Roboti ve válce: Hrozba nebo naděje pro Evropu?

Roboti ve válce: Hrozba nebo naděje pro Evropu?
General Dynamic 8×8 MUTT / USMC (Zvětšit)

Za jakých podmínek a s jakým přínosem lze uvažovat o zařazení robotizovaných zbraňových systémů do bojových struktur současných armád a jejich bojových uskupení? A mohou roboti vůbec vyloučit člověka z ozbrojeného boje tak, že se války povedou jen prostřednictvím armád robotů, tak jak je to zpodobněno ve sci-fi filmech? Na tyto otázky se pokusíme zodpovědět v dnešním článku.

Podstatou robotických zbraňových systémů je integrace mechanismů zbraňového systému s řídícími systémy tak, aby vyloučily manuální a kognitivní činnost obsluhy při vedení bojové činnosti a autonomně vedly bojovou činnost na základě schopnosti vnímat bojovou scénu. Cílem je vyloučit živou sílu z přímé účastí na vedení ozbrojeného boje. 

Zbraňové systémy

S úvahou o zařazení robotizovaného zbraňového systému do bojových struktur pozemních bojových uskupení, je třeba definovat, co se vůbec rozumí pod pojmem zbraňový systém, jakou má úlohu ve vedení bojové činnosti. Dá se říci, že zbraňový systém je soubor bojových strojů, zařízení a organizačních struktur k vedení ozbrojeného boje.

Struktura zbraňového systému

Zbraňový systém pozemních sil libovolného typu a druhu obecně má tři strukturální úrovně (levels):

  • zbraňový komplet;
  • vojskové logistické zabezpečení zbraňového kompletu;
  • ekonomická a vědecko-průmyslová základna obrany státu.

Zbraňový komplet:

je vykonavatelem palebného ničení živé síly a bojové techniky protivníka. K tomu se zbraňový komplet skládá ze třech modulů, kterými jsou: zbraňový modul, munice a systém řízení palby.

Zbraňový modul vystřeluje střely či rakety na cíl. 

Munice (střely, miny, rakety – jako palebný spotřební materiál) vyvozuje ničivý účinek v cíli, je uložená jako palebná zásoba v zásobníku při zbraňovém modulu. 

Systém řízení palby (SŘP) zaměřuje zbraňový modul za cíl, nastavuje způsob účinku munice v cíli a řídí proces střelby. U mobilního zbraňového systému (současné obvyklé řešení) zbraňový komplet je účelovou nástavbou na kolové či pásové platformě (ShD, ShM, ShRM, resp. tank, OT, BVP).

Zbraňový modul je ve funkci ovládán a řízen manuální a kognitivní činností obsluhy. Manuální činnost je spojena s přípravou modulů zbraňového kompletu ke střelbě, obsluhou mechanismů zbraňového modulu během střelby a jeho ošetřením po střelbě. Z hlediska intenzity manuální činnosti je nabíjení zásobníků municí zpravidla tou nejnamáhavější. Kognitivní činností se rozumí poznávací a řídící procesy při vedení bojové činnosti, výběr a zaujetí palebného postavení, volba metoda provedení palebného úkolu, zamíření a vyhodnocení účinků střelby.  

Vojskové logistické zabezpečení zbraňového kompletu: 

posláním je podpora bojové činnosti zbraňového kompletu. Základní činností je zásobování zbraňového kompletu municí a pohonných hmot (PH), zabezpečení provozu a oprav, náhrada ztrát zbraňových kompletů. Organizačně a technicky se vojskové logistické zabezpečení zbraňového kompletu člení do dvou stupňů, na taktický a operační.

Taktický stupeň (praporní - brigádní bojové uskupení): zásobování PH a municí, příprava zbraňových kompletů ke střelbě: seřízení a nastavení funkčních uzlů (ošetření, rektifikace, diagnostika a kalibrace), naplnění spotřebním materiálem, munice, PH, elektrické zdroje, po střelbě: očista zbraňového kompletu, diagnostika funkčních uzlů, odstranění běžných poruch a poškození funkčních uzlů. 

Operační stupeň (divize a vyšší uskupení, armádní centrální sklady): sklady munice, PH a náhradních dílů k zásobování podřízených bojových uskupení, dílny na vojskové opravy a doplňování bojových uskupení za ztracenou bojovou techniku.

Ekonomická a vědecko - průmyslová základna obrany státu: 

Vývoj, výzkum a výroba zbraňových kompletů (zbraňový modul, munice a SŘP), jejich up-grade a generální opravy, zařízení pro servis a opravy, výcviková zařízení.

Technologická struktura výroby modulu zbraňového kompletu: finalista/kompletátor – subdodavatelé funkčních uzlů – výrobci polotovarů – surovinová základna. Realizuje se výrobní základnou státu s využitím mezinárodní kooperace.  

Zbraňový systém a bojeschopnost     

Zbraňový komplet je klíčovým elementem zbraňového systému. Proto v tomto smyslu se zbraňový komplet pojímá jako solitér – činitel sám o sobě, jehož funkční parametry (TTD) jsou určující pro bojovou efektivitu celého zbraňového systému a bojového uskupení, do něhož je zařazen. 

Zbraňový komplet však nikdy nevede na bojové scéně boj sám o sobě, bez vazeb na ostatní bojové prvky s interakcemi z toho vyplývajícími. Proto srovnávat mezi sebou zbraňové komplety pouze z hlediska jejich TTD, je chybné a v řadě případů i matoucí, zejména pak v souvislosti s určením jejich reálné bojové hodnoty. 

V koncepci a hodnocení zbraňových systémů se ne vždy respektují zákonitosti struktury zbraňového systému, význam a úloha jednotlivých strukturálních úrovní pro vedení ozbrojeného boje. Příčinou je, že se neberou v úvahu vztahy a interakce zbraňového kompletu se strukturou celého zbraňového systému, zejména jeho potřeby na logistické a materiálně technické zabezpečení v rámci bojového uskupení.   

První úroveň struktury zbraňového systému, zbraňový komplet svými základními funkčními vlastnostmi, TTD, hraje svrchovanou roli v přímém střetnutí bojových uskupení.  

Pro přípravu na bojové střetnutí a v procesu bojového střetnutí pro výsledek boje hraje nezastupitelnou roli druhá úroveň struktury zbraňového systému, vojskové logistické zabezpečení zbraňových kompletů. Klíčovým úkolem logistického zabezpečení je dodávka munice k naplnění zásobníků a PH pro platformu, což je úkolem prostředků vojskového logistického zabezpečení. Čím větší je technologická vyspělost zbraňového kompletu, tím vyšší nároky se kladou na logistiku, jak po stránce technické, tak organizační. 

Třetí úroveň struktury zbraňového systému, ekonomická a vědecko-průmyslová základna obrany státu či aliance států má zásadní vliv nejen na proces samotného průběhu ozbrojeného konfliktu, ale i na připravenost státu vést ozbrojený boj. Jde o schopnost státu vybavit své ozbrojené síly potřebnou bojovou technikou jak v kvalitě, tak v objemu, nejen v počátečním údobí války, tak v celém jejím průběhu. 

Zbraňové komplety se stávají čím dále technicky složitější ke zvýšení své bojové efektivnosti. Současný zbraňový komplet je důmyslnou sestavou funkčních uzlů využívajících ke své činnosti všechny dostupné fyzikální principy. Jsou charakteristické technologickou náročností výroby. Jejich vývoj a výroba vyžaduje vynaložit enormní investiční náklady. Proto jejich vývoj a výroba je koncentrován jen do několika výrobních podniků. Jsou i prvky, které je schopen dodat jen jeden výrobce. Současná zbrojní výroba má globalizovaný charakter, takže se musí počítat s tím, to může mít negativní dopad na udržení obranyschopnosti státu. Např. stačí vyřadit z produkce továrnu na unikátní prvky,  „chipy“ či narušit kooperaci a zbrojní výroba zkolabuje do několika týdnů, tím i ohrozit schopnost státu vést ozbrojený boj.

Dalším problém, který se musí vést v patrnosti, je rychlá transformace mírové ekonomiky při náhlém vypuknutí válečného konfliktu velkého rozsahu na válečnou ekonomiku. Ovšem aniž by to vedlo výraznému snížení životní úroveň obyvatelstva, což by se mohlo negativně odrazit do politicko-sociální situace.

Zbraňový systém a bojová scéna soudobého boje

Dá se očekávat, že bojová střetnutí v počátečním stadiu válečného střetnutí, kdy bojová uskupení budou rozvinuta do počáteční sestavy, obranné k uhájení svých postavení, či útočné, k průniku do sestavy protivníka k jeho potlačení, se odehrají s velkou pravděpodobností v extravilánu, v otevřené krajině, jako výchozího typu bojové scény.

Další pokračování boje se však přesune do intravilánu, urbanizované zástavby, kde každý stavební objekt se stává odolným uzlem obrany a tím obránci multiplikuje jeho bojovou sílu a odolnost. Pak nikoli masová střetnutí tanků, ale úporný městský boj na krátké vzdálenosti, podepřený přímou palebnou podporou letectva a dělostřelectva

Střetnutí dvou technologicky a vojensky rovnocenně vyspělých protivníků s přihlédnutím na proběhlá válečná střetnutí, zejména na Středním východě, a současné možné způsoby vedení bojové činnosti za užití technologicky vyspělých zbraňových systémů, bude asi mít s vysokou pravděpodobností následující vývoj:

Charakteristikou počátečního období střetnutí bude intenzivní úsilí k získání rozhodné bojové nadvlády nad protivníkem nasazením všech disponibilních sil bojových uskupení. Dosažení tohoto cíle bude s vysokou mírou záviset na bojové efektivnosti zasazených zbraňových kompletů a jejich kvantitě. Příznačným rysem počátečního období bude vysoká spotřeba munice, jak standardní, tak inteligentní, jako podmínka k ochromení protivníka, zbavení jeho vůle k odporu. Doprovodným rysem bude vysoká míra opotřebení zbraňových kompletů, a jejich nenávratných ztrát. 

Jen pro představu, brigádní bojové uskupení při intenzitě boje na běžné úrovni spotřebuje munici v objemu 100 tun na den, v prvních dnech střetnutí spotřeba munice může dosáhnout až 200 tun i více za den. Tyto objemy munice se musí logistickým tokem plynule bez jakýchkoliv prodlev dodávat do skladů bojových uskupení, až přímo do palebných postavení. 

