Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) ... Více

Armáda ČR chce německé Pumy. Jaká je finanční stránka?

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje nakoupit za ... Více

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení ... Více

Pozemní technika

Americká armáda testuje mobilní protivzdušnou obranu

Datum přidání 03.11.2017    Rubrika rubrika: Pozemní technika     komentáře 49 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Americká armáda (US Army) na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku provedla demonstrační testování několika mobilních prostředků protivzdušné obrany (PVO) velmi krátkého dosahu SHORAD (Short Range Air Defense). Armáda chce rychle pořídit komerčně dostupné mobilní prostředky SHORAD, aby získala čas na vývoj zcela nového systému SHORAD.

Foto: Na střelnici v Novém Mexiku předvedl své schopnosti i jihokorejský prostředek Hybrid Biho; větší foto / Rep. of Korea, Defense Photo Magazine

 

Noví nepřátelé, nové hrozby

Pentagon v minulosti nepočítal s tím, že v nějakém bojovém konfliktu budou pozemní jednotky působit bez krytí silného amerického letectva, které mělo v prvních fázích konfliktu vybojovat absolutní vzdušnou převahu.


Tento koncept však naráží na několik zásadních problémů. V současné době se prudce rozvíjí systémy PVO krátkého, středního a dlouhého dosahu. Mediálně nejznámější jsou ruské systémy Pancir S1, Buk M2/M3, Tunguska a samozřejmě S300/S400. Tyto prostředky dokáží efektivně omezit působení amerického letectva.


Druhým problémem je rozvoj nejrůznějších bojových dronů. V současnosti drony provádějí především sledovací, průzkumnou a zpravodajskou činnost, ale v nedaleké budoucnosti čím dál více dronů (včetně “kapesních”) bude moci provádět údery na pozemní cíle.  


Americká armáda nedávno přijala strategický dokument SPAR 20 (Strategic Portfolio Analysis and Review) pro roky 2019 až 2023, který podle důležitosti seřadil 720 zbrojních programů. Dokument seřadil jednotlivé typy letadel, pozemní techniky a dokonce i vybavení nesené vojáky. Nedávno byl přijat další dokument SPAR pro roky 2020 až 2024, který seřazuje 820 programů a položek.


Cílem dokumentu je reagovat na objevující se nové hrozby a vyzdvihnout několik desítek prioritních programů, které mají zásadní vliv na posílení bojových schopností armády.

 

Mezi klíčové oblastí patři schopnost provádět údery na dlouhou vzdálenost (dělostřelectvo, taktické rakety); mobilita, ničivost a ochrana brigádních bojových týmů; munice; aktivní ochranné systémy (APS); proti rušení odolné nástroje pro určování polohy, navigace a času; elektronický boj; kybernetické nástroje; proti rušení odolná komunikace; dopravní prostředky s kolmým startem a přistáním (VTOL) a protivzdušná/protiraketová obrana.


Klíčovým prvkem posílení protivzdušné/protiraketové obrany je zavedení nového mobilního prostředku SHORAD, který ochrání manévrující pozemní jednotky (brigádní bojové týmy) před úroky dronů, bitevních vrtulníků/letadel nebo před raketovou, dělostřeleckou a minometnou municí protivníka.

 

Video:  AN/TWQ-1 Avenger (na videu). / YouTube


Armáda vyvíjí zcela nový mobilní prostředek SHORAD  do té doby ale plánuje rychle zavést komerčně dostupné a nejlépe bojovým nasazením ověření mobilní prostředky SHORAD.


Nyní armáda SHORAD zajišťuje pouze pomocí přenosných kompletů FIM-92 Stinger a mobilních prostředků AN/TWQ-1 Avenger na vozidlech Humvee (rakety Stinger a kulomet ráže 12,7 mm). Armáda se přitom dříve opírala o výkonné systémy MIM-72 Chaparral, M6 Linebacker nebo M163 VADS. Námořní pěchota také o LAV-AD.


