Ministryně obrany AKK: Německo potřebuje realismus

Ministryně obrany AKK: Německo potřebuje realismus
AKK na návštěvě u německých vojáků / bmvg.de (Zvětšit)

Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová, známá pod zkratkou AKK, získala ocenění od americko-německé organizace Steuben-Schurz. V děkovném projevu zdůraznila nutnost strategické orientace Německa na Spojené státy. Zároveň zdůraznila potřebu většího realismu v německé zahraniční politice.

Děkovná řeč AKK nabízí unikátní pohled do současné vnitroněmecké zahraničně-politické diskuse. Právě postoj Německa je přitom určující pro zahraničně-politické směřování celé Evropy. V dnešním článku proto přinášíme kompletní přepis děkovné řeči AKK. Upozorňujeme, že platné je mluvené slovo AKK, nikoliv psaný projev (check against delivery):

 

Vážený pane doktore Beermanne,
vážený pane Schneidere,
vážené dámy a pánové,

přijetí ceny je vždy radostnou událostí, zvláště když tato pocta vychází z takto uznávaného místa.

Společnost Steuben-Schurz je nejstarším fórem německo-amerického přátelství. Stála po boku všech vzestupů a pádů německé historie. Již desítky let působí tato zprostředkovatelská organizace jako čelní mediátor v transatlantických záležitostech, v lokálních komunitách, mezi studenty a tvoří základ vztahů mezi našimi zeměmi.

Cena udělená z hloubky této zkušenosti je pro mě zvláštní poctou.

Získání tohoto ocenění je rovněž velkou radostí, také protože je udělováno v neobvyklé době.

Neboť ten, kdo v dnešní emocionální a politicky polarizované transatlantické atmosféře, podporuje přátelství s Amerikou, může očekávat ostrou a často rozmáchlou kritiku.

Jsem proto vděčná za jakoukoliv pomoc nebo podporu. Jsem velmi ráda, že od nynějška mohu generála Steubena [Baron von Steuben 1730-1794] a revolucionáře Schurze [Carl Schurz 1829-1906] označit za obránce mého transatlantického vztahu.

Dovolte mi tedy ze srdce poděkovat za toto ocenění a také za Vaše mimořádně laskavá slova, pane Schneidere [Robert Schneider, šéfredaktor magazínu Focus a laudator akce]. Transatlantický vztah si tento způsob podpory zaslouží.

Dámy a pánové,
Amerika ­– toto slovo v nás vyvolává asociace a pocity. Nikoho nenechává chladným.

Dřívější zkušenosti ve mě zůstávají hluboce vtisknuty, jak to ostatně již zmínil pan Schneider. Slovo Amerika v mé rodině rezonovalo – a rezonuje stále – s vděčností a vřelostí. Toto je hluboce utvářející dojem, který sdílím s mnoha Němci poválečné generace.

Pro tuto generaci znamená Amerika především osvobození, berlínský letecký most, Marshallův plán, přistání na Měsíci, rozlehlost a individualismus, inovace a silnou ekonomiku, později také triumf ve studené válce.

Ale Amerika nás také vyzývá svou nespoutanou mocí, svou rozmanitostí, svými rozpory a svou moderností, jejíž ambice nás někdy přemáhají. Od éry McCarthyho přes vzpouru studentů v roce 1968, až po hnutí MeToo ­– cokoliv hýbe Amerikou, hýbe i námi.

Naší demokracii jsme se naučili od Ameriky.

Byl to pro nás dar, avšak pro jednu nezanedbatelnou menšinu šlo dočista o troufalost, která se často proměnila v antiamerikanismus. Jak se mohlo stát, ptali se někteří, ne bez arogance, že Německo, ztělesnění „kulturního národa“, se muselo od tohoto mladého anglosaského národa znovu naučit civilizovanosti?

Dnes musím říct, že tato troufalost nám velice prospěla. To neustále tření s Amerikou je dobrá a produktivní věc. Toto tření sebou nese rozepře, diskurz a spory ­­– za neustálého ptaní sebe sama. To je podstata otevřené společnosti.

Nejvíce nám však Amerika dala to, co nazýváme „Westbindung“ [západní integrace]. A jde o více než jen zeměpisnou polohu. Německo je pevně zakotveno v rodině demokratických, otevřených společností Západu.

Konrad Adenauer vedl Spolkovou republiku v těsném spojení s Amerikou na Západ a Helmut Kohl, společně s Amerikou, připoutal sjednocené Německo ještě těsněji k Západu.

Westbindung pro mě zůstává jasným odmítnutím historického pokušení Německa po středové poloze. Westbindung nás pevně zakotvuje v NATO a Evropské unii, a úzce nás spojuje s Washingtonem, Bruselem, Paříží a Londýnem. Jasně a správně nás staví proti romantické orientaci na Rusko – jako i proti neliberálnímu korporátnímu státu, který pohrdá stranami a parlamenty.

Westbindung je odpovědí na slavnou „německou otázku“, otázku, kde Německo stojí. Německo stojí pevně na Západě a pouze skrze tuto odpověď je možný mír v srdci Evropy.

Dámy a pánové,
dnes můžeme odpovědět na novou německou otázku.

Dnes je Západ jako hodnotový systém v celkovém ohrožení. A znovu záleží na tom, aby Německo pevně potvrdilo svůj závazek k Západu. Aby si mohla Evropa udržet mír. Aby mohla Evropa bránit kulturu Západu, svobodu, právní stát, mezinárodní pořádek založený na závazných pravidlech pro všechny a otevřené trhy.

