5000 nových hlavních bojových tanků pro Evropu

Leopard 2A7 německé armády; větší foto / Bundeswehr

Podle německého výrobce KMW (Krauss-Maffei Wegmann) v příštích 20 až 30 letech evropské země NATO nakoupí minimálně 5000 nových hlavních bojových tanků (MBT) za 75 miliardy euro. „Eurotankem“ se prakticky nepochybně stane německý Leopard 2 a zhruba kolem roku 2035 nový francouzsko-německý tank označovaný pracovně jako Leopard 3.

Nevýhodou demokratických vlád (se silnou byrokracii) v Evropě jsou zdlouhavé rozhodovací procesy. V tomto směru mají vlády „jednoho muže“ nebo diktátorské režimy výhodu v mnohem rychlejším rozhodování. Evropské země potřebují roky na rozjezd, na druhou stranu pak ale dokáží naplno využít svou robustní technologickou, ekonomickou a lidskou základnu.

 

 

Také po ruské anexi Krymu v roce 2014 a změně bezpečnostního paradigmatu v Evropě se začínají obnovovat vojenské schopnosti Evropy sice pomalu, ale trvale a především dlouhodobě. Pro případné protivníky je však problém, že pokud se tato vojensko-ekonomicko-technologická mašinérie Evropy rozjede, bude trvat opět velmi dlouho, než se zastaví.
 

V Evropě se nyní ve všech pádech skloňuje nutnost zvýšit vojenské rozpočty, a to až na úroveň 2 % do roku 2024 (příslib zemí NATO). V podstatě to znamená téměř zdvojnásobení vojenského rozpočtu evropských zemí a také mohutné investice do nákupu hlavní bojové techniky, pro případný střet (ne nutně přímo vojenský, ale i politický, ekonomický, atd.) s technologicky a početně vyrovnaným protivníkem.
 

Například Německo plánuje do roku 2030 utratit navíc 130 miliard euro na modernizaci své vojenské techniky. V současné době německý vojenský rozpočet dosahuje 37 miliard euro (1,13 % HDP) a v roce 2021 se zvýší na 47 miliard euro. V případě dalšího zvýšení až na 2 % HDP bude mít Německo díky své silné ekonomice dokonce třetí největší vojenský rozpočet na světě, po USA a Číně.

 

Německo do roku 2027 počítá také se stavbou nové mechanizované divize a do roku 2032 s dalšími dvěma divizemi. Celkově se jedná o 9 nových brigád Bundeswehru. Jen v případě německého dělostřelectva dojde k nárůstu ze čtyř praporů na 15 praporů.
 

Frank Haun, generální ředitel společnosti KMW, pro deník Handelsblatt uvedl v této věci zajímavé srovnání, podle kterého Západní Německo v roce 1988 utrácelo za obranu 19 % z federálního rozpočtu a za pracovní a sociální věci 21 %. Nyní to je pouze 11 % za obranu a 52 % za sociální oblast.

 

Samozřejmě toto navýšení peněz je velmi příznivé pro evropské výrobce vojenské techniky. Jak uvedl v rozhovoru Haun, KMW měla v roce 2017 nejlepší prodeje ve své historii a očekává navíc další růst.

 

Mnichovská KMW se v roce 2015 navíc spojila s francouzskou společností Nexter Group, s kterou společně vyvíjí nástupce tanků Leopard 2 a novou samohybnou houfnici. Obě země chtějí také pracovat na společné stíhačce šesté generace. Haun přitom upozorňuje, že tyto iniciativy existují již od roku 2012.

 

Dánské Leopardy 2 v akci

 

Podle Hauna v případě zvýšení celkového evropského vojenského rozpočtu evropské firmy nebudou muset vyvážet zbraně do „kontroverzních“ zemí. „Pokud bychom v Evropě kupovali pouze evropské výrobky, nemuseli bychom vyvážet zbraně do třetích zemí. Vývoj současného Leopard 2A7 nebyl financován Evropou, ale třetími zeměmi s kritizovanou pověstí,“ uvedl Haun. Dlužno ale dodat, že obecně exportem zbraní se nesledují jen komerční cíle, ale také politické, hospodářské (spolupráce mezi zeměmi) nebo bezpečnostní.

 

V každém případě podle Hauna evropské země do roku 2050 musí investovat 115 miliard euro do nákupu dělostřeleckých systémů a tanků, z toho 75 miliard euro do nákupu více než 5000 nových tanků. Cena jednoho tanku (resp. tankového systému) je tedy 15 milionů euro (zhruba polovina za samotný tank, polovina za provozní zázemí). KMW podle vlastních slov chce společně s partnerským Nexterem získat polovinu trhu a to především ve střední a východní Evropě, kde se všechny země zbavují ruské techniky.
 

Jen Polsko, Německo a Franice budou v nejbližších letech potřebovat minimálně 800 nových tanků. V případě Polska bude nutné nahradit především 200 tanků T-72 a 232 tanků PT-91. Také Armáda ČR plánuje nakoupit dva prapory tanků (60 tanků) odhadem za jednu miliardu euro.

 

„Nikdo nevěří, že naši východní evropští a alianční partneři budou chtít používat ruské tanky,“ říká Haun. Z toho také vyplývá, že ideální je provozovat společné systémy, podle Hauna samozřejmě značky KMW. V současné době evropské země NATO mají 8000 tanků (ne vždy v bojeschopném stavu), z toho je 42 % tanků Leopard (včetně Turecka). V Evropě je pak 4500 samohybných houfnic (20 % evropské výroby).

