Starship pro globální vojenskou dopravu. První testy v roce 2025

Starship pro globální vojenskou dopravu. První testy v roce 2025
Super Heavy Starship / SpaceX (Zvětšit)

Výzkumné laboratoře letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) hodlají během fiskálního roku (FY)2025 nebo začátku FY2026 otestovat shoz nákladu z kosmické lodi Starship. Finálně Starship umožní dopravu až 100 tun nákladu kdekoliv na planetu Zemi. Současně AFRL v rámci programu ROC STAR (ROcket Cargo System Technologies And Research) podpoří komerční trh raketové globální dopravy.

Všichni fanoušci Starship a SpaceX jistě ví: Dnes proběhne čtvrtý demonstrační let raketového nosiče Starship – nejsilnější a největší rakety v historii. A navíc také nejlevější. První stupeň Super Heavy vyzkouší simulované přistání nad hladinou Mexického zálivu přibližně 30 kilometrů od místa startu. Druhý stupeň, samotná kosmická loď Starship, se pokusí o motorický přistávací manévr nad hladinou Indického oceánu.

Díky obří nosnosti a znuvupoužitelnosti Starship umožní řádový pokles nákladů na vynesení jednoho kilogramu na oběžnou dráhu Země, Měsíce a dále. Nyní nejlevnější raketa Falcon 9 vynese jeden kilogram za cca 3000 USD. Nikdo ze světové konkurence nevynáší levněji. V případě Starship se ale náklady na vynesení jednoho kilogramu uvádějí v desítkách dolarů.

Revolučnost nosiče Super Heavy Starship není ve výkonech a rozměrech. Revoluční jsou dvě věci: První je konstrukční přístup dovolující velmi snadnou, levnou a rychlou výrobu. Druhou pak kompletní znuvupoužitelnost. Výsledkem jsou řádově nižší náklady, současně řádově vyšší hmotnost vynášeného nákladu (mass to orbit). Například v roce 2023 SpaceX vynesla do vesmíru 1000 tun nákladu, na vrcholu Sovětský svaz za rok vypustil na oběžnou dráhu jen 500 tun. Dnes celý svět (většinou Čína), kromě SpaceX, za rok doručí 250 tun nákladu na orbitu, zdůrazněme, minimálně dvakrát dráže než SpaceX. Budoucí Starship umožní vynášet ročně desítky nebo stovky tisíc tun nákladu.

Ostatně během roku a dvou měsíců jde již o čtvrtý letový test Starship. Pro srovnání – obří sovětská pětistupňová raketa N1 startovala také čtyřikrát mezi roky 1969 a 1972. Ve všech případech selhala a program skončil neúspěchem. Starship je ale úplně něco jiného. Loď je tak levná a výroba tak „snadná“, že selhání je součástí vývoje a cílený způsob, jak zdokonalit konstrukci.

Mimochodem náklady na program N1 dosáhly, v dnešních dolarech a po započtení inflace, podle odhadů 40 až 50 miliard USD. Vývoj rakety SLS (Space Launch System) od NASA stojí podobně neuvěřitelných 20 miliard USD – jeden start se odhaduje na jednu až dvě miliardy USD. V případě Starship se realistické odhady pohybují kolem pěti miliard USD.

Tyto revoluční schopnosti pochopitelně neunikly pozornosti Pentagonu – ten hodlá využít řady schopností a služeb SpaceX. AFRL například zkoumají využitelnost Starship pro dopravu vojenského materiálu pomocí sub-orbitálních a/nebo orbitálních letů kdekoliv na planetu Zemi. Půjde o takzvanou dopravu z bodu do bodu P2PD (Point-to-Point Delivery). AFRL za tímto účelem v rámci programu Rocket Cargo udělilo SpaceX pětiletý kontrakt v hodnotě 102 milionů dolarů.


Třetí testovací let Starship

V lednu Gregory Spanjers, manažer Rocket Cargo, uvedl: Kadence startů SpaceX a schopnost opětovného použití raket „dramaticky mění obchodní případ.“ V dnešní době se tedy díky SpaceX významně a zásadně se tedy mění předpoklady, výhody, náklady nebo celková atraktivita komerčního vynášení nákladů do vesmíru. To otevírá úplně nové možnosti v komerční sféře a oblasti národní bezpečnosti.

