Arménská protivzdušná obrana proti ázerbájdžánským dronům

Arménská protivzdušná obrana proti ázerbájdžánským dronům
Drony slouží k vyhledávání, sledování, zaměřování a ničení nepřátelské techniky / YouTube (Zvětšit)

Ázerbájdžán v probíhajícím vojenském střetu s Arménii masivně nasazuje bojové a kamikaze drony. Arménie se brání pomocí ruských systémů protivzdušné obrany (PVO), prostředků elektronického boje (EB) a nasazováním klamných cílů.

Arménie

V běžícím konfliktu je útočící stranou Ázerbájdžán a bránící se Arménie. O důvodech konfliktu jsme psali v článcích Pohled z Ruska: Ázerbájdžán pomalu ukusuje území Arménie a Na Kavkazu opět bojují Arméni s Ázerbájdžánci.

Tomu odpovídá i nasazení a typ používaných zbraní. Ázerbájdžán při útoku mimo jiné masivně nasazuje celou plejádu dronů a Arménie se je snaží zničit pomocí své PVO. Nasazení dronů je dáno i špatně přístupným hornatým terénem a poziční výhodou arménské armády, která je zakopaná na špatně přístupných vyvýšených pozicích. Arménie má tak výhodu většího dosahu svých zbraní, lepšího palebného a pozorovacího perimetru, a lepší ochrany před útokem. Na druhou stranu jsou zakopané arménské jednotky méně mobilní. 

Aby nedošlo k mýlce ‒ hlavní tíhu bojů nese pěchota, dělostřelectvo, raketové síly a mechanizované jednotky. Arménská armáda používá proti útočícím ázerbájdžánským jednotkám především protitankové raketové komplety, dělostřelectvo, minomety, miny a raketomety.

Je to ale poprvé, kdy u dvou státních aktérů, kteří jsou vojensky rovnocenní a mají relativně moderní zbraně, došlo tak k masivnímu a mediálně explicitnímu nasazení bojových dronů. Konflikt Arménie-Ázerbájdžán je tak možností prostudovat nasazení dronů proti moderní PVO a vyvodit z toho případné důsledky pro Armádu ČR. 


Útoky ázerbájdžánských dronů proti arménským vojákům

Drony

Ve výzbroji Arménie a vazalské neuznané republiky Arcach najdeme pouze omezený počet průzkumných lehkých dronů. Konkrétně jde o velmi lehké Bazé (vzletová hmotnost 7 kg), Krunk (60 kg) a X-55 (50 kg). Jsou to jednoduché průzkumné stroje poháněné pístovým motorem. 

Flotilu doplňuje arménský kamikaze dron HERSH (7 kg), který se podle některých médií podobá izraelskému Hero-30. Podle dřívějších zpráv arménské síly používají také neurčený ozbrojený dron vlastní produkce, který již v dřívějších střetech měl zničit ázerbájdžánskou vojenskou techniku. Není ale jasné, kolik těchto dronů Arménie má k dispozici a jaká je jejich bojová hodnota. 

Arménie ale může používat mnohem více „no name“ dronů, ať už různých domácích skládanek nebo dronů (dílů) „pokoutně“ získaných v zahraničí. Současně arménský průmysl pracuje na celé řadě perspektivních dronů, ať už se jedná o výše uvedený kamikaze dron HRESH, víceúčelový BEEP nebo dron T1 s laserovým značkovačem pro zaměřování palby dělostřelectva. 

Arménie, ani arménští spojenci (zejména Rusko), ale nevyrábí kvalitativně srovnatelné drony, jako největší dodavatelé zbraní Ázerbájdžánu, tedy Turecko a Izrael. O nasazení arménských dronů v běžícím konfliktu tak nejsou prakticky žádné zprávy. Ani oficiální YouTube kanál arménského ministerstva obrany neukazuje žádné letecké záběry (jako tomu je u protistrany).

Existuje i značný rozdíl v lidském a ekonomickém potenciálu obou zemí. Ázerbájdžán má třikrát větší ekonomiku a čtyřikrát větší vojenský rozpočet než Arménie. Má také modernější zbraně a neustálý přístup k moderním zbraním z Izraele a Turecka. 

Arménie se proti útokům tureckých a izraelských dronů braní zejména pomocí své PVO a prostředků EB. V jedné reportáži na YouTube arménští vojáci ukazují neporušené izraelské drony, které byly údajně „sundány“ pomocí prostředků EB. 


Arménie v červenci ukázala sestřelené a zajaté ázerbájdžánské drony. Některé byly údajně zajaty pomocí prostředků EB.

PVO

Podle článku srbského autora Zorana Vukosavljeviče Analýza možností arménské protivzdušné obrany proti letectvu Ázerbájdžánu, arménská armáda používá v rámci teritoriální obrany zejména raketové systémy PVO S-300PS. 

Na začátek uveďme, že tento i všechny dále uvedené arménské systémy PVO (kromě  9K37 Buk M1-2 a Tor-M2KM) mají podle srbského autora vážné problémy se sledováním cílů letících rychlostí menší než 180 až 200 km/h. Problémy s působením PVO na tzv. malé, pomalé a nízko letící cíle LSS (Low-Slow-Small) si krátce popíšeme na závěr této podkapitoly.

Použité střely 5V55R kompletu S300PS mají dolet 75 km. Arménie má údajně také neurčitý počet střel 5V55U s dosahem 150 km. Arménie provozuje čtyři baterie S-300PS ve dvou divizích. S-300PS využívá poloaktivní navádění, kdy speciálně vyčleněný naváděcí radiolokátor ozařuje cíl a střela se navádí na odražený paprsek. 

S-300PS jsou soustředěny zejména v jerevanské metropolitní oblasti. Kolem Jerevanu se také nalézá šest baterií (tři divize) o něco staršího komplexu S-300PT-1A. Použité střely 5V55K a 5V55R mají dosah 47 km, resp. 75 km.

Jerevan dále chrání dvě až tři divize (počet baterií srbský článek neuvádí) starších systémů S-125M1 Něva. Část z nich jsou pravděpodobně modernizované S-125 Pečora 2M. Dálkový dosah je 24 km, výškový 18 km. Další dvě až tři divize S-125 se nacházejí východně u obřího horského jezera Sevan. S-125 (podobně jako S-75) navádí své střely povelově pomocí dat z vyhrazeného pozemního střeleckého radiolokátoru. 


Arménská PVO v akci

V oblasti Náhorního Karabachu najdeme minimálně dvě baterie S-125M1 Něva, minimálně tři baterie samohybného raketového systému 2K11 Krug M1 a dvě až tři baterie 2K12 Kub-M. Všechny uvedené systémy vzájemně koordinují svou činnost. Krug s raketami 3M8M2/M3 má dálkový dosah 50 km, výškový 24,5 km. Dálkový dosah 2K12 Kub-M je 24 km, výškový až 14 km, zároveň Kub má výrazně lepší možnosti působení na nízko letící cíle.

Pokud jde o systémy PVO, které skutečně lze použít efektivně proti dronům, nejúčinnějším arménským kompletem je 9K37 Buk M1-2 (Arménie má údajně i 9K37 Buk M2). Arménie provozuje tři divize (devět baterií) seskupených v severovýchodní části země. 

Střela 9M317 kompletu Buk působí na vzdušné cíle letící rychlostí až 1200 m/s. Dálkový dosah 9M317 je 45 km, výškový 25 km. Jedna raketová divize Buk umí střílet až proti šesti cílům najednou. Jedná se o nejúčinnější arménský prostředek pro boj s drony. 

„Hvězdou“ současného konfliktu je ale systém 9K33 Osa-AKM. Arménie na začátku války vlastnila minimálně sedm baterií, což odpovídá minimálně 30 kompletům. Na rozdíl od výše uvedených 9K33 Osa-AKM představuje systém „vše v jednom“ ‒ na jedné platformě najdeme střely země-vzduch, několik radiolokátorů i místo velení a řízení palby. 


Arménská PVO údajně ničící ázerbájdžánský Hermes 900

9K33 Osa-AKM je nejnovější modifikací systému Osa. Na vozidle je šest střel s doletem 10 300 metrů a dostupem 5000 metrů. Střely jsou naváděny povelově. Radarový komplex 9A33BM vozidla je jedním z nejsložitějších sovětských radarových systémů vůbec. Komplex dokáže zaměřit cíle v nízkých výškách a cíle s malou odraznou plochou (RCS). 

Na druhou stranu složitost radarového systému způsobuje pomalejší reakce při přechodu od objevení cíle až k jeho zaměření. Podle srbského článku u cílů letících pod 100 m/s účinný dosah klesá až na 6,4 km. Pokud cíl letí pomaleji, dosah klesá ještě více. Pomalé drony letící ve výšce 5000 metrů a nejméně 6000 metrů daleko jsou tak proti Osa-AKM imunní. 

Teprve nedávno Arménie získala z Ruska moderní systémy Tor-M2KM, ale aktivní je zřejmě jen jedna baterie a čtyři odpalovací komplexy. V Arménii jsou Tor-M2KM usazeny na kolový podvozek 8×8. Maximální dosah komplexu se střelami 9M331 a 9M331 je 16 km na dálku a 10 km na výšku. Střely jsou naváděny povelově pomocí dat ze střeleckého radiolokátoru. Tor-M2KM je účinný v boji proti dronům a vrtulníkům. Otázkou je, kolik těchto komplexů má Arménie k dispozici, v jakém jsou technickém stavu a kolik má vyškolených členů obsluhy. 

