Dopravní letadla C-17 Globemaster III jako strategické bombardéry

Dopravní letadla C-17 Globemaster III jako strategické bombardéry
C-17 Globemaster III / USAF (Zvětšit)

Americké letectvo (U.S. Air Force) zvažuje využít dopravní stroje C-130 Hercules a C-17 Globemaster III k bombardovacím úkolům. Proměnu dopravních strojů na bojové umožní „paletové pumovnice“ shazované ze zadní nákladové rampy.

Americké letectvo papírově provozuje 62 nadzvukových bombardérů B-1B Lancer, 75 bombardérů B-52H Stratofortress a 20 stealth bombardérů B-2 Spirit. Flotilu v následujících letech nahradí (zejména B-1 a B-2) a doplní minimálně stovka lehčích bombardérů B-21 Raider.

Provozovat sofistikované bombardéry s velkým množstvím unikátních součástek je velmi náročné. U každého vícegeneračního sofistikovaného stroje totiž hrozí, že výrobce konkrétních dílů již nemusí vůbec existovat. Chybět mohou také technické výkresy nebo dokonce inženýři schopni konkrétní součást vyrobit. Ostatně přesně pro tyto důvody skončilo nadzvukové dopravní letadlo Concorde nebo raketoplán Space Shuttle.

Podle letectva v roce 2018 pouze polovina (51,75 %) bombardérů Lancer byla plně bojeschopná. Minulý srpen generál John Hyten, zástupce Náčelníka Generálního štábu, dokonce uvedl, že skutečně plně bojeschopných (letouny dokáží plnit všechny předepsané mise) je pouze šest bombardérů Lancer. Ostatně v dubnu 2019 cela flotila Lancerů nemohla létat kvůli problémům s vystřelovacími sedadly.

Kvůli všem těmto důvodům letectvo ve fiskálním roce 2021 (od 1. října 2020) vyřadí z výzbroje 17 Lancerů. Vyřazené letouny poslouží jako zdroj náhradních dílů pro aktivní stroje. 


Shazování palet s vozidly Humvee z letounu C-17 Globemaster III

50% bojeschopná je také flotila stealth bombardérů B-2 Spirit. Nejlíp si vede flotila B-52H s více než 70% bojeschopností.

Americké letectvo přitom směřuje k ambicióznímu plánu rozšířit svou flotilu z 312 letek na 386 letek. V případě bombardérů se počítá s růstem (+5) na 14 aktivních letek (14 × 12 bombardérů). Právě 386 letek letectvo, podle vlastních slov, potřebuje k boji proti čím dál vyspělejším protivníkům.

Jak jsme uvedli v úvodu, letectvo, resp. laboratoře letectva AFRL (Air Force Research Laboratory), zvažují rychlé rozšíření flotily bombardérů pomocí dopravních letadel. Své plány a požadavky AFRL popisuje v dokumentu Palletized Munition Flight Experiment.

AFRL chce experimentálně proměnit dopravní letadla na bombardéry.

Dokument nespecifikuje konkrétní letadla, ale v případě letectva se nabízí pouze dopravní C-130 Hercules a větší C-17 Globemaster III. Teoreticky lze využít i obří C-5 Galaxy. 

Munice v dopravních letadelch bude uložená na speciálních „paletových pumovnicích“, což budou rozměrově standardizované přepravní systémy (vycházející z NATO palet 463L) nesoucí různé typy munice. Horizontální nákladu (tzv. „roll-on-roll-off“) a manipulaci s paletami zajistí standardní válečková dráha v nákladovém prostoru letadel.


KC-130J Harvest Hawk

V bojové akci dojde k shozu celé palety s municí, podobně jako při shozu palet s nákladem (viz úvodní video). Po opuštění letadla se munice z palet uvolní a zamíří k cíli. AFRL nespecifikuje konkrétní typ munice, půjde ale o munici s dlouhým dosahem.

