Vagnerovci po Mali a Středoafrické republice přichází i do Burkiny Faso

Vagnerovci po Mali a Středoafrické republice přichází i do Burkiny Faso
Ruský člen speciálních sil ruské tajné služby FSB; ilustrační foto / depositphotos.com (Zvětšit)

Francie odvolává svého velvyslance z Burkiny Faso a oznámila, že do konce měsíce ze země stáhne své vojenské síly. Ouagadougou se po dvou loňských státních převratech začalo sbližovat s Ruskem, což připomíná nedávný geopolitický vývoj v Mali a Středoafrické republice. Podle ghanského prezidenta Nany Akufo-Addoa burkinské úřady zahájily jednání o spolupráci s ruskou soukromou vojenskou společností Vagner.

V souvislosti s posledním vývojem v Burkině Faso jsme se rozhodli odvolat našeho velvyslance do Paříže ke konzultacím o stavu a perspektivách našich dvoustranných vztahů,“ uvedlo k nedávnému vývoji francouzské ministerstvo zahraničí. Koncem ledna Paříž obdržela od Ouagadougou formální výpověď dohody z roku 2018, která umožňuje přítomnost francouzských vojáků na burkinském území.

Jak informovala zpravodajská agentura AFP, v souladu s podmínkami dohody nabývá výpověď účinnosti měsíc po obdržení písemného oznámení. Francie reagovala vyjádřením, podle něhož bude výpověď respektovat. K přesunu francouzských vojáků, pravděpodobně do sousedního Nigeru, dojde velmi pravděpodobně koncem tohoto měsíce. V Burkině Faso působí na základě ujednání z roku 2018 asi 400 příslušníků francouzských speciálních jednotek, kteří operují ze základny Kamboinsin na ouagadougouském předměstí. K jejich hlavním úkolům patří boj proti ozbrojencům napojených na Al-Káidu a Islámský stát.

Výpověď burkinsko-francouzské dohody přišla v průběhu demonstrací burkinské veřejnosti, jež Francii opakovaně vyzývala ke stažení svých jednotek ze země. Odchod Francouzů naznačil již loni v listopadu francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu, který svým vyjádřením reagoval na útoky demonstrantů na místní francouzské velvyslanectví a základnu Kamboinsin. Americký časopis Foreign Policy stejně jako známý francouzský blog Zone Militaire navíc upozorňují na fotografie z protifrancouzských protestů zachycující mávání ruskými vlajkami.

Protesty podle Foreign Policy údajně souvisí s nedostatečnou snahou Francie bojovat proti islamistickému povstání, které se do Burkiny Faso rozšířilo z Mali. Francouzské jednotky opustily malijské území v loňském roce, načež burkinská vláda vyjádřila přání bránit se nadále proti džihádistům z JNIM (Jama'at Nasr al-Islam wal Muslimin) a ISGS (Islamic State in the Greater Sahara) samostatně. Zpravodajské stránky Militant Wire zmiňují, že mimo kontrolu Ouagadougou se nachází přibližně 40 % burkinského území. 

V Burkině Faso dnes dochází k nárůstu útoků islámských fundamentalistů a národní síly je nejsou schopné efektivně odrazovat. Ghanský prezident Nana Akufo-Addo v prosinci 2022 zveřejnil informaci, že se burkinská vláda v boji proti povstalcům rozhodla spolupracovat s Vagnerovci a následovat tak příklad Mali či Středoafrické republiky. Ouagadougou tato tvrzení označila za „velmi závažná“ a předvolala si kvůli nim ghanského velvyslance. Burkina Faso součinnost s Vagnerovci oficiálně popírá.  

O kontaktech burkinské vlády s ruskou soukromou vojenskou společností ovšem informovalo několik zdrojů. Podle zpráv AFP se již v zemi nacházejí styční důstojníci společnosti Vagner. Stránky Militant Wire citovaly ghanského prezidenta, podle nějž burkinské vedení přidělilo Vagnerovcům blíže nespecifikovaný důl v jižní části země jako formu platby za jejich služby. Týdeník Jeune Afrique publikoval článek o příjezdu malé skupiny rusky mluvících osob do Ouagadougou na konci loňského prosince. Podle týdeníku dorazilo na leteckou základnu 511 u Ouagadougou sedm bělochů. Tito muži, ubytovaní v hotelu v Ouaga 2000, mezi sebou mluví rusky, což naznačuje jejich příslušnost ke společnosti Vagner.