Z dalších arménských systémů PVO lze zmínit Strela-10 a přenosné systémy Strela-2M a Igla. Arménie využívá také kanonové samohybné komplexy ZSU 23/4 Šilka. Ve všech těchto případech je ale dosah a postup v boji s drony jako je Bayraktar TB2 nedostatečný. 


Červený vektor je radiální rychlost cíle vůči radiolokátoru

Co se týče zachycení LSS, starší komplety jako S-125, S-300, Kruk nebo Kub jsou navrženy a kalibrovány především pro boj proti výkonným bojovým letounům. Tyto radiolokátory mají tedy problém s citlivostí na cíle, s kterými se při jejich návrhu nepočítalo. Důvodů (technických, malá vycvičenost obsluhy) proč tomu tak je, však může být nespočet.

Navíc působení PVO proti dronům je kapitola sama o sobě. Pokud je radar navržený na sledování LSS, má zase problém s detekci nezájmových cílů, jako je ptactvo. Často jsou LSS cíle s velmi vysokou proměnlivosti RCS (velmi závislé i na natočení dronu k radaru). Dron navíc malokdy letí přímo na radiolokátor. Tedy pokud dron neletí přímo na radiolokátor, tak radiální rychlost vůči radiolokátoru je menší než reálná rychlost objektu.

Ani dnešní nejnovější radiolokátory nejsou dokonalé a jsou vždy optimalizované a kalibrované pro určité cíle a úkoly. Dnes již existuje samostatný trh s radiolokátory zaměřenými výhradně na detekci LSS, tedy malých a menších dronů. Ale i současné radiolokátory nejsou stále v detekci 100% a problém s nezajmovými cíli se řeší i dnes ‒ poslední, co chcete, je poslat proti letícímu opeřenci střely za miliony dolarů. 

Ještě uveďme, že v současné době pojmy jako naváděcí, střelecký a sledovací radiolokátor ztrácí na významu, protože nejnovější 3D radilokátory, jako českou armádou kupovaný ELM-2084, zvládají sledování prostoru i navádění zbraní.


Záběry z útoků izraelských kamikadze dronů. V čase 1:29 dron očividně útočí na klamný cíl PVO systému Osa.

Klamné cíle a maskování

Obě strany konfliktu, ale zejména zakopaná a bránící se Arménie, se snaží proti leteckým útokům využívat maskování a osvědčenou taktiku klamných cílů. Na videích jde v některých případech velmi jasně vidět ničení klamných cílů, jako například makety kompletu Osa vyrobené z překližky.

Klamné cíle, což již platí minimálně od druhé světové války, mohou výrazným způsobem ochránit skutečnou vojenskou techniku a snížit zásoby přesné munice protivníka. Každá puma použitá proti klamnému cíli nebude použita proti tomu opravdovému. Dá se proto očekávat (i na základě zkušeností bojů na Náhorním Karabachu) na jedné straně vývoj a zavádění věrohodných maket (mechanicky a elektronicky aktivních), na druhé straně vývoj pokročilých multispektrálních senzorů schopných tyto makety rozpoznat. 

Na druhou stranu z YouTube videí lze vidět útoky na zcela nezakryté nebo nemaskované postavení arménské pěchoty nebo obrněné techniky. Často dojde k zasažení obrněného vozidla ve chvíli, kdy se kolem vozidla bez obav potuluje velká skupina vojáků. Tohle ledabylé chování arménská armáda odnese miliardovými ztrátami na vojenské technice a velkém počtu padlých. 

To vše ukazuje na nutnost určitého chování v prostředí přesyceném nepřátelskými drony, stejně tak na nutnost využívat multispektrálního maskování a také pokročilé klamné cíle.

Klamný cíl kompletu Osa

Výčet ověřitelné (z videí a fotek) ztracené techniky Arménie k 2. říjnu. Skutečné ztráty budou daleko větší:

  • 10 T-72A (9 zničeno, 1 poškozeno);
  • 1 T-72AV (zničeno);
  • 2 T-72B (zničeno);
  • 9 neidentifikovaných modifikací T-72 (6 zničeno, 1 opuštěno, 2 poškozeno);
  • 1 neidentifikovaný obrněný vůz (zničen);
  • 2 BMP-1 (zničeno);
  • 5 BMP-2: (1 zničen, 4 opuštěn);
  • 1 neidentifikovaná úprava BMP (zničena);
  • 5 D-30 (zničeno);
  • 1 D-20 (zničeno);
  • 1 houfnice Akacija  (zničeno);
  • 11 raketometů BM-21 (zničeno);
  • 3 Strela-10 (zničeno);
  • 9 Osa (zničeno);
  • 1 komplex elektronického boje „Repellent-1“ (zničen);
  • 2 GAZ-452 (poškozené);
  • 1 GAZ-3308 (poškozený);
  • 1 ТZМ 9Т217B Osa (zničeno);
  • 1 ZIL-131 (zničeno);
  • 15 Ural-4320 (10 zničeno, 5 opuštěno);
  • 4 Ural-43206 (poškozený);
  • 1 UAZ-469 (poškozený);
  • 3 neidentifikované kamiony (zničeny);
  • 1 Su-25 (zničeno).

Sám Ázerbájdžán mluví o 230 zničených arménských tancích, což ale můžeme bezpečně označit za sci-fi.


Nejvýkonějším dronem nad Náhorním Karabachem je turecký Bayraktar TB2 

Ázerbájdžán

Mnohem rozsáhlejší, větší a modernější flotilu dronů má Ázerbájdžán. Dokazuje to ostatně celá řada videí na oficiálním YouTube kanálu ázerbájdžánského ministerstva obrany.

Turecký Bayraktar TB2

Nejvýkonnějším ázerbájdžánským dronem je turecký typ Bayraktar TB2, který pomocí vlastních senzorů a zbraní dokáže cíle vyhledávat, ničit, zaměřovat a také vyhodnocovat dopady bombardování.

Elektrooptické senzory tureckého dronu zachytí člověka na vzdálenost několika desítek kilometrů. Turecký dron unese dvě střely / pumy s dosahem osm kilometrů při laserovém navádění, nebo až 14 km při použití satelitní navigace. 

Turecké drony ničí arménská obrněná vozidla, dělostřelectvo, nákladní vozidla, postavení PVO a živou sílu. Není ale jasné, zda Bayraktar TB2 jsou ve výzbroji Ázerbájdžánu nebo je ovládají turečtí vojáci. 

Bojové drony Ázerbájdžánu. Pístové AN-2 je údajně používány jako návnada k odhalení pozice PVO. Následně na tyto pozice útočí kamikadze drony Harop, Harpy a Orbiter 1K, a palubními zbraněmi turecké Baryaktar TB2

Podle Vukosavljeviče ázerbajdžánská a turecká strana taktiku nasazení dronů Bayraktar TB2 odzkoušenou v Lybii a Sýrii. Připomeňme, že zde turecké drony ve zmíněných zemích ve velkém ničily ruské komplexy PVO, včetně moderních Pancir-S1.

Přitom platí, že jeden dron Bayraktar TB2 může techniku sledovat z mnohem větší vzdálenosti a druhý dron vykoná letecký útok (tedy vstoupí do ohrožené oblasti) v nejkratším časovém rozmezí na maximální vzdálenost zbraní. Stejně tak dokáže Bayraktar TB2 zaměřovat cíl pro vlastní dělostřelecké a raketové jednotky (např. LORA, viz dále), případně pro menší kamikaze drony Orbiter 1K nebo SkyStriker. 

Podle polského portálu Defence24 je ázerbajdžánská taktika prostá. Postavení PVO objevená Bayraktar TB2 z bezpečné vzdálenosti jsou ničeny malými kamikaze drony nebo dělostřelectvem. Poté Bayraktar TB2 nerušeně vyhledává a přímo ničí cíle pomocí vlastních zbraní. Útoky jsou podle záznamu také vedeny většinou ze strany. Tak lze útočit na nejslabší nebo nejzranitelnější části obrněných vozidel, stejně tak se útočí na větší plochu vozidla a zvyšuje se tak šance na zásah. To podle portálu Defence24 ukazuje na velké zkušenosti obsluhy dronů. 

Na druhou stranu některé informace a fotky naznačují, že ázerbájdžánské videa ukazující spektakulární výbuchy po zásahu, nemusí vždy znamenat nenávratné zničení zasažené obrněné techniky (zejména tanků). Zasažená technika nebude bojeschopná, ale v některých případech bude zřejmě opravitelná, a to i v polních podmínkách. 

Arménský voják zachytil útok kamikadze dronu Orbital K1 nebo Harop

Izraelské drony

Ázerbájdžán využívá celou plejádu zejména izraelských dronů. Izrael obecně s Ázerbájdžánem ve vojenské oblasti velmi úzce spolupracuje ‒ ázerbájdžánské ozbrojené síly z 60 % nakupují vojenské vybavení v Izraeli. Naopak Baku dodává Tel Avivu ropu a zemní plyn. 

