Rusko otestovalo protiraketový systém S-500 Prometej

S-400 v Sýrii; ilustrační foto / Kremlin.ru

Podle americké televizní stanice CNBC, která se odvolává na svůj nejmenovaný (!) zdroj z prostředí amerických tajných služeb, Rusko tajně otestovalo protiletadlový a protiraketový systém dlouhého dosahu S-500 Prometej.

Protiraketový S-500

Při testu měl S-500 zničit vzdušný cíl na vzdálenost 480 km, o 80 km dále, než zvládne komplet S-400 Triumf se střelou 40N6.

 


 

Nejmenovaný zdroj o testu neuvedl žádné další informace. V samotném článku na CBNC nejsou také prakticky další žádné jiné informace, kromě obecného prohlášení ruské strany, že S-500 zničí pomocí různých střel jakýkoliv cíl ve vzduchu, od stealth letadel (F-22 a F-35), přes bombardéry na dlouhou vzdálenost, hypersonické zbraně i balistické rakety.

 

Za pozornost stojí, že CNBC se před několika dny také odvolala na nejmenovaný zdroj z prostředí amerických tajných služeb, když informovala o testu ruské jaderné rakety s „neomezeným“ doletem. Podle CNBC ale měla raketa při nejúspěšnějším testu uletět pouze 35 kilometrů.

 

O samotném kompletu S-500 není příliš mnoho oficiálních informací. Vývoj S-500 probíhá od roku 2009 a podle ruských médií (RIA Novosti) má ničit cíle na teoretickou vzdálenost až 600 km. Komplet má pomocí nejrůznějších interceptorů ničit nejrůznější aerodynamické, balistické a hypersonické cíle. Zavedení do výzbroje se očekává v roce 2020.

 

Avšak Almaz-Antej, vývojář a výrobce kompletů S-400 a S-500, dodá všechna objednaná S-400 (i pro Čínu, Turecko a Indii) až v roce 2025. Není tedy jasné, kde se bude S-500 vyrábět, i když lze údajně výkon současné výrobní linky zvýšit. 

 

V pozdější fázi S-500 poslouží především jako náhrada moskevského protiraketového systému A-135. S-500 má být na rozdíl od A-135, který funguje od roku 1995, více odolnější proti případnému útoku a více flexibilní.

 

S-500 je určen k ničení cílů na velmi velké vzdálenosti a doplní především S-300 a S-400. Nižší vrstvu ruské pozemní PVO tvoří komplety Tor/Buk a ještě níže se nachází Tunguzka nebo Pancir.

 

Naopak nejvyšší vrstvu ruské protiletecké a protiraketové PVO má tvořit vyvíjený komplet A-235 PL-19 Nudol, který je určen proti balistickým raketám dlouhého doletu (ICBM) a satelitům na oběžné dráze. O kompletu A-235 není mnoho informací. V každém případě Američané pracují na velmi levných raketových prostředcích, které dokáží v řadu hodin nebo dnů nahradit zničené satelity na oběžné dráze. Zda jde o přímou reakci na nové schopnosti Rusů a Číňanů, nebo pouze „odstrašování“ Rusů a Číňanů od vývoje podobných prostředků, není jasné.

 

S-500 se svým posláním bude podobat americkému protiraketovému kompletu THAAD (Terminal High Altitude Area Defense system). S-500 však nabídne mnohem větší flexibilitu díky možnosti ničit aerodynamické cíle (letadla).
 

S-500 získá dvě nové střely 77N6-N a 77N6-N1 ‒ lze ale využít i současné střely systému S-400. Antiraketa 77N6-N je určená proti mezikontinentálním raketám ICBM (Inter-Continental Ballistic Missiles), resp. proti bojovým hlavicím ICBM ve střední fázi letu, podobně jako to umí námořní americké interceptory SM-3 kompletu Aegis.

 

S-400 Triumf

 

S-500: Učebnicový příklad moderního propagandistického boje

O schopnostech S-500 lze spekulovat dlouho. Přínosnější je ale zamyslet se nad rozvojem určitých vojenských schopností v různých zemí, protože Čína, Rusko a USA investují své lidské, finanční a průmyslové zdroje do jiných kategorií zbraní, než jejich oponenti.
 

