Ruské letectvo za oponou ruské propagandy

Su-30SM; ilustrační foto; větší foto / Alex Beltjukov, CC BY-SA 3.0

V ruských médiích se neustále objevují články o nadřazenosti stíhačky Su-57. Ruské letectvo ale do roku 2028 získá pouze 15 sériových stíhaček Su-57. Michail Bolšakov ve svém článku Proč ruské letectvo neporazí USA na webu Vzglajd si však nalil čistého vína ‒ ruské letectvo svého amerického soupeře neporazí.

V úvodu se Bolšakov odvolává na slova Michaila Strelca, šéfkonstruktéra konstrukční kanceláře Suchoj, o technologické a výkonové nadřazenosti Su-57 nad americkými konkurenty F-22 Raptor a F-35 Lightning II. Strelc dokonce upozorňuje na symboliku čísel ‒ prý jde o náhodu, ale součet čísel 22 a 35 dělá právě 57.

Bolšakov upozorňuje na významnější čísla ‒ Rusko zatím neprovozuje jediný sériový Su-57. Dosud vyrobené Su-57 jsou vývojové prototypy. V nejbližších letech ruské letectvo získá pouze 15 sériových Su-57, tedy pouze jednu letku.

Další letouny, jak na svém blogu BMPD upozorňuje Ruslan Puchov, šéf ruského think-tanku CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies), Kreml získá nejdříve po roce 2028. Je to dáno dvěma důvody. Za prvé přijatý ruský státní vyzbrojovací program do roku 2027 nepočítá s nákupem dalších Su-57 a motory nové generace Izdělije 30 mají být dokončeny (včetně zkoušek a certifikace) nejdřív v roce 2025.

Bolšakov však upozorňuje, že „Spojené státy již vyrobily 187 sériových F-22 a více než 320 sériových F-35“. Zároveň Bolšakov připomíná, že Rusko neztratilo schopnost vyvinout a vyrábět nejmodernější stíhací letouny.

„Ruští designéři a průmysl nejen, že překonali nejlepší americké návrhy [F-22 a F-35 - pozn. red.], ale také se s obtížným procesem vyrovnali dvakrat rychleji než konkurenti,“ píše Bolšakov. Su-57 má dominovat v tom, že výkonově odpovídá F-22, tedy je schopen plnohodnotného boje vzduch-vzduch na krátkou i dlouhou vzdálenost, ale přitom dokáže nést (a to i ve vnitřních zbraňových šachtách) širokou škálu výzbroje vzduch-země (jako F-35), včetně střel s plochou dráhou letu.

Je zde však jeden problém. Cesta od vývoje zbraňového systému až po získání skutečného operačně nasaditelného bojeschopného systému je velmi dlouhá. Ostatně komplexnost tohoto procesu můžeme v živém přenosu sledovat u stíhačky F-35.

Zatímco prototypy lze draze vyrábět „na koleně“, pro sériové letouny se musí vyvinout a postavit výrobní linka (svou komplexností si vývoj linky nezadá s vývojem samotného letadla), nastavit vztahy se subdodavateli (pro plynulé dodávky náhradních dílů), postavit provozní zázemí, vypracovat postupy a procesy, které zajistí udržení nových letadel v provozu, vypracovat novou taktiku nasazení (pro využití všech schopností nového letadla), zajistit výcvik pozemního a leteckého personálu, zajistit komplexní letecké testy letadla a zbraní, testy schopností spolupráce s jinými zbraňovými systémy, atd. atd.

Jak připomíná Bolšakov, Rusko se při vývoji nových letadel muselo vyrovnávat (na rozdíl od USA) s drastickým nedostatkem financí. „Podle některých údajů ruská armáda v 90. letech a na počátku 21. století utrácela až 80 % vojenského rozpočtu země pro základní údržbu. Zatímco na nákup nových typů zbraní vynaložila méně než 20 % celkových vojenských výdajů ‒ což je pro armádu světové mocnosti neúnosně málo,“ píše Bolšakov.