 

V budoucnosti jedinou reálnou možností (z politického, ekonomického i provozního hlediska) pro evropské země bude nákup německých tanků Leopard 2, buď nových nebo např. modernizovaných verzí Leopard 2A7 EU. Důvod je prostý – v nejbližších 20 letech bude Leopard 2 jediný v Evropě vyráběný tank.
 

KMW navíc počítá s dalšími modernizacemi, jako například s nabíjecím automatem, který šetří jednoho člena posádky, nebo i s kanónem ráže 130 mm. Zhruba kolem roku 2035 (reálné datum) pak má být, jak přímo potvrdili redakci Armádních novin zástupci KMW, na trhu dostupný nový evropských tank.

Zdroj: Handelsblatt

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americké tanky Abrams pod izraelskou ochranou

Návrh amerického vojenského rozpočtu pro fiskální rok 2019 (FY 2019) počítá s nákupem 261 sad ...

KOMENTÁŘ: Dělostřelectvo nesmí opustit tanky a pěšáky v boji

Efektivnost dělostřelecké palby na pozemní cíle závisí především na tom, zda palba je pozorovaná či ...

Francouzsko-německý tank posílí evropskou obranu

Návrh nového francouzského vojenského rozpočtu na léta 2019-2025 počítá se zahájením programu ...

Turecko spouští sériovou výrobu tanků Altay

Turecko-katarská společnost BMC vyhrála multimilardový kontrakt na sériovou výrobu nových tureckých ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Rase
    10:07 15.05.2018

    Martin23:
    přesto tou dobou budou pomaličku dosluhovat masivně modernizované stávající tanky (v USA i Evropě) a pomalu bude zahajována výroba tanků nové generace. Tedy zase bych ty tanky nepodceňoval, otázkou spíš je, jak budou vypadat. Pokud to myslíš tak, že bude překonán šedesáti tunový, pásový MBT se čtyřčlenou osádkou, tak souhlas, ale tanky vydrží dál.

  • Martin23
    07:06 15.05.2018

    V roce 2035 bude tank dávno překonaná záležitost.

  • rasto12
    01:10 14.05.2018

    Páni, teraz sa na Ruských fórach medituje, že prečo má modernizácia T-80BVM pancier Relikt. Nie nové. No asi preto, že načo

  • RiMr71
    12:49 08.05.2018

    ..Jirosi, my jsme tu většinou muži...

  • Jirosi
    10:45 08.05.2018

    Ares: "(Poznámka po čarou. Ještě za éry T-54/55. Tanky sice dojely do výchozího postavení, ale v boji by většina z nich toho moc netrefila, především pro neseřízenou stabilizaci kanónu a nezrektifikované zaměřovače, ač to byly pro osádky tanků servisně nijak zvlášť náročné úkony. Obávám se, jak by to dopadlo s high-tech systémy.)"

    Takže téhle krásně vystihuje celkovou nesmyslnou vašeho příspěvku. Tedy, že i plně mechanický tank, bez seřízení nikam nedojel.
    Prostě jsme zapomněli, že i ta mechanická technika pokud měla sloužit potřebovala mechanické díly. Že jich bylo třeba mraky a většina jich při zatížení(provozu) měla mizernou životnost.
    Ano, nasadit klikový řemen jsme si mohli sami doma. Ale popravdě kdy jste to naposledy u nového auta dělaly....

  • ARES
    10:13 08.05.2018

    Celá diskuze jaksi opomíjí významnou skutečnost, kterou je systémový přístup koncepce KMW zavádění „evropského tanku“, že tankový systém není jen vlastní tank, ale i jeho provozní zázemí. To je třeba vysoce ocenit. Tím se předejde současné skutečnosti, jak se dozvídáme z kontrolních zpráv, že prakticky všechny armády trpí tím, že jen zlomek bojové techniky je schopen okamžitého bojového nasazení. Spočívá to v tom, že se zatím na současnou high-tech bojovou techniku převážně nahlíží očima minulého století.

    Současný zbraňový systém není prostá sestava mechanických, elektrických a optoelektronických systémů. Odlišuje se od těch z konce „studené války“ tak jako současná Octavie od Octavie ze šedesátých let. Zatím co na té ze šedesátých let jsme si mohli prakticky vše svépomocí opravit, tak když ta současná vypoví funkci, tak naše jediná opravárenská aktivita v jejím uvedení do chodu spočívá jen v zavolání servisu. Pomalu ani žárovku v reflektoru bez servisu nevyměníme.

    Není problémem zbraňových systémů, včetně tanků, dosáhnout vysoké bojové efektivnosti uplatněním všech dostupných výdobytků high-tech technologií, včetně informačních, ale udržet ji trvale v provozuschopném stavu. Čím více „high-tech vychytávek“, které plní samočinně funkce za lidskou osádku, nejen mechanické, ale zejména kognitivní, tím tanky jsou citlivější na vznik poruch a závad, které v řadě případů ani nebudou mít svůj přímý původ v bojovém působení protivníka.

    Jak to bude vypadat s tanky pro 30.léta 21. století. Než tank vyjede do boje, bude muset projít složitým a náročným diagnostickým procesem, jehož jádrem je kalibrace a nastavení čidel, rektifikace mířidel nejen jako takových, ale i ve vazbě jejich interakcí na celou řadu funkcí tanku, zejména na včasnost a přesnost střelby za všech podmínek panujících na scéně bojiště. Od jejichž správné funkce bude záviset to, co se od tanku očekává, efektivní palebný zásah. Za každým tankovým praporem tak bude muset stát mobilní diagnostická linka, kterou projde každý tank, než vyjede do boje. Její diagnostická kapacita bude určovat, kolik tanků bude moci být bojově nasazeno, jakou skutečnou bojovou sílu bude mít tankové bojové uskupení.