Období vysoké intenzity bojů skončí, když se naprosto vyčerpají všechny disponibilní zásoby munice, popř. dojde k nadměrným ztrátám bojové techniky. S přihlédnutím na současný stav materiální připravenosti technologicky vyspělých armád, zejména mírově limitovaných skladovaných zásob munice a počtů bojové techniky lze předpokládat, že délku počátečního období lze počítat nanejvýš v týdnech.   

Při sražení dvou bojově rovnocenných protivníků, se musí očekávat, že v počátečním fázi střetnutí ani jedna z bojujících stran nedosáhne rozhodného zlomení odporu protivníka, proto v dalším pokračování bude výsledek boje výrazně záviset na logistickém zabezpečení dalšího a delšího vedení bojové činnosti. 

Funkční vlastnosti zbraňového kompletu, TTD, budou mít rozhodující význam roli jen v počáteční fázi válečného střetnutí. S pokračováním střetnutí pro udržení bojeschopnosti bojových uskupení bude stále více nabírat na významu logistické zabezpečení, v případě dlouhodobého konfliktu pak ekonomicko-technologická základna státu či aliančních uskupení.

Pro úspěch v boji jak v počátečním stadiu, tak zejména v jeho pokračování, bude klíčové udržet či ovládnout komunikační sítě a uzly a administrativní centra jako podmínku pro plynulé logistické zabezpečení vojsk.  

V dlouhodobém válečném střetnutí se musí počítat s tím, výchozí „mírové počty“ bojové techniky se postupně opotřebí a logistické zásoby, především munice, se vyčerpají.

Udržení bojové síly k dalšímu vedení boje bude podmíněno nepřerušeným zásobováním municí a nově vyrobenými zbraňovými komplety (za ztracené v boji). To bude odvislé na míře transformace třetí úrovně struktury zbraňového systému – transformace obranné průmyslové základny na válečnou výrobu. Obranný průmysl je jedním z pilířů obranyschopnosti státu, jehož role narůstá při zhoršování bezpečnostní situace. V případě války se musí počítat s tím, že dodávání náhradních dílů ze zahraničí bude značně omezeno, až i zcela zrušeno. Přestanou fungovat zahraniční výrobní kooperace a každá země se bude muset spolehnout sama na sebe.

Robotické zbraňové systémy

Nejjednodušší představa robotického zbraňového systému je prosté vyloučení člověka z manuální a kognitivní obsluhy zbraňových systémů. IT prostředky z nich vytvoří zbraňové roboty se schopností vedení samostatného boje na základě vnímání děje odehrávajícího se na bojové scéně. Dalším rozvojem by se mohlo dospět až k nejvyššímu možnému robotickému stupni, bojovému kyborgu, kyberneticky řízenému organismu k vedení ozbrojené činnosti.

Řada řešení robotických zbraňových systémů se již objevila. Např. v příštím roce americká armáda (USA) začne testovat technologické demonstrátory robotických bojových vozidel RCV (Robotic Combat Vehicles). Zejména půjde o testování robotického software a hardware. Cílem robotických zbraňových systémů je zvýšení bojové síly vojsk spojené se snížením ztrát živé síly.

Struktura robotického zbraňového systému a robotická bojová vozidla

Robotický zbraňový systém má obecně stejnou struktury jako stávající zbraňové systémy. Je rozvrstven rovněž do tří úrovní:

  • robotický zbraňový komplet;
  • vojskové logistické zabezpečení robotického zbraňového kompletu;
  • ekonomická a vědecko-průmyslová základna obrany státu.

Středobodem robotického zbraňového systému je robotický zbraňový komplet. To se zákonitě promítne do technického řešení a organizační struktury zbývajících dvou úrovní. Robotický zbraňový komplet lze definovat:

Robotický zbraňový komplet je stroj plnící určené palebné úkoly s určitou mírou samostatnosti, předepsaným způsobem podle pravidel střelby na základě interakce s bojovou scénou pro schopnost vnímat bojovou scénu pomocí senzorů, vyhodnotit svoji úlohu a vliv na probíhající boj. Vyhledat cíl a palebně na něj působit, vyhodnotit účinnost palebného zásahu a využitím zpětné vazby určit další způsob pokračování ve vedení bojové činnosti a palebných zásahů. 

Z hlediska funkční struktury se robotický zbraňový komplet rovněž bude skládat ze třech modulů, kterými jsou: zbraňový modul, munice a SŘP, které jsou postaveny tak, aby autonomně vykonávaly veškeré činnosti, které dříve vykonávala lidská obsluha při vedení palebné činnosti, jak manuální, tak kognitivní.

Robotické zbraňové komplety pro pozemní bojová uskupení budou samochodné, kde zbraňový komplet je zalafetovaný do platformy bojového vozidla, kolového či pásového. Tím vznikne robotické bojové vozidlo (RBV).

U RBV vyvstane problematika autonomního řízení jízdy. RBV nabude rysy samořídícího motorového vozidla, které ke svému řízení nepotřebuje řidiče a v jízdě se orientuje za pomoci IT systémů, které detekují okolí vozidla a určují jeho trasu. Splnění požadavku samořiditelnosti bude náročnou úlohou. RBV se nebude pohybovat jen po upravených vozovkách, ale bude se pohybovat v terénu s překonáváním jízdních překážek, nejen přímo viditelných, ale i maskovaných. Nepůjde vlastně o řízení jízdy,  ale o strategii pohybu po bojišti, nejen z hlediska jízdního, ale i palebného. To vznese vysoké požadavky na umělou inteligenci řízení, která se neobejde bez implementace schopnosti současně předvídat jak se pohybovat v terénu a řešit vlastní bojový manévr pohybem a palbou. V řadě případů se to neobejde bez kooperace s osádkovými bojovými vozidly.

Užití robotických bojových vozidel

Hlavním podnětem k zavadění RBV do výzbroje vojsk je ochrana živé síly před ničivým působením protivníka. Ochrana živé síly se pozitivně projeví především u zbraňových kompletů přímé palebné podpory, RBV, které jsou v boji v těsném bojovém kontaktu s protivníkem. Jde o redukci počtů živé síly vystavené bezprostřednímu ohrožení palebnými prostředky protivníka. Nasazení RBV je způsob, jak proniknout do obrany protivníka, oslabit jeho bojeschopnost a vytvořit tak volný prostor pro manévr k proniknutí do hloubky jeho obrany.  

Základní charakter RBV je v principu tank k ničení živé síly a bojové techniky v extravilánu, k boření odolných obranných objektů přímou střelbou v intravilánu, městské zástavbě. Nejvyšší forma uplatnění je robotizace tanků a OT/BVP. Robotizované OT/BVP po sesednutí výsadku by jej autonomně palebně podporovalo. Uplatnění by se rovněž našlo u zbraňových kompletů protivzdušné obrany, jejichž neutralizace je podmínkou získání vzdušné nadvlády. Přínosem by byla robotizace ženijní techniky k ražení průchodů v překážkách a troskách budov a v odstraňování minových nástrah.

Uplatnění RBV se najde u bezpečnostních sil pro ochranu veřejných struktur a komunikačních sítí státu (energetické, dopravní, komunikační sítě, atd.). Jde o aplikaci RBV ke strážení a ochraně proti diverzní činností. 

Pro obranný průmysl robotizace zbraňových systémů tak otvírá novou oblast podnikání, nový zbrojní boom. Vzroste poptávka po pracovnících s vyšší kvalifikací, kteří se budou starat o chod strojů. Je tu také prostor pro vznik míst v oblasti IT, vývoje inteligentních řídících systémů.

Úskalí robotických zbraňových systémů

Robotický zbraňový komplet není schopen sám sebe připravit a provádět svoji údržbu k výkonu své funkce. To znamená, že výkon veškeré obslužné a servisní činnosti tak spočívá na servisních týmech, jejich manuální práci a kognitivní činnosti. Seřídit robotický zbraňový komplet k výkonu jeho funkce před plánovanou činností a ošetřit jej po výkonu bojového úkolu obsluhou a pracovní týmem specialistů se servisním zařízením a náhradními díly. Robotický zbraňový komplet, RBV, se neobejde bez lidské podpory, mohl vykonávat svoji činnost, ke které je předurčen. 

Robotický zbraňový komplet, RBV, zejména když je nabit municí, musí být neustále střežen před diversním zásahem, nejen v bojovém pásmu, ale i v týlovém prostoru. 

Robotické zbraňové komplety, RBV, svojí strukturou budou technicky složitější, zejména v oblasti senzorů ke vnímání bojové scény a IT řídících modulů jak po hardwarové, tak softwarové stránce. To se promítne do náročnější technologie jejich výroby, z vojskového hlediska se podstatně zvýší nároky na udržování jejich provozuschopnosti. Udržování provozuschopnosti si vyžádá náročnější servisní techniku a vyšší kvalifikaci obsluhujícího personálu. 

Ošetření a servisu robotického kompletu, RBV, v důsledku jeho složitosti bude náročnější na čas. Může se stát, že při nedostatečné kapacitě servisní základna nebude schopna zabezpečit jejich trvalou 100% bojovou provozuschopnost pro nedostatečnou průchodnost servisní linky. Dojde-li k vyřazení servisní základny, důsledkem může být vyřazení všech RBV, i těch provozuschopných, z bojové činnosti, zatím co při osádkových bojových vozidel alespoň některé z nich si mohou zachovat bojeschopnost. 

Co se týče lidských zdrojů, kvantitativní požadavky na počty personálu zůstanou téměř stejné, nelze počítat s jejich poklesem. Jen se změní personální kvalifikační struktura. Sníží se počty prvosledových „střelců“, kteří jsou vystavení přímému palebnému působení protivníka, ale o toto snížení vzrostou nároky na zvýšení počtů techniků a specialistů pro ošetření a servis RBV. Nicméně k určitému poklesu nároku na početní stav armád by mohlo dojít.