Samozřejmě po cestě je nutné překonat značné technické překážky, vybudovat potřebnou globální infrastrukturu a vůbec nastavit celou koncepci raketové dopravy nákladu. To nejdůležitější je odpovědět na otázku: Proč to potřebujeme, nestačí nám C-17?

Jedno je jisté – „raketová P2PD“ bude vždy doplněk a rozšíření klasické letecké dopravy.

„Nákladní [raketovou] dopravu lze začlenit jako běžnou součást startovní kadence [SpaceX] a zacházet s ní stejně, jako s další družicí v toku [startů], nebo mít uzavřené smlouvy, podle kterých můžeme do jejich toku [podle potřeby] vstoupit,“ řekl Spanjers. „Můžeme snížit náklady o řád, a to začíná být velmi atraktivní.“

Podle jeho slov je v plánu pokračovat ve zdokonalování koncepce globální raketové dopravy spolu s pokrokem ve vývoji Starship. „Snažíme se připravit na to, abychom byli včasným uživatelem těchto velkých raket, až se vyvinou,“ uvedl Spanjers.

„Před deseti lety považovali někteří snahu o vertikální start a vertikální přistání orbitálních raket za radikální, jiní za bláznivou,“ řekl Gary Henry, bývalý manažer společnosti Boeing a nyní hlavní poradce společnosti SpaceX pro vesmírná řešení v oblasti národní bezpečnosti. „V současné době je rozumné mít takový skepticismus vůči raketové dopravě z bodu do bodu, který doručí důležitý náklad do jedné hodiny kamkoli na planetě.“

„Raketový náklad z bodu do bodu není důvodem, proč stavíme Starship,“ uvedl Henry. „Starship stavíme proto, abychom se dostali na Mars. Ale zjišťujeme, že tento systém má hluboký dopad na národní bezpečnost. A jednou z možností je právě raketa z bodu do bodu.“


Ray je nejmenší návratové pouzdro schopné doručit z orbity náklad na povrch Země/ Inversion Space

Celý koncept se zjednoduší, pokud Starship při doručování nákladu nepřistane ale provede „atmosférický“ manévr a za letu vypustí náklad. Nosičem nákladu můžou být speciální palety s padákem, podobně jak se shazují z nákladních letadel, nebo dokonce návratové kapsle. Nejmenší návratovou kapsli například vyvíjí americký start-up Inversion Space. Starship může potenciálně vypustit stovky nebo tisíce těchto kapslí.

Společnost Inversion se považuje za „skladovou a přepravní společnost,“ řekl spoluzakladatel a generální ředitel Justin Fiaschetti. „Uskladnili bychom náklad ve vesmíru, a když bude potřeba, doručíme ho za méně než hodinu. Kapsle přepraví cokoli, od zdravotnického materiálu a bojového vybavení, až po malé drony. Vojáci vždy potřebují rychlé a přesné dodávky po celém světě,“ dodal Fiaschetti.

V těchto kapslích může být také bojová hlavice. Šlo by vlastně o konvenční návratové bojové hlavice MIRV (Multiple Independently Targetable Reentry Vehicle). Tato schopnost – tedy zasáhnout jakékoliv místo na Zemi masovým konvenčním úderem, nehledě na kvalitu nepřátelské protivzdušné obrany, je lákavá v rámci odstrašení a řízení eskalace. „Orbitálním bombardováním“ lze konvenčně úměrně reagovat například na omezené použití taktických jaderných zbraní. Tak lze například pomocí konvenčního útoku, bez použití balistických raket, a dokonce s dopřednou strategickou signalizací, či dokonce s předem oznámeným časem útoku, zničit konvenčním úderem celý tankový závod UralVagonZavod. Například. Pro čtenáře možná sci-fi fantazírování. Ale pro vůdce v Kremlu? Nazpomeňme, „stejní“ lidé uvěřili v americký program Hvězdných válek.

Lze si také představit, že Starship naplněné konkrétním materiálem, mohou fungovat jako armádní předsunuté sklady APS (Army Prepositioned Stock). „Starshipy APS“ budou čekat na oběžné dráze Země a na zavolání doručí materiál kdekoliv na planetě Zemi do hodiny a půl. Stejně tak můžou být naložené a připravené někde blízko startovní rampy přímo v USA.