    High-tech tank bez servisního zázemí se schopností včasného zásahu přímo na bojišti, nikoliv až v opravárenských zařízení v zázemí, je nonsens. Proto ta cena jednoho tankového systému, skoro 400 milionů Kč, jedna polovina za tank, druhá za provozní zabezpečení. A k tomu se musí připočíst kvalifikované personální zabezpečení. To bude asi ještě větší problém než samotná servisní technika.

    (Poznámka po čarou. Ještě za éry T-54/55. Tanky sice dojely do výchozího postavení, ale v boji by většina z nich toho moc netrefila, především pro neseřízenou stabilizaci kanónu a nezrektifikované zaměřovače, ač to byly pro osádky tanků servisně nijak zvlášť náročné úkony. Obávám se, jak by to dopadlo s high-tech systémy.)

  • Jirosi
    06:36 08.05.2018

    Ono se vždy píše věž dokáže pojmout. Ale když se potom vypíše ten seznam úprav, tak by se mělo psát, prstenec věže dokáže pojmout.

  • Rase
    22:57 07.05.2018

    Ona i ta věž Leclercu, musela být pro stočtyřicítku prodloužená a osazena protizávažím. Celá zadní polovina musela být nová (ta munice je zkrátka velká). Rovněž nabíjecí automat by bylo potřeba posílit, pokud by mělo jít o sériovku - tedy změny tam byly. Osobně si myslím, že při osazení kanónem Rheinmetall ráže 130 mm, by tyto problémy odpadly a poradil by si s ním Lecler bez masivních úprav. kanón ráže 140 mm má pojmout i věž korejského K2.
    Pokud jde o automat, tak je krátkodobě pomalejší než manuál, ale na druhou stranu, francouzům šlo o úsporu jednoho člena osádky, což je z dnešního pohledu (kdy nejsou lidi) hodně důležité. Nový tank má mít taky jen 2 operátory (osobně si myslím, že to bude 2+1, dle potřeby).

  • Jara
    22:51 07.05.2018

    Jirosi
    No dobře, ale ta věž je na automat projektovaná navíc se domnívám,že mechanismus by byl případně zachován jen se to nadimenzuje na větší náboj ( pokud by se teda něco takového opravdu plánovalo, zatím nevím o tom že by Francouzi plánovali měnit kanón)

  • Jirosi
    22:47 07.05.2018

    Jara: Ten rozdíl ve velikosti nábojů bude takový, že možná to dají do stejného prostoru. Ale ten nabiják bude úplně nový.

  • Jara
    22:42 07.05.2018

    Jirosi
    Nejsem tankista nehodlám tady soudit co je lepší v boji.... já narážel na to, že je to mnohem sofistikovanější technické řešení, umožňující přechod na větší ráži, s tím bylo u Leclercu počítáno od začátku.

  • Jirosi
    22:38 07.05.2018

    Jara: Automat neznamená, že je lepší. U 140mm se o něm uvažuje protože je to nad možnosti vojáka, ne protože by byl lepší.

  • Jara
    22:34 07.05.2018

    Jirosi
    Až na to, že zrovna v porovnání Leclerc kontra Leo2 vede v modernizačním potenciálu bezesporu Leclerc, má automat a věž pojme stočtyřicítku .....
    A historie jasně ukazuje, že vyhrává ten kdo má technologickou a průmyslovou převahu, proto nechápu zdejší zastánce nákupu jednodušších levných zbraňových systémů, jednak ztrácí kontakt se špičkou domácí průmysl a za druhé opravdu si muže naše armáda dovolit dohánět bojovou hodnotu méně sofistikované techniky celkovými počty? Já bych řekl že ne.

    Rase
    Ona i ta původní pohoná jednotka Leclercu je opravdu krásné technické dílo podobně jako celý tank. Leclerc je bezesporu mnohem pokročilejší než leo 2, oni Francouzi mají veliký technický talent.......Rafale, Leclerc, Famas a mnoho dalšího.

  • Rase
    21:52 07.05.2018

    Jirosi:
    No ony ty Leclercy jsou oproti leopardu mnohem modernější a nové. Co je potřeba vyměnit, nebo opravit, je krásně vidět u aktuální francouzské modernizace (198 tanků) na Leclerc XLR. Ta zahrnuje instalaci nových elektronických systémů s otevřenou architekturou, nových systémů rádiové komunikace a informačních systémů velení. Tanky dostanou nové víceúčelové displeje, získají schopnost zavěšování nových pancéřových ochranných sad proti IED a ručním granátům. Nainstalovány budou i elektronické rušící systémy improvizovaných výbušných zařízení Barage. Tanky Leclerc si zachovají současné kanóny F1, ale doplněny o možnost používat novou programovatelnou tříštivo-trhavou munici. Modernizace má proběhnout v průběhu let 2020 až 2028 a prodlouží životnost tanků pro období po roce 2040. Jednotková cena vychází zhruba na 1 500 000 $.