Úplná robotizace zbraňových systémů

K úplnému vyloučení živé síly z vedení boje bude dosaženo teprve tehdy, až umělá inteligence integrovaná do robotického zbraňového kompletu bude schopna vnímat bojovou scénu a děje na ní probíhající a na základě toho vyvodit efektivní činnost a získanou zkušenost metodou samoučení uložit do paměti pro příští rozhodování. Půjde o dvě specificky rozdílné oblasti aplikace umělé inteligence: jízda robotického zbraňového kompletu, RBV, a bojová činnost. Z analýzy bojové scény řídit manévr pohybu a palebné působení. Při individuálním zasazení samotného RBV to nebude tak náročné na umělou inteligenci jako při nasazení celého robotického bojového uskupení složeného z RBV, vyžadujícího vzájemnou koordinace činnosti. 

Současný stav v rozvoji RBV je prozkoumat současnou úroveň senzorů, autonomních řídících systémů, softwarů a prostředků pro přenos dat. Právě zvládnutí této problematiky umožní v další dekádě vytvářet skutečná RBV, která dokáží vzájemnou spoluprací na bojišti vytvářet roje s velkou mírou autonomie v rámci bojových uskupení. To je podmíněno vývojem nových pokročilých komunikačních a datových sítí v rámci C5ISR (Command, Control, Communications, Computer, Cybernetics, Intelligence, Surveillance and Reconnaissance). Půjde o datové přenosy a utajení. 

Armáda a robotika

Armáda je vnějším projevem suverenity státu. Na jedné straně je obranným prostředkem garance své suverenity před vnějšími tlaky, na druhé pak silovým nástrojem k aktivnímu prosazování svých zájmů na mezinárodním poli.

Síla armády spočívá na dvou pilířích, na velikosti armády vyjádřené počtem jejich příslušníků a na bojové kvalitě bojové techniky. Mezi velikostí armády a kvalitou bojové techniky panuje nepřímoúměrná korelace, s růstem bojové efektivnosti bojové techniky plynoucím z vědecko-technického rozvoje klesá velikost armád. Příčinou tohoto jevu jsou dvě skutečnosti. 

Růst bojové efektivnosti zbraňových systémů vědecko-technickým rozvojem umožňuje snížit personální početnost armád. Lze to vysvětlit jako měrné zvyšování palebné síly vztažené na jednoho bojovníka. Ovšem je to spojeno se strmými náklady na pořízení bojové techniky a provoz. Uvádí se, že zvětšení bojové efektivnosti o 20 % se dvojnásobně zvětší cena zbraňového systému. Náklady na armádu jsou limitovány ekonomickými možnostmi státu. Důsledkem je pokles velikosti armád, ale minimálně se zachováním jejich bojové síly.  

Druhým činitelem je nedostatek lidských zdrojů pro službu v armádě. Spočívá v prvé řadě ve skutečnosti, že k ovládání technologicky vyspělé bojové techniky, jako budou robotizované zbraňové systémy, je třeba odborně i psychicky připravených specialistů. Nejde přitom jen o kvalifikované lidské zdroje pro vedení vlastní bojové činnosti, ale i o pro její logistickou a materiálně technickou podporu, nevyjímaje nároků na zabezpečení nárůstu průmyslové výroby zbraňových systémů a jejich prvků. Rovněž tak půjde o síly pro bezpečnostní ochranu veřejných struktur států (energetické, dopravní, komunikační sítě, atd.). 

Vážnou skutečností je narůstající odpor k vojenské službě, zejména  u technologicky, ekonomicky a společensky vyspělých zemí. Nemusíme se ideologicky vyhraňovat, abychom přijali fakt, že evropská společnost nemá rozhodnost ani vůli nasadit smrtící sílu k ochraně svých zájmů. Důvod nezájmu o vojenskou službu v zemích Evropské unie má několik příčin. Není mentálně a fyzicky připravena na brannou připravenost, svým individualismem snášet válečné útrapy, riskovat a obětovat svůj život za evropskou společnost (ba právě naopak). Může v tom hrát i určitou negativní roli pěstovaný „multikulturalismus“. Tento fakt (vojenskou slabost) si moc dobře uvědomují mocenští konkurenti Evropy z Ruska a Číny, ale i USA.

Je tak třeba položit si otázku, bylo by tedy možné za tohoto stavu vést ozbrojený boj velkého rozsahu, kdy by bylo potřeba nasadit bojové síly v masovém měřítku v případě konfliktu v evropském teritoriu.

Možnosti výstavby masových armád v evropském teritoriu jsou následující. Evropské země NATO jsou limitovány ekonomickou nákladností výstavby a udržování technologicky vyspělé armády, která by se mohla promítnout do neakceptovatelného snížení životní úrovně obyvatelstva. Prioritní příčinou je však omezená dostupnosti lidských zdrojů. Příčiny na straně Ruské federace, jako potenciálního protivníka, lze především nalézt v limitách výkonnosti technologické základny zbrojní výroby. 

Nedostatek lidských zdrojů k vedení bojové činnosti lze u technologicky a ekonomicky vyspělých kompenzovat nahrazováním osádkových zbraňových systémů robotickými bezosádkovými. Manuální činnosti vykonávat robotickými mechanismy, kognitivní činnosti užitím umělé inteligence. 

Robotické zbraňové systémy jsou ideální zbraní pro „kosmopolitní městské levicové liberály“, kteří si chtějí užívat svého hedonistického městského života a mají jen malý, nevýrazný nebo nejednoznačný vztah ke svému státu (a tedy také vůli za něj bojovat). Pokud Evropa půjde tímto směrem, tak vývoj zbraňových robotů je jedinou cestou, jak se pokusit udržet vojenskou sílu Evropy. Existuje však vážná obava, že státy budou bojové roboty kupovat jen proto, aby společnost získala pocit, že roboti budou bojovat za ně. Ve skutečnosti ale nákup zbraňových robotů, jak jsme uvedli výše, může vést ke snížení bojových schopností Evropy.

K zavádění robotických zbraňových systémů je třeba přistupovat kriticky, co podmiňuje jejich efektivní užití, aby vynaložené náklady se neminuly s očekávaným výsledkem. K tomu nestačí ohodnocení robotického zbraňového kompletu, RBV, jen z hlediska funkčních vlastnosti (TTD), musí se vzít na zřetel i hlediska logistického a materiálně technického zabezpečení a vědecko-výzkumné a výrobní kapacity obranného průmyslu státu a možné mezinárodní kooperace.

Zbraňové systémy a armády NATO

Smíšená bojová uskupení zemí NATO, tvořená z národních jednotek členských zemí NATO, stojí tváří v tvář historickému dědictví typové roztříštěnosti bojových prostředků, především zbraňových systémů. Prakticky co národní jednotka, to vlastní struktura zbraňových systémů. Tato roztříštěnost by se negativně promítla do systému logistického zabezpečení, což oslabí nezanedbatelně jejich bojovou sílu, zejména v situaci vedení rozsáhlého válečného konfliktu.  

Každá národní jednotka by si musela vytvořit vlastní logistický systém. Bude obtížné vytvořit logistické základny vyšších organizačních stupňů k plynulému logistickému zabezpečení všech částí a složek bojových uskupení NATO, protože tomu bude bránit vzájemná nekomptabilita národních logistických systémů. Bude ohrožením, když u nějaké národní jednotky dojde k logistickému zhroucení, jejímž důsledkem bude ztráta její bojeschopnosti. Jedná se o nemožnost provedení manévru municí či náhrada ztrát bojové techniky k obnově její bojeschopnosti. Tato skutečnost negativně ovlivní bojový potenciál koaličních sil NATO. 

Roztříštěnost struktury zbraňových systémů a i ostatních bojových prostředků bude tak omezovat bojovou sílu uskupení složených z jednotek z jednotlivých členských zemí NATO.

Technologicky vyspělé, ale nákladné zbraňové systémy poskytnou vysokou naději, že by bylo možné protivníka zlomit v prvních týdnech válečného střetnutí. Při tom je třeba počítat jak s nezanedbatelnými poklesem účinnosti či ztrátami technologicky vyspělých zbraňových systémů, tak s úbytkem disponibilní živé síly k jejich obsluze. 

Je však nebezpečné spoléhat se jen na to, že se podaří protivníka zlomit v prvních týdnech. Pokud k tomu nedojde, pak pro další vedení boje je žádoucí mít k dispozici méně složité zbraňové systémy. K tomu vedou dva důvody. První, jsou jednodušeji udržitelné v boji, lehce servisovatelné a opravitelné, a je pro ně možné nahromadit velký počet náhradních dílů. Druhý, v důsledku jejich jednoduší koncepce je možno nové bojovníky k jejich obsluze urychleně připravit. Tak by se mohla vést bojová činnost i v době, kdy všechny technologicky vyspělé systémy už budou ve velké míře nebojeschopné nebo je nebude možné provozovat.

Z toho plyne koncepce vyzbrojení armády. Technologicky vyspělé zbraňové systémy s nimiž by bylo možné protivníka zlomit v prvních týdnech střetnutí a méně složité pak pro vedení další a delší bojové činnosti. Robotické a AI systémy jsou nutností, ale jejich nákup nesmí jít na úkor jiných zbraňových systémů a nelze propadnout přesvědčení, že „roboti“ vybojují válku.

Klíčový problém výstavby armád zemí NATO není vynaložit 2 % HDP na obranu, ale centrálně unifikovat bojovou techniku, především zbraňové systémy k zefektivnění logistického zabezpečení, jehož důsledkem bude synergické zvýšení bojové síly. Zatím se však zdá, že je to politicky neprůchodné, protože každá země má vlastní představu o vyzbrojovaní své armády, aniž by vzala v potaz alianční přístup. Možná by se dalo shodnout právě na těch jednoduchých zbraňových systémech. V těch složitých hrají závažnou úlohu velké peníze a unifikace je jednoduše nereálná.

Je třeba vzít si příklad z armád USA a Ruské federace. Jejich bojová síla není jen v účinnosti a množství zbraňových systémů, ale spočívá především v unifikované výzbroji a tím efektivnější vojskové logistice a zbrojní výrobě. 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

MADSS a CaMEL: Bojoví roboti od Northrop Grumman

Northrop Grumman na vojenské základně Fort Benning představil v rámci setkání Robotics Limited Demo ...

SMET: Roboti pro americká bojová družstva

Americká armáda připravuje vývoj víceúčelových robotů SMET (Squad Maneuver Equipment Transport) pro ...

SMET: Robotizace amerických výsadkových jednotek

Americká armáda (US Army) soustředí modernizační úsilí a finance do posílení expedičních schopností. ...

