Dubai Airshow-2023: Premiérová ukázka ruského exportního dopravního letadla IL-76MD-90A(E)

Hodnota zahraničních objednávek ruských zbraní dnes podle zpravodajské agentury TASS přesahuje padesát miliard amerických dolarů. Jak uvedl Alexandr Michejev, generální ředitel státní společnosti Rosoboronexport s monopolem na vývoz ruských zbraní, poptávka převažuje nad nabídkou. „Mohu s jistotou říci, že portfolio zakázek je větší než padesát miliard dolarů,“ řekl Michejev na mezinárodní letecké výstavě Dubai Airshow-2023. „Výrobu budeme rozšiřovat, protože poptávka je dnes vyšší, než kolik je náš průmysl schopen dodávat.“

Smlouvy na dodávky ruských letadel zahraničním partnerům tvoří téměř polovinu veškerých zakázek Rosoboronexportu. Jejich celková hodnota přesahuje 22 miliard dolarů. „K dnešnímu dni celkový objem zakázek Rosoboronexportu na dodávky letadel přesahuje 22 miliard dolarů,“ uvedl Alexandr Michejev pro TASS. „Smlouvy na dodávky bojových a vojenských dopravních letounů byly uzavřeny se 14 zeměmi v celkové výši 13 miliard dolarů. Kontrakty na dodávky bojových vrtulníků přesahují hodnotu pěti miliard dolarů. Objednané systémy poputují do 18 různých zemí. Pokud jde o letecké motory, byly uzavřeny smlouvy na jejich dodávky do 14 zemí za celkem čtyři miliardy dolarů.“

Stávající spolupráci v obranné oblasti chce Rusko dále rozšířit. Na dubajském veletrhu, který skončil minulý pátek, se potenciální kupce pokusilo oslovit těžkým dopravním letounem IL-76MD-90A(E). Jak uvedl Vladimir Arťakov z ruského zbrojního konglomerátu Rostěch, takovou „těžkou váhu“ Rusové na mezinárodní výstavu nepřivezli od poloviny 90. let minulého století. Nový dopravní letoun představuje hlubokou modernizaci známého a osvědčeného letounu IL-76MD. Vylepšení se údajně týká více než 70 % systémů letounu. To umožnilo zvýšit užitečné zatížení na 60 tun, prodloužit dolet, snížit spotřebu paliva a zároveň zlepšit bezpečnost letu.

Prezentace výrobků ruského zbrojního průmyslu na Dubai Air Show 2023

„Jsem si jist, že tento exponát vzbudí pozornost, a to nejen svými rozměry. Letouny IL-76 jsou velmi oblíbené, multifunkční a úspěšně používané pro velmi širokou škálu úkolů,“ domnívá se Vladimir Arťakov. „Jsou schopny převážet personál ozbrojených sil na libovolné místo zeměkoule, přepravovat náklady různého určení v rámci jedné země či do celého světa, hasit přírodní i člověkem způsobené požáry. Dovybavení vozidla - instalace protipožárního vybavení nebo například zdravotnických modulů - nevyžaduje mnoho práce a může být provedeno přímo na letišti.“

Dubai Airshow-2023 se rovněž zúčastnilo několik ruských vrtulníků. Z těch bojových to byl především Ka-52, jenž Moskva ve velkém nasazuje v ukrajinsko-ruské válce. Zahraniční zákazníci přímé nasazení v konfliktu velmi oceňují, obzvláště pokud jde o střetnutí s moderní západní technikou. Ze zástupců civilní techniky lze jmenovat transportní Mi-171A3 určený k přepravě na moři a k obsluze vrtných plošin daleko od pobřeží. Může pojmout až 24 osob, což je u strojů určených pro podobné úkoly vysoké číslo. Vrtulník navíc dokáže na vnějším podvozku přepravovat až pět tun nákladu. Mi-171A3 splňuje standardy Mezinárodní asociace producentů ropy a zemního plynu (International Association of Oil & Gas Producers) pro bezpečnost letů nad vodou.

Také modernizovaný Ka-32A11M, vhodný k hašení požárů, Rusové ve Spojených arabských emirátech předvedli prvně. Jedná se o nejnovější verzi hasičského vrtulníku Ka-32A11BC. K dnešnímu dni provozuje více než dvacet zemí přibližně 180 vrtulníků tohoto typu. Nádrž Ka-32A11M se za méně než jednu minutu naplní čtyřiceti hektolitry vody, kterou k hašení využívá hasicí systém SP-32. Ten je k tomu uzpůsoben pro použití vodního děla, díky čemuž vrtulník zvládá hasit požáry v podmínkách silného zakouření a v nejvyšších patrech mrakodrapů. To je důležité zejména pro města s výškovými budovami, kterých je na Blízkém východě celá řada.