„Schopnost vyvinout masivní palebnou sílu v budoucích konfliktech zvyšuje rozsah možností provádění OPLAN [Operation Plan; operační plány] proti rovnocenným protivníkům. Masové používání zbraní dlouhého dosahu, z netradičních doručovacích platforem, je jednou z potenciálních možností doručení hromadné palebné síly a mohlo by se ukázat jako klíčové pro budoucí konflikty,“ uvádí dokument AFRL. „Koncept ‚pumovnice v krabici‘, kde letadlo ze vzduchu odhodí velký počet nezávislé munice mimo oblast ohrožení, může rozšířit tradiční způsoby doručení [munice].“

AFRL požaduje řešení typu „plug and play“ ‒ pro manipulaci s „paletovými pumovnicemi“ musí stačit současná infrastruktura, stroje i techniky. Pro vypouštění palet je rovněž nutné využít zavedené a standardizované nástroje a postupy. A nakonec, na dopravním letadle nesmí být prováděny žádné nebo jen minimální úpravy.


Raketnice pro střely Griffin na válečkové dráze nákladní rampy KC-130J; větší foto / Public Domain

Paleta tak kromě zbraní, například střel JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile), ponese i prostředky pro komunikaci mezi letadlem a municí, prostředky pro programování munice, bezpečnostní prvky, pojistky, diagnostiku atd. Kromě střel JASSM lze ale uvažovat i o menších střelách JSM (Joint Strike Missile), pumách JDAM (Joint Direct Attack Munition) atd. Jednoduše může jít o jakoukoliv munici určenou k ničení pozemních nebo hladinových cílů, či dokonce ponorek.

Dopravní letouny (pokud nemluvíme o speciálních verzích jako Combat Talon) nemají žádný systém zaměřování zbraní. Souřadnice cílů (pro satelitem naváděné zbraně) nebo dokonce ozařování cílů (pro laserem naváděné zbraně) však mohou zajistit další platformy, jako jsou letouny F-35 Lightning II nebo nejrůznější drony. Pomocí síťového spojení (např. Starlink) ale lze použít prakticky jakékoliv pozemní, vzdušné, námořní nebo vesmírné systémy.

Myšlenka shozu munice z nákladního prostoru letadla není nikterak nová. Například dopravní C-130 Hercules, resp. verze pro speciální operace MC-130E Combat Talon, slouží k odhazování obřích pum GBU-43/B MOAB (Massive Ordnance Air Blast). Ještě dříve (do roku 2008) Herculesy shazovaly pumy BLU-82/B, přezdívané jako „trhač sedmikrásek“.

Víceúčelové KC-130J námořní pěchoty lze pomocí válečkové dráhy proměnit z dopravního na tankovací letadlo. Pro letoun existuje dokonce sada Harvest Hawk, která promění KC-130J na bitevní letadlo. U KC-130J Harvest Hawk lze použít 30mm automatický kanón na zadní rampě a také řízené střely / pumy AGM-114 Hellfire, AGM-176 Griffin a GBU-44/A Viper Strike. Střely Griffin jsou přitom shazovány z raketnic Gunslinger umístěné na zadní rampě.


Odhoz munice Griffin z C-130 Hercules

Nasazení „bombardovacích“ C-130 nebo C-17 má řadu výhod. Hlavní je počet ‒ americké letectvo provozuje 222 dopravních letadel C-17 a zhruba 350 letounů C-130 různých verzí.

Letectvo tak může velmi rychle rozšířit flotilu bombardérů o desítky letadel. Proudový C-17 je přitom provozně levnější než bombardér B-52H ‒ hodina letu C-17 stojí 25 000 dolarů, u B-52H stojí 70 000 dolarů. C-17 přitom unese 77,5 tun nákladu oproti 31,5 tunám v případě B-52H.

V každém případě vše je zatím ve stádiu úvah ‒ veškeré úsilí nyní směřuje k provedení experimentálního testování. Testy prokáží případnou životaschopnost koncepce a teprvé poté je možné uvažovat o vyhlášení klasického zbrojního programu.


CMCA využívá patentem chráněné řešení; větší foto / USPTO

Pokud se koncept osvědčí, teoreticky nic nebrání shazování palet s municí také z velkých vrtulníků s nákladovou rampou. Palivo do diskuze ‒ po roce 2021 dojde v rámci projektu „PALETA“ k zástavbě paletového systému (válečkové dráhy) do českých vrtulníků Mi-171ŠM.      

Je ale možné, že americký projekt skončí neúspěchem jako jiné podobné v minulosti. Na přelomu 70. a 80 let, v době amerického prezidenta Jimy Cartera, letectvo uvažovalo o využití dopravního Boeingu 747-200C jako nosiče 72 střel s plochou dráhou letu AGM-86 (s konvenční nebo jadernou náloží). Projekt CMCA (Cruise Missile Carrier Aircraft) ale zůstal pouze na rýsovacích prknech.