    Tedy v podstatě podobné jako u Leopardu 2A7V / 2A7EU, ale má nabíjecí automat, tříčlennou osádku a další konstrukční vychytávky, díky nimž je dle mého lepší než Leopard. Osobně mám nejradši "poněmčenou" verzi pro Araby - Tropicalized Leclerc (Leclerc EAU), jelikož má EuroPowerPack a další vychytávky

  • Jirosi
    21:28 07.05.2018

    Rase: Francouzi sice zvolily modernější řešení, ale modernizační peklo. Když se podíváš jak se modernizují L2 a porovnáš to z Leclerc..

    Historie jasně ukazuje převahu univerzálnějších, snadněji uprage před hyper-modern.

  • Rase
    20:18 07.05.2018

    My si to dnes neuvědomujeme, ale donedávna se s MBT v Evropě tak nějak nepočítalo a dá se říct, že byly na odpis. Stačí se podívat, jak se tanků zbavovali Němci a to nemyslím velké výprodeje na konci Studené války. Tanková pluky se rušily ve prospěch expedičních sil (tedy to samé co u nás). Změna myšlení i zde přišla až před pár lety a je tedy zajímavé, že se modernizují stávající tanky, dokupují nové a jsou plány na hloubkové překopávky. Dokonce i projekt nového tanku - což je nezvyklé.

    Co se týče nového tanku, tak starší společné projekty ukazují, že právě Francouzské pojetí ať již nových tanků nebo stíhaček, bylo prozíravější. V roce 1977 kuchtili společný tank - Kamfpanzer 90 (KPz 90) který měl dát vzniknout tanku Leo 3 / Napoleon. Francouzi ale chtěli tank dřív a tak se trhli - načež si postavili Leclerc - lehký a nacpaný elektronikou pro co nejlepší přehled. Němci se spokojili jen s modernizací Leo 2. Z dnešního pohledu ale právě francouzský pohled byl mnohem progresivnější a modernější. To samé se stíhačkou. němci chtěli čistokrevný stíhač, francouzi multifunkční letoun schopný startu z letadlových lodí - tedy opět modernější řešení. Tak uvidíme jak to bude nyní a zda němci francouzům trochu ustoupí a nebudou moc tvrdohlaví. Fakt jsem zvědavý, zda bude u nového tanku a stíhačky, vidět francouzský styl - bylo by to hodně cool

  • Dušan
    19:18 07.05.2018

    To Jakub 2: souhlasím s Vámi. Když může Uralvagonzavod a Rusové hřímat do světa kolik vyrobí Armat, modernizovaných T-90 následované prohlášeními ruského MO, že každoročně ruská armáda převezme 200+ nových tanků (ať už modernizovaných nebo zcela nových), tak nevidím důvod, proč by zde nemohl zástupce německého výrobce oficiálně vyjádřit jejich představy.
    Za posledních pár měsíců je to jeden z mála souhrnných příspěvků k západní tankové škole, který definuje evropskou vizi k provozu současných a stavbě nových (evropských) tanků. To jaká bude realita je věc druhá, každopádně je jasné že Západ nehází MBT do starého železa a stále s nimi počítá i za horizont poloviny 21. století.

  • Jakub2
    13:33 07.05.2018

    Tahle diskuse by se měla vyučovat jako příklad v předmětu o čtenářské gramotnosti. Když pominu příspěvky několika málo jedinců (Rase, Clanek, Jirosi, PaveIR aj.), tak tady vidím příspěvky lidí, kteří zcela očividně nechápou, že:

    1/ jde o vyjádření výrobce (tj. má velké oči podobně jako ředitel Uralvagonzavodu s tím nesmyslem BMPT, který se snaží 15 let někde udat), nikoliv vedení NATO (nebo příslušného ministra obrany),
    2/ 5000 MBT je velikost příslušného segmentu trhu (tj. obměna celého vozového parku v Evropě /bez Ruska/ + nějaký přídavek vzhledem k aktuální bezpečnostní situaci),
    3/ jde o výhled na X let dopředu (odhaduji že na 10-15 let),
    4/ reálná potřeba bude cca poloviční,
    5/ strašit se musí, je to dobré pro byznys,
    6/ ruské výdaje na nákup nového vojenského vybavení budou letos údajně nižší než loni (přitom prioritou jsou atomové ponorky s ICBM) a nemálo současných zbrojních projektů má existenční potíže převážně fiskálního rozměru (opět).

    Než se tady začnete příště rozhořčovat a hádat, tak se podívejte na to, KDO, CO a s JAKÝM záměrem to říká.

    A pokud se tady někdo pozastavuje nad zpožděními - ve zbrojním průmyslu zcela běžná věc. Rusové za rok 2017 převzali jednu jedinou novou vojenskou loď a zprávy o zpožděních jsou daleko nejčastější zprávy z ruského vojenského průmyslu- naposledy viz 4-letý skluz u hlídkových lodí tř. Ivan Papanin:
    https://jamestown.org/program/...

    Rusové mají problém s financováním, my máme problém s našimi politiky.

  • Clanek
    12:51 07.05.2018

    Spis jde o tu rychlost v clanku zminovano, furt ve skluzu. Ono v podstate aby si CR sahla na Pumu ani jinak, nez s druhou linkou nepude.

    Pokud jde o novinare. Na jednu stranu bulvarizace je zlo, na stranu druhou ale malokdy stat vynaklada takove velke castky jako pri nakupu vojenske techniky, i proto je to tak oblibene misto pro korupci. Uz jen z tech dvou titulu se svysenym dozorem zrovna v tehle oblasti problem nemam.