Americká 10. horská divize testuje logistické roboty SMET

10. horská divize (10th Mountain Division) testuje čtveřici logistických robotických vozidel SMET ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • ARES
    15:51 27.09.2019

    Podle nejnovější zprávy RIA Novosti v Rusku může dojít k zavedení výroby izraelských vojenských robotů. General Robotics, Ltd., společnost specializující se na výrobu robotů pro armádu, zvažuje možnost umístění výroby v Rusku. Společnost General Robotics údajně vyrábí hlavně malé robotické systémy založené na pásovém podvozku, které lze použít pro průzkumné nebo speciální operace (Tactical Combat Robot). Například na veletrhu Eurosatory 2016 v Paříži v roce 2016 společnost představila taktický bojový robot DOGO – Tactical Combat Robot vyzbrojený pistolí Glock-26 a na výstavě DSEI-2019 ve Velké Británii představila robot Dogo Mark II, který byl vyzbrojen neletálními prostředky- pepřovým sprejem a oslňujícím světelným reflektorem. Společnost se také zabývá výrobou komplexů pro boj s bezpilotními vzdušnými prostředky.

  • Tesil
    19:07 25.09.2019

    Souboj člověka s AI.
    http://extrastory.cz/podvod.ht...
    Věřím,že dobře vycvičený voják bude minimálně rovnocenným protivníkem pro AI.

    • logik
      21:05 25.09.2019

      Od dob Deep Blue jsou počítačové algoritmy a rychlost HW úplně někde jinde. Např. tenkrát se považovalo GO za hru pro počítače příliš obtížnou, dnes ji zvládají bez problémů. A vzhledem k tomu, jaké národnosti jsou velmistři GO, se tak hloupě nevymlouvaj, jako Kasparov....

      • GlobeElement
        08:36 26.09.2019

        Deep Blue nehledal vlastní řečení, ale vybíral z databáze řešení použitých velmistry. Domnívám se, že dnes již počítač dokáže vypočítat všechny tahy dopředu a bude neporazitelný.
        Šachy jsou ve své podstatě matematická hra, jako piškvorky nebo dáma, jen mnohem komplexnější. Takže i u nich je o vítězi rozhodnuto již po prvním tahu, když se neodchýlím od vítězných tahů. Člověk ty miliony kombinací vypočíst nedokáže a tak vítěznou strategii nevidí, dokud není zredukován počet figur, ale počítač ji vidí.

        V reálném světě je tomu jinak, tady je vždy prvek náhody a chybí část potřebných informací, v tom může mít člověk výhodu - ale nechci počítače a jejich programátory podceňovat, nejsa expertem.

        • logik
          12:23 26.09.2019

          "Deep Blue nehledal vlastní řečení, ale vybíral z databáze řešení použitých velmistry."
          Ne, to fakt ne. Měl databázi zahájení a databázi koncovek, ale jinak normálně prohledával strom. To, v čem byl "výjimečný" byla kvalita funkce ohodnocující pozici.

          "Domnívám se, že dnes již počítač dokáže vypočítat všechny tahy dopředu a bude neporazitelný."
          Ani náhodou. Že ty neznáš tu arabskou pohádku o tom, co si přál vynálezce šachu jako odměnu? Zkus si teoreticky odhadnout počet možných pozic na šachovnici a uvidíš, že k tomu je ještě hoooooooooooooooodně :-) daleko.
          Viz např.
          http://mathworld.wolfram.com/C...
          Přesný počet pozic se IMHO neví, ale nejnižší odhady jsou v řádech 10^40 a jsou i odhady o dost vyšší. Terabajtovej disk je (použijeme-li TB a ne TiB) 10^12 a největší disková pole jsou teď v řádech stovek petabytů, takže cca 10^17.

          • logik
            22:25 26.09.2019

            Může mi prosím napsat ten, kdo mi dal mínus, co konkrétně jsem napsal špatně?

            Anebo je tu nějaký trouba, co mínusuje "ze vzteku" podle nicku? Globe to určitě nebyl, ten má rozum...

          • logik
            16:39 27.09.2019

            Aha, byl to mínus ze vzteku. Tak jestli to posloužilo k vyventilování emocí a udržení zdraví, tak si ještě posluž :-)

          • GlobeElement
            14:07 30.09.2019

            OK, možná to ještě komplet všechno spočíst nedokáže, ale v principu to lze. Naproti tomu v reálném světě to ani v principu nelze, protože do hry vstupují náhodné prvky v teoreticky nekonečném množství. O to mi šlo.

            A ne, mínus jsem ti nedal. Mám jich málo a šetřím si je. Taky občas dostávám mínusy za naprosto nekonfliktní příspěvky, asi to dává nějaký robot podle nicku.

  • danny
    17:06 24.09.2019

    Jako tradičně jsme se zasekli v diskusi o robotických nebo plně autonomních bojových prostředcích u stupně autonomie, schopnosti rozhodování, AI atd... Osobně vidím jako největší překážku úplně obyčejnou mechanickou spolehlivost. Je moc fajn, že libovolné hejblátko pozná vlastní vojáky od cizích a podle teploty, měření mozkové aktivity nebo čert ví čeho odhalí, zda je dítko u cesty civil nebo zákeřný potenciální kombatant. Ale když si svleče pás, zasekne se mu náboj v komoře, uklepe se káblík, vyteče chladicí, hydraulická nebo nějaká jiná kapalina, senzor se zanese blátem nebo proste jenom zůstane viset na šutru, je problém. To, co dříve řešila posádka, bude řešit tým specialistů, kteří se budou muset vypravit do zóny, kam by se osádkovému vozidlu asi nechtělo a řešit servis pod palbou.
    Aby nakonec toho personálu, který bude obsluhovat roboty nebylo víc a nebyl vystavován většímu riziku, než samotní vojáci.

    • logik
      18:57 24.09.2019

      Když se zasekne kulomet, tak se vozdidlo prostě vrátí.

      A když se zasekne pás - čím se to tak liší od toho, když se zasekne tank s lidskou posádkou?

      • The88
        01:58 25.09.2019

        Vzdyt to danny pise: tou posadkou, ktera dokaze ledacos dat dokupy. Na druhou stranu, malokterej robot bude fungovat samotnej, nepochybne se budou nasazovat ve skupinach a mohou zvladat vyprostovani atd. Navic, pri nejhorsim se proste pouzije samozniceni - nikoho to nezabije. Otazkou ale je, kdy (pokud vubec) budou autonomni roboti efektivnejsi nez AI-asistovani lide.

        • GlobeElement
          08:16 25.09.2019

          Tu dnešní techniku asi posádka nouzově neopraví, takže porucha stroje dopadne stejně pro vůz s posádkou i autonomní.

          • danny
            11:05 25.09.2019

            GE: já fakt mluvím o banálních problémech, tedy těch statisticky nejčastějších. Když vezmu klasickou offroadovou expedici, tak z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se většina "vyřazení z boje" řešila lopatou a podhozením, případně sekerou a nasekáním větví na překrytí rozmáčeného povrchu. Pak se několikrát použilo kladivo na hrubé vyklepání pomačkaného plechu, který jinak hrozil prodřením pneumatiky. A několikrát jsme používali naviják. Proražený chladič se lepil chlebem a lepicí páskou a pak bylo nutné v pravidelných intervalech dolévat vodu, aby se dojelo do civilizace. Samozřejmě, střižený pomocný čep řízení vyžadoval odborný zásah a výměnu náhradního dílu v dílně. Ale to se stalo jednou, proti stovce vyřazení z boje banalitou.
            Další vozidlo může pomoci s odtahem, vytlačením, postavením převrácené jednotky, případně krýt její ústup, ale tím to končí.
            Proto mi zatím výrazně více konvenují projekty jednodušší muly, která doprovází bojující jednotku klidně v městské zástavbě. Funguje jako nosič proviantu, štít, mobilní štít a případně nosič senzorů a zbraňové stanice pro průzkum situace za rohem. Ale v úzkém kontaktu s operátorem/technikem a jen velmi omezenou mírou autonomie. Stačí dobře propracovaný režim následuj mě, vrať se, uteč.

          • RiMr71
            12:34 25.09.2019

            danny, relevanci svých zkušeností s lepením nádrže chlebem k danému tématu myslíš vážně?

          • GlobeElement
            08:40 26.09.2019

            Danny, tady nejde o píchlou pneumatiku nebo uvíznutí na šutru. To samozřejmě posádka vyřešit může (u tanku již asi hůř, tady se bez pomoci tahače nehne). Největším rizikem je porucha elektroniky a tady se asi bez pomoci technické podpory neobejde ani lidská posádka, ani počítačem řízený stroj.
            Vždyť z dnešních bojových vozidel bez elektroniky ani nevystřelíš.

          • danny
            09:51 26.09.2019

            RiMr71: Jo, myslím. Zalepení díry v chladiči jsem uváděl jako příklad závažné poruchy, která stroj vyřazuje z provozu a může vést ke zničení motoru. A kterou je posádka schopna opravit velmi neortodoxní metodou tak, aby se stroj bezpečně vrátil.
            I robotický bojový prostředek bude mít pravděpodobně spalovací motor a únik chladicí kapaliny z okruhu v důsledku mechanického poškození není nic nepředstavitelného.

        • logik
          14:16 25.09.2019

          Dany zároveň píše, že tam pro to vozidlo nemůže nikdo přijít, protože je to v prostřed boje pod palbou. A na takovém místě nic moc neopraví ani ta posádka. Když nastavíte rovné podmínky, tak buďto k unmanned může přijít mechanik, pokud jde o problém nevyřešitelný ihned, anebo posádka tak maximálně prchá od nepojízdného stroje.

          Unmanned pozemní stroje zcela jistě nebudou operovat samostatně, jen jako první vlna kryjící jednotky postupující za nimi.

          • danny
            09:56 26.09.2019

            logik: ten unnamed stroj má dost odlišnou architekturu. Obvykle postrádá prostor pro posádku krytý pancířem. U posádkových strojů jsou agregáty umístěny tak, aby k nim měla posádka přístup. U bezosádkového stroje je logicky kladen důraz na vynikající přístupnost z vnějšku.
            s poslední větou naprosto souhlasím, proto tvrdím, že ve chvíli, kdy se minimálně v prvních fázích budou řešit stroje operující na vizuální kontakt s operátorem a v jeho těsné blízkosti, tak se nemá smysl pouštět do úvah o plné autonomii, samostatném rozhodování atd... Prostě klasický robot, žádná umělá entita.