Ruský vliv v Burkině Faso není převratnou novinkou. Moskva udržuje s Burkinou Faso rozsáhlé hospodářské vztahy a ruský NordGold představuje největší společnost zabývající se na burkinském území těžbou zlata. V zemi provozuje nejméně tři doly. V prosinci loňského roku udělila burkinská vláda NordGoldu povolení k využívání nového zlatého dolu na čtyři roky, díky čemuž si ruská společnost podle Militant Wire přijde na 2,5 tuny zlata.

Otevřeně se k Rusku přiklání i prezident Burkiny Faso Ibrahim Traoré, jenž se k moci dostal po státním převratu loni v září. Traoré vedl svůj převrat s rozsáhlou podporou obyvatelstva. Během listopadového setkání navíc projevil svou blízkost k současnému vůdci Mali, plukovníku Assimimu Goitovi, který se v otázkách vnitřní bezpečnosti rozhodl spoléhat na Vagnerovce.

Nedůvěra mezi Burkinou Faso a Francií se po příchodu Traorého naopak začala výrazně prohlubovat. Dne 3. prosince 2022 burkinské úřady po vzoru Mali pozastavily vysílání stanice Radio France Internationale. O několik dní později zatkly burkinské ozbrojené složky dva francouzské státní příslušníky kvůli podezření ze špionážní činnosti. 17. a 18. prosince 2022 došlo k jejich vyhoštění ze země.

Profrancouzské postoje se ze začátku zdál zastávat burkinský premiér Apollinaire Joachim Kyélem de Tambèla, jenž si nepřál narušovat vztahy s Francií a sbližovat zemi s Ruskem. Veřejně se také stavil proti těm organizacím občanské společnosti a politickým skupinám, které vyzývaly k ruské intervenci. V listopadu 2022 ovšem otočil a prohlásil, že se Ouagadougou bude snažit diverzifikovat své spojence a nenechá v zemi dominovat „jediného partnera“. Tím jasně myslel Francii.

Na konci minulého roku Tambèla během služební cesty do Moskvy oznámil úmysl své vlády spojit se s Ruskem v boji proti terorismu. Burkinský premiér rovněž potvrdil účast své země na letošním rusko-africkém summitu.

Francie se však udržení svého vlivu v regionu nevzdává bez boje. Ouagadougou v polovině ledna navštívila Chrysoula Zacharopoulou, která ve francouzské vládě odpovídá za frankofonii a mezinárodní partnerství. Po setkání s Traorém prohlásila, že Paříž je ve spolupráci s Burkinou Faso připravena pokročit. Francie zůstává podle ní Burkině Faso i nadále oddána a bude zemi k dispozici, aby společně tvořily budoucnost.

Vše bude záviset na případném příchodu Vagnerovců do země. „Každá volba má své důsledky,“ řekla Zacharopoulou. Francouzská rozvojová pomoc, jak informoval Zone Militaire jedna miliarda eur v letech 2011-2021, se může stát jedním z nástrojů, ke kterému se Francouzi uchýlí. Jako v případě Mali se Paříž možná rozhodne její vyplácení pozastavit a pokusit se přinutit tím Burkinu Fasu nezahájit spolupráci s ruskou soukromou vojenskou společností.

Rusko těží z rostoucích negativních nálad vůči Francouzům v několika frankofonních afrických zemích. Tyto nálady téměř jistě podporuje dezinformačními kampaněmi. Rusko-burkinské sbližování vyvrcholilo po převratu 30. září 2022, kdy se k moci dostal současný prokremelský prezident Ibrahim Traoré. Odvolání francouzského velvyslance sice naznačuje nespokojenost nebo dokonce diplomatickou roztržku mezi Ouagadougou a Paříží, ale Francie se Burkiny Faso jen tak vzdát nehodlá. Stále bojuje o to, aby si zemi udržela na své straně. Geopolitické soupeření o Sahel proto pokračuje. Přestože Moskva svůj regionální vliv dále rozšiřuje, Paříž je stále daleko od rezignace a uznání své porážky.

Zdroje: Foregin Policy, Zone Militaire, Militant Wire, Jeune Afrique, AFP,  BBC

Nahlásit chybu v článku


Související články

Privatizace válčení: ruská skupina Wagner a turecká SADAT

V posledních letech se v průběhů konfliktů po celém světě začínají opět objevovat soukromé ...

Mali: Rusové přichází, Evropané odchází

V Mali se v posledních měsících zhoršuje bezpečností situace. Nedávný puč upevnil postavení junty ...

PREMIUM Francouzský odchod z Mali: Opět chyběla politická vize

Francouzská armáda ukončila stahování z Mali 15. srpna, kdy poslední jednotka z její hlavní základny ...

