Tálibán má nové vedení

Smrt Mully Umara

Dohady o smrti Mully Umara se objevily už v minulosti, kdy se spekulovalo, že Mulla Umar zemřel v dubnu roku 2013. Tálibán to však vytrvale odmítal. Zabihulla Mujahid ve svém prohlášení uvedl, že Umar trpěl dlouhodobou nemocí, které podlehl v posledních dvou týdnech (tedy na konci července 2015, pozn. autora).

Dodnes není jasné, jak velký vliv na Taliban Umar v posledních letech měl, neboť nebyly zveřejněny žádné audio ani video nahrávky s jeho poselstvími. Tálibán jeho jménem uváděl jen písemná prohlášení.

V dubnu 2015 Tálibán zveřejnil Umarovu biografii, kde tvrdil, že Umar je stále vůdcem Tálibánu. Poslední z umarových prohlášení bylo zveřejněno v polovině července tohoto roku. V něm pozitivně zhodnotil roli mudžáhedínů v Afghánistánu v jejich boji proti USA a Západu, neopomněl ani zkritizovat Islámský stát (IS), který podle jeho vyjádření rozbíjí jednotu džihádistů a tím je oslabuje.

Umar také podpořil mírová jednání mezi Tálibánem, sousedními zeměmi a Západem. V této souvislosti je třeba zmínit zejména dobré vztahy Tálibánu s Pákistánem a jeho zpravodajskou službou ISI. Umar se vyjádřil, že „ozbrojený džihád" (v islámské terminologii „džihád mečem" pozn. autora) není jedinou cestou jakou mohou mudžáhedíni dosáhnout svých cílů. Za tato vyjádření si vysloužil ostrou kritiku ze strany IS.

Pokud by byl Umar v té době už mrtev a jeho domnělá prohlášení by byla podvrhy napsané jinými členy Tálibánu, mohlo by to celé organizaci uškodit, neboť by ztratila část důvěryhodnosti. K nejasnostem ohledně Umarovy smrti přispěl několik dní po jejím oficiálním potvrzení Tayyab Agha, vrchní představitel politické kanceláře Tálibánu v Kataru.

Ten uvedl, že Umar zemřel už před dvěma lety a Tálibán udělal chybu, že jeho smrt dosud tajil. Toto prohlášení ukázalo, do jaké míry je Tálibán rozdělen a jak těžké bude postavení nového vedení.

Po smrti Umara bylo jmenováno nové vedení Tálibánu. V jeho čele stanul Mullah Akhtar Muhammad Mansur, Umarův dosavadní zástupce. Dalším muži ve vedení skupiny se stali Sirajuddin Haqqani a Moulavi Haibatullah Akhunzada.

Mullah Akhtar Muhammad Mansur

Novým vůdcem Tálibánu byl prohlášen Muhammad Mansur, dosavadní zástupce Umara. Mansur zastával v době tálibánské vlády v Afghánistánu v letech 1996-2001 funkci ministra civilního letectví a dopravy. Po roce 2001 byl stínovým guvernérem provincie Kandahar.

Mansur se účastnil vyjednávaní mezi Talibanem a USA a NATO a je západními představiteli považován ze jednu z nejvlivnějších osob v hnutí.

Mansur také získal titul „kníže věřících" (Amir al-Mumineen), který používal i Umar. V islámské terminologii náleží tento titul chalífovi, což se projevilo zejména v ideologickém střetu s IS, který považuje Abu Bakra al-Baghdadiho za jedinou osobu, která může tento titul užívat.

Mansur má silné vazby na al-Qaidu, což dokazuje seznam nejvýznamnějších džihádistů, které Mansur považuje za své vzory a učitele. Jsou to: Šejk Abdullah Azzam „vůdce muhžáhedínu", Šejk Usama bin Ladin „přemožitel křižáků", Abu Musab az-Zarqawi „přemožitel nevěřících" a Ibn Khattab.

Abdullah Azzam je někdy označován za „otce moderního džihádu", tento muž stál u zrodu Al-Qaidy a spoluzakládal pákistánskou teroristickou skupinu Laškar-e Taiba. Azzam byl učitelem bin Ladina, zemřel roku 1989. Podle některých zpráv za jeho smrtí stál právě bin Ladin.

Az-Zarqawi vedl výcvikové tábory Al-Qaidy v Afghánistánu a neblaze se proslavil jako vůdce irácké odnože Al-Qaidy. Byl zabit v Iráku roku 2006. Khattab byl velitele Mezinárodního islámského batalionu, ve kterém byli sdruženi bojovníků Al-Qaidy za války v Čečensku. Byl zabit roku 2002.

