Finská cesta od nejisté neutrality k aktivní obraně nezávislosti

Finská cesta od nejisté neutrality k aktivní obraně nezávislosti
Finští vojáci / Puolustusvoimat - Försvarsmakten (Zvětšit)

V souvislosti s harašením zbraní na hranicích mezi Putinovým Ruskem a Ukrajinou, ale i s nynějšími krvavými nepokoji ve středoasijském Kazachstánu se opět vynořily debaty o případném členství některých postsovětských republik v Severoatlantické alianci. V nedávné minulosti se podobné úvahy týkaly zejména malé kavkazské Gruzie a nyní je to podstatně větší Ukrajina. Probíhající ozbrojené konflikty na území bývalého Sovětského svazu pravděpodobně otevřely také otázku možného členství dosud neutrálního Finska v NATO.

Skandinávská země Finsko má vlastní velmi negativní zkušenosti se svým mocným východním sousedem. Na přelomu let 1939 a 1940 během takzvané zimní války čelila tato země mnohonásobné přesile Rudé armády, která do bojů nasadila 1 200 000 vojáků. Boje byly bez vyhlášení války zahájeny 30. listopadu 1939 přepadením Finska a k jejich ukončení došlo uzavřením mírové smlouvy, která byla podepsána v Moskvě v noci z 12. na 13. března 1940. Finsko ve válce ztratilo přibližně 10 procent svého území, na němž se nacházelo na 30 procent jeho průmyslových kapacit a 12 procent obyvatelstva, které se pak ale přestěhovalo dále do vnitrozemí Finska.

Zuzana Janegová, autorka diplomové práce s názvem Finsko-ruské vztahy po skončení studené války (Vysoká škola ekonomická v Praze, 2017) připomíná, že přes závažné hospodářské a lidské ztráty dokázalo Finsko udržet samostatnost a posílit svou mezinárodní prestiž. „Pro Sovětský svaz představoval výsledek velmi problematické vítězství zatížené těžkými materiálními i lidskými ztrátami a kolosální katastrofou. Byl vyloučen ze Společnosti národů, která označila jeho útok za nevyprovokovanou agresi, dostal se do politické izolace a do té doby solidní pověst jeho ozbrojených sil se ocitla v troskách,“ uvádí ve zmíněné práci Janegová. Připomíná zároveň, že tzv. zimní válka měla zásadní vliv na průběh celé druhé světové války, neboť zpochybnila nedotknutelnost neutrality skandinávských zemí, což krátce po jejím skončení vyprovokovalo Hitlera k narychlo připravené invazi do Norska. Zároveň přesvědčila Hitlera, že Rudá armáda nebude schopna efektivně vzdorovat německému útoku. A konečně také nepochybně posílila ochotu Finů k participaci na blížícím se německo-sovětském konfliktu. Je třeba ale zdůraznit, že neúspěchy Rudé armády v zimní válce vedly k rozsáhlým reformám a k personálním výměnám v řadách sovětských ozbrojených sil, což zase napomohlo ke zvýšení bojeschopnosti Rudé armády.


Helsinky koupí 64 stíhaček F-35A Lightning II

Obsazení Finska mělo proběhnout v den Stalinových narozenin

V roce 1939 se Finsko orientovalo převážně na Švédsko a Velkou Británii, přičemž udržovalo těsné ekonomické vazby s USA. Dne 20. září 1939 potvrdily Helsinky na konferenci severoevropských zemí svou neutralitu. Sovětsko-finská dohoda o neútočení z roku 1934 předpokládala výhradně mírové řešení konfliktů.

Významný ruský historik Andrej Zubov ve své publikaci Dějiny Ruska 20. století připomíná, že již v červnu 1939 nařídil Josif Stalin vypracovat plán útoku na Finsko silami Leningradského vojenského okruhu a od srpna se u hranic začala soustřeďovat vojska. „Kvůli vyostření vztahů byla použita Stalinova teze o zdánlivém ohrožení Leningradu. Na Karelské šíji vedla hranice – bývalá vnitřní hranice oddělující Vyborgskou a Petrohradskou gubernii – pouhých 32 km od města,“ uvádí profesor Zubov a dále vysvětluje, že politbyro poukazovalo na „možnost dělostřeleckého ostřelování Leningradu“ či na pravděpodobnost „využití Finska třetí zemí“. Finové však neměli ani dalekonosné dělostřelectvo, ani touhu ostřelovat Leningrad. Dokonce i v letech 1941-1944, když Finsko bojovalo na straně Německa a pasivně se účastnilo blokády města, odmítlo finské vojensko-politické vedení ostřelování, nálety a útočné operace z Karelské šíje proti Leningradu.

Jednání mezi 12. říjnem a 13. listopadem 1939 skončila ve slepé uličce. Finové byli ochotni předat SSSR pět ze šesti požadovaných ostrovů a posunout hranice do nitra šíje o 15 kilometrů. Avšak finští diplomaté odmítli odzbrojit „Mannerheimovu linii“, systém obranných opevnění na Karelské šíji, který ochraňoval Helsinky a průmyslové oblasti jižního Finska, a umístit na ostrově Hankö základnu, jež by znamenala porušení neutrality. Dne 11. listopadu vydal Vorošilov rozkaz vytvořit 106. divizi ze sovětských Karelů v Leningradském vojenském okruhu. Vojenský sovět tohoto okruhu zadal 21. listopadu směrnici č. 4713 úkoly pro 7., 8., 9. a 14. armádu, které byly v bojové pohotovosti. Jak připomíná ruský historik Zubov: „Přechod do útoku byl stanoven na hodinu H. Obsazení Finska mělo proběhnout 21. prosince, tedy ke Stalinovým narozeninám.“


Výcvik finských vojáků

Neutralita není zárukou bezpečnosti

Odborníci na bezpečnostní otázky se většinou shodnou, že Finsko patřilo k těm státům, kdy udržování striktně neutrální politiky nemohlo vyvážit výhody vzniklé ze členství v Evropských společenstvích. Zkušenosti z doby existence Sovětského svazu ale prozradily, že Finsko je schopno svou neutrální politiku posouvat spíše směrem ke specificky vnímanému konceptu postneutrality jakožto politického nástroje.

