Ruská severní cesta: Nové spojení mezi Evropou a Asii

Ruská severní cesta: Nové spojení mezi Evropou a Asii
Kontejnerová loď Venta Maersk plující pod dánskou vlajkou během plavby severní mořskou cestou. / Maersk (Zvětšit)

Tání severní polární čepičky by mohlo zkrátit cestu mezi Evropou a Asií o deset až dvanáct dní. Rusové staví atomové ledoborce, které mají prorážet cestu obchodním lodím. Zároveň obnovují arktické vojenské základy a staví nové.

Vydávání povolenek k proplutí severní mořskou cestou má nově na starosti ruský státní podnik Rosatom. Ruský parlament o tom rozhodl v prosinci 2018. Rosatom má v gesci všechno, co se nějak dotýká atomové energie. Počítá se do toho i ruská flotila Atomových ledoborců, Atomflot. „Chceme být jako Yandex taxi pro ledoborce,“ citoval web Marine Executive Maxima Kulinka z Rosatomu (Yandex taxi je ruská obdoba Uberu). „Ledoborce by měly být připravené po celé délce cesty, aby si je každý mohl zavolat,“ popsal Kulinko. Rusové doufají, že s flotilou ledoborců a pokračujícím táním arktického ledu by zkratka mezi Evropou a Asií mohla být časem v provozu celoročně.

Severní mořská cesta je oficiálně definována v ruských zákonech. Začíná na východ od souostroví Nová země a pokračuje podél ruského arktického pobřeží Karským mořem až do Beringova průlivu. Například trasa z Hamburku do Jokohamy tradiční jižní cestou skrz Gibraltar a Suezský průplav má podle serveru searoutes.com 11 500 námořních mil (21 000 kilometrů). Severní mořskou cestou je to asi 7 300 námořních mil (13 500 km). Podle serveru Arctic Today přepravily lodě v roce 2018 severní mořskou cestou 18 milionů tun zboží. Proti roku 2017 to byl sedmdesátiprocentní nárůst.

Vize Vladimira Vladimiroviče

Ruský prezident Vladimir Putin by chtěl, aby do roku 2024 putovalo Severní mořskou cestou 80 milionů tun zboží. Zmínil to v seznamu cílů pro celou zemi, které zveřejnil vloni v květnu. Ve srovnání se Suezským kanálem je to pořád málo. Podle egyptského úřadu pro jeho zprávu prošlo touto nejvytíženější vodní cestou na planetě v roce 2017 dohromady 900 milionů tun zboží. Marine Executive píše, že ruský ministr přírodních zdrojů Dmitry Kobylkin slíbil v příštích pěti letech investice do arktické infrastruktury za 200 miliard dolarů.

Jen malá část z toho by však měla pocházet z ruského státního rozpočtu. Naprostou většinu by měly zaplatit soukromé společnosti. Do onoho zlomku nákladů placených státem spadají nové ledoborce. Rusko je jediný stát, který provozuje plavidla určená k lámání ledu na atomový pohon.

V plavbyschopném stavu má v současnosti čtyři. Z přístavů na řece Jenseji operují ledoborce s nízkým ponorem, Tajmyr a Vajgač. Jsou to sesterské lodě. Jejich trupy si Rusové nechali postavit ve Finsku na konci osmdesátých let. Jadernými reaktory si je osadili sami.


Severní mořská cesta (modře) a námořní spojení přes Suezský kanál (červeně). / Kazakhstan_(orthographic_projection); CC BY 4.0

Třída Arktika

Na volném moři proráží lodím cestu ledoborce Jamal a 50 let Pobedy. Obě lodě spadají do původně sovětské třídy Arktika. Ledoborec 50 let Pobedy je ovšem hodně modifikovaný. Na délku měří 159,6 metru. Standardní ledoborce třídy Arktika měly na délku 148 metrů. Rusové jich od sedmdesátých let minulého století postavili celkem šest. Čtyři z nich už vyřadili, včetně samotné Arktiky, vůdčí lodě třídy. Ta se v roce 1977 stala prvním hladinovým plavidlem, které kdy dosáhlo severního pólu. Ledoborce třídy Arktika si dokážou poradit s ledem silným až pět metrů.

Grandiózním ruským plánům už však nevyhovují. Rusové by chtěli severní mořskou cestu otevřít co největším lodím a umožnit jim plavbu co nevyvýší rychlostí. Ledoborce třídy Arktika jsou na úrovni paluby široké třicet metrů. Jelikož se však jejich trup směrem k vodorysce zužuje, dokážou v ledu probořit kanál široký jen pětadvacet metrů.

To je pro mnoho dnešních kontejnerových lodí a tankerů málo. Dvou až třímetrový led dokáže třída Arktika lámat průměrnou rychlostí jen okolo tří uzlů (5,6 km/h). Rosatom přitom chce lákat zákazníky na úsporu času. Rusové proto staví větší a výkonnější atomové ledoborce. Oficiální číslo jejich projektu je 22220 (třída LK-60YA).

Monstrózní třída Lider

Dva z nových ledoborců Projektu 22220 už jsou spuštěné na vodu a probíhají na nich dokončovací práce. Trup třetího se teprve staví. První jednotka je skoro hotová. Měla by být zařazena do aktivní služby letos v červnu. S výběrem jména si Rusové nedali moc práce. Pojmenovali ji jednoduše zase Arktika, stejně jako vedoucí loď předchozí třídy atomových ledoborců. Druhá loď nese jméno Sibir. Její zařazení do služby je naplánované na listopad 2020. Třetí loď z projektu 22220 se bude jmenovat Ural. Měla by být hotová v roce 2021.