  • Rase
    11:42 07.05.2018

    Clanek:
    však nám je nabízená už upravená verze Pumy. Na ten typ se výhledově mají modernizovat i již vyrobená vozidla první série, u Bundeswehru. Ony ty články jsou vždycky tak nějak všelijaké. Přeci jen když jde o zbrojní zakázky a nemalé peníze, tak je to vždycky oblíbené téma pro novináře. Stačí se podívat, jak se u nás rozmazávaly a rozmazávají Pandury. Přitom hodně těch senzací si autoři vycucali z prstu (člověk si říkal, jak to že vůbec ještě jezdí). Němci to mají s Pumami očividně stejné.

    Pokud jde o cenu za Leo 3, tak při těch našich 60 kusech je v celku jedno, kolik budou stát. On nebude moc levnější tank - vozidlo palebné podpory, na podvozku BVP. Kdybsme chtěli pořídit stovky vozidel, tak má smysl hledět na cenu. Při 60 kusech jde o hodně minimalistické řešení a půjde spíš o kompatibilitu se spojenci v rámci NATO a podobně.

  • Jirosi
    11:14 07.05.2018

    Clanek: Rok / HDP UDS / HDP v Librach / cena EF
    1988 910 miliard UDS 671 miliard L 7mld
    1997 1537 miliard UDS 939 miliard L 20mld
    2011 2609 miliard UDS 1680 miliard L 37mld

    Takže cena EF ti zvrostla z 7 na 37 což je o 528%, ale hdp ti z toho ukrajuje 250%. Takže rozdíl je jen 2x, tedy místo 7 plánových měli plánovat 14.

    Ostatní smazat dva smazat děkuji a omlouvám se.

  • Jirosi
    11:05 07.05.2018

    Clanek: Rok / HDP UDS / HDP v Librach / cena EF
    1988 910 miliard UDS
    1997 1537 miliard UDS 939 miliard L
    2011 2609 miliard UDS

  • Jirosi
    11:05 07.05.2018

    Clanek: Rok / HDP UDS / HDP v Librach / cena EF
    1988 910 miliard UDS
    1997 1537 miliard UDS 939 miliard L
    2011 2609 miliard UDS

  • Clanek
    10:51 07.05.2018

    Rase, nenapsal jsem to jasne, ale myslel jsem 15mil Euro jen za 1 kus tanku (bez zazemi, munice...). Prestrelene? Mozna, a zcela urcite se to tak zdat ted, ale berouc v potaz inflaci, delku programu, rostouci naklady s kazdym programem spojene a predevsim to jak se darilo podstrelovat naklady v minulosti, pak si za tipem 15mil Euro jen za tank stojim.

    Okenko do minulosti, do posledniho moderniho spolecneho evropskeho vojenskeho programu:
    Puvodni odhad na kolik vyjdou EF Typhoon Spojene Kralovstvi byl 7mld liber v roce 1988.
    Chvili na to sel odhad na 13mld liber a z toho cca 30mil liber za kazde letadlo.
    V roce 1997, kdy se v programu pokracovalo uz to bylo pod 20mld liber.
    V roce 2003 pak nad 20mld liber.
    V roce 2011 je posledni odhad na 37mld liber a cena za kus na ctyrnasobku puvodne planovanych 30mil liber.
    Nemci na to nejsou lip, Italove na tom nejsou lip...

    Jinak trochu OT, ale zajimavy clanek:
    https://www.n-tv.de/politik/Pu...
    Ve zkratce, Puma podle Nemcu samotnych neni v aktualnim stavu "combat ready" (pry ani radio neni) a na to aby dostali zavazkum vuci NATO musi urychlene 40 kusu upgradovat za bratru 500mil Euro. Dalsi smutna sprava je ze ikdyz nemci odeberou vsech 350 pum, tak je to za 1) pozde a za 2) furt malo (jen 70% naplnenost utvaru technikou) a to do toho jeste neni zapocten zavazek na vytvoreni kompletni divize pro potreby NATO (a casem az tri).

  • Rase
    10:27 07.05.2018

    Clanek:
    Tak těch 15 mil euro mi nepřijde jako přestřelená cena (polovina za samotný stroj a zbytek za zázemí), on i nově vyrobený Leopard 2A7+ je stejně drahý, tedy 7-8 mil euro za samotný tank. To je tedy i důvod, proč nikdo v Evropě nechce kupovat fungl nové Leopardy a řeší primárně modernizaci. Upřímně, pokud AČR hodlá provozovat jen 60 tanků, tak i při ceně 15 mil euro za kus, to máme 900 mil euro = 23 mld Kč (což není nic kulervoucího). Osobně bych byl ale radši, pokud by ta částka šla až za Leo 3, tak pokud chceme tank co nejdřív, radši bych se spokojil s leasingem na modernizovaný Leo 2 a počkal až budou k mání. Záleží na ceně mno.

    Tak si říkám, že ideální bude, pokud při jedné modernizaci osadí ojeté tanky fungl novou věží se stotřicítkou (jak zmiňuje výrobce), pokud ta věž pak půjde sundat a osadit na nové podvozky. Tedy dokonalý a postupný přechod z Leo 2 na Leo 3. Nikoliv plánovaný skok jako u Rusů, z T-72 do T-14.

    ps. v posledním příspěvku jsem se sekl, u poláků to nemlo být dva tisíce tanků, ale jen dvě stovky. Celkem mají poláci cca 1 000 tanků různých typů.