V průběhu studené války Finsko nemělo s ohledem na svou neutrální politiku jakoukoliv možnost zajistit svou bezpečnost jinak než vlastními silami. Finská ozbrojená neutralita a odmítání účasti na vojenských aliancích tak znamenaly nemožnost spoléhat se na efekt přelití vojenské podpory ani ze strany Švédska, NATO, ale ani Sovětského svazu. Ze statistických dat vyplývá, že finské vojenské výdaje nebyly a nejsou odvislé od kterékoliv formy možné aliance a výsledky korespondují s faktem, že země neparazitovala na okolních státech s nadějí na možnou budoucí vojenskou pomoc. Toto chování bylo v průběhu let konzistentní s linií neutrální politiky a nezávislé zahraniční politiky a první myšlenky na možné změny v přístupu k vojenským aliancím nastaly teprve počátkem 90. let minulého století.


Pozemní cvičení Northern Forest 21 a námořní Ritva 21

Hlavní úkoly Organizace Severoatlantické smlouvy definované v jejím strategickém konceptu, jakožto základnímu politickému dokumentu aliance, jsou následující: kolektivní obrana, krizové řízení a kooperativní spolupráce. Partnerství Finska s touto organizací je oboustranně výhodné, protože Finsku umožňuje zachovat a rozvíjet národní obranu a kapacity, stejně jako účastnit se cvičení a tréninkových operací NATO. Finsko započalo svou spolupráci s organizací v roce 1994 v rámci programu Partnerství pro mír (Partnership for Peace, PfP) a od roku 1997 se také stalo členem Euroatlantické rady partnerství (Euroatlantic Partnership Council, EAPC), která se skládá z členských států NATO a států zařazených do programu Partnerství pro mír. Od roku 2015 se Finsko navíc účastní programu Enhanced Opportunities partnership.

Ojedinělá forma spolupráce mezi státy odlišných ideologií

Finsko-ruské vztahy po skončení studené války jsou z bezpečnostního hlediska považovány za zcela ojedinělou formu možné spolupráce mezi zeměmi rozdílných ideologií, což konstatuje v anotaci své diplomové práce s názvem Finsko-ruské vztahy po skončení studené války její autorka Zuzana Janegová. Cílem této její práce bylo zhodnocení finské postneutrality jakožto účinného nástroje zahraniční politiky vůči Rusku s ohledem na historickou reflexi těchto zemí a s důrazem na sociální a kulturní rozdíly ve společnosti. Zdá se, že se postneutralita a způsob vedení zahraniční politiky Finsku po mnoho let vyplácely. Samotný sovětsko-finský ozbrojený konflikt z přelomu 30. a 40. let byl nejen důsledkem neuspořádané mezinárodní situace v tehdejší Evropě, ale především šlo o Stalinovy mocenské ambice. Po nedávné ruské anexi Krymu se ovšem situace poněkud komplikuje a doposud striktně neutrální Finsko se obává Putinových mocenských ambicí, a proto hledá ochranu v rámci Severoatlantické aliance. Není se čemu divit.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Nové finské korvety Pohjanmaa a historie střetu s Ruskem

Helsinky plánují nákup čtveřice nových korvet. Válečná plavidla postaví domácí loděnice. Jejich ...

Finsko zvyšuje vojenské výdaje o 50 %

Finsko v příštím roce o polovinu zvýší své vojenské výdaje. Dodatečné zdroje padnou téměř výhradně ...

Estonské pobřeží ochrání izraelské protilodní střely Blue Spear

Značný ohlas vzbudil estonský nákup protilodních střel Blue Spear (5G SSM) od společnosti Proteus ...

Finsko vybralo stíhačky F-35A Lightning II

Podle finského portálu Iltalehti finské vzdušné síly doporučily ministerstvu obrany akvizici ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • danny
    15:42 12.01.2022

    Plně souhlasím s Flanker_Jirka. Ano, finská cesta byla od 2. sv. války plná kompromisů, ale také sebevědomé a odvážné diplomacie. Finsko vybudovalo armádu, která je schopna jako ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Plně souhlasím s Flanker_Jirka. Ano, finská cesta byla od 2. sv. války plná kompromisů, ale také sebevědomé a odvážné diplomacie. Finsko vybudovalo armádu, která je schopna jako jedna z mála plnohodnotné obrany země bez spoléhání na pomoc aliancí. Finští politici jsou mnohem větší realisté, než kdokoli dál na západ. A pokud jde o nějaké červené linie, nehážou ramena ve chvíli, když na to nemají. Ale když už něco řeknou, nebo dělají, mají koule.

    Dovolím si polemizovat s jedním detailem. Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že by pro Finsko bylo nebezpečnější dnešní Rusko, než svého času SSSR. Z pohledu přímého vojenského ohrožení je to prostě ptákovina.

    A ještě jeden drobný detail. Z Ukrajinského pohledu je určitě zajímavé prostudovat si postup Rakouska. V roce 1954 dalo Rakousko najevo, že souhlasí se závazkem nepřipojení se k jakékoliv vojenské organizaci.
    Na Západě budilo zvažované vyhlášení neutrality nedůvěru, panovaly obavy precedensu pro západní Německo a panovaly obavy, že pokud se Rakousko nezačlení do západních vojenských struktur, spadne pod východní blok. USA také hlásaly heslo „kdo je neutrální, je komplicem nepřítele“.
    SSSR ale podmínil souhlas s obnovením rakouské suverenity právě přijetím neutrality - viděl to jako záruku prevence anšlusu a toho, že Rakousko nevstoupí do NATO. Nakonec se (přes obavy Západu) právě podpis moskevského memoranda stal zárukou toho, že Rakousko zůstane na Západ orientovanou demokracií a bude pokračovat jeho hospodářská a politická integrace do západních struktur a Moskva splnila svůj závazek, a stáhla z Rakouska svá okupační vojska.
    Skrýt celý příspěvek

    • Torong
      21:24 12.01.2022

      "Plně souhlasím s Flanker_Jirka. Ano, finská cesta byla od 2. sv. války plná kompromisů, ale také sebevědomé a odvážné diplomacie."
      První věta a hned totální blbost. Finsko bylo po ...
      Zobrazit celý příspěvek