Spojené státy se spoléhají (mimo jiné) na své silné letectvo a moderní zbraně vzduch-země. Naopak do vývoje pozemních prostředků PVO Spojené státy ve velkém neinvestují, protože to jednoduše (zatím) nemají zapotřebí – jejich PVO je silné letectvo. Washington také sazí na své mohutné loďstvo, ale toto není předmětem našeho článku.

 

Na druhou stranu ruská filozofie je jiná. Rusové se spoléhají na své silné PVO a na silné dělostřelectvo a taktické raketové vojsko, které působí pod deštníkem PVO. V dalších letech se tak dá očekávat, že Američané budou investovat především do leteckých prostředků schopných překonat ruskou PVO, Rusové pak do rozvoje PVO schopných ochránit dělostřelectvo a raketové vojsko před útoky amerických letadel.

 

V každém případě o skutečných schopnostech S-400 nebo S-500 se jen tak rychle nedozvíme. Už jen maximální dostřel je věc ošemetná, protože je rozdíl mezi papírovým dostřelem a tzv. zaručeným prostorem účinné působnosti (tzv. no-escape zone), tedy prostorem, odkud nemůže cíl, ani přes manévrování nebo snahu opustit ohrožení prostor, uniknout řízné střele. V případě „papírového“ dostřelu se počítá s tím, že cíl nemanévruje a letí konstantní rychlostí.

 

Pro výpočet no-escape zone je však nutné znát na jedné straně přesné výkonové parametry rakety země-vzduch (nebo vzduch-vzduch), na druhé straně rychlost, letovou hladinu, pozici, manévrovací schopnosti a hodnotu maximálního přetížení cíle (letadla). U postřelovaného letounu je také důležité, kdy objeví hrozbu i jaké prostředky radioelektronického boje (a jiné systémy obrany) může nasadit.

 

Dohady o tom, jaký má S-500 ve skutečnosti dostřel, jsou tak pouze mediální hrou, která nemůže dát odpověď na základní otázku: „Jak po zavedení S-500 reálně stoupnou vojenské schopnosti Ruska?“
 

Jak uvedl Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies), zbraně se ve velkém množství případů nekupují proto, aby byly použity v boji. Puchov sice mluvil o exportu zbraní (zejména na Střední východ), ale platí to i pro domácí nákupy.

 

V případě Ruska nákup zbraní a mytizace jejich schopností v médiích má především ukázat klíčovým ruským vojenským a obchodním partnerům (Střední východ, Indie, atd.), že Rusko těmto zemím dokáže poskytnout bezpečnost a má tedy smysl s Ruskem udržovat obchodní, politické a vojenské vztahy. Naopak Washington se snaží přesvědčit ty samé země, že lepší nápad je nespolupracovat s Ruskem, ale raději se Spojenými státy.
 

Lepší postavení u daných zemí má pak samozřejmě ta země, která má silnější armádu a vyspělejší zbraně – dokáže tedy daným zemím (případně vládnoucím režimům) poskytovat záruky bezpečnosti.

 

O vyspělosti zbraní ale v mediálním světě nevypovídají reálné takticko-technické parametry, resp. skutečná bojová hodnota daného (úměrně závislá na dalších systémech, logistice, výcviku, schopnosti servisu, schopnosti vše vyrábět levně a ve velkém množství, schopnosti velení a řízení, atd. atd.), ale na tom, jak se v propagandistickém boji podaří vybojovat pověst daného zbraňového systému v médiích. Například Západ se snaží mytizovat schopností F-35, ruská strana se pak samozřejmě snaží přesvědčit ostatní země o chybách a problémech F-35.
 

Nakonec je třeba si uvědomit to podstatné – o výsledku případného rozsáhlého bojového střetu rozhoduje především kvalitní/robustní vojenská logistika a rezistence/robustnost/výkon ekonomiky a průmyslu daného státu.

Zdroj: The Drive, Gazeta.ru

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Čína získala první ruské komplety protivzdušné obrany S-400

Podle ruské agentury TASS byla první část kompletů protivzdušné obrany (PVO) S-400 "Triumf" zaslána ...

Dohoda o prodeji S-400 do Indie uvízla na mrtvém bodě

Rusko a Indie se nemohou dohodnout na finančních a licenčních podmínkách prodeje ruského ...

