Strategie Kremlu: Balancovat na hraně třetí světové války

Podle článku Rusko osamoceno: Proč nikdy ... Více

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního ... Více

Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA ... Více

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ... Více

Letecká technika

Gremlin: Cesta ke zničení ruské protivzdušné obrany

Datum přidání 23.09.2016    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 37 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká agentura DARPA na začátku roku spustila vývojový program Gremlin. Cílem je osvojit si technologii průzkumných dronů, které lze nad cílovou zónou vypouštět a následně vyzvedávat z letadel. DARPA v programu Gremlin vidí nástroj, jak ničit nejvyspělejší protivzdušnou obranu (PVO) protivníka.

Foto: C-130 Hercules vypouští malé průzkumné drony Gremlin. / DARPA

 

Nové závody ve zbrojení

V současné době běží nové kolo závodů ve zbrojení mezi Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tentokrát se Spojené státy snaží dohnat náskok Ruska a Číny v závádění moderních systémů PVO a přesných konvenčních zbraní dlouhého dosahu.

 

Rusko a Čína rozmísťují výkonné prostředky PVO, nebo chceme-li prostředky odepření přístupu letectva do chráněné oblasti A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial), nad oblastmi svého zájmu.

 

Rusko pomocí moderních kompletů PVO kontroluje a omezuje působení cizích letadel nad zájmovými oblastmi, jako je Baltské moře, Černé moře nebo Sýrie.

 

Pomocí moderních systémů PVO Rusko také chrání své přesné zbraně dlouhého doletu schopné zasáhnout cíl (elektrárny, chemické továrny, přehrady, letiště) na vzdálenost stovky nebo tisíce kilometrů.


Čína zase rozmísťuje pokročilé prostředky PVO na sporné ostrovy v Jihočínském moři. Například na začátku roku Čína umístila na jeden z ostrovů Paracelského souostroví raketové komplety země-vzduch HQ-9 (kopie S-300).

 

Kde je PVO?

Klíčem v bojí proti pokročilé PVO ji zjistit, kde se jednotlivé části PVO (radary, velitelská stanoviště, rakety země-vzduch) nalézají. Teprve posléze je možné použít přesné zbraně dlouhého dosahu. Jak ale zjistit pozici PVO, když ruské systémy S-400 ničí vzdušné cíle (velikosti stíhacího letadla) na vzdálenost až několik stovek kilometrů?


Jednou z možností je nasadit k průzkumu malé drony - ty představují malé radiolokační cíle, které lze velmi obtížně zaměřit. Malé drony navíc stojí méně, než moderní rakety země-vzduch (klíčová vlastnost pro ekonomickou válku) a lze je nasadit ve velkých počtech.


Po objevení pozic nepřátelské PVO pak lze použít zbraně velmi dlouhého dosahu, jako například stealth střely JASSM-ER s doletem až 1000 km.


Je zde ale opět problém - podobné drony mají malou výdrž a dolet. Americká agentura DARPA proto přišla s konceptem, kdy lze podobné drony dopravit  na místo určení v mateřském letounu, vysadit a po splnění úkolů opět vyzvednout.


Nejde o první podobný projekt ve Spojených státech. Například čím dál známější Kancelář pro strategické schopnosti SCO (Strategic Capabilities Office) připravuje program s názvem Perdix. Velitelství amerického letectva pro speciální operace AFSOC (US Air Force Special Operational Command) zase plánuje vypouštět z bitevních letadel AC-130 malé drony Coyote od firmy Raytheon.

 

Program Gremlin

Na začátku roku DARPA vybrala čtyři firmy - Composite Engineering, Dynetics, General Atomics Aeronautical Systems a Lockheed Martin, aby vypracovaly koncept dronů Gremlin. Příští rok vybere DARPA jeden nebo dva nejnadějnější koncepty.


V roce 2019 dojde k ostrému testu technologie na letounu C-130 Hercules. Každý letoun C-130 teoreticky pojme až desítky dronů Gremlin.

 

Dosah dronů Gremlin je požadován minimálně 550 km (mimo dosah nejvýkonnějších raket PVO). Po dosažení cílové zóny musí dron provádět minimálně hodinu průzkum a pak se vrátit zpět k mateřskému letadlu.


DARPA požaduje drony schopné létat vysokou podzvukovou rychlostí. Každý dron musí být minimálně 20x znovupoužitelný a cena nesmí přesáhnout 700 000 dolarů. Kvůli instalaci průzkumných systémů je požadovaná nosnost 27 kg a příkon elektrické energie z palubního zdroje minimálně 1 kW.


Na program Gremlin DARPA pro letošní rok vyčlenila 15 milionů dolarů, pro příští rok 31 milionů dolarů. Dodejme, že jde prozatím o vývojový projekt a zavedení dronů Gremlin do výzbroje není prozatím v plánu. 

 

Zdroj: DARPA

 

Udělte článku metály:

Počet metálů: 2.8 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
s_jirka Datum: 28.09.2016 Čas: 19:46

to flanker.jirka:
vzhledem k používaným (vysokým) frekvencím naopak vychází antény malé.

Problém je, že všechny dipólové antény mají postranní laloky - problém pro stealth.
Jakmile by jiný dron nebo i EA-18G vzadu spustil rušení, aby znemožnil detekci vysílajících dronů, tak tím PVO varuje, že se v této oblasti děje něco "nepěkného".

