NÁZOR: Armáda ČR musí budovat funkční jednotky

NÁZOR: Armáda ČR musí budovat funkční jednotky
Příklad vozidla palebné podpory s kanonem 120 mm na upravené korbě BVP (s náčrtem věže Cockerill XC-8) / autor (Zvětšit)

Před mnoha lety se bouřlivě diskutovalo o typu kolového bojového vozidla pěchoty (KBVP) Pandur vs. Patria. Nakonec to bylo vlastně jedno. Dodnes nemáme plně funkční mechanizované kolové uskupení ani brigádní, ani praporní. Máme jen neúplná torza a pokud je doplníme chybějícími zbraněmi z jiných jednotek, dostaneme zvláštní „slepence“ na různých platformách. To bohužel hrozí i u tendru na nová pásová (BVP) bojová vozidla pěchoty.

Nyní vedeme žabomyší války PUMA vs. ASCOD vs. CV90 vs. Lynx atd., chystáme se utratit desítky miliard korun, ale bohužel není vidět žádná ucelená představa plně funkčního „středního“ pásového mechanizovaného uskupení.

Současný tendr na nová BVP zahrnuje:

  • 125 ks BVP (pravděpodobně 30mm kanonem protitankovými řízenými střelami [PTŘS]);
  • 26 ks velitelských BVP;
  • 13 ks průzkumných vozidel;
  • 12 ks ženijních vozidel;
  • 12 ks vyprošťovacích vozidel;
  • 11 ks vozidel řízení palby;
  • 11 ks zdravotnických/sanitních vozidel.

Samozřejmě existují tendry i na další zbraňové systémy, ale jejich návaznost na tendr pro BVP a použitelnost v mechanizovaném uskupení je sporná.

Co to vlastně znamená plně funkční jednotka, uskupení? V boji je výhodné využít vzájemnou spolupráci různých zbraní v sehraném týmu (Combined arms). Vytvoření takových týmů by mělo být logickým cílem velkých nákupů a generační výměny.

 U (středního) mechanizovaného uskupení vyžadujeme především:

  • Pohyblivost = schopnost manévru po komunikacích i v terénu;
  • Palebná síla = schopnost ničení široké škály prostředků protivníka ve velkém velkém měřítku;
  • (Sebe)obrana = schopnost ochrany před protivníkovými prostředky napadení;
  • Průzkum = schopnost komplexního průzkumu v požadované hloubce působení;
  • Zabezpečení = schopnost zajistit činnost vojsk v poli po stanovenou dobu, a to i při odtržení od zásobovacích linií po dobu až několika dnů;
  1. Použitelnost v široké škále potenciálních válečných scénářů (viz. např. článek „Na jakou válku se připravit“).

Výše popsané schopnosti zcela nezaručíme Armádou ČR nakupovanými verzemi BVP, u kterých dominuje jediný typ výzbroje (kanon 30 až 40 mm, kulomet a PTŘS).

Nebudeme únavně rozepisovat výše uvedené odrážky, ale zaměříme se přímo na chybějící nebo omezené schopnosti našich současných a bohužel i budoucích mechanizovaných vojsk.

Chápeme ale zároveň, že takové organizační a technické složení mechanizovaných brigád nenajdeme prakticky nikde na světě. Hlavním důvodem je cena ‒ případné rozšíření schopností podle návrhu článku si vyžádá další investice v řádu desítek miliard Kč. Navíc peníze nejsou všechno, ale nesmírně komplikované (na všech úrovních) je vůbec odborné, organizační a právní zvládnutí takto složitých zbrojních projektů.


„Běžné BVP“ s kanonem 30 mm a PTŘS. Nákres neodpovídá reálnému typu, aby autor nepropagoval žádného z konkurentů; větší foto / autor

Boj s obrněnými a odolnými cíli protivníka

Technicky je BVP s 30mm kanónem a PTŘS schopno zneškodnit obrněné cíle a to při troše štěstí včetně těžkých tanků. To ale neznamená, že je proti obrněným cílům efektivně použitelný jako hlavní prostředek. Je několik vlastností, které ho vyřazují pro tuto funkci.

Za prvé je to výsadek, který se uvnitř vozidla může stát zbytečnou obětí přestřelky obrněnců, a naopak vysazený výsadek vytváří omezení pohyblivosti. Prostor pro výsadek také znamená oslabení pancéřové ochrany při dané hmotnosti vozidla.

Za druhé, 30mm kanon bude obvykle potřebovat více zásahů pro zneškodnění obrněného vozidla, a to už i vozidla lehčí kategorie. Dosáhnout více blízkých zásahů hlavně na delší vzdálenost nemusí být v dynamickém boji jednoduché. S čelním pancířem těžších BVP s hmotností nad 30 tun bude mít 30mm kanon již pravděpodobně problém.

Následující tabulky ukazují přibližné porovnání vlastností projektilů ráže 30 mm vs. 120 mm:

APFSDS-T projektil 30 mm 120 mm
Hmotnost penetrátoru [kg] 0,235 4,6
Průměr penetrátoru [mm] 10 27
Úsťová rychlost [m/s] 1385 1550
Počáteční kinetická energie [kJ] 225 5525
RHAe 1000m (podle veřejně dostupných údajů) [mm] 90-110 700+

Za třetí, pouhé dvě PTŘS, které jsou v BVP okamžitě k dispozici (jsou-li), představují velmi malý počet pro jakýkoliv větší boj. Spíše jde o sebeobranný prostředek (vystřelit a utéct) nebo proti náhodnému cíli. Malý počet střel činí tuto munici pro posádku velmi vzácnou a musí si velmi dobře rozmyslet, kdy ji použije a zda vůbec.

Ve výsledku to znamená, že BVP by mělo bojovat proti obrněným cílům víceméně jen když není jiná možnost. Mechanizovaná jednotka by proto měla být organicky vyzbrojena dalšími dvěma typy vozidel:

  • Vozidlo palebné podpory s kanonem 120mm a větším, případně (střední) tank;
  • Nosič řízených střel.

Kanon ráže 120 mm (nebo větší) dokáže se slušnou pravděpodobností zneškodnit každé obrněné vozidlo o hmotnosti do 50 tun první ranou na velkou vzdálenost a podstatně levněji, než pomocí PTŘS. Vozidlo palebné podpory na podvozku BVP nebo tank má k dispozici nejméně 25 až 30 kusů munice, t.j. nemusí s ní extrémně šetřit.

Jeho pancéřování může být silnější a posádka nemusí řešit, co s výsadkem. Hodí se proto daleko lépe pro boj s obrněnými vozidly protivníka. BVP s cenným a zranitelným výsadkem se tak může stáhnout a postřelovat vozidla, která proniknou nebo podpořit kanonová vozidla jednotlivým výstřelem s okamžitým stáhnutím se.

120mm kanón má také úplně jiný účinek další cíle jako jsou budovy, bunkry, úkryty, palebná postavení než 30mm kanon, a to i bez drahé programovatelné munice.

Tříštivotrhavý (HE) projektil 30 mm 120 mm
Hmotnost [kg] 0,670 16
Hmotnost nálože [kg] 0,056 3,2

Připojíme-li věž s kanonem (viz úvodní obrázek), zvláště pak posádkovou věž na identické šasi BVP, vznikne vysoké vozidlo s vysokým těžištěm. To může vést k nestabilitě při jízdě a střelbě, zároveň zvyšuje zranitelnost. Proto je vhodnější i za cenu vyšších nákladů alespoň upravit (snížit) korbu vozidla na způsob tanku. 

Nosič PTŘS byl měl mít střely a systém řízení střelby, který umožní postřelovat několik cílů najednou, na velkou vzdálenost, a ještě lépe ze skryté pozice bez přímé viditelnosti cíle. Tímto způsobem dokáže hrstka vozidel zasadit nepříjemný hromadný úder obrněné jednotce protivníka.

Zatímco BVP obvykle nese jediný typ PTŘS, které jsou pro některé cíle zbytečně velké a naopak, nosič střel může nést různé typy včetně těch rozměrnějších, které dokážou s velkou pravděpodobností zničit i těžké tanky.

Právě součinnost výše uvedených vozidel s dělostřelectvem, raketomety a minomety s řízenou municí a dalšími systémy může být vysoce efektivní proti obrněným silám protivníka.

Již několik vozidel s kanonem a PTŘS dokáže značně zvýšit bojovou hodnotu jednotky. Na jakou úroveň (rota-prapor-brigáda) vozidla zařadit do organizační struktury je otázka na samostatný rozbor a praktické zkušenosti.

Nevýhodou PTŘS, na rozdíl od tankové podkaliberní munice ráže 120 mm, je však větší zranitelnost vůči moderním prostředkům aktivní ochrany.

Ničení cílů (včetně plošných) nepřímou střelbou

O významu nepřímé střelby a pokrytí určité oblasti nepřímou palbou větších ráží není potřeba se rozepisovat. Notabene v kopcovité české krajině, která přímo vybízí pro boj bez přímé viditelnosti.

Čekání na dělostřeleckou či leteckou podporu z vyšších stupňů může být dlouhé a přijít pozdě, případně vůbec ne. V případě Armády ČR je na místě otázka, zda malý počet kolových houfnic Dana nebo budoucích nových houfnic bude jednotce přidělena.

Je si velmi těžké představit působení mechanizované jednotky alespoň bez samohybných minometů.

V optimálním případě by jednotlivé stupně velení měly být vybaveny následujícími prostředky:

Rota
Už na stupni rota? Proč ne. Bez ohledu na prostředky praporu a brigády, možná by nebylo od věci mít už v rotě četu či alespoň dvojici samohybných minometů. Velitel roty získá možnost operativně použít minomety v menším rozsahu na potlačení právě objevených ohnisek odporu a postřelování protivníka.

Prapor
Rota/baterie samohybných minometů na organických podvozcích BVP praporu. Otázka, zda použít věžové nebo bezvěžové provedení je zde poměrně jasná. Vozidla palebné podpory nebo střední tanky s kanonem 120 mm poskytnou dostatečnou schopnost přímé střelby, proto bude vhodnější obstarat levnější samohybné minomety v bezvěžovém provedení mající obvykle větší rychlost střelby.


Náčrt samohybného minometu na podvozku BVP v bezvěžovém provedení; větší foto / autor

Jedna takticky zajímavá varianta. Aby měl i prapor možnosti provést masovější palebný přepad, než jaký zvládnou minomety, lze si představit četu lehkých samohybných raketometů s nižším dostřelem plus minus na úrovni minometu (můžeme to nazvat třeba „reaktivní minomety“).

Nižší dostřel znamená, že i menší raketa by mohla nést účinnou nálož na úrovni „velkých“ raketometů. Obávám se, že takový raketomet není na trhu, ale jistě není technicky nemožné uvedený systém vyrobit = příležitost pro domácí výrobce.

Brigáda
Zde existují dvě základní možnosti organizace dělostřelecké podpory.

  1. Dva prapory: Samohybný dělostřelecký prapor a samohybný raketometný prapor na pásových podvozcích;
  2. Jeden prapor: Kombinovaný dělostřelecký/raketometný prapor.

Můžeme přidat i dodatečnou samohybnou minometnou rotu/baterii pro přidělení na kritické úseky.

Výhodou raketometů, dovolují-li to jejich technické řešení (jako například MLRS), je možnost vybavení raketami/střelami různých ráží a typů včetně taktických raket. K tomu nesmíme zapomenout na dělostřelecké radary, dělostřelecké pozorovatele a jejich vybavení, průzkumné prostředky, bezpilotní letouny (o kterých budeme psát dále).

Protivzdušná obrana

Na úvod zdůrazněme, že vybudování brigádní PVO je nesmírně drahá záležitost. Vždyť pokud bychom přijali ideální scénář, do každé roty musíme umístit radiolokátor PVO. Vybudování kvalitní brigádní PVO stojí přibližně stejně, jako vybudování jednoho mechanizovaného praporu.

V každém případě technicky vyspělejší protivník bude mít rozmanitou škálu prostředků vzdušného napadení – v širším kontextu zde patří i minomety, dělostřelectvo a raketomety.

Standardní BVP je samo o sobě poměrně bezbranným cílem vzdušného napadení. 30mm automatický kanón a některé PTŘS sice mohou za příznivých okolností postřelovat pomalu letící vzdušné cíle, ale jde o víceméně šťastné zásahy a rozhodně se tak nedá řešit velmi blízká a blízká protivzdušná obrany (PVO) jednotky.

Z BVP také dokáže sesednout voják s ruční protiletadlovou řízenou střelou (PLŘS). Vozidlo může také dopravovat protiletecké družstvo, které rozloží do palebného postavení systém PVO velmi krátkého dosahu RBS-70 nebo RBS-70NG (obojí zavedeno v Armádě ČR).

K ochraně před útoky některé muncie vzduch-země lze také použít aktivní systémy ochrany (APS) typu „hard-kill“.

To vše jsou ale nouzová opatření, která se nedají nazvat PVO. Rovněž spoléhat se na vlastní / spojenecké letectvo a PVO systémy vyšších stupňů může být falešnou iluzí, protože vlastní letectvo nemusí být k dispozici nebo může být vyřazeno z provozu, spojenecké letectvo se zase nemusí vůbec ukázat.

Jinak řečeno, je docela jedno, zda máme dražší nebo levnější vozidla, zda jich nakoupíme 150 nebo i 300, bez adekvátní PVO je budeme pouštět do boje s velmi špatným pocitem, že se stanou snadným cílem leteckých úderů, ať už dronů, vrtulníků nebo bitevních letadel.

