Ruské schizma: Zahraniční politika vs. vojenský průmysl

Foto: Suchoj Su-34 provádí přesné bombardování pomocí neřízených bomb FAB-500. O přesné zasažení cíle se stará důmyslný letecký zaměřovací systém SVP-24. / Mil. ru; CC BY 4.0
Suchoj Su-34 provádí přesné bombardování pomocí neřízených bomb FAB-500. O přesné zasažení cíle se stará důmyslný letecký zaměřovací systém SVP-24. / Mil. ru; CC BY 4.0

Podle ruského Vojensko-průmyslového kurýru (VPK) existuje mezi ruskou zahraniční politikou a průmyslem velké schizma. Na jedné straně se Vladimír Putin snaží posílit mocenské postavení Ruska na světové scéně, na druhé straně ruská ekonomika a průmysl takové snahy nedokáží podporovat.

V neklidné době

Od anexe Krymu ruská zahraniční politika směřuje sebevědomě k posílení mocenského postavení Ruska na světové scéně. Jednou z oblastí posilování ruského vlivu je Sýrie a obecně Střední východ.

Autor článku Constantine Sivkov na VPK soudí, že zvyšování vojenské přítomnosti Ruska v Sýrii nenechá NATO bez povšimnutí. V návaznosti na ruské kroky mohou země NATO dodávat zbraně “umírněným” povstalcům nebo se odhodlat k pozemní invazi do Sýrie. Podle Sivkova možná turecký tankový prapor v Iráku funguje jako “průzkum” s cílem zjistit reakci Ruska.

“Rusko přijalo výzvu a rozhodlo se posílit vojenskou přítomnost v Sýrii tím, že začalo urychleně stavět další leteckou základnu na jihu Homsu, čímž zvýší bojovou sílu v Sýrii na sto letadel, možná více. Tyto síly budou mít významný dopad na průběh války,” píše Sivkov.

Podle Sivkova se proto Rusko může dostat do hlubšího ozbrojeného střetu s radikálními extrémistickými skupinami na Středním vychodě podporovanými USA, státy Perského zálivu a Tureckem. Taková situace údajně může přerůst v přímou konfrontaci s členskými státy NATO.

Je na podobnou situaci Rusko připravené?

“Poselství prezidenta naší země k Federálnímu shromáždění pozorně sledovali političtí a vojenští analytici, odborníci a významná část našich krajanů. Tolik pozornosti je pochopitelné: koneckonců závisí na tom jednání naší země ve velmi kritickém období. Jeho úspěch si vyžádá obětování blahobytu každého z nás. Nicméně, soudě podle poněkud kritických připomínek odborníků a rychle ukončené diskuze v médiích, ruské naděje se nepotvrdily v plné výši,” uvedl Sivkov. 

Ruské letectvo v Sýrii

Ruská zahraniční politika, jasně stanovená Vladimírem Putinem, nezávisle a aktivně bojuje za ochranu ruských zájmů ve všech klíčových oblastech světa, včetně “horkých” míst. Vladimír Putin varoval “partnery”, že v případě neuvážených akcí Rusko nebude reagovat jen v ekonomické sféře.

Rusko již “partnerům” předvedlo okřídlenou střelu X-101 vypálenou na cíle v Sýrii ze strategických bombardérů Tu-160 nebo střelu s plochou dráhou letu Kalibr vypouštěnou z ponorky ve Středozemním moři. Stejně tak lze k ruským varováním zařadit “nechtěný únik” nákresu jaderného torpéda Status-6.

Podle Sivkova použití podobných zbraní na rebely nemá příliš vojenský smysl. Šlo o jednoznačnou demonstrací síly a vzkaz Západu, že Rusko má dostatečné prostředky k “nehospodářským” odpovědím.

Avšak každá vojenská akce, a to i ruská operace v Sýrii, potřebuje ke svému úspěšnému fungování velké finanční, technické a lidské zdroje. Bez dostatečně robustní podpory průmyslu není sebevědomá zahraniční politika možná. Podle Sivkova je zdrojem obav například ruská letecká kampaň v Sýrii.

Ruská letecká technika je v Sýrii přetěžována, což na jedné straně ukazuje na velké nasazení pilotů a leteckého personálu, na druhé straně to vede k rychlému opotřebovávání letecké techniky a riziku technické poruchy.

Sivkov odhaduje, na základě veřejně dostupných zdrojů, že poslední dva měsíce každé ruské letadlo denně provedlo 1,8 - 2 vzlety. V posledních dekádách přitom letecké ofenzívy trvaly průměrně čtyři až pět dní, kdy každé letadlo provedlo denně 1,4 vzletu.

V minulosti, při podobně dlouhých leteckých kampaních, přitom každé letadlo obvykle provedlo denně 0,8 až 1,1 vzletu. “Naše letectvo proto pracuje s nadpozemskou intenzitou,” soudí Sivkov. Ruská letecká síla v Sýrii odpovídající velikostně pluku provádí operace s intenzitou odpovídající divizi.

Takové intenzivní nasazení leteckých sil ukazuje na nedostatečnou kapacitu ruského letectva.

Podle Sivkova může být problémem nedostatečná kapacita syrských letišť, ale ruské letectvo mělo údajně dostatek času na rozšíření kapacity letiště nedaleko města Lázikíja.

Ruské letectvo malou leteckou kapacitu řeší omezeným použitím dálkových bombardérů Tu-22M3. Právě tyto bombardéry jsou vybaveny střeleckým systémem SVP-24 schopným přesně zasahovat cíle “hloupými” bombami.

Přesných zbraní nemá Rusko dostatečné množství a všechna další taktická letadla se systémem SVP-24 jsou již v Sýrii. Podle všeho byly v posledních dvou měsících instalovány další SVP-24 do bojových letadel, což umožnilo zvýšit počet ruských letadel v Sýrii.

Dalším důvodem je jednoduše nedostatečný počet vycvičených pilotů. Sivkov upozorňuje, že to je důvod, proč nebyly do akce nasazeny letadla z ruské letadlové lodě Admiral Kuzněcov. Současná palubní letadla mají navíc velmi omezené možnosti při útocích na pozemní cíle.

Pozemní jednotky potřebují munici

Sivkov však zdůrazňuje, že letectvo nedokáže porazit povstalecké síly, k tomu jsou nutné pozemní síly. Hlavním nástrojem pozemních sil jsou pak dělostřelecké a raketové jednotky.

Například 7. října provedla syrská armáda ofenzivu do hloubky 50 až 70 km. Hluboký průlom umožnilo především masivní nasazení polního dělostřelectva a raketových jednotek. Spotřeba munice však byla enormní.