V důsledku toho se Rusko soustředilo spíše než na vývoj nových letounů na rozvoj konstrukce stíhačky Su-27.  Výsledkem byl vznik víceúčelových stíhaček Su-30, Su-35 a stíhacích bombardérů Su-34. Tyto letouny nyní tvoří základ ruského letectva a námořního letectva.

Dle ruského autora bohužel tento osud nepotkal stíhačku MiG-29. Projekt slibné lehké jednomotorové stíhačky MiG-33 byl zrušen a nejnovější stíhačka MiG-35 ještě nebyla uvedená do provozu. Ruské letectvo navíc nakoupí zřejmě pouze 30 stíhaček MiG-35, závazně ale bylo objednáno pouze šest MiGů-35, a to s dodáním do roku 2023.

Po roce 1991 bylo v Rusku vyrobeno 118 ks stíhacích bombardérů Su-34, 630 ks víceúčelových stíhaček Su-30 a 84 ks Su-35. Tyto čísla ale obsahují také letouny určené pro export. Ruské letecké síly podle Bolšakova provozují pouze 108 letounů Su-34, 194 ks Su-30 a 70 ks Su-35.

Otázkou je, kolik těchto letounů je skutečně nasaditelných. Jakákoliv hodnota nad 70 % je úspěch, ale připomeňme, že Američané s letouny F-22 a F-35 dosáhly v roce 2017 nasaditelnosti pouze 50 %. Jinak řečeno, při nasaditelnosti 70 % zhruba 100 letounů Su-30, Su-34 a Su-35 je kvůli servisu a oprav vždy odstaveno. Hodnota 70 % přitom může být obecně klidně menší, ale jen s velkým úsilím větší.

Zajímavé je, že Bolšakov se vůbec nebaví o letounech MiG-29, buď kvůli jejich malému počtu ve výzbroji nebo z důvodů jejich nízkého podílu na celkové bojové hodnotě ruského letectva.

Pokud se budeme bavit o americkém letectvu, tak to má ve výzbroji kromě výše uvedeného počtu F-22 a F-35 také 941 stíhaček F-16C/D, 235 ks F-15C/D a 212 ks F-15E. Nesmíme také zapomenout na americké námořnictvo s 267 ks F-18A/B/C/D a 512 ks F-18E/F. Americká námořní pěchota může nasadit 277 ks F/A-18A/B/C/D. Americké letecké síly tak mají papírově osmkrát více stíhacích letadel než jejich ruští konkurenti. Přitom nepočítáme ostatní země NATO...

Bolšakov také varuje před velkou rozmanitostí typů a verzí letadel zavedených v ruském letectvu, a to dokonce v rámci jedné letky.

„Ozbrojené síly zavádějí letadla podle principu ‚pro každého trošku‘,“ píše Bolšakov s tím, že nejnovější letouny jsou po kusech dodávaný do každé jednotky. „Tento princip, ačkoli umožňuje jemné ‚rozdělení‘ nových letadel podél ozbrojených sil a dává jednotkám alespoň zlomek nové technologie, okamžitě vytváří problémy pokud jde o výcvik pilotů, údržbu, zásobování a opravy samotných letadel.“

Ruské letecké jednotky se tak musí vyrovnat s dvěma úkoly, s přeškolením pilotů na nové stroje a zároveň s prováděním bojových misí se starými letadly, což vede k „frustraci a zmatku v stíhacích plucích.“ Kromě toho pluk často neví, kdy dorazí některý z těchto vzácných strojů, takže nemohou plánovat příslušné personální pohyby,“ píše Bolšakov.

Podle ruského autora v dobách Sovětského svazu se přezbrojovaly celé pluky a divize ve velmi krátkém čase, což umožnilo rychlou rekvalifikaci desítek či stovek pilotů. Plnohodnotné bojové jednotky s novými letouny tak vznikly do dvou až tří let.

„Dnes je údajně bravurní dodávka dvou, tří, čtyř nových letadel do jednoho či druhého pluku ‒ tedy dokonce ani ne do letky! Pouze několik pilotů z celého pluku se školí na nové letouny, ostatní jsou nuceni být spokojeni s morálně a fyzicky zastaralým vybavením,“ uzavírá svůj článek Bolšakov.