Pouze se silnou podporou Německa bude Evropa schopna tuto sílu znovu získat. A opět, je nezbytné tento proces vykonávat v úzkém partnerství se Spojenými státy.

Pouze Amerika a Evropa mohou společně udržet Západ silný a bránit ho před nezaměnitelnou ruskou touhou po moci a čínskými ambicemi po globální nadvládě.

Jsem proto pevně přesvědčena, že na tuto novou německou otázku je třeba odpovědět novým německým realismem.

Co to znamená?

Nejprve to znamená snést paradox: na jedné straně zůstává Německo závislé na strategické ochraně Ameriky. Na druhou stranu se musí stát mnohem aktivnějším zastáncem západního řádu.

Spolková republika zůstává strategickým „příjemcem“ ­­– zároveň se však musí stát mnohem rozhodnějším strategickým „dárcem“.

Musíme v tomhle mít naprosto jasno: nemůžeme mít a nechceme vlastní jaderné odstrašení. Proto Amerika musí zůstat na naší straně a chránit nás.

Současně musíme my Evropané, skrze diplomacii a konvenční vojenské prostředky, udělat spoustu věcí samostatně, tedy mnoho věcí, které z nás Amerika z velké části sňala. Zabezpečení východního křídla NATO. Nasazení při krizových operacích v našem bezprostředním mimoevropském okolí. Dohled nad vzdušným a námořním prostorem.

Obojí, přijímání i dávání, není vždy snadné akceptovat.

Být příjemcem znamená být závislý, nemít plnou strategickou autonomii, jak často zdůrazňuje současný diskurz.

A být dárcem od nás vyžaduje, abychom zaujali pevný mocensko-politický postoj. Ambiciózně hrát geopolitickou hru. To je pro nás velmi obtížné. Nemluvě o finančních nákladech na tuto novou roli.

Nové je také to, že obě role, dárce i příjemce, jsou propojené mnohem více než dříve: můžeme požadovat ochranu od našich spojenců pouze tehdy, pouze pokud jim sami poskytneme větší ochranu. Bezpečí jako pouhý dárek, to už je minulostí.

Jasně z toho vyplývá – což je pro mě velmi důležité: vazby na Západ a dospívání Německa z hlediska bezpečnostní politiky jsou úzce propojeny. To, zda jste součástí Západu, se měří také podle toho, zda jste připraveni jej bránit. Nejen vojensky, ačkoliv i takto.

Naše vazby na Západ jsou proto osudovou otázkou pro nás i pro Evropu. Pokud má v budoucnu existovat ještě nějaký Západ, ke kterému se můžeme vázat, musíme ho bránit. Více než dříve. Bok po boku se Spojenými státy. O tom jsem přesvědčena. A proto, dámy a pánové, jsem „transatlantičkou“.

A právě proto, že jí jsem, nesmím zakrýt skutečnost, že v tuto chvíli není vždy snadné vyznávat svůj transatlantický přístup. Protože není jen na nás, zda tento vztah funguje.

I Washington nám musí ukázat, že považuje ochranu našich zájmů a hodnot za společný projekt.

V posledních letech jsme ve vztazích šli často proti zdi, což, jak doufám, nebude formovat budoucnost našeho vztahu.

Říkám to velmi jasně: měníme naši politiku, vedeme tvrdé debaty, přizpůsobujeme se nové situaci a přijímáme novou realitu v otázce obrany. Nebudeme ale dělat rozvracející politiku.

Doufáme, že široké linie americké politiky se v budoucnu stanou opět více prominentní. To neznamená, že nerozumíme změnám ve světě a v balancování světových sil.

Víme, že v příštích desetiletích se americká zahraniční politika bude nevyhnutelně odlišovat od toho, čím byla v minulosti. Geopolitická situace to vyžaduje.

To ale neznamená nevážit si toho, co se v transatlantické spolupráci ukázalo jako velmi úspěšné: NATO a její alianční solidarita. 

Evropská bezpečnost závisí na NATO.

Agresivní ruská politika to činí stejně zřejmým jako mnoho dalších krizí a konfliktů, které obklopují náš kontinent od severovýchodu k jihozápadu.

Ale dovolte mi také dodat: nejen my Evropané potřebujeme NATO. I pro Ameriku je toto spojenectví nezbytné.

Neboť:

  • NATO dělá ze Spojených států evropskou mocnost;
  • NATO poskytuje Spojeným státům spolehlivý okruh spojenců;
  • NATO umožňuje Spojeným státům dokázat celému světu, že plní své sliby;  
  • NATO, které uděluje právo veta i těm nejmenším ze svých členů, umožňuje Americe ukázat svou kooperativní, integrační a ochrannou stránku. Amerika není hegemon, který vyžaduje bezpodmínečnou věrnost. To v historii nemá obdoby.

I když vše sečtete, nejsou všichni Američané přesvědčeni, že NATO stále potřebují. Rozumím tomu. Protože stále chybí jedna věc:

A sice, pokud si to situace vyžádá, musí Evropané s rozhodností konat samostatně. Aby Spojené státy mohly vnímat Evropu jako silného rovnocenného partnera, ne jako dívku v nouzi.

Jak vidíte: německé dilema je také dilema Evropy. Zůstaneme závislí a zároveň musíme konat samostatně.

Při posilování této Evropy musí Německo hrát klíčovou roli.

Zůstaňme tedy na chvíli u naší německé části transatlantické dohody. Tedy u toho, co musíme vykonat.