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá nové střely země-vzduch 40N6 s doletem 400 km. ...

Ruské korvety Škval ochrání systém protivzdušné obrany Pancir-M

Začátkem května došlo ke spuštění korvety Škval, třetího plavidla Projektu 22800, na vodu. Ruské ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Sokrates
    06:46 03.06.2018

    danny, nejak mi nedochádza, čo si skopírovaním toho textu zo stránky defenseindustrydaily.com chcel povedať.

  • danny
    13:40 30.05.2018

    Sokrates: The USAF says that AGM-158B JASSM-ER will eventually be integrated with as very similar plane set: B-1 Lancer, B-2 Spirit, B-52 Stratofortress, F-15E Strike Eagle, F-16 Falcon (Block 25+), F/A-18E/F Super Hornet, and F-35A-C Lightning II.

    Under current USAF plans, the B-1 Lancer will be the only plane certified with the new missile for the next few years. The B-1’s 24-missile payload capacity is double the B-52’s, and the new missile will make the USAF’s Lancer fleet its key strike force in the Pacific theater. Even as operating costs per flight hour are putting very large crosshairs on that same fleet’s continued existence.
    https://www.defenseindustrydai...

  • Sokrates
    18:15 29.05.2018

    danny: B-1B bol len prvý nosič, ktorý mal strelu integrovanú. Od februára sú ňou vyzbrojené aj F-15E Strike Eagle a v súčasnosti prebieha integrácia strely do bombardérov B-52H a do stíhačiek F-16. Takže tých platforiem bude dostatok, vrátane lietadiel zahraničných prevádzkovateľov. Preto sa ich objednávajú tisíce.

  • danny
    14:50 29.05.2018

    Starlight: četl jsem nějaké články cca před rokem. A z těch jsem pochopil, že v červnu 2017 byla podepsána objednávka na 360 ks, která má být dokončena snad do r. 2021. Do té doby že se jednalo jen o ověřovací sérii. A také jsem byl přesvědčen, že bylo rozhodnuto, že ER budou nosit jen B1-B. Takže pokud mám nekompletní, nepřesné, zastaralé informace, které mě vedly ke skeptickému hodnocení masového útoku erky, tak se ti omlouvám za přivoděné rozčilení.

  • Shania
    13:19 29.05.2018

    bbeeddoo: spíš jestli specifikovali po čem stříleli, ale pokud šlo o 77N6 tak nejspíš šlo o balistickou raketu.

  • bbeeddoo
    13:02 29.05.2018

    MCUS pise okrem ineho Rusko tradičně nadsazuje bojovou hodnotu svého systému PVO.
    V clanku sa pise : Podle americké televizní stanice CNBC, která se odvolává na svůj nejmenovaný (!) zdroj z prostředí amerických tajných služeb, Rusko tajně otestovalo protiletadlový a protiraketový systém dlouhého dosahu S-500 Prometej.
    Při testu měl S-500 zničit vzdušný cíl na vzdálenost 480 km, o 80 km dále, než zvládne komplet S-400 Triumf se střelou 40N6.

    Toto nie rusi pisu, či ?

  • Shania
    10:45 29.05.2018

    cernakus: FRP byla v prosinci 2014, ale máš pravdu, že FRP neznamená maximální tempo vyroby, ale postupně to narůsta v průběhu několika let.

