TacticalPro

Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Námořní technika

Laserové zbraně klíčem k americké dominanci na moři

Datum přidání 09.01.2015    Rubrika rubrika: Námořní technika     komentáře 17 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americké námořnictvo (U.S. Navy) již řadu týdnů testuje v reálných podmínkách laserové dělo LaWS (Laser Weapon System) na výsadkové lodi USS Ponce třídy Austin. Námořnictvo si od zavedení laserových zbraní slibuje výrazný nárůst schopností působit proti mnohonásobným a rychle se pohybujícím vzdušným a hladinovým cílům.

Foto: Laserové dělo na lodi  USS Ponce. / U.S. Navy

Foto: Laserové dělo na lodi  USS Ponce. / U.S. Navy

 

Americká dominance na moři

Americká námořní dominance a schopnost projekce síly se opírá o deset Úderných svazů letadlových lodí CGS (Carrier Strike Group) v čele s letadlovými loděmi Nimitz. V budoucnu se pak do čela CGS svazů postaví nové letadlové lodě třídy Gerald R. Ford.


Vedle svazů CGS se americké námořnictvo opírá o Pohotovostní obojživelné svazy ARG (Amphibious Readiness Group) v čele s vrtulníkovou výsadkovou lodí třídy Tarawa/Wasp, a v budoucnu především s vrtulníkovou výsadkovou lodí třídy America. Výsadkové jádro svazu je tvořených 2 300 příslušníky námořní pěchoty (U.S. Marine corps) s odpovídajícími obrněnými, dělostřeleckými, leteckými a dopravními prostředky umístěnými na lodích pro obojživelný útok.


Každý svaz plní v americkém námořnictvu jiné úkoly. Cílem svazu CGS je dopravit na místo určení víceúčelové taktické letectvo, cílem ARG pak expediční jednotky námořní pěchoty.


Jak se centrum politického, ekonomického a bezpečnostního dění přesouvá do oblastí jižní a jihovýchodní Asie, role námořnictva v Ozbrojených silách Spojených států roste. Americké námořnictvo se nyní připravuje především na střet se svým hlavním mocenským protivníkem 21. století – Čínou.


Výzkumná služba amerického Kongresu (U.S. Congressional Research Service) vydala v záři minulého roku zprávu o modernizaci čínského námořnictva „China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilitie". Zpráva mimo jiné upozorňuje na prudký rozvoj (početní, technický) čínských bezpilotních letadel schopných provádět dalekonosné průzkumné a útočné mise.

 

Foto: K dispozici je jen minim kvalitních fotografií čínského bezpilotního letadla BZK-005. / Čínský internet

Foto: K dispozici je jen minimum kvalitních fotografií čínského bezpilotního letadla BZK-005. Větší obrázek / Čínský internet

 

Čína sází na bezpilotní letadla

Podle zprávy Čína velmi rychle shromažďuje tuzemské i cizí technologie pomocí „výzkumu, nákupu a kybernetické špionáže." Cílem není posílit jen vlastní vojenské kapacity, ale také export čínských zbraní. Příkladem akcelerujícího vývoje čínského vojenského průmyslu je například bezpilotní letadlo Harbin BZK-005.

 

Čínský BZK-005 disponuje letovými parametry a schopnostmi průzkumu a útoku jako americký stroj MQ-1B Predator. Zatímco Predátor se na mezinárodním trhu prodává za 5 milionů dolarů, Čína BZK-005 plánuje nabídnout pouze za milion dolarů.


Zpráva amerického Kongresu upozorňuje, že Čína přijala strategii útoků na americké svazy CGS a ARB pomocí celého roje vzdušných bezpilotních systémů. Jde o novou progresivní vojenskou taktiku, kdy na cíl útočí synchronizovaně a z různých směrů jednotky nebo lépe desítky malých, levných robotických prostředků. Podobnou taktiku rozvíjí i americké námořnictvo.


