Životní příběh ruské stíhačky Su-35

Su-35, v pozadí Su-57 (PAK FA); větší fotoOleg Beljakov; CC BY-SA 3.0

Francouzský časopis Air & Cosmos zveřejnil článek Tout sur le Su-35 popisující “životní příběh” ruské víceúčelové stíhačky Su-35. Náš článek vychází ze zkráceného přepisu, který vyšel na ruském blogu BMPD.

V roce 1988 firma Suchoj vyrobila hloubkově modernizovanou stíhačku Su-27, označovanou jako Su-27M. V devadesátých letech byla Su-27M nabízená k exportu pod označením Su-35. Letouny Su-27M/Su-35 byly několikrát vystaveny v zahraničí, počínaje leteckou show v anglickém Farnboroughu (1992), ale nikdy nenašly zákazníka.

 

 

Některá vylepšení Su-27M, jako kachní křídla, radiolokátor nebo vektorování tahu motorů, našly využití u stíhačky Su-30MKI.
 

Letouny Su-30MKI vznikají ve výrobním závodu v Irkutsku, dnes známém jako Korporace IRKUT a patřící pod Sjednocenou leteckou korporaci (OAK). Nosným výrobním programem korporace IRKUT je rodina bojových letounů Su-30, obojživelné letouny Be-200 a vojenské výcvikové stroje Jak-130.

 

Dalším výrobcem letadel rodiny Su-27 je Komsomolskoamurské letecké výrobní sdružení J. A. Gagarina (KnAAPO). Podnik ale v minulosti vyráběl jednoduší verze Su-27, jako jsou Su-27SK a Su-30MKK/MK2 pro čínské letectvo.
 

V důsledku zaostávání KnAAPO se v roce 2003 objevil projekt stíhačky se staronovým názvem Su-35 (v ruském letectvu označována jako Su-35S; Су-35С), která měla zachránit konkurenceschopnost KnAAPO. Protože Su-35 byla určena pro vývoz, vývoj stíhačky plně financovala firma Suchoj. První Su-35 vzlétl 19. února 2008.

 

Pro Su-35 se však nedařilo najít zákazníky (rozhovory s Čínou se vlekly) a proto ruská vláda přišla se záchranou během moskevské výstavy MAKS-2009 objednala 48 letadel pro ruské letectvo.

 

Testy Su-35 však postupovaly pomalu kvůli problémům s integraci avioniky. Stíhačka Su-35 oficiálně splnila všechny státní zkoušky (splnila všechny technické požadavky ruského letectva) 2. října 2017.

 

Ve skutečnosti však dodávky Su-35 ruskému letectvu začaly již před několika lety. 12. února 2014 byla první dávka 12 letounů slavnostně předána 23. pluku stíhacího letectva na letišti Dzjomgi (výrobní letiště KnAAPO) v Chabarovském kraji u hranic s Čínou.
 

V prosinci 2015 (opět z důvodů neexistence zahraničních zákazníků) ruské ministerstvo obrany objednalo dalších 50 letadel. Prvních deset letadel této objednávky letectvo převzalo na konci roku 2016. V listopadu 2017 ruské letectvo již provozovalo 64 Su-35.

 

Su-35 v Sýrii

 

Prvního bojového nasazení se Su-35 dočkala v Sýrii, kam byla převelena v lednu 2016 po sestřelení ruského taktického bombardéru Su-24M tureckým letectvem. Su-35 byla vybavena střelami vzduch-vzduch R-27, R-73 a R-77-1. Některé letouny nesly 250kg "hloupé" bomby, ale na žádné fotografii nebyl zobrazen Su-35 s raketami vzduch-země.

 

Stíhačky Su-35 byly v Sýrii vybaveny systém radioelektronického boje Chibny. Posádky Su-35 v Sýrii velmi rychle rotovaly, aby co nejvíce posádek získalo bojové zkušenosti. Získávání bojových zkušeností, výcvik a testování posádek a také propagace, byly hlavním důvodem nasazení Su-35 v Sýrii, protože většina úderu na pozemní cíle prováděla jiná letadla a vrtulníky.

