Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Zbraňové systémy stíhačky Suchoj T-50

Datum přidání 24.08.2015    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 108 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Sjednocená letecká korporace výrobců letadel OAK (Ob'jedinjonnaja Aviastroitěl'naja Korporacija) představila zbraňové systémy vyvíjené stíhačky Suchoj T-50. Informace s infografikou zveřejnila korporace na svém Twitter účtu.

Foto: Suchoj T-50 ponese celou škálu zbraní; větší foto / OAK

Foto: Suchoj T-50 ponese celou škálu zbraní; větší foto / OAK

 

Střely dlouhého doletu mění pravidla hry

Vojenský blog Foxtroth Alpha se na základě zobrazených zbraní pokusil načrtnout "kinetické" schopnosti a možnosti stíhaček Suchoj T-50. Řada zobrazených zbraní vzduch-vzduch/vzduch-země dlouhého doletu předurčuje T-50 k ničení velitelských a řídících středisek na velké vzdálenosti.

 

Zobrazená střela vzduch-vzduch Izdelie 810 s doletem 400 km není určená k ničení malých stíhacích letadel, ale především velkých létajících středisek včasného varování a řízení AWACS (Airborne Early Warning and Control) nebo dalších velkých letadel.

 

Střela vzduch-země Ch-58UšKE dokáže na vzdálenost 240 km ničit radary a Ch-53E na vzdálenost 260 km plavidla protivníka. Indicko-ruská střela Brahmos-NG pak při rychlosti Mach 3,5 ničí pozemní a hladinové cíle až na vzdálenost 290 km.

 

Jedinečnou vlastností Suchoj T-50 je schopnost, mimo Brahmos-NG, přepravovat jmenované zbraně uvnitř trupu. I když ruští konstruktéři nekladli tak velký důraz k vlastnostem stealth samotného letadla, umístění takto výkonných zbraní dovnitř zbraňových šachet výrazně snižuje čelní radarový průřez RCS (Radar Cross-Section).

 

Jak připomíná Foxtroth Alpha, držení RCS na minimu umožňuje T-50 přiblížit se ke klíčovým střediskům řízení a velení "nepozorovaně" a provést útok. Letadla protivníka musí operovat ve větších vzdálenostech od vysoce chráněných cílů, aby zabránily T-50 v provedení útoku.

 

Video: Propagační video T-50. / YouTube

 

AMRAAMy nestačí

Na druhé straně hlavním protivníkem Suchoj T-50 se stanou střely vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM (Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile), resp. nejnovější verze AIM-120D AMRAAM. Nejnovější AIM-120D ničí cíle na vzdálenost až 180 km při rychlosti letu Mach 4. České letectvo se spoléhá na střely AIM-120C-5 AMRAAM s dosahem přes 100 km.

 

Dosah nejnovějších radarů AESA (Active Electronically Scanned Array) na letounech NATO přitom dovoluje odhalit cíle na mnohem větší vzdálenosti, než je dosah střely AIM-120D. Informace o vzdušných cílech mohou do informační sítě dodávat také senzory třetích stran - např. letadla AWACS nebo torpédoborce se systémy Aegis. Ve výzbroji NATO se však nenalézá žádná zbraň s tak velkým dostřelem.

 

Na rozdíl od T-50 nemají v současné době západní stealth stíhačky F-22 a F-35 možnost nést takto výkonné proti-letecké (dostřel 400 km), protilodní/proti-zemní nebo proti-radarové střely uvnitř zbraňových šachet. Změna nastane až se zavedením ex-norské střely JSM (Joint Strike Missile) schopné ničit pozemní a hladinové cíle až na vzdálenost 280 km. JSM prozatím objednala pouze Austrálie, která střely zavede do výzbroje v roce 2021.

 

JSM se stane jedinou protilodní a proti-zemní střelou dlouhého dosahu, kterou dokáže F-35 uložit do vnitřních zbraňových šachet. Pro úplnost uveďme, že F-35 dokáže uvnitř zbraňových šachet přenášet dvě klouzavé pumy AGM-154 JSOW (Joint StandOff Weapon). Při odhozu z velké výšky AGM-154 "doklouže" k cíli vzdáleném až 130 km.

 

Stále však platí, že T-50 s nejvýkonnějšími střelami vzduch-vzduch Izdelie 810 může zaútočit na klíčová letadla AWACS mimo dosah zbraní vzduch-vzduch letadel NATO. Navíc T-50 bude díky vnitřnímu uložení zbraní špatně detekovatelná. I když má samotná T-50 horší charakteristiky RCS než F-35, o F-22 nemluvě, větší dosah zbraní tento handicap smazává.

