Test vylepšené střely AMRAAM-ER komplexu NASAMS
-
1. 3. 2024
-
4 komentářů
-
Jan Grohmann
Americko-norské duo firem RTX (Raytheon) a Kongsberg dokončilo první ostré zkoušky vylepšené střely země-vzduch AMRAAM-ER (Extended Range Advanced Medium-Range Air-to-Air Missile) s novým norským urychlovacím raketovým blokem. AMRAAM-ER jsou určeny pro komplexy protivzdušné obrany (PVO) NASAMS (National Advanced Surface-to-Air Missile System).
Nejnověji testovaná střela AMRAAM-ER obsahuje naváděcí část střely vzduch-vzduch AIM-120 C-8 AMRAAM a výkonnější norský urychlovací raketový blok Norwegian Propulsion Stack od společnosti Nammo. Ovládací část (pro řízení aerodynamických ploch) dodal Kongsberg.
Raketový blok o průměru deset placů (254 mm) kromě motoru obsahuje palivovou sekci. Průměr těla střely AMRAAM je 178 milimetrů.
Při ostré zkoušce střela letěla po předem naprogramované dráze. Cílem bylo především ověřit bezpečnost procesu opuštění odpalovacího zařízení a výkonnostní parametry „ponorštěné“ AMRAAM-ER.
NASAMS běžné používá standardní střely vzduch-vzduch AMRAAM s upravenými naváděcími algoritmy. Používají se zejména repasované starší AMRAAMy, které z důvodu bezpečnosti nelze dále používat na letadlech (AMRAAM má jen omezený počet letových hodin). NASAMS pomocí klasického AMRAAMu umí ničit cíle na vzdálenost 25 až 30 kilometrů.
Původní AMRAAM-ER s americkým urychlovacím raketovým blokem
Střela vzduch-vzduch středního doletu AMRAAM se vyvíjí a vyrábí již 30 let. Za tu dobu střela provedla 4900 zkušebních odpalů a 13 sestřelů ve vzdušném boji. NASAMS vlastní 12 zemí – mimo jiné Maďarsko, Litva a Ukrajina – od roku 2005 je integrován do PVO chránící Washington.
Práce na AMRAAM-ER začaly v roce 2014. V říjnu 2016 byl proveden první zkušební odpal demonstrační verze. Podle původního harmonogramu se s rozběhem malosériové výroby AMRAAM-ER počítalo v roce 2019. To se však nestalo a ostré střelecké zkoušky začaly až v roce 2021.
Původní, od roku 2014 vyvíjená, varianta AMRAAM-ER má raketový urychlovací blok převzatý z americké střely RIM-162 ESSM (Evolved Sea Sparrow Missile) o průměru deset palců a naváděcí blok ze střely AIM-120 C-7 AMRAAM. Podle všeho ale novější verze AIM-120 C-8 nemá nějaké speciální pokročilejší schopnosti. U modelu „C8“ došlo v podstatě jen k obnovení starých součástek (karet s integrovanými obvody) a software v rámci programu System Improvement Program-3F (F3R).
Australský NASAMS
U původní střely AMRAAM-ER se udával dolet 50 až 60 kilometrů. RTX ve své tiskové zprávě neuvedla, jakých taktických a technických parametrů nové „norská“ verze AMRAAM-ER dosáhla. Každopádně použití norských komponentů dává šanci zvýšit rychlost výroby střel AMRAAM-ER, a případně je poskytnout v dohledné době Ukrajině.
Od roku 2022 existuje dokonce koncept střely AMRAAM-ER ve verzi vzduch-vzduch označované jako AMRAAM-AXE (Air-launched Extended Envelope) pro víceúčelovou stíhačku F-35A. Ale aktuální stav tohoto projektu nezní znám.
„Ze vzduchu vypouštěný ARMAAM-ER není programem letectva. Nicméně jsme o této schopnosti diskutovali s potenciálními domácími i mezinárodními zákazníky a nadále financujeme její vývoj [prostřednictvím interního výzkumu a vývoje],“ uvedl v roce 2021 Raytheon. „Schopnost by mohla být dodána tři až čtyři roky po zadání zakázky. Tento časový plán zahrnuje odhad jednoho roku pro provozní testování.“
Každopádně americké letectvo vyvíjí a testuje novou střelu AIM-260 JTAM (Joint Advanced Tactical Missile) – jejím úkolem je náhrada právě AMRAAMů. Vstup do služby se očekává v roce 2026. Dolet není znám, ale má být výrazně větší než současných AMRAAMů (160 kilometrů). Podle všeho však JTAM není zatím určena pro export. Takže teoreticky pro AMRAAM-AXE existuje zahraniční trh.
Objednávku původních střel země-vzduch AMRAAM-ER zadal Kuvajt (63) a Maďarsko (60). Norsko také plánuje nákup AMRAAM-ER, samozřejmě aktuálního modelu s norskými komponenty.
NASAMS na Ukrajině
Kromě toho norská armáda v letech 2026 až 2027 získá čtyři palebné jednotky (fire unit) NASAMS – každou s místem velení a dvěma odpalovacími zařízeními. Kromě AMRAAM-ER Norsko koupí i klasické střely AMRAAM a infračerveně naváděné AIM-9X Sidewinder. Varianta AIM-9X obsahuje vnitřní chladící systém, čímž odpadá potřeba složitého přívodu dusíku na odpalovací lištu. Součástí palebné jednotky jsou i 3D radarové stanice AN/MPQ-64F1 Improved Sentinel.
