0,884m
    -Vstupní průřez: 0,709m

  • Jirka
    19:50 12.12.2012

    Zdravím!

    Asi se budu opakovat, dávám sem odkaz na tendr ve Švýcarsku, při vlastních testech vyhrál Rafale následován Typhoonem a poslední byl Gripen, v tendru se zohlednilo hodně z toho, že provoz obou prvních letounů je hodně drahý a do jisté míry jejich vlastnosti má i F 18 Hornet a Gripen jako náhrada letounů F 5 je více než dobrý.

    http://de.scribd.com/doc/81390363/Swiss-Air-Force-Confidential-Report-on-the-Evaluation-of-the-Eurofighter-the-Gripen-NG-and-the-Rafale

    Co se týká ceny provozních hodin vypadá to cca takto:

    http://de.scribd.com/doc/81390363/Swiss-Air-Force-Confidential-Report-on-the-Evaluation-of-the-Eurofighter-the-Gripen-NG-and-the-Rafale

    Provozní cena hodně kolísá v závislosti na "univerzálnosti" použití, pokud se budou letadla používat jen na airpolicing, přehlídky a parády pak je to levnější než když se plně využívá všech možností, jako příklad lze uvést provozování Gripenu v ČR. Zkratka JAS jsou tři slova Jakt - stíhací, Attack - útočný, bitevní a Spaning - průzkumný, u nás se tak jedná o letoun J 39 :-D

    Co se týče ruských letounů se mi podařilo najít pouze údaje u Migů 29, při provozu podle metody "on condition" se pohybuje cena 5000 USD (jeden z důvodů proč Polsko na air policing v Litvě nasazuje Migy na místo F 16)

    Když tu zmiňujete údaje jako maximální rychlosti v různých výškách, možná by bylo lepší se zaměřit na hodnoty akcelerace na hranici zvuku v různých výškách a třeba i časy za kterou letouny v reálném prostředí zvládnou zatáčku 360 stupňů.

  • y2k
    18:13 12.12.2012

    Docela mi zde chybí důležitý aspekt a to provozní náklady vůči výkonu. Provozní náklady nám pro ČR předurčují, dle mého názoru, jako vítěze budoucího tendru jednomotorový letoun. Peněz je málo a víc jich hned tak nebude.

  • Michal Polák
    08:30 12.12.2012

    Do budoucna chystám techničtější porovnání západních a ruských letounů. Nemontuji je však pokud se bavíme o evropských letounech v Evropě, protože ať se to někomu líbí nebo ne, tak podobné úvahy jsou nejméně reálné.

  • raw
    07:17 12.12.2012

    Pekny clanek, skoda ze zde chybi letouny ruske vyroby ... bylo by to inimalne zajimave srovnani (ja vim, najdi si cisla v indickem tendru).