Řešení by asi byla stabilizovaná parabolická anténa zaměřená ne na mateřský letoun dronu (C-130), ale nahoru, buď na družice nebo na aerostat nebo letadlo letící výrazně výš a dostatečně daleko -> mimo dosah PVO, ale pro dosažení nízkých úhlových rychlostí dron-retranslátor, jinak by parabolická anténa neudržela zaměření.

avatar
KOLT Datum: 25.09.2016 Čas: 20:34

OK, beru, v tomhle se vyznáte, já ne. Takže díky za info!

avatar
flanker.jirka Datum: 25.09.2016 Čas: 20:28

KOLT: směrové spojení může být problém, směrové antény musí být velké vzhledem k používaným frekvencím, to bude limitující pro tak malé prostředky.

avatar
KOLT Datum: 25.09.2016 Čas: 19:22

pro flanker.jirka: Jenže takový dělostřelecký granát není konstruovaný zrovna s ohledem na malý radarový průřez ;-) Ale jinak souhlas, s ohledem na snižující se ceny podobných materiálů nebude asi problém je použít. Ke zbytku snad jen, že v mnoha případech není potřeba mít ten průzkum až tak v reálném čase, zpoždění několika (desítek) minut je stále přijatelné. Hlavně ale směrové signály mezi dronem a nosičem na zemi vůbec nemusíte zachytit, protože jsou směrové :-)

avatar
alea206 Datum: 25.09.2016 Čas: 18:06

Mate nekdo prehled jak moc jsou soucadne radary zahltitelne di-polovymi odrazeci?
Jestli by sla pouzit taktika kdy by se nekam vysypalo spoustu odrazecu a par dronu by mezi tim nebylo videt?

avatar
peter123x Datum: 25.09.2016 Čas: 13:18

alexa123 Vdaka. Pisal som to uz dost neskoro, tak som to zrejme spatne pochopil. Tych 1000 km je minimum v takychto pripadoch...

avatar
flanker.jirka Datum: 25.09.2016 Čas: 11:50

KOLT: vzhledem k tomu, že současné radady dokáží zachytit a působit i proti malým rážím dělostřelectva bude RAM materiál nutný, ale pokud jde o několikanásobný prostředek, tak se to vyplatí i tak. Pořád lepší RAM na takového prcka než na celou stíhačku.

avatar
flanker.jirka Datum: 25.09.2016 Čas: 11:48

To že má jít o prostředek proti PVO vidím jen v tomto článku, v originále z kterého článek vychází se zaměřují zejména na možnost návratu a tím i low-cost provedení. Jde jen o další vývoj zbraní stand-off, aby se zamezilo vlastním ztrátám. Pokud se jim to osvědčí, tak lze očekávat stejný systém s větší užitečnou nosností.
O hmotnost senzorů bych si obavy nedělal, do mobilního telefonu se toho dnes vejde taky hodně.
Stejně tak dobře pro vyhýbání se sestřelní PVO to může sloužit i jinde k útokům pod falešnou vlajkou. Takové útočné prostřeky budou minimálně LO nebo přímo Stealth.

A k použití, jakmile to bude funkční, tak kdekoliv na světě na bodové ničení cílů, čistě teoreticky to může jen letět ve středních výškách a "upustit" munici a vrátit se zpět k C 130. Ta munice může být klidně GPS, IR, TV naváděná, jako příklad uvedu parametry 155 mm granátu Excalibur, váží 48 kg, ten dokáže nadělat pořádnou paseku, v menší ráži vyhovující nosnosti to bude i tak dost účinné.

To zda to ponese jen průzkumná čidla částečně vyloučí Stealth vlastnosti. Průzkum je zapotřebí vést v reálném čase, tak že to bude muset emitovat data.

avatar
KOLT Datum: 25.09.2016 Čas: 09:57

Radar bych moc nepředpokládal, už kvůli ceně. Ačkoliv ono těch 700 k$ bude asi jen cena nosiče, takže pak by to šlo (jestli se tedy do daného hmotnostního limitu vejde něco rozumného). Ohledně stealth – výrobně to na cenu nemá moc vliv, pokud tedy nepoužijete RAM, což u takhle malého cíle asi není nezbytně nutné.

avatar
Marthy Datum: 25.09.2016 Čas: 03:54

zajímalo by mě jaké plánují do toho Gremlina senzory.Nosnost 27 kg,může takhle vážit radar nebo to bude spíš nějaká optoelektronika?
Dále cena se musí vejít do 700 000 dolarů,nevím jestli dokáží takhle levně vytvořit stealth dron...

avatar
KOLT Datum: 24.09.2016 Čas: 19:48

Ono tu ruskou PVO hlavně za chvíli bude mít půlka světa, včetně Číny či Íránu. A další budou mít jiné výkonné systémy. Nadpis článku je tedy zavádějící, jedná se o prostředek proti PVO, čí je, už je z technického hlediska druhotné. Třeba budou jednou USA bojovat proti Polsku, které bude mít jejich vlastní patrioty ;-)

avatar
hurvo Datum: 24.09.2016 Čas: 18:32

ono ta PVO zjavne nie je viazana iba na uzemie ruska, tuna sa PANTSIR-S1 premava v uliciach luhansku https://www.youtube.com/watch?v=CJR7SFSUq4s , a nakladak s KUBom ktory zostrelil malajske lietadlo bol odsledovany z ruska na ukrainu a naspat.

avatar
KOLT Datum: 24.09.2016 Čas: 17:21

A když ti druzí chtěli u svých spojenců budovat PVO proti strategickým zbraním hromadného ničení, mohli se ti první pos*at... tohle jsou mi logiky. K vlastní obraně je potřeba mít i útočné zbraně.

avatar
shal Datum: 24.09.2016 Čas: 15:03

Iq323: Jo takových bránících se Rusů je plná Ukrajina.

avatar
Iq323 Datum: 24.09.2016 Čas: 14:01

Jedni se chtějí bránit a budují protivzdušnou obranu druhý vymýšlí jak jí překonat a obsadit jeho území

arr