Lodě jsou o čtyři metry širší než předchozí třída atomových ledoborců. Na délku měří 173 metrů. Budou umět prorazit v ledu kanál široký 33,5 metru rychlostí pět uzlů (9,3 km/h). Ani to však Rosatomu nestačí. Plánuje ještě větší ledoborce. Označení projektu je 10510. Setkáte se i s pojmenováním třídy: Lider. Z běžně dostupných zpravodajských zdrojů se o ní zatím příliš nedozvíme.


Zvažovaný jaderný ledoborec Lider

Ne že by se o ní nepsalo. Údaje z různých zdrojů však navzájem odporují. Plánované ledoborce by měly být dlouhé 200 metrů. Dočtete se i o 205 nebo 209 metrech. Jejich šířka by se měla pohybovat mezi čtyřiceti a šedesáti metry. Rychlost lámání ledu pak mezi deseti až osmnácti uzly (18,5 až 33,3 km/h). Jelikož stavba měla začít už někdy mezi roky 2023 a 2025, je možné že zůstane jen u ctižádostivých plánů.

Vojenská aktivita

Vedle atomových ledoborců chce mít Rusko i válečné lodě schopné plavby v ledu. Od roku 2016 staví hlídkovou loď se schopnostmi ledoborce Ivan Papanin. Její délka bude 114 metrů. Dieselové motory by jí měly umožňovat lámat led až do tloušťky 1,5 metru. Bude vybavená jedním dělem 76,2 milimetru, osmi střelami Kalibr a vrtulníkem Ka-32. Ivan Papanin by měl být dokončen v roce 2021. Ruské námořnictvo mu plánuje ještě sesterskou loď Nikolaj Nikolajevič Zubov. Její stavba by měla začít v roce 2020. Hlídkové lodě třídy Ivan Papanin by měly plnit široké spektrum úkolů.

Může to být ochrana a sledování ruských arktických vod, záchranné mise, eskortování a vlečení jiných plavidel, doprava personálu a vybavení na arktické základny, atd. Podobné plavidlo jako třída Ivan Papanin provozuje v současnosti Norsko. Jmenuje se Svalbard. Staví je i Kanada (třída Harry DeWolf). Rusové současně zvyšují svou vojenskou přítomnost v Arktidě.

Podle serveru The Drive buduje Rusko nové vojenské základny nebo obnovuje staré v Zemi Františka Josefa, Nové zemi, Novosibiřských ostrovech, Severní zemi, Wrangelově ostrově a Mysu Šmidta. Nejdůležitější zařízení na těchto arktických základnách bývá ranvej.


Rusové považují Arktidu za zónu svého vlivu.

Část z nich zatím neumožňuje celoroční letecké operace, ale to se může brzo změnit. V roce 2018 podnikly ruské námořní hlídkové letouny Tu-142 Bear a Il-38 Dolphin za severním polárním kruhem sto letů.  Ve vzduchu vydrží až třináct hodin. Kromě vojenských operací se hodí i k varování lodí před nebezpečnými pohyby ledu.

Testovací plavby

Led v Arktidě taje nebývalou rychlostí. Podle zprávy britské vládní vědecké kanceláře odtává led od začátku satelitního pozorování na konci sedmdesátých let rychlostí 300 krychlových kilometrů za rok. Arktida zažívá nejteplejší období za posledních 40 000 let. Ani tak se ale nezdá, že se ruské přání udělat ze severní mořské cesty jednu z nejdůležitějších obchodních tras světa v nejbližší době vyplní. Podle závěrů zprávy bude severní mořská cesta v první polovině jednadvacátého století nadále otevřená pro obchodní lodě jen sezónně, a navíc nepředvídatelně.

K proplutí budou dál potřeba speciálně uzpůsobená plavidla nebo pomoc ledoborců. Vloni v lednu proplul severní mořskou cestou tanker na zkapalněný plyn Eduard Toll. Psalo se o tom jako o milníku arktické obchodní plavby. Loď se obešla bez asistence ledoborců. Eduard Toll má však speciálně zesílený trup a může sám fungovat jako ledoborec. Tanker prorážel během plavby led silný 1,6 metru. V srpnu 2018 poslala severní mořskou cestou svoji loď dopravní společnost Maersk (viz úvodní foto).

Kontejnerová loď Venta Maersk plula z Vladivostoku do Petrohradu. Cesta proběhla bez problémů. Ve Východosibiřském moři se Venta ovšem neobešla bez asistence ledoborců. Společnost Maersk vydala tiskovou zprávu, podle níž šlo jen o experiment za účelem získání praktických zkušeností. „V současnosti nevidíme severní mořskou cestu jako komerčně životaschopnou alternativu k existujícím trasám,“ tvrdí.

Zdroje: Navy Recognition, The Drive, Martime Executive, Suez Canal

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské vojenské cvičení v Arktidě

Rusko se pouští do dalšího kola boje o nerostné bohatství Arktidy. V současné době ruské výsadkové ...

Americké námořnictvo se připravuje na operace v Arktidě

US Navy se rozhodlo akcelerovat výzkum a vývoj nových technologií pro operace v Arktidě. Taní ledu ...

