Útočná ponorka USS South Dakota: Američané stavějí hráz proti Číně

Útočná ponorka USS South Dakota: Američané stavějí hráz proti Číně
USS South Dakota / Public Domain (Zvětšit)

Útočnou ponorku USS South Dakota, 17 ponorku třídy Virginia, čeká druhého února uvedení do služby. Američané počítají s provozem těchto ponorek nejméně do roku 2060. Jejich největším soupeřem bude rychle se rozrůstající tichá služba Číny.

Stavba ponorky USS South Dakota trvala přibližně dva a půl roku. Její posádku tvoří 143 námořníků. Američané předpokládají, že ponorka bude sloužit třiatřicet let. Během nich by měla absolvovat čtrnáct půlročních plaveb. Atomová ponorka USS South Dakota je třetí loď stejného jména v Americkém námořnictvu. První byl chráněný křižník spuštěný na vodu v roce 1904. Účastnil se první světové války jako doprovod konvojů v Atlantiku. Druhá, známější, South Dakota byla bitevní loď spuštěná na vodu v roce 1941. Tato vedoucí loď své třídy se účastnila například bitvy u ostrovů Santa Cruz nebo u Guadalcanalu.

Nejnovější USS South Dakota je tedy první ponorka nesoucí jméno sedmnáctého největšího státu unie. Ponorky třídy Virginia mají postupně nahrazovat starší třídu Los Angeles, známou z bestseleru Toma Clancyho Hon na ponorku, podle nějž vznikl i oblíbený film. Americké námořnictvo má v současnosti v aktivní služně dvaatřicet ponorek třídy Los Angeles a šestnáct ponorek třídy Virginia. Na výstavbě nových útočných ponorek spolupracují firmy General Dynamics Electric Boat a Newport News Shipbuilding.

Hlavně ušetřit

První z nich spoluzakládal už vynálezce moderní ponorky John P. Holland. Stopatnáctimetrové Ponorky třídy Virginia se staví tempem dvě lodě ročně. Vznikly jako levnější alternativa k třídě Seawolf, jejichž výstavbu zastavilo námořnictvo po dokončení tří lodí, poněvadž skončila studená válka. Při konstrukci třídy Virginia byla od začátku důležitá snaha ušetřit. Je ale dobré si uvědomit, že Americké námořnictvo má v téhle oblasti laťku hodně nízko. K jisté úspoře došlo, o tom není sporu. Lodě jsou však pořád nekřesťansky drahé.

Současná cena za kus je 2,7 miliardy dolarů. Plánovaná cena měla být 1,65 miliardy. Ponorky třídy Seawolf stály tři miliardy, jedna dokonce tři a půl. Je to jako cestovat s Českými drahami a mít zpoždění dvacet minut. V porovnání téměř s čímkoliv jiným je to hodně špatné. Vy ale dobře víte, že to mohlo být daleko horší. Ponorky třídy Virginia se kvůli šetření budují ze čtyř samostatných kusů, které se pak v loděnici spojují.

Stavba jedné lodě si vyžádá pětatřicet milionů pracovních hodin. Třída Virginia přišla s množstvím prvenství. Byla to první americká válečná loď navrhovaná na počítači. Místo tradičních optických periskopů a dalších přístrojů byla první osazená elektronickými. Ponorky třídy Virginia mají kvůli snížení hluku oplášťovaný lodní šroub. Tuto technologii převzali Američané od britské třídy Swiftsure. Ponorky třídy Virginia se staví sériích. Každá z nich přináší oproti předchozím množství vylepšení. USS South Dakota spadá už do třetí série.


Ponorky třídy Virginia jsou nejmodernější útočné ponorky US Navy.

Nový sonar

Ta se vyznačuje kompletní přestavbou přídě, tak aby pojala nový typ sonaru LAB (Large Aperture Bow). Na rozdíl od starších typů, jež mely tvar polokoule, má tvar koňské podkovy. Má pasivní i aktivní mód. Kromě hlavního příďového sonaru mají ponorky třídy Virginia ještě pasivní sonarová pole na obou bocích. Každé je složené ze tří panelů. Vedle toho má třída Virginia další aktivní vysokofrekvenční sonar na spodní straně přídě a po stranách velitelské věže. Celé to doplňují ještě dva vlečné sonary. Vlečný sonar je výhodný, poněvadž ho neruší hluk šroubu ponorky.