Palebný průměr raketometu Grad je dle článku 80 raket, které dokáže raketomet vyslat ve dvou salvách. Palebný průměr samohybné (nebo tažené) houfnice je 40 až 50 dělostřeleckých granátů, které dokáže poslat na cíl během 7 až 12 minut. V návaznosti na to, houfnice dokáže při 20 až 40 minut trvající dělostřelecké podpoře využít 1,5 až 2 palebné průměry, tj. asi 60 až 100 granátů.

Sivkov dává příklad z druhé světové války, kdy sovětské dělostřelectvo muselo na proražení 1 km široké nepřátelské obrany nasadit 100 až 120 děl, v kritických místech pak až 300 děl. To znamená, že v případě 10 km dlouhé fronty by mělo být nasazeno alespoň tisíc děl a 100 000 dělostřeleckých granátů.

Jurij Šabalin, další z autoru VPK, upozorňuje, že Rusko musí vyrábět minimálně 1 milion dělostřeleckých granátů ročně. V opačném případě při větším konfliktu ruské armádě rychle dojde munice. Sivkov však spekuluje, že při podobném tempu ruské dělostřelectvo při útoku na 10 km širokou frontu spotřebuje měsíční výrobní kapacitu dělostřeleckých granátů.

Ruský průmysl zaostává

Není to však jen o dělostřeleckých granátech, ale i o dostatečném počtu protitankových zbraní, munice pro tanky a pěchotu. Pro dlouhodobé vedení méně či více závažného konfliktu musí ruský průmysl generovat miliony kusů munice měsíčně. V Rusku podle expertů takové výrobní kapacity nyní nejsou.

Západní sankce navíc zpomalily výrobu ruských přesných zbraní, protože ruský průmysl je stále závislý na dodávkách špičkových technologií, především mikroelektroniky, ze zahraničí. Ale také výroba dostatečného počtu dělostřeleckých granátů vyžaduje obrovské množství nových digitálně řízených obráběcích strojů, které ruský průmysl nedokáže v dostatečné výši vyrábět.

Sivkov proto upozorňuje, že výroba řízených střel všeho druhu je o dva řády pomalejší, než ve Spojených státech.

“Je třeba si uvědomit, že bez rozsáhlé obnovy průmyslového potenciálu naší země na novou technologickou úroveň a znovuvytvoření celých průmyslových odvětví od úplných základů (high-tech elektronika - pozn. red.), je nemožné podporovat prezidentovy zahraniční politické požadavky,” píše ve svém článku Sivakov.

“K zásadním změnám by muselo dojít i v řídících složkách a lidech, taktéž v obchodních a subdodavatelských vztazích i ve smýšlení a přístupu obyčejných pracovníků, neboť bolestí, s níž se ruská společnost nevypořádala, jsou hospodářská kriminalita, dodržování zákonů i rozsáhlá korupce úředníků,” dodává Sivkov.

Ve spojení s problémy ve školství a vědě Sivkov soudí, že vektory domácí a zahraniční politiky jsou naprosto odlišné. “ V dějinách Ruska už taková situace nastala a neskončila příliš slavně,” uzavírá Sivkov.

Zdroj: VPK

Nahlásit chybu v článku


Související články

Rusko rozšiřuje testy bojových robotů

Podle ruských médií v letošním roce ruský vojenský průmysl a armáda rozšíří testování pozemních ...

Rusko ohrožuje narůstající islamismus v zemi

Rusko má s islámem dlouholeté zkušenosti a na jeho území žije několik milionů muslimů. Avšak v ...

Ruské letectvo získalo stíhačky MiG-29SMT a čeká na MiG-35

Ruské letectvo v roce 2014 objednalo druhou várku víceúčelových frontových stíhacích letadel ...

Rusko v Sýrii: Přesné bombardováni pomocí hloupých bomb

Rusové v Sýrii nasazují do bombardováni především modernizovaná letadla ze sovětské éry. I přes ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • semtam
    06:09 31.01.2016

    m164 Vám asi uniklo, že Krym byl autonomní republika Ukrajiny. Ne nějaká samovyhlášená republika jako Spišský hrádek... A ani nebyl od Ukrajiny mimo jako Severní Kypr. Ten ...Zobrazit celý příspěvek

    m164

    Vám asi uniklo, že Krym byl autonomní republika Ukrajiny. Ne nějaká samovyhlášená republika jako Spišský hrádek... A ani nebyl od Ukrajiny mimo jako Severní Kypr. Ten dokonce vznikl válečnou cestou. Což Krym nikoli. Nebudu počítat vítězství nad Turky.

    Nemusíte chodit daleko a ani si vymýšlet prapodivné příklady.

    Rusové dali Krymu svobodnou volbu. To by jim Ukrajina nedala ani náhodou. Jediné na co by čekali je válka na Krymu. To myslím snad víte...

    Tak znovu. Ruské angažmá mělo podporu od legitimních, demokraticky zvolených institucí na Ukrajině. Žádné další vyšší instituce tam nefungovali(v rámci UA). Následně bylo vyhlášeno referendum a spojení z RF. Pučisté získali na Ukrajině po volbách právoplatné mandáty.

    Trochu mě zaráží ona kritika spojení Krymu s Ruskem. Stalo se tak na přání obyvatel Krymu a Krym navíc byl součástí UA spíše náhodně.

    V čem mi rozum zůstává stát je následné bušení Grady do měst Donbasu. A nedávné přerušení proudu na Krym, plus odříznutí dodávek vody. Takový státní terorismus.

    P.S: Asi jsme už přetáhli tento OT, admin nebude moc nadšenej.Skrýt celý příspěvek

  • Maroš
    06:07 31.01.2016

    Kubiš vy ste len další troll ktorého by mali vylúčiť z diskusie. Len tu znehodnocujete diskusiu komentármi v ktorých sa neobťažujete dať ani len pádny argument len urážate a ...Zobrazit celý příspěvek

    Kubiš vy ste len další troll ktorého by mali vylúčiť z diskusie. Len tu znehodnocujete diskusiu komentármi v ktorých sa neobťažujete dať ani len pádny argument len urážate a navážate sa do Rusov. Ale ak vám to robí dobre budiš. citujem- Představa, že se jakákoliv menšina rozhodne soustředit na jednom místě České republiky a následně se s tímto územím rozhodne připojit např. k Polsku(za přítomnosti jeho vojáků) snad žádného vlastence nenechává v klidu. To ste snáť ani nemyslel vážne že? Keby Českú vládu zvrhli pučisti a následne by útočili na Poliakov vraždili ich a zakazovali hovoriť po Poľsky potom by som sa nedivil keby to chceli urobiť vy snád áno? chcel by ste žiť v štáte kde bola nelegálne opakujem NELEGáLNE zvrhnutá vláda v zápätí by vám po meste pobehoval pravý sektor šikanoval vás-zabíjal vašich blízkych a štát by vás nechránil? Naozaj by ste tak chcel žiť ked to tu obhajujete?? Ja chápem Putina prečo hovoril že tý vojaci nie sú jeho urobil to len kvôli tomu že chcel zachovať pomerne pokojnú situáciu a zabezpečiť Krym proti násilníkom a to všetko bez výstrelu a veľkou podporou Ukrajinských vojakov ktorý sa k Rusku hned pridali.. Potom priznal že tý vojaci sú jeho.Skrýt celý příspěvek