Zdroj: Vzglajd

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Belgie jako nový uživatel stíhaček F-35A Lightning II

Po zdlouhavém výběrovém řízení oznámila minulý týden Belgie vítěze tendru na náhradu letounů F-16. Tím se stala společnost Lockheed Martin, která Belgii nabízí letouny páté generace F-35A Lightning II programu Joint Strike Fighter (JSF).

Lobbování za stíhačku Su-57 v ruských médiích

Ruské ministerstvo obrany pořídí prozatím jen jednu letku nových ruských stíhaček páté generace Su-57. V ruských médiích ale firma Suchoj pokračuje v lobbování za svůj stroj. Nejnověji Michail Strelec, hlavní konstruktér konstrukční kanceláře Suchoj, Su-57 označil za pokročilejší a univerzálnější letadlo než americké typy F-22A Raptor a F-35 Lightning II.

Nasazení ruských stíhaček Su-57 v Sýrii

Před několika dny ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video z únorového nasazení dvojice prototypů stíhaček Su-57 v Sýrii. Letouny provedly deset misí a údajně v jednom případě použily perspektivní ruskou řízenou střelu vzduch-země Ch-59MK2.

Sloní chůze stíhaček F-35A Lightning II

Příslušníci 388. stíhacího křídla a přidruženého rezervního 419. stíhacího křídla ze základny Hill Air Force Base v Utahu poprvé vyzkoušeli se stíhačkami F-35A Lightning II taktiku „sloní chůze“. Jedná se o taktiku amerického letectva (USAF) s cílem na rozjezdové dráze seřadit a následně velmi rychle vyslat do vzduchu největší možný počet letounů.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 14
  • premek
    21:54 05.12.2018

    Málokdo ví, že systém VVS RF je organizován zcela jinak než v zemích NATO. Pravdou je, že výroba Su-57 není dostatečně rychlá a také to, že se rozpočet RF drží v minimálním zadlužení. Ono na sekeru vyprodukovat něco, co není v bojových situacích vůbec odskoušeno, to je specialitou USA, proto ten obří a stále rostoucí (oficiálně uměle snížený) veřejný dluh. V podstatě je situace VVS RF oproti USAF lepší než se může leckomu zdát. Jde především o důsledný systém národní obrany, který je pečlivě provázán včetně neustále výrazně zlepšovaných prostředků REB na mnoha úrovních a s mnoha prostředky. Vesmírná složka pak disponuje tím, oč kdysi na papíře a na videích usilovaly USA - lasery, elmag flashe atd. jsou tím, co na bázi zcela autonomního elektronického systému je v praxi imunní vůči všemu, čím disponují USA. Navíc těm je odepírán do roku 2014 existující systém globální podpory, což si USA vysloužily za destruktivní parazitování a globální vojenské zásahy destabilizující situaci v různých částech světa a tím i globálně.

    Suma sumárum, omezený náběh Su-57 do aktivní služby by byl tristní, kdyby neexistoval onen obranný systém. v podmínkách, kdy nástupci Chibiny a Krasuchy jsou nyní "onboard", rázem je prosté porovnání sil podle počtu jednotek zcela postavené na hlavu - pár Su-57 může sundat za pomoci PVO vše, co se na nebi komunikující v cizím kódu objeví. Navíc tu jsou ve vývoji věci, o nichž se sami Rusové moc nešíří, protože proč udkrývat karty před záludným protivníkem, který si s mezinárodními dohodami hlavu neláme?