Rusko si oficiálně nárokuje Arktidu a Severní pól

Moskva 3. srpna předložila OSN oficiální požadavek na přičlenění Arktidy včetně Severního pólu k ...

ANALÝZA: Posilování ruských pozic v Arktidě

Ruský ministr obrany Sergej Šoigu oznámil 22. října vytvoření nové ruské vojenské základny v ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Tecka
    12:57 27.01.2019

    Dla rozjaśnienia obrazu ,co Rosja może a czego nie może ...https://www.businessinsider.co...

    • Starlight
      16:55 27.01.2019

      A když už jsme u západního pohledu na Rusko a jeho ambice, tak tady je k tématu článku přímo se vztahující reportáž Finanacial Times „Frozen Dreams: Russia's Arctic obsession“ z roku 2016: https://www.youtube.com/watch?... .

  • perunBB
    11:28 23.01.2019

    USA momentálne nie sú v pozícii, že by si mohli od Ruska vynútiť právo neobmedzenej voľnej plavby pozdĺž ruského arktického pobrežia, do budúcnosti sa USA budú usilovať o to, aby sa tak stalo.

    • Czertik
      20:32 23.01.2019

      Aha, cili pises ze rusove budu chtit ci budou pokracovat ve svoji tradici - popirani pravidel mezinarodniho namorniho prava.

    • JardaBrum
      13:08 24.01.2019

      PerunBB: A to jako proč?

  • UnionPacific
    07:00 22.01.2019

    Celė je to blbosť. Aj keby sa im podarilo splniť všetky tie megalomanské plány,tak stále sú tu USA ktoré plavbu severnou cestou proste zakåžu. A zauralci utrú hubu.

    • GlobeElement
      08:32 22.01.2019
      Oblíbený příspěvek

      K tomu nemají ani důvod, ani možnosti.

      • UnionPacific
        11:46 22.01.2019

        Ale majú. O tom ako vyzerá obchodná plavba na mori,rozhoduje najsilnejší hráč... a to je US navy...proti nim si žiadny Maersk Copenhagen nedovolí ísť. Navyše všetky lodné spoločnosti potrebujū pomoc us navy pri plavbe okolo afrického rohu.takže budú poslušne držat hubu a krok,na severnú cestu sa uvalí embargo,sankcie a to všetko podporené americkými ponorkami,ktoré tam už sú.

        • strikehawk
          11:57 22.01.2019

          Udělají kulový. Je to výhodné pro Čínu a EU a tedy společně mnohem silnější ekonomiky než USA.
          Ostatně nedokázali zabránit, přes všechny výhružky a hrozby, ani Nord Stream 2.
          Plácáš kraviny...…..

        • Jirka_Zlín
          12:16 22.01.2019

          Máte jistě pravdu v tom, že to USA mohou udělat, ty sankce, nebo spíš ekonomický tlak. Už to minimálně jednou provedly, první pokus dopravovat plyn a ropu na západ Evropy. ´Ještě za studené války. Tehdy měly dokonce západní země financovat trubky za levnější suroviny. Podobné jako u nás produktovod Družba.

          Ale s těmi ponorkami jste ulítl...

          Mimochodem, my máme v podobném nátlaku taky zkušenost z druhé strany, Marshallův plán, a jeho odmítnutí.

          Ale i samotní Rusové mají na severní cestě svůj zájem. To, že by tam pluly i cizí lodě jim to pomůže financovat, případně vydělávat.

        • Cpt. Morgan
          15:59 22.01.2019

          ...a nebudu to ostatne krajiny, pre ktore by bola vyhodna taka obchodna trasa povazovat za cin proti slobode vlastneho vyberu a demokratickym hodnotam, ktore vyznavaju? To by si USA velmi nepolepsili, ak budu o sebe sirit imidz tyrana, ktory rozkazuje a zakazuje inym, co sa mu hodi a pritom cynicky siri ideologiu liberalizmu a slobody subjektu. Neutrpela by vyznamnu skodu soft power USA? Ta je totiz hlavnym zdrojom realnej moci a zbrane su az okrajova moznost, ked sa vsetky ostatne sofistikovanejsie donucovavie prostriedky vycerpali...

    • Pauli
      10:43 22.01.2019

      Prosím... Příště přenechej komentáře jen těm lidem, co mají mozek větší než malinu... Dík!

  • pks_
    20:11 21.01.2019

    Nejsou ty ledoborce moc pomalé? Pokud budou muset prorážet cestu konvoji lodí, tak tyto pojedou sice kratší trasu, ale pomaleji - takže výsledná časová úspora bude menší. Navíc je zde těžko odhadnutelný reálný stav cesty a jak dlouho bude trvat - může se změnit počasí ...

    Já mám dojem, že severní mořská cesta bude populární jen v létě bez asistence ledoborců - pokud bude "zadarmo".

    • Czertik
      22:00 21.01.2019

      Jenze ne vzdy jde o cas, i ony usporene km muzou znamenat nemale castky. Ale vse samozrejme zalezi na tom, jak spolehliva (plavby schopna) bude ona cesta.

      Cetl sem, ze vybudovani majajskeho prulivu, ktery by zkratil nejvetsim lodim trasu "jen" o 1000 km a usetril jim manevrovani a proplouvani malajskym prulivem (kde je uz hodne tesno) tak jen na palivu by usetrili kolem pul mega dolacu.