Ještě v roce 2004 měla armáda 26 samostatných praporů SHORAD, nyní jich má pouze devět. Navíc pouze dva prapory jsou v aktivní službě, zbytek je zařazen u Národní gardy.


Americká armáda snížila počet praporů SHORAD a příslušnou výzbroj s přesvědčením, že již v žádném velkém konfliktu bojovat nebude. Případně s přesvědčením, že si trvale udrží svou absolutní vojenskou nadřazenost nad všemi mocenskými oponenty. Jak ale víme, žádný “konec dějin” se po pádu Sovětského svazu nekonal.


Video: Mobilní prostředky SHORAD předvádějí americké armádě své schopnosti. / YouTube

 

Kandidáti pro SHORAD americké armády

Americká armáda před několika dny na střelnici v Novém Mexiku otestovala několik mobilních prostředků SHORAD, které mají rychle, ale dočasně (do příchodu finálního prostředku SHORAD), vyřešit problém PVO velmi blízkého dosahu americké armády.

 

Své schopnosti předvedly prostředky SkyHunter od americké firmy Raytheon, Stryker MSL od General Dynamics Land Systems (GDLS), Hybrid Biho z Jižní Koreje a také bojové vozidlo Stryker s kompaktním 30mm kanónem a prostředky pro vedení elektronického boje proti dronům.

 

SkyHunter je “amerikanizovaný” izraelský systém protivzdušné/protiraketové obrany Iron Dome, který ničí vzdušné cíle (včetně raketové a dělostřelecké munice) na vzdálenost 4 až 70 km. SkyHuner funguje ve dne v noci a za každého počasí (déšť, písečná bouře, mlha, nízká oblačnost). Kontejnery vypouštěcího zařízení pojmou nejrůznější raketovou výzbroj země-vzduch a teoreticky také země-země.

 

Video: SkyHuner / YouTube

 

Každá baterie Iron Dome (radar, místo řízení palby a několik odpalovacích zařízení) ochrání prostor o rozloze 150 km2.

 

Stryker MSL (Maneuver Short-range air defense Launcher) využívá platformu Stryker a modernizovaný bojový modul Avenger.

 

Bojový modul Avenger pojme střely Stinger, Hellfire nebo AI3. Na rozdíl od infračerveně naváděné rakety Stinger se Hellfire navádí na cíl pomocí vlastního malého radaru. AI3 je pozemní verze letecké střely AIM-9 Sidewinder a ve spojení s věží Avenger ničí i dělostřeleckou, minometnou a raketovou munici. Věž lze volitelně osadit i 30mm automatickým kanónem a laserovým dělem.

 

Video: Stryker MSL / YouTube

 

Další Stryker předvedl systém elektronického boje AUSD (Anti-UAV Defence System). Ten dokáže rušit větší drony na vzdálenost 8 km, a na několik kilometrů také nejmenší mikrodrony (Group 1 micro UAV). AUSD již byl úspěšně aktivně nasazen na hranicích se Severní Koreou a také britskou a francouzskou vládou.

 

Stryker s AUSD byl při testech osazen dálkově ovládanou stanicí s 30mm automatickým kanónem M230L. Efektivní dostřel je 1500 m, kadence až 600 ran/min. 

 

Posledním testovaným prostředkem byl pásové vozidlo Hybrid Biho z Jižní Koreje. Hybrid Biho je vybaven dvojicí 30mm automatických kanónů s kadencí 600 ran/min a efektivním dostřelem 3000 m. Každý kanón má zásobník na 300 nábojů.

 

Video: Hybrid Biho / YouTube

 

Cíl vyhledává/rozpoznává/zaměřuje palubní radiolokátor a elektro-optický senzor (FLIR, TV kamera, laserový dálkoměr). Radiolokátor najde vzdušné cíle (RCS 2 m2; např. bitevní vrtulník) až na vzdálenost 17 km.

