Bitevní tank (MBT) vs. bojové vozidlo pěchoty (IFV) pro armádu malého státu

Při diskusích ohledně budoucnosti našich obrněných ... Více

Ruská vojenská politika v roce 2018

Ruský politolog Pavel Luzin v článku Limity ... Více

Ruský Rostech – současnost a plány zbrojního giganta

Ruský státní technologický holding Rostech je obří ... Více

Rakouské granáty pro Armádu ČR

Česká zbrojovka dodá české armádě nové útočné a ... Více

Letecká technika

Indické letectvo nechce ruské stíhačky páté generace FGFA

Datum přidání 22.10.2017    Rubrika rubrika: Letecká technika     komentáře 112 komentářů    autor autor: Jan Grohmann

Web Defense News jako první informoval o údajné nespokojenosti indického letectva s rusko-indickou stíhačkou páté generace FGFA (Fifth Generation Fighter Aircraft), která konstrukčně vychází z nové ruské stíhačky Su-57.

Foto: Dvojice stíhaček Su-57; větší foto / Ruské ministerstvo obrany

 

V rámci programu FGFA v hodnotě 10 miliard dolarů Indie plánuje nakoupit 108 stíhaček páté generace. Jedná se prakticky o ruské stíhačky Su-57 s tím rozdílem, že některé části budou vyráběny v Indii a indického původu bude zřejmě i část avioniky a zbraňových systémů (kvůli možnosti použití indické, izraelské nebo dokonce západní výzbroje). Indie projevila zájem i o dvousedadlové letouny FGFA.


Ještě v srpnu Sergej Chamezov, výkonný ředitel ruské státní společnosti Rostec, uvedl, že Rusko s Indií podepíší finální smlouvu v “nejbližší budoucnosti.” Avšak nyní podle magazínu Defense News představitelé indického letectva údajně vyjádřili indickému ministerstvu obrany obavy, že FGFA nedosahuje požadované schopnosti letadla páté generace, jako například americký stroj F-35 Lightning II. Defense News se v tomto odvolávají na informace “vysokého zástupce indického letectva”, který uvedl, že letectvo nemá zájem pokračovat v programu FGFA.


Největším problém FGFA, a tedy i Su-57, jsou údajně špatné vlastnosti stealth, tedy velký čelní radarový průřez (RCS).  Zástupce neupřesnil konkretní konstrukční problém snižující RCS, ale Tyler Rogoway z webu The Drive ve svém článku upozorňuje na známou fotku, která odhaluje konstrukční řešení sacího potrubí motorů Su-57.


Lopatky motorů u Su-57 nejsou nijak kryty ani schovány, jako u stealth stíhaček F-22, F-35 nebo dokonce i F/A-18E/F Super Hornet. Lopatky motorů jsou přitom zdrojem masivního radarového podpisu každého letadla.


Podle jmenovaného zástupce, aniž by zmínil přímo problém sacího potrubí Su-57, pro splnění indických podmínek v oblasti stealth “jsou nutné velké konstrukční změny, které nelze provést v stávajících ruských prototypech (T-50 - pozn. red.).”


O nižším důrazu na oblast stealth u Su-57 se mluví již dlouho. Rogoway se domnívá, že Rusové Su-57 tento nedostatek vyvažují jinou taktikou nasazení – Su-57 využije zbraně vzduch-vzduch a vzduch-země velmi dlouhého dosahu (Izdělije 810, Ch-58UŠ, Ch-35UE a Brahmos-NG) a také schopnosti supercruise. Su-57 tak může ohrožovat klíčová létající střediska včasného varování a řízení AWACS a pozemní/hladinové systémy stejného zaměří z velkého odstupu, mimo dosah zbraní vzduch-vzduch a země-vzduch protivníka.


Pro Indii však může být stealth velmi důležitá, zejména s rostoucí vojenskou silou a mocenskými ambicemi Číny. Odvěký indický rival přitom již zavedl do výzbroje nejnovější stealth stíhačky J-20. Čína také počítá se zaváděním menší, zřejmě více víceúčelové stealth stíhačky FC-31. Podle Rogowaye Indie hledá skutečný stealth letoun, který by mohl soupeřit s čínskými stroji J-20 a FC-31 a podpořit také činnost dalších indických stíhaček, které nemají schopnosti stealth.

 

Foto: Navržený vývojový rodokomen Su-57, kde letoun ještě nese staré označení Su-50; větší foto / Suchoj

 

Nejmenovaný zástupce uvedl, že problém je i v chybějící modularitě motorů FGFA/Su-57. To samozřejmě stěžuje údržbu a snižuje bojovou nasaditelnost letadel. Modularita motoru, tedy snadná vyměnitelnost dílů nebo celých konstrukčních uzlů, je nezbytná, aby údržbu motorů mohl rychle a snadno provádět přímo zákazník, tedy indické letectvo.