      A skutecne rad bych rusum pral aby ta cesta byla zivotaschopna a prinesla jim tolik potrebne penize, jenze obavam se, ze by je - uz klasicky - pouzii na blbosti a ne na smysluplny ucel.

  • danny
    17:15 21.01.2019

    Jen jsem pak zvědav, jak dlouho vydrží Polákům odhodlání nakupovat LNG z Kataru a USA a zdůvodňovat, proč nekoupili ze Sachalinu.

    • dusan
      19:15 21.01.2019
      Oblíbený příspěvek

      To je ich problém ... nevidím dôvod to riešiť. Vždy je však dobré mať minimálne dvoch dodávateľov.

      Ani u nás sa o alternatívach nediskutovalo, pokým nám Rusi nestopli plyn .... a zrazu máme i alternatívne trasy a reverz čo pred tým nikto neriešil. Vzhľadom na poľsko-ruské vzťahy by som sa teda čudoval, keby sa Poliaci spoliehali na Rusov.

      • givicz
        21:48 21.01.2019

        polaci jsou stejný paka jako Ukrajinci.. teď například vyšlo najevo, že Ukrajinské tanky na Donbasu jezdí na Ruskou naftu, kterou nakupuje Ukrajina v Bělurusku...

        jinak tohle je zajímavé ... v Nord Stream 2 je položeno již 400 km potrubí, kdy zřejmě do konce letošního roku bude hotovo.. :)

        Nord Stream 2 bude do konce roku hotov, zní z OMV. Americké výhrůžky sankcemi ho nezastaví
        Více na: https://www.euro.cz/byznys/ame...

        • Czertik
          22:02 21.01.2019

          A co jako ze ukrosove jezdi na ruskou naftu ? A a jikou jinou by meli jezdit ?
          To je problem rusu/berlorusu ze se k nim dostane, pro ukrose je to spis vyhoda.

          • givicz
            12:30 22.01.2019

            co je pro ty Ukrajinský paka výhoda??? pořád melou dokola, že nebudou odebírat Ruský plyn od agresora a výsledek je ten, že odebírají Ruský plyn reverzně ale za daleko vyšší cenu.... teď když se budují trubky na severu a jihu Evropy má končit smlouva o tranzitu plynu přes Ukrajinu tak měknou...

            Naftogaz je připraven učinit Gazpromu ústupky v případě zachování tranzitu plynu
            https://economics.unian.net/en...

            Gazprom a Naftogaz zahájí v Bruselu jednání o dodávkách plynu po roce 2020
            http://oenergetice.cz/plyn/gaz...

            stejně tak Poláci mají stabilní relativně levné dodávky plynu z Ruska ale řeší dodávky dražšího LNG plynu a ještě nutí ostatní státy aby se na to připojily ...

          • Czertik
            20:39 22.01.2019

            Oma, v cem je to pro ukrose vyhoda ? Treba ten, ze to palivo z (belo)ruska je levnejsi nez ze zapadu ?

            A to ze odebrijaji rusky plyn z polka draze - ano, to je skutecne blbost ukrosu, ale my nad tim muzem jen kroutit hlavama, hadart se, rozcilovat se apod, ale to je asi tak vse.. Nezmenime to.

            A co se tyka polaku - ano, kdyz nebudou mit rusky plyn, nebude to pro ne ekonomicky vyhodne, ale zase budou mit jistotu ze nebudou zavisly na (zlo)vuli ruskeho medveda.

            Holt nekteri lidi a staty si holt dobre pamatuji "ruskou zimu" kdy rusove stoply dodavky plynu do evropy, a jake to melo dusledky.

            Holt zijeme ve svete kde je vzdy neco za neco. Bud levnejsi plyn ale zavislost na rusku, nebo drazsi plyn bez zavislosti na rusku.
            Levny plyn bez zavislosti na rusku nejde.

        • dusan
          07:33 22.01.2019
          Oblíbený příspěvek

          Napriek všetkým ruským bájkam o "otočení rúr" niekde do Ázie je realita taká, že európsky trh je pre Rusko rozhodujúci. Síce sem ide "len" polovica objemu plynu .... ale zisky z predaja sú dvojtretinové. Skrátka lepší trh Rusi nemajú a je preto logické, že svoje rúry tlačia k nám za každú cenu a ak jednu rúru z EÚ vyhodíme, tak už sem tlačia Rusi cez komín ďaľšie dve : )

          Preto nehrozí, že nám Rusi stopnú plyn, ako sa sem tam vyhrážajú ruskí trolkovia, lebo sme pre nich životne dôležití a bez našich dolárov by sa ruská ekonomika zosypala. Preto si Rusi s nami nemôžu dovoliť otvorený konflikt, ale o to viac tu máme spravodajských hier. Hlavne sa dnes sústreďujú na Nemecko, kde by chceli nahradiť cez plyn odstavované uhoľné a jadrové zdroje. Nie náhodou sú nemeckí biznismeni, štedro platení z Ruska, najväčšími obhajcami ruských firiem.

          • Czertik
            20:43 22.01.2019

            Dusan, co se tyka nemecka a ruskeho plynu - pravda je takova, ze nemci NEMAJI zadnou jinou moznost nez nahradit uhelky a atomky plynem (ktery je provozne drazsi nez oba dva).
            Protoze holt ne vzdy ti fouka a sviti, pripadne fouka kdyz nesviti..a moznosti jak akumulovat elektriku sou omezene.
            A to pomijim situaci kdyz v nemecku zafouka moc...to sou pak hotove divy, daleko horsi nez kdyz fouka malo.