 

Pro Rusko jsou zbraně dlouhého dosahu, jako je střela vzduch-vzduch Izdelie 810, mnohem důležitější, než pro země NATO. Země NATO se spoléhají při své vzdušné dominanci na letadla AWACS, které dokáží (mimo jiné) detekovat cíle až na vzdálenost 400 km. Stroje AWACS jsou pro ruské letectvo prvořadým cílem a jedinou možností, jak AWACSy ničit, jsou pravě zbraně vzduch-vzduch dlouhého dosahu.

 

Nakonec je třeba zdůraznit - papírové údaje ještě nic nenasvědčují o tom, jak vyobrazené střely jsou skutečně efektivními zbraňovými systémy. Bavíme se o spolehlivosti zasažení cíle, hromadném zavedení do výzbroje, nebo o odolnosti střel proti systémům elektronického boje.

 

Video: T-50 na výstavě MAKS 2013. / YouTube

 

Současný stav vývoje stíhačky T-50

V článku o stíhačce Suchoj T-50 je třeba zmínit pokračující vývojové a rozpočtové problémy. Ruské letectvo původně počítalo s nákupem 150 stíhaček T-50 s tím, že prvních 55 kusů získá do roku 2020.

 

V první polovině roku však ruské ministerstvo obrany oznámilo, jak uvedl ruský deník Kommersant, zájem v první fázi nakoupit pouze 12 letadel T-50. Stroje letectvo využije k rozsáhlejším provozním testům.

 

V současné době ruské letectvo testuje pět prototypů T-50. Jeden letoun však byl v roce 2014 vážně poškozen požárem.

 

Na začátku roku navštívil Jurij Borisov, náměstek ministra obrany pro vyzbrojováni, výrobní závod Komsomolskoamurské letecké výrobní sdružení J. A. Gagarina, kde vznikají letadla T-50. Borisov vzhledem k špatným ekonomickým podmínkám země (pokles ceny ropy) mluvil o posunutí zavedení stíhaček T-50 do výzbroje (NÁZOR - z této perspektivy je možné infografiku chápat jako marketingový tah UAC za účelem propagace T-50 v Rusku).

 

"Je lepší mít PAK FA jako rezervu a později se posunout kupředu, zatímco nyní zužitkujeme maximum ze 4+ generace stíhaček, jako jsou Su-30 a Su-35," uvedl Borisov pro deník Kommersant.

 

"Pro období 2016 až 2017 ruské letectvo původně plánovalo získat osm letadel ročně a v letech 2019 až 2020 čtrnáct ročně. Nyní jsme pochopili, že bude podepsán kontrakt na dodávku pouze jedné letky T-50 (dvanáct letadel - pozn. red.). Následně se rozhodne, kolik letadel letectvo potřebuje a kolik si tato země může letadel dovolit," uvedl pro deník Kommersant Jurij Sljusar, nový prezident UAC a bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu.

 

Program však může dostat druhý dech díky exportním příležitostem. Podle ruského Centra pro analýzu světového obchodu se zbraněmi bude T-50 připraven k exportu v roce 2025 s tím, že jedním z prvních uchazečů je Vietnam. Cena T-50 pak má být menší než například cena francouzské stíhačky Dassault Rafale.

 

Zdroj: KommersantFoxtroth Alpha

Udělte článku metály:

Počet metálů: 5 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flanker.jirka Datum: 31.08.2015 Čas: 12:05

to logik:
nikde jednotky nepletu, snad tam vidíte v mém příspěvku dvě hodnoty pro dosah E 3, informace z Vámi uvedených odkazů jsou moc obecné napsat o dosahu radaru "max more than 250 NM" může být klidně 1000 km, přístrojový dosah má na 650 km. Přístrojový dosah se nestanovuje pro cíl typu stíhač. Těch 650 km je využitelné v režimu BTH na vysokoletící cíle typu bombardér, ne stíhač.


To že nové radary s anténami AESA mají tak vysoký dosah je dáno účinností takto konstruovaných antén. Když se podíváte na AN/APY 2, tak ten pořád používá vakuovou elektronku klystron a antenní systém PESA, oproti dnešním polovodičovým technologiím a systému zpracování signálu, je to i přes modernizaci (zpracovává data pomocí FFT) pořád pozadu.

