D-LBO: Německá cesta k armádě 21. století

D-LBO: Německá cesta k armádě 21. století
Německý voják / Bundeswher (Zvětšit)

Program D-LBO (Digitalisierung – Landbasierte Operationen) je modernizační program německých pozemních sil. Jedná se o obdobu francouzského programu SCORPION (Synergie du COntact Renforcée par la Polyvalence et l'infovalorisatiON). Oba programy chtějí pomocí moderních technologií revolučně zlepšit situační povědomí všech bojových prvků svých pozemních sil.

Francouzské pozemní síly v rámci programu SCORPION chystají kompletní technologickou reformu. V případě nových platforem jádro francouzských pozemních sil utvoří nová víceúčelová taktická obrněná vozidla Serval 4×4, obrněné transportéry Griffon 6×6, průzkumně-bojová vozidla Jaguar 6×6 a modernizované tanky Leclerc XLR. Vše doplní houfnice CAESAR.

Vzniknou dokonce nová bojová úkolová uskupení (pluky) GTIA Scorpion (Groupement Tactique InterArmes Scorpion) a nové vševojskové brigády. Všechny bojové prvky systému SCORPION propojí nový systém velení a řízení boje typu C4ISR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance and Reconnaissance). C4ISR je počítačový a všesměrový komunikační nástroj, který (ať už na úrovni jednotlivce, platformy, jednotky nebo celé armády) pomáhá rychle a přesně získávat informace, rozhodovat se a splnit zadaný úkol, co nejúčinněji, a s co nejmenšími prostředky.

Lapidárně řečeno, C4ISR pomáhá vojákům získat odpovědi na nejdůležitější otázky: Kde jsem? Kam jdu? Kde je můj tým? Kde je nepřítel? Jaký je můj úkol? To vše je přitom nutné provádět v prostředí zahlceném nepřátelskými prostředky elektronického a kybernetického boje.

Jakýmsi ultimativním a ideálním stavem je tedy vytvořit takovou vojenskou komunikační síť, která kdykoliv, kdekoliv a za jakýchkoliv podmínek dokáže vytvořit obousměrné, vysokorychlostní a nízkolatenční datové spojení, a to od úrovně jednotlivých vojáků, přes bojové platformy, senzory (např. satelity) až po nejvyšší místa velení.


Německá softwarová rádia řady SOVERON pro program D-LBO; větší foto / Rohde & Schwarz

Podobnou cestou se vydává německý program D-LBO. Na rozdíl od Francie ale Německo v dohledné době nezavede žádné nové bojové pozemní platformy. Ostatně německá armáda provozuje kvalitní bojové vozidlo pěchoty Puma, kolové transportéry Boxer, samohybné houfnice PzH 2000 nebo nejnovější tanky Leopard 2A7V.

D-LBO se tedy zaměřuje výhradně na digitální transformaci bojového prostoru a na digitální propojení současných bojových prvků německých pozemních sil. Budovaný německý C4ISR má stejný úkol jak ten francouzský ‒ každému bojovému prvku, až po jednotlivé vojáky, pomoci pochopit, co se děje na bojové scéně a najít odpovědi na výše uvedené otázky. Smyslem je výrazně zkrátit řetězec ničení (kill chain), tedy zkrátit dobu od objevení cíle až do jeho zničení. Stejně tak kvalitní C4ISR chrání vlastní síly před působením protivníka.

Existuje několika terorií o tom, jaké kroky musí obsahovat řetězec ničení. Pro zjednodušení můžeme uvést, že prvním krokem je nalezení a identifikace cíle, dále získání přesné pozice cíle, sledování pohybu cíle, zvolení vhodné zbraně nebo bojového prvku ke zničení cíle, palba na cíl a nakonec vyhodnocení účinku v cíli.

Kvalitní C4ISR umí řadu těchto kroků zautomatizovat, zefektivnit a ve výsledku výrazně zkrátit čas od nalezení cíle až po vyhodnocení účinku palby na cíl. V současné době armády experimentují, jak řetězec ničení zkrátit například pomocí prvků umělé inteligence, jako je strojové učení, rozpoznávání obrazu nebo práce s tzv. Velkými daty (Big data).

Německý D-LBO vychází ze dvou podprogramů ‒ první řeší taktickou mobilní komunikaci MoTaKo (Mobile Taktische Kommunikation) a druhý zpracování taktických informací MoTIV (Mobiler Taktischer Informationsverbund).

MoTaKo sdružuje technické zdroje (rádia, nejrůznější sítě, komunikační uzly) a tvoří infrastrukturu nutnou k propojení všech bojových prvků. MoTIV je softwarový systém pro řízení boje BMS (Battle Management System) určený k „pochopení“ dat z taktické sítě MoTaKo.