Muhammad Mansur nemá mezi příznivci hnutí takovou popularitu jak měl Umar a bude pro něj těžké si vydobýt podobné postavení a sjednotit Tálibán. Vlivný afghánský džihádista Jalaluddin Haqqani vydal několik dní po jmenování nového vedení prohlášení v němž vyzval Tálibán k jednotě a podpořil nového vůdce. Podporu novému vedení veřejně vyjádřila i Al-Qaida.

Moulavi Haibatullah Akhunzada

Prvním ze dvou zástupců Mansura je Moulavi Haibatullah Akhunzada, vlivný náboženský učenec, který dosud stál v čele tálibánského soudnictví. Podrobnější informace o tomto muži však chybí.

Sirajuddin Haqqani

Druhým Mausurovým zástupcem se stal Sirajuddin (Siraj) Haqqani, nejmladší syn Jalaluddina Haqqaniho, vlivného džihádisty, který si svou reputaci vydobyl už v boji proti sovětům v 80. letech. Jalaluddin Haqqani je zakladatel teroristické skupiny označovaní jako Haqqani Network (HqN, Hakáního síť), operující zejména na jihu Afghánistánu a na kmenových územích Pákistánu.

HqN, která disponuje zhruba 15 000 bojovníky, má úzké vazby na Tálibán a Al-Qaidu. Siraj Haqqani, který dosud stál na vysokých pozicích HqN (podle některých zpráv se stal její hlavou a jeho otec Jalaluddin má v organizaci pouze poradní hlas), je zapsán na americký seznam teroristů (US Specially Designated Global Terrorist). USA vypsaly za jeho dopadení odměnu ve výši 5 milionů dolarů.

Podle informací, nalezených v úkrytu bin Ládina v pákistánském Abbottabadu, byl Siraj Haqqani v těsném kontaktu s Al-Qaidou a podílel se na plánování některých jejich operací. Podle těchto zdrojů, využívala Al-Qaida Siraje a HqN k útokům na koaliční vojáky v Afghánistánu.

Siraj s pomocí Al-Qaidy stál za útokem na vojenskou základnu v Bagrámu v květnu 2010 při níž přišel o život jeden americký kontraktor a 12 tálibánských bojovníků, včetně čtyř sebevražedných útočníků.

Mimo své pozice velitele v HqN, také působil jako hlavní velitel v Miramshah Regional Military Shura, což je jedno ze čtyř regionální velitelství Talibanu v Afghánistánu. Siraj byl také organizátorem útoku na hotel Serena v Kábulu ze 14. ledna 2008, při kterém zahynulo šest osob, včetně jednoho Američana, a v dubnu 2008 plánoval pokus o zavraždění tehdejšího afghánského prezidenta Hamida Karzaího.

Siraj byl významným zprostředkovatelem jednání mezi jednotlivými skupinami v Afghánistánu a Pákistánu. Podle dokumentů z Abottabadu byl např. prostředníkem v jednání mezi Al-Qaidou, Talibanem, HqN, Tahrik-e Taliban Pakistan (TTP-Hnutí Talibanu v Pákistánu) a pákistánskými tajnými službami.

Tato jednání vedla k dohodě, podle které TTP nebude útočit na Pákistán, pokud pákistánské ozbrojené složky nebudou napadat mudžáhedíny na kmenových územích v Pákistánu. Siraj byl také podle informací amerických bezpečnostních složek členem nejvyšší rady Al-Qaidy a aktivně napomáhal náboru a výcviku nových rekrutů ze zahraničí a následně je začleňoval do HqN.

Americké jednotky a CIA podnikly velké množství pokusů Siraje zlikvidovat, ale nikdy neuspěly. Při těchto pokusech se však podařilo zabít Badruddina Haqqaniho, sirajova bratra, který se stal obětí útoku dronů v Pákistánu.

Nové vedení Talibanu bude mít před sebou těžké úkoly. Organizace je nejednotná a ne všichni členové jsou ochotní k jednání s vládou v Kábulu o možném příměří. Tálibán je také ohrožován IS, který s ním od počátku tohoto roku začal soupeřit přímo v Afghánistánu.

Nové vedení však dalo jasně najevo, že hodlá dále setrvávat ve spojení s Al-Qaidou. Zejména post Siraje Haqqaniho ve vedení skupiny naznačuje, že klan Haqqani značně posílil své postavení.

Zdroj: The JamesTown