      "Plně souhlasím s Flanker_Jirka. Ano, finská cesta byla od 2. sv. války plná kompromisů, ale také sebevědomé a odvážné diplomacie."
      První věta a hned totální blbost. Finsko bylo po druhé světové válce vydáno na milost a nemilost Rusů. Finové si bez Ruského povolení nesměli ani uprdnout. To fakt nemá se sebevědomím a hrdostí nic společného.
      Co se týká Rakouska totéž. Navíc bylo Rakousko vstupní zemí na západ pro KGB.
      Ukrajina je v naprosto jiné pozici. Ukrajina byl stát SSSR. Nikdy nebyl kompromisem, který Rusko muselo udělat jako bylo Finsko nebo Rakousko.
      Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        22:57 12.01.2022

        Finsko po druhé světové válce mohlo být rádo, že existovalo v té podobě v jaké dnes existuje. Patřilo mezi státy, které se připojily k Německu a až se zjištěním, že to s němci ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Finsko po druhé světové válce mohlo být rádo, že existovalo v té podobě v jaké dnes existuje. Patřilo mezi státy, které se připojily k Německu a až se zjištěním, že to s němci nevyhrají otočili stranu. Až do příměří uzavřeném se SSSR v roce 1944 bylo na straně Německa, účastnili se i obléhání a vyhladovění tehdejšího Leningradu. Toto vše jim při jednáních rusové podporovaní tehdejšími spojenci spočítali.
        Učast finů na straně německa stěžovalo pozici na mezinárodním fóru a další okolností bylo i to, že stále ve vztahu se SSSR existovali pouze v přímeří. Mír mezi nimi byl uzavřen v Paříží až v roce 1947, kde se uplatňovaly hranice státu dané Moskevským příměřím z roku 1940, Finsko na základě pařížské smlouvy muselo uznat vinu na spolupráci Německem a zaplatit reparace. Spolu s nimi řešila tato smlouva Bulharsko, Itálii, Maďarsko a Rumunsko.
        Skrýt celý příspěvek

        • DolphinXXL
          07:28 13.01.2022

          No, že se Finsko stalo "spojencem" Něměcka je jen důsledek toho, že SSSR napadlo Finsko v zimní válce. V pokračovací válce si vzalo Finsko zpět pouze předchozí ztracená území a ...
          Zobrazit celý příspěvek

          No, že se Finsko stalo "spojencem" Něměcka je jen důsledek toho, že SSSR napadlo Finsko v zimní válce. V pokračovací válce si vzalo Finsko zpět pouze předchozí ztracená území a snadněji hájitelná předpolí, dál v útoku ve směru na Leningrad nepokračovalo a neumožnilo Němcům na svém území dokončit úplné obklíčení Leningradu a použít je k útoku. Nějaké vlažné boje ve spolupráci s Němci pokračovali jen v oblasti Murmansku.
          Skrýt celý příspěvek

        • GlobeElement
          08:15 13.01.2022

          K Německu se připojil SSSR, který v souladu s paktem Ribbentrop-Molotov napadl Finsko. To existuje jen díky tomu, že se ubránilo.
          Ale zaplatilo za to podřízením se SSSR, kdy svou ...
          Zobrazit celý příspěvek

          K Německu se připojil SSSR, který v souladu s paktem Ribbentrop-Molotov napadl Finsko. To existuje jen díky tomu, že se ubránilo.
          Ale zaplatilo za to podřízením se SSSR, kdy svou zahraniční politiku muselo přizpůsobit východnímu agresorovi.

          Rakousko na tom bylo jinak, to se deklarovalo jako první oběť Hitlerovy agrese, ne ruské. A ano, aby odešlo ruské okupační vojsko, muselo Rakousko souhlasit s neutralitou.
          Skrýt celý příspěvek

          • danny
            13:35 13.01.2022

            Irelevantní. Dějiny píší vítězové.
            Všechny detaily, které uvádis, navíc jen potvrzují náročné balancování přání a reality, ve kterém se jak finská, tak rakouská diplomacie ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Irelevantní. Dějiny píší vítězové.
            Všechny detaily, které uvádis, navíc jen potvrzují náročné balancování přání a reality, ve kterém se jak finská, tak rakouská diplomacie pohybovaly.
            Skrýt celý příspěvek

          • GlobeElement
            10:11 14.01.2022

            Není to irelevantní. Ruská výmluva, že Finsko napadlo, protože se přidalo k Německu, je lživá a musíme to neustále připomínat.

            Pravdou je pravý opak.

            Není to irelevantní. Ruská výmluva, že Finsko napadlo, protože se přidalo k Německu, je lživá a musíme to neustále připomínat.

            Pravdou je pravý opak.

        • Ján Paliga
          21:01 14.01.2022

          Odporúčam ti preštudovať si knihu Marka Solonina Hloupost, nebo agrese? Útok Rudé armády na Finsko 25.06.1941. Tam to Solonin všetko poriadne rozoberá.

          ZSSR na Fínsko zaútočil ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Odporúčam ti preštudovať si knihu Marka Solonina Hloupost, nebo agrese? Útok Rudé armády na Finsko 25.06.1941. Tam to Solonin všetko poriadne rozoberá.

          ZSSR na Fínsko zaútočil opäť 25.06.1941. Pritom vojnový stav Fínsko vyhlásilo až po bombardovaní hlavne civilných cieľov sovietskym letectvom.
          Pritom nemecké jednotky sa nachádzali len v polárnej oblasti, kde sa pripravovali na útok voči Murmansku a Kandalakši. Tam narušovali fínske hranice, nebrali ohľad na fínsku neutralitu. Im tá neutralita nevyhovala. Ale to si môžeš detailne prečítať v Soloninovej knihe.

          Nie je pravda, že Fínsko sa podieľalo na obliehaní. Oni sa zastavili +- na hranici s obdobia pred napadnutím Fínska ZSSR. ZSSR si vyhladovalo Leningrad samé, keď zakázalo evakuáciu civilného obyvateľstva z Leningradu. A namiesto potravín tam dopravovali hlavne suroviny na výrobu zbraní. Nie potraviny.
          Skrýt celý příspěvek

        • Ján Paliga
          23:50 14.01.2022

          Odporúčam ti preštudovať si knihu Marka Solonina Hloupost, nebo agrese? Útok Rudé armády na Finsko 25.06.1941.

          Fínsko vyhlásilo vojnu až 25.06.1941, po tom, čo bolo samé napadnuté ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Odporúčam ti preštudovať si knihu Marka Solonina Hloupost, nebo agrese? Útok Rudé armády na Finsko 25.06.1941.