Armáda ČR plánuje nákup protivzdušných systémů krátkého dosahu SHORAD (Short Range Air Defense), kupuje mobilní radiolokátory MADR (Mobile Air Defense Radar; ELM-2084) a počítá s akvizicí prostředků pro boj s drony a dělostřeleckou, raketovou a minometnou munici C-RAM (Counter Rocket, Artillery, and Mortar).

Tyto tendry však nejsou propojeny s nákupem BVP a ani nejsou primárně určeny do sestavy mechanizovaného uskupení 7. mechanizované brigády.

Musíme tak uvést, že zvažovaná ochrana mechanizovaných jednotek 7. mechanizované brigády pouze pomocí přenosných kompletů RBS-70/RBS-70NG převážených na podvozcích Tatra není dostatečně účinná – při nasazení moderních dronů, vrtulníků a letadel nepřítele (a bez podpory vlastního letectva a PVO) jednotka utrpí těžké ztráty. Zde opět zdůrazníme, že podobným problémem trpí těměř všechny armády světa (PVO je složitá a drahá).

Většina zájemců o vojenskou techniku má jistě poměrně jasnou představu o jakési ideální PVO brigádního mechanizovaného uskupení. Má-li být PVO účinná, měla by být: 

  • Vrstvená (brigáda-prapor-rota), kde každá vrstva má své úkoly;
  • Redundantní (celá PVO brigády by neměla být znefunkčněna zničením jediného radaru);
  • Pohyblivá, hlavně na nižších stupních umístěna na organických podvozcích jednotky;
  • Schopna zachytit i útoky většího rozsahu;
  • Propojena s prostředky průzkumu a velení ;
  • Využívající klamání a elektronický boj (klamání určitě není jen věcí útočníka).

PVO mechanizovaných vojsk je velký námět na samostatné články. Následující obrázek ukazuje příklad opravdu minimální PVO mechanizované brigády. Zvažovaná vrstva PVO brigády spoléhá na rakety krátkého / středního doletu (např. NASAMS, SPYDER-MR ), vrstva PVO praporu na „ mechanizované“ RBS-70.


Schéma minimálního složení PVO brigády; větší foto / autor

Poznámka ohledně C-RAM. Jedním z problémů soudobých systémů PVO je jejich zaměření na boj; drahými manévrujícími prostředky napadení, kdy je vysoká cena střel akceptovatelná. Tyto systémy jsou ovšem vysoce neefektivní proti levným prostředkům („drony“, dělostřelecké projektily a rakety, protizemní řízené střely a pumy), které se stávají hlavním prostředkem vzdušného napadení a jsou schopny mimo jiného zahltit klasickou obranu. Vývoj podstatně levnějších střel začíná být nutností (první vlaštovky viz Lockheed Martin – Miniature Hit-to-Kill).

 

Průzkum

V rozpisu tendru vidíme 13 průzkumných vozidel. Zřejmě půjde o vozidla vybavené radiolokátorem a optickými systémy ve viditelném i infračerveném spektru. Je to dostatečné pokrytí potřeb mechanizované brigády? Rozhodně ne.

V dnešní době musí mít jednotky bezpilotní prostředky přímo ve své organizační struktuře. Nelze se spoléhat, zda jednotka doopravdy dostane něco přiděleno z vyšších stupňů, nebo zda dostane všechna potřebná data z velkých bezpilotních letounů.

Musíme však uvést, že Armáda ČR hodlá v nejbližších letech nakoupit velké množství nejrůznějších dronů, takže je šance, že se stanou organickou součástí mechanizovaných jednotek. V roce 2020 se pořídí nový drony ScanEagle, Mavic, Skyranger, o rok později Puma III AE a v letech 2022 až 2023 nový taktický dron s možností vedení boje vzduch-země.

Již na stupni rota jsou bezpilotní prostředky užitečné. Rota nemusí „vidět daleko“, ale v boji vzniká nutnost okamžitého získání informací o situaci za překážkou, průzkum postavení protivníka atd. Opět můžeme zmínit kopcovitou českou krajinu. 

Vojáci výsadku („motostřelci“) mohou sice mít své malé bezpilotní letadla, ale v dynamickém boji by byl ideální malý dron kolmo startující přímo z vozidla, a ještě lépe i na vozidlo přistávající.

Z důvodu nevelkého potřebného dosahu si lze technicky představit i upoutaný (energeticky, datově) dron vypouštěný přímo z BVP. Mezi výhody tohoto řešení patří faktická nezarušitelnost a vytrvalost neomezená baterií nebo palivem (např. IT180 UAV).

Prapor by rozhodně měl mít své družstvo obsluhující o něco větší bezpilotní letouny, které pokryjí prostor praporu jak v bojové sestavě a pokud možno i za pochodu (minimálně RQ-11 Raven).

Na stupni brigáda je samozřejmostí mít k dispozici větší letouny s velkou vytrvalostí, jako je například IAI Searcher II. Vyzbrojené drony a kamikaze drony projednáme v kapitole „Letectvo obrněných vojsk“.

Nezbytnou součástí je také radiotechnický průzkum, radiační a chemický průzkum. Opět by mělo jít o vozidla na pásových podvozcích, aby mohla využít každý terén, kde se dostane brigáda.

„Letectvo“ obrněných vojsk

Přidělení letectva k pozemním vojskům je stará věc, zde ale máme na mysli něco jiného. Není v možnostech mechanizované brigády (o to méně praporu) udržovat v boji klasické pilotované letouny ani vrtulníky a je v tomto směru závislá na nadřízených stupních.

Rozvoj bezpilotních prostředků ovšem umožňuje přidat mechanizovaným uskupením něco, co můžeme nazvat „letectvo“ se značně rozšířenými možnosti oproti pouhému průzkumu. Vyjmeme-li z letounu pilota, otevřou se takřka nekonečné možnosti z hlediska velikosti letounu, způsobu startu a přistání i konfigurace.

Boj proti pozemním cílům. Velké bezpilotní letouny se vzletovou hmotností přes 1000 kg jsou již zcela samozřejmě vyzbrojeny protizemními řízenými střelami a pumami.

V současnosti zaváděné miniaturní střely pak dovolují vyzbrojit i daleko menší bezpilotní prostředky. Běžnými se také stávají takzvané „kamikaze“ drony (combat drones, loitering munition). Není důvod váhat při vybavování vojsk těmito prostředky, nakolik nejsou cenově náročné (např. polský dron Warmate).

Samozřejmě jednou věci je nakoupit nové „zářivé“ zbraňové systémy, druhou věci (mnohem náročnější) je začlenit je do stávající organizační a technické struktury jednotek a také vypracovat, zavést, cvičit (a ideálně ostrým nasazením ověřit) novou taktiku a doktrínu nasazení takto vybavených jednotek.


Náčrt nosiče „kamikaze“ dronů a kolmo startujících průzkumných dronů na podvozku BVP. Kamikaze dron (zhruba velikost dronu Warmate) je znázorněn před startem z vysunuté rampy. Schránka na kolmo startující dron je samozřejmě průhledná jen pro ilustraci; větší foto / autor

Zásobování. V boji je pár kilogramů materiálu, doručeného v kritickém čase bojové jednotce, rozdílem mezi životem a smrtí. Obrněné jednotky všech stupňů dnes nebo v blízké budoucnosti mohou disponovat velkou škálou bezpilotních zásobovacích dronů různých nosností s různými úkoly.

Zajdeme-li do krajnosti, může být vyroben dron, schopný přepravit člověka, například stabilizovaného zraněného do zámezí. Jakkoliv jde o rizikový způsob přepravy, je to jistě lepší, než přijít o zraněného vojáka tak či tak z důvodu dlouhého čekání na odborné ošetření.

Na rozdíl od vrtulníku, v případě sestřelení či havárie červeným křížem označeného dronu přijdeme o jednoho vojáka, a ne ještě o nedostatkovou vycvičenou posádku vrtulníku.

Relativně levný, postradatelný zásobovací dron přináší tak velké možnosti a výhody, že nevyužít je by bylo trestuhodné. Zásobovací dron lze navíc druhotně využít na průzkum, a dokonce na ničení pozemních cílů, například pomocí kontejneru s příslušným vybavením.

Spojení, navigace. Již na kratší vzdálenosti může být terén překážkou při spojení. V boji je vhodné použít směrové spojení namísto všesměrového všude tam, kde je to možné, jinak je prostředek v rádiovém spektru velmi dobře a daleko viditelný a zaměřitelný. Naše armáda se nemůže spoléhat na dostupnost satelitního spojení. Proto by úplně základní součástí spojovacích systémů na stupni brigáda (možná i prapor) měl být bezpilotní letoun, sloužící jako retranslační.

Samozřejmě, tento letoun může plnit další úkoly. Vzhledem ke svému operačnímu prostoru být pro velitele zdrojem cenných údajů například o vlastních jednotkách a zásobovacích trasách. Při vhodném vybavení může působit hypoteticky i jako záložní zdroj navigačního signálu.

Boj proti dronům protivníka. Dříve nebo později bude úkolem bezpilotních letounů zjišťovat a sestřelovat drony protivníka. Možná vzniknou i specializované stíhací verze, protože i protivník bude mít ve své výzbroji nejen průzkumné, ale také útočné drony. 

Spojení

Armáda ČR již přebírá šest Pandurů II ve velitelské verzi (KOVVŠ) a 14 Pandurů ve spojovací verzi (KOVŠ). Důvod na oslavu? Nepříliš. V překladu to znamená, že minimálně sedm let musely jednotky používat spojovací systémy na nákladních nebo terénních automobilech.

Budeme i u BVP čekat mnoho let? U jednotek na pásových vozidlech jde o větší problém než u kolových, nakolik pásová vozidla budou častěji využívat terén, kam kolová vozidla budou dostávat buď špatně nebo vůbec. Podle logiky spojovací verze patří do tendru na BVP.

Spojovací/retranslační bezpilotní letouny byly vzpomenuty výše. Je potřeba myslet také na redundanci a náhradní prostředky spojení v případě zničení standardního spojovacího vozidla nebo rušení. Nezapomeňme na klamná vozidla a vysílače, které mohou zachránit reálné systémy spojení.

Ženijní zabezpečení

12 ks ženijních a 12 ks vyprošťovacích vozidel by na první pohled mohlo stačit, není ovšem známa jejich konfigurace a vybavení.

Součástí případného ženijního praporu brigády musí být (měly by být):

  • Vozidla pro vytváření průchodu v minových polích a vozidla pro pokládání min nebo jiných zátarasů;
  • Vozidla pro pyrotechniky, vezoucí také roboty pro zneškodňování výbušných zařízení;
  • Bezosádková vozidla pro ženijní průzkum;
  • Mostní vozidla (chceme s novými BVP posílat mosty na starých tankových podvozcích T-55 nebo T-72? );
  • Vozidla pro radiační a chemický průzkum, odmořování (možná se počítá s posilami z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany, ale to opět znamená vozidla na jiných podvozcích);
  • Výkonnější rypadla/dozery/vozidla pro výkopy a úpravu terénu (ženijní vozidla jsou přece jen univerzálnější a méně specializovaná na konkrétní práce) buď na BVP podvozku nebo tažena na přívěsech pomocí BVP;
  • Lehčeji vyzbrojená BVP určená pro převoz ženistů a materiálu.

Odborník na ženijní zabezpečení by jistě našel i další chybějící techniku.

Logistika, technické zabezpečení

Námitka – logistika je přece zajišťována nákladními automobily. Ano, to ale hlavně platí pro kolové obrněné jednotky. Kam se dostane KBVP Pandur, tam se plus minus dostane i tatrovka.

U jednotek na pásech to nemusí být pravda. Větší část logistiky bude pochopitelně na kolech, ale existuje něco, co můžeme nazvat „problém poslední míle“. V dynamickém boji je výhodou, když kdekoliv k obrněné jednotce může dorazit zásobovací obrněné pásové vozidlo a doplnit jednotce munici, palivo atd., co nejblíže místa nasazení.

Je to velký rozdíl oproti nutnosti vracet bojová vozidla pokaždé po spotřebování munice mnoho kilometrů k nejbližší silnici nebo místu, kam se nákladní automobily ještě dostaly.


Náčrt zásobovacího vozidla na podvozku BVP; větší foto / autor

To samé platí i pro další „služby“ vojákům v poli, jako je doprava stravy nebo polní opravy techniky. Umístění alespoň částí polních kuchyní, hygienických kontejnerů a dalších na pásy přináší výhody lepší průchodnosti terénem, tím pádem větší variability dislokace, pochodových tras, tj. v konečném důsledku lepší ochranu před protivníkem a možnost rychlejší efektivnější obsluhy vojsk v poli.

Tím se dostáváme k jedné podstatné konstrukční záležitosti. Jistě nebude nikdo vyrábět specializovanou verzi pro každou jednu funkci. Úplně logické by bylo mít pásové vozidlo ve verzi „nosič kontejnerů“ a konkrétní funkce vozidla by byla určena typem kontejneru. Zatímco kontejnerizace úspěšně funguje u kolových vozidel, k pásovým zatím příliš nedorazila.


Náčrt nosiče kontejnerů na prodlouženém podvozku BVP; větší foto / autor

Pomocí kontejneru lze přitom řešit nejen logistické služby, ale i bojové funkce. Kontejnerizována může být například PVO, radiolokátory, stanoviště štábů, minomety, raketomety a mnoho dalších.

O výhodách kontejnerizace není potřeba dále se rozepisovat. Výhoda je, že vývoj  odvozených „kontejnerových BVP“ je jistě v silách českého průmyslu. 

Tendr trochu jinak aneb jak mohl vypadat

Existují dvě základní možnosti, jak vypsat zadání tak, aby na jeho konci vzniklo funkční mechanizované uskupení, schopné plnit různorodé úkoly, co ostatně očekáváme od profesionálního vojska.