Konkrétně ázerbájdžánské letectvo má (mělo) minimálně 15 izraelských dronů Hermes 450, 15 větších Hermes 900, pět Heronů a více než 50 dronů Searcher, Orbiterů, Aerostar a Thunder-B. Všechny drony jsou původem z Izraele a ve všech případech jde o průzkumné drony. Hermes 900 dokáže nést teoreticky až čtyři střely Hellfire, dvě pumy GBU-12 nebo JDAM. Ázerbájdžán ale tuto citlivou americkou výzbroj zřejmě nemá k dispozici a využívá Hemesy pouze k průzkumu.

Izrael dodávky dronů do Ázerbájdžánu nekomentuje. Uvedený výčet je tak spíše ilustrační a skutečné počty aktivních ázerbájdžánských dronů se nepochybně budou v průběhu konfliktu měnit. Ostatně i během průběhu bojů bylo zaznamenáno přistání ázerbájdžánského nákladního letadla na vojenské základně v Izraeli. Počty jednotlivých dronů tak mohou „flexibilně“ růst nebo klesat o jednotky, možná až o desítky kusů. 

Sestřelný nebo havarovaný Hartop

K útokům na pozemní cíle Ázerbájdžán využívá izraelské kamikaze drony Harop. Izraelský kamikaze létá až 400 km/h, výdrží ve vzduchu devět hodin, dokáže být aktivně řízen na vzdálenost 200 km a nese 16 kg výbušniny. RCS dosahuje jen 0,5 m2. Dron lze navádět pomocí palubních elektro-optických senzorů nebo pomocí GPS ‒ v tom případě dokáže Harop uletět až 1000 km a zasáhnout cíl podle údajů GPS. To vše činí z dronu Harop jen velmi obtížné zaměřitelný a zasažitelný cíl. Ale i přesto Arménie na internetu ukázala fotky havarovaného nebo sestřeleného dronu Harop.

Ruský blog Gur Khan Attack!, s odvoláním na ázerbájdžánského novináře Heydara Mirzu, informoval dokonce o zničení minimálně jednoho vozidla arménské S-300 pomocí dronu Harop. Jde o bezprecedentní případ, kdy malý a relativně levný dron zničil zbraňový systém strategického významu. Navíc arménské S-300 údajně obsluhují ruští vojáci, takže lze očekávat ztráty i na ruské straně. 

 
Údajné zničení arménského S-300

Další věcí v případě S-300, na rozdíl od běžně využívaného Patriotu, je ten, že v historii neexistuje jediný důkaz nebo případ ostrého nasazení S-300 v reálném konfliktu. Podle arménského ministerstva obrany (což nejde ověřit) ale právě tento pátek měly být arménské S-300 vůbec poprvé zapojeny do bojů a sestřelit několik ázerbájdžánských dronů (či dokonce balistických střel). Pokud to je pravda, půjde o historicky první ostré nasazení S-300.

Mimochodem izraelská společnost IAI na Aero India 2019 představila kamikaze dron s elektrickým pohonem Mini Harpy, jež na výstavě obdržel neoficiálně název „hrobník S-300 a S-400“. Představení doprovazela i spektakulární animace útoku Haropu na ruské komplety S-300 a S-400.

Zdá se proto, že malé kamikaze drony s extrémně dlouhým doletem, využívající techniku rojení (swarming), jsou správnou odpovědí na masivní nasazení ruské PVO. Zejména s využitím budované satelitní sítě Starlink (která již funguje a pomáhá) lze i malý dron, jako je Harop, řídit kdekoliv na Zemi a zároveň z dronu získávat obrazové informace ve velmi vysokém rozlišení. To zcela mění pravidla hry, protože i pick-up s drony Harop může mít vlastní systémy řízení palby (napojené na Starlink), pomocí kterého může bodově ničit cíle na vzdálenost až 1000 km.

Ázerbájdžán také používá i výrazně levnější izraelské drony Orbiter 1K, což je kamikaze verze průzkumného Orbiteru. Kamikaze Orbiter 1K nese dvoukilogramovou bojovou hlavici, dokáže kroužit nad bojištěm až tři hodiny nebo zasáhnout cíl až na 100 km. Dalším nasazeným kamikaze dronem je izraelský SkyStriker s délkou letu až dvě hodiny a bojovou hlavicí 5 kg.


Údajne použití raket LORA proti mostu v poblíž arménské vesnice Sus .

Ázerbájdžánská armáda využívá také licenčně vyráběné Orbitery 1K sestavené závodem AZAD Sistemler v Baku. Licenční verze nese jméno Zərbə-K. Na základě těchto zkušeností byl také vytvořen vlastní ázerbájdžánský kamikaze dron Jaras se vzletovou hmotností 12 kg a užitečným zatížením až 5 kg, který zahrnuje jak hlavici, tak optoelektronické systémy. Probíhají také práce na dalších typech bezpilotních vzdušných vozidel různých tříd.

Kromě izraelských dronů Ázerbájdžán podle všeho vůbec poprvé použil izraelský raketový systém LORA (LOng-Range Artillery). Podle databáze Stockholmského institutu pro mírový výzkum Ázerbajdžán v letech 2017 až 2018 získal až 50 raket LORA. Podle zobrazeného videa jedna Ázerbájdžán pomoci kompletu LORA zničil jeden z mostů na hlavním tahu z Arménie do Náhorního Karabachu (pravděpodobné místo zásahu, Google Maps).

Výčet ověřitelné (z videí a fotek) ztracené techniky Ázerbájdžánu k 2. říjnu. Skutečné ztráty budou daleko větší:

  • 3 T-72A (1 zničeno, 2 poškozeno);
  • 5 T-72AV / T-72 "Aslan" (1 zničen, 4 poškozen);
  • 6 neidentifikovaných modifikací T-72 (zničeno);
  • 2 BMP-1 (zničeno);
  • 8 BMP-2 (4 zničené, 4 poškozené a opuštěné);
  • 1 BMP-3 (opuštěný / zasažený);
  • 1 BTR-82A (poškozený);
  • 1 IMR-2 (poškozený);
  • 3 bezpilotní An-2 pro detekci systémů protivzdušné obrany Arménie (zničeno);
  • 8 neidentifikovaných UAV (zničeno);
  • 1 izraelský UAV IAI Harop (zničen);
  • Neznámý počet zničených a poškozených nákladních vozidel nebo jiných vozidel.

Zdroj: Vojna-Knjizara, Times Of Israel, Gur Khan Attacks!, Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Náhorní Karabach – zamrzlý konflikt ožívá

Náhorní Karabach je území rozkládající se vysoko v horách Malého Kavkazu. Přestože se jedná o oblast ...

Su-30SM vstupuje do špirály zbrojenia medzi Arménskom a Azerbajdžanom

Arménske ministerstvo obrany oznámilo nákup štyroch viacúčelových bojových lietadiel Su-30SM, ktoré ...

Na Kavkazu opět bojují Arméni s Ázerbájdžánci

V tradičně neklidné oblasti Kavkazu se opět tvrdě bojuje. Podle světových agentur boje v oblasti ...

Pohled z Ruska: Ázerbájdžán pomalu ukusuje území Arménie

Ruslan Puchov, ředitel moskevského Centra pro analýzu strategií a technologií CAST (Centre for ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • JiriTintera
    19:59 14.10.2020

    Vážení,
    to co považujete za azerbajdžánskou bezpilotní verzi An-2, jsou v ČLR zakoupené bezpilotní transportní letouny Feihong-98 (FH-98). ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Vážení,
    to co považujete za azerbajdžánskou bezpilotní verzi An-2, jsou v ČLR zakoupené bezpilotní transportní letouny Feihong-98 (FH-98).
    https://www.valka.cz/Feihong-9...
    Skrýt celý příspěvek

  • pajo
    12:18 07.10.2020

    Podla mna postupne sa zavedu "hunter" drony, ktore budu nicit ine drony. Napriklad v clanku na oslovi ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Podla mna postupne sa zavedu "hunter" drony, ktore budu nicit ine drony. Napriklad v clanku na oslovi https://www.osel.cz/11398-hexa... je mestky dron s brokovnicou, kde okrem ineho pisu: "Nový dron není jen zabijákem lidských protivníků, i když je v tom nepochybně dobrý. Funguje také jako létající beranidlo a dovede autonomně srážet drony protivníka z oblohy. V tomto případě je autonomní létání nutností, protože lidské smysly nejsou v extrémně rychlých soubojích dronů příliš platné."
    Skrýt celý příspěvek

    • PavolR
      17:45 08.10.2020

      Nevýhodou takýchto dronov je nutnosť tesne sa priblížiť k protivníkovmu, čo môže zabrať kriticky veľa času - súper zatiaľ môže stihnúť zaútočiť na cieľ. Mali by niesť MANPADSy.

      Nevýhodou takýchto dronov je nutnosť tesne sa priblížiť k protivníkovmu, čo môže zabrať kriticky veľa času - súper zatiaľ môže stihnúť zaútočiť na cieľ. Mali by niesť MANPADSy.