Japonsko si pořídilo E 3 v době, kdy E 7 byl pouze projekt někde na papíře, první vzlet E 7 je uváděn na rok 2004.
https://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_E-767 ...hned v odstavci "background" to najdete proč vlastně vznikl E 3 na platformě 767.
Podívejte se na data, kdy že se Japonci zajímali o E 3 a srovnejte si to s tím kdy se dostal do vzduchu E 7.

avatar
logik Datum: 30.08.2015 Čas: 19:29

E-3 ovšem nemá dosah pouze 280 km Např.
https://www.bga-aeroweb.com/Defense/E-3-Sentry-AWACS.html
http://www.af.mil/AboutUs/FactSheets/Display/tabid/224/Article/104504/e-3-sentry-awacs.aspx
http://www.deagel.com/AEWandC-ISR-and-EW-Aircraft/E-3-Sentry_a000541001.aspx

Udává se 250+, ovšem nikoli km, ale nm, efektivně tedy 400 a více km.
Opět zřejmě čerpáte z dat před upgradem E-3, nebo jste popletl jednotky.

250+ v podstatě dávají dnešní stíhačky, na to by fakt nepotřebovali E3.

===

Koneckonců - na to jsi mohl přijít i sám - proč by japonsko kupovalo E3, když by mohlo koupit provozně levnější a přitom srovnatelnou E7A?

avatar
flanker.jirka Datum: 30.08.2015 Čas: 17:37

to logik:
E 7 max 600 km, dosah na 1 metr čtverčený odrazné plochy 370 km
E 3 max 650 km, dosah na 1 metr čtverečný 280 km
..těch 50 km v max. dosah (pouze v režimu BTH, tj. bez vlivu pozadí na vysoké cíle) Vám přijde opravdu jako velký rozdíl?
Z dnešního pohledu bych bral za bernou minci max. dosah na malorozměrné cíle.

avatar
logik Datum: 30.08.2015 Čas: 13:45

flanker: Data o dosahu radarů E-3 a E-7 mluví jasně. E-3 má prostě větší dosah. To chcete rozporovat? Pokud ano, tak na základě jakých faktů? A jste si s těmi fakty tak jist, když jste ještě nedávno prokazatelně vlastnosti verze E-3 provozované USAF neznal?

A pokud to nerozporujete, tak kde je problém?

Nebo snad navrhujete, aby USA zahodilo E-3 s větším dosahem a koupilo E-7 s dosahem menším? Nebo co vlastně? Nebo má zahodit drak 707 a koupit 767, aby do něj daly ten stejný hardware? Proč? K čemu by jim to bylo?

avatar
flanker.jirka Datum: 30.08.2015 Čas: 10:21

to logik: v případě NATO a USA se to s používáním E 3 má tak, že by už dávno rádi měli lepší vybavení, ale rozpočty se podřizovaly jiným věcem.
To že je E 7 na menší platformě je výsledek pokroku v elektrotechnice, na odkaze, který jsem tu dával v minulém komentu je pěkně popsaná celá E 3 včetně rozmístnění komponent v Boeingu 707, to je jeden z důvodů proč Japonsko má AN APY 2 integrován na B 767, protože do menšího éra by ten parní stroj nedostali.
Možná se budete divit, ale i Austrálie se cítí být ohrožena Čínou.
Není nic divného na tom, že si Austrálie a Turecko objednalo novější technologie, jak v platformě tak ve vybavení radarem s antenou AESA.

...docela rád bych viděl nějakou fotku E 3 s USAF markingem na platformě B 767 (mimo prototyp zalétávaný pro Japonsko) USAF stále používá E 3 na B 707.

avatar
logik Datum: 29.08.2015 Čas: 21:46

flanker: E-7A je menší, na pořízení a provoz levnější éro, s o něco menšími schopnostmi než E-3. Proto je logické, že méně bohaté armády, nebo armády, které se necítí přímo ohrožené, si pořídí todle éro, které nabízí nejlepší poměr cena/výkon. Pro ozbrojené síly USA, kterým jde o maximální výkon bez ohledu na cenu je E-3 lepší, stejně jako pro bohaté Japonsko, jehož ozbrojené síly musí počítat s potenciálním konfliktem s Čínou. Co je na tom divného, že si někdo kupuje to nejlepší a jinému stačí nejlepší poměr cena/výkon?
(USA přeci používá totéž co Japonsko - samozřejmě že má své E-3 upgradované na nejnovější model).