První varianta – integrované zadání. Dnes jsou výrobci zbraňových systému zpravidla součástí velkých nadnárodních skupin a nemají ani problém navazovat obchodní svazky s dalšími subjekty nebo domácími výrobci. Jsou tak schopni zajistit komplexní dodávky svými kapacitami nebo působit jako integrátor.

Proč tedy nezadat tendr na kompletní výzbroj a vybavení mechanizované brigády se všemi potřebnými prvky? V případě, že by nestačily peníze na celou brigádu, stojí za zvážení redukovat kvantitu než komplexnost. Tj. raději mít jen dva komplexní prapory, než mít počty BVP na tři až čtyři prapory a nemít je podpořeny ostatními systémy.

Není lepší mít profesionální, velmi dobře a komplexně vybavené praporní mechanizované uskupení, než mít tři „holé“ prapory v nedostavěné brigádě?

Druhou variantou je přesun úkolu integrátora na zadavatele, tj. na k tomu vytvořený tým odborníků Ministerstva obrany ČR a Armády ČR a dalších zainteresovaných stran. Místo tendru na BVP by byla vypsána sada samostatných tendrů na jednotlivé systémy tak, aby byly navzájem kompatibilní a dodány v přibližně podobný čas. Jistě nelehká úloha ale ne nemožná. Zda by to bylo pro naše odpovědné orgány zvládnutelné, je již druhá otázka.

Možná někdo namítne, že takto se tendry přece nikde ve světě nedělají a vždy jsou zaměřeny jen na jeden systém. Ano, pokud v komplexně vyzbrojené brigádě modernizujeme jeden systém, nebo doplňujeme jeden chybějící, zadáme právě tento. Armáda ČR ale bohužel žádné komplexně vyzbrojené mechanizované uskupení nemá a tímto „tradičním“ způsobem „objednáváme po jednom“ ani v dohledné době mít nebude.

Letmé porovnání současného tendru s alternativami

Dá se říci, že současný tendr na BVP umožňuje sestavení brigády se třemi prapory po 36 BVP s určitou rezervou. Otázka zní, co bychom mohli získat za přibližně stejnou cenu?

Zřejmě ani snížením počtu praporů na dva nezajistíme nákup všech výše uvedených druhů techniky v potřebných počtech, ale můžeme zkusit, co je možné. Extrémní variantu jednoho zesíleného praporu nebudeme rozvádět.

Možných kombinací je nepřeberné množství. Ukažme si jednu možnou kombinaci:


větší foto / autor

Přestože zdánlivě přijdeme o jeden prapor, každý z praporů i výsledné uskupení je podstatně komplexnější než tři „holé“ prapory. Nic nám samozřejmě nebrání časem dokoupit třetí prapor, doplnit dělostřeleckou baterii na prapor atd.

Zásadní rozdíl oproti výstavbě tři holých praporů a pozdějšímu nákupu další techniky je v tom, že, že máme k dispozici sice menší, ale použitelnější uskupení již od momentu zkompletování dodávky a zaškolení posádek.

Na co nesmíme zapomínat, že z hlediska možností ekonomiky by nebyl problém navýšit cenu takto pojatého tendru dejme tomu o 15 až 30 % a mít uskupení ještě více doplněné druhy techniky nebo přidat i třetí prapor. Při současné strategii nákupu by navýšení ceny k ničemu nevedlo – možná bychom měli dražší a „lepší“ stejně vyzbrojené BVP nebo více stejných kusů.

Problém (kromě ceny, složitosti zadání, atd.) dvoupraporní brigády je ale právní / administrativní. Armáda ČR slíbila NATO postavit jednu těžkou mechanizovanou brigádu (Infantry Brigade - Heavy). Parametry takové brigády jasně popisuje veřejný dokument „Capability Codes and Capability Statements“ ‒ těžká brigáda musí mít 3× těžký (BVP) a 1× tankový prapor.

Pokud brigáda bude mít jen dva prapory, okamžitě spadá do kategorie lehká (Infrantry Brigade - Light), i když má například tankový prapor. Jelikož tedy Armáda ČR nemá brigádní PVO nebo CBRN, tvoří se Brigádní úkolová uskupení (BÚU).

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Experimentální přesun mechanizovaného praporu AČR

Přesun je nedílnou součástí vojenského umění. Schopnost přesunout vojska měla nejednou významný ...

ÚVAHA: Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?

Dříve, než se pustíme do případných úvah o vyzbrojení české armády, je potřeba definovat možné ...

Armáda ČR: 18 000 vojáků a 38 000 záložníků

Jak jsme ukázali v úvaze „Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?“, armáda musí být ...

POLEMIKA: Mýtus o kanonenfutru

Než budeme pokračovat v cyklu směřujícímu k vyzbrojování armády, uděláme malé slohové cvičení. Pro ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Charlie
    13:23 02.01.2020

    základní myšlenka článku cajk, ale ty detaily. Nechci se zastávat bolševika, ale jeho dělení na motostřelecké a tankové útvary, kdy první měly pěchotu a tanky 2:1 a druhé naopak bylo docela šikovné (neubíralo podporu tanků pěchotě a zároveˇn zachovávalo úderné tankové jednotky dusponující vlastní pěchotou). Stejně tak byla na výši PVO (což bylo ostatně logické vzhledem k poměru sil a důrazu sovětů na vojskovou PVO a ostatní prvky.

    Ad PVO - tady bych viděl nejjednodušší prvky na úrovni praporu, který by si měl vystačit s něčím jako byly svého času Šilky a Strely-10 (čili v dnešní době nejaká samohybná varianta Milénia a samohybného RBS-70, rusové na to mají hybridní Tungusky), nižší jednotky musí vystačit s MANPADSy. RBS-70 jako polostacionární systém je vhodnější k pokrytí shromaždišť a týlu pluku.

    Na úrovni pluku může být specializovaná protivzdušná četa kupříkladu s malým radarem, velitelským stanovištěm (které koordinuje PVO celého pluku), jednou samohybnou raketovou baterií (k posílení obrany exponovaných jednotek) a dvěma bateriemi s RBS-70 na Tatrách (pro krytí týlových složek). Větší pecky jako Kub/Buk/Tor už patří divizi.

    Dělostřelectvo - pokud vím už rota mívá svojí minometnou četu nebo alespoň družstvo v rámci čety zbraní, u mechanizáků bychom se tedy bavili o osmdesátkách v jednoduchých pásových OT, v rámci praporu bývala rota zbraní (dělostřelectvo, PT četa a další).

  • PavolR
    16:04 31.12.2019

    Čo sa vozidiel palebnej podpory týka, tak načrtnutá koncepcia nie je jediná možná. Francúzi sa napr. chystajú nahradiť svoje momentálne používané vozidlá palebnej podpory na EBCR Jaguar s kanónom CT40 a dvojicou protitankových striel. To je opačný prístup, než ako keď Taliani zvýšili kaliber svojich Centaurov na 120mm a podľa môjho názoru pre krajinu s takým obmedzeným počtom jednotiek, ako ČR schodnejší, lebo vozidlo vyzbrojené CT40 si jednak zachová schopnosť niesť výsadok a jednak je použiteľné proti väčšiemu spektru cieľov.

    Lebo povedzme si na rovinu, autorom načrtnutá alternatíva nemá iba 2 prápory oproti trom pôvodným, ale aj iba 4 roty BVP s bojovým výsadkom (!) oproti 9 pôvodným. Takú drastickú redukciu vysaditeľnej pechoty (55,6%) by väčšie zastúpenie ťažkých zbraní nemuselo vyvážiť ani v obrane, ani v útoku.

  • Migi
    15:09 31.12.2019
    • (0)
    Oblíbený příspěvek

    Článek určitě zajímavý a dotýkající se některých palčivých problémů v rámci AČR, ale i velmi naivní.

    Je pravda, že i kromě toho hlavního v rámci mechanizovaného vojska je potřeba vyřešit i věci kolem. Nejklasičtějším případem je třeba minometná podpora v rámci praporu - vezené minomety, které prapor sám o sobě nemůže ani využít na nepřímou palbu jsou skutečně ostuda. Na druhou stranu navržené řešení je v dosti bodech mimo realitu.

    Začnu obecně - integrovat různé schopnosti níže, někdy až na stupeň rota je nejenom plýtvání se zdroji, ale dost často i neefektivní a nefunkční. Obecně platí že prostředky s určitými schopnostmi by měl mít v podřízenosti velitel nadřízený prvku, který ji bude používat. Viz třeba minometná rota v podřízenosti velitele praporu. Má to své důvody - v podstatě nikdy nebudou přímo bojovat 3 roty najednou - takže zatímco "rozpuštění" minometky mezi roty by znamenalo že vždy bude 1/3 děl někde "nečině stát" (nebo se bude velmi složitě řešit součinnost), tak v pokud jsou v rotě, tak třeba útočící mech. rotu na exponovaném směru může podporovat celá minometní síla praporu. Další důvod je schopnost jak výcviku, tak samotné nasazení - velitel roty prostě není schopen sám o sobě řídit jak výcvik, tak potom samotné nasazení mnoha různých odborností integrovaných v rotě. Velitel praporu už je na tom líp, jelikož má štáb, kde jsou i odborníci na jednotlivé odbornosti. Ale i prapor není schopen pojmout, vycvičit a efektivně používat v podstatě všechny odbornosti, co v armádě jsou. To samozřejmě neplatí jenom u minometů a dělostřelectva obecně, ale i u ženistů, PVO, chemiků, průzkumu atd. ale i třeba u tanků. Ne nadarmo je tankový prapor v podřízenosti velitele brigády. Dělostřelecký pluk, které je určen pro obě brigády je v podřízenosti velitele pozemních sil atd.

    Další věc - kola x pásy. Obecně u "pásového" praporu by mělo být na pásech všechno, s čím se počítá na přímý kontakt s protivníkem. Cokoliv navíc je v podstatě zbyteční. Prostředky s dosahem jednotek, nebo i desátek km, jako třeba spojovací vozidla, nebo třeba minometná podpora na pásech být opravdu nemusí. Ostatně stejně tak třeba logistika. U brigády těžkého typu se počítá v boji někde na území Evropy (už jenom, že dál je nemáme moc jak dopravit) a ta je z pohledu průjezdu kolového podvozku velmi dobrá. Opačná situace je u "kolových" praporů/brigád. Tam pásové prostředky nemají co dělat, protože i jediné pásové vozidlo obrovsky omezují schopnosti přesunu na větší vzdálenosti...

    Taky moc nevím, kde autor bere myšlenku že "slepence" jsou nefunkční náhražka, jak naznačuje. Brigádní účelové uskupení je fungující koncept, který se používá v podstatě všude po světě. Možnost si "účelově poskládat" BÚU umožňuje velkou míru "individualizace" struktury pro dané úkoly.

    Teď už jen ke konkrétním bodům:
    Vozidla palebné podpory - to je u 7.br vyřešeno tankovým praporem.
    "Stíhače tanků" s PTŘS - zbytečná kategorie, která už se skoro nikde nevyskytuje protože to zastanou stejně dobře BVP. 2 PTŘS v raketnici a další vezené úplně stačí. Myšlenka že by nějaké vozidlo bez změny pozice (a tím pádem možností ve skrytu dobýt raketnice) vystřelilo víc, jak 2 PTŘS je poměrně úsměvná. Jistě na schopnostech vést boj proti tankům by se dalo víc pracovat (třeba zmiňovaná schopnost střílet PTŘS z poza horizontu, což teda SPIKE teoreticky umí už teď), ale zavádět kvůli tomu nové vozidlo? Ještě bych tomu rozuměl v případě že by to bylo vozidlo univerzální - v podstatě PVO krátkého dosahu s možností místo AA raket střílet i PTŘS.
    Dělostřelecká podpora - viz. výše - určitě nutná modernizace na samohybný prostředek a zavedení schopnosti si tyto děla i navádět. Vzhledem k fungování v sestavě mech. praporu minomety úplně stačí. Na stupeň brigády, nebo vyšším možnost nějaké silnějšího prostředku. A na stupni armády pak 13. dělostřelecký pluk s modernější výzbrojí, schopnosti působení proti nepř. dělostřelectvu a klidně i raketomety.
    Průzkum - průzkum na úrovni mech. praporu není jenom o tom hledat a identifikovat nepřítele, ale patří do něj i spoustu dalších věcí (průzkum terénu, ženijní průzkum atd.), tam se nové vozidla nakupovat budou. Drony viz níže.
    "Letectvo" - drony určitě ano, ale tady se hodně naráží na schopnost výcviku, plánování a použití. Ne nadarmo to je v rámci NATO jasně rozděleno. Tuším do 25kg a 500m výšky je to pozemáků, nad je to letectva. Má to opět dost dobrých důvodů, protože tam už vstupuje do hry řízení letového prostoru atd. a to jsou schopnosti, které prostě ani prapor ani brigáda nikdy mít nebudou.
    PVO - tady autor opět uhodil "hřebíček na hlavičku". PVO je u AČR dlouhodobě podceňovaná oblast a to nejenom na úrovni PVOS a bránění vzdušného prostoru, ale i na taktické úrovně. Mech. praporům by jedna PVO rota vyzbrojena samohybnými prostředku se schopností boje proti dronům a pomalu letícím prostředkům určitě prospěla. Případně i C-RAM. Ideálně s univerzálnějším použitím v podobě možnosti střílet třeba i PTŘS, ale provádět průzkum, respektive C4ISTAR.
    Spojené - je další velká bolest AČR spojené se systémem velení a řízení. Tady se bojím, že to bez družic půjde dost těžko.... A taky je to klasický příklad toho, kde jsou pásy úplně zbytečný....
    Ženisti - Opět spousta schopností je zbytečné integrovat přímo do praporů, nebo do brigád. V kolika příkladech bojového působení se bude dělat násilný přechod přes řeku aby se kvůli tomu musela do brigády integrovat k tomu určená rota? Nebo IED? Od toho máme 15. ženijní pluk.
    Logistika - viz kola x pásy. Troufám si tvrdit na základě zkušeností že "problém poslední míle" v Evropě v podstatě není problém.