  • Shania
    10:19 29.05.2018

    CSBA to má hezky v jejich ročním vydání o zbraních

    Joint Air-to-Surface Standoff Missile/JASSM-Extended Range
    (JASSM/JASSM-ER)
    The JASSM program ended in FY 2017. The FY 2018 SAR focuses exclusively on the
    JASSM-ER, an upgraded missile, and thus may not include all relevant development costs
    previously reported in the baseline JASSM SAR.
    The Air Force-run JASSM/JASSM-ER program is developing and procuring cruise missiles
    for strikes against defended targets from beyond the range of adversary air defenses. These
    strikes would occur early in a potential conflict, opening the way for joint forces by attacking
    air defenses and command and control sites. The missiles are designed to be more difficult
    for adversaries to detect, and they carry a 1,000-pound penetrating warhead with either
    a range greater than 200 nautical miles (for JASSM) or greater than 500 nautical miles (for
    JASSM-ER).54 The two missiles share 70 percent of the same hardware and 95 percent of the
    same software. The JASSM-ER entered full rate production in December 2014. The program
    has breached its RDT&E acquisition program baseline cost threshold due to the addition of
    funding for new requirements not included in baseline program estimates.
    A total of $1.51 billion has been appropriated through FY 2017, $2.55 billion was requested
    over the FY 2018 FYDP, and $529.20 million is planned beyond the FYDP for the procurement
    of 2,897 JASSM-ER missiles. Each missile has a projected APUC of $1.43 million. The
    JASSM-ER program has an estimated total O&S cost of $975.10 million over an estimated
    service life of 15 years per missile.

    produkce
    2010 - 2015 roční pod 50ks
    2015: +150
    2016: +210
    2017: +300
    2018-2022 +300 -350 ročně
    2023: pod 200

    Takže kdyby se mezi FY 2018-23 se ma vyrobit 2000 JASSM ER, tak to krasně vychazí na víc jak 800 vyrobených kusu do fy2018.

    https://csbaonline.org/researc...

    A za FY17 kde je i interaktivní tabulka
    https://csbaonline.org/researc...

    JASMM všech verzi dosahuje mezi bude okolo 2934 k FY2017

  • cernakus
    07:40 29.05.2018

    Starlight:

    ale jdi ty kecko. 360 kusů je maximálně výroba obou typů. FY2015 neříká, kdy s tím začali. Mohlo to být klidně v září 2015. A teprve loni byl podepsán kontrakt na dodávku jen AGM-158B. Což by odpovídalo běžnému SOP i v jiných technických oborech.
    https://www.govconwire.com/201...

    Takže zapomeň na 1000 kusů. Zapomeň na 360 kusů ročně jen pro USA (dodávají se i ostatním státům, víme) a nedělej hrubky (AGM-159B :-)

    A nebo vlastně dělej, od fanatického amerikofila a hltače propagačních letáčků Lockheed Martin ani nic jiného nečekáme :-D

  • Starlight
    01:47 29.05.2018

    @ danny

    Ano, pleteš se. Nechceš u střel JASSM už přestat s tím hádáním? Zkus si prosím o tom nejdříve něco přečíst. I zde na Armádních novinách už o nich bylo několik článků nebo se podívej na toto video: https://www.youtube.com/watch?...

    P:S. Střely AGM-159B JASSM-ER se vyrábí tempem 360 kusů ročně. Plná výroba byla zahájena ve FY2015, takže jich bylo dosud vyrobeno více než 1000 kusů. Cílová hodnota je pak 2800+ kusů.

  • danny
    00:03 29.05.2018

    Sokrates: protože béčka mají USA zatím necelou stovku. A kolega mluvil o odpalu 200 střel. Áčko má dolet snad 370 km při odpalu že 7 000 m. A jestli se nepletu, F35 a mozna i B1B ji nosí v podvesu, což zase trochu zkracuje dolet nosiče a lehce zvyšuje riziko, že bo PVO uvidí nás větší vzdálenost.
    Šlo mi jen o to, že mít výkonný radar a střelu schopnou doletět cca 500 km zase nemusí být úplně nesmyslné

  • Sokrates
    23:39 28.05.2018

    danny: AGM-158B má dolet 1000 km.
    https://www.leteckymagazin.sk/...
    Prečo by po odhodení v nízkej výške nemala mať dosah 400 km?

  • Arten
    23:02 28.05.2018

    Shania: "Obálka střel S400"

    9M96 už sú integrované do S-400?
    Aký radar im dáva navádzacie povely?

  • flanker.jirka
    22:45 28.05.2018

    Shania: každopádně to může odsunout působení prostředků jakým je AWACS a jiné podobné platformy, třeba globalhawk.

  • flanker.jirka
    22:42 28.05.2018

    Shania: použití střel na tak velké vzdálenosti možná bude podmíněno informacemi z radaru podobným Voroněži DM a ARH střelou.