  • m164
    05:47 31.01.2016

    semtam: Áno, ako som uviedol, USA sa pohybuje na hrane, v tom sú experti. Podpora povstalcov je problematická. Napríklad ČR, USA a Nemecko podporujú Pešmergov v Iraku, no bolo ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam:

    Áno, ako som uviedol, USA sa pohybuje na hrane, v tom sú experti. Podpora povstalcov je problematická. Napríklad ČR, USA a Nemecko podporujú Pešmergov v Iraku, no bolo by asi smiešne si myslieť, že dodané zbrane a muníciu použijú iba v Iraku, kde sú zaslané v súlade s právom a nie v Sýrii, kde operujú ich kolegovia. Potom je tiež otázka, či toto vybavenie použijú hoci v Sýrii, ale iba proti IS, čo by bolo čiastočne v súlade s právom, alebo ho použijú v boji proti Assadovi, čo je už podpora strany v občianskej vojne a to je potom samostatná kapitola s vlastnou právnou úpravou.

    Zásahom do vnútorných záležitostí Ukrajiny bolo okupovanie a obliehanie vojenských základní, na čo nemali mandát od OSN. Ak Spišské mestá povstanú, odvolajú sa na historické právo a svoj osobitný štatút, ktorý požívali niekoľko storočí a na zasadnutí zvolení zástupcovia zavolajú na pomoc Poľskú armádu, Poľsko stále nebude mať mandát zasiahnuť. V týchto prípadoch môže udeliť mandát výlučne OSN. Vy ste ale skôr asi mysleli súhlas s pobytom cudzieho vojska, kde udeľuje súhlas suverénny štát, ktorým sa Krym stal de facto (nie de iure) až po získaní kontroly nad územím a po odchode Ukrajinských zložiek, čím došlo k predaniu (hoci nedobrovoľnému) výkonnej moci miestnym zložkám, čo nastalo po úspešnej Ruskej účasti. De iure by sa podľa medzinárodného práva stal až v prípade, ak by bol medzinárodne uznaný, k čomu (až na výnimky) nedošlo. V takomto stave je de iure suverénnym útvarom iba vo vzťahu k tým, ktorí ho uznali a vo vzťahu k medzinárodnému právu ide o útvar protiprávny a preto jeho úkony (napríklad pozvanie vojsk) sú v rozpore s týmto právom. Medzinárodné právo je komplikované.

    Obdobný príklad možno nájsť na Severnom Cypre. Z medzinárodného práva (ďalej len "MP") ide o neexistujúci útvar, ktorý je súčasťou Cypru, nad ktorým dočasne Cyprus nemôže vykonávať svoju zvrchovanú moc, a to napriek tomu, že S. Cyprus má vlastných zástupcov a jeho obyvatelia rešpektujú, prípadne priamo podporujú jeho existenciu. Pobyt Tureckých vojsk, ktoré sa nachádzajú na S. Cypre, sú podľa medzinárodného práva považované za okupačné vojská, i keď sú tam na základe vzájomnej dohody S. Cypru a Turecka. Ako ale bolo uvedené, (z pohľadu MP) právne neexistujúci útvar nemôže uzavrieť (z MP) právne záväzné dohody a preto je pobyt Tureckých vojsk (z MP) nelegálny. Druhá vec je, že nie je politická vôla tento stav riešiť.

    Ak by boli Rusi trpezlivejší, mohli dosiahnuť regulárne referendum politickou cestou, za zastúpenia pozorovateľov z oboch zainteresovaných strán a aspoň jednej nezaujatej. Rusi mali v tom čase značné množstvo politických nástrojov a ich spoločné vzťahy boli ešte pomerne dobré. O tom, čo by sa na Kryme dialo alebo nedialo nemá príliš význam polemizovať. Osobne si nemyslím, že by vypuklo akékoľvek násilie, no nie som veštec. Až na ojedinelé incidenty, kde sa stretli dve radikálne skupiny, k násiliu nedochádzalo ani na Ukrajine ako takej, zo začiatku sa dokonca pristupovalo mierne i k východnej Ukrajine. Tu ale už hovoríme o scenároch "keby bolo keby".Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    05:41 31.01.2016

    Kubiš To, že tu říkám, že ne každému se dle "platného mezinárodního Práva" dostává stejného metru je fakt. Pokud chcete něco vědět o OSN, tak si o ní něco zjistěte. Jinak je ...Zobrazit celý příspěvek

    Kubiš

    To, že tu říkám, že ne každému se dle "platného mezinárodního Práva" dostává stejného metru je fakt.

    Pokud chcete něco vědět o OSN, tak si o ní něco zjistěte. Jinak je to velmi dobrá instituce, až na bezpečnost. Tam má známé nedostatky. Pokud neznáte průběh Majdanu, tak bych byl v komentářích zdrženlivý.

    Argument s Německem není můj. To, že se referenda neúčastnili státy co s ním nesouhlasili není přece chyba v referendu...

    Jinak to zatajování prospělo k tomu, aby se nedramatizovala mezinárodní situace. Což mělo za následek bezpečnost v Evropě.
    Co zase já nechápu, je podpora nedemokratického puče ze strany EU a USA. Myslel jsem, že demokratické hodnoty jsou top. Jak vidno, mýlil jsem se.

    Polsko do toho netahejte. Každý takovýto případ je originální a házení do jednoho pytle všelijaké případy jen plodí fanatismus.Skrýt celý příspěvek

  • Kubiš
    05:14 31.01.2016

    semtam: Zřejmě hodláte zpochybnit vše co se Vám nehodí ( mezinárodní právo, OSN, UA parlament ). Parlament na Ukrajině možná byl ovlivněny, ale aspoň to byli Ukrajinci a ne Ruské ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam: Zřejmě hodláte zpochybnit vše co se Vám nehodí ( mezinárodní právo, OSN, UA parlament ). Parlament na Ukrajině možná byl ovlivněny, ale aspoň to byli Ukrajinci a ne Ruské neoznačené speciální armádní jednotky jako na Krymu(ostatně to, že Putin byl schopný, zcela nesmyslně, lhát celému světu ohledně původu těchto jednotek, mě jen utvrzuje v mém názoru na něj). Argument s Američany v Německu snad nepotřebuje komentář. Referendum ohledně připojení Krymu k RF je kapitola sama o sobě. Nejen kvůli výsledku, ale hlavně kvůli pozorovatelům a již zmíněnou přítomností "zelených mužíků".