    Celkově jsou v článku některé zajímavé myšlenky, ale je potřeba si to přebrat i "druhé strany" - pokud by se skutečně poskládal třeba prapor podle návrhu, tak by jsme se dostali z cca 600 lidí, co má teď na třeba dvojnásobek s tím, že by měl sice spousty schopností v oblasti bojové podpory, které si teď musí "půjčovat", ale její reálná bojová síla by vzrostla jen velmi málo. A spousta těch nově integrovaných schopností by v různých druzích boje a při různých úkolech zůstala nepoužita. Pokud by to kvůli finančním (a taky personálním!) prostředkům vedlo k snížení počtu praporů, tak by to naopak vedlo v rámci armády dokonce ke snížení bojové hodnoty....

    • rtep
      19:20 01.01.2020

      váš nástin je hezký no dovolím si odporovat v jedné věci
      nejlepší protitanková zbraň je tank sám, myslím že vytvořit přímo kombinovanou rotu 3x četa na BVP +1x tanková četa je lepší než držet zvlášť tankový prapor, navíc minometná sekce s 2 - 3 minomety přímo u roty nebo samostatná rota u minometů u praporu - no jsou zde své pro i proti
      návrh na instalaci PL čety s 4 - 5 vozidly s hybridním komplexem ( např něco na způsob Pancir 1/2 ) by mněl být součástí praporu
      co se vašeho návrhu dělostřelectva a ženijních a ostatních prvků týče, za mně by brigáda mněla být samostatnější tj mít ženijní rotu a ty ba mněla mít i možnost postavit si pontony s logistikou jakou máme to nevidím na rychlý postup či ustup pokud se bude čekat až dorazí ženijní pluk
      a za další myslím že držet samostatný děl pluk je hloupost lepší by bylo z něj vytvořit samostatné děl oddíly a vložit do brigády jako její integrální část viz muj příspěvek níže
      brigáda by měla být tvořena 4 prapory , leteckým oddílem s 12-16víceučelovými vrtulníky s 6-12 středními UAV ( např 248 vigilant) dále dělostřeleckým oddílem (min 12-18 houfnic ) raketovým oddílem ( cca 8 - 12 raketometů např himars, nebo vilha ) a pl oddílem ( 18 vozidel např Samp T s aster 15/30 ) prostě něco jako je návrh plukovníka Macgregor a jeho tzv. průzkumných bojových týmů RSG (Recon Strike Group) jen myslím že je jeho silně scestný názor na použití BVP vybavených kanonem 120 mm zde bych spíše viděl použití přímo tanků ( chápu proč jeho návrh obsahuje BVP s kanony 120 mm - použití tanků abrams s jejich váhou a žíznivostí ničí jeho koncept ) za mně by zde mnělo být možná uvažováno třeba s náhradou T 72 za korejský K2 jenž je oproti současným MBT podstatně lehčí ( 55 tun ) oproti nabízeným leopard 2 a jiné ( 68 tun a více )použití navrhovaného BVP s 120 mm kanonem je hloupost a vytváří encefacilické tříoké dítě které je nefunkční a nemělo by dovoleno žít a ani vzniknout, žádný podvozek BVP se nedá snížit tak aby vzniklé vozidlo nebylo vyžší než tank, navíc vzniklé vozidlo bude mít silný kanon ale jeho ochrana - panciř - nebude dost silná na to aby přežilo zásah z čehokoli silnějšího než je 20 -30 mm kanon tj rozzuřený komár pojde skrz naskrz a kde byla osádka...
      použití takového vozidla by bylo lhaním si do kapsy a vyhozením prostředků a osádky, ano taky nemohou být všude ale takovéto vozidlo by bojový význam mnělo silně omezen střelba proti jiným BVP jako jejich podpora ? k čemu toto zvládne normalní BVP, možná by se častečně dalo použít k ničení pol opevnění či opevnění ale na co drahé vozidlo jen k defenzivní palbě to vše zvládne tankový kanon tanku a navíc oproti BEV s kanonem má šanci se zapojit do boje v rámci protitankového boje a má cca 3 -10 x vetší šanci takový boj přežít
      BEV s 120 mm kanonem na jakoli upraveném ( sníženém ) podvozku z duvodu lepšího maskovaní muže z léčky vystřelit na tak a má v tomto případě šanci na krátkou existenci ale jinak je to snadný cíl - je to defacto vajíčko vyzbrojené bucharem ( neříkám že vajíčko s bucharem nemůže dát v určitém bodě smrtící ránu - ale většinou po první ráně je z takového vajíčka omeleta, drahá omeleta když se sečte cena vajíčka a osádky )

      • Migi
        10:03 02.01.2020

        Zkusím reagovat i když se ve Vašem komentáři moc neorientuji (ale když jsem si přečetl znovu ten svůj, tak tam jsou taky věci, který jsem mohl napsat líp...)

        Integrace schopností do nižších prvků (třeba tanky do mechanizovaných rot) je svým způsobem trend, to je pravda a bere se jako svým způsobem "moderní pojetí". Ale nic se nemá přehánět a je potřeba zvážit pro a proti a najít nějaký rovnovážný stav. Obecně platí, že čím bohatší a hlavně vyspělejší armáda, tím si může dovolit více schopností u nižších prvků. Předpokladem pro to je ale mnohem vyšší iniciativa, samostatnost a velitelské schopnosti u nižších velitelů, podstatně větší náklady na logistiku atd. aby se minimalizovali nevýhody s tím spojené. Což jsou shodou okolností oblasti s kterými AČR dlouhodobě docela bojuje (i když na tom nejsme nějak významně hůře než dejme tomu průměr NATO). Ono se o tom moc nepíše, protože to není tak jednoduše uchopitelné jako třeba stáří BVP, nebo procento nasaditelných Pandurů.
        Uvedu příklad proč je v našem prostředí integrace třeba tanků do praporů spíš na škodu: Dejme tomu, že bude 7. mb bojovat v nějakém konfliktu vysoké intenzity na území střední. Bude mít dejme tomu pásmo cca 10km široké (teď neřeším doktrinálně jaké pásmo má na starosti brigáda) a v tom bude mít nějaké malé městečko. Velitel brigády rozdělí sestavu následovně - jeden prapor pošle do městečka, jeden prapor bude bojovat v otevřeném prostoru mimo městečko a jeden prapor bude v záloze/znovu nabírat bojeschopnost/chránit kritické důležité body v týlu brigády. V případě že by tanky byli v sestavách praporů, tak prapor, který bojuje ve městě bude mít tanků nadbytek. Ano tanky se hodí i do města, ale spíše jako levná a rychlá náhrada dělostřelectva, než jako přímá bojová síla. Prapor v záloze bude mít tanky taky v podstatě na ocet a a prapor bojující na polích za městečkem, který by tanky nejvíc potřebovat, bude mít tanků jen 9. V případě že bude mít velitel brigády jeden tankový prapor, tak pošle dvě roty k posílení praporu, co bojuje v otevřeném prostoru, třeba jednu tankovou četu na podporu boje ve městě a dvě čety přiřadí záloze. Prostě může vytvořit ideální mix pro danou situaci na bojišti. To samozřejmě platí prakticky pro všechny zbraně (schopnosti) a stupně...

        Další trochu nepochopení způsobu organizovaní jednotek je vidět na "pokud se bude čekat až dorazí ženijní pluk". Nikdo na ženijní pluk čekat nebude. Prostředky na překonání vodních toků bude brigáda samozřejmě už mít. Ono totiž nikdo nečeká že bude někde nasazená organická brigáda, ale právě brigádní úkolové uskupení. Takže když v rámci třeba nějaké jednotné opera NATO se bude vědět, že BÚU na základě 7.mb bude operovat v prostoru kde je hodně toků a málo mostů, ještě před začátkem vlastního bojového nasazení se jí do sestavy přidá třeba pontonová rota o 15. žp. Ta bude přímo podřízená veliteli brigády po celou dobu operace. Ale je zbytečné a z pohledu armády i velmi kontraproduktivní, aby tomu tam bylo i v době míru a nebo pro operace, kdy překonávání vodních toků není potřeba.
        Letectvo u brigády, i v podobě "jen" vrtulníků, je prostě úplné sci-fi a už jsem psal proč. Navíc tenhle koncept nemá nikdo na světě. I v USA, tak v UK, kde u pozemního vojska a SF je letectvo jsou organizovány ve zvláštních složkách mimo organickou strukturu samotných jednotek. A na tento koncept je pro armádu velikosti AČR asi nemožný (i když výhody by to mělo, to zase jo).
        RSG je určitě zajímavá koncept, ale taky extrémně nákladný. Povšimněte si prosím, že teorie RSG nepočítá s přesouvání zbraní a schopností z vyšších prvků na nižší, ale o jejich "dublování" i na nižších stupních. Navíc stále by jsme naráželi na schopnosti AČR to celé "uřidit" na všech velitelských stupních. Američani jsou v tomto, bohužel, někde úplně jinde.
        Mimo diskusi o schopnostech - nějak nechápu moc tu "obsesi" váhou tanků. Ještě mi nikdo nebyl schopen nevysvětil proč je 65t už "hrozně moc" a 55t "ideální váha tanku" a třeba 40t na BVP s tankovým kanonem "už moc málo". Snad kromě nosnosti mostů, což je argument, který i tady na stránkách armádních novin byl už vyvrácen. IMHO by se spíš měli poměřovat parametry které hrají v boji a nasazení nějakou roli (ochrana, palebné schopnosti, pohyblivost, případně náročnost a náklady údržby), než v podstatě nic neříkající údaj o hmotnosti.

        • rtep
          17:25 02.01.2020

          omlouvám se někde mi to zlobí napíši slovo a při odeslání mi to sem tam vynechá písmeno.. oprava odeslaného už bohužel není možná

          k vaší polemice ohledně chybějících tanků, rotě velitel praporu z roty B jenž je v záloze předisponuje její tankovou četu k rotě A jenž provádí obchvat po levém ) pravém ) křídle

          protože řekněme na rovinu v případě konfliktu kde by naše BÚU bylo nasazeno ?
          za mně to vidím but na podporu polska směrem na pobaltské státy nebo střední část tj slovensko a madarsko a zde bude lepší když ženisté budou součástí BUU, ano v případě dlouhodobého plánování se žen pluk dá přisunout jako člověk jenž má na stavbě na starosti logistiku , silně pochybuji že bude čas plánovat a nebo v čase bude splněno. takže s plánováním má více než dost zkušeností a vždy se mi vyplatilo mít vlastní než spoléhat na befel ist befel, neříkám že brigáda musí mít pontonovou rotu ale vlastní výsuvný most pro překonání cca 20 m strže či říčky by mněla mít jako organickou část brigádního velení, popř v případě spojení těchto mostovek mít možnost překonat říčku do 80 - 100 m ( 5-6 vozidel )
          co se RSG týče nemyslím že musíme kopírovat do detailu ale můžeme z tohoto konceptu vyjít tj rota by mněla vlastní četu tanků a vlastní 2x minometné vozidlo tj prapor by mněl 12 -16 tanků ( but 4x 3 tanky nebo 4x4 tanky ) a 8 x minomet ( brigáda tedy 48 - 64 tanků + 12-16x tank v průzkumném praporu ( 2x 8 tanků v dvou průzkumných rotách ) tj podstatně více než má brigáda dnes a podstatně méně než je v rámci RSG uvažováno ( 161 vozidel s kanonem 120 mm )

          obcese s vahou tanků je zaklad logistiky, nevím zda to víte ale už v dobách blahé varšavské smlouvy se dimenzovaly mosty na váhu max 60 tun právě z důvodu logistické průjezdnosti tj tanky varšavské smlouvy ( ruska ) projeli všude i v západních státech přes jakýkoli most který nebyl vyhozen do povětří, v státech bývalého východního bloku přes nevyhozený most projel max M 113 nebo M2/M3 abrams, leopard skončily v řece … z toho plyne že hmotnost 55 tun je už na hraně a hmotnost 60 t je už aut a proč ...protože toto dědictví tu stále zůstalo a jeho odstranění bude ještě hodně dlouho trvat, zvláště když tento standart pro návrh nových mostů se mění u dálnic ( prvotní cíl čehokoli ) ale vedlejší komunikace jsou stále v původních hmotnostních kategoriích je jedno přísloví kůli ztracené podkově zchroml kůň, kuli zchromlému koni se zastavil vůz se zásobami a kuli chybějícím zásobám král prohrál válku, zde se zastaví kuli velké váze všechny tanky tj jejich ochrana jim bude …, pohyblivost a palebné schopnosti jakbysmet, když neprojdou kuli pár mostům které je zdrží v ramci zpevňování aby mohli projet

          to samé si myslím i o integrálních vrtulnících ( není z mé hlavy převzato z RSG ) je to dobrý nápad aby takovéto jednotky včetně UAV byly přímo integrální části jenž bude včleněna do brigády a bude s ní cvičit jako její integrální část, ne jako něco se sem tam ad hoc přičlení

          co se uřízení těchto částí týče nemyslím že by naši nižší dustojnící toto nezvládli, spíše mám dojem že ACR má hlavně u vyžších dustojníků silný nadstav
          poměr 1 generál na 1000 vojáků a důstojníků je celkem dost ústřel
          ano vojenských managerů je nedostatek a schopných zvlášť ale proč třeba rekrutaci má na starosti generál když to zvládne podplukovník jsem nikdy nepochopil

          ideální stav dustojníků vrs vojáků je cca 5 -7 % stav naší armády je ….

          doporučuji si přečíst od RA Henelaina knížku Hvězdná Pěchota ( s filmem má kniha společného kromně jmen hrdinů pramálo ) určité postřehy v této knize jsou přínosné i v dnešní době

          • Scotty
            21:15 02.01.2020

            rtep
            To s těmi mosty není zdaleka tak jednoduché jak to popisujete. Ano, je tu spousta mostů přes který se nedostane 60 tunový tank. Ovšem přes ně se často nedostane ani padesátitunový.
            Dám sem odkaz na tabulku teoretické zatížitelnosti našich mostů, ze které vyplývá že to s tím neprojetím západních tanků není zdaleka tak striktní. Doporučuji věnovat pozornost zejména výhradní a výjimečné zatížitelnosti.
            http://people.fsv.cvut.cz/~dra...
            Taky přidám můj oblíbený test toho jaké přetížení je schopen kvalitní most ustát.
            https://www.lidovky.cz/domov/z...
            Navíc Leopardy ze zemí bývalé WS pořídilo Maďarsko a Polsko, kdy minimálně u Maďarska nemůžeme mluvit o výrazně lepší dopravní infrastruktuře než je ta naše.