Za deset dnů budou Američané hlasovat v prezidentských a kongresových volbách. Také v Německu se blíží parlamentní volby, které se konají na podzim, a které již velmi silně na nás vrhají stíny.

Na tomto politickém pozadí je nám Němcům kladena otázka, co můžeme nabídnout budoucí vládě ve Washingtonu, abychom:

  • zejména ukázali Spojeným státům a našim spojencům, za co jsme připraveni platit;
  • zadruhé, překlenuli paradox mezi bytí příjemcem a zároveň dárcem, a
  • zatřetí, významně posílili Evropu, aby mohla operovat nezávisle a současně těsněji s USA.

Tuto nabídku musíme učinit mimochodem bez ohledu na to, kdo 3. listopadu vyhraje prezidentské volby.

Dovolte mi nastínit, které základní prvky musí taková nabídka obsahovat.

Zaprvé: musíme prokázat, že to s obranou myslíme vážně – a to i pod finančním tlakem, který vyvolá koronavirová pandemie.

V rámci rozpočtu na rok 2021 jsme dali dobrý příklad: navzdory Covid-19 se rozpočet na obranu nesníží. Ve skutečnosti se naopak mírně zvyšuje. To znamená, že budování schopností a kapacit, ke kterým jsme se v NATO zavázali, je možný i ve špatných dobách.

S ohledem na následující roky, ve kterých to nebude jednodušší, je důležité tento kurz zachovat.

Vysíláme tímto důležitý signál do Washingtonu. Pouze pokud vezmeme naši vlastní obranu vážně, můžeme očekávat, že USA učiní totéž.

Zadruhé: Dovolte mi věnovat se hlavnímu tématu Číny.  

Jako přední exportní země nás Němce velmi znepokojuje, jak se Čína postavila v otázkách mezinárodního obchodu. Naše obavy zahrnují  

  • měnové manipulace, které probíhají již dlouhou dobu;
  • agresivní přivlastňování duševního vlastnictví;
  • nerovné investiční podmínky;
  • státem dotované narušování hospodářské soutěže.  

Tyto obavy sdílíme s našimi partnery v Evropské unii a s mnoha dalšími národy, včetně Spojených států.

Nepodporujeme však každý postoj a každou iniciativu administrativy ve Washingtonu na toto téma. Zejména pokud jde o obchod, je v zájmu Německa fungující multilateralismus.

Naším cílem proto není izolovat se, avšak s WTO [Světová obchodní organizace] v čele posílit globální regulační rámec, s cílem dosáhnout prosperity pro každého prostřednictvím volných trhů a otevřených obchodních cest.

Německé zájmy – a zájmy Evropy – potřebují systém, který dokáže čelit těmto dvěma hrozbám pro liberální obchod: agresivně kontrolovaný státní kapitalismus Číny a pokus o jednostrannou izolaci a oddělení, které v současné době vidíme ve Washingtonu.

Proto navrhuji, abychom přijali výzvu globální konkurence na základě nově konsolidované západní obchodní aliance.

Vyjednat dohodu mezi Evropskou unií a USA, která zcela odstraní všechna cla a obchodní překážky mezi transatlantickými partnery, by neměl být absurdní nápad. Vyjednávání je otevřeno všem, kdo stejně jako my chce posílit a podporovat liberální řád založený na pravidlech.

Taková dohoda by nebyla jen obzvláště dobrou ekonomickou dohodou – vyslala by silný signál o růstu, volném a spravedlivém obchodu a globálních standardech, které by byly celosvětově dobře srozumitelné – i tam, kde je to nejvíce zapotřebí.  

Za třetí: Musíme zmírnit část břemene, které USA nesou jako vyvažující síla, zejména v našem sousedství.

Co nám brání ve zvyšování naší přítomnosti v pobaltských státech, v Severním moři, na Balkáně, na Středním východě, v Africe a ve Středomoří? Koneckonců je to především pro zajištění naši vlastní evropské bezpečnosti!

Evropská a německá zahraniční politika se nesmí ztratit v detailech projektového řízení. V našem bezprostředním sousedství se musíme postavit za demokracii a otevřenou společnost, ale samozřejmě také za naše zájmy a naši bezpečnost. Naše strategie to musí přijmout mnohem jasněji.

Za čtvrté: Německo se musí velmi rozhodně zavázat k pokračování sdílení jaderných zbraní v rámci NATO a schválit požadované zdroje.

S ohledem na tuto skutečnost jsem v dubnu předložila návrh na nástupce letadel Tornado.

Sdílení jaderných zbraní není samoúčelné; má politický cíl.

Dokud existují státy s jadernými zbraněmi, které aktivně zpochybňují naši hodnotovou komunitu, potřebujeme silnou vyjednávací pozici. Sdílení jaderných zbraní slouží tomuto účelu, dnes stejně jako dříve.

Hrozba, které čelíme, bohužel není v Německu brána dostatečně na vědomí: Rusko rozmístilo jen několik set kilometrů od našich hranic řízené střely s plochou dráhou let a moderní rakety, které mohou bez velkého varování zasáhnout Německo. Dělo se tak tajně a v rozporu se současnými smlouvami o kontrole zbraní. Ruská jaderná hrozba dramaticky vzrostla!

Samozřejmě si všichni příliš dobře uvědomujeme skutečnost, že evropská bezpečnost není jen o jaderných hrozbách. Neztrácíme z dohledu konvenční hrozby a připravujeme své schopnosti, abychom jim dokázali účinně čelit.