  • memo
    02:02 07.10.2020

    Tato nová válka, válka drobů je skutečně novým pojetím jak vést současnou válku. Ale ty současné drony jsou primárně určeny pro ničení pozemních cílů ale. ta jejich operační ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Tato nová válka, válka drobů je skutečně novým pojetím jak vést současnou válku. Ale ty současné drony jsou primárně určeny pro ničení pozemních cílů ale. ta jejich operační rychlost se tak blíží rychlosti Ju87 Stuka. Aby Stuka mohla být silnější bylo potřeba silnějšího bratra Bf109 alespoň. Samozřejmě že dnešní PVO není na úrovni 88mm Flaku. Nicméně ani nejnovější prostředky AntiPVO nezaostávají. Tak že hypersonické AntiPVO by mělo eliminovat pozemní PVO protivníka a ty (Bf109)/MiG29/F16/JF17 které ty drony doprovází by poté měly být minimálně vystaveny klasickému dogfightu. Následně by ty drony mělo být možné sundávat z velké výšky přepadovými stíhači. Země, která má slabé letectvo jako Arménie se pak musí spokojit pouze s pozemní PVO s nejistým výsledkem. Pokud by místo Arménie vedlo válku s Ázerbájdžánem Rusko určitě by došlo na hypersonické střely proti Ázerbájdžánské PVO, ázerbájdžánské MiGy by atakovali ruské Su 27 a na ty drony by poté ničili ruské MiGy 29 nebo opět Sučka 27 z velké výšky.
    Skrýt celý příspěvek

    • Tom384
      07:56 07.10.2020

      Lovit relativne male drony letadly podle me neni moc dobry napad. Je to drahe, riskujes letadlo a pilota. Navic nez letadlo odstartuje tak uz je dron davno pryc.

      Na drony typu ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Lovit relativne male drony letadly podle me neni moc dobry napad. Je to drahe, riskujes letadlo a pilota. Navic nez letadlo odstartuje tak uz je dron davno pryc.

      Na drony typu Bayraktar by mohla platit strategie zachytit malym radarem a sestrelovat je MANPADEM. Na ty mensi neco jako CWIS.
      Skrýt celý příspěvek

      • memo
        12:05 07.10.2020

        Bayraktar TB2 nebo Hermes nejsou malé kamikadze drony. Naopak přes ně jako komunikační uzel jsou řízeny ty malé. Aby to fungovalo musí je hlídat pozemní PVO plus klasický bojový ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Bayraktar TB2 nebo Hermes nejsou malé kamikadze drony. Naopak přes ně jako komunikační uzel jsou řízeny ty malé. Aby to fungovalo musí je hlídat pozemní PVO plus klasický bojový letoun. Ty drony musi držet po nějakou dobu formaci. Mohlo by to fungovat tak že ve dvojicích by každý velký dron kryl ten druhý. Samozřejmě že první úkol je eliminovat pozemní PVO krytí a bojový letoun. Poté velké drony. Malé drony ničit s EB nebo jinými drony, případně použít malé helikoptéry jako MD 500 vyzbrojené kulomety.
        Skrýt celý příspěvek

    • Charlie
      09:56 07.10.2020

      Prosímvás co to tu vykládáte, víte jak sou ty drony velíké, jaké mají letové hladiny? Takhle malý a pomalý cíl nejde klasickou stíhačkou rozumně zachytit, však i ČSLA na obdobnou ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Prosímvás co to tu vykládáte, víte jak sou ty drony velíké, jaké mají letové hladiny? Takhle malý a pomalý cíl nejde klasickou stíhačkou rozumně zachytit, však i ČSLA na obdobnou kategorii dlouhý léta používala MiG-15 a pak přešla k L-39. Vaše porovnávání se stukama a podobně je úplně nesmyslné.
      Skrýt celý příspěvek

      • Arccos
        21:09 08.10.2020

        S memo sice nesouhlasím, ale doby, kdy takové síle lovily MiG-15 už jsou také dávno pryč. V té době zkrátka měly stíhací stroje problém nalézt cíl proti zemi, a když už, měly ...
        Zobrazit celý příspěvek

        S memo sice nesouhlasím, ale doby, kdy takové síle lovily MiG-15 už jsou také dávno pryč. V té době zkrátka měly stíhací stroje problém nalézt cíl proti zemi, a když už, měly problém s pomalým cílem držet krok, protože byly optimalizované na vysoké rychlosti ve výšce. Nic z toho ale už o moderních strojích 4. a vyšší generace neplatí. Ostatně kategorie malých záchytných stíhaček úplně vymizela.
        Skrýt celý příspěvek

        • logik
          11:31 09.10.2020

          Přesně. SAR radar na stíhačce je schopen sledovat i jedoucí tank, kde je dopplerovský shift ještě podstatně menší, proč by měl mít problém s letícím dronem. Navíc je tu IRST, kde ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Přesně. SAR radar na stíhačce je schopen sledovat i jedoucí tank, kde je dopplerovský shift ještě podstatně menší, proč by měl mít problém s letícím dronem. Navíc je tu IRST, kde letící dron typu TB-2 bude svítit naproto bez problémů.

          Jako dokážu si přestavit, že můžou mít radary trochu problém odlišit malé drony v kategorii
          Skrýt celý příspěvek

  • jozo
    00:26 07.10.2020

    Z pohľadu vojenstva je toto veľmi zaujímavý konflikt. Symbolizuje kvalitatívny skok v spôsobe boja pre celý svet. Keď dve diery sveta proti sebe útočia presnou muníciou, kamikadze ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Z pohľadu vojenstva je toto veľmi zaujímavý konflikt. Symbolizuje kvalitatívny skok v spôsobe boja pre celý svet. Keď dve diery sveta proti sebe útočia presnou muníciou, kamikadze dronmi, systémami elektronického boja, hustou PVO, snahou o taktickú aj strategickú senzorovú prevahu, základnými prvkami network centric warfare tak potom sa naozaj spôsob vedenia vojny vážne zmenil paušálne pre celý svet.
    Pre Slovensko to znamená varovanie, že už katastroficky zaostávame v našej schopnosti viesť obranu našej krajiny.
    Keby som mal vyjadriť názor k samotnému konfliktu tak si myslím že Azerbajdžanská vláda nakúpila za posledné obdobie mnoho nových hračiek od Izraela a teraz ich používa na zvyšovanie svojej popularity tak ako to urobil Putin keď obsadil Krym. Podľa mňa nikto nemá reálny záujem na all out war, ale všetkým zúčastneným Mocným vyhovuje horúci lokálny konflikt, ktorý sa dá predávať domácemu voličstvu v každej krajine podľa potreby ako jednotiaca emócia a to je jedno na ktorej strane či už Azerbajčancom, Armencom, Rusom, Srbom, Turkom ale aj mnohým iným národom.
    Pre Rusov je to ešte konflikt na nezaplatenie aby mohli študovať a rozvíjať svoje stratégie modernej obrany voči dronom na bojisku.
    Skrýt celý příspěvek

  • Filip Fifo
    23:19 05.10.2020

    https://www.youtube.com/watch?... Čas 1:33 tak dopadl ten most....

    https://www.youtube.com/watch?... Čas 1:33 tak dopadl ten most....

  • apache
    18:53 05.10.2020

    Ten Bayraktar TB2 odvádí sakra dobrou práci. Nějak ale nechápu, proč třeba Ukrajinci s nimi nějaké významnější úspěchy nezaznamenali. Nebo se tím třeba jen nechlubí? Nebo jich mají ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ten Bayraktar TB2 odvádí sakra dobrou práci. Nějak ale nechápu, proč třeba Ukrajinci s nimi nějaké významnější úspěchy nezaznamenali. Nebo se tím třeba jen nechlubí? Nebo jich mají zkrátka málo? Bojí se je použít?

    Ten náš 533. prapor bezpilotních systémů působí vedle skutečně válčících armád a jejich flotil dronů jako parta modelářů. Na druhou stanu, zrovna drony se zdají být schopností, které se dá nabýt oproti jiným druhům vojsk velmi rychle.
    Skrýt celý příspěvek

    • infi
      22:37 05.10.2020

      A neni tam bezletova zona? (at uz oficialne, ci neoficialne)? UA v poslednich letech zadne letectvo nenasazovalo - za predpokladu, ze jim neco zbylo z toho co jim rusove ...
      Zobrazit celý příspěvek

      A neni tam bezletova zona? (at uz oficialne, ci neoficialne)? UA v poslednich letech zadne letectvo nenasazovalo - za predpokladu, ze jim neco zbylo z toho co jim rusove posestrelovali v prvnich letech boju. Myslim ze soucasti minskych dohod byl i zakaz pouzivani "lethal" dronu, ale je mozne ze uz si to pletu a Motorola by na to mel asi taky jiny nazor...
      Skrýt celý příspěvek

    • Charlie
      09:59 07.10.2020

      Skoro se vsadím že ruská vojska na hranicích s Ukrajinou rozvinuly kvalitnější systémy REB, které jednak limitují možnosti ukrajinských dronů, dále že mají nesrovnatelně hustší ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Skoro se vsadím že ruská vojska na hranicích s Ukrajinou rozvinuly kvalitnější systémy REB, které jednak limitují možnosti ukrajinských dronů, dále že mají nesrovnatelně hustší pokrytí oblasti radary a PLŘS, a za třetí a to je řekl bych to nejpodstatnější - všechno co je za hranicema je pro Ukrajinu nedotknutelné, takže riskovat drahou techniku se jim nejspíš nechce, když riskují sestřel bez možnosti odplaty.
      Skrýt celý příspěvek