 

Bojový modul Hybrid Biho lze také vybavit střelami země-vzduch velmi krátkého dosahu. V případě zájmu americké armády bude bojový modul Hybrid Biho jistě umístěn na vozidle Bradley nebo Stryker a získá americkou raketovou výzbroj (Stinger, Hellfire, AI3).

 

Není jasné, kdy armáda vybere z nabízených kandidátů svůj nový prostředek SHORAD. Vzhledem k aktivitě americké armády ale rozhodnutí padne do několika měsíců.

 

Zdroj: House.govArmy Recognition

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3.7 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
flanker.jirka Datum: 09.11.2017 Čas: 21:39

MALI: každá diskuse je dobrá (pokud se tu nehádají dva tábory ohledně ukrajiny a jiných podobných planetárních témat :-) )
Ten Stanag byl tuším převzat i ČOS 58... číslo si nepamatuji, týká se toho ještě další stanag, který pojednává o tom jak zjišťovat MRTD.
Co vše zahrnujete do koeficientu 0,75? ... myslím si, že přitom co dnes umí spektrální analýza a filtrace ve spojení s lepší MRTD nových termovizí nebude koeficent skoro zapotřebí. Investice do kvalitního materiálu a chlazení se vyplácí. Na bojišti to může mít proti nepříteli výhodu, protože meteopodmínky mají všichni v daném místě stejné.

avatar
MALI Datum: 09.11.2017 Čas: 07:44

To flanker.jirka
pokud vím, tak Retia SŘP RACCOS z k prodeji nenabízí (z mnou již dříve uvedených legislativních důvodů - ty si Retia nedovolí obejít), něco jiného je: dát si RACCOS na banner ve stánku na veletrhu (jako že: tohle umíme) a něco jiného je ho reálně prodávat (no, ale pozeptám se přímo v Retii...).

"...technika vidí podle toho kolik do ní dáte..." - to je výrok asi jako "...poručíme větru, dešti..." - fyzikální zákony se za peníze koupit nedají; za peníze (a čas) se dá "jen" potáhnout úroveň technologie" a mohu Vám zodpovědně napsat, že o tom, kde se momentálně nachází nejvyšší světová úroveň v diskutované oblasti víme i v ČR (takže vaše uvádění názvů různých PL systémů a k tomu pás slangových výrazů mne jaksi nemůže ohromit).

PS: zkuste si udělat jasno v pojmech : detekce, rekognoskace, identifikace (toto je popsáno např ve STANAG 4347, poradím: nezapomeňte teoretické hodnoty násobit koeficientem 0,75) a dejte si to do vztahu k UAV o kterých jste psal dříve (tj. cíl s čelním průřezem typicky 0,25 x 0,25 m, letouny a vrtulníky mají IFF) + započítejte si vliv atmosféry.

No, a tímto s Vámi diskuzi na toto téma končím (zdá se mi, že je v tomto případě zcela zbytečná) a jdu se věnovat smysluplnějším činnostem.

avatar
flanker.jirka Datum: 08.11.2017 Čas: 20:05

MALI: pan Vašíček je vysoce erudovaná osoba, bohužel postupná destrukce armády a vojenského školství nás o většinu lidí připravila. Tak že možnost poučení se z minulosti je limitující, nejhorší je pouhé naslouchání lobbistům, poradcům a jiným individuím z privátní sféry.
K systému řízení a velení jen asi tolik, že Retia jej nabízí i pro export. Ostatně, když někdo kupuje PVO systém od jiných světových výrobců, tak jej vždy nabízí i se systémy C2. Bez takového integračního členů to nikdo nekupuje. Otázkou na kolik je systém stejně vybaven jako v armádě země původu systému.