        • Tecka
          19:33 22.01.2019

          Najwyrazniej nie wiesz o czym piszesz,proponuje sprawdzic w google ,to nie boli... Ostatni kontrakt na dostawy gazi z Rosji byl dla nas wyjatkowo niekorzystny i zostal podpisany pod monopolistyczna presja a ceny mamy jedne z najwyzszych w europie. Tak więc ,nie ma sie co spodziewac kolejnej umowy na takich warunkach. Obecnie przez terminal sprowadzamy okolo 5 miliardow szesciennych skroplonego gazu (terminal ma byc rozbudowany ) a jak zostanie zakończona budowa Baltic-pipe ,to praktycznie uzyskamy pelna niezaleznosc od dostaw ze wschodu ,do tego dochodza koncesje wydobywcze na wykupionych dzialkach (morze północne ,SA, itd) To oczywiscie nie oznacza,ze kierunek wschodni bedzie definitywnie zamkniety, to byloby glupotą.

          • strikehawk
            08:56 23.01.2019

            že cena pro Polsko byla jedna z nejvyšších v EU ještě neznamená že je vyšší než cena US LNG z břidlic. Plus investice do terminálů apod. Je to vysoká cena za nezávislost

          • Tecka
            09:57 23.01.2019

            strikehawk
            Kontrakt z Gazpromem konczy sie w 2022 roku i sprowadzamy okolo 11 miliardow m3 gazu rocznie . Ceny za gaz to dane szaconkowe uzyskane info od Interfax ,cen gieldowych (Londyn) itp. Cena za rok 2012 wynosila az 500$ a szacunkowa kwota w kolejnych latach oscylowala w granicach 550 $ , cena podawana przez interfax to 429 - $ 379 . Szacunkowa cena gazu z USA to okolo 280 $ . Oczywiscie te kwoty to kalkulacje bo info z kontraktow jest tajne ale jano wynika,ze porownujac z umowami Rosji zawartymi z europa zachodnia (patrz, niemcy ) to roznica wychodzi (minimum) straty 2 miliardow $ rocznie, to sporo! Ale na cala sprawe trzeba patrzec chlodnym okiem bo jest to biznes i tyle ... Ale jednak tez polityka i wplywy w regionie ,tak dla USA jak i dla Rosji . Pozdrawiam

          • Tecka
            10:40 23.01.2019

            Troche info z money.pl : Pod koniec 2018 r. PGNiG podpisało 20-letni kontrakt z firmą z USA - Port Arthur LNG. Dzięki temu spółka rokrocznie kupować będzie od Amerykanów 2 mln ton LNG, czyli 2,7 mld m sześc. gazu po regazyfikacji. Tylko w ostatnich czterech miesiącach podpisano trzy takie kontrakty, a to sprawia, że od 2023 r. PGNiG będzie mogło sprowadzić ze Stanów do Polski co najmniej 7,45 mln ton skroplonego gazu, czyli ok. 10 mld m sześc. po regazyfikacji. Podpisane do tej pory umowy oznaczają, że za cztery lata, kedy przestanie obowiązywać kontrakt jamalski z Gazpromem, będziemy mieli już wystarczająco dużo możliwości, by nie sprowadzać gazu z Rosji. Do 10 mld m sześc. gazu z USA trzeba doliczyć jeszcze 4 mld m sześc. wydobycia z krajowych złóż oraz kolejne 10 mld m sześc., które przez Baltic Pipe popłyną do nas z Norwegii.

          • strikehawk
            15:34 23.01.2019

            Tecka

            Pokud je cena LNG z USA skutečně 280 USD tak nechápu proč to od nich nekupují i Němci a staví Nord Stream 2.
            Myslím, že 280 USD je pouze marketingové info pro veřejnost nezahrnující veškeré náklady a proto taky tajný kontrakt. Z veřejných info , které se objevily v českém tisku by cena břidlicového plynu měla být obecně o 20-30% dražší než z Ruska. Nikdo v ČR není ochoten platit USA o 30% víc jenom proto že je to plyn z USA a myslím že stejné je to v Němcku a i v Polsku proto taky tajné kontrakty, neveřejné ceny apod.

            Problém je polofašistická, zlodějská Ukrajina, která krade plyn ne Gazprom

          • Tecka
            16:07 23.01.2019

            strikehawk
            Bardzo trafne spostrzeżenie .. Ale warto pamiętać o paru sprawach ,po pierwsze niemcy nie posiadają na swoim terenie infrastruktury do odbioru skroplonego gazu (ciekawe..co?!) ,dopiero w tamtym roku zadeklarowali budowe terminala. Poza tym,jak zaczęli budowe pierwszej nitki NS ,to nikt nie myślał o komeryjnym wykorzystaniu gazu łupkowego, druga nitka to juz czysta polityka ,bo realnie przy obecnej konkurencji ze strony USA ,nigdy nie wykorzystają pełnej mocy przesyłowej. Co do cen ,to co podałem to szacunki z paru źródeł i moim zdaniem bliżej prawdy jest interfax i placimy ponad 400 $ za rosyjski gaz . Obecny kontrakt z firmami zaa oceanu są dla nas bardzo korzystne porównując do obecnych cen... Mysle,ze kwota rynkowa bedzie w granicach trzystu-kilkudziesięciu dolarów za m3 . Gazprom już deklarował elastyczność w kolejnych negocjacjach po 2022 roku . W sumie ,niezależność energetyczna jest bardzo kosztowna co dobrze widać na naszym przykładzie

    • Czertik
      22:00 21.01.2019

      Rek bych, ze ducod bude stale stejny - z politickych duvodu nebudeme kupovat od rusu.

