Jediný přeživší – svědectví operace Red Wings
- 20. 12. 2013
- 2 komentářů
- Mgr. Ondřej Rajkovič
V červnu roku 2005 byl do hor provincie Kunar v Afghánistánu zasazen čtyřčlenný tým operátorů speciálních jednotek amerického námořnictva s úkolem pozorovat aktivitu povstalců v zájmové oblasti. Následný vývoj situace způsobil, že pouze jediný operátor tohoto týmu přežil a celá oblast se stala dějištěm bitvy mezi americkými jednotkami a povstalci. Svědectví o této operaci z pohledu jediného přeživšího – Marcuse Luttrella – zanedlouho přijde i do našich kin.
V časovém období , kdy proběhla operace Red Wings přešla odpovědnost za operace v provincii Kunar z rukou 3. praporu 3. pluku námořní pěchoty do rukou 2. praporu 3. pluku (dále jen 3/3 pro 3. prapor a 2/3 pro 2. prapor).
Za čas svého nasazení si velitelství 3/3 vytvořilo velmi jednoduchý, ale fungující systém spolupráce s e speciálními jednotkami ( SOF ) , které působily ve stejné oblasti. Celý systém byl postaven na sdílení zpravodajských informací a odděleném plánování jednotlivých částkových úkolů společných operací.
Mariňáci si plánovali plnění svých úkolů a jednotky SOF zase své úkoly. Tímto způsobem bylo provedeno několik úspěšných operací, které značným způsobem zasáhly povstalce v celé oblasti.
Příprava celé operace začala poté , co velitel 2/3, podplukovník Andrew MacMannis , převzal odpovědnost v svěřené oblasti. Hlavním cílem měl být povstalecký velitel známý pod jménem Ahmad Šah.
Jako výsledek několika patrol v oblasti se podařilo získat informace a připravit dostatečně obsáhlý zpravodajský balík pro začátek detailní přípravy. Původní záměr velitelství 2/3 pro operaci Red Wings byl postaven na představě, že vyčleněné prvky praporu provedou celou operaci a odpovědné velitelství sil SO F[1] poskytne pouze leteckou podporu.
Foto: Plaketa padlým vojákům zachranného vrtulníku z 160th Special Operations Aviation Regiment. / United States Department of Defense
Tato představa byla zamítnuta s tím, že v první fázi letecké prvky SOF sil zasadí do oblasti vyčleněné pozemní uskupení SOF a až po ukončení této fáze přejde kontrola od sil SOF do rukou námořní pěchoty. S tímto návrhem, byť narušoval princip jednotného velení, souhlasil jak podplukovník MacMannis tak i velitel úkolového uskupení SEALs, korvetní kapitá n [1] Erik S. Kristensen.
Operace Red Wings začala zasazením čtyřčlenného týmu do místa asi jeden a půl míle vzdáleného od zájmové oblasti. Po přesunu do pozice , odkud mohli tito operátoři pozorovat svůj cíl , byli odhaleni místními pastevci, kteří jejich přítomnost nahlásili Ahmedu Šahovi.
Ten okamžitě nařídil začátek lovu na SEALs a v nastalé bitvě padli tři z čtyř operátorů. Ještě v počátečních fázích pronásledování se operátorům podařilo navázat částečný kontakt s velitelstvím úkolové jednotky SEAL. Ten byl dostatečný na to, aby potvrdil, že původní pozorovací mise byla zmařena a tým byl pod palbou protivníka.
Po jistých průtazích vyšší velitelství povolilo spuštění záchranné operace , která čítala osm operátorů SEALs pod velením kapitána Kristensena, dva vrtulníky pro speciální operace MH-47, dva vrtulníky UH-60 a dva bitevní vrtulníky AH-64.
Foto: Příběh jednotky SEAL můžete brzy shlédnout ve filmu Lone Survivor. / YouTube
Při pokusu vysadit pozemní jednotku, aby se mohla zapojit do pátrání a boje byl, ale vrtulník MH-47, který je dopravoval , zasažen raketou z RPG-7. Ta zasáhla zadní rotor a v zásadě sestřelila vrtulník. Při jeho nárazu na zem zahynulo všech osm operátorů SEALs a osm příslušníků 160. leteckého pluku speciálních operací, kteří tvořili posádku.
Bez dalších posil, které by mohly být vysazeny do oblasti, byly další operace odvolány. Mezi tím byla v USA uvedena do pohotovosti 1. četa roty C, 3. praporu Rangers, která byla v průběhu několika hodin dopravena do Afghánistánu, aby se účastnila další záchranné operace.
Spolu s touto četou se do záchranných operací zapojily i jeden tým Průzkumného odřadu 75. pluku Rangers, další prvky SEAL Team 10, nejméně jeden Operační odřad Alfa armádních speciálních sil a několik jednotek speciálních sil Afghánské národní armády. Výsledkem celé operace bylo úspěšné vyzdvižení všech těl zabitých operátorů amerických sil pro speciální operace a také nalezení a vyzdvižení posledního přeživšího – Marcuse Luttrella.
Operace Red Wings se spolu s několika dalšími, například bitvou o Mogadišo v roce 1993 a sestřelením vrtulníku s volacím znakem Extortion 17 v roce 2011, zapsala do historie speciálních operací jako jedna z těch, které stály příliš mnoho životů operátorů speciálních sil.
Zdroje: Wikipedia, SOFREP
Související články
Speciální síly v zemích NATO
V minulých týdnech se několik článků, které přinesly Armádní noviny, věnovalo silám pro speciální ...
- 12.12.2013
- 0 komentářů
- Mgr. Ondřej Rajkovič
21. století – Zlatý věk speciálních jednotek
Předchozí článek velmi zhruba popsal historický vývoj sil pro speciální operace v 20. století aby ...
- 13.12.2013
- 4 komentářů
- Mgr. Ondřej Rajkovič
Role speciálních sil v ozbrojených složkách
Řada předchozích článků zde na stránkách Armádních novin se zabývala silami pro speciální operace. ...
- 17.12.2013
- 0 komentářů
- Mgr. Ondřej Rajkovič
Role speciálních sil v ozbrojených složkách II
Speciální operace, prováděné v současnosti i v budoucnosti, jsou z velké části posunutím politického ...
- 18.12.2013
- 3 komentářů
- Mgr. Ondřej Rajkovič
Načítám diskuzi...