Komplexy NASAMS prokazují svou vysokou účinnost na Ukrajině. Norsko ze svých zásob poskytlo Ukrajině čtyři palebné jednotky (v každé je jedno velící stanoviště, radar a minimálně dvě odpalovací zařízení). Spojené státy dodaly další dvě jednotky a na konci roku 2022 objednaly pro Ukrajinu šest dalších. Na začátku tohoto roku Norsko potvrdilo záměr Ukrajině dodat další čtyři místa velení a deset odpalovacích zařízení NASAMS. Další prvky komplexů NASAMS poskytla Litva. Kanada pro Ukrajinu objednala jednu palebnou jednotku.
Počet ukrajinských palebných jednotek NASAMS – tedy minimální konfigurace schopná působit zcela samostatně – je obtížné dohledat. Celkově Ukrajinu může získat 20 palebných jednotek NASAMS, přičemž minimálně čtyři jsou již na Ukrajině.
Zdroj: RTX
Související články
Protiletadlové systémy NASAMS 3 v Litvě
Poslední říjnový den litevské ozbrojené síly oficiálně převzaly první americko-norské komplety ...
-
06.11.2020
-
16 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Protiletecké komplety NASAMS pro Ukrajinu
Pentagon u firmy Raytheon objednal výrobu šesti baterií protivzdušné obrany (PVO) NASAMS (National ...
-
02.12.2022
-
7 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Střely AMRAAM pro vrtulníky AH-1Z Viper
Bojové vrtulníky AH-1Z Viper („Zulu“) a UH-1Y Venom („Yankee“) ve službách americké námořní pěchoty ...
-
27.02.2023
-
30 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Maďarskou protivzdušnou obranu posílily komplexy NASAMS
Maďarský 205. raketový pluk protivzdušné obrany PVO (MH Dánielfy Tibr 205. Légvédelmi Rakétaezred) ...
-
02.11.2023
-
29 komentářů
-
Jan Grohmann
Možno by stálo za úvahu využiť motorovú časť strely 227 mm systému MLRS, resp. HIMARS a namontovať to ako urýchľovaciu časť na AMRAAM a tým pádom využiť aj odpaľovacie zariadenie ...Zobrazit celý příspěvek
Možno by stálo za úvahu využiť motorovú časť strely 227 mm systému MLRS, resp. HIMARS a namontovať to ako urýchľovaciu časť na AMRAAM a tým pádom využiť aj odpaľovacie zariadenie HIMARS, resp. MLRS.Skrýt celý příspěvek
Jistě přínosem pro norské ozbrojené síly to bude. Ale co Armáda České Republiky? Kdyby alespoň ty Taurusy se v České Republice licenčně vyráběli.... Zřejmě by pro Českou ...Zobrazit celý příspěvek
Jistě přínosem pro norské ozbrojené síly to bude.
Ale co Armáda České Republiky?
Kdyby alespoň ty Taurusy se v České Republice licenčně vyráběli....
Zřejmě by pro Českou Republiku nebylo takovým problémem je dodat Ukrajině.
Nicméně také Tchajwan má nějakou tu vlastní střelu a mohl by České Republice poskytnout licence a know-how. Chtělo by to zřejmě vyvinout více aktivity v tomto směru....Skrýt celý příspěvekDalší vynikající článek - je jich stále více a už je začínám přestávat stíhat chválit. Několik postřehů, zcela mojich soukromých nevýznamných z kategorie dojmologie, které nijak ...Zobrazit celý příspěvek
Další vynikající článek - je jich stále více a už je začínám přestávat stíhat chválit.
Několik postřehů, zcela mojich soukromých nevýznamných z kategorie dojmologie, které nijak neovlivní otáčení zeměkoule:
Líbí se mi určitá finanční racionalita - určitá, vše je to šíleně drahé - použití letecké rakety v pozemní verzi - samozřejmě upravené, a to dost výrazně přidáním jednoho stupně motoru (říkají tomu tedy urychlovací blok, možná v tom rozdíly jsou, nehádám se o slovíčkách). Logicky - raketa vypuštěná z výšky třeba 8 km již mající rychlost letadla 900 km za hodinu na cíl ve zhruba stejné výšce by měla násobně menší dosah, než stejná raketa startující od nulové rychlosti musející nastoupat do té výšky.
Další z "okruhu racionálnosti" - používání starších leteckých raket na předělání na pozemní. Ono "starších" je trochu zavádějící - jedná se dle článku o "staré" daleko před vypršením životnosti a i modernosti, tedy "nové" a moderní, akorát už nesmí sloužit na letadle. Předpokládám že to bude docela propracovaný logisticko technicko organizační proces - koupě několika nových raket pro letectvo, letectvo předá výměnou starší zpátky do továrny, tam asi projde nějakou kontrolou či repasí, namontováním onoho urychlovacího motoru a dalšího, a dodání pozemní PVO.
Ještě taková myšlenka, co mě napadla z toho videjka na Ukrajině - podle videa i podle norského (částečně) původu systému, bych tipoval (tipoval, ne že tvrdil), že bude - kromě toho, že je lepší a modernější a tak vůbec než zastaralé sovětské/ruské systémy - hlavně i spolehlivý. Myslím si - opět čistě dojmologie - že Norové by v klimatických podmínkách, velikosti a charakteru země, neprovozovali systém, kde se furt něco kazí, furt se musí tam něco dotáhnout, tam opravit, tam rozmrazit, tam dovézt náhradní součástku nebo mechanika , když to nezvládne sama obsluha, stovky kilometrů přes hory a lesy z místa výrobce (dodavatele)
do zasněžené pustiny, kde sídlí baterie. Předpokládám, že i norské vojsko participovalo na vývoji, zkouškách, doladění, vychytání poruchových míst ... .Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...