Jedním z pilířů německé vojenské komunikační sítě bude vyvíjené evropské softwarové rádio ESSOR (European Secure SOftware Radio). Jak již název napovídá, cílem projektu ESSOR je standardizovat a zlepšit komunikaci mezi vojenskými jednotkami z různých zemí. Mezi partnerské země patří Francie, Německo, Itálie, Portugalsko, Belgie, Nizozemsko, Finsko a Polsko.


Výcvik německých vojáků; ilustrační video

Nejdůležitější části sítě D-LBO ale propojí vlastní německé softwarové rádio SVFuA (Streitkräfte gemeinsame verbundfähige Funkgeräte-Ausstattung). Důvodem je fakt, že Německo si chce zachovat know-how ve vývoji a výrobě vojenských softwarových rádií, včetně kryptografie, plus si hodlá zachovat národní dohled nad klíčovými prvky vlastní vojenské sítě.  

Časový plán projekt D-LBO je ambiciózní. Do roku 2023 vznikne první německá „digitální“ brigáda a do roku 2027 „digitální“ divize. Cílem je digitalizovat osm brigád do roku 2035. Bundeswehr hodlá nakoupit 90 000 softwarových rádií pro jednotlivé (sesednuvší) vojáky a 25 500 větších rádií pro bojová vozidla, včetně pro budoucí tanky MGCS (Main Ground Combat System). 

Zajímavá je také zahraniční spolupráce. Francie do projektu SCORPION zapojuje Belgii, Německo do programu D-LBO naopak Nizozemsko. Program propojení německé a nizozemské digitalizace pozemních sil nese označení TEN (Tactical Edge Networking).

Na závěr uveďme, že armádu 21. století neurčují špičkové zbraňové systémy, ale právě silný a robustní C4ISR schopný intuitivně propojit všechny bojové prvky na bojišti, od jednotlivých vojáků, přes tanky, letadla, radary, satelity, prostředky elektronického a kybernetického boje, až po nejrůznější místa velení a řízení. Bez nadsázky C4ISR bude rozhodovat o výsledku boje.

Zdroj: FOB, BWI

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Německá Puma prokazuje své kvality

Nejnovější německé bojové vozidlo pěchoty Puma úspěšně dokončilo testování v nejnáročnějších ...

Operace Pegasus - Evakuace německých občanů z hroutící se Libye

Jedním z úkolů, před který jsou ozbrojené síly vyspělých zemí poměrně často postaveny, je evakuace ...

Česko-německá spolupráce v oblasti obranného průmyslu přinese českým firmám zakázky za 35 mld. Kč.

Praha, 14. listopadu 2017: Největší německé zbrojovky uspořádaly v Praze setkání s cílem ...

Francouzská vize nového evropského tanku MGCS

Ve čtvrtek 28. května zveřejnil francouzský portál Forces Operations uměleckou vizi a řadu informací ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Migi
    10:13 09.06.2020

    U francouzů to ještě +- chápu, u němců už moc ne. Opravte mě, jestli se něco změnilo, ale jediný dvě firma na světě, který jsou schopný vyrábět NATO kompatibilní radiostanice je americký Harris a francouzský Thales. Stavět systém digitálního bojiště na radiostanicích, které nemají přístup do NATO sítě mi přijde minimálně trochu nekoncepční, ale zase chápu proč by to Němci chtěli protlačit jako standart v rámci Evropy. Jasně určitě není problém vytvořit spojovací uzel, který to bude z národní sítě překlápět do NATO, ale to už je komplikace.

    Další věc tedy je, že kompatibilní radio prostředky neznamenají kompatibilitu. Jde i o samotný systém (SW) digitálního bojiště a ten má snad skoro každý stát ten svůj. Zase to jde asi řešit "překlápěním" ale opět komplikace. Nicméně tady je třeba říct, že unifikace i v rámci jednoho státu je velký krok v před. Mnohdy (a AČR je toho důkazem) není zajištěna kompatibilita jednotlivých systému ani v rámci armády jedné země...

  • SofF
    23:28 08.06.2020

    taky vám přijde že Francouzi jsou nakonec ti co určují vizi i tón ozbrojených sil v celé Evropě vyjma Ruska? Německo má sice kvalitní technologickou základnu, ale schází právě ta vize armády kam se má ubírat, ta vůle posunu není jen o nalívání peněz do vojska ale io étosu, a ten poražená mocnost fakticky žádný nemá nebo na pruský militarismus plive.