shania: Souhlasím, to, že by nebyl potřeba vůbec je asi blbina. Ale to, že se může role AWACsu změnit a že se budou měnit požadavky na jeho schopnosti (už proto, že bude třeba do jeho systémů integrovat data z F35) je IMHO reálné. Paradoxně bych řekl, že zavedení F35 povede k zvýšení tlaku na nahrazení E-3, protože to co dostačovalo schopnostem F16 či F18 už F35 stačit nebude.

avatar
Shania Datum: 29.08.2015 Čas: 21:07

f35 zcela urcite nebude nahrazovat e3, ale doplnovat pokryti senzory v oblastech, kam se e3 nedostane. nejde jen o radar ale velmi citlive esm a dalsi senzory.

dnes je e3 velmi zranitelny a dulezity prvek v systemu, v budoucnu se planuje mit integrovanou sit kombinujici data z ruznych senzoru na stovkach platforem. takze vyrazeni par senzoru nezborti system jako dnes.

avatar
flanker.jirka Datum: 29.08.2015 Čas: 20:36

to logik:

Vážně si myslíte, že Australané a Turci utratili velké peníze za nic, takový luxus si může dovolit jen AČR.
Místo nejasných termínů dodávek vyvíjeného stroje si mohli pořídit osvědčenou E 3, třeba na novější platformě, jako Japonci. USA to nepoužívá, protože v té době žili v naději, že budou mít E 10, evropské státy NATO uvažovali o projektech SOSTAR. Ale ekonomická stránka věci spolu s velmi rychlým rozvojem elektrotechniky a komunikační techniky rozhodly o tom, že E 3 je postačující a modernizovali tyto stroje. V Evropě nebyla ochota do systémů awacs cpát velké peníze, když stávající mašiny fungují.
tady něco o E 3:
http://www.northropgrumman.com/capabilities/awacsapy2/documents/awacs.pdf

...úplně ty tři F 35 vidím jak vám šrotují nad hlavou a hlídají váš klidný spánek :-D Nechybí vám na palubě F 35, třeba operátoři? Nebo by se musel celý systém spolehnout na správnou a rychlou činnost datalinek? Takové taktiky, které máte na mysli se již dávnou používají. Když dnes někde poletí skupina letounů, tak jeden svítí a zbytek se neprozrazuje.

avatar
Nikdo Datum: 29.08.2015 Čas: 15:23

http://www.asian-defence.net/2015/08/iaf-cut-orders-for-5th-gen-fgfa-by-half.html

avatar
logik Datum: 29.08.2015 Čas: 13:06

Ne malé, ale menší než u sentry. Takže nevidím důvod, proč by se mělo na Wedge Tail přecházet, když má menší dolet, meší dosah radaru a navíc není jeho radar tak všesměrový jako u E-3.

Já nekritizuju Wedge Tail: je to dobré letadlo a ač levnější i levnější na provoz, tak kapacity E-3 skoro dosahuje. Pro bohaté USA ale IMHO není důvod na něj přejít. Koneckonců, kdyby byl, proč by si jich alespoň pár pro kritické mise nekoupili, že? :-)


===

A proč by F35. když by chtěli hlídat celý prostor, nemohli lítat v trojicích, kroužit a tak pokrývat celý prostor. Pořád to jsou tři motory oproti AWACsovým čtyřem, a navíc se dokážou sami bránit.

Ale opakuju, netvrdím, že F35 je náhrada AWACsu, spíš, že umožňují další taktiky nasazení a tím mohou úlohu AWACsu dosti modifikovat.

avatar
flanker.jirka Datum: 29.08.2015 Čas: 12:18

to logik: zdá se vám, výrobcem udávané hodnoty, wedgetailu jako malé? Přístrojový dosah nastaven na 600 km max (tu jde jen o opakovací periodu), dosah na fighterplane 370 km.

Použití F 35, jak jej uvádíte, mi připadá víceméně stejné, jak se podobné mise provádí dnes, jedno éro rozsvítí radar a ostatní jen dostávají datalinkou informace od něj. Přičemž, při použití pouze AESA radaru s nepohyblivou anténou v čumáku dává jen info ve 120° sektoru před letounem.

avatar
logik Datum: 29.08.2015 Čas: 00:29

flanker: to samozřejmě vím :-), že to pomáhá s dosahem. To, co tvrdím je, že to pomáhá s dosahem stejně u libovolného RCS a tedy pokud má WedgeTail udávanej menší dosah než Sentry, tak prostě má menší dosah a nemůže se stát, že pro nějaký malý RCS ho má třeba větší než Sentry.