Ale zvláště zde zdůrazňuji sdílení jaderných zbraní, protože právě to je ústřední a symbolické téma, a protože u nás někdy hrozí, že toto téma sklouzne do říše nevyřčeného. A také proto, že se musíme jako Němci při tomto tématu obzvláště překonávat.

Dovolte mi to říct zcela jasně: sdílení jaderných zbraní je o zastrašování a o spolurozhodování, důvěryhodnosti a zodpovědnosti v rámci Aliance, ale také o prokázání našeho závazku ke kolektivní obraně a sdíleného břemena.

Sdílení jaderných zbraní je nanejvýš důležitá politická hodnota velkého významu. Ukazuje, že jsme pochopili vážnost strategické situace a že jsme připraveni dělat správnou věc.

V posledních několika měsících jsem na tom tvrdě pracovala a věřte mi, není to populární věc. Ale musí to být provedeno. Jako klíčový partner Spojených států musíme v této souvislosti, co nejdříve vyslat jasný signál o našem závazku.

Dámy a pánové,

  • moje osobní vlivy a zkušenosti,
  • pochopení, že USA zůstanou národem, bez kterého se neobejdeme,
  • vědomí německých vazeb na Západ jako osudové evropské otázky,
  • potřeba dospívání naší země z hlediska zahraniční a bezpečnostní politiky,
  • přesvědčení, že silné NATO a silná Evropa jsou pro USA stejně nepostradatelné jako pro nás –

to jsou pilíře, na nichž spočívá mé přátelství a moje sympatie k transatlantickému spojenectví.

Pod střechou, která je podepřena těmito pěti sloupy, žije svoboda. A tam, kde žije svoboda, najdete také neshody, konflikty, soutěž myšlenek ­­– jinými slovy demokracii.

Proto platí: když nyní vstupujeme do volebního roku, ve kterém se bude intenzivně debatovat o politice naší země, nesmíme zapomenout, komu my Němci přesně za tuto svobodu vděčíme.

Vděčnost není otázkou času, ani otázkou každodenní politiky. Nebude promlčena. Bez ohledu na to, co si můžeme myslet v této bouřlivé době a v naší netrpělivosti vůči současné politice USA: Naše důvody vděčnosti přetrvávají.

Dovolte mi to říct zcela jasně: nekritická oddanost není dobrý způsob, jak tuto vděčnost prokázat. Totéž platí pro automatické reakce na zkreslený obraz Spojených států, nebo o našem přesvědčení, že musíme rozdávat dobré rady.

Nejlepším způsobem, jak projevit vděčnost, je nyní samostatně hájit hodnoty svobody, ke kterým Amerika v této zemi přispěla jako nikdo jiný.

Jako silné Německo, v Evropě a ve světě.

Pokud vůbec existuje něco jako splácení historické velkorysosti, pak je to obrana společného dědictví.

Steuben a Schurz, pod jejichž jmény jsme se dnes shromáždili, jsou zástupci tohoto dědictví.

Byli to transatlantičtí lidé své doby, kteří následovali výzvu Západu a svými schopnostmi a evropskými hodnotami přispěli k budování Ameriky.

Je naší odpovědností pokračovat v pěstování tohoto společného dědictví.

Pojďme společně vyvodit závěry z historických povinností a nezbytností současnosti, a to zejména – zejména! – pokud si to vyžádá silné politické činy.

Mnohokrát děkuji.

Zdroj: bmvg.de, (anglická verze)

Nahlásit chybu v článku


Související články

Modernizace německých tanků Leopard 2 - Leopard 2 A7+

Německý hlavní bojový tank Leopard 2 je odborníky považován za jeden z nejlepších tanků na světě. Ač ...

Německá Tornada americké stíhačky F-35A Lightning II nenahradí

Německé letectvo již několik let hledá náhradu za své útočné stroje Tornado. Podle dřívějších ...

Táhne Německo Evropu na východ? Německá armáda poskytuje čínským vojákům elitní vojenský výcvik

Německá armáda v příštím roce vycvičí 11 čínských vojáků. Podle německých médií Bundeswehr poskytne ...

Maďarská armáda kupuje německá bojová vozidla pěchoty Lynx

Maďarské ministerstvo obrany pokračuje v působivé akviziční jízdě ‒ od německé společnosti ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Kamil
    14:25 04.11.2020

    To je naprosto přesné, pane Grohmanne. Postoj Německa je určující pro zahraničně-politické směřování celé Evropy a tedy i České republiky. Díky za zveřejnění děkovné řeči německé ...
    Zobrazit celý příspěvek

    To je naprosto přesné, pane Grohmanne. Postoj Německa je určující pro zahraničně-politické směřování celé Evropy a tedy i České republiky. Díky za zveřejnění děkovné řeči německé ministryně obrany Annegret Kramp - Karennbauer, která zdůraznila potřebu většího realismu v zahraniční politice Spolkové republiky Německo.
    Skrýt celý příspěvek

  • Pepe81
    23:01 03.11.2020

    Uf. Mozna nesouvisi s tematem... Anebo i jo. Kdybych byl Putin, radsi mam v USA nerozhodneho slunickare Bidena nez li Trumpa. Souhlas?

    Uf. Mozna nesouvisi s tematem... Anebo i jo. Kdybych byl Putin, radsi mam v USA nerozhodneho slunickare Bidena nez li Trumpa. Souhlas?

    • CerVus
      23:49 03.11.2020

      To je charakteristika přímo z Trumpova twitteru předpokládám.

      To je charakteristika přímo z Trumpova twitteru předpokládám.