    Nemyslím, že se Krym vrátí pod Ukrajinu(aspoň v nejbližší době) pokud si to jeho občané nebudou přát. Tím však nehodlám omlouvat způsob, jakým k tomu došlo.

    Představa, že se jakákoliv menšina rozhodne soustředit na jednom místě České republiky a následně se s tímto územím rozhodne připojit např. k Polsku(za přítomnosti jeho vojáků) snad žádného vlastence nenechává v klidu.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    04:16 31.01.2016

    m164 Na hlavu se stavět nemusím. Okupace znamená, že cizí vojska obsadí území bez souhlasu vlády daného území! ARK požádala RF o ochranu. Tudíž ruské angažmá má legalitu. Sice ...Zobrazit celý příspěvek

    m164

    Na hlavu se stavět nemusím. Okupace znamená, že cizí vojska obsadí území bez souhlasu vlády daného území! ARK požádala RF o ochranu. Tudíž ruské angažmá má legalitu. Sice neúplnou, protože v Kyjevě momentálně nikdo nevládnul. Až na Janukoviče, který ale neměl moc. Ten s tím určo souhlasil, když mu zachránili život.

    Tak mi tu nepište takové absurdity.

    RF nezasahovala do vnitřních záležitostí Ukrajiny! Jediný zásah byl, že ušetřila Janukoviče.

    Ano, zde je OSN absolutně nepružná kvůli politickým zájmům velmocí. Kdyby Rusko tupě čekalo, až dostane mandát od OSN, tak je válka na Krymu se vším všudy. Jen díky včasnému zásahu RF, byli ušetřeny životy jak Krymčanů, tak Ukrajinců. A popravdě, myslíte, že by OSN Rusku schválila zásah? Spíš by nechala Krym krvácet pro zájmy EU a USA.

    Znovu opakuji, jak se může stát dopustit agrese, když ho pozve legální zřízení státu? V našem případě ARK a potažmo Janukovič?

    Byl už někdo odsouzen za válčení na Ukrajině? Má to vadu v zákoně, že neslouží v pravidelné armádě. K to mu navíc nebojují proti nám. Jediné, za co mohou být souzeni jsou válečné zločiny. A o nich nevíme. Ukrajina není součást NATO. To spíš můžete odsoudit ty, co bojují s Kurdy. Sice není to pravidelná armáda, ale bojuje i proti členské země NATO. Docela trapas co?Skrýt celý příspěvek

  • m164
    03:54 31.01.2016

    semtam: Môžete sa stavať i na hlavu, ale pri okupácii nezávisí na tom, kto je momentálne pri moci, dôležité je iba to, či k okupácii došlo alebo nie. Rusi nemali mandát na ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam:

    Môžete sa stavať i na hlavu, ale pri okupácii nezávisí na tom, kto je momentálne pri moci, dôležité je iba to, či k okupácii došlo alebo nie.

    Rusi nemali mandát na zasahovanie do vnútroštátnych záležitostí svojimi vojakmi. Jednoznačne hrubo prekročili svoje poverenie. To im mohla udeliť iba Ukrajinská vláda (ktorá v tom čase fakticky neexistovala), pričom ani vláda nemôže udeliť mandát druhému štátu na účasť v občianskej vojne (preto sa Rusi v Sýrii oháňajú bojom proti IS i keď útočia prevažne na povstalcov (nie, že by aj medzi povstalcami neboli radikáli)) alebo môže mandát udeliť OSN. Tam sa potom tiež rozlišuje medzi peacekeeping a peacemaking a podľa toho je limitovaná ich právomoc.

    Ani v prípade, ak by sa skutočne 96% obyvateľov Krymu chcelo odtrhnúť a na Ukrajine by vypukla krvavá občianska vojna, bez adekvátneho mandátu OSN nie je možné vojensky zasiahnuť bez toho, aby ste sa dopustili vojnového zločinu agresie. Tu je práve tá nepružnosť OSN - ani v prípade, ak vypukne priamo pred Vami násilie a vraždenie (čo sa na Kryme ani nestalo), nesmiete zasiahnuť (príklad z Juhoslávie alebo Rwandy).

    Čo sa týka účasti iných občanov - napríklad Slovensko ich účasť považuje za trestný čin a ak sa nemýlim, rovnako ČR. Trochu rozdiel od "povolenia" účasti vlastných vojakov na "dovolenke" a presunu tisícov bojovníkov a vojenského vybavenia cez svoje územie.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    03:31 31.01.2016

    m164 Tak to Vás jenom šlechtí, že Turecka se nezastáváte. USA bombardující ISIS technicky vzato porušuje rezoluci bez souhlasu syrské vlády. Ale to budiž odpuštěno. Dále ...Zobrazit celý příspěvek

    m164

    Tak to Vás jenom šlechtí, že Turecka se nezastáváte.

    USA bombardující ISIS technicky vzato porušuje rezoluci bez souhlasu syrské vlády. Ale to budiž odpuštěno.

    Dále jejich podpora opozice, která je navíc podezřelá i z terorismu je válečný zločin jak bič. Ale je ticho po pěšině...Skrýt celý příspěvek

  • m164
    03:25 31.01.2016

    DJW_ Mýlite si legitimitu s legalitou. Janukovyč bol legálnym prezidentom aj po zvrhnutí vlády (práve na základe ústavy) a to nepopieram, spochybnená bola legitimita. Legalitu ...Zobrazit celý příspěvek

    DJW_

    Mýlite si legitimitu s legalitou. Janukovyč bol legálnym prezidentom aj po zvrhnutí vlády (práve na základe ústavy) a to nepopieram, spochybnená bola legitimita. Legalitu stratil až nasledujúcimi voľbami. Výsledok volieb bol všeobecne uznaný. Neviem, prečo stále proti tomu brojíte. Princíp, ktorý uvádzate, sa používal v monarchiách, kedy sa monarch odvolával moci na na základe právne platného dokumentu proti vôli občanov. Demokratické zásady (pokiaľ je štát viazaný deklaráciou ľudských a občianskych práv, resp. obdobným dokumentmi) majú vyššie postavenie ako Ústava a voľby sú jedným z nich. Ak nastanú vážne pochybnosti o legitimite reprezentantov moci, má sa pristúpiť k novým voľbám - na tento princíp sa napríklad dovolávalo medzinárodné spoločenstvo v Sýrii.

    Maroš:

    Trochu mi krivdíte. Nie som vo všetkom proti Rusku. Napríklad som Rusko chválil za jeho majstrovské vyjednanie zničenia chemických zbraní. Čo mi však vadí je zavádzanie a dezinformácie, ktoré sa v poslednom čase vo veľkom šíria z Ruska. Pohár trpezlivosti mi definitívne pretiekol v momente, keď RT a vládne agentúry začali nepretržite šíriť jasné klamstvá (napríklad neustále, opakované, absurdné falšovanie fotiek a video záznamov). Paradoxne pred niekoľkými rokmi som kritizoval USA a zastával sa Ruska, keď sa hneď skákalo k rozsudkom, že chemické zbrane boli určite použité Assadom, kým vyšetrovací tým ešte ani nestihol poriadne doraziť na dané miesto.