          • logik
            12:32 26.09.2019

            "U posádkových strojů jsou agregáty umístěny tak, aby k nim měla posádka přístup."
            A kolik toho asi opravíš bez potřebnejch nástrojů? U tanků apod. není proražení chladiče kamínkem ten typ závady, kterej by se stával často. V bojový zóně kde nejde vylýzt to bude zpravidla bojový poškození, a to něcím, co má takovou energii, že prošlo pancířem. To chlebem nezalepíš, i kdyby bigoši fasovali dvojnásobný příděly a schovávali si je v nabíjecím automatu....

            "prvních fázích budou řešit stroje operující na vizuální kontakt s operátorem a v jeho těsné blízkosti,"
            Jenže
            a) nemůžeš riskovat to, že Ti někdo zaruší spojení.
            b) spojení s operátorem přidává latenci, a to jak latenci spojení, tak latenci rozhodování operátora
            c) dálkové řízení je vždy méně "akceschopné", než řízení přímo v prostředku - i když dostaneš něco jako IronVision, furt ti schází spousta nevizuálních informací (necejtíš to "pod zadkem")

            Jestli maj bejt unmanned pozemní jednotky, tak tu autonomii musej mít, jinak budou z výše uvedených důvodů jednak málo efektnivní, jednak příliš zranitelné. Můžou a asi přinejmenším zpočátku můžou mít supervizi operátora, ale nemůžou na operátora spoléhat.

          • danny
            09:46 27.09.2019

            logik: však já mluvím více méně o supervizi. Pokud operátor zadá cílový bod a stroj si hledá optimální trasu, vyžaduje to sakra vysokou míru autonomie. Pokud stroj vyhledává a identifikuje cíle, připravuje vhodnou munici atd.. a operátor volí vhodný čas k útoku a pořadí, je to opět velmi autonomní. A riziko zarušení + latence roste se vzdáleností operátora od jednotky.
            My se vlastně lišíme jen v tom, jak optimisticky nazíráme současný stav techniky. Já se na ni dívám víc skepticky. A na druhou stranu ty hodně podceňuješ "ingeligenci" robota na dálkové ovládání. Já tvrdím, že to může být sakra chytrá mašina, která je ale vesmír vzdálená od nějakého vlastního rozhodování a vzpoury mozků, protože to nic co by se blížilo komplexnímu vědomí nikdy mít nebude.
            No a pak jsem ještě dost skeptický k množině úloh, které je současná generace AI nebo neuronky schopné řešit. A z praxe nejsem přesvědčen, že je to o výpočetním výkonu, trénovacích datech atd... Prostě to považuji za určitou slepou vývojovou větev, která se dá ladit, vylepšovat, ale zásadní pokrok příjde až s jinou koncepcí.

          • logik
            16:38 27.09.2019

            "a operátor volí vhodný čas k útoku a pořadí, je to opět velmi autonomní."
            A kde je problém, že odmítáš myšlenku, že by cíl a pořadí vyhodnocoval sám "dron"? Protilodní střely si cíle autonomně vybírají už desítky let - zrovna toto je věc zvládnutelná velmi dobře. Jestli má někde problém AI, tak ve stanovování správné a druhou stranou nepředvídané strategie, ne v jednoduchých úlohách typu "zastřel všechny maníky, co proti tobě poběžej".

            "A riziko zarušení + latence roste se vzdáleností operátora od jednotky. "
            Roste, ale pořád je to velmi významná komplikace, i když je operátor blízko. I když zanedbám přenosovou latenci, tak čistě latence LCD-oko-ruka řízený dron proti autonomnímu v podstatě diskvalifikuje.

            "Prostě to považuji za určitou slepou vývojovou větev, která se dá ladit, vylepšovat, ale zásadní pokrok příjde až s jinou koncepcí."
            No, vzhledem k tomu, že během evoluce žádná jiná koncepce nevznikla, ale komplexní neuronové sítě vznikly několikrát nezávisle na sobě, tak se dá předpokládat, že to je vcelku perspektivní směr vývoje inteligence....

  • Grull
    20:33 23.09.2019

    Plně autonomní stroje bych viděl spíše ve vzduchu a na moři, kde není moc přírodních překážek.
    Na zemi bude hodně velký problém naučit AI poznávat co je co a i když se naučí poznat strom, tak právě z her je hodně znát, když uděláš něco na co není počítač naprogramován. A pak se to celé zhroutí.
    A když už ho naučíš poznat cizího vojáka, co to udělá, když tam vyběhne maník v kostýmu velký pandy s raketometem :-P, převlečený za vánoční stromek nebo něco dalšího naprosto nelogického? (pes/kráva nesoucí nálož/košík?)

    Na plný AI bych se vykašlal a nechal jí maximálně přijed ze základny někam k frontě, kde by řízení převzal maník s přilbou virituální reality a ten by s tím pak bojoval. A až by byl stroj zničen, poškozen, ztraceno nebo došla munice, sám by se vrátil za frontu (pokud by to šlo) a maník by jen přepnul na jiný a hurá do boje.

    • petris
      21:38 23.09.2019

      Tam je zase slabina v zarušitelnosti prenosového kanála medzi operátorom a dronom.

    • logik
      22:56 23.09.2019

      Ve hrách který paříš na počítači jaksi není AI srovnatelná s tím, co je dostupné, když je výpočetní výkon. Takže máš z těch her dosti nereálný představy.

      • GlobeElement
        08:05 24.09.2019

        Jenomže ve hrách je omezený počet objektů a omezený počet dostupných rozhodnutí a akcí. V reálném světě je tato množina nekonečná, což klade na počítačem řízené stroje ještě větší nároky.
        Na druhou stranu je ve světě počítačových her AI nastavená tak, aby hráč mohl vyhrát. Je tedy uměle snížená a zatížená náhodně generovanými chybami. Pokud by tomu tak nebylo, počítač by vyhrál vždy, protože zná model herního světa do posledního detailu. V reálném světě bude spíše v nevýhodě.

        Musí být docela zábavné řešit tuhle úlohu u bojových robotů.

        • logik
          11:04 24.09.2019

          Hry především vůbec nepoužívají (až na specifické výjimky) neuronové sítě, tam jde o zcela jiné algoritmy, než které by se použily v autonomních robotech.

          • logik
            15:50 24.09.2019

            Ten, kdo mi dal mínus, ať prosím uvede hru, ve které je pro AI protivníků použita neuronová síť.

          • Luky
            18:54 24.09.2019

            Já ti mínus nedal, ale jakýsi "Supreme Commander 2" prý používá neuronovou síť (možná to bude znát Superme):
            http://www.gameaipro.com/GameA...
            Tady je i nějaká seminárka:
            https://pdfs.semanticscholar.o...

          • logik
            19:03 24.09.2019

            Luky, dík za odkaz, tudle aplikaci jsem neznal.

            Nicméně tam používaj úplně jednoduchou 3 úrovňovou síť s relativně málo vstupy - to je na úplně jiný úrovni, než co se dneska umí, když je k dispozici výkonnej HW. Taková neuronová síť by vlastně furt ještě šla deterministicky popsat, maticovou rovnicí....

          • Luky
            19:21 24.09.2019

            No to je možný. Já o tom nevím skoro nic, jen že můj teplej kámoš z FELu o tom psal před skoro dvaceti lety diplomku. Akorát celej semestr promiskuitně prorandil a mastil to pak poslední týden :) Protože i já jsem předtím makal na svým diplomu nocovky, pomohl mi lepit model....ale s neuronovejma sítěma jsem mu pak bohužel pomoci nedokázal.

      • palo satko
        08:54 24.09.2019

        Vykon systemu nie je rozhodujuci. Rozhodujuce su ziskane informacie a algoritmy riešeni. Napr. system Patriot ma dostatočny vypočetny vykon na to aby automaticky riešil protivzdušnu obranu v zadanom priestore. Lenže.
        Američania nasadil pri invazii do Iraku 2003 na vlastnu obranu systemy Patriot. Tie pracovali v automatickom režime, lebo predpokladali intenzivny boj. Lenže. 23. marca 2003, na začiatku irackej vojny, americký Patriot zostrelil britské Tornado GR4 nad severným Kuvajtom. Pilot a navigátor Tornada boli zabití. Nasledujúci deň sa batéria Patriot zamerala na americké lietadlo Falcon F-16. Pohotovy pilot Falconu zneškodnil radar Patriotu raketou a zachranil sa. O týždeň a pol neskôr zostrelil Patriot lietadlo Hornet F/A-18C nad stredným Irakom a zabil pilota N. D. Whita. Američania prevádzkovali svoje Patrioty v „automatizovanom režime“, ktorý umožňuje strieľať rakety bez zásahu človeka. Po smrti poručíka Whita boli batérie Patriot prepnute do manuálneho režimu vyžadujúceho, aby ľudský operátor po vyhodnoteni ciela vydal konečny rozkaz. Táto zmena ukončila incidenty bratovraždenymi batériami Patriotov. Irak realne skoro nelietal a tak to vypnut mohli. Ale v realnom boji s protivnikom ktory ma viac lietadiel a skusenejšich pilotov by vypnutie automatizacie urobilo Patriot a chranenu nim oblast zranitelnymi.
        A to je čo sa tyka umelej inteligencie Patriot v omnoho jednoduchšej situacii než by bol vojensky robot v mestkej zastavbe.
        V hre ked sa vyskytne chyba, urobi sa zaplata. Ale vo vojne žiaden velitel nepošle chlapov do boja povedla robota, ktoremu občas "šibe".

        • logik
          11:08 24.09.2019

          To byla čistě chybovost IFF subsystému, s umělou inteligencí to nijak nesouvisí.

          Max. tak, že autonomní systémy musí mít patřičná protiopatření proti selhání (což není vůbec jednoduché a levné, např. duplikaci klíčových senzorů), abychom nestvořili skyneta.