 

Rusko údajně indickému letectvu nabízí jen “nemodulární” motory, avšak Defense News nezmiňuje konkretní typ. Uveďme, že současné Su-57, resp. prototypy T-50, pohání motory AL-41F1 (Izdělije 117). Motor je vylepšenou verzí AL-41F1S (Izdělije 117S), který najdeme na ruských stíhačkách Su-35. Po roce 2020 mají být pro Su-57 k dispozici již motory zcela nové konstrukce Izdělije 30.

 

"Indické letectvo požaduje, aby FGFA poháněl motor “druhé fáze” (Izdělije 30 - pozn. red.) místo motoru “první fáze” AL-41F1, který v současné době pohání PAK-FA,” uvedl v srpnu pro Defense News indický bezpečnostní analytik Vijainder Thakur.  Indický analytik tak nesouhlasí s názorem indického letectva, protože podle něj motor Izdělije 30 má být nejen lehčí a mít větší výkon, ale také jednoduší, což umožní snížit provozní náklady v celém životním cyklu motoru o 30 %.

 

Thakur také dodal, že pokud indické letectvo neprovozuje žádné americké letouny, nemůže srovnávat dlouhodobé provozní náklady amerických a ruských letadel.

 

Foto: Na fórech hodně diskutovaný obrázek, na kterém jdou vidět lopatky turbíny jednoho z motorů. Lopatky motoru vytváří znační radarový odraz. U F-35 tento problém řeší sací potrubí ve tvaru “S”; větší foto / Public Domain

 

Opět však platí, že zmíněný nejmenovaný zástupce neuvedl, zda nemodulárnost platí u AL-41F1 nebo i u Izdělije 30.

 

Podle Rogowaye mají ruské proudové motory obecně kratší dobu mezi prohlídkami (TBO). Ruský motor AL-31 od firmy UMPO indických stíhaček Su-30MKI má TBO pouze 1000 hodin (podle zprávy z roku 2007), poté musí projít motor generální opravou. Verze Al-31 vyráběná pro ruské Su-27 jinou ruskou firmou (Saljut) má mít TBO přitom 1500 hodin.

 

Indické Su-30MKI dlouhodobě trápí nedostupnost náhradních dílů, resp. pomalý servis ruských výrobců. Podle zprávy z roku 2015 mezi lednem 2013 a prosincem 2014 indické letectvo hlásilo 35 poruch motorů Su-30MKI. Motory trpěly například nedostatečně kvalitními ložisky, které se rychle opotřebovávaly – z ložisek se opotřebením dostávaly drobné železné špony do olejového okruhu. Opotřebení ložisek vyvolávalo i zvýšené vibrace motorů.

 

Dodejme, že indické letectvo objednalo 222 Su-30MKI, zatím získalo 187 letadel a zbytek letadel získá do doku 2019.

 

Video: Su-57 / YouTube

 

Nicméně podle ruských médií ruský průmysl v posledních letech udělal velký pokrok v prodlužováni TBO a zvyšování spolehlivostí proudových motorů.

 

Dodejme, že se nejedná o první indickou kritiku ruských letadel. Indické námořnictvo kritizuje spolehlivost a výkony palubních stíhacích letadel MiG-29K.

 

Hřebíkem do rakve programu FGFA může být nakonec pokračující utužování vztahů mezi Indii a USA. Administrativa Donalda Trumpa vidí Indii jako klíčového spojence v oblasti, který může vyvažovat rychle rostoucí vojenskou moc Číny.

 

Spojené státy nabízejí Indii stíhačky F-16 Block 70 (včetně přenesení výroby do Indie a poskytnutí kompletního know-how) a stíhačky F/A-18 Super Hornet pro nové indické letadlové lodě. Nedávno médií také prolétala zpráva, že USA jsou ochotny Indii poskytnout svou technologii elektromagnetických katapultů (EMALS) pro nové indické letadlové lodě.

 

Zdroj: The Drive, FlightGlobalDefense News, Defense News

Udělte článku metály:

Počet metálů: 3 / 5

Nahlásit chybu v článku

Přidej komentář

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

avatar
skelet Datum: 30.10.2017 Čas: 18:34

*lympiáda pokračuje

avatar
logik Datum: 30.10.2017 Čas: 18:32

skelet: Prosím, čti, co píšeme - vše, co tady píšu a co je odpovědí na Tvoji námitku, tu už zaznělo, a ne jednou.

