Ukrajinská ofenzíva a role logistiky

Nikdo nyní nemůže s jistotou předpovědět, jestli to bude stačit na proražení ruských linií a hluboký průlom, který povede k ruskému kolapsu a následně snad i ukončení války. Podle situace několika nasazených ruských jednotek na jihovýchodní frontě, které jsou blízko kolapsu – např. 60. motostřelecká brigáda u obce Staromajorske v Doněcké oblasti, se dá usuzovat, že Rusové budou i nadále čelit mnoha potížím. A právě zde je na místě opět otevřít otázku logistiky. Ta je stěžejní pro vedení válek téměř od počátku lidských dějin.

Obě strany se dlouhodobě snaží vzájemně přetlačit a získat výhodu. Nyní již zhruba dva měsíce probíhající další vyostření nám opět připomíná pravidla války. Pozemní síly se sice pokouší obsazovat další území a vítězit v dílčích bitvách. Soupeři se snaží zužitkovat každou chybu protivníka. Válku ovšem může rozhodnout jen funkční logistika! Zásadní je přitom pozice Krymu, opakované údery na ruskou infrastrukturu, muniční sklady, shromaždiště živé síly a techniky jsou vedeny s velkým rozmyslem a mají v sobě jasný a čitelný záměr. Právě přes Krym vedou nejdůležitější železnice sloužící k zásobování ruských jednotek na chersonské a záporožské frontě. Silnice takovou kapacitu nikdy mít nemohou. Přesunovat ohromné množství munice, jejíž spotřeba je na frontě prakticky bezedná, vyžaduje právě zapojení železnice. Bez železnice není válka!

Mnohé moderní konflikty do nástupu letectva rozhodlo právě efektivní využití železnice. Přímo se nabízí americká občanská válka 1861–1865 v USA nebo prusko-francouzská válka 1870–1871 na evropském kontinentě. Železnice posloužila pro do té doby nemyslitelné rychlé přesuny statisíců vojáků na velkou vzdálenost, převoz munice, potřebné techniky a další požadované výzbroje. Francouzské úspěchy na počátku napoleonských válek byly také podpořeny zaváděním některých prvků moderní logistiky. To umožnovalo pohyb samostatných armádních sborů s takovou rychlostí, že je nepřítel nedokázal včas zastavit. Před klíčovou bitvou se poté jednotlivé sbory pod velením maršálů napoleonské armády spojovaly. Tím vznikla síla schopná porážet i mnohem početnější síly několika panovníků napříč Evropou. O vojáky však muselo být vždy dobře a včas postaráno. Na tom se nic nezměnilo dodnes.

Nasazení letectva během konfliktů 20. století pravidla války opět pozměnilo. Na Ukrajině však panuje specifická situace - ani jedna z válečných stran nedokázala vytvořit vzdušnou nadvládu. To je především u ruského letectva, papírově druhého nejsilnějšího na světě, na první pohled velmi překvapivé. Opět se tak vrací do hry nutnost zásobování jednotek po železnici. Obě strany tak maximálně spoléhají na raketové údery. Útočit letectvem do hloubky území si nedovolí. Díky předání západních technologií jako „Himars“ nebo Storm Shadow je pro Ukrajince přesnost nespornou výhodou při jejich útocích.

Rusové sice stále Ukrajinu pravidelně napadají, zhroucení ukrajinské logistiky se jim však dosáhnout nepovedlo ani po roce a půl války! Nyní se snaží soustředit na poničení ukrajinské infrastruktury na vývoz obilí. Na to však negativně reagují jinak k válce neutrální africké státy, které jsou na těchto dovozech závislé. O přesných úderech přitom navíc nemůže být ani řeč. Ruské střely často dopadají i do civilní zástavby. Výsledkem je ještě větší odpor. Ostatně historicky, už od doby antiky, teror vůči civilistům vedl mnohdy jen k zatvrzení v odhodlání se nevzdat a dovézt válku do vítězného konce.

Obraťme tedy nyní spoji pozornost na Krym a krymské železniční koridory. To, že je Ukrajina kvůli Ruskem anektovanému Krymu velmi zranitelná, se ukázalo hned v prvních dnech války. Ze směru od Krymu totiž dokázaly ruské jednotky postoupit nejhlouběji a udržet se nejdéle. Pro srovnání ukrajinská obrana vybudovaná během devíti let války na Donbase v souboji s ruskými a proruskými jednotkami se ukázala velmi odolnou a frontová linie se posunula jen velmi omezeně.

Z hospodářského hlediska velmi důležitá a bohatá území jižní a jihovýchodní Ukrajiny jsou tak nyní obsazena Ruskem a bude stát ještě nesmírné oběti získat je zpátky i kvůli několika liniím ruské obrany vyztužené miliony min a nespočtem bunkrů.

Položme nyní otázku na zamyšlení. Co dokáže ochromit i takto pečlivě připravenou obranu, když nechcete riskovat sebevražedné nasazení vlastních jednotek? Je to právě maximálně paralýza protivníkovy logistiky. To je a bude dlouhodobým a systematickým cílem ukrajinské armády.

I ze směru z Doněcku a východu Ukrajiny směrem k ruským opevněním na jihu vede důležité železniční i silniční spojení. Nachází se však velmi blízko fronty u Volnovachy a je pravidelně odstřelováno. Všechny další zásadní železniční trasy tak vedou právě přes Krym. Směrem k Záporoží pouze přes jeden most na severu Krymu míří zásoby na frontu. Slabinou tedy není jen známý Kerčský most, který byl prozatím už dvakrát napaden a je právem ukrajinskou stranou označován za černou stavbu.

Hlavním železničním uzlem celého poloostrova je zase město Džankoj. Zde se kříží právě dvojkolejná elektrifikovaná trať do Záporoží s jednokolejnou ve směru na Cherson. Ten byl nyní také napaden.

Předmostí v Chersonské oblasti je přitom dalším nebezpečným místem pro Rusy. Avšak i pro Ukrajince je složité zajistit dostatečně přepravní kapacity přes široký tok Dněpru. Ani tento úsek obrany tak nemohou Rusové nechat bez adekvátní obrany a s tím spojeného zásobování.

Velmi pravděpodobně se Ukrajinci pokusí ruské síly rozmělnit a zneklidnit natolik, že kromě ochromení logistiky se pokusí využít i roztažení ruské obrany. O něco podobného se přitom pokoušejí i Rusové na severovýchodě Ukrajiny ve směru na Lyman. Zde nutí zase Ukrajince nasadit zálohy, které by jinak mohli využít k rozhodujícímu průlomu právě na jihu. Konflikt je tak mimo jiné i souboj o možný kolaps protivníkovy logistiky. V této fázi už se nedají očekávat velké manévrové operace jako se to podařilo Ukrajincům před téměř rokem v Charkovské oblasti.

Ukrajinci svojí odvahou a promyšlenými údery dokazují, že i mnohem početnější ruská válečná mašinérie je k poražení a jsou k vítězství blíž, než by kdo na počátku války odhadoval! Pokud dokážou ruskou logistiku dostat do stavu, kdy bude pomyslně lapat po dechu, pak ani mnoho měsíců budované ruské obranné linie a miliony položených min nebudou stačit na zastavení Ukrajinců.