      • Grull
        09:51 24.09.2019

        Já chápu, že to co jsem napsal má mouchy, ale asi je má menší než AI tank. Jen si říkám, že by to bylo jednodušší řešení (když by se vyřešilo stabilní spojení) než že pošleme do boje plně automatický stroj.
        Nebo by bylo alespoň třeba mít někoho, kdo mu bude říkat, co čem střílet a po čem ne. Vem si, (předpokládám AI tank s podporou běžné pěchoty), potřebuješ naprosto spolehlivou identifikaci vlastních vojáků. Jak to uděláš? Poznávání podle uniformy? Co když se maník ušpiní blátem? AI ho sejme protože má zbraň a uniforma neodpovídá? Nebo bude mít každý voják nějaký vysílač co bude říkat, já jsem kamarád. A opět jsme tu u rušení spojení :-)

        Za mě je řešením ne plné AI, ale prostě dron s pilotem za frontou. AI si může jezdit autem nebo tak něco. Zabíjení bych nechal lidem.

        • logik
          11:14 24.09.2019

          " AI tank s podporou běžné pěchoty), potřebuješ naprosto spolehlivou identifikaci vlastních vojáků. Jak to uděláš? Poznávání podle uniformy? "
          Úplně stejně, jako u vlastních vojáků. A holt někdy nastane friendly fire - stejně jako teď. Narozdíl od bionických robotů, které používáme teď, budou ti mechaničtí roboti podstatně snadněji upozornitelní, že střílí špatně.

          Dálkové ovládání v opravdové akci má kromě rušení jeden podstatný a pravděpodobně neřešitelný problém: latenci.

          IMHO budou pokročilé robotické prostředky autonomní s tím, že v případě potřeby je bude moci převzít operátor. Budou příliš drahé na to, aby se riskovala jejich ztráta při výpadku spojení, a zároveň příliš drazí na to, aby se riskovala ztráta proto, že software něco blbě vyhodnotí a začně reagovat špatně.

      • danny
        11:35 24.09.2019

        logik: civilní herní počítač bude mít vždy dostupný o řády vyšší výpočetní výkon, než jakákoli vojenská aplikace. A jak píše GE, reálný svět nabízí kvanta nepředvidatelných situací. Je velká legrace, co se zpracováním blbého automatického čtení značek udělá moucha, která se projde po čočce objektivu. Současná generace AI má s takovými drobnostmi neskutečné problémy. Teda ne v tom, že by něco nepřečetla. Problém jsou ty naprosto zběsilé interpretace.

        • satai
          12:50 24.09.2019

          "civilní herní počítač bude mít vždy dostupný o řády vyšší výpočetní výkon, než jakákoli vojenská aplikace."

          Pokud se bavíme o výkonu na hraní Crisis.

          Pokud jde o něco, na co se dá ušít HW na míru (což třebas neuronky jsou), tak to je jiná.

          • danny
            14:53 24.09.2019

            satai: Ten herní počítač jsem použil pro zjednodušení. Dělám v oboru, kde několik na míru šitých platforem pro tohle hraní používáme. Hrajeme si s neuronkami, machine learnigem, pokročilými algoritmy. Vyvíjíme docela sofistikované algoritmy. Část z toho běhá na pořádných strojích, na něco ale v pohodě stačí kancelářský notebook.
            Z praxe ti můžu říct, že ve většině případů obyčejný Rule based decision tree nese lepší výsledky, než většina neuronek a jako že AI. Ono to vypadá hrozně pěkně na prospektech a v PR článcích, ale po pár letech reálných zkušeností jsem k nim malinko skeptičtější. Všichni mají tendence prodávat hrozně naspeedované železo a tvrdit, že se jednou stane zázrak, a podaří se obejít staré pravdivé analytické "Garbage in, garbage out"

        • logik
          15:56 24.09.2019

          danny:
          F-35 měla v roce 2003 v sobě 31 čtyřprocesorových karet s PowerPC na 800Mhz. Přijde Ti to jako o řády nižší výpočetní výkon, než jaký v tu dobu měli běžné civilní herní počítače????

          https://www.aviationtoday.com/...

          • danny
            16:51 24.09.2019

            logik: na tu dobu špička, samozřejmě. Na to, že F-35B dosáhla IOC 31. července 2015 a Ačko 2. srpna 2016, tak už to taková hitparáda není. A nezapomeň, že tenhle výkon fakt není dedikován pro AI úlohy nebo aby na nich běhaly neuronky. Jejich hlavním úkolem je udržet to letadlo ve vzduchu, řízení motoru, chod zbraňových systémů a fůze dat ze senzorů a jejich redistribuce. Takže myslím, že tam nějaké extrémní rezervy nebudou. Navíc architektura pochází z dob, kdy se o Big data začínalo povídat.

          • logik
            19:09 24.09.2019

            "Na to, že F-35B dosáhla IOC 31. července 2015 "
            Zaprve tuším právě v bloku 4 má přijít upgrade výpočetních prostředků, takže berem případ vlastně už zastaralýho hw. Ale i tak - dobře, dnešní serverový CPu maj 4x větší frekvenci - kdo má v teda v běžnym hernim počítači dneska 31 jádro
            (F-35 má 31x4 jader na čtvrtinový frekvenci).

            " A nezapomeň, že tenhle výkon fakt není dedikován pro AI úlohy nebo aby na nich běhaly neuronky. "
            No není, protože to k tomu není designován. Ale když se bude dělat autonomní robot, tak potřebnej HW samozřejmě dostane. Podstata sdělení je ta, že když je opravdu potřeba výkon, tak vojenskej hw dostane to nejlepší, co v danou dobu je - a daleko víc, než s čím se člověk běžně potkává.

            Že to pak nutně zastarává je jiná věc.

      • Clavo
        12:05 24.09.2019

        Logik a čo je pre teba vypocetni výkon trošku to upresni.

        • logik
          15:57 24.09.2019

          Výpočetní výkon je výpočetní výkon. Nevím, co je na tom třeba upřesňovat....

  • GlobeElement
    13:34 23.09.2019

    Tohle je ještě daleko, ale kupříkladu autonomně řízené automobily jsou za rohem. A morální dilema, jak se mají chovat, není vyřešeno ani u nich.
    Jak se má autopilot zachovat, když jím řízenému automobilu vběhne do cesty chodec? Má chránit posádku auta a chodce srazit? Nebo chránit chodce a napálit to do kandelábru a zabít posádku auta? Nebo má počítat, koho je víc? Mám v autě dva lidi, chodec je jen jeden, přejedu - mám v autě jen jednoho, do cesty vběhla celá rodinka, naperu to do sloupu?
    Co byste chtěli, aby udělalo auto, když jste ten chodec? A co když jste uvnitř toho auta?

    U robotických vojáků asi nebude takové riziko, že zastřelený civilista je fakt jen civilista. K živému vojákovi může běžet dítě, aby se u něj schovalo, k ocelové obludě nepoběží, ledaže by neslo nálož.

    Ovšem živý voják bude ještě dlouho nenahraditelný. Roboti mohou bojovat na ulicích, na moři nebo na bitevním poli, ale neprolezou barák od sklepa po půdu. Budou to takové autonomní tanky, ne pěšáci.

    • Miroslav
      15:13 23.09.2019

      Osobne si nemyslím, že autonómne autá sú hudbou blízkej budúcnosti. Momentálne množstvo automobiliek má problém vyladiť aj rôzne elektronické vychytávky ktoré sú doslova život ohrozujúce. Napríklad pri predbiehaní niekedy radar vyhodnotí predbiehané ako prekážku a začne brzdiť. Ako teda môže autonómny automobil rozpoznať všetky riziká a možnosti s tým spojené? Počítač dnes proste nie je schopný improvizácie tak ako človek. To je proste fakt.

      • GlobeElement
        15:30 23.09.2019

        Protože počítač je moc přesný. Mozek člověka identifikuje při zběžném pohledu strom jako strom - ve skutečnosti nevíme, jaký strom to je. Víme jen, že je tam nějaký strom. Ale počítač tohle neumí, on musí poznat přesně, o co jde (třeba jabloň v květu) a pak s tím dokáže pracovat.

        Zajímavé je, že tahle schopnost člověka je naučená, nerodíme se s ní. Viděl jsem dokument o slepci, kterému operativně vrátili zrak (no spíš mu jej dali, on byl od narození slepý). Úplně mu tím rozhodili život. Najednou nevěděl, kde je, co je před ním, co se kam hýbe. Jako slepý jezdil na lyžích, jako vidoucí to neuměl. Nepoznal, jestli to před ním je strom, zátaras, stín nebo jen flek na sněhu - musel to přesně identifikovat a to mu chvíli trvalo. Takže byl ve stejné situaci, jako dnes autonomní řízení aut.

        • Miroslav
          16:50 23.09.2019

          Problém počítača nie je v tom, že by sa niečo naučiť nedokázal ale v tom, že nemá dostatok vstupov. Človek sa učí od prvého dňa života. Sleduješ a vyhodnocuješ životné skúsenosti okolo seba bez toho, aby si si to uvedomoval. Vidíš, počuješ, cítiš hmatom, čuchom aj chuťou. Tieto poznatky mozog kombinuje a vytvára vzorce správania a možností. Stroj toto nedokáže.

          • PetrTechnik
            17:26 23.09.2019

            Člověk používá tzv . vágní vědomí, což je určitá forma symboliky, takže třeba strom poznám vždy, i když ten konkrétní strom jsem nikdy v životě neviděl. To v zásadě nelze naprogramovat, počítač tedy musí mít vždy nějaký exaktní znak , podle kterého pozná ,že jde o strom. Člověku to přijde jako naprostá trivialita, ale pro počítač je to nepřekročitelné , zatím.

          • satai
            17:59 23.09.2019

            @petrtechnik

            Práce s pravděpodobností a fuzzy logika jsou tu dávno, stejně jako různé formy subsymbolické reprezentace znalostí...

            A zrovna poznat strom fakt dneska není něco, čím bys mohl oslňovat po konferencích.

          • logik
            19:06 23.09.2019

            Právě todle "vágní vědomí" je doména AI, a jak je vidět i na blbých foťácích, které zvládnou najít na fotografii obličej, se to zvládá vcelku dobře. A rozhodně se AI neprogramuje podle nějakých exaktních znaků, jak tvrdíš.

          • PetrTechnik
            19:55 23.09.2019

            logik: Bez exaktních parametrů nebude fungovat žádný počítač. Zrovna tak by jsi mohl tvrdit, existuje procesor schopný pracovat ještě s jinou informací než je 0 nebo 1. Žádná skutečná AI schopná fungovat stejně jako lidská mysl neexistuje.