Čím je motor modulárnější, tím:
a) jde více oprav udělat na základně místo u externisty, pokud je základna na to vybavená. To, že v ČR máme tři a půl letadla a tedy základny vybavené takto nemáme a tedy externistům jde tak jako tak vše neznamená, že to jinde nefunguje jinak.

b) víc oprav jde udělat u externisty (např. u nás LOM) místo poslání motoru výrobci. Např. v ČR se zas tolik overhaulů motorů nedělá - co vím, tak LOM umí overhaul pouze jednoho dvouproudého motoru (a to AI-25 z Albatrosu).

c) opravy modulárního motoru - ať už prováděné externisty, nebo insite, stojí méně. Protože rozebrat a složit modulární motor vyžadujé méně člověkohodin, menší know-how a jednodušší zázemí. To vše se promítne do ceny opravy: takže i když budou zajišťovat veškeré opravy externisté, pořád to bude s modulárním motorem podstatně levnější, než s monolitem.

d) viz Jirosi - rychlejší oprava motorů (opět je jedno, jestli to rychleji opraví insite, nebo externista) - znamená nutnost vlastnění, skladování, údržby atd... menšího počtu náhradních dílů či motorů a tedy podstatná úspora na logistice a udržení bojeschopnosti.

avatar
skelet Datum: 30.10.2017 Čas: 18:23

Jirosi, ale nepovídej, tak tohle jsem skutečně nečekal :)
Můžeš se hádat sám se sebou klidně dál, že jo. Proti gustu žádný dišputát.

avatar
Jirosi Datum: 30.10.2017 Čas: 18:16

skelet:"Pokud na to čas není, tak to prostě přímo pro techniky vyjde na stejno. Jeden motor vyhodí, druhý nahodí a nimrají se v tom technici někde jinde."

Nikdo nemá neomezenou zásobu motorů. Tedy pokud něco svěsíš, musí se to co nejrychleji opět dostat do funkční rezervy. Nebo musíš mít místo jednoho záložního motoru 2. Aby se v jednom mohli "vrtat" a druhý mohl dělat tu funkční rezervu. Ale proto je levnější mít ty moduly. Tedy motor uvedeš rychle výměnou modulu do "rezervy" a pak se vrtáš jen v tom modulu.

avatar
skelet Datum: 30.10.2017 Čas: 17:44

tohle je zase hádka pro hádku
Logik - motor k výrobci jít nemusí, svého času to u nás zabezpečovaly VOP, dneska se tomu nadává LOM. Je to jen o smlouvách.
Modularita je 100% levnější, a když je čas a prostor na odstávky, tak i (podstatně) výhodnější. Pokud na to čas není, tak to prostě přímo pro techniky vyjde na stejno. Jeden motor vyhodí, druhý nahodí a nimrají se v tom technici někde jinde.

avatar
KOLT Datum: 30.10.2017 Čas: 16:55

Jj, teoretici na internetu jsou jen banda pitomců. Nejvíc pitomé je pak to, že s přesně stejnými argumenty modulární motory používají mimo jiné tři z pěti největších leteckých sil na světě, z nichž minimálně dvě nalétají možná víc hodin než zbytek světa dohromady.... a kruci ;-)

avatar
logik Datum: 30.10.2017 Čas: 16:55

jardaBrum, Olivav: Děkuji za přínosné argumenty ad hominem. Ty vždy diskusi tak pozvednou.

avatar
JardaBrum Datum: 30.10.2017 Čas: 16:43

Gangut: nech si poradit od těch co všetko vedia....... z internetu

avatar
logik Datum: 30.10.2017 Čas: 15:27

PS: A samozřejmě - výrobce může udělat servisní centrum někde blíž. Ale opět - kolik stojí vybudovat servisní centrum pro nemodulární motor, kde ho musej umět rozebrat "do šroubku" a zase složit a kolik stojí servisní centrum, kde uměj vyměnit modul? Cena za to vybudování toho servisního centra se pak pochopitelně promítne do ceny opravy.

A k tomu přidej rozdíl mezi tím, kolik stojí rozebrání a složení motoru, kterej je na to připravenej a kolik stojí rozebrání motoru, kterej na to připravenej není?

Takže i kdyby bylo nakrásně servisní středisko v ČR (jakože to má šanci být u modulárního motoru, zatímco u monolitu ho nikdo tady dělat nebude), pořád by byly náklady na opravu modulárního motoru jinde, než u opravy monolitu.

avatar
logik Datum: 30.10.2017 Čas: 15:23

gagnut: kromě výtky, která tu už zazněla - tedy že usuzovat z toho, jak něco řeší ČR s pár letadlama, jak to řeší velké armády, je nesmysl, tak si pořád nepochopil podstatu problému.