Třída Virginia oficiálně zvládne rychlost přes 25 uzlů (46 km/h). Mluví se dokonce až o pětatřiceti uzlech (65 km/h). Její dosah je, jako u každé atomové ponorky, omezený jen zásobami potravin a náhradních dílů. Hlavní výzbroj třídy Virginia tvoří torpéda Mark 48, navržená k potápění ponorek ukrytých ve velké hloubce i moderních válečných lodí, a protilodní střely Harpoon. Třída Virginia má ve výzbroji také střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Počítá se s ní i pro kladení min. Výzbroj se u jednotlivých sérií trochu liší.

Úctyhodná výzbroj

První dvě série nesly čtyři torpédomety a dvanáct vertikálních odpalovacích šachet. U třetí série nahradily dvanáct odpalovacích šachet dvě univerzální, každá pro šest střel. Od páté série chce námořnictvo při stavbě ponorek vkládat do jejich trupu nový článek, označovaný jako Virginia Payload Module (VPM, „Modul s užitečnou zátěží pro Virginii“). Jeho zabudování prodlouží každou novou ponorku o pětadvacet metrů. Účelem modulu je zvýšit počet Tomahawků. Vejde se jich do něj navíc osmadvacet.

Námořnictvo chce dodatečné Tomahawky jako náhradu za třídu Ohio, kterou se chystá začít vyřazovat od poloviny dvacátých let. Ponorky Ohio jsou největší plavidla americké tiché služby. Byly stavěny jako nosiče balistických raket s jadernými hlavicemi. Námořnictvo jich má šestnáct. Po skončení studené války potřeba balistických ponorek klesla. Proto Američané na začátku jednadvacátého století přezbrojili čtyři nejstarší lodě střelami Tomahawk. Do jedné ponorky třídy Ohio se vejde 154 Tomahawků.

Drahé prodloužení

K jejímu úplnému nahrazení jsou proto potřeba čtyři Virginie s VPM. Zvětšení Virginií však nebude levná záležitost. Modul zvýší cenu za jednu loď na 3,2 miliardy dolarů. Za cenu pěti ponorek se střelami Tomahawk navíc by tedy námořnictvo mělo skoro šest se základní výzbrojí. Přitom není jisté, k čemu střely s plochou dráhou letu na ponorkách potřebuje. Neustále objednává další a další torpédoborce třídy Arleigh Burke, do jejichž výzbroje patří i Tomahawky. Navíc bude ještě dlouho mít zásobu stárnoucích ponorek Ohio.


Uvnitř ponorky Minnesota (SSN 783) třídy Virginia.

Ty by mohlo za (relativně) malý peníz přestavět na nosiče Tomahawků. Zároveň si americké námořnictvo stěžuje, že mu hrozí nedostatek útočných ponorek. Nedávno spočítalo, že jich potřebuje šedesát šest. I když bude dál stavět dvě Virginie ročně, bude jich v roce 2029 mít, při současném tempu vyřazovaní, jen jednačtyřicet. Od roku 2021 se chystá kupovat každý rok ještě jednu novou balistickou ponorku třídy Columbia.

To by mohlo tempo výstavby zpomalit, ačkoliv námořnictvo tvrdí, že to tak nebude. Útočné ponorky zvládají spoustu druhů misí: shromažďování zpravodajských informací, ničení cílů na břehu (pokud tedy mají střely Tomahawk), podpora speciálních sil, potápění hladinových lodí protivníka … Jejich nejdůležitější úkol v současném námořnictvu je ale ničení nepřátelských ponorek. V případě třídy Virginia jsou to ponorky čínské.

Čínská flotila

Čína je nejdůležitější soupeř amerického námořnictva už dnes. Komunistická země je závislá na dovozu po moři a masivně investuje do válečných lodí. Nemá ambice postavit nejmocnější námořnictvo na světě. Chce však být dvojkou, hned po USA. Podle informací z otevřených zdrojů čínská ponorková flotila za americkou technicky stále zaostává. To se však může změnit. Čínské tiché službě hraje navíc do karet i geografie. V současnosti má asi třiasedmdesát ponorek. Páteř čínské ponorkové flotily tvoří pět plavidel s balistickými střelami.