V současné době proti dronům je velmi finančně neefektivní se bránit. Americká protiletecká a protiraketová střela RIM-67 Standard ER, používaná na amerických lodích, stojí 400 000 dolarů. Také střelba z palných zbraní jako je Phalanx CIWS, využívající rotační 20mm kanón, není zadarmo.


Během jedné sekundy Phalanx CIWS vystřelí 75 nábojů 20×120 mm, jejíž cena jednotková cena může dosáhnout několik stovek dolarů. Palné zbraně proti dronům jsou neefektní i z hlediska krátkého dosahu, dlouhého reakčního času nebo nízké přesnosti.

Video: Laserové zbraně jsou klíčovou vojenskou technologií blízké budoucnosti, alespoň u vojenského námořnictva. / U.S. Navy

 

Lasery nastupují

Již brzy raketové i palné zbraňové systémy na amerických lodích ve velkém doplní laserové zbraně. Pomoci tomu má i úspěšné testování 30kW laseru LaWS na výsadkové lodi USS Ponce. Díky úspěšnému testování má kapitán lodí USS Ponce právo nasadit zbraň proti dronům, vrtulníkům i malým lodím.


Výkon 30 kW laseru není nijak ohromný. Podstatou současného testování je především vyzkoušet taktiku nasazení v praxi a odhalit problémy s provozováním laseru v agresivním mořském prostředí.


Cílem amerického námořnictva je nasadit na všech lodích lasery o výkonu alespoň několika stovek kW, které dokáží v rychlém sledu ničit bezpilotní vzdušné prostředky, ale i řízené střely. Například první lasery o výkonu 100 až 150 kW se objeví na amerických lodích v roce 2016.


Přitom obrovskou výhodou laseru je cenová efektivita. Jeden výstřel laseru přijde na jednotky nebo několik desítek dolarů. Schopnost ničit velmi levně mnohonásobné vzdušné cíle dává americkému námořnictvu obrovskou taktickou i strategickou výhodu nad potenciálním protivníkem. 

 

Zdroj: BreitBart, China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilitie

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
ujo Marek Datum: 10.01.2015 Čas: 14:43

Ultramarinus...

ďakujem za obšírne vysvetlenie, dávam +

avatar
Ultramarinus Datum: 10.01.2015 Čas: 11:01

k: alexa123
Mlha laser neruší kompletně, jen omezí jeho dostřel a množství energie, kterou laser předá cíli jedním zásahem.

Kombinace dvou systémů je mnohem lepší z několika důvodů.

1) zmíněný rozdíl v ceně za "sestřel". Při přestřelce nejde o zásadní ukazatel, ale ve válce delší než půl minuty je tento ukazatel jeden z nejzásadnějších.

2) různý efekt v cíli. Dokud byl k dispozici jenom phalanx, musel být cíl vždycky pouze rozstřílen. S laserem má obránce na výběr. I oslepení rakety, nebo U(C)AV může mýt význam, protože je pak větší šance vylovit cíl z vody kvůli zpravodajskému a technickému prozkoumání.

3) různé slabiny systémů. Energie laserového paprsku je pohlcována vodou v atmosféře - mlhou, střely phalanxu mohou být vychylovány dostatečně silným větrem. Cílem samozřejmě je, aby za "jakýchkoliv" podmínek byl spoleh vždycky alespoň na jeden systém.

4) různé "střelivo" pro systémy. Když dojde krmení jednomu, druhý funguje dál.

5) rozšíření hrozeb pro nepřítele. Pokud nepřítel vynalezne způsob, jak se před jedním systémem ubránit, druhý jej stále ještě může vyřadit dřív, než nepřítel zasáhne. TEORETICKY - kdyby Číňané vynalezli energetický štít, který dokáže odrážet projektily Phalanxu, posádka první lodě, proti které by poslali takto štítovaného drona by díky tomuto "zdvojení" mohla dokonce i přežít.