    • Mortles
      07:53 04.11.2020

      Jako, mezi čtenáři AN asi trochu jako výjimka, "sluníčkář" (o mých konkrétních názorech se můžeme bavit později) musím říct, že popis Bidena jako "sluníčkáře" je velmi nepřesný. ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Jako, mezi čtenáři AN asi trochu jako výjimka, "sluníčkář" (o mých konkrétních názorech se můžeme bavit později) musím říct, že popis Bidena jako "sluníčkáře" je velmi nepřesný. Biden je centrista, který netvrdí o moc víc, než to, že vrátí do politiky větší civilitu a vlastně ani skoro nic nechce změnit. To je jako tvrdit, že Babiš je sluníčkář.

      Jestli může být Putin radši za jednoho nebo za druhého - no, Biden je asi předvídatelnější partner, Trump je mu asi ideologicky bližší, nejsem si jistý, že by se ve faktických krocích zas tak hodně lišili.
      Skrýt celý příspěvek

      • liberal shark
        08:37 04.11.2020

        Myslím, že podstatnější než samotný Biden je to neomarxistické rasistické křídlo Demokratické strany, reprezentované Harrisovou a Obamou, nebo jak se ten podovdník vlastně jmenuje. ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Myslím, že podstatnější než samotný Biden je to neomarxistické rasistické křídlo Demokratické strany, reprezentované Harrisovou a Obamou, nebo jak se ten podovdník vlastně jmenuje. I když Biden a jeho syn jsou také pěkná kvítka.
        Skrýt celý příspěvek

        • Mortles
          10:07 04.11.2020

          Prosím, když někdo použije výraz "neomarxista" tak ho nedovedu brát vážně. A dvakrát víc ho neberu vážně když to použije se spojením "postmoderní". Obama je asi tak neomarxista ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Prosím, když někdo použije výraz "neomarxista" tak ho nedovedu brát vážně. A dvakrát víc ho neberu vážně když to použije se spojením "postmoderní". Obama je asi tak neomarxista jako Sobotka nebo KDU-ČSL.
          Skrýt celý příspěvek

          • Danik
            12:01 04.11.2020

            Víceméně souhlas, že termín postmoderní neomarxista se dnes používá na každého kdo se nachází třeba jen trochu vlevo od středu (i když politicko ekonomický "kompas" je už i tak ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Víceméně souhlas, že termín postmoderní neomarxista se dnes používá na každého kdo se nachází třeba jen trochu vlevo od středu (i když politicko ekonomický "kompas" je už i tak dost pomíchaný), stejně tak však mohu říci, že stejný sentiment můžeme aplikovat na lidi, kteří názorové oponenty častují termíny jako nacista, fašista, rasista, neonacista atd., bigot, homo-atd.-fob. I když jsou zde případy osob na které tyto termíny sedí (stejně jako to co se dnes v pravicových kruzích označuje jako postmoderní marxismus), bohužel vše se jako ostatně vždy používá i na osoby, které charakteristiky daných pojmenování nesplňují.
            Skrýt celý příspěvek

          • Mortles
            12:12 04.11.2020

            Ano, s tím silně souhlasím. Existují lidé na světě, kteří se dají popsat jako rasisti a fašisti, homofobové, ale většinou se jedná o naprosté přehánění (já osobně u takových ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ano, s tím silně souhlasím. Existují lidé na světě, kteří se dají popsat jako rasisti a fašisti, homofobové, ale většinou se jedná o naprosté přehánění (já osobně u takových problematických věcí rád říkám, že jsou varující, zneklidňující). Ještě horší výraz je populista. Vůbec bychom se měli spíše dívat na konkrétní věci, které ty lidi prosazují, jak se vyjadřují - například když jsem těsně před koronou (28. února) byl na konferenci v Římě (přednášel jsem o literatuře z Okinawy, jinak zrovna píšu z Japonska z karantény), tak tam byla přednáška o italských pravičácích a jejich stylu komunikace. Používali tam myslím výraz "vůdcovský princip" ale jinak o fašismu tam nepadlo ani slovo. To je výrazně lepší popis Salviniho, například.

            Vůbec máme tu problém nedostatku komunikace... Jinak postmodernisti (kteří jsou kromě Sloterdijka, pravičáka, už všichni po smrti) a marxisti (které dneska představuje hlavně Slavoj Žižek, který byl v 2016 pro Trumpa) tvrdí vlastně úplně opačné věci o světě, proto postmoderní marxista nedává moc smysl, je to jako kapitalistický komunista a autoritářský anarchista :D .
            Skrýt celý příspěvek

          • Danik
            13:13 04.11.2020

            Díky za tak rychlou odpověď. Ano vůdcovský princip je dobrým popisem, který se myslím dá nasadit kromě Salviniho i na Trumpa, Putina, Lukašenka či Orbána. Ovšem v různé míře a s ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Díky za tak rychlou odpověď. Ano vůdcovský princip je dobrým popisem, který se myslím dá nasadit kromě Salviniho i na Trumpa, Putina, Lukašenka či Orbána. Ovšem v různé míře a s různými odlišnými charakterizujícími znaky.

            Ano máte pravdu, že v rámci definic je postmoderní marxismus tak trochu oxymoron. Ovšem myslím, že tento dnes tolik oblíbený popis mezi pravicí (primárně kulturní) jaksi dostal do popředí J. Peterson, který mi v mnoha názorech přijde sympatický a dá se říci, že je významným opinion lídrem moderní pravice. V jeho podání se tento termín nyní užívá i s jeho pravda někdy vágní definicí.