Nejstarší je jedna hlučná ponorka třídy Xia z roku 1981. Pro americké útočné ponorky by nepředstavovala problém. Zajímavé je, že údajně měla sesterskou loď, která se potopila v roce 1985. Nikdy se to ale nepodařilo potvrdit. Zbylé čtyři čínské raketové ponorky spadají do třídy Jin. Mají být také poměrně hlučné, asi jako ruská Delta III ze sedmdesátých let.

Atomových útočných ponorek mají Číňané devět. Tři jednotky starší třídy Han mají pověst hlučných plavidel se špatnou radiační ochranou. Modernějších je šest plavidel třídy Shang. Zprávy o jejich hlučnosti se liší. Nejlepší varianta je, že dělají stejný hluk jako sovětská třída Victor III z roku 1979, nejhorší, že se vyrovnají vylepšené Americké třídě Los Angeles (to ovšem tvrdí sami Číňané).


Čína je obklopená dvěma řetězci ostrovů, které tvoří pomyslné nárazníkové pásmo; větší foto / Public Domain

Konvenční ponorky

Větší nebezpečí než atomové ponorky představují paradoxně čínská plavidla s diesel-elektrickým pohonem. Atomové ponorky musí vždycky dělat nějaký hluk kvůli chlazení reaktoru. Diesel-elektrické ponorky mohou plout tišeji. Platí to však jen, dokud používají elektromotory, což jde jen po dobu omezenou kapacitou akumulátorů. Jakmile se vynoří, nebo použijí schnorchel, aby je dobily, riskují prozrazení. Nejstarší čínský diesel-elektrický typ je třída Ming. Je to klon sovětské třídy Romeo z padesátých let. Čína má těchto ponorek patnáct.

Mají jen torpéda, takže nepředstavují velké nebezpečí. Horší je to s konvenčními ponorkami schopnými odpalovat protilodní střely dlouhého doletu. Čína jich má přes čtyřicet. Dvanáct je pořád nebezpečná sovětská třída Kilo z osmdesátých let. Zbytek tvoří čínské třídy Song (13 ponorek) a Yuan (18 ponorek). Nejnebezpečnější je poslední zmíněná. Disponuje totiž horkou novinkou poslední doby: pohonem nezávislým na vzduchu (Air-independent propulsion, AIP). I s ním se musí vynořovat.

Náskok se zmenšuje

Může ale zůstat pod vodou bez schnorchelu okolo tří týdnů. Čínské diesel-elektrické ponorky mají za úkol hlavně chránit pobřeží. Čína je obklopená dvěma řetězci ostrovů. První, bližší k pevnině, tvoří Kurilské ostrovy, Japonské souostroví, ostrovy Rjúkjú, Tchaj-wan a Borneo. Druhý, vzdálenější řetězec tvoří Boninské, Vulkánské a Mariánské ostrovy. Uvnitř prvního řetězce drží čínská tichá služba v rukou všechny trumfy. Mohla by rozmístit svoje diesel-elektrické ponorky tak hustě, že by je Američané navzdory technické převaze nestačili sledovat.

Ani ta nejmodernější ponorka nemůže být na dvou místech současně. Část čínských ponorek by pak mohla proniknout za hranici prvního řetězce ostrovů, například do Filipínského moře. Technický náskok Spojených států se rychle zmenšuje. V roce 2017 se vynořily zprávy, že Čína objevila Svatý grál stavitelů ponorek: tichý pohon bez pohyblivých částí. Tyto zprávy se ale nepotvrdily. Mají-li být ponorky ještě tišší než dnes, je takový pohon jediná možnost. Současné americké ponorky už svou tichostí naráží na omezení daná přírodními zákony.

Zdroje: Naval Today, National Interest, Bussines Insider
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Rusko zavádí do výzbroje atomové ponorky čtvrté generace

Moskva intensivně buduje flotilu moderních atomových ponorek čtvrté generace. Svědčí o tom ...

Námořní konvoje ve válce: US Navy dopravní lodě neochrání

V případě rozsáhlého válečného konfliktu bude až 90 % materiálu dopravováno ze Spojených států na ...

Jaderné ponorky finančně vyčerpávají ruské ozbrojené síly

Ruský autor Maxim Klimov v článku Na co se ptát „Jaseňa“: Jaderné ponorky drží flotilu na přídělech ...