          Fínsko vyhlásilo vojnu až 25.06.1941, po tom, čo bolo samé napadnuté letectvo ZSSR, ktoré bombardovalo hlavne fínske civilné ciele.... Rovnako, ako v roku 1939....

          Fínsko sa vôbec nezúčastnilo obliehania Leningradu, svoj postup +- zastavilo na hraniciach z roku 1939....

          ZSSR malo možnosť evakuácie civilistov z Leningradu, ale neurobilo to. Do Leningradu sa hlavne dovážali suroviny pre fabriky a až potom v druhom rade potraviny pre obyvateľstvo.
          Skrýt celý příspěvek

    • Jan Padesátýpátý
      22:13 12.01.2022

      Obávám se, že Finové si berou ponaučení spíš z roku 2014 než 1955.

      Putin prostě není Chruščov. Chruščov a spol. hranice v Evropě respektovali.

      Obávám se, že Finové si berou ponaučení spíš z roku 2014 než 1955.

      Putin prostě není Chruščov. Chruščov a spol. hranice v Evropě respektovali.

      • flanker.jirka
        22:39 12.01.2022

        Povídejte Maďarům, že Chruščov něco v roce 1956 respektoval.

        Povídejte Maďarům, že Chruščov něco v roce 1956 respektoval.

        • GlobeElement
          08:15 13.01.2022

          Maďarsko bylo jednoznačně v ruské zóně vlivu a člen NATO.

          Maďarsko bylo jednoznačně v ruské zóně vlivu a člen NATO.

          • Jan Padesátýpátý
            09:08 13.01.2022

            opravuji: člen Varšavského paktu :)

            Ano, Maďarsko 1956 odpovídá tomu když Putin pošle vojáky do Běloruska nebo Kazachstánu.

            opravuji: člen Varšavského paktu :)

            Ano, Maďarsko 1956 odpovídá tomu když Putin pošle vojáky do Běloruska nebo Kazachstánu.

          • GlobeElement
            10:28 13.01.2022

            Díky, je fajn vědět, že když se člověk projeví jako kretén, jsou zde lidé, kteří to pochopí :)

            Díky, je fajn vědět, že když se člověk projeví jako kretén, jsou zde lidé, kteří to pochopí :)

          • GlobeElement
            10:29 13.01.2022

            Do Kazachstánu bylo Rusko přímo pozváno, tam se nedá nic namítat.

            Do Kazachstánu bylo Rusko přímo pozváno, tam se nedá nic namítat.

          • Badysak
            16:36 13.01.2022

            Do Kazachstánu bylo pozváno kým zmrdem co ojebavá lid?

            Do Kazachstánu bylo pozváno kým zmrdem co ojebavá lid?

          • flanker.jirka
            17:30 13.01.2022

            Badysak
            S tím zmrdem, který "ojebává lidi" spolupracoval celou dobu také západ. :-) Hold, když máte ropu, plyn, uran a těžíte to, můžete býti i nedemokratickým zmrdem a projde vám ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Badysak
            S tím zmrdem, který "ojebává lidi" spolupracoval celou dobu také západ. :-) Hold, když máte ropu, plyn, uran a těžíte to, můžete býti i nedemokratickým zmrdem a projde vám to.
            Skrýt celý příspěvek

          • DSLaci
            18:18 13.01.2022

            no no no !!! 1956 !!!!

            no no no !!! 1956 !!!!

          • pjaro77
            18:50 13.01.2022

            Badysak: Je to darebák ale náš darebák. Chápeš ?

            Badysak: Je to darebák ale náš darebák. Chápeš ?

    • J.Kolousek@post.cz
      10:41 18.01.2022

      Danny,je také třeba upozornit na toto:Výsledek voleb z 25. listopadu 1945 byl dosti nečekaný: ÖVP získala 49,8%, SPÖ 44,6% a komunisté pouze 5,4%. Volební účast byla enormně ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Danny,je také třeba upozornit na toto:Výsledek voleb z 25. listopadu 1945 byl dosti nečekaný: ÖVP získala 49,8%, SPÖ 44,6% a komunisté pouze 5,4%. Volební účast byla enormně vysoká - 93% oprávněných voličů. Ze 165 poslaneckých mandátů tak komunisté získali pouze čtyři!!! Lidovci získali 85 mandátů a sociální demokraté 76. ÖVP tak dosáhla nadpoloviční většiny. Důležité však bylo, že fatálně selhali komunisté. Debakl byl dokonce takový, že se stalo, že v některých volebních obvodech získali komunisté méně hlasů než je členů místí stranické organizace. Novým kancléřem se stal Leopold Figl a vicekancléřem Adol Schärf. Dr. Renner byl mezitím zvolen spolkovým prezidentem.Hlavním cílem snažení rakouských politiků nyní bylo ukončení okupačního statutu a nastolení plné rakouské suverenity..A pro své snažení získaly dokonce podporu Valného shromáždění OSN, které v prosinci 1952 apelovalo na vítězné velmoci, aby okupační status zrušily. Rakousko se tak mohlo relativně nerušeně hospodářsky rozvíjet, což se nakonec podařilo.
      Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    10:51 12.01.2022

    Možná by stálo za to od Finů čerpat zkušenosti při jednání s Ruskem. Žít ve stínu takového státu je pro ně velkým kompromisem po celou dobu. Ale dokáží tak existovat. Příkladem by ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Možná by stálo za to od Finů čerpat zkušenosti při jednání s Ruskem. Žít ve stínu takového státu je pro ně velkým kompromisem po celou dobu. Ale dokáží tak existovat. Příkladem by mohlo být i to, že se finští prezidenti nebáli nikdy jednat s ruskem samostatně. Niinistö jel jednat o jejich vzájemných vztazích v srpnu 2014 do Soči s Putinem a cestou domů to vzal přes Kyjev.
    Tehdy se z toho někteří jedinci v Brusselu málem podělali. (Zaorálek se tehdy zmohl jen na slova, že jej to překvapilo)
    Loni v říjnu zase Niinistö jednal s Putinem o jejich vzájemných hospodářských otázkách, dopravě, klimatickým změnám a činnosti v Arktické radě.
    V prosinci vedli telefonické hovory spojené s akutální bezpečnostní situací ve vztahu Rusko Ukrajina.
    Skrýt celý příspěvek