            Jinak myslím, že Žižek zastupuje tu méně vyhraněnou část marxistů a mnoho z nich mu nemůže přijít na jméno. Určitě mi je, ale sympatičtější než Chomsky, kterého mají v oblibě jak se říká ty více "tankie" typy, ovšem není to univerzální pravidlo.

            Ano problém komunikace. Sociální bubliny, neochota vést diskuzi, naslouchat a vystavovat svůj světonázor i jiným myšlenkám, vyhranění táborů. Babiš x antiBabiš, Trump x antiTrump. Je smutné, že v době podcastů a tolika informací se stejně většina lidí nezajímá a nebo hledá jen ty, které jim vyhovují. Myslím, že ta známá studie říká, že okolo 30 si člověk dotváří pevný světonázor, který už pak ve většině případů nemění. Zde zajímavost, že co se týče mladých lidí a jejich zájmu o politiku tak jsme jedni z nejhorších v Evropě. I Slováci jsou na tom lépe.

            Co se Trumpa týče, měl jsem si vsadit, protože teď jak na to koukám, tak podle nesečtených států a jejich počtu volitelů vypadá, že Trump zvítězí. Škoda, že demokratická strana nenasadila Tulsi Gabbard.

            Autoritářský anarchista. Zde bych mohl namítnout, že i když jsou to protiklady, jeden velmi často vede ke druhému a vice versa.

            Pozdravuji do Japonska.
            Skrýt celý příspěvek

          • liberal shark
            13:34 04.11.2020

            Měl byste si o US demokratech a Barraku Husajnu Obamovi něco přečíst.

            Měl byste si o US demokratech a Barraku Husajnu Obamovi něco přečíst.

          • liberal shark
            15:56 04.11.2020

            Trocha vzdělání pro vás oba:
            https://neviditelnypes.lidovky...

            Trocha vzdělání pro vás oba:
            https://neviditelnypes.lidovky...

          • Danik
            16:36 04.11.2020

            liberal shark

            V první řadě by to chtělo dovzdělat sám sebe, než začnete nabádat ostatní. Poslal jste esej z pravicového webu. Tedy dá se předpokládat komu se bude nadržovat a jaký ...
            Zobrazit celý příspěvek

            liberal shark

            V první řadě by to chtělo dovzdělat sám sebe, než začnete nabádat ostatní. Poslal jste esej z pravicového webu. Tedy dá se předpokládat komu se bude nadržovat a jaký bude závěr. Jedná se o názor autora textu, podložený názory, interpretacemi pravicových osob (D Souza) a pravda historickými událostmi zabývajícími se rozsáhlou tématikou.

            Popravdě jsem nepochopil proč nám to sem píšete. Dalo by se shodou náhod a ironie říci, že jste ukázka toho o čem jsem se bavili.

            Já i Mortles klidně budeme socioekonomickými názory jinde, jen jsme se shodli, že se v dnešní době příliš používají neopodstatněné nálepky na názorové oponenty a místo zaměření se na jejich specifické názory, se radši hned hodí do škatulky zlého druhého tábora, v tomhle "určitě" černobílém světě. Také jsem psal o tom o čem se koneckonců píše i v té vaší přelomové eseji o pravdě (nálepkování Trumpa jako fašisty, pravice je podle mnohých nacistická, fašistická atd.).

            Takže znovu, nějak jsem nepochopil tu vaši jedovatou poznámku o dovzdělání.
            Někdy to chce jen dříve myslet, než konat.
            Skrýt celý příspěvek

          • liberal shark
            20:25 04.11.2020

            To Danik
            Nic ve zlém, chtěl jsem vám jen ukázat, jak je hloupé a nepravdivé nálepkování pravice jako špatné, když už jste se tak rozhorlil proti označení Bidena, Obamy a Harrisové ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To Danik
            Nic ve zlém, chtěl jsem vám jen ukázat, jak je hloupé a nepravdivé nálepkování pravice jako špatné, když už jste se tak rozhorlil proti označení Bidena, Obamy a Harrisové jako neomarxistů. Jen komunisti nebo lidé bez vzdělání mohou spojovat pravici s nacionálním socialismem nebo fašismem, což jsou zcela zjevně ultralevicové socialistické ideologie.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jecchus
            23:46 04.11.2020

            Danik, Mortles:

            Si tu tak hezky, neinternetově, píšete, má to hlavu a patu, argumenty, otevřené hlavy, dobrá vůle v diskuzi a tak, prostě celkem vzácnost, když tu připluje ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Danik, Mortles:

            Si tu tak hezky, neinternetově, píšete, má to hlavu a patu, argumenty, otevřené hlavy, dobrá vůle v diskuzi a tak, prostě celkem vzácnost, když tu připluje internetový žralok, a na dvou řádcích vás dovzdělává k čemuž přidá odkaz na Manuál k Vesmíru nebo nějaké Písmo svaté... A nakonec asi ještě odpluje středem... :o)

            Celé to má v sobě takovou dramatickou, literární, absurdní vrstvu...
            Skrýt celý příspěvek

          • Mortles
            03:03 05.11.2020

            Ad Neviditelný pes: Já Neviditelného psa čtu, dříve jsem byl docela Neffův literární obdivovatel, ale musím říct, že mám trochu jinou interpretaci reality, než lidi, kteří u něj ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ad Neviditelný pes: Já Neviditelného psa čtu, dříve jsem byl docela Neffův literární obdivovatel, ale musím říct, že mám trochu jinou interpretaci reality, než lidi, kteří u něj píší. Ale ať si píší, člověk nemusí souhlasit se vším. Sousloví "Barak Husein Obama" je pro mě další takový bod, kdy člověk ví, odkud vítr vane. Nemám potřebu se zapojovat do téhle diskuse a už vůbec nechci tvrdit, že Obama byl nějak extrémně dobrý nebo úspěšný prezident. Všichni lidi na světě se mnou nemusí souhlasit.