Pvní stealth protilodní střely LRASM pro americké letectvo

Americké letectvo (USAF) získalo první sérii nových protilodních střel AGM-158 Long-Range Anti-Ship ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Starlight
    12:33 20.01.2019

    Dovolím si doplnit pár finančních čísel:

    1)

    Nákupní jednicová cena ponorky USS South Dakota (SSN-790) byla 2,554 miliardy USD (FY2013).

    Ponorka USS South Dakota (SSN-790) byla objednána ve FY2013 v rámci pětiletého nákupního programu MYP pro léta FY2009-13, ve kterém bylo objednáno 8 ponorek Block III. Od roku FY2011 se objednávaly/stavěly po dvou za rok. SSN-790 je předposlední ponorkou Blocku III.

    2)

    Myslím, že není na škodu také trochu korigovat článek ohledně „vysokých cen“ ponorek třídy Virginia. Start tohoto programu se datuje do roku 1995. Jedná se tedy o program běžící desetiletí, a proto cenu výrazně ovlivňuje hodnota dolaru (inflace). V oficiálních dokumentech se proto provádí i porovnání cen k referenčnímu roku, kdy byl program zahájen.

    Ve FY1995 byla tedy plánovaná průměrná nákupní cena jedné z 30 ponorek třídy Virginia plánována ve výši 1,407 miliardy USD (v cenách FY1995). V roce 2016 byla reálná průměrná cena jedné z 33 ponorek na hodnotě 1,846 miliard USD (opět v cenách FY1995, nezahrnuje cenu prodloužených plavidel Blocj V a dále). Což je sice navýšení o +32% vůči počátečním plánům, ale stále mnohem levnější než ponorky třídy Seawolf (SSN-21).

    3)

    První dvě jednotky SSN-21 a SSN-22 stály v průměru 2,778 miliardy USD (v cenách FY1989-1991), což ale zahrnovalo i náklady na další už nerealizované ponorky, jejichž stavba byla mezitím zrušena. Třetí a poslední jednotka SSN-23 ve výchozí verzi stála už „jen“ 2,4 miliardy USD (FY2016). To se dá dobře použít pro přímé srovnání ceny s třídou Virginia (průměr 1,846 miliard USD) vyjádřenou v dolarech FY1995.

    Člun SSN-23 byl ale nakonec dokončen v modifikované, prodloužené podobě pro speciální a zpravodajské mise. To stálo navíc 0,887 miliardy USD (FY1999). Celkem tedy tato poslední velmi speciální jednotka třídy Seawolf stála 3,287 miliard USD.

  • Roland
    09:34 20.01.2019

    když to tak čtu, tak nebylo by lepší se na to vy*** než někomu rupne v hlavičce a bude prušvih? Ta energie co se věnuje plánování zabíjení se nevzájem by nás dostala už nejmíň na Europu :(

    asi by to chtělo nějakého vnějšího nepřítele, který by donutil jednotlivé země se spojit a nemydlit se navzájem - nemáte někdo nějakého známého mimozemšťana?

    nebo už jen stárnu...

    • Jirosi
      19:16 20.01.2019

      Bez peněz armády by si ještě souseda odháněl klackem.

      • Roland
        20:54 20.01.2019

        to je mi jasný - spíš bych už viděl radši kdyby to tak nemuselo být...

        • Jirosi
          10:28 21.01.2019

          Bohužel je na tom založena většina druhů savců. Kde se bojuje o samice. Tedy tohle si neseme od začátku a je to "evoluční výhoda".

  • RiMr71
    23:46 17.01.2019

    ...to je psané po nějaké kalbě? Protože jinak si ten styl jak z fejska:

    "Ponorky třídy Seawolf stály tři miliardy, jedna dokonce tři a půl. Je to jako cestovat s Českými drahami a mít zpoždění dvacet minut. V porovnání téměř s čímkoliv jiným je to hodně špatné. Vy ale dobře víte, že to mohlo být daleko horší."

    neumím vysvětlit. Spousta školáckých překlepů, sloh jak od žáka ZŠ který ta souvětí moc neumí, neví jak je to s těmi čárkami, tak to raději namydlí všechno v krátkých úsečných bezpečných větách...