Zdroj: SAM.gov

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Scramble Magazine: Legendární stealth bombardéry F-117 Nighthawk v Sýrii

Podle nizozemského leteckého magazínu Scramble Magazine americké letectvo (USAF) v roce 2017 ...

Americké letectvo dočasně uzemnilo bombardéry B-1B Lancer

Nadzvukové bombardéry B-1 Lancer s měnitelnou geometrií křídel musí prohlédnout mechanici. Příčinou ...

Bombardéry B-52 Stratofortress přišly o jaderné pumy

Ikonické bombardéry B-52 Stratofortress mají od letoška povolení nosit jen jeden typ jaderné zbraně: ...

Během íránské krize bombardéry B-52 odletěly na odlehlý ostrov v Indickém oceánu

Na přelomu roku, po zabití Kásima Sulejmáního, se vztahy mezi USA a Íránem dostaly na nejhorší ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Kusa
    08:18 23.04.2020

    Tak tenhle nápad je už poměrně starý a návrhy tu byly i když jen v podobě animací.
    https://www.youtube.com/watch?...

  • Farniente
    16:56 22.04.2020

    Pánové, zdá se, že jste v životě nebyli ve fabrice, zvlášť v letecké. Jinak byste věděli, že základem sériové (opakované) výroby jsou přípravky. Ať už lisovací, vstřikovací formy, nebo ustavovací. Tam mizí když ne 90, tak určitě 80% nákladů před rozjetím sériové výroby. Těžko můžeš stíhačku vyrábět na kozách s papírovým výkresem, pásmem, sviňuchou a šuplérou v ruce. Ono se to nezdá, ale třeba jenom formy na takového "Igráčka" odhaduju tak na 2 milióny korun.

    Jinak nevím, proč autor píše o nezavedení CMCA jako o neúspěchu. Nebudu to hledat, ale pokud nebyly hlavním důvodem zrušení projektu finance, tak to byly smlouvy o omezení zbrojení.

    Z původně dopravních letadel se také komerčně odpalovaly nosiče družic na oběžnou dráhu. A je spousta výzbroje, která se nejdřív odhodí a pak teprve nastartuje vlastní motor. Řekl bych, že je ŘS jedno, jestli vypadla ze šachty F-35, nebo rampy C-17.

  • RiMr71
    14:11 22.04.2020

    "Chybět mohou také technické výkresy nebo dokonce inženýři schopni konkrétní součást vyrobit. Ostatně přesně pro tyto důvody skončilo nadzvukové dopravní letadlo Concorde nebo raketoplán Space Shuttle."

    ...nepletete si to s něčím jiným?

  • flanker.jirka
    11:03 22.04.2020

    Při porovnání provozuschopnosti bombardérů je zajímavé, že staré, dobré B 52 vedou nad hightech stroji.
    ...pokud půjdou cestou low cost, tak brzy i C 17 a C 130 nahradí v "doručování" bomb nejspíše DHL a Tom Hanks.

  • SofF
    22:59 21.04.2020

    to už na tom ty jejich bombardéry musí být vážně bídně když zvažují takový vyloženě nouzový způsob. To už se mi víc líbilo namontování přídavného výpočetního systému na starší sovětský bombardér který citelně zlepšil přesnost s hloupou municí. Možná to má něco do sebe, ale představit si větší paletu jak z ní za pádu létají rakety... je docela komické. Na zaminování proč ne, ale aby z toho vypadávaly řízené střely, dost divoké protože určitě nepůjde o stabilní plošinu.

    • skelet
      23:06 21.04.2020

      Ta bida znamena, ze v pripade uspechu programu ma USA o nejakych 500 udernych letounu s velkym doletem vice, nez nyni. A to jsem do toho zapocital jen transportni letouny USAF.

      • SofF
        23:23 21.04.2020

        pokud to půjde jak si to kreslí na papíře o čemž se dá pochybovat, navíc tato letadla jsou dobře sestřelitelná, tedy pomalá a dobře viditelná...