            Ad Peterson: Předtím, než Peterson začal bojovat proti "postmoderním marxistům" byl docela dobrý jungiánský teoretik mýtu, ty jeho tehdejší texty jsou, aspoň dle kolegů, já jsem se k tomu ještě nedopracoval, upřímně zajímavé a chystám se na ně. Někdo ho podezřívá, že zcela vypočítavě se do toho boje dal aby se zviditelnil, což se mu povedlo, já mám názor, že to spíše prostě nějak vyplynulo.

            Ad Žižek: On je trochu solitér, není součástí amerických skupin, přece jenom je to Slovinec. Jeho myšlenky ohledně politiky jsou zajímavé, ale hlavní důvod proč lidi zajímá je to, že je to showman, furt vytahuje vtipy o sexu, mluví o Nemocnici na kraji města a filmech a má legrační angličtinu. Takový Jameson takový vtipálek není a zajímá jenom lidi jako jsem já (abychom ho následně kritizovali, jelikož se nám ty 600 stran knížky psané nesrozumitelným jazykem nelíbí).

            Chomský měl zůstat u matematiky, i když na druhou stranu je nejenom "otcem moderní lingvistiky" ale i otcem velké části výraziva amerických liberálů, to je pravda. Například vojensko-průmyslový komplex zpopularizoval on.

            S komunikací je to těžké, v americkém kontextu asi nejlépe na tomhle pracuje překvapivě Joe Rogan, který nemá problém bavit se s kdekým velmi civilně. A co se voleb týče, kromě toho, že z jejich metod počítání mi vstávají vlasy na hlavě, jak to trvá (zlatý naše lístky se jménem jenom na místě!), tak asi nakonec velmi velmi těsně vyhraje Biden (ale jistě budeme vědět asi až v neděli nebo tak).
            Skrýt celý příspěvek

          • Danik
            11:56 05.11.2020

            Liberal shark

            O nic moc nejde, ale nevím kde jsme já nebo Mortles nálepkovali pravici jako empiricky špatnou. Náplní našich textů zde bylo právě vyhranění proti tomuto stylu ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Liberal shark

            O nic moc nejde, ale nevím kde jsme já nebo Mortles nálepkovali pravici jako empiricky špatnou. Náplní našich textů zde bylo právě vyhranění proti tomuto stylu myšlení. Jinak abych upřesnil já jsem více pravicový člověk. Svobodný trh, minimální zásahy státu, právo na zbraň, patriot, regulace migrace, pragmatická zahraniční politika, avšak zároveň legalizace marihuany, podpora homosexuálů v rozumných mezích, ochrana životního prostředí, což se často spojuje s dnešní levicí. Názory si vybírám podle toho jak se mi líbí, jak to cítím, argumentace a ne podle toho co je definováno jako levice pravice.

            To proti čemu jsem se vyhraňoval když už, je černobílé vidění světa, které je ve smyslu republikáni super, demokraté fuj. Obama nebo Biden myslím nejsou neomarxisté, když už tak více levicová je A O Cortez. Tihle dva spíše centrální levice.

            Ono s nacisty a fašisty je to náročné. Zde bych s vámi i souhlasil, že levice dnes se to snaží připsat pravici a použít to jako kyj na jejich myšlenky a hodnoty. V podstatě ano, nacismus i fašismus byly primárně ultralevicové ideologie, ovšem při bližším pohledu by se daly najít i pravicové prvky. Můj názor. Tyhle dvě ideologie si levice a pravice přehazuje (zcela logicky) jako horký brambor. Důležitější je věřím pozorně sledovat oba tábory, aby se tato temná historie nemusela opakovat.
            Skrýt celý příspěvek

          • Danik
            12:20 05.11.2020

            Mortles

            Myslím, že u Petersona to byla skutečně jakási "náhoda". Do tohoto "boje" se zapojil ve chvíli, kdy na univerzitě kde vyučoval v Kanadě vystupoval proti povinnému ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Mortles

            Myslím, že u Petersona to byla skutečně jakási "náhoda". Do tohoto "boje" se zapojil ve chvíli, kdy na univerzitě kde vyučoval v Kanadě vystupoval proti povinnému označování osob jejich preferovaným označením on/ona podle toho jak cítili svůj gender. Toto mělo být implementováno zákonem. Snad se teď nepletu už je to pár let. Od té doby se dost zpopularizoval. Přiznám se, že myšlením, názorově, i jako člověk mi je velmi sympatický. Jeho hlavní přínos kromě (dle mého názoru) kvalitního myslitele a sečtělého člověka je to, že se stal jistou otcovskou figurou mnoha mladých mužů/chlapců. Pomáhá jako klinický psycholog lidem. Přišel s několika zajímavými myšlenkami a výzkumy. Napsal pár knih a dá se říci, že pro mnoho lidí se stal jakýmsi mentálním mentorem. To co mi je také sympatické jsou diskuze i rozhovory s ním kde i pod tlakem zůstává klidným a zdvořilým. V neposlední řadě mám pocit, že se stal jakýmsi "strážcem brány" do extrémní pravice, což je věc, která je v dnešní době vyhraňování a radikalizace velmi potřeba.

            Pravdou je, že když jde o Žižka tak kromě názorů je o něj zájem i díky jisté výstřednosti. Mluva, vzhled i ty jeho občasné vtípky.