  • JerzyŔ
    17:12 05.10.2020

    Dobrý den autorovi a všem diskutujícím. Krásný technický, od politických blábolů oproštěný článek. Přesto mám, ve vší úctě, určité námitky: drony se popisují jako obtížně ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Dobrý den autorovi a všem diskutujícím. Krásný technický, od politických blábolů oproštěný článek. Přesto mám, ve vší úctě, určité námitky: drony se popisují jako obtížně zjistitelné, skoro bych řekl zázračně nezjistitelné, z důvodu jejich nízkého a pomalého letu. Proč? V jiných článcích na tomto webu i jiných webech či tištěných periodikách se referuje o radarech nebo elektro-optických prostředcích schopných zjistit člověka, dělostřelecké či mimometné střely a jiné. Takže tyto prostředky nezachytí drony ? A co se týče větších dronů, ŕekněme velikosti a pomalosti a výšky civilních ultralajtů, vždyť tyto zcela běžně jsou vedeny civilními systémy ŘLP na západě i východě. Takže PVO nedisponuje těmito schopnostmi ? Nebo jenom omezeně? Jak to tedy je?
    Skrýt celý příspěvek

    • adokokose
      18:22 05.10.2020

      Drony malých rozměrů spadají do kategorie cílů zvané LSS. Low-Small-Slow tedy malý cíl, letící nízko nad terénem a navíc relativně pomalu. Celá detekce cílů v dnešních radarech je ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Drony malých rozměrů spadají do kategorie cílů zvané LSS. Low-Small-Slow tedy malý cíl, letící nízko nad terénem a navíc relativně pomalu. Celá detekce cílů v dnešních radarech je založená na dopplerově efektu, což je nadneseně modulování kmitočtu vlny odražené od cíle zpět k radaru úměrně s velikostí radiální rychlostí cíle (v článku je dokonce gif). Čím menší je radiální rychlost, tím menší je dopplerův posun nosné frekvence pulzu na příjmači. A u dronu je to ještě složitější o to, že cíl je velikostí minimální a ještě navíc blízko terénu, takže se už tak extrémně slabý odražený signál může ztratit v silném odrazu od terénu. Pro porovnání, drony typu DJI mají RCS kolem 0,01 m^2, vetší drony, typu scan eagle řekněme 0,1 m^2. Oproti tomu RCS člověka je kolem 1 m^2 a osobní automobil kolem 5-10 m^2. Nutno podotknout, že je sice uváděno, že některé radarové systémy jsou schopny detekovat člověka, ale problematika je to podobná jako v případě dronu (ikdyž má trochu větší RCS). Navíc je zde ještě nevýhoda, že člověk bude vždy na zemi (narozdíl od dronu) a tak do toho budeou odrazy od země kecat ještě víc. Dělostřelecká munice dosahuje zhruba podobných RCS jako drony. Ale pohybuje se extrémními rychlostmi (v porovnání s LSS cíly) a stačí mit tedy dostatečně citlivý radar, koukat spíše do vzduchu, než k zemi a porovnávat trajektorii cíle s modelem parabolcké dráhy, která je typická pro různé typy munice. Pokud je dron velký, řekněme zmiňované velikosti ultralehkého letadla, je odraz větší (RCS ~ 1 m^2), ale zase tu může řekl bych, v nepříznivé situaci, nastat podobný problém, jako s drony. Zvlášť v dnešní době, když jsou letadla hojně vyráběna také z kompozitu.
      Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        18:31 05.10.2020

        zase tak zle na tom moderní technika není, Saab to umí se systémem ELSS u radarů Giraffe. Řeší s tím i rozlišení mezi dronem a ptactvem.

        zase tak zle na tom moderní technika není, Saab to umí se systémem ELSS u radarů Giraffe. Řeší s tím i rozlišení mezi dronem a ptactvem.

  • Miroslav
    13:33 05.10.2020

    Najviac prekvapuje to množstvo zničenej tankovej techniky. Nedalo by sa o tom napísať viac? Bolo to použitím protitankových zbraní, delostrelectvom, leteckými útokmi alebo došlo aj ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Najviac prekvapuje to množstvo zničenej tankovej techniky. Nedalo by sa o tom napísať viac? Bolo to použitím protitankových zbraní, delostrelectvom, leteckými útokmi alebo došlo aj na nejaký priamy stret obrnencov?
    Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    12:47 05.10.2020

    Arménský osádky Os si užily opravduscojí černou hodinku, Azerbajdžánci mezi nima rozpoutali hotovou genocidu, často ten dron visel přímo nad kompletem, na kterej naváděl výzbroj, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Arménský osádky Os si užily opravduscojí černou hodinku, Azerbajdžánci mezi nima rozpoutali hotovou genocidu, často ten dron visel přímo nad kompletem, na kterej naváděl výzbroj, přehledovej radar těhle starších strojů očividně naprosto nezvládá malorozměrový cíle detekovat.

    Jediná rozumná cesta jak omezit neúměrný ztráty pozemní techniky tváří v tvář masivnímu nasazení dronů a přitom si nezruinovat ekonomiku je stejně masivní nasazení prostředků EB, klamných cílů a pro fyzickou likvidaci ideálně laser, případně kanon, v nejbližší době asi levné střely jako Davidův prak nebo RIM-116 (i tak se ale dostáváme na zoufale nevýhodný poměr mezi cenou ničící střely a cenou cíle).
    Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      13:42 05.10.2020

      Na drony klasický protilietadlový guľomet. Strieľať po tom raketami a ešte so slepým radarom je hlúposť. Obyčajný dron s kamerou, výdržou cca hodinu a datalinkom stojí rádovo ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Na drony klasický protilietadlový guľomet. Strieľať po tom raketami a ešte so slepým radarom je hlúposť. Obyčajný dron s kamerou, výdržou cca hodinu a datalinkom stojí rádovo stovky eur. Keď po ňom budeš strieľať raketami za niekoľko tisíc eur/kus tak ekonomicky padneš na hubu skôr ako sa tá vojna skončí
      Skrýt celý příspěvek

      • alexa123
        14:28 05.10.2020

        Guľometom? OK, ale na ktoré drony?

        1/ Pretože dronov je X druhov. Máš na mysli kilové drony resp. X tonové drony?
        2/ Pretože zistiť "kilový" dron je problém a myslím si, že ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Guľometom? OK, ale na ktoré drony?

        1/ Pretože dronov je X druhov. Máš na mysli kilové drony resp. X tonové drony?
        2/ Pretože zistiť "kilový" dron je problém a myslím si, že zostreliť ho guľometom je tiež problém.
        3/ Pretože "X tonový" dron je tak ďaleko resp. vysoko od cieľa, že guľometom 12,7mm ho asi ťažko zostrelíš.
        4/ Vyzerá to tak, že drony sa v súčastnosti stavajú samostatnou zložkou armády podobne ako pozemná armáda, letectvo, námornictvo.
        5/ Teraz zrejme budeme prežívať obdobie cca 5 rokov, keď si drony budú hľadať svoje miesto vo výzbroji a potom sa uvidí aký to bude mať dopad na armádu ako takú.
        6/ Pripomína mi to obdobie medzi 1. a 2. svetovou vojnou, keď sa hľadal etalón ideálneho tanku. Konečnou odpoveďou bola 2.vojna, keď všetky bojujúce strany zistili, že takým tankom je tank kategórie cca 30 ton a výkonný cca 76mm kanón.
        Skrýt celý příspěvek

        • Miroslav
          15:15 05.10.2020

          Samozrejme, nebavíme sa o vyspelých útočných dronoch typu Predator. V tomto prípade je postačujúci obyčajný dron s kamerou ktorý plní prieskumné účely. A to je ten začarovaný kruh. ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Samozrejme, nebavíme sa o vyspelých útočných dronoch typu Predator. V tomto prípade je postačujúci obyčajný dron s kamerou ktorý plní prieskumné účely. A to je ten začarovaný kruh. Dron za stovky max do 2000 € proti rakete ktorá je drahá a snáď pri veľkosti (alebo malosti?) dronu aj neúčinná. Nenapadá ma nič iné ako guľomet aby to dokázalo efektívne a za lacný peniaz ničiť tieto drony. Sci-fi riešenia ako laserové delo pre Arménsko nechajme stranou
          Skrýt celý příspěvek

          • infi
            15:31 05.10.2020

            No me napada neco jako nemecky flak za druhe svetove. Samozrejme v mensi razi, mobilni a plny automat (klidne i autonomni).

            No me napada neco jako nemecky flak za druhe svetove. Samozrejme v mensi razi, mobilni a plny automat (klidne i autonomni).

      • Scotty
        14:29 05.10.2020

        Rheinmetall má na likvidaci UAV celkem dobře vypadající systém.
        https://www.youtube.com/watch?...

        Rheinmetall má na likvidaci UAV celkem dobře vypadající systém.
        https://www.youtube.com/watch?...