 

Podle současných plánů do roku 2020 ruské letectvo obdrží 98 stíhaček Su-35, poté ruské letectvo začne přecházet na stíhačky páté generace Su-57. Druhá fáze testování Su-57 (s novými motory Izdělije 30) se ale protahuje a je velmi nákladná.
 

Důležitým hybatelem programů Su-35 a Su-57 je sociální aspekt. Su-57 má být vyráběna ve firmě KnAAPO, ale ta musí vyrábět minimálně 20 stíhaček ročně, aby byla v plusových číslech. Pokud nebude Su-57 připravena a exportní objednávky na Su-35 nebudou stačit, ruské ministerstvo obrany objedná další Su-35, i když vlastně nebudou potřebné (něco podobného se stalo nedávno s exportní MiG-35).

 

Hlavní prioritou je získávání velkých exportních objednávek pro Su-35. Dlouho očekávaná smlouva s Čínou o dodávce 24 letadel byla podepsaná v roce 2015. Jednání mezi oběma zeměmi trvaly téměř deset let. Rusové přitom tvrdili, že chtějí prodat nejméně 48 letadel, ale Číňané chtěli nakoupit tak málo letadel, jak je to jen možné.

 

Podmínky jednání nejsou známy a ještě méně je známo o čínských plánech. Spekuluje se, že Čínu více zajímaly technologie motorů AL-41F1S a radarové technologie, než samotná letadla.  

 

Propagační video Su-35

 

První čtyři Su-35 byly dodány do Číny v roce 2016. V letech 2017 a 2018 Čína získá deset letadel každý rok. Letouny jsou dodávány se standardní výbavou, s některými úpravami pro instalaci čínského vybavení a zbraní.

 

Možný obchod se rýsuje v Perském zálivu. Šéf Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci Dmitrij Šugajev uvedl, že Spojené arabské emiráty (SAE) chtějí “několik desítek” Su-35. Podle jiných odhadů půjde o objednávku 12 až 24 strojů.

 

SAE v současné době provozuje flotilu letadel F-16E/F Desert Falcon a Mirage 2000-9. Otázkou je jak tendrem zamíchá nově schválená modernizace “arabských” F-16E/F Desert Falcon v hodnotě 1,65 miliardy dolarů, kterou zajistí Lockheed Martin. V každém případě Su-35 v SAE soupeří především s evropskými stroji Rafale a Eurofighter. Navíc Washington zvažuje i prodej F-35A Lightning II do SAE.

 

Indonésie objednala 11 stíhaček Su-35S, které doplní 15 stíhaček Su-27 a Su-30. Ostatní potenciální zákazníci, jako je Libye a Venezuela, mají existenční problémy a nemohou si dovolit nová letadla.

 

V srpnu 2017 uvedl Jurij Borisov, zástupce ruského ministra obrany pro vyzbrojováni, že během syrské kampaně si Su-35 nezaslouží nic jiného, než chválu a není o nic horší, než Su-57 “první etapy”.

 

Hlavní rozdíl mezi Su-35 a Su-57 je v trupu. Obě letadla jsou vyráběna ve stejném podniku, se stejným vybavením a přibližně se stejnou jakostí výroby. Proudové motory jsou téměř identické a liší se pouze v řídícím systému. Su-57 druhé etapy s motory Izdělije 30 má mít lepší vlastnosti. Teoreticky lze instalovat Izdělije 30 i do Su-35.

 

Letecká akrobacie Su-35 na letecké show MAKS 2017
 

Důležitý rozdíl je v radaru. Su-35 má radiolokátor N135 “Irbis” a Su-57 nejnovější radiolokátor N036 Belka s nepohyblivou plošnou fázovou anténou a elektronickým snímáním (AESA). Zbraňové systémy obou letadel jsou přibližně stejné.

 

Na letounech Su-35 a Su-57 "první etapy" je použit motor AL-41F1 (Izdělije 117S), přičemž jde o hloubkovou modernizaci motoru AL-31 stíhaček Su-27. Jediný rozdíl je, že Su-35 má samostatné řízení motoru a Su-57 má komplexní systém řízení letu i motoru. Maximální tah AL-41F1S (verze AL-41F1 pro Su-57) je 86,3 kN, s přídavným spalováním 137,3 kN a v nouzovém režimu 142,2 kN.