Nemluvě o dávno zmiňovaných výhodách laserových zbraní. Zásah cíle rychlostí světla, žádný vliv větru, jako "munice" je používána energie lodního generátoru, cenová efektivita na výstřel i proti nejlevnějším cílům, atd.

Rick:
Číňané nemusí zaútočit "jedním levným" letadlem za milion. Také mohou poslat tisícičlenný roj nepilotovaných letadélek, jejichž výroba stála DOHROMADY milion. Takové ty čtyř, šesti, nebo osmivrtulové VTOL drony se za tisíc dolarů na kus DAJÍ pořídit, pravděpodobně i s adekvátní výzbrojí, nebo nějakou hlavicí. Jeden takový stroj by nejspíš letadlovou loď nezničil, ale obranou by jich prošlo mnohem víc než jeden a pro dočasné vyřazení cíle by mu stačilo například "ustřelit" všechny CWIS zbraně, antény radarů a můstek. Zbytek už by dokázali buď dobít čínští mariňáci, nebo by to (nyní už bez obrany) dorazili klasickou raketou s větší hlavicí a pořízenou za větší cenu.

Brin:
Naštěstí bude "nanoprach" značně lokálně omezený, kvůli velmi složité podobě jeho aktivního transportu. Jinými slovy, v místě vypuštění zničí spoustu věcí, ale naštěstí se po rozžvýkání cíle nezvedne a neodlétne na další. Mimochodem, to "rozžvýkání" i samoreplikace bude MNOHEM pomalejší, než bylo předvedeno ve filmu GI-Joe. A také bude jeho použití omezeno představou útočníka, že chce (v případě pozemků) cíl dobýt a obsadit. S aktivní samoreplikující všepožírající technologií v sousedství by to nedělal, tím pádem si asi nechá způsob, jak ji vypnout.

Ujo Marek:
Proti "zabijákům letadlových lodí" se nebojuje systémy CWIS. Ty jsou proti blízkým až středně vzdáleným vzdušným hrozbám, které přilétají rovnoběžně z hladinou. Proti tomu o čem jste mluvil by použili buď protivzdušné/protivesmírné rakety, nebo railgun. Předpokládám totiž, že kdyby po nich někdo takovou balistickou raketu vystřelil, přiblížila by se po oběžné dráze a hlavice by uvolnila až "nad cílem" kvůli snížení pravděpodobnosti sestřelu zvýšením jejich rychlosti (motory+ ještě gravitace, pokud padají v podstatě kolmo dolů), omezení množství CWIS postů které se mohou přidat k postřelování střel, atd. V boji proti těmto střelám vše v podstatě záleží na včasné detekci hrozby. Zbraně schopné zasáhnout balistickou střelu letadlové svazy už dávno mají, protože jsou součástí US protiraketového deštníku.

avatar
Superme Datum: 10.01.2015 Čas: 10:18

Jen něco pro zajímavost:
http://www.svobodnymonitor.cz/politika/cina-v-kvalite-vojenskeho-namornictva-dostihne-ameriku-do-roku-2030/

avatar
alexa123 Datum: 10.01.2015 Čas: 07:04

Alexa 123: Pokiaľ viem využitie, laseru znižuje hmla resp. dym. Takže čo v takom prípade?
Shal: V takovém případě se použijou konvenční zbraně.


Samozrejme že sa použijú konvenčné zbrane. Ale aký zmysel má mať na lodi v podstate dve rôzne zbrane na ten istý účel. Treba na to dve vycvičené obsluhy a zaberá to 2x toľko miesta. Čim nechcem povedať že laserová zbraň je nezmysel. Naopak, patrí jej budúcnosť. Toto sú iba detské choroby novej zbrane.

avatar
Air_Force Datum: 10.01.2015 Čas: 00:33

Tak ono je to spíš doplněk, než náhrada Phalanxu (tou jsou patrně spíš střely RAM).

Stejně tak CSG nemá na obranu jen Phalanx a Standardy.