Fyzika a optika je sice jedná, ale technika vidí podle toho kolik do ní dáte,. Jsou UAV které i jednotlivé osoby na termosce detekují i přes deset kilometrů dálky, na kolik asi zvládnou vrtulník nebo letoun?

avatar
MALI Datum: 07.11.2017 Čas: 18:27

To flanker.jirka:
No když už se ptáte...: RACCOS je systém řízení palby, který vznikl na základě konkrétní objednávky MO ČR s určením pro PLV AČR a práva na něj vlastní MO ČR, firma Retia si jej nemůže prodávat tak, jako prodává třeba svůj civilní SW pro ŘLP (tudíž váš dotaz je mimo realitu - to nejsou housky na pultu pekárny), nebo znáte někde jinde případ prodeje takového systému (pro jistotu zopakuji: vojenského systému řízení a velení, ne jejich civilních derivátů pro ŘLP)?

K dosahu optických systémů: existuje jen jedna fyzika pro všechny a určitá aktuální technologická úroveň (která sice není pro všechny stejná, ale která má pro všechny jeden strop), pak je tu ještě takový velmi podstatný detail, jakým je atmosféra... Odkaz na ty dva PL systémy znamená, že jste je testoval, nebo alespoň reálně pozoroval ten vzdušný cíl, jak jsem se na něj ptal?

Jinak vám doporučuji si přečíst článek Doc. Vašíčka ....

avatar
flanker.jirka Datum: 06.11.2017 Čas: 22:52

MALI:
No jo, plovoucí kódy, Donitzovo námořnictvo by vám o nich udělalo přednášky :-) UAV bude vždy problém. Zapomněl jste trochu na vámi dříve zmiňované klamné cíle.
Nemusíte mít nutně optiku s přesným rozlišením na 20 km, když máte dosah 8 km. Ale musel byste vidět například systémy jako toplite u Spyderu. Nebo optiku s nočním a termovizním kanálem na maďarské modernizaci Kubu.
Seznam firem jsem uvedl širší, protože všechny vyrábí elektrotechnické komponenty a antény i pro radiolokátory. Pokud chcete řešit NLC - nízkoletící cíle, tak to je snad standard u všech současných radaru, že mají filtraci pro odrušení clutteru všeho druhu.
Vaši myšlenku o Raccosu si moc rád zaramuji. :-) zkuste to nabídnout jinde než v AČR, opět bych se vás rád zeptal na to zda tak skvěle systémy jako Raccos se podařilo exportovat jinam než do Strakonic?

avatar
MALI Datum: 06.11.2017 Čas: 18:54

To flanker.jirka:
Právě proto máme IFF a jeho "plovoucí kódy" - abychom mohli spolehlivě rozlišit vlastní vzdušné prostředky. Je to naprosto jednoduché: "náš" prostředek je IFF vybaven, takže odpoví, ostatní neodpoví, nebo odpoví špatně. Pokud to bude v bojové situaci, kde budou jen bojující strany, tak tady nelze chybovat. Lidský operátor však chybovat v určitém procentu případů bude. Zvlášť ve stresu, nebo při dlouhotrvající zátěži. Podle STANAG musí být všechny pilotované prostředky nasazené v bojové akci IFF vybaveny (nevím, že by to někdo změnil...) Určitý problém může být u malých UAV - ty IFF nemají. Ale jejich obsluha zná každou sekundu jejich aktualizovanou polohu. Takže tu stačí přes SW bránu poslat do SŘP PLV AČR RACCOS (mimochodem výrobek fy. Retia) a MBV podle toho vyhodnotí, co je a co není vlastní UAV a podle toho dá povel palebným prvkům.
PS: už jste se někdy reálně díval na obraz vzdušného cíle v (jak píšete) termosce? A co jste podle toho poznal - dejme tomu tak na 15 km? (ReViSOR má dosah 20+ km).

K těm Vámi uvedeným firmám (je to sice trochu OT, ale diskuze na téma se tady už asi vyčerpala):
ERA - nemám nic proti firmě ERA, ale ti jsou dobří především v pasívních systémech

RAMET - ten dělá hlavně do civilní sféry, maximálně do policejní a tam jsou požadavky úplně jiné, něž v armádě, pro armádu dělá stejně, jako ERA "pasivku", ale jinak cílenou (jejich zákazníkem v AČR je hlavně 53.pluk), aktivní vojenský radar t. č. nemají vůbec...