  • perunBB
    15:58 21.01.2019

    Severná morská cesta bude využívaná aj tankermi prevážajúcimi skvapalnený plyn z ruského prístavného terminálu Sabetta na polostrove Jamal.

  • Vrata
    15:18 21.01.2019

    Kdyz tak koukam na tu mapku, tak vidim, ze dotycna trasa je vyhodna jen pro plavbu ze severni Evropy do Vladivostoku, Japonska Koreje a Ciny. Mozna jeste na zapadni pobrezi Kanady, jinak nic...

    A jak uz tady napsal Jirosi, podel vetsiny cesty neni pristav takze nebude mozne nakladat a vykladat zbozi po trase. To muze take snizit ekonomiku provozu.

    • Jirosi
      15:53 21.01.2019

      Oni se určitě najdou jedno směrné náklady co tohle dokážou využít. Jako příklad slouží to CNG. Jenže kolik takových skutečně z Japonska, Korea jede do Evropy?

    • infi
      16:25 21.01.2019

      Hlavni Evropsky port je Hamburg, popr. Bremerhaven kousek vedle. Skrz tyto dva porty jde 90% zbozi po mori z Ciny.

      Kdyz si vezmu trasu ze Shangaie do HAM je to dejme tomu 20 tis km jizni trasou a 15tis km severni trasou.

      Jak jsem psal dole, lode se pluji vyhradne z pristavu do pristavu, takze nikdy nezastavuji a je jim uplne jedno, co je kolem.

      Kdyby sis zvolil trasu tveho zbozi tak bys z variant:
      A) 12 hodin za 5000,-
      B) 9 hodin za 4000,-
      vybral kterou?

      • GlobeElement
        16:42 21.01.2019

        Ale ony ty lodě někdy zastavují. V takovém případě bude lepší jižní cesta (když část nákladu půjde třeba do SAE).

      • Jirosi
        16:49 21.01.2019

        Pokud si profesionál a nevíš, že ta trasa už je dávno otevřená...
        https://archiv.ihned.cz/c1-590...

        Zkus si odpovědět sám. V článku ke kterému reaguješ máš jasnou odpověď 900:11(2017).

        • Jirosi
          17:47 21.01.2019

          Jak si sám napsal lodě musí plout. Jediné dnes kritické místo je Suez(200km).
          Severní trasa má, ale kritické místo o délce několika tisíc km. A budou ji zjišťovat 2 ledoborce dostatečné velikosti, rychlosti pro velké lodě. A to je ještě vize.

        • Czertik
          22:08 21.01.2019

          No, tak optimismus onoho clanku se nanaplnil, ani do dneska. Ale az dostalvi rusove ty nove ledoborce, a postavi i ty megaobry - pak bude komercni atrativita severni cesty skutecne zas o neco vetsi.

          • Jirosi
            23:05 21.01.2019

            Výš jak by to vypadalo na D1, kdyby ji udržovali 2 sypače? Tak to je stav na severní cestě, až ty dva postaví.

          • Cpt. Morgan
            16:22 22.01.2019

            Jirosi - Rusko nebude mat dva ladoborce, ked ich dostavaju, lebo uz teraz im operuje flotila 38 morskych ladoborcov, z toho 4 su jadrove. Ked dostavaju tie nove sirsie, budu tam moct plavat akekolvek velke lode, vratane najvacsich tankerov a kontajnerovych lodi. Nie vzdy je potrebne razit cestu 3 metrovym ladom. Vela oblasti je len ciastocne pokryta ladom, a vrstva moze mat pri pobrezi Ruska ovela mensiu hrubku, ako byva typicke severnejsie v mori.

            Pre vacsiu lod vie otvorit trasu povedzme 0,5 - 1m ladom aj tandem dvoch mensich ladoborcov paralelne. Ak sa musi velka obchodna lod prebijat hoci aj tenkou, ale suvislou vrstvou ladu, je to pre nu nepriechodne. Ak jej ale koridor prerazia mensie ladoborce, ladovu triest a kryhy v plavebnom koridore moze prechadzat relativne bez problemov aj bez uprav na samotnej lodi. Teda lode by mohli plavat uz teraz, ak sa ta cesta zacne pouzivat a budu ju udrziavat. Nakoniec, tych plavebnych ciest tam nemusia byt velke mnozstva, ale uplne postaci pribrezna trasa v dvoch smeroch. Cina ma vzhladom na pokusy USA o vytesnenie v juhocinskom mori a politicku opoziciu prave velku motivaciu najst si vyhodnu spolupracu s Ruskom, ktore celi rovnakemu superovi.

          • Jirosi
            18:43 22.01.2019

            Cpt. Morgan: Tady se nebavíš o většině, ale o lodích postavených pro plavbu v teplých mořích.

            https://www.marinetraffic.com...