PREMIUM Čínští „Wagnerovci“ jako vlivový nástroj Pekingu

Nájemní vojáci hrají svou roli ve válkách již dlouho, ale přítomnost soukromých společností v ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • J.Kolousek@post.cz
    22:49 07.02.2023

    Moskva navazuje na vztahy z dob Sovětského svazu a využívá přitom toho, že nenese stigma bývalé koloniální velmoci, jako například Britové či Francouzi.Několik příkladů působení ...Zobrazit celý příspěvek

    Moskva navazuje na vztahy z dob Sovětského svazu a využívá přitom toho, že nenese stigma bývalé koloniální velmoci, jako například Britové či Francouzi.Několik příkladů působení ruských firem v Africe – výrobce hliníku Rusal těží bauxit v Guineji, Alrosa diamanty v Angole a Botswaně, jaderná firma Rosatom má projekty v Zambii a Rwandě, Rosněft pomáhá těžit ropu v Egyptě a Alžírsku, zatímco jeho konkurent Lukoil dělá totéž v Nigérii nebo Ghaně. Vzácné nerosty hledají ruští geologové v dalších zemích včetně Libye nebo Madagaskaru. RSC Energia vyrobila první komunikační satelit pro Angolu.
    „Rusové hledají oblasti, kde by mohli znervóznit západní konkurenty…Skrýt celý příspěvek

    • Badysak
      17:16 08.02.2023

      Což se teď bude dělat těžko bez západních technologii pro těžbu surovin.

      Což se teď bude dělat těžko bez západních technologii pro těžbu surovin.

  • Sholva
    13:20 03.02.2023

    Těm zemím se nedivím. Mají tam ohromné problémy s islamisty a jestli tam žabožrouti vydržují "masivní" kontingent zvící 400 vojáků, tak to je fakt plivnutí v moři. V takovém ...Zobrazit celý příspěvek

    Těm zemím se nedivím. Mají tam ohromné problémy s islamisty a jestli tam žabožrouti vydržují "masivní" kontingent zvící 400 vojáků, tak to je fakt plivnutí v moři. V takovém měřítku je potřeba poměrně masivní nasazení, budovat kontrolu nad územím, pružně reagovat na aktuální maléry - což je možná největší problém, než někdo nahoře cokoliv schválí... 400 chlapů na celou zemi je málo, ať jsou to speciálové nebo ne. Buď se nechce Francii poslat víc, tak se na to má rovnou vykašlat. Nebo dané státy nechtějí na svém území větší počty cizích vojáků, tak se na to měli frantíci vybodnout rovnou...Skrýt celý příspěvek

    • leir
      11:51 04.02.2023

      A rovnou tam zase zavést koloniální správu, ne? Kolik si jako myslíte, že těch Prigožinovců (nazývat je jménem Wagnera je naprosto nehorázné) tam je nebo bude? Tisíc rozhodně ne. ...Zobrazit celý příspěvek

      A rovnou tam zase zavést koloniální správu, ne?

      Kolik si jako myslíte, že těch Prigožinovců (nazývat je jménem Wagnera je naprosto nehorázné) tam je nebo bude? Tisíc rozhodně ne.

      Tohle je pouze mafiánské dělení zdrojů s místní mafiánskou vládou.Skrýt celý příspěvek

      • Sholva
        18:31 04.02.2023

        Já schvaluji, že si tam pozvali tu ruskou chamraď? Ne. Jen se zkouším ty státy pochopit. To, že zvolili naprosto stupidní cestu, je věc jiná a ano, taky to k ničemu pravděpodobně ...Zobrazit celý příspěvek

        Já schvaluji, že si tam pozvali tu ruskou chamraď? Ne. Jen se zkouším ty státy pochopit. To, že zvolili naprosto stupidní cestu, je věc jiná a ano, taky to k ničemu pravděpodobně nepovede. Ale tvářit se, ze se 400 vojáky to tam Francie dá do pořádku, je hloupost. Říct, že to chce intenzivnější nasazení, není volání po koloniální správě, ale konstatování, že KNI, co jim tam probíhá, se prostě s malou grupou vyřešit nedá. Toť můj názor. Ale jestli víte, jak se takovéhle konflikty řeší s několika stovkami vojclů, tak si založte vlastní žoldnéřskou skupinu a budete mít zakázek...
        Mimochodem, stačí se podívat trochu stranou, jak se amíkům v mnohem větším měřítku nezadařilo v Iráku a v Afghánu.Skrýt celý příspěvek