ELDIS - ti dělají systémy řízení letového provozu a velké letištní radary...

T-CZ - na rozdíl od ostatních Vámi uvedených firem tuto firmu neznám, ale když jsem se podíval na jejich webovky, tak na vývoj vojenského radaru proti NLC by zcela určitě nebyli ti praví...

MESIT - žádné radary nikdy nedělal, nedělá a v budoucnu ani dělat nemíní...

URC Systems - ti dělají pasivní senzory, prostředky EB (hlavně rušičky) a SW (více,než polovinu z toho SW pro policii a složky IZS), nevím o tom, že by se chystali do oblasti radiolokace....

avatar
PavolR Datum: 06.11.2017 Čas: 13:51

Dual: Ďakujem.
MALI: Veľká vďaka za skutočne vyčerpávajúce info.

avatar
MALI Datum: 06.11.2017 Čas: 13:39

To PavolR:
něco již Vám odpověděl Dual, takže už jen zpřesnění/doplnění:
TriAD má lafetovaný AK 40/L70 s kadencí 300 ran/min
pohotovostní zásoba munice (zásobník č.1 u zbraně ): 3x8 ran
pohot. zásoba munice ve věži: 40 ran (v karuselu s manuálním dobíjením do zás.1)
efektivní dostřel: 4000 m na vzdušné cíle
2000 m na lehce pancéřované pozemní cíle OT/BVP a tanky z boku

munice: HEI, 3P, APFSDT-T

3P: hmotnost střely: 975g; hmotost trhaviny 120g, počet W pelet průměru 3mm: 1100
bezkontaktní zapalovač - dálka iniciace: letadla a vrtulníky = 8 až 9 m
malé cíle: 3 až 5 m
Radar:
pásmo: S
detekce letadel - až 14 km
detekce vrtulníků (ve visu) - až 7,5 km
autotracking - max. 6 cílů
obnova informace: 1,5 s

SŘP
typ: SAAB UTAAS
střelec - optická větev, termovizní větev, laserový dálkoměr, autotracking
velitel - denní TV kamera, termokamera

Odměr: nx 360°
elevace: -8°až +50°
hmotnost věže: 4,5 t
průměr ložiska věže: 1970 mm

avatar
Dual Datum: 06.11.2017 Čas: 11:56

To PavolR:
Specifikace protiletadlového systému CV-9040 jsou uvedeny třeba zde:
http://www.enemyforces.net/artillery/chameleon.htm
Kanón ráže 40 mm má účinný dostřel 2 - 3 km, maximální rychlost střelby 300 ran/min, zásoba nábojů 240 ks, dosah radaru 14 000 m.

avatar
flanker.jirka Datum: 06.11.2017 Čas: 11:16

MALI: identifikace IFF stojí a padá s tím na kolik tím budou cíle vybaveny, u nepřátel je to jasné, ti neodpoví a nebo se budou snažit odpovídat klamně. IFF pak bude na nic, když nebudete vědět zda koukáte na vlastní nebo cizí UAV, UAS, které odpovídač IFF nemají. Pořádná optika s termoskou je k nezaplacení.

Existují v tomto státě firmy, které přežívají, vyvíjejí, inovují a přitom jejich obchod s armádou české republiky činí mnohem menší procento, než se zákazníky v privátní sféře a v zahraničí. Tak že raději bych viděl podporu firmám, které se lépe etablují venku. (ERA, RAMET, ELDIS, T-CZ, MESIT, URC Systems)
Kolik vlastních radarů (ne modernizované stavebnice) vlastně Retia prodala jinam než mimo AČR?