            Pokud se podíváš na počet lodí 38/2 +2, tak to asi stále moc nefunguje...
            Většinu z těch co dnes mají využívají pro normální provoz. Tedy nové potřebují, aby byl čas na udržovaní nové trasy.
            Problém není ani tak šíře ledu, jako spíše rychlost. Pokud ti nastane někde problém, napřed tam musíš doplout. A pokud máš na trase 2., tak to asi nemá řešení v reálném čase.

            Výš, že zrovna tahle trasa vede přímo před okny USA Beringovou úžinou.
            USA jsou po UK právě garantem toho volného moře pro všechny.

          • Czertik
            20:48 22.01.2019

            Jirosi, ano, 2 sypace na na d1 by byly malo, ale tady na severni cestu ty 2 megaobri by mohli stacit. Protoze musis si uvedomit, ze uz dnes je ve velmi kratkem obdobi severni cesta sjizdna i bez ledoborcu.
            A hlavne druhak - cesta prorazena v ledu nejaky ten cas vydrzi. Skutecne nezamrzne behem par hodin ci dnu.

            Navic dokazu si predstavit, ze az vyrobci postavi par severskych lodi, tak za par let bude pro ne severni cetsa splavna celorocne, s tim ze v nejtuzsich mesicich jim budou promahat prave oni rusti megaobri.

          • Czertik
            20:52 22.01.2019

            Navic, mozna to bude znit paradoxne, ale pokuzd by na severni ceste byl provoz jak na d1, tak by ani ty ledoborce nepotrebovaly. Stacilo by aby tu cestu prorazily jednou a pak uz by nemela sanci aby se uzavrela, v tom by ji velky lodni provoz branil.
            Teda pokud by nenastala skutecne extremni zima.

          • Jirosi
            06:46 23.01.2019

            Czertik: Pokud by to fungovalo jak chceš ty.
            Tak pokud jich dnes mají 38 a trasa je splavná kolem 100+dní. Tak 40 bude splavná o kolik déle?
            Jistě, proražená cesta vydrží... ale třeba 5-6 lodí... nikoliv 30 denně, při délce trasy 5 dní.

            "Teda pokud by nenastala skutecne extremni zima."
            Tam je extrémní každá zima....

          • Czertik
            20:39 23.01.2019

            Jirosi, ano maji jich 38..ale musim se zeptat JAKE MAJI PARAMETRY ?
            Jak silny led dokazi lamat a jak siroky plavebni koridor vytvori ?

            A porovnej to s temi stavenymy/planovanymy.

            A pro predstavu - neco z historie - mas pravdu v tom, ze ti 4 koni na 4 karkach dokazi prevezt x kg nakladu celkove...jenze zkus se zamyslet kolik kg nakladu naraz by prevezlo takove 4-sprezi.
            I s uplne stejnymy konmi.
            Co myslis, bude to vic, stejne, nebo min nakladu ?

        • infi
          10:25 22.01.2019

          pokud chces jit do detailu...

          Oxid uhličitý 83 678 aut
          Oxidy dusíku 421 153 aut
          Pevné částice 1,5 milionu aut
          Oxid siřičitý 376 milionů aut

          • Jirosi
            13:29 22.01.2019

            Pokud jedno auto veze v průměru jednoho člověka o hmotnosti 80-100kg.
            A loď veze 11 000 TUE.
            Nebo si to nechtěl podle užitečného zatížení, efektivity přepravy na jednotku...

            Případně započítat, že lodě jezdí na mazut co má proti benzínu, naftě jaký obsah siry? Případně napsat co dělat z těmi hromadami mazutu, co ti zůstanou po výrobě benzinu/nafty....

  • Rase
    14:42 21.01.2019

    Mapa moc pěkně ukazuje, proč se Rusové hašteří s Japonci o Kurilské ostrovy - pokud se onu cestu podaří vybudovat, tak zde bude velmi rušno. Jsem i hodně zvědavý, zda někdy opravdu vznikne most přes Beringovu úžinu, ale asi to teď není na pořadu dne

    • Jakub2
      15:04 21.01.2019

      Na most přes Beringovu úžinu zapomeňte - v dohledné době stát nebude. Není žádný významný ekonomický důvod pro mega stavbu v extrémním prostředí (klima, seismické podmínky), navíc problém jsou i navazující tratě (např. most přes Lenu v Jakutsku stále není).

      Rusové nechtějí jednat o Kurilách, protože chtějí mít Ochotské moře pro sebe.

      • Jirosi
        15:36 21.01.2019

        Ona ani na USA straně to není žádná sláva. Na Alijašku vede v podstatě jediná silnice, a nemá železniční spojení.

        • GlobeElement
          16:04 21.01.2019

          No bodejť, co se v létě postaví, to v zimě popraská mrazem.

        • Czertik
          22:19 21.01.2019

          Jenze je prece jenom rozdil stavet infra pro pocet lidi co ziji na aljasce na dost velke plose...a tim postavit most pres reku pro mesto ktere by bylo 3 nejvetsi v cr.
          A na aljastce nikde nejades mesto ktere by melo byt jen polovicni pocet obyvael nez jakutsk :).