  • technik
    20:14 08.06.2020

    tyhle technologie můžete použít přímo v kontaktu, jinak akorát rozkryjí vaši pozici i když se bude jednat o miliseknudové relace což u tohoto systému pochybuji z důvodu velkého objemu dat.
    Samozřejmě bavíme se o střetu s protivníkem který má v rámci REB systém jako ČR a tím je Věra či obdobný systém.

    • satai
      20:26 08.06.2020

      Na druhou stranu, pokud bude vysílat každý druhý dron číhající někde za bukem a část jednotek bude naopak jenom poslouchat satelit... Vytěžit z toho užitečné info také nebude žádná sranda.

      • technik
        20:45 08.06.2020

        no o tomhle se nedá moc psát, ale každý dron, pozemní jednotka, Lynx má specifický signál, tím specifickým znakem je výkon, počet paketů, rychlost přesunu zdroje vysílání, směr záření a desítky dalších věcí které dokáží REB jednotky vcelku rychle díky již existujícím knihovnám zařadit a přiřadit jednotlivé cíle.
        Máš samozřejmě pravdu v tom, že jednotky mohou jen poslouchat, ale to pak tyhle systémy postrádají smysl, je to jako koupit si auto s automatem, ale celou dobu ve městě řadit ručně.

  • Rase
    19:43 08.06.2020

    Na systému digitalizace Bundeswehru se dost podílí Rheinmetall, tak začínám docela fandit Lynxu v tuzemském tendru na nové BVP. Tedy bude záležet jakou cestou C4ISR se AČR vydá. D-LBO i SCORPION vypadají velmi dobře. Vlastně by to už chtělo pomalu začít řešit i koncept vojáka budoucnosti - mimochodem francouzský Félin nebo německý Gladius jsou dost zajímavé a zavedené. Raději bych se vyhnul zase nějaké unikátní "české" cestě.

    • Tecka
      21:17 08.06.2020

      Lepiej opracować własne systemy bezpieczeństwa z zabezpieczonym linkiem zewnętrznym do kontaktów z członkami NATO. „Przyklejanie się „ do innych krajów jest zawsze ryzykowne .. my mamy swoje zabezpieczenia

      • Rase
        21:30 08.06.2020

        Tak zrovna naše armáda je dost malá, na rozdíl od té vaší, tak si nemyslím že by mělo smysl chtít si všechno vyvíjet doma. Když nemá Belgie a Holandsko problém zapojit se do projektu s Němci / Francouzi, tak bych v tom neviděl problém ani u ČR. Pokud se hodláme bát Němců, tak můžeme zvolit třeba francouzskou "cestu", ti jsou daleko dost.

        • Tecka
          21:55 08.06.2020

          Jeśli będziecie musieli wybierać, to bezpieczniej współpracować z Niemcami .. Poza tym macie świetnych informatyków , wystarczy kupić odpowiednią architekturę i na tym zbudować własny narodowy system .

    • Migi
      10:03 09.06.2020

      češi si už systém pro C4ISTAR vybralo a provozuje ho....

      • Tecka
        12:33 09.06.2020

        Rozumiem...a kto jest dawcą technologii?

        • Migi
          19:39 09.06.2020

          Pramacom

          • Tecka
            07:00 10.06.2020

            ..jest nabywcą

          • Scotty
            18:04 10.06.2020
          • Migi
            07:05 11.06.2020

            Teď moc nechápu. Pramacom dělá "svůj" software (nakolik to dělá skutečně on a nakolik to pro něj programuje někdo jiný, netuším) a radiostanice a obecně hardware kupuje v zahraničí - povětšinou jsou to americké výrobky (třeba právě Harris).

  • Roland
    13:41 08.06.2020

    Nemůžu si pomoc, ale celá tahle koncepce stojí a padá na tom, jestli někdo někde nemá červené tlačítko, kterým v krajním případě “vypne ty internety” a nebo se na ně připíchne a bude si pak dělat co chce.

    • Tecka
      14:24 08.06.2020

      Roland
      Bezpieczeństwo państw , to nie gry online na steam w cywilnej sieci

      • PavolR
        14:30 08.06.2020

        V Čechách žije možno naviac vyznávačov viery jedi na kilometer štvorcový, takže buďme voči fóbii z "rozkazu 66" zhovievavý. ;-)

        • skelet
          14:55 08.06.2020

          v roce 2011 se k rytířům Jedi přihlásilo 15 070 obyvatel ČR :)

          • Tecka
            15:03 08.06.2020

            A my mamy oko Saurona w Toruniu :D

  • Miroslav
    12:55 08.06.2020
    Oblíbený příspěvek

    Tieto high-tech programy jasne ukazujú, prečo bolo správne po skončení studenej vojny v Európe plošne rušiť vojenskú službú a prečo sa osekávali počty techniky. Nejde len o elimináciu rizika ktoré predstavoval ZSSR. Ide o celkovú zmenu koncepcie vedenia vojny.