  • PavolR
    10:11 07.05.2018

    Rase:
    To nie je tak, že 2300 Armat + tisíce ostatných, ale skôr "buď - alebo", a momentálne to vyzerá skôr na to "alebo" s tým, že do celkového mixu pribudnú ešte nejaké Armaty. Celkový počet tankov v aktívnej službe bude sotva väčší než 2800-3000. Niekoľko tisíc tankov z mobilizačných zásob plánujú dať "do šrotu" (niečo z toho bude už v príliš katastrofálnom stave a niečo proste určené pre Donbas).

  • Clanek
    09:50 07.05.2018

    Co Rusove chteji, nebo co deklaruji ze maji ulozeno (kdo vi v jakem stavu) je pomerne jedno. Ty tisice armat mit jen tak nebudou a dokud je mit nebudou tak ty cisla o 5000ks novych zapadnich tanku jsou taky ustrelene. Je to jako se vsim, ted se tu hazou takove sumy, jenze on pak Leo3 bude stat 15mil Euro a najednou z planovanych 5000ks bude planovanych 2500ks a z toho objednanych 1500-2000 a i to za dobu 15-30 let. I to bude nejspis vetsi tempo nez co zvladne zavadet Rusko, takze to i tak bude stacit.

    Jinak nehodlam prilevat benzin do debaty ohledne EU, ale je mi z ni docela smutno. Ta zjednoduseni jaka se tu pouzivaji deklaruji jedine to, ze spousta lidi nema ani paru o tom jak EU funguje, na jakych principech stoji atd.. A presto EU "muze za vse". V cem jsme pak jini/lepsi nez treba Rusove a dalsi s jejich "vnejsim nepritelem" na ktereho tak radi hazou vse zle co se jim kdy prihodilo?

  • Rase
    07:54 07.05.2018

    Když si ještě čtu ten text, tak se tam píše, že v Evropě bude zájem o 5000 tanků, z toho KNDS chce získat pro sebe polovinu trhu a to především ve střední a východní Evropě. Tedy hodlají vyrbit 2500 tanků "Leoclerc" :-)
    (ps. patrně to je bez polska, jelikož ti sami mají zájem o více jak 2000 tanků, jako náhradu za T-72). Tedy osobně si myslím, že 2500 je střízlivý odhad minimálního počtu nových euro-tanků.

  • Rase
    07:41 07.05.2018

    Pro představu, tak Rusové chtějí provozovat 2300 Armat (T-14) + k tomu tisíce modernizovaných T-72, T-80 a T-90. Rusko má (2015) v aktivní službě 2 255 tanků T-72 a v mobilizačních zásobách dalších 8 000 kusů. Z aktivní služby odejde v tomto roce 1400 tanků T-80 a připojí se k dalším 3000 kusům T-80 v rezervách. V aktivní službě je také 930 tanků T-90.
    Leopardů 2 bylo vyrobeno 3480 kusů + 862 Leclerců, tedy víc jak 4000 jen pro Francii a SRN. Abramsů bylo vyrobeno 10 000 (!) Mě tedy plán, že si evropské státy postaví 5000 nových tanků nenpřijde nereálný.

  • Márten
    07:26 07.05.2018

    Když už se tu řeší politika EU, tak přidám prohlášení francouzského ministra zahraničních věcí v reakci na Trumpa:

    "Každá země svobodně rozhoduje o svých zákonech o nošení střelných zbraní, stejně jako v jiných oblastech. Francie je hrdá na to, že je zemí, kde je pořizování a nošení střelných zbraní přísně regulováno"

    Docela by mě zajímalo, jak chce po tomhle obhajovat směrnici EU o regulaci zbraní :-)

  • Petr M
    23:51 06.05.2018

    Ano 5000 nových MBT zní pěkně. bylo by dobré, kdyby "Evropské expediční sbory" trochu posílily. Před pár dny psali, že Německo má jen 4 bojeschopné eurofightery z 128 a můžou nasadit do boje 105 leopardů 2 z 244, Němci nemají peníze na údržbu? Leopard 3 bude zařazen do služby tak za 10 let. No jestli se jejich výroba, půjde pomalu, jak třeba Rusům Armata, tak nevím.

    Německá Ekonomika je sice nejsilnější z Eu, ale jak bude fungovat, když sociální/zdravotní systém bude muset živit dalších 10 milionů nepřizpůsobivých imigrantů, o kterých si mysleli, že jim tam budou dělat ve fabrikách kvalitní práci, co dělají rodilí Němci. A za 20 let současní pracující Němci věku 40 let a výše budou v důchodu.

    Jak bude vypadat Evropa, hlavně západní, za těch 20-30 let? Bude ještě existovat EU, vzhledem k nezastavitelné finanční krizi, rostoucí migraci z Afriky a středního východu, a dalším menším problémům EU není schopna řešit.

    Byl bych rád, kdyby jsme měli aspoň 120-200 nových tanků, ale nevidím to optimisticky. Budu rád, když v rámci možností dobře dopadne nákup BVP.