Běžně (Flight 1 a 2) má Burke Phalanx na přídi a zádi, ale Flight 3 už má jen jeden na zádi (zdůvodnili to zavedením ESSM). Plošina na přídi zůstala prozatím prázdná, ale už jsem viděl promo, kde tam měli svítítko.

Proti Phalanxu, předpokládám, by měl laser mít znatelně větší dosah a půjde-li regulovat jeho výkon, taky schopnost eliminovat hrozbu bez nutnosti někoho zabít (oslepit posádku člunu nebo koukátka na letadle).

Pokud jde o náklady na výstřel, slyším na lasery samou chválu - existuje nějaká informace o životnosti a ceně optiky?

avatar
rick Datum: 09.01.2015 Čas: 21:52

Phalanx je proti bezpilotním letadlům neefektivní? Jasně fungující laser bude lepší, ale já myslím, že cokoli co letí a dostane se Phalanxu na dostřel, tak to prostě rozemele..
A reakční doba? Když vidím Phalanx v akci, tak se mi to jako problém proti bezpilotním let. taky moc nezdá. Jen ten dostřel bude slabina. Zbraň vs raketa. Ale jaká raketa co unese bezpilotní let. by asi mohla letadlové. lodi ublížit? V případě nějakého kamikadze už dostřel problém není. A náklady? Jedna dávka nábojů 1-2t dolarů proti, byť levnému čínskému, tak pořád za 1 mil bezp. letadlu? To mi drahé nepřijde.

avatar
brin Datum: 09.01.2015 Čas: 20:56

Nejlevnější a nejprostší (nebo také nejsložitější) bude nanotechnologie. Samoreplikující se nanoroboti použité ve vojenství budou skutečně děsivou zbraní, zvláště pak, jestli budou odolné vůči EMP.

avatar
RiMr71 Datum: 09.01.2015 Čas: 19:02

Hmmm... A jaká nejprostší a nejlevnější hrozba dokáže vyřídit plovoucí high-tech vojenskou základnu (nebo dle našich měřítek spíš armádu a to sakra velkou) CGS?

avatar
Zabahaz Datum: 09.01.2015 Čas: 18:39

Zdá se mi, že čím dál vyšší technologie je svým způsobem slepou uličkou, tak jako kdysi růst tělesných rozměrů dinosaurů. Tento trend predikován v čase, dává na konci velmi malý počet velmi účinných, avšak současně velmi drahých a velmi těžko masově replikovatelných zařízení, která budou (světe div se) nejsnáze zranitelná hromadným nasazením těch nejprostších a nejlevnějších hrozeb. První nenápadné výsledky již vidíme dnes, kdy se např. naprosto nevyplácí posílat supermoderní letouny do lokálních konfliktů. Paradox, není-liž pravda?

avatar
shal Datum: 09.01.2015 Čas: 17:52

100-150W je teprve začátek. Již se pracuje na 300W laserových dělech.

avatar
shal Datum: 09.01.2015 Čas: 17:51

alexa123: V takovém případě se použijou konvenční zbraně.

avatar
alexa123 Datum: 09.01.2015 Čas: 17:14

Pokiaľ viem využitie, laseru znižuje hmla resp. dym. Takže čo v takom prípade?

avatar
Sgt Murphy Datum: 09.01.2015 Čas: 14:53

Tak to píše aspoň wiki.

avatar
Sgt Murphy Datum: 09.01.2015 Čas: 14:52

USS Enterprise je už pomaly rozobraná a onedlho (2016) ju nahradí USS Gerald R. Ford triedy toho istého názvu.

To Gorn: plavidlá USS Kitty Hawk a USS John F. Kennedy sú vyradené ale v rezerve.

avatar
Jan Grohmann Datum: 09.01.2015 Čas: 14:36

Pro gorn:
Kitty Hawk (CV-63) je do letošního roku v rezervě, Enterprise (CVN-60) má být vařazená také v letošním roce, ale pravda, je v současné době neaktivní. S Kennedym jsem to přestřelil, vyřazen byl již v roce 2007.
V článku upraveno.

arr