    Krajiny sa nesnažia získať prevahu početnú ale prevahu technologickú. Desaťtisíce a státisíce lacných odvedencov s útočnými puškami nahrádzajú malé, ale zato perfektne vyzbrojené jednotky drahých profesionálov na špičkových a drahých strojoch.

    To však má svoj zmysel len pri lokálnych a obmedzených konfliktoch aké momentálne môžeme vidieť na Ukrajine.

    • PavolR
      13:38 08.06.2020

      Nielen v obmedzených konfliktoch. Netreba zabúdať, že krajiny, ktoré si budujú takéto armády, zároveň stavajú na princípe kolektívnej obrany. Práve kolektívna obrana im umožňuje sústrediť sa na ich budovanie a následne fakt, že vybudujú takéto armády ich núti princíp kolektívnej obrany udržovať.

      • Miroslav
        13:55 08.06.2020

        Úprimne si neviem predstaviť zavádzať takéto systémy v plnej miere v prípade rozsiahlého konfliktu. Žiadna krajina si z ekonomického hľadiska nemôže dovoliť vyzbrojiť milióny povolancov high-tech vybavením.

        Väčší konflikt sme tu nemali už 75 rokov, preto môžeme porovnávať len s II.WW. Neviem si predstaviť, že by dnes niekto vyrobil 100 tisíc špičkových tankov, vyzbrojil milióny odvedencov najmodernejšou technikou, vyrábal najmodernejšie stíhačky v desaťtisícových sériách alebo stovky ponoriek ako kedysi v Nemecku, USA či ZSSR.

        Mohli by sa stať len 2 scenáre...

        1/ Vojenské operácie by sa obmedzili na viacmenej špeciálne operácie bez megalomanských tankových bitiek s tisíckami strojov. V takom prípade by sa jednalo fakticky o opotrebovaciu vojnu kde by vyhral ten, kto najdlhšie udrží vysoký technologický štandard

        2/ Opustil by sa princíp kvality a vrátili by sme sa do bodu keď rozhodovať bude kvantita. To znamená státisíce a milióny odvedencov s kalachom v ruke a miesto stealth stíhačiek lacné a jednoduché mašiny vyrábané v obrovských sériách. A časom by sme sa od F-22 dostali k vrtuľovym stíhačkám

        • PavolR
          14:19 08.06.2020

          Princíp kolektívnej bezpečnosti má viacero úrovní a v zásade platí, že kto má prostriedky na vedenie rozsiahlej útočnej vojny, je masívne napojený na globalizované hospodárstvo a môže utrpieť hospodárske škody ďaleko presahujúce možný zisk.
          Kto na globálne hospodárstvo príliš napojený nie je, je zasa príliš chudobný na masový nákup a už vôbec nemá kapacity na výrobu ani len takých "primitívnych" bojových prostriedkov, aké sa za ww2 vyrábali v tisícových sériách.

          • Miroslav
            14:29 08.06.2020

            Súhlasím. Avšak kolektívna obrana je skutočne kolektívnou len v čase mieru alebo v čase keď plní svoju funkciu. V prípade krízy pôjde každý sám za seba.

            Na začiatku Bolo s nemcami kamaráti Taliani, Rumuni, Slováci, Maďari... Keď sa situácia obrátila, Nemci v tím ostali osamotení.

            Kolektívne zmluvy sú fajn ale majú jednu zásadnú nevýhodu. Nedá sa na nich spoľahnúť v čase keď ju človek najviac potrebuje.

          • Mortles
            15:21 08.06.2020

            Jenom bych chtěl dodat malé doplnění k historii druhé světové: celá Osa byla na začátku války neuvěřitelně strategicky slabá. Neměla ty zabezpečené zdroje ropy a rud, na které mohli třeba spoléhat američani (a následně jimi zásobovat británii a později i rusko). Kdyby Němci neprokázali skvělé taktické a informační kroky v letech 1939-40, které vedly k porážce Francie, válka by skončila ekonomickým vyčerpáním Německa někdy v roce 1941. Často se zapomíná na to, že Francie měla strategii, a dokonce i docela dobrou, jen bohužel spočívala v tom, že budou střety s Němci protahovat tak dlouho, dokud němci ekonomicky neskolabují, v čemž postupně Němci odmítli spolupracovat a jejich lepší taktické schopnosti se rychle projevily.