        • Miroslav
          15:22 05.10.2020

          To vyzerá dobre

          To vyzerá dobre

        • Jan Grohmann
          16:15 05.10.2020

          Mimochodem, ta dávka v 0:17 stála asi 100 000 Kč. Odhaduji cenu jedné programovatelné munice ráže 35 mm na 200 dolarů.

          Mimochodem, ta dávka v 0:17 stála asi 100 000 Kč. Odhaduji cenu jedné programovatelné munice ráže 35 mm na 200 dolarů.

          • faraonamumu
            22:00 05.10.2020

            Nezáleží na tom, že ta dávka stojí 100 000 když zachrání techniku za několik milionů a ještě vojáky. Sice je to drahá sranda, ale vyplatí se. V AČR by bylo fajne mít podobný ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Nezáleží na tom, že ta dávka stojí 100 000 když zachrání techniku za několik milionů a ještě vojáky. Sice je to drahá sranda, ale vyplatí se. V AČR by bylo fajne mít podobný systém.
            Skrýt celý příspěvek

          • Tom384
            12:31 06.10.2020

            faraonamumu:

            Zalezi na tom a sakra hodne. Treba pripad Armenie. Kolik takove munice by si mohla dovolit koupit? A kolik stoji drony protivnika? Kdyz bude armenie sestrelovat drony ...
            Zobrazit celý příspěvek

            faraonamumu:

            Zalezi na tom a sakra hodne. Treba pripad Armenie. Kolik takove munice by si mohla dovolit koupit? A kolik stoji drony protivnika? Kdyz bude armenie sestrelovat drony ekonomicky neefektivne, tak vycerpa sve ekonomicke zdroje, ktere by mohla vyuzit jinak a valku prohraje.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            14:42 06.10.2020

            Tom384
            Možná by ušetřili za munici, ale přišli by o mnohem dražší techniku případně o vojáky což je ještě horší. Což povede k tomu že válku nevyhnutelně prohraje taky.

            Tom384
            Možná by ušetřili za munici, ale přišli by o mnohem dražší techniku případně o vojáky což je ještě horší. Což povede k tomu že válku nevyhnutelně prohraje taky.

        • flanker.jirka
          18:52 05.10.2020

          Jak píše autor v komentu, asi to bude hodně o ceně air burst munice. Každopádně, řešení to je. Na takové prcky budou stačit nové laserové systémy, ale ty má jen pár uživatelů a v ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Jak píše autor v komentu, asi to bude hodně o ceně air burst munice. Každopádně, řešení to je. Na takové prcky budou stačit nové laserové systémy, ale ty má jen pár uživatelů a v počtu několika kusů.
          Skrýt celý příspěvek

        • Tom384
          12:40 06.10.2020

          Podle me nevypada dobre.

          1) Ucinnost strelby byla pomerne nizka. Drony sice sestreleny byly, ale padaly k zemi v celku. Cekal jsem ze 35mm kanon z tech plastovejch hracek udela ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Podle me nevypada dobre.

          1) Ucinnost strelby byla pomerne nizka. Drony sice sestreleny byly, ale padaly k zemi v celku. Cekal jsem ze 35mm kanon z tech plastovejch hracek udela trsatka. Otazka je co by to udelalo s dronem ktery neco vydrzi.

          2) Drony nemanevrovaly. Navic je videt ze strely k dronu leti relativne pomalu a CEP byl take relativne maly. Kdyby dron manevroval tak za dobu nez k nemu munice dorazi muze byt o 5m jinde nez dopadly strely.
          Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            14:49 06.10.2020

            Tom384
            Střepiny z výbuchů munice ty drony poškodily tak že nebyli schopné dalšího letu a o to tak nějak jde. Co je dron co něco vydrží? Troufnu si tvrdit že podobně by dopal i ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Tom384
            Střepiny z výbuchů munice ty drony poškodily tak že nebyli schopné dalšího letu a o to tak nějak jde. Co je dron co něco vydrží? Troufnu si tvrdit že podobně by dopal i větší letoun.
            Celé to byla jen veřejná prezentace v rámci výstavy. Je naprosto jisté že tohle nebyla ukázka maximálních možností systému...
            Skrýt celý příspěvek

          • Tom384
            15:20 06.10.2020

            Scotty:
            Jestli potrebujete priklad dronu ktery neco vydrzi tak bych nabidnul treba v clanku zmineny miny harpy. Troufnu si tvrdit ze ten by dost pravdepodobne prezil.

            Scotty:
            Jestli potrebujete priklad dronu ktery neco vydrzi tak bych nabidnul treba v clanku zmineny miny harpy. Troufnu si tvrdit ze ten by dost pravdepodobne prezil.

          • Scotty
            20:09 06.10.2020

            Tom384
            Co konkrétně dělá z Mini Harpy věc která přežije zásah programovatelnou municí?

            Tom384
            Co konkrétně dělá z Mini Harpy věc která přežije zásah programovatelnou municí?

          • Charlie
            10:08 07.10.2020

            Vy ale nepotřebujete udělat z toho dronu fašírku, vám stačí když není schopen dál pokračovat v činnosti. Stejně tak když sestřelíte letadlo raketou nebo kanonem, tak z něj většinou ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Vy ale nepotřebujete udělat z toho dronu fašírku, vám stačí když není schopen dál pokračovat v činnosti. Stejně tak když sestřelíte letadlo raketou nebo kanonem, tak z něj většinou nezbude halda plechů, ale přestane mu fungovat dost systémů na to, aby nebralo rychlý kurz k zemi (a ta už se o jeho přeměnu v haldu plechů postará). To "relativně pomalu" je pak daný hlavně tím, že se díváte na stopáž pořízenou vysokorychlostní kamerou.

            Air burst munice byla vymyšlená hlavně proto, aby se ušetřilo za munici, protože systémy jako AK-630, Phalanx nebo Kaštan používají k nasycení prostoru klasické jednotné projektily (Phalanx dokonce průbojné, aby dokázal ničit odolné a možná i pancéřované težké protilodní ŘS sovětské konstrukce) a to je teprve drahá legrace.

            https://youtu.be/J7ssNPxyHp8...
            Skrýt celý příspěvek

          • Tom384
            13:27 07.10.2020

            Scotty:

            1) konstrukce. Z predni polosfery je elektronika, pohon a vrtule chranena hlavici. Navic ma jen jednu vrtuli proti 4 z rronu, takze sance ze prezije je pomerne vysoka.
            2) ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Scotty:

            1) konstrukce. Z predni polosfery je elektronika, pohon a vrtule chranena hlavici. Navic ma jen jednu vrtuli proti 4 z rronu, takze sance ze prezije je pomerne vysoka.
            2) Pouzite materialy. Mam jednoho komercniho drona doma a vim ze ke zlomeni vrtule se staci jen spatne podivat. Tady ocekavam kompozitni material ktery nebude tak lehke zdolat.
            3) Rychlost. Strelba na 1km znamena ze dron uleti za tu dobu nez k nemu munice dorazi 30m. Pokud bude manevrovat tak ta salva rozhodne nebude stacit na pokryti prostoru kde by se dron mohl v danou chvili nachazet.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            14:55 07.10.2020

            Tom384
            1. Střepin z exploze zasáhnou celkem velký prostor. Tedy dá se předpokládat že poškozeno bude podstatně víc než jen vrtule.
            2. Stěží můžou použít materiál který odolá ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Tom384
            1. Střepin z exploze zasáhnou celkem velký prostor. Tedy dá se předpokládat že poškozeno bude podstatně víc než jen vrtule.
            2. Stěží můžou použít materiál který odolá munici ráže 35mm.
            3. Otázka kvality systému řízení palby.
            Skrýt celý příspěvek

          • Tom384
            15:55 07.10.2020

            Scotty:

            Jak dlouho jsou ve výzbroji armad rakety s plochou drahou letu? 50 let? Zatim je nikdo nesestreluje podobnym nesmyslem. Videl jsi utok GBU-39 na pantsir? Asi nekvalitni ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Scotty:

            Jak dlouho jsou ve výzbroji armad rakety s plochou drahou letu? 50 let? Zatim je nikdo nesestreluje podobnym nesmyslem. Videl jsi utok GBU-39 na pantsir? Asi nekvalitni SRP co?
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            23:52 07.10.2020

            Pokud odhlédneme od toho že střela s plochou dráhou letu dosahuje násobků rychlosti které jsou schopny vyvinout vrtulové drony, tak snaha působit proti nim hlavňovými prostředky ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Pokud odhlédneme od toho že střela s plochou dráhou letu dosahuje násobků rychlosti které jsou schopny vyvinout vrtulové drony, tak snaha působit proti nim hlavňovými prostředky není úplně nová. Viz. například Phalanx/Centurion.
            Útok GBU-39 na Pantsir jsem skutečně neviděl, ale bavíme se tu o UAV ne o bombách nebo okřídlených střelách.
            Skrýt celý příspěvek

      • dusan
        17:36 05.10.2020

        No to je síce možné ... ale

        Ak je dron veľký, tak sa zväčša drží mimo dostrelu guľometov. Ak je malý, tak nie je problém ho zničiť, ale vobec zistiť. Brat má len komerčný dron s ...
        Zobrazit celý příspěvek

        No to je síce možné ... ale

        Ak je dron veľký, tak sa zväčša drží mimo dostrelu guľometov. Ak je malý, tak nie je problém ho zničiť, ale vobec zistiť. Brat má len komerčný dron s kvalitnou kamerou a vo výške 500 metrov ho vôbec nie je vidno, ani počuť ... zato on "vidí" veľmi dobre .... dosah mimochodom 10 km.
        Skrýt celý příspěvek

    • liberal shark
      13:46 05.10.2020

      Přesně tak - maskovat, simulovat, klamat, rušit a sestřelovat.