          • satai
            21:14 23.09.2019

            @petrTechnik

            Proc pises o necem, o cem totalne nic nevis?

            Ze se neco reprezentuje v nulach a jedickach neznamena, ze nemuzes reprezentovat neco _hodne_ sloziteho. Predstav si ty fuzzy stavy nebo pravdepodobnosti.

            Ze neco (ne)bude fungovat "jako lidska mysl" je uplne jedno. Lidska mysl ocividne neni jedina moznost jak resit netrivilani problemy, kde hraje roli nejednoznacnost.

          • logik
            22:57 23.09.2019

            PetrTechnik:
            Prosím, zkus si zjistit, jak fungují (počítačové) neuronové sítě a pak se do diskuse vrať. Do té doby je diskuse zbytečná.

          • GlobeElement
            08:35 24.09.2019

            Ona ta vágní logika u počítačů je jen taková, jakou naprogramuje člověk. Kdysi se počítače učily rozpoznávat číslice (jakožto člověk, který je mladý už delší dobu si to pamatuju). Úkolem bylo naučit počítač poznat, kdy je klikyhák ještě číslice (a jaká). A on to skutečně poznal. Jenomže - poznal to jen proto, že nevěděl, co všechno může vypadat podobně. Co když to nebyla číslice 2, ale klika od dveří? Pro něj to byla číslice 2.

            Tohle rozlišování kdy se ještě jedná o jednu věc a kdy už o jinou není žádná sranda. Osobně jsem zažil situaci, kdy počítač vyhodnotil jako jednoho z hráčů (pohybová hra na X boxu) i vedle stojící křeslo.

            Dnešní fotoaparáty poznají obličej. Ale poznají, že to není obličej člověka, ale třeba gorily? Nebo není na plakátu na zdi? Nebo to není socha? Je ten člověk živý, nebo mrtvý?

            My si vůbec neuvědomujeme, co všechno bereme do úvahy, když něco rozeznáváme.

          • logik
            11:22 24.09.2019

            "Vágní logiku" člověk neprogramuje, ta se "trénuje". Postaví se neuronová síť a ta se učí "klasifikovat". Takže když ji budem chtít naučit rozeznat gorilu od člověka, tak ji prostě dáme patřičné vstupy a ona se to naučí. A nádavkem se tak naučí rozpoznávat i šimpanze a orangutana, i když jí ho nikdo neukáže.

            A vlastně ve výsledku to bude úplně stejné, jako dnes - jen místo maskáčů, které dělají perfektní maskování pro lidi, budou vojáci chodit do boje v maskách berušek v naději, že tím zmatou umělou inteligenci :-).

            A teď vážněji: Jenže to bude fungovat jen jednou - či spíše ani jednou, protože samozřejmě tvůrce AI bude takovéto věci předpokládat a AI proti nim cvičit. A z podstaty neuronových sítí tak pokrejí podstatně větší spektrum hrozeb, než které je vůbec napadne.

            Takže ve výsledku se IMHO zavedou další maskovací standardy proti AI, které sníží pravdpěodobnost detekce - a bude to zas klasická hra "kdo to udělá líp", jako se teď snaží armády udělat co nejlepší maskáče.

      • danny
        15:12 24.09.2019

        Miroslav: naprosto souhlasím. Na plně autonomní auta v nejbližších pěti letech prostě nevěřím. Myslím, že se automobilky postupně vrátí zpět na zem a vývoj půjde někde směrem "chytrá dálnice" a možnost vytváření optimalizovaného vláčku ve vyhrazeném pruhu. V tuto chvíli většina těch systémů, co se testují, vlastně nejvíc používá kombinaci adaptivního tempomatu a sledování vodící čáry + různě úspěšné čtení značek. Pěkně to funguje v Kalifornii, ale jakmile se dostaneme do míst, kde je občas orvaná krajnice, výtluky a chybějící bílé čáry, značky zakryté vegetací, začínají problémy. Nechtěl bych vidět autonomní vozidlo v roli pražského mama taxi. Človek si dokáže uvědomit, že kolem školy může z poza blbě zaparkovaného SUV vyběhnout desetiletej špunt, jak na to natrénovat neuronku, fakt nevím.
        A to jsme pořád na silnici ve vizuálně konzistentním prostředí, kde se dá soustředit na pár proměnných. Pohyb v terénu je jiná liga. Jak třeba poznat podmáčený terén, nestabilní písek, mokrou a kluzkou trávu, atd...

    • UnionPacific
      16:24 23.09.2019

      Vážený pane,možno uvažujete príliš hlboko a pritom stači stará pravda,že najjednoduchšie riešenie je najúčinnejšie. Takže: Keď mi vbehne na diaľnici do cesty chodec,ktorý tam nemá čo robiť,tak on je vinníkom a nesie zodpovednosť. Auto chráni posádku a chodec nech umrie.
      Keď opitý šofér jazdiaci manuálne na autonomnom aute nezvládne zatáčku a vyletí z cesty,tak chybu spravil on a preto má software povinnosť chrániť chodcov ,a vodiča a posádku poslať na onen svet. To že ich môže byť v aute viac ako chodcov na chodníku,nemá zmysel uvažovať, posádka nesie zodpovednosť za to že nastúpila do auta s opitým vodičom.

      • Miroslav
        16:32 23.09.2019

        Myslím, že problém tak ako si ho popísal nie ani tak technický ako morálny. A tiež je na zváženie či sa vie ten software rozhodnúť v danú chvíľu správne.

        • UnionPacific
          17:43 23.09.2019

          Asi máte pravdu,je to viac morálny problém,ale mne proste príde úplne zcestné vôbec uvažovať o tom,či má auto chrániť posádku alebo chodca ,ktorý na ceste/diaľnici nemá čo hľadať. Samozrejme,toto je len jedna z mnohých možných situácíi...avšak príde mi jednoznačná.

          • Miroslav
            23:00 23.09.2019

            Taký software musí v prvom rade hľadať možnosti ako kolíznu situáciu vyriešiť s pokúsiť sa o to. Až keď príde ku kolízii (jedno či s chodcom alebo so stromom) tak je to nehoda. Stroj proste nemôže vyberať kto má prežiť. Potom sa tiež natíska otázka, že kto by bol zodpovedný za to, že auto zrazí chodca lebo to takto vyhodnotí ako lepšiu možnosť. Ako píše Jirosi, nikto nepovolí jazdiť autu ktoré zámerne zráža chodcov.

          • GlobeElement
            09:04 24.09.2019

            Jenomže řidič (nebo počítač) v kolizní situaci taková rozhodnutí dělá. Pokusit se strhnout vozidlo stranou, nebo ne?
            A jelikož počítač bude mít lepší přehled o okolí, bude vědět, že strhnutí volantu povede ke kolizi se sloupem. Řidič to většinou v tom stresu nevnímá.
            Proto je nutné toto rozhodnutí předem naprogramovat. Koho má počítač zabít?

          • logik
            11:23 24.09.2019

            GlobeElement:
            Ale to je otázka morálky, ne programování. A když jde do tuhého, jde (bohužel) morálka často stranou. Takže se bojím, že todle problém nebude.

          • GlobeElement
            11:40 24.09.2019

            logik - on to problém je, toto se nyní reálně řeší. A jak zde již zaznělo, auta, které zachrání chodce za cenu obětování posádky si nikdo nekoupí. Vědomí, že mne může kdokoliv zabít jednoduše tím, že mi skočí do cesty (a bude to beztrestné) mne od takového vozu spolehlivě odežene.
            Ovšem opačné řešení - přejedu chodce - je zase nepřijatelné pro ty mimo auto. Lidé nechtějí, aby počítač, když zjistí, že jiné řešení zabije posádku auta, zabil chodce.
            Ještě to bude zajímavé.

          • logik
            15:58 24.09.2019

            globe:
            já vím, že se to řeší. Ale ve vojenství to přinejmenším některé státy řešit prostě nebudou. A ostatní se budou muset přizpůsobit.

      • Jirosi
        18:07 23.09.2019

        Jenže, ten problém tak nestojí.
        Problém stojí na tom, kdo si koupí auto co bude upřednostní chodce. Stejně, tak nikdo nepovolí jezdit autu, co bude na ulici přejíždět lidi.

      • Englbert
        06:19 24.09.2019

        Takze hned dnes az nastoupim do busu mhd podrobim sofera dechove zkousce, abych mel jistotu ze je strizlivy. Pokud by totiz byl opily a naboural by, tak jsem za to spoluodpovedny?;-)

        • GlobeElement
          08:56 24.09.2019

          Ty ne, ale dopravce ano. Zodpovídá za své řidiče.

          V případě autonomního vozu je řídící počítač stejným vybavením, jako například brzdy. Pokud je smrt chodce způsobena funkcí počítače, je to stejné, jako když je smrt chodce způsobena špatně vyrobenými brzdami. Nemůže za to uživatel vozidla, ale výrobce.

          • Englbert
            18:18 24.09.2019

            ...posádka nesie zodpovednosť za to že nastúpila do auta s opitým vodičom.
            ---
            Psal jsi neco o posadce.;-)

      • GlobeElement
        08:50 24.09.2019

        To se lehce napíše, když jde o cizího člověka. Co když tím chodcem, co vběhne do silnice, je tvoje manželka s kočárkem? Taky radíš ji přejet?

        • UnionPacific
          15:06 24.09.2019

          Tonvyrieši inak. Proste na každú križovatku kamery so softwareom na rozoznávanie tvári a pokiaľ chodec prejde na červenú,okamžitá pokuta.. .to chodcov naučí že semafor platí aj pre nich. Keby vodiči prechádzali na červenú tak často ako chodci,denne by bolo na cestách 50 mrtvych.

          • Riiiederner
            11:54 18.10.2019

            Na přechodem ti nevyřešíte nic to je mizivé procento z toho kdy vám někdo vběhne před auto nečekaně a né na všech máte zelenou/červenou jde hlavně o situace kdy tam člověka nečekate.

