ROZHOVOR: Generálmajor Blaško o armádě

Hynek Blaško
Foto: Genmjr. v z. Ing Hynek Blaško / Ministerstvo obrany ČR

Diskuze o roli a smyslu armády je jednou z věcí, které se na stránkách Armádních novin pravidelně věnujeme. Obrátili jsme se proto na generálmajora v záloze ing. Hynka Blaška, aby nám představil jeho pohled na současnou a budoucí podobu Armády ČR

 Hynek BlaÅ¡ko

AN: Dobrý den pane generálmajore Blaško. Můžete se naším čtenářům ve zkratce představit a nastínit Vaše vojenské zkušenosti?

HB: Vážení čtenáři jmenuji se Hynek Blaško a v armádě jsem strávil 38 let svého života. Prošel jsem všemi funkcemi od velitele čety až po velitele Společných sil AČR, tedy od poručíka až po generálmajora. V krátkosti uvedu jak má kariéra vojáka probíhala – VVŠ, velitel čety, velitel roty, odborný náčelník na štábu motostřeleckého pluku, VA Brno, štáb motostřelecké divize, náčelník štábu motostřeleckého pluku, velitel motostřeleckého pluku, štáb divize, VA Bundeswehru, NŠ 4. brigády rychlého nasazení, velitel 4.brn, velitel mechanizované divize, Národní vojenský představitel při SHAPE Belgie, zástupce velitele Společných sil AČR, velitel Společných sil AČR. Prošel jsem posádkami jako Janovice nad Úhlavou, Sušice, Klatovy, Havlíčkův Brod, Brno, Vyškov, Olomouc.



AN: V naší společnosti nemá armáda z historického hlediska moc dobré renomé. Ani v současné době lidé nerozumí tomu, proč se má investovat desítky miliard korun do armády, když chybí peníze na nemocnice, školy nebo cesty. Jak se díváte na roli armády ve státě a proč je armáda pro stát podle Vás důležitá?

HB: Z čeho tato Vaše „zkušenost pramení“, z dob habsburské monarchie popisované v díle J. Haška Dobrý voják Švejk? Z předválečné doby let 30-tých, z doby po roce 48, 68? Každý dílo J. Haška zná a postavy důstojníků, praporčíků a poddůstojníků odráží tehdejší situaci v monarchii. Činnost Legií na území tehdejšího Ruska, ale dokazuje něco jiného, že úroveň našich vojáků byla zcela jiná.

Třicátá léta byla ve znamení nástupu fašismu a mnichovské dohody. Vybudovaná obranná postavení musela armáda opustit a v podstatě se vzdát bez boje. To nás poznamenalo možná stejným způsobem jako prohraná bitva na Bílé hoře. Po roce 48 se zde budoval socialismus a armáda tím byla opět poznamenaná. Dělnicko-rolnické kádry na velitelských funkcích, mnohdy nešťastní lidé, na které padl los. Černí baroni, Tankový prapor, díla, která byť s určitou nadsázkou, popisovala, jak to chodilo na „vojně“.

Přišel rok 68 a armáda opět „nebojovala“. Jak tristní, ale zapomíná se na to, že by jakýkoli odpor byl utopen v krvi. Měli jsme to zkusit, my, kteří jsme měli hrdiny u Zborova, Sokolova, Kyjeva, hrdiny leteckých bitev nad Anglií? Kdo dnes může říci, ano měli jsme se postavit Hitlerovi, Brežněvovi. Sám malý národ v srdci Evropy, možná ano, abychom se už konečně vypořádali s hořkou pachutí Bílé hory. Zůstává tu však to ALE.

Nikdo nemá právo někoho odsuzovat pokud nežil v souvislostech dané doby, pokud nebyl pod tlakem okolností a musel se rozhodovat za druhé, za osud státu. Vše svalovat na armádu je laciné a pro vojáky ponižující. Nebojovat bylo vždy politické rozhodnutí, protože v civilizovaných zemích nelze se nepodřídit tomuto rozhodnutí. Proč po těchto zkušenostech dál udržovat armádu a investovat do ní peníze, které by šlo využít smysluplněji?

Odpověď opět není jednoduchá, ale pokusím se o to. Rozhodli jsme se pro vstup do NATO, být součástí bezpečnostních struktur v Evropě. Lze být plnohodnotným členem bez možnosti přispět? Naprostý nesmysl. Budeme žít na úkor jiných, asi těžko by se s tím smířili. Musíme mít armádu, musíme do ní investovat jinak nelze existovat.

AN: ČSLA měla 200 000 vojáků, současná armáda má 20 000 vojáků. Jak vidíte přechod z obří armády na malou profesionální? Jedná se o nevyhnutelnou reflexi doby nebo je to podle Vás nerozumné snižování obranných schopností České republiky?

HB: Velikost ČSLA byla poplatná době, kdy proti sobě stály na evropském válčišti dvě uskupení, NATO a Varšavská smlouva. Miliony vojáků, desetitisíce tanků, tisíce letadel a každý se chtěl jenom zabezpečit proti útoku toho druhého. To, že dnes máme armádu tak malou je nevyhnutelná reflexe doby.