Mi-171A3; větší foto / Rostěch

Ruské zbrojovky ovšem v současnosti dodávají především domácím zákazníkům. „Naším hlavním úkolem je zajistit obranyschopnost Ruska. Prioritou pro státní podniky vždy byly a budou zakázky státu a jejich důsledné plnění,“ objasnil Vladimir Arťakov. Za Armádní noviny dodejme, že „zajištění obranyschopnosti“ někdy znamená vyrábět zbraně pro vedení koloniální války proti sousedním státům. „Zároveň na zahraničních trzích představujeme vzorky ruských vojenských výrobků, které byly modernizovány na základě zkušeností ve speciální vojenské operaci [ruské označení pro ukrajinsko-ruskou válku]. Stimulujeme poptávku po bojově ověřených výrobcích, abychom po ukončení speciální vojenské operace a přezbrojení vlastních ozbrojených sil vytížili volné kapacity domácího obranného průmyslu... Za nejperspektivnější oblasti jsou nyní považovány letectvo, síly protivzdušné obrany, obrněná vozidla a ruční zbraně.“

Arťakov také vyjmenoval konkrétní výrobky, u nichž došlo k nárůstu poptávky na základě bojového použití. Patří k nim stíhací letouny Su-35, bitevní vrtulníky Ka-52, řízené letecké střely, tanky T-90, termobarické raketomety TOS-1A, samohybné houfnice Msta-S, těžké raketomety Tornado-G a Tornado-S nebo kamikadze drony Kub-E.

Podle představitele Rostěchu si Rusko vybudovalo pověst spolehlivého dodavatele vojenských výrobků. Pro zahraniční zákazníky přitom nejsou ve srovnání se západní produkcí atraktivní jen kvůli nižší ceně. Konkurenceschopnými je údajně činí kombinace kvality, relativní jednoduchosti obsluhy a možnosti modernizace. Veškerá vojenská technika používaná ve skutečných bojových operacích má na mezinárodním trhu také značnou výhodu. Vždyť její schopnosti se neprojevují jen ve výstavních statistikách a číslech obchodníků, ale na skutečném bojišti. Ukrajinsko-ruská válka se stala jakýmsi lakmusovým papírkem, který ukazuje skutečnou úroveň a kvalitu vojenské techniky. Jak ruské, tak i západní.

Ka-52E; větší foto / Rosoboronexport

Výrobci zbraní v Rusku si dobře uvědomují, že budoucnost jejich byznysu náleží projektům průmyslového partnerství. Dovozní země dnes požadují, aby se do výroby pořízených zbraní zapojovaly domácí podniky. Rosoboronexport řadu takových projektů pomáhal realizovat. Asi nejdále se z tohoto pohledu dostala rusko-indická spolupráce. Na indickém území se od roku 2009 například vyrábí tanky T-90 a letos v lednu se tam rozběhla produkce útočných pušek AK-203 (další iterace legendární AK-47). Indie a Rusko též společně vyvinuly střely BrahMos s plochou dráhou letu, jež nyní využívají indické a filipínské ozbrojené síly. 

„Chování Západu a sankční šílenství posledních let tento trend jen posilují. Podle našich odhadů se množství projektů průmyslového partnerství do roku 2030 zdvojnásobí a zaujmou 40 % celého světového trhu se zbraněmi,“ předpovídá Vladimir Arťakov. Průmyslová spolupráce a společný výzkum a vývoj jsou oboustranně prospěšné. Na jedné straně přispívají k rozvoji výrobních kapacit dovozce a na druhé straně dochází k uvolnění pracovních sil u vývozců. Díky tomu mohou přecházet na výrobu nových modelů nebo se jako v případě Ruska zaměřit na dodávky pro stát. Vojensko-technická spolupráce se zahraničími podniky podle Arťakova vedla i k vyvinutí mimořádně úspěšných nových modelů, jež ruské ministerstvo obrany schválilo k použití v ozbrojených silách. Žádné konkrétní příklady ale neuvedl.

Spojené arabské emiráty se během ukrajinsko-ruské války rozhodly zůstat neutrální, udržovat úzké vztahy s Moskvou a zároveň poskytovat humanitární pomoc Kyjevu. Na nedávném mezinárodním veletrhu letecké techniky proto dostaly příležitost vystavovat i ruské zbrojovky. Poprvé veřejnosti ukázaly dopravní letoun IL-76MD-90A(E), který lze relativně jednoduše vybavit protipožárním nebo zdravotnickým vybavením. Rusové se navíc snaží uzavírat smlouvy na dodávky vojenské techniky, která prošla bojovým nasazením na Ukrajině a kterou budou chtít po skončení války vyvážet ve velkém. Uvědomují si nicméně, že budoucnost obchodu se zbraněmi patří průmyslovým partnerstvím a lokalizaci výroby na území kupujícího. Takový obchodní model na jedné straně přispívá k rozvoji zákazníkových výrobních kapacit a na straně druhé umožňuje přechod na výrobu novějších modelů u prodávajícího.

Zdroje: Denfense News, RIA, Rossijskaja Gazeta, TASS, 2