      • danny
        15:23 24.09.2019

        UnionPacific: ona ta právní otázka stojí v rovině trestně-právní odpovědnosti. Pokud řídíš auto a nepřizpůsobíš styl jízdy stavu a povaze vozovky, v důsledku čehož nestihneš zabrzdit před přechodem, neseš odpovědnost a jdeš bručet. Pokud ale soudní znalec zjistí, že se ti v důsledku skryté vady způsobené výrobcem zablokovaly brzdy nebo došlo k jiné závadě v softwarové nebo mechanické výbavě vozidla, což vedlo ke vzniku škody, jedná se minimálně o polehčující okolnost případně o přenesení odpovědnosti na výrobce vadného výrobku.
        U autonomního řízení založeného na strojovém učení se situace komplikuje. Tvoje vozidlo se může naučit chybnému chování na základě špatné interpretace dat sbíraných bez tvého vědomí a bez dozoru dopadu na učící se algoritmy na druhé straně světa někým úplně jiným. Stanovení odpovědnosti, vymáhání odškodného nebo nákladů na léčbu se najednou brutálně komplikuje.

  • palo satko
    12:10 23.09.2019

    Asi si skoro každy skusil počitačovu strategiu alebo Role Playing Game a časom hrania pochopil kde ma hra slabiny a ako vyhrat proti počitaču, aj ked nastavena najvyššia obtiažnost.
    Dnešne hry stoja miliony a vyvojari v nich vytvorili nielen bojovy priestor, počitačove jednotky a ich vyzbroj a o tom všetkom "počitač vie", ale limituju aj pohyb a vyzbroj ludskeho hrača a pribeh sa deje v priestore ktory hrač väčšinou musi spoznavat. Lenže človek nakoniec najde v hre chyby, vždy vyhra a ako mne vraveli synovia: "Tatko ty to hraš uplne nefer!"
    Tu sa dostavame k zakladnemu problemu vojenskych robotov a to je, s akym "moralnym" profilom ich poslat bojovat. Odmyslime si boj s Ruskom, ale prijmime daleko realnejšiu potrebu ziskat spät kontrolu na mestkou častou, ktoru ovladli špecificki, kulturne a nabožensky odlišni pristahovalci vyzbrojeni na urovni dnešneho Daešu.
    Ako bude robot reagovat v prostredi kde učinnym protivnikom môže byt žena alebo dieta? Ako bude rozoznavat vlastny - cudzi, ked obaja, nielen prislušnik regulernej armady, ale aj rebel budu mat rovnake identifikačne znaky. Nechame ho zničit každemu ludskemu jedincovi menšiemu ako 120 centimetrov? Alebo osobe oblečenej v sukni? Teoreticky môžeme prijat model "zabi ich všetkych, Boh si svojich spozna", ale to je potom jednoduchšie a hlavne lacnejšie použit Sarin.
    Druha vec je, že napad mat stotisic rovnakych "celoeuropskych" robotov, je obrovskym rizikom. Protivnik vždy odhali alebo cez zradcu si kupi "chybičku ktore se vloudila" a cela draha armada môže slavnostne a autonomne odpochodovat na šrotisko.
    Osobne si myslím, že problem robot kontra človek davno vyriešil Stanislav Lem, v prospech človeka.

    • PetrTechnik
      12:53 23.09.2019

      Ale člověk bude mít v takové situaci stejné dilema. Zabít mě může i 12ti leté dítě nebo žena. Může jít o sebevražedný útok. Paradoxně robotická zbrań na to bude lépe, proto může být podstatně odolnější. Obětmi dnešních konfliktů jsou ženy i děti, jak v pozici útočníků, tak i nevinných lidí. Pro mě je mnohem horší neochota Evropanů se bránit a pokud dojde k nasazení autonomních robotických zbraní, budou protesty u pseudohumanisticky naladěné části společnosti mnohem větší. Celá západní Evropa, je dnes ve stavu ,že kdyby Ruská armáda obsadila své původní vazalské státy, tak jediný , kdo se bude aktivně bránit budou Poláci. Zbývající státy tzv. Západu přijmou jakoukoliv dohodu s Ruskem, jen aby se uchránily válečného konfliktu. Naštěstí toho Rusové nejsou schopni a asi ani ochotni.

      • palo satko
        13:31 23.09.2019

        A sme tam kde vždy. Rusko je agresor. Lenže v pripade vojny s Ruskom su tie univerzalne hromadne vyrobene euroroboty ešte väšia hlupost. Rusi na rozdiel od Marokancov na predmesti Remeša ich budu schopni na dialku ovladnut a nechat to strielanie pseudohumanistov na euroroboty.

        • satai
          13:36 23.09.2019

          Neblábol.

          • faraonamumu
            15:05 23.09.2019

            satai věcný, jako vždy. Nejstručnější a asi nejomezenější US troll

          • satai
            15:24 23.09.2019

            @farao

            Když ony jsou některé příspěvky tak mimo škálu, že tohle je nejadekvátnější reakce.

            Někde má smysl odpovídat podrobně, někde je to už zbytečné.

            A vážně netuším, kde bereš souvislost s US.

          • Vrata
            15:39 23.09.2019

            faraonu... vam jeste nedoslo, ze palo je rusky troll?? On skutecne casto blaboli sve fantazie.

        • Miroslav
          15:26 23.09.2019

          Nebuďme zbytočne skromní. Rusi vytiahnu z nejakej stodoly supertajný počítač značky Kotenočkin a nielenže vypnú všetky americké zbrane, stíhačky a ponorky ale ich aj otočia proti NATO. A večer už budú bohatieri tancovať kolo ohňa s fľašou v ruke na oslavu víťazstva

          • palo satko
            15:50 23.09.2019

            Ved to čitaj poriadne. Pišem o europskych bojovych robotoch. Len desat rokov bude trvat, než sa politici dohodnu, ktory jazyk bude pre robota materčina a nakoniec sa tak či tak budu vyrabat 4 zakladne jazykove mutacie. Francusky, nemecky, anglicke a "kurwa" polski. No a potom dojde počas dalšich 50 rokov na riešenie: na počet nôh, vierovyznanie, ekologicky pohon, ake ma mat robot pohlavie,... To už Rusi budu mat ten komunizmus.

          • Miroslav
            16:41 23.09.2019

            V prvom rade počítače poznajú len jeden jazyk a to je binarny kód. A to, že akýkoľvek počítač s užívateľom komunikuje v istej jazykovej mutácii na tom nič nemení.

            Čo sa týka časového hľadiska, to je vec politická a nie technická.

            Čo sa tzv. ,,vypínania zbraní" týka, tak iste je možné naprogramovať software s autodeštrukčnou sekvenciu aby nemohla byť použitá proti pôvodcovi. Avšak neviem si dosť dobre predstaviť ako by na bojisku niekto chcel hacknúť napríklad cudziu stíhačku alebo akúkoľvek inú zbraň. To už je oveľa účinnejšia metóda vyvolania elektromechanického impulzu alebo rozptýlenie elektricky vodivého prášku ktorý vyvolá skratovanie obvodov

          • palo satko
            17:20 23.09.2019

            Ja sa nebavim o programovacom jazyku, ale komunikačnom jazyku. Aj Merces, alebo Amezon Echo - Alexa sa s tebou bude bavit v jazyku aky chceš ale samozrejme ho musi mat v systeme.
            To čo si o haknuti nevieš predstavit, urobili Iranci s americkym dronom už davno https://en.wikipedia.org/wiki/...

          • logik
            23:01 23.09.2019

            palo, seš fakt mimo.

        • PetrTechnik
          17:15 23.09.2019

          palo satko : Každý stát je větší či menší agresor. Rusko je zdejší oblíbenec coby agresor. :-)

          • palo satko
            17:37 23.09.2019

            Svet sa zjednodušil. Kedysi sme mali pät nepriatelov: štyri ročne obdobia a kapitalizmus. Dnes dvoch: klinu a Rusko.

    • Poly
      19:27 23.09.2019

      Nedává to ani trochu smysl. Pro začátek, když už jsme u těch her, hry jsou čím dál tím víc dokonalejší a čím dál tím lepší. Když srovnám to, co bylo před 10 lety a pecku jako Metro Exodus, tak je inteligence SP úplně jinde. Především, abych se naučil jak na počítač vyzrát musím, hodněkrát umřít, než přijdu jak na to.

      V reálném boji voják jaksi SKUTEČNĚ zemře a tím to končí. A pak další a další a my nezískáme třeba vůbec žádné data, jak ho obejít. Nemluvě o tom, že robot se může učit a dlouhodobě analyzovat data. A klidně přitom může být zničen. Nahradí ho stejný a nebo ho opraví.

      Ve válce padají i civilní oběti včetně dětí. Vojáci nejsou dokonalí. Robot na tom bude stejně. Taky se splete a taky zcela jistě zabije nevinné.

      • palo satko
        20:57 23.09.2019

        Beriete ten problem, akoby sa riesenie hladalo postupne. Nepodarilo sa, nastupi dalsi. Lenze musite brat riesenie tak, ze sa boja zucastni mnozstvo riesitelov a staci vam jeden uspesny z tisica, ktory oznami spravny postup a je so vsetkymi robotmi "vymalovano". Zmena softwaru u zlozitych systemov je ich Achilovou patou. Ludia si riesenie oznamia navzajom temer okamzite. Nemozete v realnom boji, povedat, pockat musim urobit upgrade!

        • GlobeElement
          09:00 24.09.2019

          Správný postup je ovšem závislý na konkrétní situaci, takže v jiné může být k ničemu.

          Správný postup, jak dostat dítě ze studny je úplně jiný, než když chcete to samé dítě dostat ze střechy.

    • Englbert
      06:30 24.09.2019

      V rusku, cine a podobnych diktaturach kde lidsky zivot moc neznamena to budou mit s vyvojem a vyuzitim bojovych robotu znacne jednodussi nez v demokratickych statech. Nemusi resit civilni obeti a dalsi moralni dilema. Proste je naprogramuji na zabijeni a niceni vsech a vseho. Troufnu si tvrdit, ze roboti z techto zemi budou dokonce mit specialni rezim na potlacovani demonstraci vlastnich obyvatel techto statu.

      • GlobeElement
        09:01 24.09.2019

        To jim brzy dojde munice.

  • fido
    11:15 23.09.2019

    Perfektní článek, vyčerpávající úvaha.

  • PetrTechnik
    10:30 23.09.2019
    Oblíbený příspěvek

    Velmi realisticky napsáno, výborný článek.