 

Radar N135 “Irbis” navrhl Vědecko-výzkumný institut V. V. Tichomirova a vyrábí ho Rjazanský výrobce nástrojů. N135 “Irbis” je dalším vývojovým stupněm radaru H011M "Bars" letounu Su-30MKI. N135 má oproti svému předchůdci větší dosah, větší rozpětí detekce, vyšší odolnost proti rušení a lepší rozlišení.

 

Na vzdálenost 50 km Irbis rozliší cíle letící od sebe 50 až 100 metrů. Irbis dokáže sledovat až 30 cílů a na osm z nich navádět střely vzduch-vzduch s vlastním aktivním naváděním. Na dva cíle mohou být současně odpáleny střely vzduch-vzduch s poloaktivním naváděním.V režimu vzduch-země Irbis navede zbraně najednou na čtyři pozemní cíle.

 

Elektro-optický zaměřovací systém OLS-35 odhalí cíl velikosti Su-30 na vzdálenost 90 km ze zadní polosféry, z přední polosféry na vzdálenost 35 km. Současně OLS-35 umí sledovat až čtyři cíle. Dosah laserového dálkoměru, který má přesnost 5 m, je 20 km v případě vzdušných cílů, resp. 30 km v případě cílů pozemních.
 

V blízké budoucnosti Su-35S získá nejnovější střely vzduch-vzduch R-37M dlouhého doletu a R-74M krátkého doletu. Střela R-37M má hmotnost 510 kg, bojovou hlavici 50 kg a dolet je 200 km. R-37M na cíl navádí vlastní palubní radiolokátor. Su-35 unese až čtyři tyto střely.

Zdroj: BMPDAir & Cosmos

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Eurofighter, F-15 a Rafale: Katar si kupuje přízeň Západu

Malá, ale velmi vlivná a bohatá ropná země Blízkého východu, Katar, se rozhodla provozovat hned tři typy stíhacích letadel – Eurofighter Typhoon, Boeing F-15QA a Dassault Rafale

Polsko hledá nástupce Su-22 a Mig-29: Kandidáti představeni

Polský Inspektorát pro vyzbrojováni zveřejnil výsledky analýzy trhu, která měla určit možné nástupce polských stíhacích bombardérů Su-22 a frontových stíhaček MiG-29. Své podklady poslalo pět firem, z toho čtyři výrobci bojových letounů.

Stíhačky F-35B Lightning II pro japonské a jihokorejské námořnictvo

Japonské a jihokorejské námořnictvo se zajímá o víceúčelové stíhačky F-35B Lightning II s krátkým vzletem a kolmým přistáním STOVL (Short Take-Off and Vertical-Landing). Letouny mají operovat z vrtulníkových nosičů třídy Dokdo a Izumo.

Ruský Rostech – současnost a plány zbrojního giganta

Ruský státní technologický holding Rostech je obří společnost sdružující nejvýznamnější ruské podniky se strategickou zbrojní výrobou. Díky rozhovoru Sergeje Čamezova, šéfa Rostechu, pro ruský deník Kommersant, si můžeme udělat představu o současném i budoucím stavu ruské zbrojní výroby.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 12
  • raziel87
    12:42 05.01.2018

    2 darkstyle

    ta fotka, kterou si postnul, ta byla na zahraničních webech dementovaná už 2.1.2018!!! - zde na AN o tom chlapi psali taky několikrát, čti než něco postneš. Na AK od 3.1 stejná písnička - chápeš jak se šíří střepiny od minometného granátu? evidentně ne

  • raziel87
    12:38 05.01.2018

    2 darkstyle

    neříkají ti blesk? čteš diskuzi??

  • darkstyle
    12:05 05.01.2018

    http://dnes.dir.bg/gallery.php?id=26753048&page=0#topnav

    tuna mate foto snicenej stihacky..
    uz je o tom aj novy prispevok tuna..