"Je jedno, či výrobcovi alebo do inéhoo centra ktoré je patrične vybavené, certifikované a zazmluvnené..."

Právě že to NENÍ jedno. Protože pokud je motor nemodulární, tak musí jít výrobci. Pokud je motor modulární, tak může jít buďto přímo do dílny perutě (pokud má armáda takové zázemí - což např. USAF má), popř. u naší "chudé armády" např. do toho LOMu, kde vyměněj modul a motor jde zpět k armádě.

Jestli chceš tvrdit, že to jsou jak nákladově, tak časově srovnatelné položky, tak nevím....

avatar
Jirosi Datum: 30.10.2017 Čas: 14:31

gangut: Je zvláštní, že když sem to napsal "já". Bylo třeba s tím polemizovat. Když vy je to ok.

Ty příhody jsou spíše náhodné, vzhledem k počtu letů z domovské základny kde mají servis vs počet jednotlivých letů na přehlídky. Což je přesně to co vy máte i v civilním sektoru.


"Nedávno tu bol článok, v ktorom sa nejaký americký generál sťažoval, že okamžitá nasaditelnosť amerických F-18 je okolo 66 percent."

Má cenu to komentovat ? A co to má sakra společného s tím jak udržují ty co nasaditelné mají? Tedy to, že na letišti v USA stojí 33 kusů a "rezne", má jaký vliv na to, že na CVN mají 66 kusů v plné pohotovosti? (servis, atd.) Jak už sem psal ty mise netrvají jako u nás 5 týdnů na Islandu, ale 39 týdnů! Přitom když se účastní války mise se nezkracují, tedy stále +-30 bojových operací!

avatar
Slavoslav Datum: 30.10.2017 Čas: 13:48

Gangut

A? Bežne sa uvádza že k nasadeniu máš 1/3 floty. Jedna je na dlhodobej a jedna na krátkodobej údržbe no nie je to len o motoroch. Ibaže by si chcel tvrdiť, že v USA nemajú motory pre 34% lietadiel. Ostatne toto kritizovali aj pri F22 že ich je málo lebo k nasadeniu majú tak 1/3 z vyrobených strojov.

https://www.google.sk/url?sa=t&source=web&rct=j&url=http://www.vti.mod.gov.rs/ntp/rad2003/2-03/vuji/vuji.pdf&ved=0ahUKEwj4n534r5jXAhWyZpoKHUB7Ar0QFghsMA8&usg=AOvVaw3vtngDIjW4q67AgezuYq3q

Strana 31 hneď na začiatku. Proste pre armádu ktorá chce byť bojaschopná platia iné pravidlá ako pre civilný sektor čo sa akceptácie nákladov týka a ide aj o čas. A kým v miery možno ten motor cez pol sveta pošlú v prípade vojny budú využívať opravu má bližšom mieste čo im modulárny koncept umožní.

avatar
gangut Datum: 30.10.2017 Čas: 13:36

Slavoslav
Nedávno tu bol článok, v ktorom sa nejaký americký generál sťažoval, že okamžitá nasaditelnosť amerických F-18 je okolo 66 percent.

avatar
Slavoslav Datum: 30.10.2017 Čas: 12:45

Gangut

Tak si mal hneď povedať, že tvoje príspevky sa vzťahujú na príštipkárske armády ČR či SR ktoré to samozrejme budú riešiť takto a nevadí im uzemnenie cca 8% vrtuľníkov keď pôjde motor na servis do USA.

Ale chcem vidieť ako bude týmto spôsobom postupovať napr US navy ktorá má po celom svete rozlezené LL s leteckým krídlom väčším ako naše spojené letectvo na každej z nich a ešte k tomu niekedy v ostrej akcii.

avatar
Olivav Datum: 30.10.2017 Čas: 12:38

gangut

děkuji za mnohé zajímavé informace. Bohužel nemá cenu přesvědčovat odborníky od stolu (jirosi, logik apod.), kteří budou mlít svoji mantru dokola. Je vidět, že máte bohaté zkušenosti a podělil jste se o ně. Neztrácejte čas přesvědčování mnepřesvědčitelných všeználků.

Já bych se musel fackovat pokoušet se vás poučovat jako někteří. A jen tak naokraj. V "globálním" konvenčním konfliktu by stejně rozhodovalo kolik mám celých motorů a možná ani to ne. První cíle útoky by byla logistická a skladová centra armády a životnost letadel by byla dle mého názoru měnší než ty hodinové životnosi Ruských a Amerických motorů.

arr