      Přesně tak - maskovat, simulovat, klamat, rušit a sestřelovat.

  • lorgarius
    12:14 05.10.2020

    imituju pri tychto maketach nejako aj elektromagneticku a tepelnu stopu? alebo je to v tomto pripade zbytocne?

    imituju pri tychto maketach nejako aj elektromagneticku a tepelnu stopu? alebo je to v tomto pripade zbytocne?

    • Klimesov
      12:40 05.10.2020

      No co vím tak se o to snaží. Hlavně co se týče té tepelné stopy, tak se většina výrobců snaží nějakým způsoben nasimulovat zahřátý motor atd.

      No co vím tak se o to snaží. Hlavně co se týče té tepelné stopy, tak se většina výrobců snaží nějakým způsoben nasimulovat zahřátý motor atd.

      • lorgarius
        14:42 05.10.2020

        to ze to robia vyrobcovia vo vyspelych krajinach je mi jasne. ale zaujima ma tento konkretny konflikt. teda ak azeri maju dostatocne vykonne prieskumne prostriedky snazia sa ...
        Zobrazit celý příspěvek

        to ze to robia vyrobcovia vo vyspelych krajinach je mi jasne. ale zaujima ma tento konkretny konflikt. teda ak azeri maju dostatocne vykonne prieskumne prostriedky snazia sa armenci "ukazat im povedzme mikrovlne vyzarovanie radaru-atrapy" ? alebo azeri pouzivaju kamikadze drony prevazne na ciele objavene optickymi prostriedkami a teda takto zlozite klamanie nie je nutne?
        musim si pozriet viac info.
        Skrýt celý příspěvek

        • flanker.jirka
          18:56 05.10.2020

          logarius
          s jistotou se nedá říct, zda používají i jiný druh průzkumu, možná posílají opticky vedené prostředky i na základě informací z ELINT, SIGINT, COMMINT

          logarius
          s jistotou se nedá říct, zda používají i jiný druh průzkumu, možná posílají opticky vedené prostředky i na základě informací z ELINT, SIGINT, COMMINT

  • Pauli
    11:34 05.10.2020

    V těch atrapách jsou machři Srbové. Pomarujete na ty dřevěný migy na letištích, nebo desítky zničených tanků, ze kterých se vyklubal jen fejk? :] Migy mezitím v podzemí přežily z ...
    Zobrazit celý příspěvek

    V těch atrapách jsou machři Srbové. Pomarujete na ty dřevěný migy na letištích, nebo desítky zničených tanků, ze kterých se vyklubal jen fejk? :] Migy mezitím v podzemí přežily z větší části válku tváří v tvář přesile šesti stovek letadel NATa
    Skrýt celý příspěvek

    • Marw
      12:13 05.10.2020
      Oblíbený příspěvek

      A zmenilo to nejak výsledok? Myslím že pre NATO bolo podstatné že sa tie MIGi neodvážili ani vzlietnuť. Či prežili zahrabané niekde pod zemou alebo skončili rozstrieľané, je z ...
      Zobrazit celý příspěvek

      A zmenilo to nejak výsledok? Myslím že pre NATO bolo podstatné že sa tie MIGi neodvážili ani vzlietnuť. Či prežili zahrabané niekde pod zemou alebo skončili rozstrieľané, je z pohľadu operácie nepodstatné. Podstatný bol výsledok a to že potenciálna hrozba bola eliminovaná.

      "Migy mezitím v podzemí přežily z větší části válku tváří v tvář přesile šesti stovek letadel NATa"
      asi by sme mali dať vedieť náučným slovníkom že "tvárou v tvár presile" znamená po novom zahrabaný čušiac v kryte, kým nepriateľ si vonku robí čo sa mu zachce ;)
      Skrýt celý příspěvek

      • Pauli
        12:50 05.10.2020

        Tak rozdíl to tedy je.
        NATO je bylo rozhodnuté kompletně eliminovat. A jakou by asi měli šanci proti takové nerovnoměrné přesile s nepřátelskými awacsy na všechny světové strany? ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Tak rozdíl to tedy je.
        NATO je bylo rozhodnuté kompletně eliminovat. A jakou by asi měli šanci proti takové nerovnoměrné přesile s nepřátelskými awacsy na všechny světové strany? To platí i protivzdušné obraně. Radary se často pouštěli jen na moment, aby se co nejvíce omezila šance, že je nepřítel přesně zaměří. Srbové nejsou blbci. Neměli zjevně zájem si nechat zdecimovat celou armádu ze vzduchu a čekali, že v další (hlavní) fázi dojde k útoku po zemi. Místo toho NATO vybombardovalo do středověku civilní infrastrukturu (mosty, elektrárny, televizi, nemocnice, mlíkarny, průmyslové závody atd) a šlo do pryč
        Skrýt celý příspěvek

        • satai
          13:02 05.10.2020

          "šlo do pryč"

          Srbsko prohralo. Get over it.

          "šlo do pryč"

          Srbsko prohralo. Get over it.

        • Marw
          13:08 05.10.2020

          A čo to mení na tom, že tie stroje im boli rovnako k ničomu zahrabané v bunkri ako keby ich nasadili a prišli o ne? Keby to bolo aspoň o tom, že na seba viazali nejakú podstatnú ...
          Zobrazit celý příspěvek

          A čo to mení na tom, že tie stroje im boli rovnako k ničomu zahrabané v bunkri ako keby ich nasadili a prišli o ne? Keby to bolo aspoň o tom, že na seba viazali nejakú podstatnú časť kapacít NATO, ktoré by sa ich márne snažilo zničiť, tak by to malo aspoň minimálny zmysel. Ale mám podozrenie že použitie makiet tých migov malo na výsledný priebeh konfliktu efekt limitne sa blížiaci k nule.

          Aby sme sa rozumeli, chápem že pre Srbov malo zmysel si ich zachovať a zbytočne ich neobetovať. Ale tvrdiť že sa hrdinsky ukryli tvárou tvár nepriateľovi a stavať to do pozície, že ako tým vlastne NATO dostali, je absolútna hovadina. NATO si šlo svoje bez ohľadu na takéto "tanečky".
          Skrýt celý příspěvek

          • Luky
            19:40 05.10.2020

            NATO nebylo při útocích v bezpečí a o to jde...

            NATO nebylo při útocích v bezpečí a o to jde...

          • logik
            21:20 05.10.2020

            Sorry, ale to je blbina, pro NATO byla stejně podstatně větší hrozba PVO, než teoretická stíhačka zahrabaná někde v bunkru.

            Sorry, ale to je blbina, pro NATO byla stejně podstatně větší hrozba PVO, než teoretická stíhačka zahrabaná někde v bunkru.

          • Luky
            23:05 05.10.2020

            Já psal o PVO

            Já psal o PVO

          • Torong
            09:38 06.10.2020

            "NATO nebylo při útocích v bezpečí a o to jde..."
            To jaksi ve válce není nikdo. Podstatné je, že ani Srbské PVO nedokázala zabránit splnění úkolu. A to přesto, že byla řízena velmi ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "NATO nebylo při útocích v bezpečí a o to jde..."
            To jaksi ve válce není nikdo. Podstatné je, že ani Srbské PVO nedokázala zabránit splnění úkolu. A to přesto, že byla řízena velmi chytře a účelně.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            11:11 06.10.2020

            Luky, u PVO to nějaký smysl dává, ale tendle thread byl jaksi o Mizích (o Migech, jak se to vlastně skloňuje). Ve zbytku to myslím přesně vystih Torong: Srbsko pravděpodobně ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Luky, u PVO to nějaký smysl dává, ale tendle thread byl jaksi o Mizích (o Migech, jak se to vlastně skloňuje). Ve zbytku to myslím přesně vystih Torong: Srbsko pravděpodobně využilo svojí PVO nejlépe jak mohlo, ale reálně tak stejně nebyly schopni jakkoli zabránit cílům NATO, max. jim "znepřijemnit život".
            Skrýt celý příspěvek

        • Torong
          09:33 06.10.2020

          Ale no tak. Zase pohádky ovčí babičky.
          "NATO je bylo rozhodnuté kompletně eliminovat"
          NE. To je lež, která je ovšem nutná, protože bez ní se ti celá argumentace sesype jak domeček ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ale no tak. Zase pohádky ovčí babičky.
          "NATO je bylo rozhodnuté kompletně eliminovat"
          NE. To je lež, která je ovšem nutná, protože bez ní se ti celá argumentace sesype jak domeček z karet. NATO mělo za úkol Srbsko přivést k rozumu a jednacímu stolu a zastavit Srbskou agresi. Tečka. To bylo splněno. Všechny kecy okolo jsou jen snaha o zamaskování že Srbsko bylo donuceno k poslušnosti a aby to vypadalo jakože vlastně vyhrálo nad zlým NATO. Docela to připomíná jeden starý vtip:
          Klaus s Mečiarem si dali závod v běhu a druhý den všechny Slovenské noviny psaly: "Václav Klaus bol predposledný, zatial čo Vlado Mečiar skončil na úžasnom druhom miestě"...
          "Neměli zjevně zájem si nechat zdecimovat celou armádu ze vzduchu a čekali, že v další (hlavní) fázi dojde k útoku po zemi"
          Aha... A k čemu by jim ty letadla pak byly? Aby je předali neporušené?
          Skrýt celý příspěvek

    • dusan
      17:39 05.10.2020

      Síce "prežili" ... ale len preto, že boli pasívne. Ak "ožili" ... .. tak bol s nimi zväčša krátky proces ...