          • Migi
            22:07 02.01.2020

            v pohodě :)

            snad už jen opravdu bodově:

            převelení čety jinam do podřízenosti někoho jiného je docela problém a proto se to používá jen v případě opravdové nutnosti - stavět na tom metodiku nasazení kdy v podstatě na každou akci mi někdo odvelí tu jednu, tu dvě čety a pak v mezičase nějak horkotěžko bude zase přivelovat e prostě nesmysl... To samý kolik lidí je VR bez štábu schopen uvelet? Teď má kolem 120 a už to je velmi obtížné, při změně struktury dle návrhu by to bylo třeba 200, nebo 250... Rota by měla mít organicky jen ty schopnosti které využije +- ve všech doktrinálních úkolech.

            Nasazení jakékoliv brigády lze pouze po přípravě a plánování, takže na tvorbu BÚU bude čas vždy (už jenom sehnat a navést munici, proviant, PHM a další zabezpečení by trvalo bez nadsázky týdny). Výjimku tvoří různá NRI a jiné pohotovosti, ale ty nedrží brigády, ale už vytvořená BÚU.

            Aha, takže mosty - to už tu mnohem znalejší lidi, než já dříve vyvrátili. V mostech problémy u nás nejsou....

            Znovu opakuji - letectvo u brigády je naprosté sci-fi i kdyby to byl sebelepší nápad, nemají na to i armády které jsou jak prostředky, tak technikou, tak velením a řízením úplně jinde, než AČR.

            Stav nižších důstojníků je v AČR poměrně tristní, těch co by dobře zvládali alespoň současnou četu/rotu je poměrně málo. Nabalit ještě další schopnosti by situaci ještě v mnohem zhoršilo... A s počtem vyšších důstojníků to má pramálo společného (i když jejich počet při rozštěpení letectva i do poz. sil by samozřejmě ještě stoupnul).

  • flanker.jirka
    10:52 31.12.2019

    PVO bojových jednotek by mělo optimálně řešeno, tak že nebude muset vždy být závislé na cizím průzkumu, ale bude vybaveno i vlastním průzkumem (radar, optika, termo).
    A možná by si autor mohl začít malovat výbavu na vozidle, tak jak ji mají amíci na jejich BVP. Systém zahrnuje multifunkční radary, které kryjí celou horní hemisféru, mimo základní funkce pro průzkum vzdušného prostoru poskytují informaci i o vozidlech, osobách, zvládají funkci detekce RAM a mohou poskytovat informaci i pro řízení vlastního dělostřelectva. To vše i za přesunu.
    https://www.armyrecognition.co...
    Na vozidle jsou dále vidět i antény pro rušení dronů.
    Podobný systém existuje i na Strykeru
    https://www.overtdefense.com/2...

    V oblasti C-RAM aktuálně vede Izrael se systémem Iron dome, USA jej dokonce hodlá pořídit pro vlastní testování. https://www.defensenews.com/di...
    Střela miniature hit to kill vypadá dobře, ale extrémně krátký dosah ji předurčuje pouze k ochraně velmi malého prostoru. V případě použití raketometů se submunicí může dojít k siutaci kdy u chráněné oblasti bude již vymetena submunice. Zajímavější projekt je Cheetah, který má dosah něco málo přes 6 km. Střely plánují umístnit do kazet po 16 střelách nebo i do velkého "zásobníku" o rozměrech standardního ISO kontejneru ve kterém může být 60 střel.
    http://www.osel.cz/10479-novy-...

    Tzv. "kamikaze" drony jsou lehké rozkládací prostředky s rozměry podobnými PTŘS, možná nebude třeba speciálních vozidel jako nosičů, ale ponesou je přímo BVP.

    Možností jak vézt sebou a používat vlastní "letectvo" přímo u pozemních jednotek je dnes více, stačí založit modelářský kroužek a postavit cokoliv co unese alespoň ruční granát. A nebo třeba kontejner s prostředky jako je Harpy, na odkaze čínská kopie, kontejner na vozidle by mohl vézt jak bojové, tak průzkumné prostředky.
    https://www.israeldefense.co.i...

    • Lukas
      11:56 31.12.2019

      Te amerykańskie propozycje to improwizacja przemysłu.
      US Army "przypomniała sobie" że nie ma obrony przeciwlotniczej - w zasadzie to nigdy dobrej obrony przeciwlotniczej nie miała...
      Ten Bradley to reinkarnacja M6 Linebacker.... Tylko że drożej i bez sensu.
      Te radary na wieży to zbędny wydatek - efektywny zasięg ognia z 30mm i Stingerów jest na tyle mały że wystarczy dobra głowica FLIR....

      "Zdolności C-RAM" są tylko teoretyczne gdyż szybkostrzelność pojedynczej armaty jest zbyt mała - i amunicja ABM to za mało.

      • flanker.jirka
        21:15 31.12.2019

        Lukáš
        Radary na vozidle zabezpečují kompletní průzkum prostor a jsou schopny zjistit dřiny, dělostřeleckou munici, letadla, vozidla, osoby, případně i lodě. Jaký FLIR vám toto vše zabezpečí celokruhove s elevaci 90 stupňů? Bez radaru by byli slepí, radar umí i nano UAV.

        Pokud se podíváte na systém Poprad u vás, tak má pouze střely Grom ( vylepšená Igla) a hlavní zdroj průzkumu v podobě radaru Sola, nebo Bystra. A máte vše odděleně, Amíci to mají na jednom vozidle. Poprad je tuším na podvozku Zubr 4x4.

        • Lukas
          21:33 31.12.2019

          Radar generuje także emisje elektromagnetyczną co sprawia ż dekonspiruje wóz wyrzutnie... A to śmierć dla SPAAG/VSHORAD

          Dlatego też np. pakiety modernizacyjne znanych nam systemów jak ZSU-23-4 czy SA-8 w pierwszej kolejności zakładają pasywacje systemu poprzez min integracje głowic FlIR oraz rozbudowę systemu kierowania i dowodzenia tak by zewnętrzne źródła informacji były priorytetem.

          Nawet w PL produkuje się kamery FILR o dostatecznych parametrach by "identyfikować cel" na dystansie max efektywnego zasięgu działek 30-35mm i lekkich rakiet przeciwlotniczych jak Stinger...


          Jest jeszcze kwestia kosztu - tu podam przykład klasycznego SPAAG - koreańskiego BIHO który z pewnością lepiej poradzi sobie od tego 'nowego Linebackera".
          Hindusi zapłacą 2,66 mld USD za 104 wyrzutnie, 39 wozy dowodzenia i 97 wozów amunicyjnych - czyli najmniej 12 mln USD za wóz-wyrzutnie.
          I to przy bardzo dużym zamówieniu....

          Nawiasem mówiąc "ulepszoną Igłą to był Grom z 1995 roku - to co teraz jest to III (a Piorun to IV) generacja.... Różnice są kolosalne.

          • flanker.jirka
            23:45 31.12.2019

            Bez radaru se neobejdes, proto máte Solu a Bystru. Zkušenosti ze Sýrie, Ukrajiny a Libye ukazují, že malé UAV vidí radary lépe.
            (i kdyby si PVO systém neměl s radarem, tak snad všechny nové obrněné vozidla by měli všichni rádi vybaveny systémy APS které radary používají, tak že přijde nutnost koordinovat jejich činnost, aby se zbytečně neprozrazovali vyzařováním a na druhou stranu ti tu techniku nikdo nezničil s vypnutým APS)

            Poradí si Piorun s DIRCM?

          • Lukas
            10:40 01.01.2020

            Pro flanker.jirka
            Tak Poprad (tak jak SA-8P czy ZSU-23-4MB) otrzymuje wstępne informacje z radaru (po to są systemy dowodzenia obroną przeciwlotniczą i po to buduje się sieciocentryczność )

            Ignorujesz wątek taktyki przeciwlotników - Soła czy Bystra zajmuje inne miejsce w ugrupowaniu niż pojazdy -wyrzutnie...
            Nawet jeśli pilot śmigłowca / samolotu wykryje obecność radaru to nie wie skąd "wystrzeli rakieta" (A raczej nie zlokalizuje radaru bo wcześniej zostanie "złapany" przez którąś z wyrzutni )

            Przypominam - efektywny zasięg przeciwlotniczy 30x173 nie przekracza 3 km, 35x228 - ok 5 km
            FIM Stinger - 5 km
            PPZR Grom - 5,5 km (tak dwuzakresowa głowica poradzi sobie )
            O Piorunie nie mówię - nie jest na eksport (może za 8 lat będzie )

            A typowe ATGM mają zasięg 8, 10 i 12 km więc co z tego że SPAAG widzi cel skoro jest bezbronny?

            Gdyby zamontować rakiety o zasięgu 10 km - to system z radarem ma sens...
            Ale przy krótkim zasięgu 'efektorów" lepiej pasywnie obserwować przestrzeń i maskować wyrzutnie multispektralnym kamuflażem....
            Wówczas małe UAV (które mają małe i słabe kamery) nie mogą wykryć wozu-wyrzutni, a duże cele są po prostu pasywnie wykrywane z daleka...

            konkludując
            jeśli system ma mieć własny radar to powinien mieć rakiety o zasięgu co najmniej 8 km (czyli minimum RBS-70 Bolide choć nie jest to rakieta fire-and-forget!)

            Jeśli efektor (armata / rakiety) ma zasięg 5-6 km to własny radar nie ma sensu...

            Naprawdę to my już testowaliśmy - opracowano PZA LOARA
            https://www.youtube.com/watch?...
            Co z tego że był w stanie bez amunicji AHEAD zestrzeliwać rakiety 122mm (od BM-21) skoro kosztował tyle co 3 PT-91M (wariant dla Malezji) a mógł zwalczać cele tylko na dystansie do 5,5 km?
            ^To dlatego nie ma już w Europie klasycznych SPAAG

            Dodatkowo to nie przypadek, że w przemyśle myślą o rakiecie o większym zasięgu - dedykowanej do Poprada (nie MANPAD)

          • flanker.jirka
            11:26 01.01.2020

            Lukas
            Vaše úvaha je dobrá, ale to se týká pouze staršího pohledu na PVO určené proti klasickým bojovým letadlům a vrtulníkům. Amíci těmito systémy zvyší efektivitu působení proti malým UAV, je to v reakci na zkušenosti z bojů v Sýrii, Libyi, Jemenu, Iráku.
            Chybu vidím v tom, že Vám vadí vyšší dosah radaru, než je dosah střel. Dosah průzkumných čidel musí být vždy vyšší než je dosah samotných střel. Když budete mít cíl na příletu, tak aby jste zasáhl cíl v dálce maximálního dosahu střel budete muset znát jeho trajkteroii i před zásahem. (tak že se může stát, že s dosahem rakety 5,5 km budete zahajovat střelbu na cíl na dálce 10 km, což znamená, že musíte mít zajištěný efektivní průzkum alespoň na 15 - 20 km, tak aby jste získal čas na vyhodnocení a reakci)
            Pokud radar bude mimo pozici efektorů (většinou více vzadu) může nastat problém s pozdní detekcí nízkoletících cílů a cílů s velmi malou RCS.

            M-SHORAD na bázi Strykeru a Bradley je multifunkční systém. Podívejte se o čem je tento článek, zmiňují se zde i průzkumná vozidla s radarem na sledování pozemních cílů, to jest, vozidel, osob, explozí dělostřeleckých granátů. To vše vám dokáže toto vozidlo s radarem MHR udělat také, k tomu i informaci o RAM munici. A to vše v sestavě bojových vozidel.
            Na využítí kanonu se musíte v tomto případě dívat, jako na prostředek proti malým UAV, ne jako na klasický SPAAG. (takové, které hlavice Stingeru nebo Piorunu asi neuvidí)
            https://www.youtube.com/watch?...
            Poprad vám nezajistí ochranu před malými UAV přímo na bojišti. A o toto v případě Strykeru a Bradley jde. Protože, pokud bude MSHORAD přímo v sestavě bojových vozidel, tak dokáže pokrýt nejvíce hrozeb.

          • Lukas
            12:27 01.01.2020

            Pro flanker.jirka
            Myślę że przeceniasz doświadczenia z Bliskiego Wschodu.
            Zapominasz, że jest cała sfera electronic warfare, oraz że system PVO działać powinien w zintegrowanym systemie zobrazowania i dowodzenia (czyli że są jeszcze i inne źródła informacji )
            ^ tego na Bliskim Wschodzie w zasadzie nie ma.