Dostupnost technologie nemyslím tak, že si rusové od švédu koupí Orku, oni sami umí i 80 mm rakety s koncovým laserovým navedením, tak že bych v tom tolik nehledal problém, ... je klidně možné, že k tomu dospějí i s jejich novými kamarády z Turecka, ti na malotrhu Idet prezentovali obdobné věci.

avatar
PavolR Datum: 06.11.2017 Čas: 07:57

... a napríklad u srbského hybridného PASARS-16, ktorý má taktiež kanón Bofors 40mm, som našiel údaj o jeho efektívnom dostrele iba 3 km, čo je úroveň 30mm Bushmastera ...

avatar
PavolR Datum: 06.11.2017 Čas: 07:35

MALI:
Vďaka za ochotu. Zaujímali by ma iba také základné údaje pre možnosť približného porovnania s podobnými systémami:
efektívny dostrel, dosah a výkon radaru, počet munície, ...
Čo som sa zbežne snažil niečo vyhľadať, bol rozpor ešte aj medzi tým, či je osádka 6 alebo 7-členná ...

avatar
MALI Datum: 05.11.2017 Čas: 22:58

To PavolR:
PL systémy TriAD/Tridon nám (AČR) Švédové nabízeli před přibližně 20-ti lety, nevím však, že by TriAD někdy někomu prodali;
něco málo informací je na stránkách: https://www.bofors.se/air-defence-systems/, ale tam jsou jen základní údaje. Systémy se asi aktuálně nenabízí...Možná bych k tomu ještě něco našel, dali nám k tomu relativně velmi hodně podkladů, včetně srovnání efektivity jejich 40 mm munice s ostatními náboji jiných ráží, ale všechno to bylo ještě "v papírové podobě", takže by asi byl problém to rychle najít - a o co by Vám šlo?

avatar
MALI Datum: 05.11.2017 Čas: 22:42

To flanker.jirka:
Myslím si, že jak radar Revisor, tak i jeho výrobce znám natolik dobře, abych Vám zde mohl s klidným svědomím napsat, že jste se v tomto případě minimálně hodně spletl (poznámka: nejsem zaměstnancem fy. Retia) a pokud chcete nějakou identifikaci tak v PL systémech jde o identifikaci náš/cizí a od toho je na odpalovacím zařízení RBS-70 blok IFF (Revisor jej může mít také).

A které konkrétní firmy máte prosím na mysli (s tou podporou)?

K naváděné munici u věže Bajkal: existence této technologie ve světě ještě automaticky neznamená její rozšíření do všech armád světa. Zkuste si např. z USA do ČR (= státu NATO) přivést pro AČR nějakou úplně novou vojenskou technologii a pak uvidíte co se Vám reálně povede přivést... Informace, které jsou pro věž A 220 k dispozici uvádějí pouze klasickou výbušnou (53-ERM-281U) a úplně obyčejnou protipancéřovou munici (53-UBR-281U), řízené střely se plánují až někdy v budoucnu. Víte, ona to jenom otázka peněz není, i když ty jsou nezbytnou, primární podmínkou.

avatar
flanker.jirka Datum: 05.11.2017 Čas: 18:03

MALI: Revisor má s bidou český akorát podvozek, zbytek je stavebnice zahraničních firem sestavena v perníkové chaloupce. Ale pro RBS je postačující, nic více. Upřímně kdyz chci RL čidlo pro PVO závislé na optickém sledování cíle, čekal bych optiku i u radaru pro identifikaci. Rozšiřovat schopnosti je pěkná věc, nebude ve výsledku lepší koupit něco nového? Podpora průmyslu je pěkná věc, ale raději podpořit firmy, které umí i něco jiného než si z armády udělat pokusného králíka.
Připojit Arthur do systému, ať už jakéhokoliv by znamenalo funkčnost, to už by jste chtěl po MO ČR možná moc :-)
S munici pro ruský Bajkal to vidím jen jako otázku peněz a chtění, technologie k dispozici mají, aby to mohli po laseru vést, Hovory takovouto munici ukázal pod názvem Orka. Žijeme v době, kdy se taková munice zkouší i na puškách 12,7 mm.
http://www.navyrecognition.com/index.php/news/naval-exhibitions/sea-air-space-2015/2612-bae-systems-unveils-the-orka-one-shot-one-kill-round-for-57mm-gun-at-sea-air-space-2015.html

arr