Dopravní velitelství Spojených států TRANSCOM (Transportation Command), jehož úkolem je koordinovat a řídit strategickou přepravu vojáků, materiálu a zásob po celém světě, doufá zejména ve schopnost rychlého vysazení vojenského materiálu v asijsko-pacifickém prostoru v případě konfliktu s Čínou. Výhodou je, že při letu do jihovýchodní Asie lze se Starship startovat z Texasu přes Karibik, „obletět“ Afriku a přes indický oceán přistát například na Guamu. Ostatně tudy přesně vede dnešní sub-orbitální čtvrtý testovací let Starship. V dlouhodobějším horizontu ministerstvo obrany rovněž zkoumá možnosti rychlé přepravy nákladu a osob na oběžnou dráhu a povrch Měsíce.

Cílem Pentagonu však je především podpořit vybudování komerčního trhu. To má dva důvody. Jednak se Pentagon nemusí spoléhat na rigidní a neuvěřitelně drahé vládní řešení (viz. SLS), jednak podpoří konkurenceschopnost amerických firem na světovém trhu.


Demonstrační testy mobilní mořské startovací rampy

Kromě Rocet Cargo tak AFRL spouští program ROC STAR (ROcket Cargo System Technologies And Research) zaměřený na menší podniky a start-upy (Small Business Innovation Research).

„Očekává se, že komerční raketový průmysl bude mít v příštích pěti letech hodnotu 1 miliardy dolarů [čistě komerční výroba raket, tedy nikoliv satelity a satelitní služby], a ministerstvo letectví má zájem prozkoumat, jak lze tento nově vznikající trh využít pro přepravu nákladu z bodu do bodu. Raketová přeprava nákladu otevírá nové možnosti tím, že umožňuje doručit zboží do jakéhokoli bodu na Zemi během 90 minut nebo kratší doby. Ačkoli tato schopnost přináší transformaci v oblasti nákladní dopravy, zůstává mnoho výzev, aby se nákladní doprava pomocí raket stala skutečností. Zvláštní pozornost je věnována tomu, jak může vláda získat náskok díky komerčním schopnostem, aniž by převzala výhradní vlastnictví nebo vytvořila jedinečný aspekt, který by byl pouze vládní, což by zvýšilo náklady na životní cyklus,“ vysvětluje AFRL s tím, že americké ministerstvo obrany „ovlivní návrhy již v počáteční fázi“, aby nové komerční produkty mohly splňovat vojenské požadavky i požadavky komerčních zákazníků.

„Cílem je umožnit doručení až 100 tun nákladu kamkoli na planetě v taktických lhůtách, ale mohou existovat i optimalizační techniky a postupy s menším množstvím nákladu a jiné způsoby dopravy než rakety, které mohou zajistit rychlé doručení materiálů,“ vysvětluje AFRL. „ROC STAR se zaměřuje na vznikající komerční schopnosti, které minimalizují náklady a umožňují agilní logistiku v celém rozsahu pohotového plánování misí, rychlé logistiky nákladu, pozemních startovacích operací a koordinace s komerčním vzdušným prostorem.“

Také Jednotka pro obranné inovace DIU (Defense Innovation Unit) podporuje „pohotové a přesné doručování z bodu do bodu na oběžnou dráhu, mezi loděmi na oběžné dráze a přesně na Zemi prostřednictvím nových návratových prostředků a metod“.

Před týdnem DIU vypsal první z několika plánovaných zakázek v rámci projektu NRSD (Novel Responsive Space Delivery) se společností The Spaceport Company – ta pracuje na vytvoření mobilních odpalovacích ramp pro rakety startující z mořských plošin.

„Startovací platforma na moři je strategicky významnou schopností, která zvyšuje přístup k rovníkovým startům a zároveň umožňuje citlivou koordinaci startů tím, že se vyhýbá vzdušnému prostoru s hustým provozem,“ uvádí DIU.