    Čo sa týka nepokojov - rozhodne sa mi nepáčilo, že sa stávali terčmi útokov nevinní, mrznúci policajti, pretože sám mám známych v uniforme a viem, že si len plnia povinnosti, s ktorými nemusia vždy osobne súhlasiť. Čo sa ale dialo bolo absolútne zlyhanie Janukovyča po politickej stránke a ako Majdan skončí bolo jasné už niekoľko mesiacov dopredu. Toto sa tiež preberá na právnických fakultách. Vo veľmi, veľmi skrátenej verzii - mal dve možnosti, a to sa buď dohodnúť, alebo ich rozohnať. Nečinnosť zvyšuje radikalizáciu vybraných malých skupín, ktoré postupne naberajú na sebavedomí pri útokoch a potom je vždy iba otázka, kedy príde prvá obeť. Spravidla sú prvými obeťami agresívni hulváti, v horšom prípade nešťastlivec, ktorý sa zamotá na nesprávne miesto. Ak je obeťou policajt, radikalizuje to policajtov, ktorí zas dávajú zámienku radikálom. Prvá "civilná" obeť, bez ohľadu na to, či sa jedná o hovädo alebo o malé dieťa, spustí davovú psychózu, stupňovanie podmienok a potom to už nie je možné nijak zastaviť. Janukovyč úplne diletantsky vkráčal do klasického scenáru a za svoj pád si preto môže iba sám. Naproti tomu Erdogan má očividne lepších radcov, pretože svoje protesty vyriešil včas - brutálne, nedemokraticky, definitívne odpísal vstup Turecka do EÚ, ale zabránil svojmu zvrhnutiu. Rovnako ako na Majdane sa i v Turecku začínali stupňovať podmienky z environmentálnych na politické. Postup je vždy rovnaký, ľudská psychika sa príliš nemení.

    semtam:

    Koalícia nenapáda Assadove vojská ani územie pod jeho kontrolou a tým sa vyhýbajú naplneniu tohto článku. Čo sa týka f) a g) - to sa neustále rieši - napríklad nedávno s konvojmi, ale aj notorický prechod teroristov cez jeho územie. Nečakajte, že sa budem Turecka zastávať, pretože sám mám pochybnosti o jeho aktivitách. Práve na základe tejto rezolúcie je Turecko obviňované z agresie. Tu je rozdiel medzi USA, ktoré balancuje na hrane a Tureckom, ktoré sa len oháňa tým, že mu nevieme dokázať jeho porušovanie.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    03:05 31.01.2016

    m164 Je právě velmi důležité, kdo je u moci!!! Jestli u moci nikdo není, tak ani nikdo nemůže oponovat či vydat souhlas!!! Pučisté jasně porušili ústavu a obsadili i parlament. ...Zobrazit celý příspěvek

    m164

    Je právě velmi důležité, kdo je u moci!!! Jestli u moci nikdo není, tak ani nikdo nemůže oponovat či vydat souhlas!!!
    Pučisté jasně porušili ústavu a obsadili i parlament. Jednali nelegálně a nedemokraticky. To i naši komouši v poválečných letech nebyli takhle oprsklý a počkali do voleb...

    Jediným legitimním prezidentem a vlastně i představitelem UA zůstal Janukovič, protože i parlament byl obsazen pučisty. Sice jeho moc v zemi kvůli pučistům zeslábla. Jeho záchrana RF a následná pozvánka ARK pro RF, která byla puče a nepokojů ušetřena. Po otřesných událostech v zemi jako je Oděssa apod., kdy policie i záchranné sbory jen přihlíželi vraždění lidí jen ospravedlňuje zásah na Krymu, jaký navíc se obešel bez krveprolití.

    Armáda UA na Krymu znovu opakuji neměla legitimní vedení a po práci pučistů by mohla být navíc zneužita pro kriminální činnost.

    Shrnuto, zbytky legitimních vyšších úřadů ruské angažmá schválili. Protestovali jen nelegitimní a kriminální činnost páchající pučisté.

    e) Těžko prokazatelné, ale jaksi měli povolení od zbytků legální moci.

    f) Tady to mícháte z Donbasem. Ale opět, kdo je v tomto konfliktu v právu? A mezi separatisty jsou i občané jiných zemí. Dopuští se tyto země válečného zločinu? Pitomost co...

    g) Mluvíme o Krymu... proboha ...

    Charta existuje z důvodu bezpečnosti. To, co se dělo onoho času, jen dokresluje, že RF jednala pro bezpečnost obyvatel ARK.Skrýt celý příspěvek

  • m164
    02:35 31.01.2016

    semtam: Neuvádzam chartu, ale konkrétnu rezolúciu, ktorá v súčasnosti upravuje definíciu pojmu agresia. Medzinárodné právo je tvorené tisíckami dokumentov i nekodifikovanými ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam:

    Neuvádzam chartu, ale konkrétnu rezolúciu, ktorá v súčasnosti upravuje definíciu pojmu agresia. Medzinárodné právo je tvorené tisíckami dokumentov i nekodifikovanými právnymi obyčajmi, i keď tie sa ťažšie obhajujú.

    K okupácii došlo. Týkala sa napríklad letísk a veliteľstiev, ale i jednotlivých lodí, určite si to pamätáte. Nie je podstatné, kto je u moci v danom štáte ani kto komu velí, aby sa takýto čin kvalifikoval ako okupácia. Putin priznal, že jeho vojaci zaisťovali viaceré vojenské objekty. Aktivity vykonávala stávajúca Ruská posádka a po prepuknutí "nepokojov" a obsadzovania objektov boli prisunuté posily, ktoré po začiatku agresie nemožno považovať za súčasť plnenia predchádzajúcej dohody - t.j. práva navýšiť počet vojakov na povolenom území, čo je navyše bezpredmetné. Bližšie vysvetlenie súvisí s c.

    V prístavoch lode Ruskej flotily bránili Ukrajinským lodiam opustiť prístav. Toto nemôžete vyvrátiť, ani keď sa budete stavať na hlavu, pretože Ruské vojenské lode určite nebola žiadna domobrana.