            Co se týče "kamarádství" Hitlera s dalšími zeměmi: Vztah s Musollinim byl samozřejmě nadstandardní, ale Italské zájmy a výpravy odčerpávaly od Němců další a další síly potřebné na jejich podporu, což nadále zhoršovalo fakt, že Němci měli jenom jediný strategický cíl: získat přístup k dostatku ropy na vedení dlouhodobé války (tedy dobýt Kavkaz) a tato tažení k dosažení tohoto cíle nepřispívala.

            Další záležitost je to, že třeba takoví Rumuni byli do podpory Německa vmanipulováni silou a nebyli v tomto ohledu sami: Rumunsko předtím čelilo útokům Maďarů a záboru Sedmihradska, takže spolupráce s Němci pro ně byla primárně způsobem, jak zachovat vlastní státnost. A mohli bychom takhle jít dále, většina Německých satelitů měla protichůdné zájmy proti ostatním satelitům (pokud vůbec měli nějaké) a s Němci samotnými neměli žádné zájmy společné.

          • PavolR
            17:32 08.06.2020

            Spojenecký systém Tretej ríše nie je dobrý príklad jednak pre povahu daných režimov a jednak pre to, na čo poukázal už Mortles. Nemci účelovo symetricky destabilizovali náš región tak, že nikto nakoniec nebol s novými hranicami spokojný a revíziu mohli očakávať iba od Nemcov.
            Na územných nárokoch vyhorel predtým aj Trojspolok.
            Moderná idea kolektívnej obrany je predsa len položená na trocha iných základoch.

          • Miroslav
            21:25 08.06.2020

            Ja súhlasím s tým, že sú trochu iné časy, časy také povedzme korektnejšie. Ale tiež musím povedať, že nežijeme v rozprávke kde dobro a láska víťazia nad zlom a nenávisťou.

            Nedovolil by som si s istotou povedať, že dnes sa to nemôže stať, že nás spojenci v ťažkých časoch zradia. Aj keď verím, že by sa to stať nemalo, nikdy nevieme ako bude svet vyzerať aj príde k najhoršiemu.

        • rabo123
          02:09 09.06.2020

          Bod jedna aj dva sú čistá fantastika. Ani jeden nie je reálny. Predstava: vojna s kým ? S Ruskom. Nepohnú ani jedným vojakom a odstavia všetky energetické tepny. Nastáva chaos panika a hľadanie dodávateľov. Nórsko ? Tí sú už na maxime. Arabi ? Tam sa Rusko možno s Arabmi dohodne a hodí im Európu za slušnú odplatu. USA ? Jeden dva tri zničené tankery a dohoda, že Južná Amerika je ich.
          Samozrejme hádam, ale viem, že vojna sa tu nebude viesť zbraňami .

    • rabo123
      01:43 09.06.2020

      Zmena koncepcie vojny po zániku VS bola o tom, že sa znížilo riziko vojny a krajiny EU sa vykašľali na investovanie do armád a do prípravy štátov na vojnu. Je síce pekné, že papierovo je v Európskych krajinách NATO x super techniky, ale reálne použiteľnej je koľko ? Koľko tu prebieha cvičení ? Ako sú krajiny pripravene na prípadný konflikt na našom kontinente ?
      Budme realisti, ani v zahraničných misiách sme sa extra nepredviedli.
      Tvrdíš, že je super, že sa zrušila ZVS, ja tvrdím ,že nie. Viem si predstaviť ZVS napríklad na pol roka/ 3 mesiace / 1 mesiac, počas ktorej by sa trénovali určité zručnosti a získavali by sa určité návyky. Nie len strieľať z pušky, ale aj prvá pomoc, pomáhať pri povodniach, kalamitách atď. a hlavne, by armáda, polícia a záchranné zložky mali výborný náborový potenciál.

      • Miroslav
        01:55 09.06.2020

        Bolo to správne z dôvodu, že naozaj sofistikované zbraňové systémy sa branci nikdy nenaučia využívať správne. Je to len mrhanie potenciálom danej zbrane aj mrhanie zdrojmi.

        Netvrdím, že istá forma ZVS sa nemala zachovať. Iste áno ale na základe motivácie a dobrovoľnosti.

        Po strednej podpíšeš armáde, že absolvuješ výcvik a za to dostaneš výhody. Napríklad kompletný vodičák, môžeš po odsluženi ísť úplne zdarma študovať VŠ alebo povedzme tvoje deti dostanú prednostne škôlku a zdarma. By si videl koľko chlapcov by sa hlásilo. Napríklad v USA to takto funguje. Nemáš peniaze na univerzitu? Ideš do armády, odkrútiť si službu a môžeš ísť študovať.