    • Jura99
      13:37 12.01.2022

      žádné kompromisy s Ruskem. Pomůže pouze nainvestovat opravdovou hromadu peněz do zbrojení a Rusko si už nikdy nepouštět k tělu. Je to agresivní země, jsme na jejím (dvoučlenném) ...
      Zobrazit celý příspěvek

      žádné kompromisy s Ruskem. Pomůže pouze nainvestovat opravdovou hromadu peněz do zbrojení a Rusko si už nikdy nepouštět k tělu. Je to agresivní země, jsme na jejím (dvoučlenném) seznamu nepřátel a v zásadě k nám žádné Rusy pouštět nepotřebujeme. Určitě si zničili na desítky let svou důvěryhodnost.
      Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        22:43 12.01.2022

        To co popisujete by byl ideální stav, nemuset se bavit s někým, kdo nás považuje za nepřítele.
        Dialog nyní vést musíme, bez dialogu by to s největší pravděpodobností znamenalo ...
        Zobrazit celý příspěvek

        To co popisujete by byl ideální stav, nemuset se bavit s někým, kdo nás považuje za nepřítele.
        Dialog nyní vést musíme, bez dialogu by to s největší pravděpodobností znamenalo obětovat Ukrajinu, kterou rusové silou pokoří.
        Svět je více provázán než se na první pohled zdá, proto se s Ruskem ještě někdo stále baví.
        Skrýt celý příspěvek

        • Jura99
          23:22 13.01.2022

          Ukrajina je vojensky silna dost. Rusko si nemuze byt jiste, ze ji porazi a udrzi. My (NATO) musime rusko odstrcit od sebe stranou a zkratka masivne se vyzbrojit a s ruskem uz se o ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ukrajina je vojensky silna dost. Rusko si nemuze byt jiste, ze ji porazi a udrzi. My (NATO) musime rusko odstrcit od sebe stranou a zkratka masivne se vyzbrojit a s ruskem uz se o nicem nebavit, nema to cenu.
          Skrýt celý příspěvek

  • TF_HU
    10:19 12.01.2022

    Netuším co bylo účelem článku, seznámit nás s diplomovou prací uvedené paní, nebo polemizovat nad příčinami změny postojů neutrálních států.

    Jediné co lze konstatovat, že ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Netuším co bylo účelem článku, seznámit nás s diplomovou prací uvedené paní, nebo polemizovat nad příčinami změny postojů neutrálních států.

    Jediné co lze konstatovat, že historie se opakuje. Rus opět cítí šanci na zábor území, získání fabrik a zdrojů na východě Ukrajiny, jako si kdysi myslel, že si může vzít část Finska. Zajímavé je sledovat stejnou rétoriku s vymyšlenými konstrukty o nebezpečí ruské menšiny a Ruska samotného.

    Za celým problémem s Ukrajinou je pouze Putinova ambice. Tomu se nelíbí ani ukrajinská neutralita a už vůbec ne přibližování se EU či dokonce NATO. Proto se rozhodl Ukrajinu "rozjebat", protože ví, že takto "rozjebaný" stát nemá šanci naplnit kritéria pro přístup do těchto organizací. Nic víc.

    V Rusku zapomněli, že velmoc je prvně silná ekonomicky, ne pouze vojensky. Proto Rusko není velmoc, ale pouze pozůstatek velmoci.
    Skrýt celý příspěvek

    • The88
      19:24 12.01.2022

      K tomu "pozustatku velmoci", on ani SSSR nebyl ekonomicky moc silnej. Lepe receno, mohutne zbrojeni tam bylo mozne jenom proto, ze to byl vlastne obrovskej kriminal - obcanu se ...
      Zobrazit celý příspěvek

      K tomu "pozustatku velmoci", on ani SSSR nebyl ekonomicky moc silnej. Lepe receno, mohutne zbrojeni tam bylo mozne jenom proto, ze to byl vlastne obrovskej kriminal - obcanu se nikdo na nic neptal.
      Skrýt celý příspěvek

  • Radovan
    09:11 12.01.2022

    Jak už píše GlobeElement, Finlandizace znamenala ponížené podřízení se SSSR v mnoha ohledech. Není to nic na co by mělo být Finsko hrdé a co by snad mělo být doporučováno jiným ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Jak už píše GlobeElement, Finlandizace znamenala ponížené podřízení se SSSR v mnoha ohledech. Není to nic na co by mělo být Finsko hrdé a co by snad mělo být doporučováno jiným států (třeba Zeman to doporučoval Ukrajině).
    Např. po II. WW byla řada finských důstojníků zatčena pro údajné vedení útočné války a na pohřeb finského národního hrdiny maršála Mannerheima v roce 1951 ani nepřišli politici, aby si nepohněvali SSSR. A třeba Estonsko pak Fini uznali jako samostatný stát po roce 1991 až jako jedni z posledních..
    Skrýt celý příspěvek

    • ruleta
      10:11 12.01.2022

      Těch věcí je více. Teď jsem zrovna četl krátký článek o tom, že třeba rok 68 u nás byl z těchto důvodu, jak mediálně, tak politicky málo pokrývaný ve Finsku.

      Každopádně Zeman a ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Těch věcí je více. Teď jsem zrovna četl krátký článek o tom, že třeba rok 68 u nás byl z těchto důvodu, jak mediálně, tak politicky málo pokrývaný ve Finsku.