Zdroj: SBIR, Breaking Defense, SpaceNews

Nahlásit chybu v článku


Související články

PREMIUM Starship: První orbitální let ukazuje budoucnost vojenské přepravy

Americká společnost SpaceX chystá první demonstrační let orbitální lodi Starship a obřího prvního ...

PREMIUM Starshield: Vojenský Starlink od SpaceX

Firma SpaceX na platformě Starlink (Starlink v2.0) nabízí vojenským a vládním zákazníkům ...

Věk ocelové rakety Starship

Nová raketa Starship je zatím v pomyslných plenkách. Kdyby byla batoletem, učila by se sotva ...

PREMIUM NROL-146: První start špionážních družic Starshield

V rámci mise NROL-146 (NRO Launch 146) dnes raketa Falcon 9 pro americký Národní úřad pro průzkum ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • RiMr71
    13:17 13.06.2024

    ...z bóje natočené přistání Superheavy B11 - jen pro připomenutí - válec z nerezu o výšce 71m a průměru 9m...

    https://x.com/SpaceX/status/17...

    ...z bóje natočené přistání Superheavy B11 - jen pro připomenutí - válec z nerezu o výšce 71m a průměru 9m...

    https://x.com/SpaceX/status/17...

  • GrafvonLoyola
    17:47 08.06.2024

    Mi to připomnělo tohle (aprílové) video od BattleOrder:

    https://www.youtube.com/watch?...

    2037 Útok Čínskkých spec-ops na Guam dopravených hypersonickými kluzáky

    Mi to připomnělo tohle (aprílové) video od BattleOrder:

    https://www.youtube.com/watch?...

    2037 Útok Čínskkých spec-ops na Guam dopravených hypersonickými kluzáky

  • Eiffelos
    00:19 08.06.2024

    A myslí se, Starship a nebo Super heavy/starship? protože samotná Starship muze lítat taky

    A myslí se, Starship a nebo Super heavy/starship? protože samotná Starship muze lítat taky

  • darkstyle
    10:12 07.06.2024

    6.jún 2024 sa zapísal do dejín.. Prvý krát sa vrátili oba stupne rakety naspäť na zem.. Oproti Old space sa dosiahlo 1000x zmenšenie nákladov.. Áno zatiaľ len v testovacej ...Zobrazit celý příspěvek

    6.jún 2024 sa zapísal do dejín..

    Prvý krát sa vrátili oba stupne rakety naspäť na zem..

    Oproti Old space sa dosiahlo 1000x zmenšenie nákladov..

    Áno zatiaľ len v testovacej fáze..
    Lenže i tak - je to brutál..

    Exitujú len 2 firmy, ktoré dokázali vrátiť prvé stupne - SpaceX a Rocket Lab..
    Len jedna, čo dokáže znovupoužíteľnosť - Space X
    A najnovšie prvá čo dokáže vrátiť 2 stupne.. Space X..

    Čo čaka Space X?
    Vrátiť obe a chytiť* Super Heavy
    Vrátiť obe a chytiť* Starhip
    Vrátiť obe a znovu použiť Super Heavy - prvý stupeň..
    Vrátiť obe a znovu použiť Starhip..

    *Chytá sa vracajúca raketa z kozmu priamo na štartovacej ploche obrovskými "kliešťami"..Skrýt celý příspěvek

    • Анатолий
      13:39 08.06.2024

      1000x zmenšenie nákladov? Co prosím? Ten raketoplán se jim roztavil, už ho nepůjde použít...

      1000x zmenšenie nákladov? Co prosím? Ten raketoplán se jim roztavil, už ho nepůjde použít...

      • Arccos
        10:26 09.06.2024

        Cože? Vždyť to byl testovací kus.

        Cože? Vždyť to byl testovací kus.

      • michalzobec
        01:28 10.06.2024

        Jak roztavil, vždyť přistávací manévr se podařil, navíc šlo o první test v takovém rozsahu.

        Jak roztavil, vždyť přistávací manévr se podařil, navíc šlo o první test v takovém rozsahu.

      • RiMr71
        13:06 13.06.2024

        "1000x zmenšenie nákladov? Co prosím? Ten raketoplán se jim roztavil, už ho nepůjde použít..."

        ...někdy je fakt lepší mlčet, než ze sebe udělat úplného vola...