  • flanker.jirka
    09:31 05.01.2018

    Shania: jestli mají na té základně vše takto vyrovnané v řadě u sebe, jako na přehlídku, tak to nebude problém poškodit 6 letadel byť jednou dobře ulítlou minou.
    Od čeho je "špinavý spodek" trupu u trysky?

  • Slavoslav
    09:28 05.01.2018

    semtam

    tak na tych fotkach zase nejaky extremny dazd nevidno. Mokra betonova plocha a na to ti fakt vela netreba a zase metoblue i ked je presne nejaky ten milimieter hore dole im ujde z casu na cas

    A co sa tyka zelene popri drahe.

    Zrejme im tam zostala namalovana trava od poslednej Putinovej navsetvy. Ak si pozries videa z jeho decembroveho vyletu tak miesta kde bola trava udrziavana (pokosena) a neboli plne starej travy ktorej byle trcali do hora (schvalne si niekedy vsimni aj v nasom podnebi neudrziavane luky a porasty, budu sa ti javit ako suche lebo nedovolia novej trave vyrast) su krasne zelena a bujne porastene.

    Nie Syria nieje jednoliata pust ako si tu niekto predstavuje

  • Shania
    00:04 05.01.2018

    Aspon ta s cislem 29 by ze syrie být mohla, ale uvidime.

    http://www.acig.info/forum/download/file.php?id=26773&sid=89b66e575a68522ba8cf6901df9bce27&mode=view

  • semtam
    00:02 05.01.2018

    logik a flanker.jirka

    Počasí v Látakíi 31.12.2017 a 1.1.2018 se uvádí, že napršelo první den 1.5 mm srážek a druhý den 1 mm srážek. Slovně takovýto úhrn srážek se nazývá mrholení. Pro představu vydatný déšť je cca 10mm za hodinu. Od 26. do 30. 12.2017 bylo počasí bez srážek.

    https://www.meteoblue.com/cs/po%C4%8Das%C3%AD/p%C5%99edpov%C4%9B%C4%8F/archive/l%C3%A1zik%C3%ADja_s%C3%BDrie_173576

    SKORI si všimnul poměrně sytě zeleného a dalo by se i říci hojně zastoupeného travního porostu v pozadí. To už na Sýrii opravdu nevypadá. Ale je tu možnost, že vojáci natírají trávu na zeleno, plus dosev a závlaha.

  • Jan Grohmann
    23:58 04.01.2018

    Pánové, netvořte geopolitickou mytologii. Aspoň ne na AN. Na internetu máte mnoho příležitostí, kde může diskutovat o stínech na fotkách.
    Je úplně ukradené, kolik letadel bylo zasaženo. Pro nás i Rusy by bylo rozhodně lepší, kdyby měli Rusové co nejmenší ztráty. Tohle nám nijak nepomůže.
    Počkejte do zítřka, kdy na tohle téma přineseme článek.

  • flanker.jirka
    23:45 04.01.2018

    SKORI: teď jsem znovu shlédl tu první fotku, na kterou odkazoval Shania, bylo by dost divné, pokud by mina nebo výbuch nějaké rakety poblíž otevřel jeden kus výškovky nahoru a druhý dolů.
    K počasí asi jen tolik, že v Syrii je největší procento srážek v zimním období a teploty jdou také dolů. (čirou náhodou dnes si po 30 letech užívají sněhovou nadílku třeba na Floridě a předminulý týden i v Řecku)

  • logik
    23:45 04.01.2018

    Skori:
    Ne, že bych tvrdil, že ty fotky jsou pravé, ale v sýrii že nemůže být zamračeno?
    https://en.sat24.com/en/tu/infraPolair
    A že tam nemůže pršet?
    https://en.sat24.com/en/tu/infraPolair
    za leden tam naprší 200mm - výrazně více, než v ČR.....

    Uvědom si, že nejde o vnitrozemskou poušť, ale pobřeží....

    semtam:
    A vojska NATO tenkrát napadli Srbsko, nebo ne?
    Můžeme se bavit, jestli tam byla akce Ruska v právu či nikoli, ale tvrdit, že Rusko nenapadlo Gruzii je nesmysl.

Stránka 1 z 12