  • Miroslav
    23:09 06.05.2018

    Flanger.jirka: Vôbec nerozumiem čo ste tým mysleli ale zjednodušil by som teda svoju myšlienku. Nemci proste na výkon svojej ekonomiky investujú do OS málo. V porovnaní s takým Francúzskom sú ich OS výrazne poddimenzované. Aj na stránkach AN bol neraz prezentovaný nelichotivý stav ako pozemných, tak aj námorných síl. A to aj napriek tomu, že nemecký priemysel komplex dokáže vlastnými silami zabezpečiť dostatok kvalitnej výzbroje. Osobne som presvedčený, že tomu nepomáha ani pomerne silná americká prítomnosť v Nemecku. Nemecko ako ekonomický líder Európy by iste mal byť aj garantom bezpečnosti vlastnými silami

  • Jirosi
    23:05 06.05.2018

    flanker.jirka: "Připadá vám tlak na maďarské a polské politiky jako normální jen protože si chtějí některé věci v zemi realizovat jinak než merkelova nebo macron, načež mají i mandát od svých voličů?
    Podívejte se na to proč se referendum o Lisabonské smlouvě opakovalo pouze v Irsku?"

    A on vám někdo brání, nebo jim si vyjednat cokoliv? Ne, ne nebraní. Jenže to by se místo brečení muselo pracovat.
    Ono je někde napsané kolik referend se může konat na některou otázku? Možná by jste si napřed měl zjisti na pokolikáté chodí některé zákony do parlamentu než se schválí....

    "Transformace na euro normy naše podniky neco stály. "
    Ano, za cenu přístupu na obrovský trh. To je asi jako napsat, že do USA naše podniky nedodávají protože by museli na krabice psát hmotnost v librách.

    "Se systémem dotačních titulů přišly původní státy EU nikoliv my."
    Jenže oni tu nebrečí na rozdíl od vás, že jeto něco stojí.. Když si chtějí ukousnout více z koláče. Tak pošlou vyjednavače a zkusí si to vyjednat. Vy, tady stále brečíte proč nedostaneme všechno zadarmo.

  • Jara
    23:02 06.05.2018

    Flanker. Jirka
    No tak nečekal jsem že na armádních novinách budu někomu vysvětlovat, že cena zbrojních zakázek nezávisí jen na jednotkové ceně techniky, ale i na rozsahu průmyslové spolupráce například,....
    Ano a ted by jste mne chtěl napadnout, že jste od začátku mluvil o jednotkové ceně techniky....ale ani tak se nedá říci že dražší stroj má automaticky dražší servis a provozní náklady, ty mohou mít třeba úplně stejné, v té pořizovací jednotkové ceně se musí například zaplatit i vybudované výrobní zázemí..... takže když to uvedu na příkladu bvp tak v ceně Cv 90 kdy jich z výrobních linek sjelo veliká spousta se tyto náklady už velice snížily naopak u pumy při par vyrobených kusech tomu tak nebude že ano? A to je jen jeden z “mnoha faktorů”

  • Jirosi
    22:56 06.05.2018

    Někdy se podívej jak obrovské peníze EU rozděluje na pomoc státům v rámci EUrofondů. Jestli chceš někde ušetřit, tak tam.

  • Jirosi
    22:55 06.05.2018

    Asdf: Ne, klidně si vznášej návrhy nadávej. Ale nadávej na něco co má význam. Ne na něco co totálně není v kompetenci EU, jakou jsou dividendy a vlastnictví továren ve státě.

    Ty peníze vydělávají ti co do EU platí! A to jsou ty co kritizuješ. Ti co se už skoro 75 let dokáží dohodnout na postupném sbližování svých vlád. Protože nemají hlavu v zadku a vědí že je to prospěšné.
    Nikdo netvrdí, že je to dokonalé! Co taky na světe dokonalé je.

  • Jirosi
    22:52 06.05.2018

    Nechce se mi to hledat, ale když byla CSR Federací. Věřím, že někdo ze Slovenska přišel z myšlenkou dočasných zasedání v Bratislavě. Stejně, tak bych věřil v existenci té samé myšlenky pokud by to bylo obráceně.

  • asdf
    22:52 06.05.2018

    Jirosi> Tie peniaze za, ktore sa parlament stahuje, vzniknu zo vzduchu ?

    Takze mame drzat hubu a krok a byt vdacni, ze nam nieco poslu cez erofondy ? Aj to je postoj.

  • flanker.jirka
    22:51 06.05.2018

    Jirosi matečná mysli zbytek EU jako země PIGS a Francie, které účetně podváděli při vstupu do eurozóny?
    Myslíte vážně slova o vysávání? Transformace na euro normy naše podniky neco stály. Se systémem dotačních titulů přišly původní státy EU nikoliv my. To do jaké míry se podmínky vyjednaly není pouze na základě požadavků české strany, ale jako výsledek jednání obou stran. Oni si moc dobře spočítali, že se dotování (defacto korupce) původním státům vyplatí.
    Připadá vám tlak na maďarské a polské politiky jako normální jen protože si chtějí některé věci v zemi realizovat jinak než merkelova nebo macron, načež mají i mandát od svých voličů?
    Podívejte se na to proč se referendum o Lisabonské smlouvě opakovalo pouze v Irsku?

  • Jirosi
    22:47 06.05.2018

    asdf: "Rocne stahovanie europskeho parlamentu medzi Strasburgom a Bruselom stoji 180 mil. eur."

    A kde je problém?
    Platí to CR? Ne. Platí to SR? NE. Funguje to.... Ale pokud se ti to nezdá klidně můžete hlasovat za zrušení parlamentu...

  • Jirosi
    22:45 06.05.2018

    Asdf: Pokud se ti nezdá práce pro zahraniční koncern za 30k-40k Kc, klidně můžeš jít hákovat pro domácího "Babiše" za 13k.