        • leir
          07:48 08.02.2023

          Nezlobte se na mne, ale ochrana území je jednou ze základních funkcí státu. Měli by Afričani začít u sebe. Ale protože jsou to všechno mafiánsko-klanoví populisti, tak to ...Zobrazit celý příspěvek

          Nezlobte se na mne, ale ochrana území je jednou ze základních funkcí státu. Měli by Afričani začít u sebe. Ale protože jsou to všechno mafiánsko-klanoví populisti, tak to samozřejmě nefunguje. Chtěli samostatnost, měli by se starat.Skrýt celý příspěvek

    • Pavel 1
      17:16 11.02.2023

      Což je samozřejmě blábol. 400 vojáků by zcela stačilo. To by ovšem musel být v sousední Mali klid. V okamžiku, kdy se vojenská junta v Mali zmocnila vlády (2020) a zcela se ...Zobrazit celý příspěvek

      Což je samozřejmě blábol. 400 vojáků by zcela stačilo. To by ovšem musel být v sousední Mali klid. V okamžiku, kdy se vojenská junta v Mali zmocnila vlády (2020) a zcela se vykašlala na spolupráci s Francouzi (kteří by ji příliš koukali na prsty) a místo toho si najala rusácké bandity, loupící, vraždící a znásilňující jako na běžícím páse, se stěží dá očekávat klid v Mali i v okolních zemích.
      https://www.bbc.com/news/world... Skrýt celý příspěvek

  • Oliver
    00:03 03.02.2023

    ono to není tak jednoduché, co jsem četl tak místním nejen tady začalo být divné že přítomnost fran. jednotek problém neřeší, spíš konzervuje tak aby jejich přítomnost byla jakoby ...Zobrazit celý příspěvek

    ono to není tak jednoduché, co jsem četl tak místním nejen tady začalo být divné že přítomnost fran. jednotek problém neřeší, spíš konzervuje tak aby jejich přítomnost byla jakoby nutná. Sice ti jižani mají pomalejší myšlení ale ani oni se nenechají za nos vodit do nekonečna. Takže frantíci dostali ultimátum ale prostě se dál drželi stávající strategie kdy se snažili obhajovat svoji voj. přítomnost.
    U Vagnerovců určitě slouží také lidé islámského vyznání takže mohou s místními i rebely účinněji spolupracovat z důvodu že hodnoty jejich lidí potažmo Ruska jsou jim poněkud bližší než francouzské. Přitom by vlastně proti RF "zazobaná" Fr by měla být velice konkurenceschopná, přesto úspěšně zvyšují svůj vliv i oproti Číňanům co jsou suší byznysmeni kteří i na domluvené stavby vozí vlastní dělníky. Jsou to drobnosti co rozhodují a jestli navíc frantíci zkouší "mentorovat" tak místní akorát nasírají.
    Průser Francie je ten že vlastně jako Rusko také nemá skutečné přátele - viz snahy USA v Tichomoří je odtamtud vyštípat a jinde se pořád střetávají s britským vlivem. Paříž pokud nebude hrát víc sama za sebe nic nezmůže a nakonec je budou okopávat všichni, někteří skrytě, jiní otevřeně. S Němci jako podporou nemohou moc počítat, potom co se stalo je Berlín pořád pod okupační botou, takže německá autonomie je velice omezená. Macron a fr. elita se budou muset rozhodnout jestli srazí podpatky a přijmou osud padlé velmoci nebo se pokusí o víc asertivní politiku vůči ose Londýn-Washington-Canberra.Skrýt celý příspěvek

  • montecasino1
    17:20 02.02.2023

    Tak je zjavné na čo už dlhšie Rusko používa muzikantov. Snáď aj toto pomôže presvedčiť Francúzov aby prestali snívať o normalizácii vzsťahou s ruskými švábmi. No a čiernym bratom ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak je zjavné na čo už dlhšie Rusko používa muzikantov. Snáď aj toto pomôže presvedčiť Francúzov aby prestali snívať o normalizácii vzsťahou s ruskými švábmi. No a čiernym bratom neprajem nič pekného, len nech sa pekne v tom hovne do ktorého šľapú vymáchajú, lenže ako vždy, doplatia na to tí najobyčajnejší černoškovia.Skrýt celý příspěvek

    • Riiiederner
      15:10 03.02.2023

      Jen aby z toho ruského blahobytu pak netáhli do Francie.

      Jen aby z toho ruského blahobytu pak netáhli do Francie.

Načítám diskuzi...