    JJ... ta kalba musela stát za to! :)

  • UnionPacific
    21:20 17.01.2019

    Dobrý deň. Na akú vzdialenosť South Dakota dokáže odhaliť Jaseňa a Boreja ? A bolo by možné aby aj ruské ponorky dokåzali odhaliť Virginiu ?

    • Miroslav
      22:13 17.01.2019

      To ti nikto nepovie lebo toto je u ponoriek najzásadnejšia informácia ktorú taja ako sa dá. Ponorka je totiž funkčná zbraň len do chvíle odhalenia

    • dusan
      23:53 17.01.2019

      Na rôznu : )

      Závisí od teploty vody, morských prúdov, slanosti, blízkosti pobrežia, resp. dna ... akustického pozadia atď. ..... ale presné čísla nevie tu nik a i najväčší machri v odbore to môžu buď len odhadovať, alebo to dostať cez rozviedku no a samozrejme sa s tým nebudú chváliť ....

      Môj súkromný odhad je, že Rusi sú na tom podstatne horšie, už len preto, že všetky dnešné najnovšie (čo sa týka služby) ruské atómové ponorky v službe sú konštrukčne cez 30 rokov staré ..... Jaseň sa začal stavať v roku 1993 a tri slúžiace Boreje majú základ v rozpracovaných stíhacích ponorkách Akula ..... čiže sú konštrukčne ešte staršie. Čo viem tak modernizácia, resp. odhlučnenie triedy Victor sa Rusom nepodarila, takže tých posledných pár kusov môžu používať tak možno na výcvik.

    • cernakus
      00:09 18.01.2019

      Aniž bych chtěl zabredavat do nějakých zabomysich válek, myslím že pro reálné schopnosti detekovat ponorky Američany svědčí fakt, že jejich jediná protiponorkova zbraň má ucinny dosah kolem kolem 40km a amiky to nijak netankuje.

      Jinak obecně záleží na mnoha faktorech. Za určitých okolností mohou být americká a ruská ponorka od sebe pár stovek metrů a neví o sobě navzájem. Z toho pak jsou občasné berany duc.

  • dusan
    20:08 17.01.2019

    "Nejnebezpečnější je poslední zmíněná. Disponuje totiž horkou novinkou poslední doby: pohonem nezávislým na vzduchu (Air-independent propulsion, AIP)."

    To je samozrejme nezmysel. Pokusy na túto tému boli v praktickej rovine už dávno ... napr. https://en.wikipedia.org/wiki/...

    Čínsky súdruhovia nič prevratné nevymysleli, len použili riešenie, ktoré je už desiatky rokov známe a v rôznych podobách i využívané.

    Tá "normálna" ponorka dokáže pôsobiť i tri týždne pod hladinovu, ale pri minimálnej rýchlosti a spotrebe energie - t.j. v podstate len číhať na niepriateľa niekde pri pobreží.

    • -rjh-
      10:11 18.01.2019

      Jasně, první AIP vynalezl Narcís Monturiol pro svoje experimentální ponorky. Až donedávna se ho ale nikomu nepodařilo zavést do praxe. Německé ponorky typu XVII byly jen experimentální plavidla. Němci je v boji nikdy nepoužili. V padesátých letech se o AIP na stejném principu (H2O2) snažili Britové. Jejich ponorky byly však také v praxi nepoužitelné.

      Situace se obrátila až na přelomu minulého a předminulého století. První použitelná ponorka s AIP byla švédská třída Gotland (https://en.wikipedia.org/wiki/... Pohání ji Stirlingův motor (vynalezený v 19. století). Stejný pohon má i třída Yuan. V současnosti provozuje AIP ponorky šest států. Princip pohonu je různý, nemusí to být jen Stirlingův motor.

      (Já jsem napsal ten článek.)

      • cernakus
        10:57 18.01.2019

        "na přelomu minulého a předminulého století."

        TJ. Vyřešilo se to kolem roku 1900? :-)

        • -rjh-
          11:06 18.01.2019

          Pardon, myslel jsem 20. a 21. století.

  • Poly
    17:51 17.01.2019

    Normálně to neřeším, ale "dobYly" fakt bije do očí...

  • cernakus
    17:49 17.01.2019

    "rozrůstající tichá služba Číny"

    Ehm, Silent service nelze překládat takto. V češtině pro to prostě není jiný ekvivalent, nežli ponorková flotila (případně síla).