            Powtarzam jeszcze raz mówimy o systemach o zasięgu 5-6 km. Tu emisja elektromagnetyczna to samobójstwo - bo zasięg wykrycia emisji elektromagnetycznej jest bardzo duży. Za to zasięg FLIR jest na tyle duży że wystarczy do "zabezpieczenia potrzeb" systemu o zasięgu 5-6 km.

            Gdybyśmy mówili o systemie z rakietami 10 km i więcej - to miałbyś racje... Ale amerykańska propozycja to improwizacja przemysłu zbudowana na szybko po to by "zarobić łatwe pieniądze"

            Pytanie - czy wiesz ile kosztuje ten amerykański wynlazek - skrzyżowanie M6 z MMVE?
            Obawiam się że cena baterii jest podobna do ceny baterii NASAMS.

            Wracając do ACR - dość szybką do realizacji opcją jest ew. negocjacje i saab w sprawie zmodyfikowanego K30 Biho - z rakietami RBS-70
            Nie jest to rozwiązanie idealne - ale dość szybkie i z gwarantowanym efektem.

            Tylko ACR musi być gotowa na wydatek 300-400 mln USD

          • Lukas
            12:40 01.01.2020

            P.S. Żebyś się nie zdziwił jak małe cele można zwalczać Gromem.
            http://www.samolotypolskie.pl/...
            http://www.samolotypolskie.pl/...
            ^To stare standardowe imitatory celów powietrznych do strzeleń MANPAD

            Nie ma co porównywać do Stingera - Amerykanie nie rozwijali Stingera gdyż uważali MANPADy za relikt zimnej wojny.
            I są co najmniej generacje "do tyłu" (Czego nawet nie kryją )

          • flanker.jirka
            16:17 01.01.2020

            Lukas
            To musíte vysvětlit američanům, že situaci přecenují, když na rychlo staví takto vybavený systém.
            Váš pohled na věc chápu, ale více se ztotožňuji s tím americkým návrhem, protože komplexněji řeší to co bývá na soudobém bojišti reálnou hrozbou. Jde o dražší řešení, ale na platformě vidíte vozidlo, které je schopné použití i jako klasické BMP, jako průzkumné (které jsou v tomto článku také zmiňována) dokáže vést průzkum RAM, pozemních cílů a konečně poskytne komplexní obranu před vzdušnými hrozbami.
            Emise elektromagnetického vyzařování na bojišti vždy nějaká bude, a´t už půjde o průzkum, datové komunikační sítě nebo systémy APS na vozidlech, vše má své výhody i nevýhody, podle mne převažují výhody.

          • Lukas
            16:59 01.01.2020

            Pro flanker.jirka
            Nikt nie jest nieomylny...
            problem jest taki że amerykanie przez ostatnie 25 lat zupełnie ignorowali temat systemów VSHORAD dla wojsk lądowych.
            i nagle "obudzili się ze snu" więc improwizuje

            M-SHORAD to oferta przemysłu na której przemysł ma zarobić.
            Jesteś w stanie uzasadnić sens wyboru XM-914 (30x113)?

            Za 44 systemy US Army zapłaci 262 mln USD

          • Tecka
            20:41 01.01.2020

            Pozwolę sobie zauważyć , ze radary vshorad ,typu sola-bystra , maja do dyspozycji systemy zakłócania i generowania parametrów pracy „fałszywego radaru w innej lokalizacji” , więc to nie jest tak, ze są bezradne .. do tego najnowsza wersja efektora , ma bardzo wysokie parametry . To jest skuteczny i groźny system

  • juhelak
    10:44 31.12.2019

    Neviděl bych to tak špatně. Příští léta se snad plánují i větší cvičení kde se spoluprace bude trénovat..To že samotný tendr nevyresi vse je jasne..ale nedivim se že ty dokupy budou postupné podle financí a rozpočtu..naplánovat všechny verze a vse ostatní v jednom tendru by bylo narocne vůbec na to zakázku dotáhnout do konce s transparentnim poctem nabídek a financní narocnosti..pokud by se udelal stomiliardový tendr..a po zmene ve vláde po volbách by škrtali..tak muze být tendr zastaven nebo i zrušen..Verim ze po koupi bvp se rozvazou na MO ruce k dalším tendrum na delostrelectvo a pvo se bude resit jakmile budou převzaty madr. Také jsme pořád členové NATO kdy věřím že vzušný prostor by byl pokryt ze strany spojenců dostatečně.
    Po dokoncení bpv to vidím na tendr na dělostřelectvo, samohybné minomety v rámci opce na pasech nebo kolech a k tomu c-ram.

    V tom průzkumu se nebrali v potaz iveca kterých teď má byt přes 60 což je docela velké číslo navíc paralelně s bvp už bude mít první schopnosti i prapor dronů, které jsou lepsi a ucelnejsi nez težká průzkumna technika.

  • flanker.jirka
    10:21 31.12.2019

    Mám tomu rozumět, tak že za 20 let členství v NATO jsme se dopracovali do tohoto stavu:
    "Dodnes nemáme plně funkční mechanizované kolové uskupení ani brigádní, ani praporní. Máme jen neúplná torza a pokud je doplníme chybějícími zbraněmi z jiných jednotek, dostaneme zvláštní „slepence“ na různých platformách."

    ... doufám, že bude dostatek lepidla, protože se AČR snaží slepit již třetí manévrový prvek v podobě výsadkového pluku, bez ktérého se prý vojáci neobejdou.

    Řekl bych, že noční můra logistiky je na světě.

    • Scotty
      10:55 31.12.2019
      Oblíbený příspěvek

      /Máme jen neúplná torza a pokud je doplníme chybějícími zbraněmi z jiných jednotek, dostaneme zvláštní „slepence“ na různých platformách./
      Tak to je zrovna věta se kterou mám největší problém. Ukažte mi jednu armádu která má logistiku, dělostřelectvo, ženisty, PVO a (K)BVP na jedné podvozkové platformě. Tohle kompletně nemá ani americká armáda která si nedostatek financí rozhodně stěžovat nemůže. Přitom v AČR to zase tak hrozné není. Je tu jasné snaha o unifikaci podpůrných jednotek na podvozkové platformě Tatra. Autorovi šlo o to že pásová brigáda má být kompletně na pásech, to je ovšem jen vlhký sen.

      Autor neodpovídá na zásadní otázky. Je opravdu nezbytné aby všechny stroje brigády byly na drahém pásovém podvozku (případně podvozku KBVP)? Pokud ano, je reálné to vzhledem k finančním možnostem AČR ufinancovat? Kolik by přezbrojení 7.MB v naznačeném pojení alespoň přibližně stálo? Nemusel by se koupit co nejlevnější podvozek a tím pádem by muselo dojít ke snížení bojové hodnoty samotných BVP (zejména tedy v ochraně posádky)?

      • flanker.jirka
        12:11 31.12.2019

        Pojem slepenec jsem pochopil jako pojem ukazující na to, že vše je slepeno z více útvarů, to že je to na jiných platformách už vyplývá z toho, že se každý takový útvar soustředí na "svou věc" a nikdo to nedokázal koordinovat při případných požadavcích na novou techniku. (na druhou stranu, přitom jaké potíže jsou spojovány s platformou pandur, možná je s nadsázkou dobře, že na tom bude méně věcí)
        Asi nikdy nebude vše na pásech, od toho jsou terenní nákladní automobily, aby dokázaly potřebný materiál přiblížit. Pokud válčištěm bude Evropa, tak síť cest, které dokáží projet kolová terenní vozidla je dostatečná, přičtěme k tomu to, že se více válčí u městských aglomerací, které obráncům poskytují lepší ochranu než otevřený terén.

        Ano, otázka na ekonomickou náročnost mobility je na místě. A bude to nejen o pořizovací ceně, ale i o ekonomice provozu. Spoustu toho zastane T 815 7 s obrněnou kabinou, která předpokládám, bude ekonomičtější než například Titus nebo Pandur.

        Zajímalo by mně, zda se v rámci aliance pohnuly projekty v rámci kontejnerizace?

      • flanker.jirka
        12:13 31.12.2019

        Ještě by někoho mohlo napadnout pořídit pásovou platformu, jakou mají slovenští hasiči
        https://www.youtube.com/watch?...

        • Scotty
          12:39 31.12.2019

          To by ovšem nebyla dodržena unifikace brigády na jedné podvozkové platformě. Levných pásových podvozků ji i na západě dost. Ovšem buď jsou na nich postaveny mizerné BVP, nebo to ani neumožňují.

      • flanker.jirka
        12:18 31.12.2019

        Možná budeme rádi, že se někdy podaří nahradit vozidla UAZ, AČR by si s fleku mohla založit veteran klub.
        https://www.e15.cz/domaci/obra...

        • Scotty
          12:35 31.12.2019

          Zadávací dokumentace na automobil 4x4 obsahovala ke konci už tolik upřesnění a změn zadávací dokumentace že zrušení byla asi ta nejlepší možnost. V opačném případě by byl tendr snadno napadnutelný neúspěšnými uchazeči. Znamená to ovšem tak půl roku zpoždění.

          • flanker.jirka
            23:37 31.12.2019

            Přesně podle hesla, jsme armáda, víme co chceme :-D

          • Scotty
            09:21 01.01.2020

            vojáci v zásadě věděli co chtějí. Tady byl problém hlavně na MO, plus si dodavatelé některé změny vymohli. Například armáda požadovala barvu od konkrétní společnosti což bylo napadeno jako neoprávněný požadavek. Celá zadávací dokumentace a její vysvětlení je veřejně přístupná.

  • palo satko
    08:27 31.12.2019

    V zasade si treba položit otazku, kde bude prebiehat buduci boj o štatnu suverenitu či už Česka, alebo Slovenska. Druha vec je či budeme branit uzemie, alebo bojovat na frontovej linii. To čo je v članku navrhovane nesplna ani jedno. Je to ta tretia varianta. Velmi racionalne vystavany expedičny zbor. Je to vojsko, ktore ma vybojovat česku suverenitu niekde mimo hranic Česka ako sučast väčšieho vojska. Ono to nemusi byt zly napad, ked sme presvedčeni, že naisto zvitazime.
    Len chcem pripomenut, že aj Britom sa pred rokom 1939 ako dobry nápad videlo vybudovat strategicke letectvo a mat expedičny zbor. Nakoniec ich zachranili stihačky.
    Ja by som budoval PVO štatu, zvyšil počet tankov, kupil BVP s kanonmi 30+ mm, zaviedol brannu povinnost a hlavne branil sa doma.

    • jj284b
      08:56 31.12.2019

      branna povinnost je nezmysel.. hlavne s ohladom na stale zlozitejsie systemy.. na to potrebujes kvalitne vycvicenych vojakov a nie brancov ktori boli donuteni zabijat cas na "vojne".. jedine co ma zmysel je dobrovolna profesionalna armada a k tomu ako doplnok "narodna garda" presne ako to maju v USA. a co sa tyka tankov, tak pre obranu statu pri nasom terene, je nezmysel investovat do tazkych tankov.. vozidla palebnej podpory s vahou okolo 30-35ton uplne postacuju. Pancier sice zvysuje moralku, no v boji je ovela dolezitejsia je kvalita velenia.. lebo pri zlom veleni ti nepomoze ani ten najlepsi tank na svete ak napochodujes superovi rovno pod hlavne.. kym s dobrym velenim, supera napadnes v smere kde to necaka a v takom pripade je pancier len pasivna vaha ktoru so sebou vezies a dolezitejsia je palebna sila.

      a co sa tyka "branenia sa doma" tak je to dost naivna predstava.. sme clenom NATO a ako taky mame urcite zavazky.. ak nebudeme branit ostatnych clenov, nebudu branit ani oni nas... a na to aby sme sa ubranili sami, sme priliz maly stat...

      • palo satko
        09:48 31.12.2019

        Najnovšie skusenosti ukazuju, že dobre motivovany chlap s osobnou zbranou je schopny porazit aj supervelmoc. trva mu to sice troch dlhšie, ale ako to povedali Talibanci Američanom? : "Vy mate hodinky, ale my mame čas!"
        Berme to tak, že obrana vlastneho domu rodiny a krajiny je doby motiv pre normalneho chlapa. Treba ho naučit zakladom a dat mu osobnu vojensku zbran. Žijem na Slovensku. Slovaci su taky maly stredoeurosky narod a tak by aj mali riešit svoju obranu- Česi su na tom podobne. Cca 28 kilometrov od mojho domu žije maly, bohaty stredoeuropsky narod, ktory v referende potvrdil že branna povinost nie nezmysel ale dobra povinnost. A ten narod ma hranicu s dalšim malym stredoeuropskym ešte bohatším narodom, ktory tiež nepovažuje brannu povinnost za nezmysel.

        • CerVus
          10:05 31.12.2019

          Nemůžeš poměřovat relativně vzdělané Evropany, kteří jsou zvyklí na určitou životní úroveň a pastevce ze Středního východu, kteří znají z poslechu jen pár pasáží z koránu. Tady by to tak nefungovalo. Branná povinnost na školách nějaký smysl má, ale povinná vojenská služba je hloupost. Armáda za ten rok nikoho nic krom naprostých základů nenaučí a to co by ho za ten promrhaný rok naučila se v případě potřeb dá vměstnat do nějakých 3 týdnů. Navíc na to nejsou ani peníze ani prostory a ani volná populace.

          • palo satko
            10:32 31.12.2019

            CerVus, to naozaj si mysliš, e Švajčiar, ktory zaraba nasobne od Čecha a Slovaka sa nechce a nevedia ho ničomu naučit? Tam v Alpach to asi asi nebude armadny klon CSLA s robotnickym dôstojnickym zborom a tupymi politrukmi.
            Svet je iny a je plny šikovnych ludi s kvalitnym vzdelanim a skusenostami. Tak ako ta naučia kvalitne montovat nemecku Škodovku, tak ta naučia aj kvalitne bojovat s osobnou zbranou.