  • Jirosi
    22:43 06.05.2018

    asdf: "Podla toho clanku objem divident vyplatenych zahranicnim firmam len v roku 2015 bol na Slovensku 2 564 milionov eur a z Ceskej republiku 16 590 milionov eur. "

    A čo to "ku..a" má společného z EU?
    Ty když chodíš do práce, investuješ svůj čas neočekáváš výplatu? Ti investoři, investovali svoje peníze, takže očekávají poměrný zisk "dividendu".
    Pokud se ti to nelibí, tak si ty továrny od těch zahraničních investorů kupte. Dnes si ty továrny můžeš díky akciím koupit i ty sám! Nebo znárodněte...., ale kam to vede už jsme si vyzkoušeli.

  • asdf
    22:38 06.05.2018

    jirosi > len tak pre porovnanie. Slovensko rocne ma z eurofondov okolo 700 mil. eur.

    Rocne stahovanie europskeho parlamentu medzi Strasburgom a Bruselom stoji 180 mil. eur.

  • flanker.jirka
    22:37 06.05.2018

    Miroslav: chcete mi říct, že kdybychom Němcům "politický myslelo" tak budou mít techniku v lepším stavu bez investic do provozu jakožto ekonomického aspektů celé věci?

  • flanker.jirka
    22:37 06.05.2018

    Miroslav: chcete mi říct, že kdybychom Němcům "politický myslelo" tak budou mít techniku v lepším stavu bez investic do provozu jakožto ekonomického aspektů celé věci?

  • flanker.jirka
    22:35 06.05.2018

    Jara: můžete mi pojem "mnoha faktorů" blíže specifikovat ať se něco dozvím? Děkuji

  • asdf
    22:34 06.05.2018

    jirosi > http://www.iness.sk/sk/stranka...

    Od roku 2004 - 2013 Slovensko z EU ziskalo 12 813 milonov euro z eurofondov. Do rozpoctu EU zaplatilo 6 112 milonov eur. Cesku republiku sa mi nechce hladat.

    https://aktualne.centrum.sk/ek...

    Podla toho clanku objem divident vyplatenych zahranicnim firmam len v roku 2015 bol na Slovensku 2 564 milionov eur a z Ceskej republiku 16 590 milionov eur.

    Kebyze sa im to neoplati, tak nas do tej EU neberu.

  • Jirosi
    20:21 06.05.2018

    flanker.jirka: " a misto, aby se v Bruselu zamysleli,vždy to s integraci neprehaneji, tak začnou vyhrožovat, vydírat a měnit podmínky podle představ větších států unie. "

    Asi by to chtělo vypsat ty státy co se jim to nelíbí, a pak se zamyslet kolil % EU tvoří. Protože tohle je asi jako vyhrožovat občanskou válkou a rozpadem CR, na základě toho, že komunisti jsou v parlamentu proti většině návrhů ostatních stran.

    Ať se nám to líbí nebo ne. Tím rebelujícím nic nedělajícím, a jen dávky vysávajícím členem jsme my Východní Evropa. Ne, ten zbytek, ten fungoval jako celek i před námi.

  • Miroslav
    19:18 06.05.2018

    PavolR: Nestalo sa nič akurát reprezentácia Katalánska vrátane premiéra je buď v base alebo na úteku. Madrid rozhodne na vojenské riešenie pripravený aj odhodlaný bol. To dokazujú aj viacerí predstavitelia z celej Európy ktorí varovali pred takým riešením. Hlavne z Francúzska a Talianska kde majú podobné problémy ako Madrid. Ja netvrdím, že vojna v Európe je na spadnutie ale rozhodne nie je v rovine sci-fi. Ten príklad s katalánskom bol len ilustračný.

    flanker.jirka: Problém Bundeswehru nie je ekonomický ale politický. Nemci sa akosi boja prejaviť národnú hrdosť (Áno, aj silná armáda je prejavom národnej identity). Duch dvoch svetových vojen je stále prítomný. Možno je to len môj pocit ale mne to príde tak, že Nemecko berie migrantov aby si o nich nikto nemyslel, že trpia xenofóbiou a boja sa vyzbrojovať aby niekto nepovedal, že pripravujú ďalšiu svetovú vojnu. V každom prípade, Nemecko má na silu ekonomiky silno poddimenzovanú armádu. Prijali rolu akejsi americkej kolónie. A Japonsko to vníma nejak tak rovnako. Rozhodne si nemyslím, že tento blok nemci prelomia v dohľadnej dobe.

    Robaiz: Myslím, e vcelku možno súhlasiť s tým, že krajiny strednej resp. východnej Európy sú mentalitou aj ekonomicky niekde inde. Osobne by ma preto potešilo silnejšie spojenie Poľska, ČR a SR. Jazykovo, kultúrne, historicky aj politicky veľmi blízke krajiny ktoré by iste vedeli spoluprácou vyriešiť množstvo dnes neriešiteľných problémov. Napríklad aj vývoj jednotnej bojovej platformy bez nutnosti orientovať sa na USA či Rusko.

    Skelet: Pred rokom 1989 dávalo ČSSR na armádu cca 5% HDP, ZSSR ešte omnoho viac. A dnes keď treba dať 2 tak sa hádame či je normálne zvýšiť výdavky z 1,1 na 1,2.

  • skelet
    16:56 06.05.2018
    Oblíbený příspěvek

    Tlak USA na 2% není nic jiného, než snahou co nejvíce opustut evropské teritorium. Finance, které "utopí" USA v ochraně evropských států, stejně tak jako v řešení problémů v okolo Evropy, zkrátka potřebuje v Pacifiku. Evropa je zkrátka slabá a pasivní.

Stránka 1 z 2