Rozpad Varšavské smlouvy, změna politicko-ekononomického statutu ve státech bývalého východního bloku, to vše změnilo bezpečnostní prostředí v Evropě a ve světě. Drastické snížení počtů, nejen naší armády, v armádách evropských zemí bylo tedy odrazem převratných změn. Zabezpečuje dnešní počet, organizační struktura, zbraňové systémy obranné schopnosti státu? Odpověď na tuto otázku by měla poskytnout politická reprezentace, ne voják.

AN: Jakým výzvám bude podle Vašeho názoru Armáda ČR čelit za deset nebo dvacet let? Nemluví se tak ani o velkých střetnutích armád, jako spíše o boj s terorismem a klimatickými podmínkami, jenž mohou vyústit v boj o vodu a nekontrolovanou migraci obyvatel.

HB: V dnešní hektické době, kdy se vše překotně vyvíjí, kdy je stále častější ekonomická nestabilita, kdy se mění bezpečnostní situace v zemích dříve považovaných za stabilní, kdy asi svět stojí před otázkou jak nahradit docházející energetické zdroje,vodu, kdy prudce roste populační křivka, kdy se odehrávají dramatické klimatické změny, kdy čelíme terorizmu v jeho nejhrůznějších podobách, atd., atd.

Z tohoto pohledu se jeví jakékoli prognózy jako věštění z křišťálové koule, přesto se jeví práce na nich jako velmi urgentní a velmi významná pro společnost. Eliminace rizik bude vyžadovat celospolečenský konsensus, protože bude jistě velmi nákladná. Můj osobní názor je subjektivní, tendenční a tudíž nezveřejnitelný.

AN: V čem vidíte největší problém současné Armády ČR, a v čem její největší přednost?

HB: Největším problémem AČR je, že ji politici přehlížejí a nevěnují jí pozornost, kterou si právem zasluhuje. Pozornost je věnována pouze tzv. benefitům, které vojáci mají a z kterých mnozí „vytřískali“ vystoupení z politické nicoty. Věřím, že až konečně ustane povolební vyjednávání armáda konečně bude mít ministra na úrovni.

V čem vidím přednost? V lidech. Vojska jsou na vysoké úrovni výcviku, velitelé jsou zkušení a ovládající vojenské řemeslo. Tisíce vojáků má zkušenosti ze zahraničních misí. Na své vojáky můžete být hrdí.

AN: Jakým směrem se má podle Vás ubírat výcvik a technika Armády ČR. Hodně se například mluví o tom, že v naších podmínkách (ani na současném bojišti) není například místo pro tanky. Také panuje názor, že velké vojenské hrozby lze s dostatečným předstihem předvídat.

HB: V současné době je směřování výcviku ve shodě se situací a potřebami reagovat na možné hrozby. Přes různorodost názorů jsem přesvědčen o správnosti zachování vševojskového charakteru AČR. Diskuze o vyřazení tanků z armády se mně osobně jeví jako scestná avšak argumenty, kterými bych tento svůj názor podepřel, jsou v režimu neveřejném. Souhlasím s názorem, velké vojenské hrozby lze předvídat, je tu však stále to ALE.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Význam armád národních států ve 21. století – Část 1. Historický vývoj

Účast na mezinárodních cvičeních, nasazení v zahraničních misích, pomoc při povodních, toto jsou ...

Význam armád národních států ve 21. století – Část 2. Pozice a úkoly armády v státě

První díl našeho seriálu skončil konstatováním, že armáda – ať již vnímaná jako ozbrojené síly nebo ...

Význam armád národních států ve 21. století – Část 3. Civilní kontrola armády

Po zveřejnění posledního článku jsem byl požádán, abych se v dalším pokračování více věnoval civilní ...

ZAMYŠLENÍ: Role armády a válka

Spousta lidí soustavně nechápe, jakou roli zaujímá naše armáda vůbec, a už vůbec nerozumí jejím ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Scandinavian81
    12:11 28.12.2022

    rozhovor s tímto okamurovským koštětem a kolaborantem je opravdu perlička :D

    rozhovor s tímto okamurovským koštětem a kolaborantem je opravdu perlička :D

  • David
    13:43 06.11.2013

    Podle mne občas zvažovaná cesta přeměna armády na lehké, spíše policejní jednotky je chybná. Pravda, i takové jednotky jsou potřeba. Ale už ne tolik, když konflikt v Afghánistánu a ...Zobrazit celý příspěvek

    Podle mne občas zvažovaná cesta přeměna armády na lehké, spíše policejní jednotky je chybná. Pravda, i takové jednotky jsou potřeba. Ale už ne tolik, když konflikt v Afghánistánu a Iráku, resp. příslušné mise končí. A lze předpokládat (po zkušenosti, že ty velké mise příliš neřeší), že do budoucna budou převládat především menší mise typu Mali.
    Často se vojákům vyčítá, že se vlastně připravují vždy na minulou válku. Tohle je vlastně ukázkový příklad. Můžeme přitom vyloučit, že budeme v budoucnu těžké jednotky potřebovat? A obejdeme se bez jejich odstrašujícího potenciálu? Mnohem logičtější mi přijde dnešní přístup, tedy minimalizování početních stavů, ale větší kooperace, spolupráce mezi jednotlivými státy atdSkrýt celý příspěvek