  • Shania
    12:15 02.12.2018

    Czertik: 5) modernizace jsou zaplacené, ale kapacita dep je zatím nedostatečná a je to rozplánované postupně až do FY2020

    ve FY2019 to jde tempem 9-11 strojů čtvrtletně, v FY2020 15-22 čtvrtletně. Celkem jde o 141 strojů.
    F-35A LRIP 2-5: 46 strojů (2-6 čtvrtletně)
    F-35A LRIP 6-8: 56 strojů (11-15 čtvrtletně vše v FY2020)
    F-35B 27 strojů (1-3 čtvrtletně)
    F-35C 12 strojů (1-2 čtvrtletně FY-2018-19)

    ---

    system který využívá F-35 rozhodně má ještě dlouhou cestu k tomu než bude plně odladěn, všechno je pořád ve fazi učení a zkoušení nových postupů.

    A do toho vstupují nové technologie, jako 3D tisk součástek.

    https://3dprintingindustry.com/news/u-s-marines-3d-print-f-35-part-to-save-70000-138484/

    https://3dprintingindustry.com/news/u-s-marines-3d-print-f-35-part-to-save-70000-138484/

    ---

    Na nekterých ruských základnách mají mít piloti i 100-150h, což je docela dost, hlavně v porovnání s tím co mají naši piloti. A je to rohodně velké zlepšení než co měli v 2000.

    Jejich největší problém ale je, že aspoň pokud vím, tak nic neudělali s doktrínou nasazení letectva a to se nezměnilo od dob SSSR...

  • Czertik
    02:06 02.12.2018

    fenri
    "1.) Vy víte, jaký nálet mají ruští piloti ve srovnání s našimi, či jinými NATO?
    2.) Vy víte, že ten nálet je u všech jednotek +/- stejný?
    3.) Vy víte, že jednotky s vyšším náletem mají nižší provozuschopnost?
    4.) Vy víte, jaká je provozuschopnost ruských letadel?
    5.) A jaká je ta provozuschopnost očištěná od vlivu momentálního zafinancování (ve válce lze soudit, že armáda bude absolutní priorita)?
    6.) Vy víte, jaká je jejich servisní náročnost, co se týče náročnosti na diagnostiku, technické a personální vybavení? "


    1. nalet pilotu nato neni tezke najit, ty data se bezne zverejnuji (vuz treba acr kdyz zverejni planovany/skutecny pocet hodin na gripena ci pilota.). zjisit to u ruskych pilotu je o neco slozitejsi, ale prave proto sem se tebe ptal jaky je, protze se stavis do pozice experta na rusko.
    2, nalety na konkretni jednotku me nezajimaji. statisticky dulezitejsi je prumerny nalet na jednotky/stroj.
    3. sem tvrdil ale neco jineho - jen to, ze letadla co casteji litaji musi byt casteji v udrzbe. ale abych ti odpovedel - to zalezi na okolnostech.
    a) pokud mas jednotku kde ty letouny predtim jen staly a kdy bylo jendo jestli sou provozuschopne nebo ne, tak u tehle jednotky je temer jistota, ze s vyimi nalety pujde provozushopnost nahoru, protoze budou muset ubojeschopnit i stoje ktre by driv nemusely
    b)jednotka nemela koprivaky, provozovala je bezne, ale mechanici meli spoustu volneho casu, takze pri vysim provozu budu misto hrani karet udrzovat letadla, tady zustane bojeschopnost +- stejna.
    c) jednotka nemela koprivaky, a mechanici se moc nenudily, ale volneho casu moc nemeli. ted kvuli vetsimu naletu nebudou stihat opravy, takze bojeschopnost logicky pujde dolu.

    Samozrejme vse za predpokladu, ze maji na sklade dostatek funkcnich nahradnich dilu, jinak vlivem vetsiho naletu ti zacnou nd dochazet a bojeschopnostr pujde logicky dolu.

    4. prave na to sem se tebe pral jako experta na rusko, dany udaj pro nato neni problem dohledat, bezne se zverenuje.