        • skelet
          23:44 21.04.2020

          No s tou sestrelitelnosti to taky nebude az tak pravda, jelikoz strely JASSM maji dosah i tisic kilometru. Coz pomerne zvysuje sanci na preziti nosice. Malo statu ma takovou protivzdusnou obranu, aby uspesne zasahovaly na vzdalenost 500km a vetsi. Toho jsou schopny jen stihacky. A zde opet narazime na to, ze USA maji dost stihacek na to, aby tento nosic ochranilo. Nicmene nepredpokladam, ze by hlavnim cilem byly ty ve vnitrozemi (treba Cina), ale spise pobrezni cile, hladinove cile nebo cile ve statech se slabsi protivzdusnou obranou. Proste tento system muze americkym planovacum dost vyrazne uvolnit ruce.

          • SofF
            01:14 22.04.2020

            jasně, JASSM do palety, už ta představa vypadá dost divoce. Jedna věc je klasický bombardér s raketami na křídlech, ale že prostě vyhodí "balík" a z toho jak rotuje při pádu začnou lítat JASSM, to je teda představa za všechny prachy...
            Když už tak něco jako skupina hloupých/polohloupých bombiček ale toto fakt ne.

          • satai
            09:51 22.04.2020

            SofF - muzes mi vysvetlit, proc by ten balik musel "rotovat pri padu"? Vytahnout a stabilizovat padakem neni zadny high-tech,

          • Dovi
            10:06 22.04.2020

            Tak předpokládám že ten princim mají vymyšlený a nelosují nápada z klobouku...
            Mimochodem jak je ve článku zmíněno už umí odpalovat z rampy KC-130 "...také řízené střely / pumy AGM-114 Hellfire, AGM-176 Griffin a GBU-44/A Viper Strike. Střely Griffin jsou přitom shazovány z raketnic Gunslinger umístěné na zadní rampě."

          • RiMr71
            14:09 22.04.2020

            "prostě vyhodí "balík" a z toho jak rotuje při pádu začnou lítat JASSM, to je teda představa za všechny prachy..."

            Doporučuju první přečíst článek, až pak komentovat...

          • apache
            17:25 22.04.2020

            Hlavně to bude ohromné plus pro podporu operací speciálních sil... nemusí mít v oblasti vyčleněné bojové letouny, stačí mít v záloze pár palet s municí a C-130 plnící běžně transportní úkoly odvede dost práce.

            Pro rozvědku potenciálního nepřítele to nebude nic příjemného, celý tento koncept. Mít přehled o strategických bombardérech je relativně snadné, stejně tak o nasazení bojových letounů. Paletová munice bude sledovatelná mnohem hůře, takže nepřítel nebude mít přehled o úderných možnostech, když se každý transportní letoun stane potenciálním nosičem. Tady je třeba říct, že transportní letadla se pohybují po celém světě velmi intenzivně a nebudí moc pozornosti. Dělám na Ruzyni a C-130 nebo C-17 zde není vůbec nic neobvyklého.

            Řeči o tom, že vyhozená paleta rotuje... no je to úsměvné. Řekl bych že stabilizace vyhozené munice nebude problém, je to jen aerodynamika a hromada výpočtů, to není pro inženýry co se tím budou zabývat žádný hluboký nezmapovaný vesmír. V této oblasti už rozlouskli mnohem větší oříšky.

  • apache
    17:30 21.04.2020
    Oblíbený příspěvek

    Schopnost vyhodit za letu z transportního letadla střelu s plochou dráhou letu jsem vždy považoval za možné elegantní řešení navýšení počtu nosičů a divil jsem se, že to ještě nikdo běžně nedělá v praxi.

  • UnionPacific
    17:01 21.04.2020

    Chybět mohou také technické výkresy nebo dokonce inženýři schopni konkrétní součást vyrobit.
    To, že mužíci postrácali výkresy k tu160 a inžinieri zabudli ako zvárali titán chápem, ale ohromuje ma že sa taký šlendrián stane v Usa. To je problém všetky výkresy naskenovať ?

    • satai
      17:23 21.04.2020

      Protože i když ti někdo vrazí výkres před obličej, tak to zdaleka nemusí stačit.

    • skelet
      17:50 21.04.2020

      především zatím hledej to, že USAF nechce, aby jí někdo seškrtal výdaje na B-21.

      • danny
        18:09 21.04.2020

        ...to není nepodstatný demotivační faktor...