  • Matesaax
    23:45 05.11.2013

    Díky našim politikům je prakticky každý nákup vojenské techniky obrovský skandál.Počínaje L-159,T-72,přes Pandury až k letounům CASA-295.Nelze se pak divit obyčejným lidem,kteří ...Zobrazit celý příspěvek

    Díky našim politikům je prakticky každý nákup vojenské techniky obrovský skandál.Počínaje L-159,T-72,přes Pandury až k letounům CASA-295.Nelze se pak divit obyčejným lidem,kteří armádu vidí jako černou díru,kam mizí jejich peníze.
    Co se týká poslední otázky,tak zajímavý je názor velitele pozemních sil generála Gurníka v nedávném rozhovoru pro A-report na otázku zda je vhodné směřování naší armády k lehkým jednotkám.
    Podle jeho názoru se armáda vyznačuje tím,že plní úkoly,kde jiné složky státu nestačí.Význam armády se odvíjí od toho jaké jsou její manévrovací schopnosti a jakou má sílu ničit protivníka.Což znamená jakou má schopnost palebné síly,tedy něco úplně jiného než operace v Afghánistánu.Naše armáda je určena prioritně pro obranu ČR a pro tento úkol nejsou síly policejního charakteru to pravé....Skrýt celý příspěvek

  • David
    20:51 05.11.2013

    Podle mne hlavním problémem, ostatně zde již několikrát diskutovaným, je to, že lidé si neuvědomují důležitost armáda v dnešní době. A ano, je to předevší otázka politiků, pro ...Zobrazit celý příspěvek

    Podle mne hlavním problémem, ostatně zde již několikrát diskutovaným, je to, že lidé si neuvědomují důležitost armáda v dnešní době. A ano, je to předevší otázka politiků, pro které je často velice laciné se do armády trefovat a rozčilovat se, na co že vlastně máme ty Gripeny atd.
    Předně - je třeba si uvědomit, že na armádu jde dnes pouhé 1% HDP (cca). Pro srovnání - v případě bývalého Československa, byť samozřejmě za jiných podmínek, se to pohybovalo kolem 5%. Tato úroveň přitom byla západními odborníky tehdy považována za dlouhodobě neúnosnou.
    Druhým faktorem je to, že pokud bychom nebyli členy NATO, naše vojenské výdaje by musely být větší. Respektive - větší vojenské výdaje (vůči HDP) mají všechny evropské státy, které nejsou členy NATO.
    A za třetí - problémem je i často nekoncepční vedení resortu obrany včetně různých pochybných přesunů, megalomanských projektů (modernizace T-72 atd, špatných manažerských rozhodnutí a celé řady korupčních případů, které resortu obrany snižují reputaci. Je ovšem třeba připomenout, že korupční kauzy jsou ve všech resortech - a v té obraně se to v posledních letech přece jen zlepšiloSkrýt celý příspěvek

  • Nemo
    20:21 05.11.2013

    Pan generál se vyjádřil velmi diplomaticky, obzvlášť co se týče historie. Je fakt že řešit coby kdyby nemá smysl, ale mělo by se z proběhlých událostí vzít správné ponaučení což ...Zobrazit celý příspěvek

    Pan generál se vyjádřil velmi diplomaticky, obzvlášť co se týče historie.
    Je fakt že řešit coby kdyby nemá smysl, ale mělo by se z proběhlých událostí vzít správné ponaučení což se bohužel neděje. Opět se připoutáváme ve falešné naději jen k jednomu mocenskému bloku a to je pro malý stát na "linii" nedobré. A co se týče vstupu do NATO tak se jednalo o politické rozhodnutí které by v referendu rozhodně neprošlo. Je krásně vidět že politici lezli kamsi ale peníze na vojsko jaksi odmítali dát. Nejlepším řešením by asi bylo jednotné vojsko které by chránilo Česko-slovenský prostor protože už takhle se jde až na dřeň a hrozí výpadek důležitých vojenských schopností. A jak bylo vidno i ve volbách lidé Slováky jako cizince nespatřují.Skrýt celý příspěvek

  • otecko
    16:37 05.11.2013

    No jo, když už konečně lidé pochopí, že svoboda opravdu není jen prázdný pojem z televize a že vůbec není samozřejmá... Někdy si říkám, jak asi tam nahoře musí naši dědové ...Zobrazit celý příspěvek

    No jo, když už konečně lidé pochopí, že svoboda opravdu není jen prázdný pojem z televize a že vůbec není samozřejmá... Někdy si říkám, jak asi tam nahoře musí naši dědové kroutit hlavou nad různými "pacifistickými" názory.
    jinak souhlasím s názorem, že mladí kluci by alespoň minimální vojenský výcvik mít měli, bez záloh je armáda jen o jedné noze.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...