  • danny
    22:33 28.05.2018

    MCSUS: "Pokud by B1B ze vzdálenosti 400 km vypálil 200 střel AGM 158 JASSM a současně byla cílová oblast byla rušena REB" teoreticky ano. Ale
    o dosahu AGM 158 400 km při odpalu z "přízemního" letu bych pochyboval. A pak platí, že když nepřítel nevidí tebe, protože ses schoval za roh, nevidíš zároveň ty jeho. Takže najednou se to komplikuje s naváděním, i tím zarusenim. Minimálně benefit plynoucí z toho, že se protivník bude bát poslat na dostřel Awacs nebo tanker není úplně k zahození

  • MCUS
    22:23 28.05.2018

    Shania - souhlas. Problém s Rusama je, že sice oznámili sestřelení terče na vzádelost 480 Km, ale nesdělili o jaký cíl šlo. Pokud by sestřelili SS-N-27, potom OK a v případě že by se jim podařilo sestřelit balistickou raketu SS-26 Stone a nebo dokonce SS-N-32, potom by byl důvod propadat panice. Bohužel, nikde se mi nepodařilo dohledat, že systém S 400/500 testovali o proti uvedeným střelám. Rusko ve svých materiálech neuvídí TTD, ale pouze marketingové info. USA alespoň s větším nebo menším úspěchem testují THHAD a EKV.

  • fenri
    21:31 28.05.2018

    "Odpich" podobných raket mně nepřestává bavit. To zrychlení je úžasné.

  • Shania
    19:43 28.05.2018

    MCUS: jak vidíš na tom diagramu, co jsem sem dal, nebudou ani s 40N6E neplánují postřelovat cíle pod 150m. JASSM letí niž.

    A i zde je třeba dalších senzoru na navádění 40N6E, protože je to mimo horizont radaru.

    Myslím, že tu hlavně využijí 9M96 na krátké vzdálenosti. Tohle je aspoň na papíře velmi dobrá raketa se ARH seekerem, což umožnuje postřelovat i cíle s nízkým RCS které by dřív nedokázali střeleckým radarem ozářít.


    Další věc je, že baterie by neměla vysílat a spoléhat se na přehledové radary a podobně. Takže je to opět o výběru trasy a vůbec bych se nedivil kdyby se jim podařilo úplného překvapení... aby se tak nestalo, bude záviset na jiných systémech než S-400/500

  • dusan
    19:36 28.05.2018

    MCUS

    Ak by B-1B letel do výšky 7 km, tak môže priletieť na vzdialenosť 300 km od S-400/500 a ten ho neuvidí. Lebo zakrivenie zeme tomu zabraňuje. Ak by klesol na pár sto metrov tak môže bezpečne doletieť na 100 km úplne bezpečne.


    Tie "fantastické" dosahy sú čisto teoretické a v praxi ťažko použiteľné. Jediným riešením je osadenie predsunutých radarov, ktoré by "nakŕmili" strelu S-400/500 potrebnými informáciami, alebo použitie radaru vo vzduchu (AWACS).

  • Luky
    19:01 28.05.2018

    3 minuty - to jako zachytit cíl, vyčůrat, pomodlit a vystřelit na cíl?

    Nebyla to náhodou doba od zachycení po zničení na určitou vzdálenost?

  • MCUS
    18:39 28.05.2018

    Rusko tradičně nadsazuje bojovou hodnotu svého systému PVO. Podle manuálu výrobce se zdá, že jde o nepřekonatelný systém. Nicméně učinost tohoto systému je o proti AGM 158 JASSM velmi sporná. Baterie S-400/500 má 12 odpalovacích systémů, ale je otázkou, na jakou vzdálenost je schopná detekovat tuto střelu a vždy záleží na počtu útočících střel. Doba od detekce do vystřelení rakety systému S-400/500 je 3 minuty. Pokud by B1B ze vzdálenosti 400 km vypálil 200 střel AGM 158 JASSM a současně byla cílová oblast byla rušena REB, je možné se domnívat, že se S-400/500, i s podporou systému BUK a S-1Pancir, nedokáže ubránit.

  • danny
    14:54 28.05.2018

    Pěkně zasazeno do kontextu. Děkuji.

  • Shania
    13:12 28.05.2018

    Obálka střel S400

    https://forum.keypublishing.co...

    Stupně modernizace radaru S-300

    https://forum.keypublishing.co...