        • skelet
          20:02 21.04.2020

          vzhledem k tomu, že jim to dělají už 50let, tak jsou jejich obavy oprávněné :)

          • danny
            20:22 21.04.2020

            No není to příjemné, když člověk s nadějí na zvýšení schopností letectva odkýve low cost program a pak zjistí, že se tím zároveň připravil o udržení podstatné části schopností:-D

    • Miroslav
      18:59 21.04.2020
      Oblíbený příspěvek

      Ja som pár rokov dozadu robil digitalizáciu papierovej výrobnej dokumentácie na LKT traktor. Prišla mi poštou krabica a v nej stovky nepoužiteľných výkresov. S chybami, s chýbajúcimi údajmi a fyzicky znehodnotené. Každá súčiastka sa musela namodelovať, upraviť podľa nových štandardov a urobiť úplne nový výkres, vygenerovať kusovníky a páliace šablóny. Katastrofálna robota. Keď si myslíš, že stačí zo šanónov vysypať 30 rokov staré výkresy a ide sa na vec, tak sa mýliš

      • satai
        19:16 21.04.2020
        Oblíbený příspěvek

        Nemluvě o tom, že ve výkresu je jenom "co" a chybí "jak" a hlavně "proč".

      • UnionPacific
        19:52 21.04.2020

        Asi som naivný, ale vždy som si myslel že technická dokumentácia ku vojenským projektom existuje minimálne 2x. Jedna v kancli v skrini u výrobcu a druhá v tajnom bunkri pol kilometra pod žulou v Cheyenne Mountain.

        • Jirosi
          21:43 21.04.2020
          Oblíbený příspěvek

          Je vidět, že vůbec nechápete v čem je problém.

        • Dovi
          10:10 22.04.2020

          Upřímě, taky jsem věřil, že kompletní dokumentace (kopie) od výrobce s končí někde pod ochranou armády, obzvlášť když armáda platí vývoj...

          • Miroslav
            10:53 22.04.2020

            To je možné ale tieto staré projekty boli robené na papieri. Ten časom degraduje a znehodnocuje sa. Ja mám takú skúsenosť, že výkresy 20-30 a viac rokov staré sú žlté, niekedy až čierne. Ak to má byť použiteľné, musíš z toho urobiť digital cez CAD. To znamená každý výkres namodelovať, vyskladať zostavy, vygenerovať výkresy, doplniť chýbajúce časti či aktualizovať údaje. Potom už môžeš generovať CAM výstupy ktoré potrebuješ pre moderné CNC stroje (od pálenia, obrábania, zvárania po ohýbanie...). Nemôžeš obchádzať moderné technológie len preto, lebo máš starú dokumentáciu ktorá CAD, CAM, CNC nepoznala. To by si mal produkt na úrovni rokov keď tá dokumentácia vznikla. Navyše s CAD súbormi môžeš lepšie pracovať. Vytvárať inovácie, implementovať nové prístupy TPV, riešiť kolízne stavy v reálnom čase, zvyšovať efektivitu výroby, kvalitu výroby či vykonávať simulácie

          • skelet
            11:19 22.04.2020
            Oblíbený příspěvek

            a každý kdo to kdy dělal ví, že je to leckdy rychlejší vymyslet znovu, než to předělávat :)

          • Jirosi
            11:39 22.04.2020

            Hlavně ten problém není až tak z výkresovou dokumentaci, ale spíše z výrobními postupy. Oni je určitě někde mají, ale jaksi podniky co to vyráběli už stihli 2x vyměnit celou technologickou základnu výroby.
            Jiné potřeba udělat tu dokumentaci od znova, aby se dané věci dali efektivně vyrábět s použitím moderních technologiích.

      • flanker.jirka
        08:23 22.04.2020

        Miroslav
        Tak to budete znát zajímavý zvukový záznam, který je i na youtube. Kde jakýsi Lubiš opravuje lakatoš. :-)

      • RiMr71
        14:06 22.04.2020

        ...ani oooočkoooo nenasadíííš!!!!

    • Sholva
      19:53 21.04.2020

      Já vím, že v Rusku je možné všechno, ale když se podívám na příklad ve své profesi, tak největší problém s chybějící dokumentací mají z našich zákazníků Frantíci, po nich Amíci a Němci. Angláni celkem OK, Rakušáci střídavě oblačno. Vyrábíme a opravujeme formy na vstřikování plastů, zmiňovaní zákazníci jsou schopní přijet s výliskem, rozpadlou součástkou a chtít ji vyrobit novou, dokumentaci nemaje, nějak to udělejte, rychle a lacino... Tak bych byl s tím Ruskem opatrný, on je bordel všude...