    V prípade bodu e došlo k doslovnému naplneniu ustanovenia. Úplné znenie:

    "The use of armed forces of one State which are within the territory of another State with the agreement of the receiving State, in contravention of the conditions provided for in the agreement or any extension of their presence in such territory beyond the termination of the agreement; "

    Ruskí vojaci nemali v dohode povolené obsadzovať vojenské základne, brániť vo vstupu a v opustení iných vojenských základní ani k obsadzovaniu vojenských lodí.

    f - Putin tvrdil, že Ruskí občania, ktoré sa zúčastňovali na separatizme na Kryme a zúčastňujú bojov na východe Ukrajiny, konajú z vlastnej vôle a že nič s nimi nebude robiť, pretože je to ich slobodná vôľa. Týmto sa napĺňa ustanovenie, podľa ktorého štát umožňuje ozbrojeným skupinám využívať svoje územie na aktivity smerujúce proti druhému štátu. Podobu môžete nájsť v Libanone, kedy Libanon síce proti Izraelu nekonal, no toleroval teroristov, ktorí robili výpady. Striktný výklad uvádza štát ako entitu, ktorej umožňuje protištátne aktivity tento druhý štát, no v zmysle nasledujúcich ustanovení tejto rezolúcie, ako i Charty, nie je nevyhnutné, aby sa jednalo o štát. V opačnom prípade by bolo napríklad uvedené konanie Libanonu v súlade s právo a proti Libanonu by nebolo možné konať, nakoľko teroristickú skupinu nie je možné považovať za štátny útvar. Diverzné skupiny som uviedol ako príklad. Podstata tohto ustanovenia je povolenie využitia vlastného územia na protištátnu činnosti proti inému štátu - napríklad povolenie pokojného prechodu hraníc a povolenie zásobovania týchto jednotiek zo svojho územia.

    "The action of a State in allowing its temtory, which it has placed at the disposal of another State, to be used by that other State for perpetrating an act of aggression against a third State;"

    - mimochodom tu sa zobrazuje práve spomínaný výklad práva v súvislosti s celým právnym poriadkom, ktorého je súčasťou

    g - to je jediný bod, o ktorom sa ešte stále svet sporí s Ruskom. Putin tvrdí, že vojaci sú iba na dovolenke, čo ale napĺňa uvedené ustanovenie o nepravidelných jednotkách a bandách. Podotýkam, že sa nevyžaduje, aby dané skupiny boli vyzbrojené už pred príchodom. Podstatná je ich účasť na protištátnej činnosti.

    Čo sa týka použitia sily - ak by ste si aspoň narýchlo prečítali aspoň základné ustanovenia o agresii alebo aspoň môj príspevok, tak by ste už vedeli, že agresia nevyžaduje ozbrojený stret.

    Charta neuprednostňuje "politické záujmy" ale stanovuje základy medzinárodného práva. Pracoval som s ňou už xkrát. Bezpečnostná rada vyzerá ako vyzerá z iných dôvodov a charta nie je ten dôvod.Skrýt celý příspěvek

  • Maroš
    02:24 31.01.2016

    m164 Je síce pekné čo všetko tu píšete(v mnohom s vami súhlasím) No celkom nerozumiem vašej zaujatosti voči Rusku. V každom článku dovolím si povedať že trolujete a kritizujete len ...Zobrazit celý příspěvek

    m164 Je síce pekné čo všetko tu píšete(v mnohom s vami súhlasím) No celkom nerozumiem vašej zaujatosti voči Rusku. V každom článku dovolím si povedať že trolujete a kritizujete len jednu stranu to vždy len tú Ruskú čo nieje moc objektívne a teraz nemyslím len vás totiž každý kto si zastáva vždy stranu jednu a nehľadí na jej chyby či už sa jedná o Rusko alebo o USA je pre mňa troll. Nemyslíte si že by ste sa v tomto mohol posunúť v pred? Ja len čakám na deň kedy budeme brať objektivitu za banalitu a nie raritu tak ako je tomu teraz. No a k diskusií tá nevedie nikam lebo každá strana má dve mince ku Krymu by som povedal toľko že to bol dar od Ruska ktorý si znovu zobrali späť.. Ja sa im ani nečudujem a to s toho dôvodu že tam bolo vážne ohrozenie občanov Ruska a Rusky hovoriaceho obyvateľstva čo je nesporný fakt ved sa len pozrite čo sa stalo v Odesse kde pravý sektor pálil ľudí zaživa atd.(môžem ešte pokračovať). Navyše bola Janukovičova vláda zvrhnutá protiústavným a teda nezákonným spôsobom- http://www.mojevideo.sk/video/... http://www.mojevideo.sk/video/...
    -kde hral rolu aj dosť značný zahraničný vplyv. A áno aj z USA ktoré samé priznali že poskytli opozícií niekoľko milionov dolárov a potom hovorili Rusku že sa nemá starať do vnútorných záležitostí iného štátu.. Západ hovorí že referendum - voľby na Kryme nebolo platné lebo tam boli Ruský vojaci no potom môžeme povedať že voľby v Nemecku tiež nie sú platné lebo sú tam vojaci z USA a to v počte 40 000 a to je tam USA už od druhej svetovej vojny... Ešte mi nezabudnite niekto napísať že majdan bol pokojný a demonštranti nehádzali molotove kokteily na políciu alebo že demonštranti nestrieľali do polície http://www.mojevideo.sk/video/...
    To že médiá nám o Ukrajine klamali a klamú je nepopierateľné http://www.mojevideo.sk/video/... http://www.mojevideo.sk/video/...

    Dalej chcem len dodať že každý dar napr. aj dom sa dá vysúdiť naspäť pokiaľ ho chce obdarovaná osoba chce využiť na niečo čo môže poškodiť darujúceho - http://www.kroky.eu/2014/04/26... Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    01:56 31.01.2016

    m164 Ale pokud jste si oblíbil platné mezinárodní právo :) Tak s chutí můžem pokračovat a pěkně k tématu. Kdo porušuje mezinárodní právo v Sýrii? bod b) dle článku ...Zobrazit celý příspěvek

    m164

    Ale pokud jste si oblíbil platné mezinárodní právo :)
    Tak s chutí můžem pokračovat a pěkně k tématu.

    Kdo porušuje mezinárodní právo v Sýrii?

    bod b) dle článku 3

    Turecko a USA

    bod f)

    Turecko

    bod g) navazující na nezmíněné body

    Turecko, USA

    Samozřejmě nejsou v tom sami.