    5. absolutne irelevantni. pokud sou jak amici tak i rusove v miru , tak pro ne plati stejna pravida (a stejne tak pokud sou ve valce).
    Btw, nepripadas si v tomhle pripade tak trochu pokrytecky ? Na jedne strane se snazis podsunout, ze rusove maji nizkou bojeschopnost kvuli podfinancovani na udzbe ( a ne kvuli kvalite udrzby/letounu , vycviku ), ale na druhou stranu ti nevadi se vysmivat nizke bojeschopnostu f-35 , ktera je prave ze tak nizka i kvuli tomu, ze amici nechteji jen tak dat pres mld dolacu na to, aby se zmodernizivaly nejstarsi letouny a jejich bojeschopnost by se tak zvysila (jak spravne napsal shania)

    6. opet absoslutne irelevantni, protze ja se ptam na VYSLEDEK, ne na to jak moc narocne, at uz financne, lidsky ci vycvikove se k onomu vysledku doberes.


    A pak k tem vasim prihodam z opravy aut apod, mate pravdu v tom, ze treba vymenit uhliky u vadneho dynama je lkevnejsi nez mernit uplne cele, polu s dalsimi komponenty, to same oprava onech vadnych klicu, ale to neplati vzdy.
    Vezmi si treba u toho dynama by nebyly spatne uhliky, ale treba spalene vinuti, to uz by se hledalo a opravovalo o neco hure.
    Vezmi si treba takovy fen za tisicovku ci jen o drazsi, tak ten by se ti pomalu ani nevyplatilo ho rozebirat, protoze pod hodinu opravy se neuctuje, a dneska ti je nikdo nebude opravovat s platem pod 120 kc/h (a firma uctovat pod 200) - takze uz jen to rozebrani by te stalo 20% ceny noveho vyrobku, takze pokud by nebyla rozbitra doslova korunova polozka, tak by vzdy novy vysel levneji nez jeho oprava.

    A nebo si promluv s kymkoliv kdo opravuje pocitace, tiskarny, mobily apod - ztak vsichni ti reknou, ze prakticky vzdy je levneji objednat rovnou cely nahradni dil (desku) nez hledat ktery ze ten kondenzator , svab ci jina soucastka je spatna.

    Co se tyka mechaniky - tak ano, tam muze byt mistni oprava jak rychlejsi tak i levnejsi, ale to narazi na zasadni problem a to mit u te opravy inteligentniho a kvalifikovaneho cloveka. A jak tu bylo spravne vzpomenuto - drviv ti letadla spravovali inzenyri, dneska ti ji delaji lidi pomalu se zakladkou, protoze inzenyr ti pujde za lepsima penezma do soukromeho sektoru, a na vymenu soucastek nic levnejsiho nez cvicenou opcici se zakladkou nesezenes - zvlast v dnesni dobe, kdy je velky tlak na co nejmensi platy, a to, abys vysvetlil vedoucimu ze clovek za 3x vetsi plat by mu byl schopny usetrit 10x tolik na cene nahradanich dilu, prave proto ze vi, co ma delat a kde je problem...by vyzadovalo jeste vzacneji ukaz - mit inteligentniho managera.
    Takze dneska se to dela tak, ze mito toho aby dotycne opravy se delali na miste od 50 ruznych inzenyru, tak ty rozbite dily proste posle 50 cvicenych opic vyrobci, ktery tam ma 5 inzenyru co je opravuji. No a podle marze jakou ma vyrobce tak uz ty dily se rovnou tridi na opravit/vyhodit.

  • Falko
    10:35 01.12.2018

    K samospasitelnosti ruských samolotov.Keď máte v každom lietadle iný typ avioniky,väčšinou nepodporovateľny je vam opravitelnost pajkovackou a kladivom na prd.Rodina SU30/34/35 sú krásne a mechanicky dobré stroje chyba je ,že nie su standardizovane čo sa tyka elektroniky.Naproti tomu standardazicia trebars u F35je vdaka modularnosti vysoka.Je jednoduchšie vymeniť cely box ,ako hľadať poruchu v niečom k čomu nemam riadne podklady to zabere čas aj skvelemu mechanikovi.....O US technike nemám prehnané predstavy,kvôli skusenostiam s renomovanymi vyrobcami.Za posledné roky chodim meniť diely,ktoré sa pár rokov dozadu vôbec nemenili.Hlavne kvôli nižšej materialovej kvalite,poddimenzovaniu a neodbornemu zostaveniu celkov.Takže tak......Podľa mna ani jedna strana nemá úplnú pravdu,ta je niekde v strede.Nasaditelnost v boji bude cca rrovnaká resp.skôr US technika na tom bude kusok lepšie