          • CerVus
            11:47 31.12.2019

            Švýcarsko se nedokáže a ani nikdy nedokázalo ubránit. Jejich obranou jsou poloha, informace a bankovnictví.
            Tady hlavně narážíme na dva úplně rozdílné světy. V Evropě má útočící stát co ničit a má způsoby jak srazit daný národ na kolena, ale to v zemích třetího světa nefunguje, takže nechápu jak můžeš naroubovat Afgánské myšlení na Švýcara.
            Člověk s puškou může nadělat spoustu problémů, to je pravda. Jenže když proti němu stojí pravidelná armáda, která má přístup k evidenci kdo všechno ty pušky má, kde bydlí on, kde je jeho rodina,..... Druhá světová a to co prováděli Rusové po ní v Baltských státech a vlastně co sedělo i u nás je toho jasným důkazem. Lidi se podvolí.
            Nejlepší obrana, je poražení protivníka na jeho území pravidelnou armádou, která má pokročilé vybavení a je ho schopna používat. Ne nějaká domobrana nebo banda strejdů, kteří prošli před 20 lety výcvikem a mají doma na půdě pušku.

        • PavolR
          10:17 31.12.2019

          Talibanci rozhodne nie sú príkladom normálnych chlapov brániacich svoj dom a rodinu. Sú príkladom tých, ktorí si normálneho chlapa buď podrobia, alebo keď nebude ochotný plniť ich podmienky, verejne ho popravia, aby - spravidla úspešne - zlomili odpor ostatných. A tí potom práve zo strachu o svoj domov a rodiny zbraň nepoužijú, aj keby ju mali. V dnešnom svete je takmer nemožné nájsť také bojisko, kde by niekto bojoval o svoj domov a rodinu. Ani keby došlo k nejakému konfliktu u nás by sa nebojovalo za to, čiže postaviť obranu ne tejto naivnej myšlienke (ktorá v praxi od boja skôr odrádza) je jasným receptom na neúspech.

          • palo satko
            10:27 31.12.2019

            Pavol, A neskusil si priklad hladat na Ukrajine? Stačilo par chlapov, niekto povie lotrov , čo sa nedali. Nejaki ini chlapi si "vybrali dovolenku" aby im pomohli, aj niekto velky sa rozhodol nenechat ich prehrat, ... no a ako to skonči? Maloruskom?
            Na druhej strane, ked uprednostnuješ utierať si slzy na kraji cesty po ktorej ide kolona okupantov, tak naozaj je tvoj nazor, že obyvatelsvo ma byt bezmocne neporazitelny.

          • satai
            11:13 31.12.2019

            @palo

            Neblábol. Všichni vědí, že to všechno stojí a padá na ruských profících a žoldácích.

          • CerVus
            12:34 31.12.2019

            palo satko: Jakých pár chlapů? Vždyť drtivou většinu útoků měla na svědomí pravidelná armáda toho času na dovolence a separatisty tam přivezli až, když bylo hotovo. Navíc měli lepší zbraně a dělostřeleckou podporu než Ukrajinci.

  • rtep
    19:54 30.12.2019

    myslím že zde byl navržen zajímavý názor, sice bych řekl že jde spíše ve stylu RSB ale napad od jiného nemusí být špatný, za mně bych spíše to viděl neřadit do brigády samostatný tankový prapor , protože tanky bez pěchoty jsou mrtvola a pěchota bez tanků je to samé, myslím že použití BVP jako vozidlo pal podpory je tříoké dítě, něco co má nahradit něco a přitom to nemá na danou práci koule
    za mně by rota mněly mít maximum palebné sily, tj 3x četa po 4 BVP+1 x tanková četa ( 3 max 4 tanky ) a nakonec 1x četa palebné podpory tvořená dvěma nejlépe třemi samohybnými minomety
    a k nim i další týlový svazek obsahující logistiku, zásobování PHM, munice , kuchyň polní, družstvo oprav, družstvo spojovací a polní obvaziště k tomu malý průzkumný prvek 3x průzkumník/odstřelovač
    a samozřejmě velitelské družstvo, prapor by byl tvořen těmito čtyřmi rotami + štáb a velitelská rota jenž by zajištovala posílení logistiky, samostatnou průzkumnou četu s UAV s dosahem do cca 40 km, PL četu s min 4-5 vozidly ( něco na způsob pancir S1 zda na pasovém či kolovém podvozku ) a ženijní četu
    takovéto by mněli být 4 prapory v brigádě kde by mněl být připojen oddíl s PL baterií s 18 pal vozidly ( něco na způsob aster 15/30 + min 2x Madr ) dále oddíl s 12 - 18 houfnicemi a raketový oddíl s 12 vozidly např HIMARS nebo Vilha dále v rámci brigády průzkumný prapor, logistický prapor, a leteckou jednotku tvořenou 12-16 víceúčelovými vrtulníky, průzkumné UAV něco na způsob Vigilat 247 všechny tyto jednotky by mněly být integrální častí brigády, a co s daným množstvím a cenou myslím že dle propozic můžeme mít těžkou brigádu s tím že v 1 fazi se pořídí výbava pro dva prapory na plných stavech pro další dva prapory zabezpečení, minomety a tanky místo nových BVP se pro tyto dva prapory použije BVP 2 jako dočasné řešení, jednotky budou integrovány a bude to jen o výměně 2x48 BVP

  • Lukas
    19:51 30.12.2019

    Jak w Czechach wygląda kwestia zabezpieczenia eksploatacji (dostęp do części)
    w przypadku T-72?

    Być może taniej (i sensownie) jest
    Przebudować T-72 na nowe mosty szturmowe (AVLB) oraz wozy ewakuacji technicznej (ARV) i czołgi saperskie (AEV)

    Lekko licząc to najmniej 30 pojazdów w brygadzie

  • technik
    19:35 30.12.2019

    Pan Foldyna je jistě expert a dál si s článkem dost práce ale.....
    Kanon ráže 30 mm je na lehce pancéřované cíle natolik účinný že výše popsané je holý nesmysl. Zřejmě autor neviděl na vlastní oči účinnost těchto kanonu a vlastně poslední armádní nehoda s 2A42 jasně ukazuje na fatální následky střely po průniku pancíře.
    Rád bych také připomenul že sice ne zcela ale velmi podobne melo složení mechanizovaného praporu 4 BRN ale před 20 lety. Každý prapor měl 3 mechanizované roty, minometnou rotu, protitankovou rotu, protiletadlovou baterií a a součástí brigády byl také Jinecký dělostřelecký útvar. To vše bylo jako kompaktní celek. Takže už před 20 lety nic nového.
    Logistické pásové vozidlo by bylo fajn jako ostatní technika zmíněna v
    článku ale armáda na to nemá rozpočet a ani infrastrukturu u soudobých praporu.

    • Dovi
      00:32 31.12.2019

      Jen otázka: nepronikl projektil při té nehodě do vozidla zezadu? Nebyl by výsledek při zásahu zepředu jiny?

      • technik
        09:09 31.12.2019

        Ano pronikl, bohužel i kdyby se to stalo z přední polosféry je tam velký předpoklad průniku zkrze pancíř. Přední pancíř bvp odolá max 20mm. 30 mm už pancíř probíjí ale díky sklonění pancíře může dojít k odrazu, při penetraci je předpoklad zásahu prostoru motoru,tam by projektil ztratil veškerou svoji kinetickou energii a jeho fragmenty by zachytily přepážky, bavíme se ale o hypotéze že projektil zasáhne přímo motor, pokud ne tak ani příslušenství kolem motoru tak ani přepážky ten projektil nezastaví. Je nutno podotknout že se bavím o průbojné střele nikoliv tríštivotrhave. Takže když se podíváte na půdorys bvp a tam si zakreslite motorprevodovy prostor tak zjistíte že že 75% dojde k průniku střely do prostoru osádky a je pouze na náhodě co projektil dál udělá, možností je spousta, nic méně vzhledem k zaplnění vnitřního prostoru cca+- 50% lidskou tkání je velký předpoklad stejného výsledku jako při nehodě.
        Pokud to vztáhneme na vozidlo T815 jaký koliv průnik střely kabinou v prostoru osádky je strepinovy efekt od skel nebo trhajicich se plechu bez přímého kontaktu s lidským tělem natolik velký že dojde ke různým stupňům zranění osádky ale na vozidlo to vliv nemá. Otázkou je zda na lehce pancéřový cíl budu střílet jednotlivými, na to složí krátká dávka cca 10 střel a byla by moc velká náhoda kdyby bvp či Tatra odjela po svých. Na kanále YouTube je spousta videí, můžete se tam podívat na účinnost 30 mm vs autobus a podobně. Obecně v této rovnici platí že min paseky udělá třicítka když prolitne uazem než když prolitne třeba ivecem. Nejde o to co stojí v cestě ale o to čemu projektil předá část své energie jako například částečky rámu, pancíře, radiostanice a podobně.

        • Dovi
          12:55 31.12.2019

          Děkuju za odpověď. Nejsem odporník, jen jsem tipoval že zepředu bude odolnější.
          Jinak nechápu proč mi někdo za slušnej a upřímnej dotaz dá mínus, ale užijte si to :))

          • technik
            13:39 31.12.2019

            Dovi
            Palečky vůbec neřeš, ty nejsou stejné nic vypovídající. Hodně lidí je zblblych z různých filmů a podobně a vůbec nemají představu jak výkony je například náboj 9 mm, 7.62 a 5.56 ti prostřelí 1 cm tlustou desku z kvalitní oceli ( nikoliv pancíře) tak co pak asi umí penetrovat 30 mm :)) samozřejmě záleží také na sklonu, typu pancíře, typu penetratoru a dalších aspektech

    • jj284b
      08:59 31.12.2019

      30mm by stacilo ak by super pouzival BVP z 80-90tych rokov... no dnesne konstrukcie pouzivaju NERA panciere ktore su pre klasicke 30mm projektily obrovsky problem.. to je aj hlavny dovod preco sa prechadza na 40-50 ci dokonca 57mm automaticke kanony...

  • Jiří Vojáček
    19:29 30.12.2019

    Kvalitně napsáno, s většinou věcí souhlasím. Mám však tři zásadní poznámky:

    1) Chybí mi na začátku analýza PROTI ČEMU naši armádu stavíme. Pokud platí předpoklad, že stavíme část teritoriální a expediční, je třeba poznamenat, že obě potřebují BVP, ale obě úplně jiná.

    2) Nechápu autorův problém s tankovými podvozky T-72 a na nich nově postavenými ženijními typy. Jak jsem psal v ATM, pokud se budou T-72 vyřazovat, je jejich přestavba na ženijní, čili mostní či vyprošťovací typy úplně jasná volba. Sám bych si dokázal pro teritoriální složku armády představit těžké OT (princip izraelský Achzarit), vozidlo palebné podpory (princip ruské BVPT) či podvozek pro samohybné dělostřelectvo (princip polská ShKH Diana), obecně se ale podvozky T-72 MUSÍ využít.

    3) PROSÍM, v debatě o budoucnosti mechanizovaných jednotek nezmiňujme příliš nahlas vozidla palebné podpory na podvozku BVP a s kanóny ráže 105mm. Mohl by si to přečíst nějaký politik a myslet si, že by to byla supr náhrada za tanky. Nebyla.

    • jj284b
      09:04 31.12.2019

      s razou 105mm nie.. no s razou 120mm ci pripadne planovanou nemeckou 130mm to uz je o niecom inom... dnesne tanky totiz uz maju municiu schopnu prestrelit aj silny pancier, pripadne takyto tank po zasahu minimalne vyradit z boja.. takze pancier ako taky straca svoj primarny zmysel.. plus, v manevrovom boji sa nestava casto aby po sebe superi palili z predu.. no a bocny pancier nevydrzi absolutne ziaden zasah modernym strelivom...

      takze je rozhodne prinosnejsie mat vela lahsich strojov s vysokou palebnou silou, ako investovat obrovske peniaze do par tazkych tankov so silnym prednym pancierom.. hlavne ked dnesne technologie umoznuju vysporiadat sa s ostatnymi hrozbami (ATGM,RPG) na prijatelnej urovni (APS)

    • skelet
      13:50 31.12.2019

      využití velkého množství podvozků T-72 by mělo být takřka povinností, ale to by ovšem znamenalo použít fantazii a iniciativu. Takže z toho nebude nic.

  • Scotty
    18:28 30.12.2019

    Jako ideální představa pěkné ovšem obávám se že by jedna taková brigáda stála celý rozpočet MO na několik let dopředu.
    Ovšem v tomhle pohledu je velice zajímavá věž Lance 2.0 která je schopná nést buď 4xPTŘS nebo PLŘS případně pouzdra s drony. Čímž by se částečně vyřešila malá zásoba PTŘS tak (omezeně) VSHORAD a nasazení bezpilotního prostředku. Navíc se výzbroj dá přizpůsobit podle aktuální potřeby.

  • Rase
    18:04 30.12.2019

    Pokud jde o samotné počty nových pásáků v jednotlivých praporech, které hodlá AČR provozovat, tak na oficiálních stránkách MO se zmiňuje, že mechanizovaný prapor bude vyzbrojen 56 vozidly v 7 modifikacích:

    http://www.acr.army.cz/technik...

    Ještě si říkám, že pokud by vyšel koncept, který navrhuje pan Foldyna (autor článku), tak by bylo nutno nějak vyřešit co s aktuálně kupovanými Titusy. Myslel jsem že jsou určené pro 7. brigádu a pro 4. brigádu jsou na Pandurech - pokud se pletu, tak mě opravte.