        "1000x zmenšenie nákladov? Co prosím? Ten raketoplán se jim roztavil, už ho nepůjde použít..."

        ...někdy je fakt lepší mlčet, než ze sebe udělat úplného vola...

  • Marlow
    19:23 06.06.2024

    Minuly let byl prenaseny po celou dobu, tento let se verejne vysilal jen zacatek a konec.

    Minuly let byl prenaseny po celou dobu, tento let se verejne vysilal jen zacatek a konec.

    • Arccos
      19:26 06.06.2024

      Tak to nevím, kde ses na to díval. Přenos trval od zážehu až do dopadu na vodní hladinu. Jediné přerušení bylo ve střední části letu, ve které se ale stejně půl hodiny nic nedělo, ...Zobrazit celý příspěvek

      Tak to nevím, kde ses na to díval. Přenos trval od zážehu až do dopadu na vodní hladinu. Jediné přerušení bylo ve střední části letu, ve které se ale stejně půl hodiny nic nedělo, protože StarShip jenom volně letěl. Jinak bylo vidět vše podstatnéSkrýt celý příspěvek

      • Marlow
        19:53 06.06.2024

        Jo to myslim. Klidne bych pul hodiny koukal jak leti kolem zeme ale vypli prenos - “Awaiting acqusiton of signal”. Signal pritom mela minule po celou dobu.

        Jo to myslim. Klidne bych pul hodiny koukal jak leti kolem zeme ale vypli prenos - “Awaiting acqusiton of signal”. Signal pritom mela minule po celou dobu.

        • torong1
          13:04 07.06.2024

          Ano! A přesně v té půlhodině nudného volného letu udělali to co před všemi musí utaji! Přesně v té době udělali to ci je třeba, aby hloupé ovce věřily, že Američani lítají do ...Zobrazit celý příspěvek

          Ano! A přesně v té půlhodině nudného volného letu udělali to co před všemi musí utaji! Přesně v té době udělali to ci je třeba, aby hloupé ovce věřily, že Američani lítají do vesmíru, kde samozřejmě nikdy žádný člověk nebyl. A proč zrovna v té půlhodině? Protože tam to nikdo nečeká! Chápete?Skrýt celý příspěvek

          • pjaro77
            10:46 08.06.2024

            Jasné. Hviezdy , mesiac, planéty sú pribité na klenbe, niet kam lietať.

            Jasné. Hviezdy , mesiac, planéty sú pribité na klenbe, niet kam lietať.

    • Jan Grohmann
      07:30 07.06.2024

      Chtěl bych Vás požádat: Pokud nemáte, co říct, nic neříkejte.

      Chtěl bych Vás požádat: Pokud nemáte, co říct, nic neříkejte.

      • JerzyŔ
        12:12 07.06.2024

        Pane Grohmanne, já taky nechápu, co Marlow chtěl říci a proč a jestli vůbec něci, ale - proč tak přísně? Vždyť spousta komentů na AN je "o ničem". Různé fantasmagorie, přání ...Zobrazit celý příspěvek

        Pane Grohmanne, já taky nechápu, co Marlow chtěl říci a proč a jestli vůbec něci, ale - proč tak přísně?
        Vždyť spousta komentů na AN je "o ničem". Různé fantasmagorie, přání vydávaná za skutečnost. A tak podobně. Sebe nevyjímám. Je to virtuální obdoba debat v hospodě u piva. A nejen komenty, i články.
        I Vaše - některé- obsahují
        spoustu nicneříkajících frází politiků a zástupců průmyslu, kde tito sami sebe nebo vzájemně se pochválí a říkají to, co si myslí, že se od nich očekává, že řeknou, aby se zalíbili (někdy se netrefí) aniž by danou záležitost ovlivnili
        nebo vůbec chtěli ovlivnit ani pozitivně ani negativně. Hm a když se netrefí, tak to pak různě "vysvětlují", nebo to vysvětlují jejich mluvčí nebo fanoušci, že to tak neřekli, nemyslej ... .
        Aby nedošlo k nedorozumění : výše uvedené výtky píšu ve vší úctě a s vědomím, že je to Váš web, vybudoval jste ho, provozujete, máte s tím obrovskou práci, a je na Vás, co píšete, co chcete a nechcete, aby bylo v komentech. A pokud se mi to nelíbí, nikdo mě nenutí Vás navštěvovat, ne že bych si osoboval nárok Vám cokoli nutit.
        P.S. a že takových je, co si myslí, že se někdo jiný má řídit tím, co si oni myslí. A nemám na mysli komunisty, proputinovce, probabišovce, pro .... . Mám na mysli lidi z "opačné strany barikády", ty co se prezentují jako demokrati, případně dneska proukrajinští, proameričtí, prokapitalističtí .... .
        A z toho je mi smutno ... .Skrýt celý příspěvek