      Každopádně Zeman a jeho finlandizace je chucpe par excellence.
      Skrýt celý příspěvek

      • danny
        15:54 12.01.2022

        Nevím v kolika zemích byly československé události r. 68 nějak extra mediálně propírané. USA měly dost problémů samy se sebou a úspěchy ve Vietnamu. Od dubna, kdy byl zavražděn M. ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Nevím v kolika zemích byly československé události r. 68 nějak extra mediálně propírané. USA měly dost problémů samy se sebou a úspěchy ve Vietnamu. Od dubna, kdy byl zavražděn M. L. King zesílily protesty kvůli válce, rasismu, studentské nepokoje, vlny dělnických protestů to byl celkem masakr, v jednu chvíli lehly popelem snad dvě třetiny Washingtonu. Nepokoje se valily přes Mexiko, Brazílii, Španělsko, Francii, v Japonsku probíhaly demonstrace proti americké okupaci, barikády stály ve Vídni i v Západním Berlíně, v Argentině. Takže informování o ČSSR bych spíš než nějaké politicky motivované cenzuře spíš přikládal spoustě domácích i zahraničních témat, která se valila ze všech stran.
        Skrýt celý příspěvek

        • Sidon
          17:00 12.01.2022

          Ve vetsine zapadnich zemi to byla hlavni zprava. Pro ilustraci jak vypadala titulni stranka tydeniku Life v USA, ktere jiste ten rok mely dostatek jinych temat: ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ve vetsine zapadnich zemi to byla hlavni zprava. Pro ilustraci jak vypadala titulni stranka tydeniku Life v USA, ktere jiste ten rok mely dostatek jinych temat: https://www.originallifemagazi...
          Dulezitost informace byla v (dalsim) demaskovani zrudnosti komunistickeho rezimu, jehoz atraktivita rostla v te dobe v ocich mnoha mladych bez osobni zkusenosti, kteri hledali alternativu k demokracii.
          Skrýt celý příspěvek

          • Tesil
            17:57 12.01.2022

            Ale to ne.Spojené státy,ať je to jak chce preferovaly vyvážené vztahy se SSSR,protože pokud měly m´ít mezinárodní smlouvy nějakou váhu bylo třeba podpisy obou států.Například ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ale to ne.Spojené státy,ať je to jak chce preferovaly vyvážené vztahy se SSSR,protože pokud měly m´ít mezinárodní smlouvy nějakou váhu bylo třeba podpisy obou států.Například smlouvy o kontrole zbrojení.
            Rozhodně neměly v úmyslu vyhrocovat vztahy kvůli nám.A už vůbec neměly zájem na občanské válce na hranici mezi VS a NATO.
            Skrýt celý příspěvek

  • Oliver
    00:17 12.01.2022

    Na celou věc se můžeme dívat z vícero pohledů. Ohrožení může vzbuzovat to že se v Moskvě najde někdo silný co začne opět "sbírat" země bývalého carství podle pragmatického názoru, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Na celou věc se můžeme dívat z vícero pohledů. Ohrožení může vzbuzovat to že se v Moskvě najde někdo silný co začne opět "sbírat" země bývalého carství podle pragmatického názoru, neudělá li to Moskva, udělá to protivník a obyvatele ideologicky postaví proti moskevskému režimu. Z toho pohledu mohou cítit jisté ohrožení protože patřili pod vládu původního carství.
    Pak je tu ale kontinuita dobrých sousedských vztahů a prakticky demilitarizovaná společná hranice s velkorysým ruským závazkem. Tohle bořit vstupem do NATo by bylo unáhlené. Navíc Finsko ušlo v národním uvědomnění už daleko že to je pro Rusko cizí teritorium, není jich už dost aby mohli kolonizovat jiné jako v minulých dobách - potýkají se stejnými problémy jako zbytek evropské bílé populace. Navíc dnešní Rusko je založené spíš na tradičních hodnotách a není pro ně přijatelné to co pro EU i USA - nahrazování domácích jižanským importem. Mají dost svých problémových etnik a staré prostředky díky moderní populaci už nejsou dost dobře možné. Ostatně už jsou to dlouhé roky zpět kdy se psalo jak v ruské armádě panuje šikana horských etnik (čečenci dagestánci), turkicko-asijských vůči změkčilejším městským rusům. Proto jsem názoru že jakákoliv ruská avantýra se na maximu reálného zastaví u Kyjeva - na klasickou okupaci z minulého století už nemají zdroje.
    Skrýt celý příspěvek

    • Jan Padesátýpátý
      07:15 12.01.2022

      "Pak je tu ale kontinuita dobrých sousedských vztahů a prakticky demilitarizovaná společná hranice s velkorysým ruským závazkem"

      Finsko hlavně vidí jak se ruské závazky a smlouvy ...
      Zobrazit celý příspěvek

      "Pak je tu ale kontinuita dobrých sousedských vztahů a prakticky demilitarizovaná společná hranice s velkorysým ruským závazkem"

      Finsko hlavně vidí jak se ruské závazky a smlouvy o přátelství s Ukrajinou v jediném okamžiku obrátily v prach.
      Skrýt celý příspěvek

    • Torong
      21:28 12.01.2022

      Jak píše Jan Padesátýpátý. Ten "velkorysý Ruský závazek" jsme viděli v roce 2014 na Ukrajině. Stejně tak je neskutečné chucpe mluvit o velkorysém závazku vůči zemi, kterou předtím ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Jak píše Jan Padesátýpátý. Ten "velkorysý Ruský závazek" jsme viděli v roce 2014 na Ukrajině. Stejně tak je neskutečné chucpe mluvit o velkorysém závazku vůči zemi, kterou předtím Rusko napadlo s cílem ji okupovat.
      Skrýt celý příspěvek

    • Ján Paliga
      23:03 12.01.2022

      "Navíc dnešní Rusko je založené spíš na tradičních hodnotách..."

      To myslíš tieto "hodnoty"?

      Kritikov prezidenta zatvoriť do žalára, združenie Memorial mapujúce pôsobenie ...
      Zobrazit celý příspěvek

      "Navíc dnešní Rusko je založené spíš na tradičních hodnotách..."

      To myslíš tieto "hodnoty"?

      Kritikov prezidenta zatvoriť do žalára, združenie Memorial mapujúce pôsobenie politickej polície na obyvateľstvo ZSSR odsúdením rukou akčných trojok, alebo v lepšom prípade odsun na otrocké práce do Gulagu, tomu sa vraví "tradičné hodnoty"? No ako pre koho....

      "Proto jsem názoru že jakákoliv ruská avantýra se na maximu reálného zastaví u Kyjeva..." Tam žijú tí tvoji "Mají dost svých problémových etnik a staré prostředky díky moderní populaci už nejsou dost dobře možné. Ostatně už jsou to dlouhé roky zpět kdy se psalo jak v ruské armádě panuje šikana horských etnik (čečenci dagestánci), turkicko-asijských vůči změkčilejším městským rusům"?

      "Navíc Finsko ušlo v národním uvědomnění už daleko že to je pro Rusko cizí teritorium..."