    Už vidíte, že politika je nad právem? Nebo my budete tvrdit ty Vaše fantazie.Skrýt celý příspěvek

  • DJW_
    01:26 31.01.2016

    m164: pan Porosenko nie je legitimny ani nahodou. Podla clanku 108 UA ustavy mal skoncit mandat Janukovica jeho smrtou, neschpnostou vykonavat uraz zo zdrav.dovodov, rezignaciou, ...Zobrazit celý příspěvek

    m164: pan Porosenko nie je legitimny ani nahodou. Podla clanku 108 UA ustavy mal skoncit mandat Janukovica jeho smrtou, neschpnostou vykonavat uraz zo zdrav.dovodov, rezignaciou, uplynutim funkcneho obdobia alebo uznanim viny z vlastizrady impeachmentom. Nic z toho nenastalo. To co sa udialo po majdane bol obycajny prevrat, ktory nema obdobu v civilizovanej Europe.

    http://images-cdn.9gag.com/pho...
    (Tieto zabery "hlasovania" novej kyjevskej moci natocila vo Verchovnej rade spanielska televizia, nie ziadni Putinovi agenti)

    Co sa tyka mojich znamych z Charkova, nie su to jedini rusi / ukrajinci s ktorymi som v kontakte. Zaujimave je ze drviva vacsina sa z nich sa vzacne zhoduje vo videni situacie +- ako som ju popisal.
    Offtopic to nie je, polemizujeme o tvrdeni v clanku.

    O vysledkoch referenda mozno pochybovat ci to bolo 96 alebo menej percent, ald hlboko pochybujem ze by sa vacsina volicov so zdravym rozumom mala zaujem zostavat v state ako je dnesna UA - a to nemusi byt vobec fanusik Putina.

    Pisem tiez z mobilu a nemam cas googlit, ale skusim najst pravny titul ktory ratal s referendom o sebaurceni Krymu este z 90-tych. Vzhladom na absenciu akychkolvek naznakov masovych demonstracii za znovupripojenie k UA povazujem jeho vysledok za +- zodpovedajuci zelaniu tamojsich ludi. Jednostranne odtrhnutie bez ohladu na medzinarodne pravo nevynasiel Putin, ale niekto iny v Kosove. Nie je to moralne ospravedlnenie, ale precedens bohuzial ano.

    Kubis: pripojeniu Krymu k RF doslo az po referende. Pred referendom sice boli na mieste zekeni muzici, podla vyjadrenia Putina ako ochrana aby sa neopakoval Odessky masaker, ktory mimochodom Kyjevsky rezim akosi zabudol vysetrit.

    K zvysku clanku: kedze rusi vyuzivaju hlavne varianty FAB250, predpokladam ze ich maju dost starych, ktore je skoda nechali expirovat v skladoch. Nemyslim ze by hrozil akutny nedostatok municie kvoli neschopnosti ruskeho priemyslu.
    Co sa penazi tyka, myslim ze je to uz mesiac co pripravovali prepocet rozpoctu pre variantu ropy za 20-15$ / barel. Zarovrn ma prist k velkemu cerpaniu rezervneho fondu za ucelom nie jednorazovych dotacii, ale za ucelom investicii s multiefektmi - podrobnosti neuvadzam, je toho vela - pisali o tom aj nase media.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    01:15 31.01.2016

    Kubiš To bohužel ano! Pokud ve státě vzplane revoluce či puč. Tak jednoduše stát nemá v danou chvíli legitimní představitele či dokonce ústavu. Formálně sice ano, ale bez moci, ...Zobrazit celý příspěvek

    Kubiš

    To bohužel ano! Pokud ve státě vzplane revoluce či puč. Tak jednoduše stát nemá v danou chvíli legitimní představitele či dokonce ústavu. Formálně sice ano, ale bez moci, jakou jí sebrala ona revoluce či puč. Je to smutné, ale je to tak.
    V zemi vznikne jakési mocenské vakuum a děj se vůle boží. Proto každý pučista či revolucionář hledí na to, aby se co nejrychleji země stabilizovala podle jeho gusta. Jinak hrozí občanské války, separatismus a organizovaný zločin. proto také demokracie vymyslela předčasné volby či odvolání politiků.

    To, že se Krym osamostatnil či připojil K RF. Je v první řadě chyba Janukoviče, protože jeho nečinností si revoluci nechal přerůst přes hlavu do podoby puče. Tím zemi dovedl do již zmíněného vakua. A revolucionáři dokonali tuto zkázu, když udělali puč a tím bylo dílo dokonáno. Janukovič a pučisté si mohou podat ruce.

    A pro pó, Janukovič byl stále legitimním prezidentem Ukrajiny. A RF ho evakuovala na Krym. Poté již RF de-facto chránila Krym (na jeho žádost) a legitimního prezidenta státu, před pučisty z Kyjeva. Proto hanit Rusko z agrese je tak obscéní jako kdybyste vinili policajta z agrese, že spoutal zloděje.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    00:58 31.01.2016

    m164 Co uvádíte má ale jeden háček, onoho času byla paradoxně nejlegitimnější právě vláda na Ukrajině v ARK. Pokud byl na Ukrajině proveden puč, vzniklo v zemi jakési mocenské ...Zobrazit celý příspěvek

    m164

    Co uvádíte má ale jeden háček, onoho času byla paradoxně nejlegitimnější právě vláda na Ukrajině v ARK. Pokud byl na Ukrajině proveden puč, vzniklo v zemi jakési mocenské vakuum. Vedení Republiky Krym samo požádalo RF o pomoc.

    Tudíž, bod a) nenaplňuje skutkovou podstatu, protože samotné složky armády na Krymu a nejen na něm přišli de-facto o vrchního velitele OS. Ukrajinská armáda byla bohužel bez řádného velení a tudíž nevypočitatelná. Proto se některé útvary se připojili k armádě RF a některé zůstali na základně bez velení. "Mandát" na Krymu RF de-facto měla od ARK. Ukrajina toho času prodělávala puč...

    c) navazuje na bod a)

    e) zde přesně nevím co myslíte, ovšem je možné, že porušení mohlo proběhnout. Nemohu vyvrátit ani potvrdit. Volný pohyb po ARK tuším měli.

    f) nereálné

    g) nereálné, na co by vysílal ozbrojené bandy, když vše měla v klidu vyřešit armáda RF...

    A to ostatní. Google nemusím použít, asi na rozdíl od Vás, protože Charta OSN v této oblasti mezinárodního práva upřednostňuje více politické zájmy než právo. Tento základ by jste mohl vědět, pokud se chcete ohrazovat Chartou OSN.
    Proto také Rada bezpečnosti vypadá jak vypadá.

    Tudíž jestli polovina zemí odsoudí Krym, tak nic nehovoří o tom, že tyto země jednají po právu. Kdyby byla jasná právní definice agrese, což je docela oříšek, tak půlka zemí nemusí sama za sebe nic schvalovat, stačilo by rozhodnutí OSN a basta.

    Jinak nevím zda v čl.3 došlo k použití síly na Krymu. To by i stručné znění agrese vyvrátilo. Ale jak jsem vzpomenul, politika je v tomto ohledu bohužel nad právem.

