Big 6+1: Podoba americké armády v 21. století

Big 6+1

Současná strategie Big Five definuje pět hlavních zbraňových systémů pozemní armády (americké armády). Velkou pětku od 70. let tvoří bitevní vrtulníky AH-64 Apache, dopravní vrtulníky UH-60 Black Hawk, komplety protivzdušné obrany Patriot, tanky M1A2 Abrams a bojová vozidla pěchoty (BVP) M2 Bradley.

Velení americké armády nyní představilo strategii Big 6+1, která definuje podobu armády na příštích 50 a více let. Označení “+1” se vztahuje na schopnosti, které americkým vojákům a malým týmům poskytnou převahu v palebných střetnutích s nepřítelem.

Big 6+1 tvoří:
+ Stroje s kolmým startem a přistáním FVL (Future Vertical Lift);
+ Bojová vozidla;
+ Protnutá palba (Cross Domain Fires);
+ Pokročilá ochrana;
+ Velení a kybernetický/elektronický boj;
+ Robotické a autonomní systémy;
+ plus" Schopnosti a převaha vojáků a malých týmů.

Armádní letectvo

Mezi roky 2018 a 2022 americká armáda vyřadí lehké průzkumné a bojové vrtulníky OH-58 Kiowa Warrior a nahradí je vrtulníky AH-64E Apache - ty dostanou k dispozici novou generacibezpilotních průzkumných a bojových prostředků.

Armáda pokračuje v modernizaci vrtulníků Apache na nejnovější standard AH-64E Echo. Postupnou hloubkovou modernizací projdou vrtulníky BlackHawk a CH-47 Chinook. Mezi roky 2023 a 2027 dorazí do výzbroje verze CH-47F Block II, která svým vybavením bude odpovídat verzím pro speciální operace MH-47 Chinook.

V letech 2017 až 2018 proběhne v rámci programu JMR (Joint Multi-Role) testování dvou typů demonstrátorů budoucích vrtulníků. Podle současných plánů, vrtulníky vzešlé z navazujícího programu FVL (Future Vertical Lift) od roku 2030 postupně nahradí celou flotilu lehkých a středních vrtulníků (mimo jiné UH-60, AH-64). Nicméně v oblasti těžkých vrtulníků mezi roky 2030 až 2050 budou dominovat nejnovější verze Chinooků (CH-47 Block III).

Pozemní technika

Americká armáda je členěná do tři základních bojových skupin - první jsou lehké a vysoce mobilní pěchotní bojové brigádní týmy IBCT (Infantry Brigade Combat Teams). Druhé jsou týmy utvořené kolem kolových bojových vozidel Stryker SBCT (Stryker Brigade Combat Teams), třetí jsou pak obrněné bojové brigádní týmy ABCT (Armored Brigade Combat Teams), které poskytují největší úroveň palebné síly, ochrany a schopností vést otevřený manévrový boj s nepřítelem.

V blízké budoucnosti se armáda soustředí především na vylepšení mobility a ničivosti IBCT týmů. Tyto jednotky získají lehká terénní vozidla GMV ( Ground Mobility Vehicle) a velmi dobře chráněná JLTV (Joint Light Tactical Vehicle).

Hlavní změnou u vozidel Stryker je instalace nového 30mm kanónu. Novou výzbroj dostane prozatím 81 vozidel “evropského” 2. jízdního pluku (2nd Cavalry Regiment). Strykery s 30mm kanónem vstoupí do služby v roce 2018. V budoucnu se počítá u Strykerů s dalším vylepšováním senzorů a zbraní.

Po roce 2020 vstoupí do služby nástupce M113 - víceúčelové obrněné vozidlo AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicle). V příštích letech americká armáda začne pracovat na nástupci BVP Bradley. Program nového BVP se prozatím označuje jako Budoucí bojové vozidlo FFV (Future Fighting Vehicle).

Společně s vývojem nových vozidel armáda pracuje na nových pohonných jednotkách s 50 % větší hustotou energie (hmotnost x výkon pohonné jednotky) a na nových lehkých hliníkových pojezdových ústrojích pro pásová vozidla.

Ve středním období armáda zavede do výzbroje “lehké tanky” resp. Chráněné mobilní palebné systémy MPF (Mobile Protected Firepower). Ty poskytnou palebnou sílu, ochranu a možnost vést otevřený manévrový boj IBCT a SBCT týmům.

Zatím nejasná je budoucnost u ABCT - ty v nejbližší době dostanou nové obrněnce AMPV a v delší časové budoucnosti (realisticky po roce 2030) nová vozidla FFV. Obecně ale armáda mluví o postupném zvyšování mobility, udržitelnosti (nižší logistická stopa) a ničivosti ABCT na bojišti. Větší ničivost umožní nová munice, případně i nová hlavňová výzbroj tanků Abrams.

Protnutá palba, ochrana, elektronický boj

Koncept protnuté palby (Cross-Domain Fire) umožní velmi rychle určovat (zanášet do celkového digitálního taktického obrazu) pozice vlastních sil a rychle určovat a zaměřovat pozice protivníka. Jednoduše řečeno - co uvidí na svém displeji pilot stíhačky, uvidí také piloti bitevních vrtulníků, tanků a samohybných houfnic (ale např. i bojových lodí).

Díky tomu tak na jednotlivé cíle (námořní, letecké i pozemní) budou moci s nebývalou koordinací útočit všechny složky letectva, námořnictva a pozemních sil. Ukázkovým příkladem bude útok samohybných houfnic/raketometů americké armády proti lodím nepřítele.

Armáda také pokračuje s vývojem robotických a autonomních systémů. V nejbližší budoucnosti robotické systémy poslouží především pro dopravu zásob a munice. Následně se s roboty počítá pro úkoly boje proti minám/IED a pro posilování situačního povědomí (jako nosiče senzorů) vojáků.

Mezi roky 2023 a 2027 americká armáda rovněž zavede do výzbroje bezpilotní dopravní stroj s kolmým startem a přistáním (pravděpodobně bezpilotní vrtulník) - ten zajistí zásobování vojáků v přední linii. 

Armáda počítá s postupným zaváděním pasivních i aktivních ochranných systémů APS (Active Protection Systems) na všechna obrněná vozidla - APS ochrání vozidla před protitankovými řízenými střelami a RPG. 

Vrtulníky dostanou nejnovější výstražné/rušící systémy i aktivní rušící infračervené lasery, schopné odklonit střely nepřítele s infračerveným navedením.

V oblasti kybernetického boje dojde nejen k rozvoji obranných prostředků, ale především útočných. Americká armáda chce získat možnost rušit elektromagnetické prostředí a napadat počítačové sítě/systémy nepřítele.

Zdroj: Defense News