      • Slavoslav
        08:09 22.01.2019

        jeden cas Cinania uvazovali nad podmorskym tunelom a priamym zeleznicnym spojenim. Ale netusim nakolko to bola megalomanska prezentacia a nakolko za tym boli aj nejake ekonomicke podklady. Ostatne najviac tam prekazalo, zapojenie Ruska ako prepravneho koridoru ak si dobre spominam

    • PavolR
      08:46 22.01.2019

      Rusi a Japonci by sa dokázali dohodnúť (tak ako v prípade rybolovu), ale pri aktuálne nízkej podpore si režim nemôže dovoliť urobiť natoľko nepopulárny krok, bez ohľadu ako im odďaľovanie dohody hospodársky uškodí - z toho by bola (takmer) revolúcia.

      Jakub2: Aktuálne sa buduje diaľnica medzi Anadyrom a Magadanom, kde sa možno napojiť na už existujúcu M56 "Kolyma" a cez ňu na M55 "Amur".

  • Jirosi
    14:40 21.01.2019

    Jakou výhodu poskytuje obchodu cesta, která vede mimo obchodní přístavy zajišťující spojení z více jak polovinou populace světa?

    • Jara
      14:46 21.01.2019

      Jakou výhodu poskytuje Panamský nebo Suezský průplav? :)))

      • Jirosi
        15:33 21.01.2019

        Které významné přístavy, státy minu při cestě těmito zkratkami?

    • infi
      15:31 21.01.2019
      Oblíbený příspěvek

      Jirosi: Mas predstavu, jak pluji kontejnerove lode? Ty si myslis, ze se po ceste zastavují jako auta na benzinkach po D1? Vis co vubec obnasi (a hlavne stoji) ukotveni konejnerove lode v pristavu??? Pluje se proste port-to-port a je jim uplne jedno jestli na XXX km vzdalenem pobrezi je les, nebo Shangai. Z meho pohledu (pracuji v logistice a zajistuju namorni prepravu z Ciny do CR) to ma aspon techto par hlavnich vyhod:

      - Je mnohem kratsi...tzn. mene "nafty" = mene penez = mene bordelu do vzduchu
      - Je rychlejsi ...napr. kontejner z Ciny je cca ~32 dnu do HAM, Vlak cca 18-20 dnu dle destinace...pricemz vlak stoji shruba 3x tolik co kontak - za cas se plati. Tato varianta by umoznovala rychlost vlaku za nizsi cenu nez soucasny kontejner. Coz je dost revolucni z meho pohledu.
      - Mene dnu na mori - tzn. jedna tocka te stoji o tretinu mene ve vsech nakladech...rychleji tocis lode, rychleji se ti zaplati - snadneji plnis lod diky vetsi obratkovosti
      - Necekas a neplatis "pruplavy"
      - Nemusis mit na lodi PMC aby te chranili pred opickami v clunech

      Pokud by se to Rusum podarilo, tak to bude urcite zlata stezka pro lode, pokud na to samozrejme neuvali cely svet sankce a zakazy...

      • GlobeElement
        15:45 21.01.2019

        Taky záleží na tom, kolik budou lodě platit za to prorážení ledu. To zaručeně nebude zadarmo. A kolik lodí dokáže protáhnout ledem jeden ledoborec.

        • infi
          16:03 21.01.2019

          to samozrejme zadarmo nebude, proto do toho Rusove pumpuji penize.
          Poplatek za cestu urcite bude "vysoky" ale zdaleka to nemuze presahnout naklady na extra 1/3 provozu, vyplat, mazutu. Ciste teoreticky se to vyplati vsem...rejdarum, rusum a finalnimu zakaznikovi.

          Ja v tom hlavne vidim ekologicky dopad na ovzdusi, ktery bude mnohem vetsi, nez kdyby zitra cela evropa (a mozna i zbytek sveta) zacala chodit pesky. Ekologicka zatez jedne lode odpovida zhruba 5 milionum (!!!) aut.

          • Jirosi
            16:39 21.01.2019

            "Ekologicka zatez jedne lode odpovida zhruba 5 milionum (!!!) aut."

            V emisích síry. V emisích CO2 je asi o 30% úspornější, ale kdo by to počítal...

            A teď otázka z historie, když J.Watt vynalezl účinější parní stroj začali emise klesat nebo stoupat?

          • Maco
            21:58 21.01.2019

            Ekologii dost pomoze ked tu ekologicku zataz dotiahnes rovno do problematickej casti sveta kde sa topia ladovce. Urcite to bude brutalne ekologickejsie...

          • Czertik
            22:29 21.01.2019

            jirosi - jenze skodlive ucinky siry sou jednoznacne dokazane, skodlive ucinky co2 dodnes ne.

          • Jirosi
            22:50 21.01.2019

            Czertik: Vyvracel sem tu hloupost co tam napsal, nikoliv hodnotil ekologičnost síry.

          • infi
            10:32 22.01.2019

            Maco:
            Jasne...to je skvele uvazovani :-) Takze kdyz budeme spolu v bazene 3x3m a ja si v jednom rohu vys*ru, tak je to v poradku, protoze jsi na opacne strane?

      • Jirosi
        23:08 21.01.2019

        Odpověděl sem ti výše. Ale to je evidentně mimo možnosti, zdejších čtenářů.
        Pokud si profesionál a nevíš, že ta trasa už je dávno otevřená...
        https://archiv.ihned.cz/c1-590...

  • Argonaut.CZ
    14:22 21.01.2019

    Pokud bude oteplování pokračovat, asi dokáží vytěsnit plavbu přes Indický oceán. Je vidět, že se do toho snaží šlapat a určitě to neocení Egypt, který přijde o poplatky.