            Chomskému se přiznám moc nemohu přijít na jméno. U něho se myslím dá více říci (než u Petersona), že se zpopularizoval zcela účelně, když se nechal zatknout na nějaké protiválečné demonstraci a poté agresivněji vystupovat (zalíbil se tak studenstvu). Co se týče jeho lingvistické práce. Už jsem četl pár textů, které jeho významnost v oboru zpochybňovali, ovšem nejsem v tomto oboru znalý tak nevím. Hlavní problém, který s tímto pánem mám je jeho obrana totalitních socialistických diktatur, aby neshodil svoji zvolenou ideologii. Jeho intelektuální důležitost a kapacita se mi zdá poněkud nadsazená.

            Ano Joe Rogan. Také můj oblíbenec. Nedávno měl však Tim Pool zajímavou myšlenku, že ani největší podcast na světě a tak otevřený člověk jako Rogan nedokáže zabránit radikalizaci (části) americké veřejnosti.

            Americký volební systém se mi také zdá poněkud zvláštní. Princip všechno nebo nic se mi zdá podivným mírně řečeno. Uvidíme kdo zvítězí, ovšem jak už jsem vám psal níže, to že to bude tak těsné není dobré.
            Skrýt celý příspěvek

      • Pepe81
        19:38 04.11.2020

        Omlouvám se za ten výraz ☀️, neadekvátní. Přesně o tenhle názor jsem ale stál.
        Trumpa nepovažuji za dobrou volbu, ale nejsem si jist, jestli Biden je lepší volba do možná horších ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Omlouvám se za ten výraz ☀️, neadekvátní. Přesně o tenhle názor jsem ale stál.
        Trumpa nepovažuji za dobrou volbu, ale nejsem si jist, jestli Biden je lepší volba do možná horších časů.
        Ale na druhou stranu lepší, než chaos a pnutí ve světě, co kolikrát nerozumně působí ten cholerik Trump.

        No uvidíme
        Skrýt celý příspěvek

        • Mortles
          03:07 05.11.2020

          Mě se líbil Andrew Yang, takže taky Biden je pro mě člověk bez vize, trochu gumový. Já hlavně doufám, že volby přinesou zklidnění nálad a že obě dvě strany si nějak ujasní, na čem ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Mě se líbil Andrew Yang, takže taky Biden je pro mě člověk bez vize, trochu gumový. Já hlavně doufám, že volby přinesou zklidnění nálad a že obě dvě strany si nějak ujasní, na čem se dovedou shodnout, na to je Biden dostatečně velký prašivý centrista :D .
          Skrýt celý příspěvek

          • Danik
            11:40 05.11.2020

            Píšu ve chvíli kdy už Michigan změnil barvu a je modrý. Vypadá, že 4 z 5 dosud nesečtených států budou Trumpa ovšem ani to nebude stačit pokud neurve Nevadu kde je zatím sečtených ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Píšu ve chvíli kdy už Michigan změnil barvu a je modrý. Vypadá, že 4 z 5 dosud nesečtených států budou Trumpa ovšem ani to nebude stačit pokud neurve Nevadu kde je zatím sečtených 3/4 hlasů a o kousek prohrává. Uvidíme jak to dopadne. Ovšem obávám se, že vzhledem k tomu, že ať už vyhraje jeden nebo druhý, bude to o takový kousek, že to vidím na povolební tahanice.
            Skrýt celý příspěvek

        • Danik
          11:40 05.11.2020

          Jinak ano. A Yang se mě i jako více pravicovému člověku zdál dobrým kandidátem.

          Jinak ano. A Yang se mě i jako více pravicovému člověku zdál dobrým kandidátem.

        • Pepe81
          20:23 08.11.2020

          Biden prezidentem. Mam radost. Snad ale vydaje na armadu neklesnou, bo muze prijit jiny Trump, nebo ten samy.,

          Biden prezidentem. Mam radost. Snad ale vydaje na armadu neklesnou, bo muze prijit jiny Trump, nebo ten samy.,

  • otecko
    22:19 03.11.2020
    Oblíbený příspěvek

    Uff, je to sice dlouhé, ale stojí to za to přečíst. Ve zkratce: jde o zlom německé bezpečnostní a zahraniční politiky, se kterou chce AKK pravděpodobně vyhrát kancléřské ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Uff, je to sice dlouhé, ale stojí to za to přečíst. Ve zkratce: jde o zlom německé bezpečnostní a zahraniční politiky, se kterou chce AKK pravděpodobně vyhrát kancléřské křeslo. Dá se říct, nový pohled na Rusko, Čínu i USA, bez sentimentu. To jsem u Němců nečekal.
    Skrýt celý příspěvek

    • Mortles
      07:57 04.11.2020

      Je to pragmatismus, který myslím je v současnosti potřeba. Konkrétní projekt, na kterém se dá spolupracovat. Musím se přiznat, že německou politiku nesleduji nijak intenzivně, ale ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Je to pragmatismus, který myslím je v současnosti potřeba. Konkrétní projekt, na kterém se dá spolupracovat. Musím se přiznat, že německou politiku nesleduji nijak intenzivně, ale realismus bylo myslím něco, co donedávna v CDU trochu chybělo.
      Skrýt celý příspěvek

    • liberal shark
      08:34 04.11.2020

      Zní to velice realisticky na současné evropské poměry, a to je nepochybně pozitivní.

      Zní to velice realisticky na současné evropské poměry, a to je nepochybně pozitivní.