  • Jara
    15:21 30.11.2018

    Torong
    O F35 jsem vyjímečně nic nepsal, a do stresu se dostane blbec co neví co dělat když mu vyběhne deset chybových kódů, které zapříčiní jedna laciná věc bez elektroniky tudíž ji nemá v seznamu chyb a mění dokola půl auta/letadla bez výsledku.. to je o čem píšu

  • Torong
    15:14 30.11.2018

    @Jara
    Ano,mechanici na F35 jsou lemplové, neumí používat diagnostiku a vlastně Aš ani šroubovák...

  • gangut
    15:14 30.11.2018

    Jiroši
    Ale tu sa nebavíme o alternátoroch a uhlíkoch v cenách rádovo tisíc a desať Kč.
    Taký Airbus má len pre systém primárneho riadenia 7 počítačov, ktoré elektronicky ovládajú 22 aktuátorov a sú prepojené s x čidlami a blokmi autopilota, diagnostiky, zapisovačov atď. Každá položka v cenách rádovo niekolko sto tisíc dolárov. Nikdo nikde nemá plný sklad "krabičiek" aby si ich menil ako ho napadne. BITE je sice fajn, ale pre každý prípad sa nedá použiť a niekedy je vyslovene kontraproduktívny.
    Počítače vám po lete v post flight reporte vyplujú kvantum závad, ktoré za letu nastali. Niekde vyskočí nejaký parameter a počítač ho zaznamená. A údržba rieši.
    Klasický Boeing 737 je konštrukcia zo 60 rokov, v riadení lán ako v chmelnici, zoriadovanie jedna nočná mora, ale v prevádzke len lejete olej. Takže asi tak.
    Moderné technológie sú super ale často sú skor na oštaru. Pretože tú istú prácu dokážete spraviť aj jednoduchšie a hlavne efektívnejšie.
    A to je typické pre ruský a americký prístup k technickým riešeniam.

  • Torong
    15:11 30.11.2018

    Zvláštní je, že ani takového renesančního člověka jako je Fenri nenapadlo, že šťourat se v elektronickém modulu radaru a pájet v něm uhlíky nebo lambda sondu je přímo na letišti nesmysl. V rozumně nastavených procesech se to dělá tak, že se vytáhne špatný modul, osadí se dobrý a ten vadný se pošle do opravy do odborné dílny. Odtud se pak vrátí do skladu jako repasovaný.

  • Jara
    14:59 30.11.2018

    Raziel87
    Ne jsou to lemplové ikdyž mají na dílně špičkovou diagnostiku, tak umí jen načíst chyby, smazat chyby já hodiny proseděl nad nalogovanými daty napěťových křivek veškerých senzorů a actutatorů spalovacích motorů a nejen to já ty mapy pro jednotlivé členy soustavy řízení spal.m. i psal, takže z toho co je pro nikoho nic neříkající snětí čar já dokážu vidět průběh spalování a funkčnost jednotlivých členů.... a jak říká fenri ty softy jsou triviální, ale je třeba rozumnět tomu co nám říkají;)

  • Jirosi
    14:58 30.11.2018

    Raziel87: +1

    Jara: To byl příklad...

    Tady vedeme diskuzi o tom zda je super opravit si to sám. Což skvěle raziel87 je skoro na plný úvazek práce, získaní informací.

    Tedy armáda nečeká od pilota, že po 8h letu ještě vezme laptop a udělá si diagnostiku letadla...

    Tohle je totiž přesně to samé jako chytrá munice. Ano, je drahá. Let a jeho zajištění druhý den je asi tak 100x dražší...

    Vždy je rozhodující co je pro vás cennější. Jestli cena času, aby stroj běžel(letadlo bylo připraveno), nebo cena opravy... A kdo má a nemá peníze víme.

Stránka 1 z 14