        • Laci
          15:40 07.06.2024

          Protože vztah pana Grohmanna k panu Muskovi zřejmě neumožňuje objektivně/neutrálně reagovat, jak se na editora sluší a patří. To jste z témat ohledně Muska/Tesly/SpaceX a reakcí ...Zobrazit celý příspěvek

          Protože vztah pana Grohmanna k panu Muskovi zřejmě neumožňuje objektivně/neutrálně reagovat, jak se na editora sluší a patří. To jste z témat ohledně Muska/Tesly/SpaceX a reakcí pana Grohmanna v nich, ještě nepoznal?Skrýt celý příspěvek

        • Jan Grohmann
          18:20 08.06.2024

          Je to v kontextu i dalších příspěvků Marlowa. Cíl prostý: Udržet diskuzi na úrovni.

          Je to v kontextu i dalších příspěvků Marlowa. Cíl prostý: Udržet diskuzi na úrovni.

        • RiMr71
          13:04 13.06.2024

          "ale - proč tak přísně?"

          ...protože na debilitu se musí přísně. Jde o naše zdraví.

          "ale - proč tak přísně?"

          ...protože na debilitu se musí přísně. Jde o naše zdraví.

      • Arccos
        13:55 07.06.2024

        Já bych ten Marlowův příspěvek taky nehrotil. Sám jsem jsem na něj odpověděl jenom proto, aby z něj někdo nenabral dojmu, že SpaceX něco zatajuje. Snad to tak Marlow ...Zobrazit celý příspěvek

        Já bych ten Marlowův příspěvek taky nehrotil. Sám jsem jsem na něj odpověděl jenom proto, aby z něj někdo nenabral dojmu, že SpaceX něco zatajuje. Snad to tak Marlow nemyslel.
        Mimochodem, SpaceX samozřejmě i některé věci tají, to je přirozené. Jejich otevřenost veřejnosti je ale ukázková a mnohem větší než u jiných společností.Skrýt celý příspěvek

        • Marlow
          15:53 09.06.2024

          No, myslel. Prvni let byl prenasen cely, druhy po vetsi cat prerusili s hlaskou ze se ceka na signal coz je nesmysl. Proto me hned napadlo co asi testuji. Dekadu jsem byl nervozni ...Zobrazit celý příspěvek

          No, myslel. Prvni let byl prenasen cely, druhy po vetsi cat prerusili s hlaskou ze se ceka na signal coz je nesmysl. Proto me hned napadlo co asi testuji. Dekadu jsem byl nervozni ze vzestuou Ciny a zdanliveho zaostavani “zapadu” az ted pred par lety mi doslo ze to co dela Elon je shodou okolnosti presne to co je nutne. Treba rozhodnuti postavit FSD ciste na obrazu z kamer. Zadny radar, zadny Sonar. To dava smysl kdyz planujete kolonizovat Mars a resite kazdy gram navic. Nebo kdyz jste ve valce a resite vyrobni kapacity vseho. Pana Grohmana chapu, vede odborny magazin a ja jsem spekulujici laik a casto se nechavam unest. Zkusim se vic krotit.Skrýt celý příspěvek

          • RiMr71
            13:05 13.06.2024

            ...v Lidlu mají akci na alobal...

            ...v Lidlu mají akci na alobal...

  • Moon
    14:37 06.06.2024

    https://kosmonautix.cz/2024/06...

    Tady online přenos startu. Odloženo na 14.50

    https://kosmonautix.cz/2024/06...

    Tady online přenos startu. Odloženo na 14.50

Načítám diskuzi...