      Preto sú fínske hranice často narúšané zo strany RF? To má byť nejaký nátlak na neutrálnu krajinu? Rovnako aj na Švédsko.... Asi budú obe krajiny ohrozovať RF, ako malé Fínsko v roku 1939?
      Skrýt celý příspěvek

  • Kamil
    16:08 11.01.2022

    Plně souhlasím s tím, že neutralita je v podstatě nesmysl. Specifický termín finlandizace se pak podle mého názoru netýkal žádné jiné země než právě jen Finska.

    Plně souhlasím s tím, že neutralita je v podstatě nesmysl. Specifický termín finlandizace se pak podle mého názoru netýkal žádné jiné země než právě jen Finska.

    • Tesil
      19:30 11.01.2022

      Závěrečný akt KBSE
      V rámci mezinárodního práva mají všechny zúčastněné státy stejná práva a povinnosti. Budou vzájemně respektovat svá práva.......... Mají zároveň právo být nebo ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Závěrečný akt KBSE
      V rámci mezinárodního práva mají všechny zúčastněné státy stejná práva a povinnosti. Budou vzájemně respektovat svá práva.......... Mají zároveň právo být nebo nebýt členy mezinárodních organizací, smluvní stranou dvoustranných nebo mnohostranných smluv včetně práva být nebo nebýt smluvní stranou spojeneckých smluv, stejně tak mají právo na neutralitu.
      Signatářem jsou mimo jiné i Spojené státy.
      Nejde o to zda je někdo zastáncem nebo odpůrcem neutrality.Přece jen to není jen cár papíru.
      Skrýt celý příspěvek

      • Jura99
        19:33 11.01.2022

        v ruske paprči se i Zlata bula sicilska promeni v toaletak. Oni smlouvy uznavaji jen jak se jim hodi.

        v ruske paprči se i Zlata bula sicilska promeni v toaletak. Oni smlouvy uznavaji jen jak se jim hodi.

        • Tesil
          20:42 11.01.2022

          V případě garantované neutrality znamená, že státy, které ji uznaly, jsou zároveň povinny vystoupit na obranu, pokud by došlo k ohrožení či dokonce napadení trvale neutrálního ...
          Zobrazit celý příspěvek

          V případě garantované neutrality znamená, že státy, které ji uznaly, jsou zároveň povinny vystoupit na obranu, pokud by došlo k ohrožení či dokonce napadení trvale neutrálního státu.
          Až tedy Rusko nebo kdokoliv jiný napadne neutrální stát ponese následky.
          Skrýt celý příspěvek

          • Jan Padesátýpátý
            22:26 11.01.2022

            To je dobrá formulace. Díky ní bude moci Rusko napadnout neutrální stát, a vysvětlovat to obranou před nějakým imaginárním nebezpečím.

            Tato konstrukce byla vlastně použita už v ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To je dobrá formulace. Díky ní bude moci Rusko napadnout neutrální stát, a vysvětlovat to obranou před nějakým imaginárním nebezpečím.

            Tato konstrukce byla vlastně použita už v roce 1968, kdy nás přišli bránit před chystanou "invazí NATO".
            Skrýt celý příspěvek

          • Tesil
            22:47 11.01.2022

            Jak jsi zas na tohle přišel?

            Jak jsi zas na tohle přišel?

          • Jan Padesátýpátý
            22:52 11.01.2022

            "státy, které ji uznaly, jsou zároveň povinny vystoupit na obranu, pokud by došlo k OHROŽENÍ či dokonce napadení trvale neutrálního státu"

            Ještě že není Ukrajina "garantovaně ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "státy, které ji uznaly, jsou zároveň povinny vystoupit na obranu, pokud by došlo k OHROŽENÍ či dokonce napadení trvale neutrálního státu"

            Ještě že není Ukrajina "garantovaně neutrální". To už by ruské tanky táhly na Kyjev, "ohrožovaný" ze strany NATO.
            Skrýt celý příspěvek

          • Tesil
            23:03 11.01.2022

            Fakt nechápu a to se upřímně snažím.

            Fakt nechápu a to se upřímně snažím.

          • TF_HU
            10:13 12.01.2022

            Jan Padesátý

            To co popisuje tesil je jinými slovy to, co bylo náplní dohod s Ukrajinou, která vědoma si situace, chtěl získat statut neutrality výměnou za zbavení se jaderných ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jan Padesátý

            To co popisuje tesil je jinými slovy to, co bylo náplní dohod s Ukrajinou, která vědoma si situace, chtěl získat statut neutrality výměnou za zbavení se jaderných zbraní. tato smlouva, její signatáři garantovali územní celistvost. Vsadím se, že je v tom i závazek, případné narušení této dohody narovnat do původního stavu.
            Skrýt celý příspěvek

      • liberal shark
        10:16 12.01.2022

        Škoda jen, že Rusku se ohledně dodržování smluv nedá věřit.

        Škoda jen, že Rusku se ohledně dodržování smluv nedá věřit.

    • MatejR
      23:38 11.01.2022

      Finlandizácia sa vo svojej podstate skutočne týkala iba fínska. Ale určitú mieru finlandizácie politiky bolo možné pozorovať aj u Rakúska (z veľmi podobných dôvodov)

      Inak funkčná ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Finlandizácia sa vo svojej podstate skutočne týkala iba fínska. Ale určitú mieru finlandizácie politiky bolo možné pozorovať aj u Rakúska (z veľmi podobných dôvodov)

      Inak funkčná neutralita sa priamo odvíja od geografického (a geopolitického/geostrategického) determinizmu (veľmi zjednodušene - Schweiz - totálne nepriestupný terén, navyše plný možnosti vedenia gerilového odboja v kombinácii s vysokoúčinnými a pripravenými pozemnými silami. Alebo také Írsko v rokoch 1937-1972- chránené protivzdušnou obranou UK, prakticky bez ohrozenia nepriateľskými mocnosťami, bažinatý terén). To sú príklady funkčného modelu neutrality. Zväčša vyžadujú okrem geografických danností ešte silnú - akcieschopnú armádu.

      Okrem toho existuje model deklarovanej - formálnej neutrality. Takto sú neutrálne de jure všetky pobaltské štáty - ide o právnu kontinuitu, de facto pochopiteľne nie, ide o členov vojenskej aliancie. Rovnako tak Belgicko, keď sa dobre pamätám. Skrátka problematika je omnoho komplexnejšia, neutralita je právne postavená na Viedenskom kongrese a ide v podstate ešte o vestfálsky koncept, ale jej praktická funkčnosť je vec druhá, dnes diskutabilná a obmedzená reálne na len pár štátov, pokiaľ sa bavíme o Európe.