    • Scotty
      18:37 30.12.2019

      Minimálně některá vozidla Titus ve variantě místo koordinace palebné podpory půjdou k 4.BRN. Na Panduru tahle modifikace neexistuje a nejspíš není ani plánovaná.

  • PavolR
    17:34 30.12.2019

    Ešte poznámka - ľahké raketomety, o aké autor prejavil záujem, na trhu sú, ponúka ich Rheinmetal: https://thedefensepost.com/201... (úplne na konci článku)

    • Lukas
      18:07 30.12.2019

      Raczej polski WB Electronic - Warmate TL

  • PavolR
    16:56 30.12.2019

    Nech mi autor prepáči, ale na úvodnom obrázku je vozidlo palebnej podpory so 105mm kanónom. Veža XC-8 so 120mm kanónom vyzerá takto: https://www.armyrecognition.co...
    No aby som len nepindal, vďaka za úsilie, vynaložené na jeho napísanie, iste to nebola žiadna sranda.

  • Rase
    16:26 30.12.2019

    Když koukám na ty obrázky speciálních verzí, hned jsem si vzpomněl na vozidlo G5 od německé společnosti FFG (viz obrázek níže). Sice vypadá dost bezpohlavně, ale jde o takového nástupce M113 a nedávno je pořídili Norové (a to provozují i CV90). Existuje i verze s bojovou věží - byť není pěkné, ale účel asi dokáže splnit.

    https://www.ffg-flensburg.de/f...

    • Rase
      16:32 30.12.2019

      ps. koukám že G5 už zmiňuje Charfi níže, tak pardon za dublování.

    • Charfi
      17:10 30.12.2019

      Já myslím, že sériový vozidlo by mohlo vypadat líp :) Škoda, že v některých případech došla unifikace tak daleko, že to vlastně komplikuje rozvoj a akceschopnost armády. Tohle řešení by bylo komplexní a možná v konečným součtu i levnější.

    • PavolR
      18:37 30.12.2019

      Mňa napadlo skôr toto: https://en.wikipedia.org/wiki/... Je to ľahké, lacné a odskúšané ...

  • 2A42
    15:31 30.12.2019

    Potrebné je budovať funkčný systém. Pokiaľ počty-štruktúra a odbornosť veliteľstva a štábu na stupni prápor nebude mať plnohodnotné zastúpenie pre režim 24/7 v plánovaní a riadení, tak je jedno čo budú mať...bude to len na spotrebu....

  • Lukas
    15:16 30.12.2019

    Budowa dużej jednostki w oparciu o jedną ciężką gąsienicową platformę to utopia...

    Nie da się uniknąć dwóch platform
    - lekką "tanią" (może być kołowa albo w oparciu o przebudowane "stare pojazdy") - do pojazdów "II linii" - wozy ewakuacji medycznej, nośniki systemów dowodzenia, moździerze ew. SPAAG
    - ciężką (aplikacje bojowe)


    Już program brygad kołowych empirycznie udowadnia iż "jedna platforma" nie jest najbardziej optymalna...

    • Rase
      17:45 30.12.2019

      Ostatně i AČR bude mít v jediné pásové brigádě (7. mechanizovaná brigáda) vozidla Titus 6x6 - viz obrázek. Konkrétně půjde o vozidla koordinace palebné podpory, velitelsko-štábní a spojovatelská. Nevím teď z hlavy, zda všechna půjdou pro tuto brigádu, ale asi ano, když pro druhou budou ona vozidla na Pandurech. Proč to ale píšu - reálně by ona speciální vozidla mohla v pohodě být postavená na podvozku Tituse. Není to ideální řešení, ale mnohem levnější a vlastně i praktičtější. Stejně budou jezdit primárně na silnici a dál od bojové zóny.
      ps. Nosič kontejnerů bude maximálně na podvozku klasického náklaďáku T-815-7

      https://i.pinimg.com/originals...

      • Lukas
        18:24 30.12.2019

        wozy ewakuacji medycznej
        wozy - nośniki dla radarów i systemów przeciwlotniczych
        pojazd minowania narzutowego
        moździerze samobieżne

        To całkiem dużo pojazdów...

        U nast też nie będzie na przykład monteżu Raka na Borsuku tylko na tańszym LPG - bo taniej.

  • Charfi
    15:13 30.12.2019
    Oblíbený příspěvek

    S takovým množstvím různých specializovaných vozidel na pasovým podvozku mi příjde docela smysluplná norská cesta. CV90 + Leopard 2 + ACSV (vycházející z G5). U Norů to postupně bude nahrazovat stovky M113 v desítkách ruzných podpůrných verzí. Je to sice další podvozková platfotma, ale vysoce modulární (jako Boxer, nebo Lynx) a měla by být i výrazně levnější, než klasický BVP. A určitě radši než hybridy v podobě BVP se 120mm, radši tanky přímo v mech. praporech.

    • Rase
      16:39 30.12.2019

      G5 mám taky moc rád, je to docela zajímavý stroj, byť dost opomínaný. Pokud jde o Nory, tak ti budou svoje Leopardy vyřazovat (modernizovat nechtějí) a bude hodně zajímavé sledovat čím je nahradí.

      • Charfi
        17:32 30.12.2019

        Jj, už teď mají velký problém s provozuschopností těch 52 2A4NO. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby po nákupu 24 korejských K9, došlo i na tanky ze stejnýho zdroje...

        • Proxy
          23:12 30.12.2019

          Když jsme u těch Korejců, tak se mi porád líbí představa K2 a verze K21. Zdá se mi, že "plnohodnotných" BVP verzí je zbytečně hodně a značná část by mohla být lehčí pásové OT (ochrana 4. kategorie, ve věži 12 - 14 mm či granáty). BVP pak s kategorií 6 a ve věži 40 mm, klidně na úkor velikosti výsadku...

          • Rase
            09:32 31.12.2019

            Mno K21 už je docela zastaralý (docela bych ho i přirovnal k prvním CV90 švédské armády) a Korejci pracují na novém BVP. Rovněž jejich exportní AS21 Redback je mnohem zajímavější - víc místa pro osádku a standardnější výzbroj (30 mm + PTŘS).
            Osobně mám hodně rád čistě bojová vozidla jako britský Ajax nebo francouzský EBRC Jaguar. Různých trendů je dnes docela dost.

          • Proxy
            22:16 31.12.2019

            RE:Rase
            Proto jsem psal verze K21 - ať už AS21 nebo K31, prostě úprava. Bylo by fajn, kdyby APC s kapacitou plácnu 2+10 (plus spojovací, PVO, minomet) a IFV s kapacitou 3+4 mohlo být na stejné platformě, za předpokladu udržení tanků.

  • SofF
    14:35 30.12.2019

    hlavně by se měla ujasnit celá koncepce, zda se bude dělat klasické vojsko "postaru" s těžkými jednotkami nebo se přejde na více mobilní ale kvalitnější ? Třeba ten Lynx vypadá hodně vyspěle a do budoucna dobře vylepšitelně. Pak otázka tanků, zatím se dá s určitou modernizací vydržet s Téčkama ale dál to je otázka. Podle mého jsou nějaké obludy 50t+ do středoevropského terénu zbytečně těžké, ideálně se držet pod touto hranicí a spíš sázet na inteligentní "kyber" obranu než stroje oplácet tunami pancíře, v tom by se mohla prohlubovat spolupráce s Izraelci když už od nich máme mít ty radary.
    Z toho důvodu také vsadit na větší množství Gripenů E/F než na malé množství nabízených F-35A. Už jen z prostého důvodu že koupě těch "blesků" by stačila maximálně na dvě letky a jak je známo všechny letouny nejsou neustále plně bojeschopné. Proto raději 3-4 letky Gripenů které mají šanci víc toho ustřílet a byly by rozloženy na více základnách, takže by nehrozilo že po jednom-dvou dobrých zásazích by byla republika bez stíhacího letectva.

    • Rase
      16:31 30.12.2019

      Pokud jde o letadla, tak potřebuješ dost pilotů a personálu kolem (na ony čtyři letky). Teď máme jednu letku na Gripenech a druhou na L-159, přitom se pořád zmiňuje, že je málo lidí. Ono se není čemu divit, i piloti nejsou placení zrovna dobře a tak radši jdou k civilním aerolinkám, nebo jiným složkám (policie, LZS atd.). Osobně vidím 2 letky stíhaček jako maximum počtu i pro budoucnost (pokud nebude válka nebo tak něco), ať už pořídíme cokoliv.

      • otecko
        16:53 30.12.2019
        Oblíbený příspěvek

        V Pardubicích bylo pilotů dost, ale když nemají perspektivu se posadit do Gripenů či Alcy a stále dokola létají na L39, tak se není čemu divit. Kdo by chtěl studovat 5 let na vojenského pilota a pak zůstat u základní kolobežky? Takže ano, není personál ale když byl, tak se do kabiny neposadil. Problém je výše a jen tak nezmizí.
        Navíc, Bulharsku a Rumusku se učí studenti létat už během školy, v 19 -20 letech, u nás až po škole, v 25l. chápete? A to tam mají bídu větší než u nás.

    • Miroslav
      16:49 30.12.2019

      Ujasniť koncepciu dlhodobého rozvoja si môžeš len v prípade, ak zodpovedne zodpovieš na základnú otázku ktorá znie: Budujeme jednotky....

      1/ tak, že sa zameriavame len na niektoré vybrané spôsobilosti s tým, že sa plne spoliehame na spojencov. Riziko spočíva v tom, že ak v krízovej situácii spojenci neprídu tak si nielenže odkázaný sám na seba ale ani spôsobilosti ktoré máš nedokážeš plne rozvinúť

      2/ v celom spektre činností a spôsobilosti avšak s tým, že vieš všetko ale nič poriadne. Vševojsková armáda je drahá sranda ale udržiava určitú mieru autonómie a samostatnosti

    • otecko
      17:00 30.12.2019

      Pokud zústaneme u Gripenů, ty jsou na rozdíl od jiných schoné startovat/přistávat i z travnatých ploch, takže předejít těm dvěma přesným zásahům jde bez problémů. Je to jedna z jeho velkých předostí, spolu s relativně jednoduchou údržbou

      • Marťan
        18:42 30.12.2019

        Ten vzlet Gripena z travnaté plochy by byl určitě zajímavý. Zkusil jsem pohledat a našel jsem pouze N-156F (aka F-5) z roku 1961 https://www.youtube.com/watch?...

      • cejkis
        19:37 30.12.2019

        Vzhled z travnaté plochy u Gripenu? Fakt nevěřím.

        Zde jsem nahrál fotku z jedné knihy ohledně pásu, kde byla experimentem ověřena možnost pojíždění F16 po mokré trávě.

        https://ibb.co/mX3CFqP...

        • balm
          21:34 30.12.2019

          Kniha se jmenuje Bojová letadla F-16, autorem je Doug Richardson a vyšla v edici Naše Vojsko ISBN-80-206-0224-0

          P.S.: A nejvtipnější je ihned úvod, který popisuje nemoderně oblečeného muže s ruským fotoaparátem, který stroj na stojánku, fotografoval na vzdálenosti několika set yardů, ačkoliv přímo u letounu rozdávali detailní fotografie na požádání :-)

        • TC82
          14:47 04.01.2020

          Z civilnich letadel ma certifikaci na nezpevnene plochy treba PC-24. A pokud vim tak LKKL slouzilo jako zalozni letiste pro MiG-15 nebo MiG-17 a pokud vim tak tam i nekolikrat takovy sroj pristal. Takze ten Gripen mi nezni tak nerealne.

      • balm
        21:28 30.12.2019
        Oblíbený příspěvek

        Nemohou, ale jsou konstruované pro provoz v nepříznivých klimatických podmínkách s alternativními dráhami (např.: silnice a zamrzlá jezera). Zesílená podvozková konstrukce umožňuje v polních podmínkách pojezd, vlečení i servis z nezpevněných ploch.

        Švédsko konstruovalo své zbraně do velice nepříznivých podmínek s maximálním důrazem na operace z provizorních polních podmínek. Konstrukce Jas-37 Vigen umožňovala minimální přistávací rychlosti a zpětný tah motoru. Pro bezpečné ukrytí v síti nouzových hangárů a bunkru byl vybaven sklápěcím směrovým stabilizátorem. Z pozemní techniky lze vyzdvihnout Stridsvagn 103 ... tank, který se nehodil nikam jinam, než do Švédska. Důmyslně obranné řešení do hustých lesů.

        Rusko i Švédsko stále umí navrhnout efektivní a účelné stroje schopné působit v provizorních podmínkách po delší časový úsek.

        • Lukas
          09:59 31.12.2019

          Tak tylko warto pamiętać jaka była doktryna Szwecji.
          Na jaką wojnę szykowali się i szykują Szwedzi.

          Szwedzi mieli odpierać inwazje z morza... Vigen a potem Gripen miał walczyć nad morzem Bałtyckim z lotnictwem uderzeniowym. (czyli Su-7, Su-17, Su-24 i podobne )
          A wojska lądowe "odpierać" ataki sił które wylądowały na szwedzkim brzegu (A to nie byłby najlepiej uzbrojone dywizje pancerne - bo ZSRR nie miał takich zdolności)

          Koncepcja wojny miała ogromne znaczenie dla kształtu szwedzkiego uzbrojenia.

    • Matesaax
      21:13 30.12.2019

      Obávám se,že u F-35 by jsme se zmohli tak akorát na jednu letku jako máme ted,u Gripenů by s trochou snahy asi šlo mít dvě letky,ale 3-4 letky jsou dnes už naprostá utopie.Ono i ty dvě letky nadzvukových letadel by zvýšily naše možnosti strašně moc a nemuselo by jich být ani 24,ale klidně třeba 20 či 22.