    Ještě doporučím si projít body, jaké sám uvádíte. Z Vaše podání je jen volně převádíte. A navíc bych si zjistil co znamená diverze...Skrýt celý příspěvek

  • premyslcz
    00:32 31.01.2016

    Referendum tam mělo proběhnout už v roce 1992, ale nějak k tomu nebyla "politická vůle" 5. května 1992 parlament Autonomní Republiky Krym vyhlásil nezávislost přijetím deklarace ...Zobrazit celý příspěvek

    Referendum tam mělo proběhnout už v roce 1992, ale nějak k tomu nebyla "politická vůle"

    5. května 1992 parlament Autonomní Republiky Krym vyhlásil nezávislost přijetím deklarace "Akt o vyhlášení vládní nezávislosti Republiky Krym". To mělo být ještě schváleno referendem v srpnu téhož roku. Podle vzpomínek tehdejšího prezidenta Ukrajiny Leonida Kravčuka v jednom interview, uvažoval Kyjev tehdy dokonce o možnosti války s Republikou Krym. Ukrajinský parlament požadoval zrušení vyhlášení nezávislosti Krymu a dal Krymskému parlamentu ultimativně jeden týden na zrušení referenda. Hned 6. května 1992 byla přijata nová Ústava Autonomní Republiky Krym a krymský parlament přidal k ústavě doložku, že Krym „je součástí Ukrajiny“, byl také rozhodnutím zaveden úřad prezidenta Autonomní Republiky Krym. V červnu 1992 obě strany dosáhly dohody, krymská ústava byla zrušena a Krymu byl potvrzen status autonomní republiky.

    V květnu 1994 se stala situace napjatou, když parlament Krymu odhlasoval znovuzavedení ústavy z roku 1992, čímž by udělal Krym více nezávislým na Ukrajině. V červnu 1994 podepsal prezident Ukrajiny Leonid Kravčuk řadu výnosů, které ohraničovaly pravomoci vládních orgánů Krymu. Současně lídři Ukrajiny a Ruska museli odvracet vznikající násilí. Měsíc poté se uskutečnily volby a prezidentem Ukrajiny byl zvolen spíše prorusky orientovaný Leonid Kučma, čímž se zmenšily snahy Krymu o odtržení od ukrajinského státu.

    https://cs.m.wikipedia.org/wik... Skrýt celý příspěvek

  • Kubiš
    00:00 31.01.2016

    semtam: Chcete snad tvrdit, že dojde-li ve státě k revoluci, mohou si okolní státy zabrat části území, na kterém žijí lidé stejné národnosti? To snad ne! K referendu došlo až ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam: Chcete snad tvrdit, že dojde-li ve státě k revoluci, mohou si
    okolní státy zabrat části území, na kterém žijí lidé stejné národnosti? To snad ne!

    K referendu došlo až po připojení k RF! V Rusku už se asi vědělo předem jak dopadne....

    Fakt že došlo k porušení mezinárodního práva ze strany RF nezmění ani to, že anexi Krymu schválily všechny oblasti RF.Skrýt celý příspěvek

  • m164
    23:53 30.01.2016

    písal som z mobilného zariadenia, za preklepy sa ospravedlňujem

    písal som z mobilného zariadenia, za preklepy sa ospravedlňujem

  • m164
    23:48 30.01.2016

    semtam: Môžeme pokračovať ďalej s platným medzinárodným právom. Rusko sa dopustilo vojnových zločinov medzinárodnej agresie podľa rezolúcie OSN z 14. decembra 1974 podľa ...Zobrazit celý příspěvek

    semtam:

    Môžeme pokračovať ďalej s platným medzinárodným právom.

    Rusko sa dopustilo vojnových zločinov medzinárodnej agresie podľa rezolúcie OSN z 14. decembra 1974 podľa článku 3 písmena
    a (v dvoch bodoch - prísun vojsk a obliehanie a okupácia vojenských základní na ich pôde - k tomuto sa Putin priznal),
    c (blokáda prístavov - vykonaná Ruskou flotilou),
    e (použitie vojska, ktoré malo predchádzajúci súhlas na pobyt, v rozpore s dohodnutými podmienkami - k tomuto sa Putin priznal),
    f (dovolenie používania svojho územia diverznými skupinami (nadväzujúc na článok 5 tejto zmluvy - k tomuto sa Putin priznal)),
    g (vysielanie štátom alebo jeho menom ozbrojených bánd, skupín a/alebo nepravidelné síl a/alebo ich následné zapojenie do diania - k tomuto sa Putin rovnako priznal - pri Kryme sa k tomuto priznal).

    V zmysle článku 5 ods. 3 žiadny územný zisk ani inú výhodu nasledujúcu aktu agresie nie je možné považovať za v súlade s právom.

    Putin nie len, že spáchal hneď niekoľko vojnových zločinov v zmysle medzinárodného práva, ale sa k niektorým z nich aj verejne priznal. OSN túto agresiu odsúdila a viaceré štáty vrátane nás následne uplatnili sankcie. Bola vydaná rezolúcia, schválená polovicou štátov na tejto planéte, ktorá žiada, aby nikto v zmysle medzinárodného práva neuznal právny status Krymu, ktorý nastal po agresii a rovnako sa uznieslo, že došlo k porušeniu Budapeštianeskeho memoranda. Ak sa nemýlim, značne vokálnym zástancom tejto rezolúcie bol Lukašenko. Protestovala skupina vybraných diktátorov, zvyšok sa zdržal hlasovania. Neviem, prečo si niektorí myslia, že po rýchlokurze Googlu sú odborníci na medzinárodné právo, a to dokonca lepší než väčšina OSN.

    Priebeh celého sporného referenda je kapitola sama o sebe, ktoré ale ani v prípade, ak by prebehlo riadne a nie na Ruský spôsob, žiadnym spôsobom neospravedlňuje agresiu. Podľa článku 5 ods. 1 uvedenej rezolúcie, žiadna skutočnosť, bez ohľadu na jej politickú, ekonomickú, vojenskú alebo inú povahu, neospravedlňuje agresiu a preto v zmysle článku 5 ods. 3 pripojenie územia nie je v súlade s právom.

    Proces schvaľovania pripojenia subjektmi v rámci RF je čisto vnútroštátna a absolútne bezpredmetná otázka. Tým, že to v tejto súvislosti uvádzate, pripomínate, že sa vyjadrujete na základe dojmov a sprostredkovaných informácii.

    Opäť pripomínam, aby ste sa opierali o odbornú literatúru a platné zmluvy a nie o Wikipédiu, Vaše dojmy a Váš výklad pojmov a histórie. Medzinárodné právo až do polovice 20. storočia, než vzniklo OSN, malo veľa neduhov. Napríklad reálne hrozilo, že Mníchov bude platný i po skončení vojny, i keď to dnes príde absurdné a museli sme jeho nulitnosť obtiažne presadiť. Zvracaním a/alebo oživovaním histórie môžeme uškodiť hlavne sebe.

    A s "výrazom anexie" žiaden problém nie je. Jediný problém je, že sa tento pojem niektorým nepáči.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 4 z 8