Právě proto se počítá s nasazením F35 ve více kusech, čímž se eliminuje to, že nemají radary na všechny strany. Nicméně souhlasím s tím, že na klasické hlídkování je furt klasickej AWACS lepší, F35 ho podle mne budou nahrazovat spíše v ofenzivněji laděných akcích.

avatar
flanker.jirka Datum: 28.08.2015 Čas: 23:33

to logik:
s dosahem na low RCS komprese právě pomáhá dost, jo koukám, na to, že už prošla modernizace, vím, že realizovali u E 3 hlavně náhradu přijímače za polovodiče, tak že zlepšili citlivost a odstup signálu od šumu.
U té komprese impulsu je to jednoduché, představ si tu délku vyslaného impulsu jako energii (fyzikálně je to plošný integrál pod tou křivkou). Když to na přijímací straně komprimuješ na velmi krátký impuls, tak se energie vyskytne na přijímači ve stejnou dobu, v praxi se dosahuje lepších zisků, i když se používá impulsní výkon v řádech desítek kW, na rozdíl nekomprimovaných krátkých impulsů (délka o okolo jedné mikrosekundy) ale o impulsním výkonu okolo mega wattu. Průměrný výkon ti tak i stoupne. Další věc kde se to nažene oproti původním systémům jsou nízkošumové přijímače, u dalších generací je to účinností antény systému AESA.
To že se na tom odkazu o energetické bilanci příliš nehovoří ohledně využití komprese impulsu je spíš tím, že hlavním přínosem je možnost lepšího rozlišení cílů v dálce, možnost použití polovodičových technologií na vysílačích (megawatt impulsního výkonu by tranzistory nedaly) ...koukám, že jsou to jakési stránky o teorii radiolokace a šíření vln obecně, tak tam nejspíš nebudou cpát vše.
Ale pokud dokážeš zkomprimovat nějaký imupls v poměru 100:1 nebo 300:1 je rozdíl, v druhém případě budeš mít na přijímači 3x větší energii od stejného cíle.

S použitím systému awacs je to v bývalém sssr jiné než na západě, vyplývá zo z potřeb pokrytí obrany a nepočítalo se s útoky dále od vlastního území, včasnou výstrahu před bombardery přilétajícími nad mořem, nebo blížícími se flotilami to stačilo, v další fázi se snažili pokrývat si radarovou sítí primárně pobřeží a následně pak zájmové oblasti vlastního území. Navedení stíhačů tak zajišťovaly pozemní stanoviště.
Pokud někdo plánuje činnost mimo dosah svých radarů, je logické, že si to bude chtít ohlídat jinak - tzn awacsy, nebo dnes i drony, satelity.

Použití awacsů je založeno na hlídkování, když se podíváš na stroje erieye, wedgetail tak mají fázované anténní řady hlavně působící do boků SLAR, protože pokud by měli jen anténu dopředu, jako F 35, tak místo hlídkování hned vletí do zóny a mohou se stát terčem, takhle pak awacsy létají osmičky, ovály, tak že zájmovou oblast pokrývají z boku. Proto by se F 35 hodil SLAR radar, aby mohl zůsta mimo zónu a hlídkovat bokem.
Pokud by si nasadil E 3 někde doprostřed bojiště, tak bude problém ji uchránit před napadením.

avatar
Shania Datum: 28.08.2015 Čas: 14:36

Tohle se hodí k diskuzi o E3.
Holandsko dostalo první F35 a právě probíhají v USA cvičení v kooperaci s jejich staršími F-16

Tady v tomhle vláknu jsou přeložené blogy pilota F35 a vliv na SA pro starší F16 a nějaké další info.

http://www.f-16.net/forum/viewtopic.php?f=22&t=27850

avatar
semtam Datum: 28.08.2015 Čas: 00:35

Pane logik a dost, absolutně nerespektujete(me) výzvu admina. Končím. Jen podle všeho, cvičení s velkou pravděpodobností neproběhlo a měli se cvičit záchranné operace.
A navíc, to současné cvičení je taková bublina, když se prohlásilo, že něco bude s Koreou a s Kubou a myslím, že se zmínila i Brazílie a Vietnam. Prohlášení je jen prohlášení ale skutek je skutek a tady Vám ten skutek utek.

arr