      Tretia vec je interpretácia neutrality. Napr. také Rakúsko prešlo k modelu "solidarity" tzn. jedine neúčasť na vojenskej aliancii, ale dovoľuje účasť na humanitárnych zahraničných misiách (prevažne nebojových) a pomerne rozsiahlu kooperáciu. Dokonca vzhľadom k participácii ako štátu únie na EPF je aj toto sporné (EPF je možné použiť napr. aj na vývoj zbraní, pomoc konkrétnym krajinám atď).

      Fínsko sa bude uberať rovnakou cestou ako Rakúsko (skoročlen aliancie, rozsiahle vlastné kapacity), ale z politických dôvodov bude pomerne ťažké neutralitu jednoducho opustiť.
      Skrýt celý příspěvek

  • GlobeElement
    14:45 11.01.2022

    Postavení Finska se jmenovalo finlandizace a bylo to de facto podřízení se SSSR. SSSR sice Finsko neobsadil, ale Finsko se v otázkách zahraniční politiky zcela podřídilo, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Postavení Finska se jmenovalo finlandizace a bylo to de facto podřízení se SSSR. SSSR sice Finsko neobsadil, ale Finsko se v otázkách zahraniční politiky zcela podřídilo, podporovalo SSSR ve všem, co požadoval.
    Pro občany ČSSR to mimo jiné znamenalo, že emigrovat do Finska nemělo smysl, Finsko emigranty vracelo do tábora "míru a socialismu" k zaslouženému potrestání.

    SSSR Finsko znovu nenapadl z velmi pragmatického důvodu. Další agrese by zřejmě vedla ke vstupu neutrálního Švédska do NATO a tím by SSSR přišel o volný pohyb mezi Baltským mořem a Atlantikem.

    Vstup Finska a zejména Švédska do NATO se občas přetřásá v médiích, pro Rusko je to zřejmě přijatelné podobně, jako vstup Gruzie.
    Skrýt celý příspěvek

  • dusan1
    14:32 11.01.2022

    Neutralita je principiálny nezmysel .... reálne ani neexistuje ... je to len mýtus.

    To, že je niekto "neutrálny" je len o tom, že sa iní dohodnú, že to tak bude. Samotná ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Neutralita je principiálny nezmysel .... reálne ani neexistuje ... je to len mýtus.

    To, že je niekto "neutrálny" je len o tom, že sa iní dohodnú, že to tak bude. Samotná krajina s tým až tak veľa neurobí. Samozrejme môže mať silné ozbrojené sily, ale to je len podporný prostriedok, reálne ani silná armáda nič nezaručuje.
    Skrýt celý příspěvek

    • GlobeElement
      14:46 11.01.2022

      Neutralitu může mít země dostatečně silná. Třeba Čína, Indie.

      Neutralitu může mít země dostatečně silná. Třeba Čína, Indie.

      • dusan1
        15:32 11.01.2022

        Ak je taká silná tak ani nechce byť neutrálna ...ale s "radosťou" zasahuje u susedou ...

        Istý čas to skúšali v USA - špeciálne pred 2.SV a tiež to dopadlo neslávne .... ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ak je taká silná tak ani nechce byť neutrálna ...ale s "radosťou" zasahuje u susedou ...

        Istý čas to skúšali v USA - špeciálne pred 2.SV a tiež to dopadlo neslávne .... neutralita veľmoci pri konflikte je úplne absurdná ....
        Skrýt celý příspěvek

      • liberal shark
        10:18 12.01.2022

        Ani takové velmoci nejsou imunní například proti narušení obchodních cest. Stačilo by uzavřít trasu ropných tankerů z Blízkého Východu a Čína má veliký problém.

        Ani takové velmoci nejsou imunní například proti narušení obchodních cest. Stačilo by uzavřít trasu ropných tankerů z Blízkého Východu a Čína má veliký problém.

        • DSLaci
          11:50 12.01.2022

          tà trasa funguje obojstranne, hádaj ktorým smerom fičí viac tovaru a kto by plakal hlasnejšie

          tà trasa funguje obojstranne, hádaj ktorým smerom fičí viac tovaru a kto by plakal hlasnejšie

          • Badysak
            17:18 12.01.2022

            Jako, že by k nám neplulo 1000 lodí s čínským šmejdem?

            Jako, že by k nám neplulo 1000 lodí s čínským šmejdem?

          • DSLaci
            19:12 12.01.2022

            presne tak. Plus raz tolko lodí so súčiastkamy ktoré si objednávajú obchodníci pre výrobné firmy práve odtiaľ , aby si ušetrili a nevyrábali v EU. Takto to dopadne, ak pri ...
            Zobrazit celý příspěvek

            presne tak. Plus raz tolko lodí so súčiastkamy ktoré si objednávajú obchodníci pre výrobné firmy práve odtiaľ , aby si ušetrili a nevyrábali v EU. Takto to dopadne, ak pri rozhodovaní viac zaváži slovo ekonóma ako konštruktéra.
            Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            21:29 12.01.2022

            Jenže to opět platí obousměrně. Západ by neměl součástky, Čína peníze...

            Jenže to opět platí obousměrně. Západ by neměl součástky, Čína peníze...

          • flanker.jirka
            23:03 12.01.2022

            DSLaci
            To snad už vidíme nyní, že se zbytek světa zadrhl, když v čínských přístavech byla vyhlášena karanténa. Podobně to bylo při zablokování Suezu.
            Jsme až příliš závislií na ...
            Zobrazit celý příspěvek

            DSLaci
            To snad už vidíme nyní, že se zbytek světa zadrhl, když v čínských přístavech byla vyhlášena karanténa. Podobně to bylo při zablokování Suezu.
            Jsme až příliš závislií na Asii.
            Skrýt celý příspěvek

          • Trener
            18:19 14.01.2022

            To Flanker... Ano západ nechce dělat... U nás jsem možná zas přepůrmyslovaní, takže celkově je málo lopat a u technických pracovníků.

            To Flanker... Ano západ nechce dělat... U nás jsem možná zas přepůrmyslovaní, takže celkově je málo lopat a u technických pracovníků.