Program FARA: Finalisty jsou vrtulníky 360 Invictus a Raider X

Proč americká armáda spustila program FARA? Původní průzkumně-bojové vrtulníky OH-58D Kiowa armáda bez náhrady vyřadila v letech 2014 až 2017. Armáda si ale Kiowy ponechá až do roku 2022 a využije je pro výcvikové úkoly.

Po vyřazení OH-58D armáda začala k leteckému průzkumu využívat útočné vrtulníky AH-64E Guardian a drony RQ-7 Shadow.

Nástupce vrtulníků Kiowa musí především přežít v prostředí s moderní protivzdušnou obranou. Armáda proto po vrtulnících FARA požaduje velkou cestovní rychlost (minimálně 333 km/h) a schopnost spolupráce s novou generací dronů a přesné munice. Rychlost a daleký dosah senzorů a zbraní jsou hlavními rysy vrtulníků FARA.

Důležitou podmínkou jsou ale i kompaktní rozměry. Armáda vrtulníky FARA nasadí ve velkých urbanizovaných aglomeracích. Podmínkou je tedy průměr rotoru maximálně 12,2 metru.

Americká armáda program FARA rozdělila do tří fázi. První fáze zahrnuje počáteční návrhy a koncepty, druhá se soustředí na detailní návrh konstrukce, stavbu prototypů a testování, v poslední třetí pak dojde k vyhodnocení nejlepšího prototypu pro případný vstup do sériové výroby.

Vrtulníky FARA musí umět operovat v megaměstech budoucnosti

V první fázi mezi sebou soutěžily návrhy společností AVX Aircraft  (společně s L3 Harris), Bell, Boeing, Karem Aircraft a Sikorsky. Jak bylo uvedeno výše, do druhé fáze vstupuje společnost Bell s vrtulníkem 360 Invictus a Sikorsky s Raider X.

Ke stavbě minimálně jednoho prototypu Bell získá 700 milionů dolarů a Sikorsky 940 milionů dolarů. Větší rozpočet pro Sikorsky je dán zřejmě tím, že Raider X nabízí revolučnější (složitější) koncepci. Složitější koncepce ale samozřejmě přináší větší riziko technických, rozpočtových a časových problémů.

Raider X vychází z technologického demonstrátoru S-97 Raider (první let 2015). Má tedy stejnou koncepci s dvojicí protiběžných hlavních rotorů a tlačným zadním rotorem. Raider X má průměr rotorů 11,9 m je celkově o 20 % větší než S-97.

Sikorsky neuvedl cestovní a maximální rychlosti Raider X. Podle tiskové zprávy ale stroj plní rychlostní požadavky programu FARA, tj. cestovní rychlost minimálně 333 km/h a krátkodobě až 380 km/h. Demonstrátor S-97 je ale navržen pro rychlostí až 410 km/h a při testech letěl 383 km/h.

Raider X

Zatímco Raider X řeší nízkou stabilitu při letu vysokou rychlostí protiběžnými rotory, konkurenční 360 Invictus má víceméně klasickou konstrukci. Hlavní odlišností 360 Invictus jsou velká postranní křídla a menší přídavná pohonná jednotka. 360 Invictus vychází z civilního demonstrátoru Bell 525, který při testech letěl 370 km/h.

První let obou prototypů se očekává v listopadu 2022. Někdy kolem roku 2024 dojde k výběru vítězného řešení a první vrtulníky vstoupí do služby v roce 2028. Jednotková cena (v dlouhodobém měřítku) má spadnout pod 30 milionů dolarů. Za stejnou cenu nyní armáda kupuje vrtulníky AH-64E Guardian

Armáda podle vlastních slov ale ani tak neřeší počáteční akviziční náklady. Hlavním rizikem jsou provozní a modernizační náklady po dobu 30 nebo 40 let aktivní služby vrtulníků FARA. Rizik je řada, například výrobce konkrétních součástí nemusí za deset, dvacet let vůbec existovat.

V každém případě armáda počítá s nákupem 300 až 400 vrtulníků a akviziční náklady (za vrtulníky, provozní zázemí, zbraně, náhradní díly atd.) 15 až 20 miliard dolarů.

360 Invictus a použití dron-střel ALE

FARA ale nejsou jen vrtulníky. Ať už vyhraje kterýkoliv z uchazečů, získá následující vyvíjené technologie:

• Nový turbohřídelový motor GE T901;
• Za letu vypouštěné víceúčelové drony-střely ALE (Air Launched Effects);
• Přesnou munici velmi dlouhého dosahu LRPM (Long-Range Precision Munition). Jako přechodné řešení bude použita izraelská munice Spike NLOS (Non Line Of Sight);
• Víceúčelovou raketnici IML (Integrated Missile Launcher) pro vypouštění střel i dronů;
• Modulární elektronickou a počítačovou architekturu MOSA (Modular Open Systems Architecture).

Americká armáda hodlá ve fiskálním roce 2021 (od 1. října letošního rok) nakoupit izraleské střely Spike NLOS za 152 milionů dolaru. Tato počáteční objednávka ale zamíří k útočným vrtulníkům Guardian. Americká armáda se na vlastní oči přesvědčila, že Spike NLOS dokáže bodově zasáhnout cíl na vzdálenost až 32 km.

Drony-střely ALE vstoupí do služby v letech 2024 až 2025. ALE jsou drony vypouštěné ze vzduchu a mají schopnost na velkou vzdálenost odhalit a následně zaútočit na protivníka. Jde tedy o jakýsi hybrid mezi průzkumným dronem a řízenou střelou. Nejdříve je uvidíme opět na vrtulnících AH-64E Guardian.

MOSA, jak bylo naznačeno výše, má pomoci zajistit snadnou údržbu a opravy elektronických a počítačových systémů vrtulníků po celou dobu životnosti. Armáda místo toho, aby nechala řešení těchto systémů čistě na výrobci, sama určí pro příslušný hardware a software rozhraní a standardy.

To například umožní přepsání softwaru jednoho výrobce lepším kódem druhého výrobce. Jinak řečeno, MOSA je něco je „avionický iPhone“ pro vrtulníky americké armády.

Zdroj: Vertical, Breaking Defense