      Skrátka NATO paralizovalo srbskú armádu a vôbec nie je podstatné koľko ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Síce "prežili" ... ale len preto, že boli pasívne. Ak "ožili" ... .. tak bol s nimi zväčša krátky proces ...

      Skrátka NATO paralizovalo srbskú armádu a vôbec nie je podstatné koľko makiet zničili, ale to, že armáda bola v podstate z boja vyradená. Keby prebiehala pozemná operácia, tak by s takou taktikou vojnu rýchlo prehrali. Keby ju zmenili, tak ich NATO rýchlo zlikviduje.
      Skrýt celý příspěvek

  • ruleta
    11:31 05.10.2020

    Jinak je dobrej ten kamikadze ridic auta co vjede na most, ktery byl zasazen udajne raketou LORA.

    Jinak je dobrej ten kamikadze ridic auta co vjede na most, ktery byl zasazen udajne raketou LORA.

    • infi
      11:32 05.10.2020

      Ladu nezastavis :D

      Ladu nezastavis :D

  • ruleta
    11:21 05.10.2020

    Mozna by tento clanek stal poslat na ministerstvo obrany a na nasi "generalitu", tak aby se probudili.

    Za mne je v tomto jeste druhy aspekt a to obecne dobre zmaknuta ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Mozna by tento clanek stal poslat na ministerstvo obrany a na nasi "generalitu", tak aby se probudili.

    Za mne je v tomto jeste druhy aspekt a to obecne dobre zmaknuta propaganda na obou stranach. Youtube je doslova prospikovan videii a live prenosy a vlastni argumentacni propagandou, jak dovnitr na vlastni lidi tak ven do sveta.
    Skrýt celý příspěvek

    • Jan Grohmann
      12:42 05.10.2020

      Určitě si ho někdo přečte

      Určitě si ho někdo přečte

      • flanker.jirka
        19:02 05.10.2020

        jedna věc je si to přečíst, druhá vyvodit správné závěry a třetí začít s tím, nejlépe už včera, něco dělat :-D
        Ukazuje se, že takové "letectvo" se může stát ideálním prostředkem v ...
        Zobrazit celý příspěvek

        jedna věc je si to přečíst, druhá vyvodit správné závěry a třetí začít s tím, nejlépe už včera, něco dělat :-D
        Ukazuje se, že takové "letectvo" se může stát ideálním prostředkem v kontejnerech nákladních automobilů, tak jako Harpy a mohou je mít velitelé praporů přímo pod sebou.

        Zajímavé na tomto konfliktu je i to, co se "raději" moc nepoužívá. A to jsou bojové vrtulníky.
        Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          23:11 05.10.2020

          To spíš ukazuje že Mi-24 jsou už skutečně za zenitem. Naopak vrtulník se schopností nést PLŘS by se minimálně proti větším UAV mohl hodit.

          To spíš ukazuje že Mi-24 jsou už skutečně za zenitem. Naopak vrtulník se schopností nést PLŘS by se minimálně proti větším UAV mohl hodit.

          • flanker.jirka
            17:56 06.10.2020

            Kdepak ty věci, jakýkoliv vrtulník nad horizontem je dnes pro klasickou PVO dobře viditelný.
            PLŘS na AH 1 proti UAV? Tak to už jste opravdu mimo. S tím shitem v podobě ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Kdepak ty věci, jakýkoliv vrtulník nad horizontem je dnes pro klasickou PVO dobře viditelný.
            PLŘS na AH 1 proti UAV? Tak to už jste opravdu mimo. S tím shitem v podobě zastaralých vrzí AIM 9, které může nosit nic neuvidí. Staré verze AIM 9 mají problém i s tak horkými cíly, jako je právě Mi 24 s deflektory výtokových plynů.

            Za rozumnou cestu bych pro AČR viděl oddíl dronů k průzkumu a boji ke každé brigádě. Schválně se zeptám, počítá už někdo i se zapojením dronů do zdrojů SŘP pro dělostřelectvo?
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            20:28 06.10.2020

            Armáda má ve výzbroji AIM-9M-9 což rozhodně není stará ani zastaralá střela. Zatím je vidět že arménská PVO není schopná potlačit ani větší drony jako Bayraktar TB2. Tedy ani ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Armáda má ve výzbroji AIM-9M-9 což rozhodně není stará ani zastaralá střela. Zatím je vidět že arménská PVO není schopná potlačit ani větší drony jako Bayraktar TB2. Tedy ani vrtulníky nejsou zcela bez šance, což ostatně ukazují operace modernějších bitevních vrtulníků na jiných bojištích.
            Skrýt celý příspěvek

        • Klimesov
          12:23 06.10.2020

          Co vím, tak taktické drony má AČR v plánu pořizovat někde mezi roky 2022 - 2023. Plus mínus.
          Takže nebojte se. Ty plány jsou a existují i když o nich nevíte :-)

          Co vím, tak taktické drony má AČR v plánu pořizovat někde mezi roky 2022 - 2023. Plus mínus.
          Takže nebojte se. Ty plány jsou a existují i když o nich nevíte :-)

          • flanker.jirka
            17:59 06.10.2020

            O plánech na 533. prapor vím. Ale považuji to za absolutně nedostatečné řešení. Žijeme v době, kdy se jinde ve světě malé průzkumné drony přidávají jako zdroj průzkumu k tankovým ...
            Zobrazit celý příspěvek

            O plánech na 533. prapor vím. Ale považuji to za absolutně nedostatečné řešení. Žijeme v době, kdy se jinde ve světě malé průzkumné drony přidávají jako zdroj průzkumu k tankovým rotám.
            ...taková omnikoptéra pár set metrů nad sestavou dává úplně jiný přehled o bojišti a supluje mnohem dražší vzdušný průzkum nebo satelity. A doslova, pouze za pár korun.
            Skrýt celý příspěvek

          • Klimesov
            13:35 07.10.2020

            flanker.jirka
            Ano přesně tak.
            Ale aby jste mohl moderní drony zařadit k tankovým rotám, musíte nejprve ty tankové roty vybavit potřebou technikou (BVP, OT, MBT atd.) včetně ...
            Zobrazit celý příspěvek

            flanker.jirka
            Ano přesně tak.
            Ale aby jste mohl moderní drony zařadit k tankovým rotám, musíte nejprve ty tankové roty vybavit potřebou technikou (BVP, OT, MBT atd.) včetně velících vozů, které budou schopny tyto informace pobrat, přefiltrovat a následně zužitkovat.
            A něco takového se v AČR teprve buduje. Takže všeho do času. Nejprve je potřeba aby AČR úspěšně dokončila modernizaci základu (jádra) AČR a pak může postupně navyšovat schopnosti.
            Akorát bohužel v našich končinách je to prostě běh na dlouhou trať z mnoha a mnoha důvodů.
            Skrýt celý příspěvek

    • Eagle
      14:11 05.10.2020

      tak generalita to ví, nejsou třo blbci za který jsou zde považováni. Problém spíše spočívá v lidech a financích a nesmím zapomenout na legislativu ( ikdyž ta už snad od 2015 je ...
      Zobrazit celý příspěvek

      tak generalita to ví, nejsou třo blbci za který jsou zde považováni. Problém spíše spočívá v lidech a financích a nesmím zapomenout na legislativu ( ikdyž ta už snad od 2015 je vychytna)
      Proč mluvím o 2015, to byl po řvoucí blbosti jménem sojka zavedem konečně dron, který měl kvality a to scan eagle. Fajně se provozoval v afg, problém byl ale čr, nevím jak dnes, ale v době zavedení byl problém s frekvenčními pásmy na kterých dron pracoval a taktéž s leteckými předpisy. Ty už se snad podařilo vychytat ale ty pásma to bude problém i u osatních dronů. Osádka respektive operátoři a mechanici musí mít špičkovou angličtinu, většinou se školí u výrobců, musí mít znalost leteckých předpisů a složenou zkoušku z letecké angličtiny. Domluvit se s řídícím letového prostoru je základ než to pošlou do vzduchu. Všechny tyto aspekty armáda zná, prošla si tím ve 2014-2015. Proto také vznikl nový prapor zaměřující se na drony, takže armáda vnímá potřebu mít tyto prvky, ale z jejího pohledu jsou momentálně důležitější části armády kam investovat.
      Jinak super videa jak drony likvidují techniku, je potřeba si ale uvědomit, že nasazení dronů na evropském válčišti je daleko více problematický. Většinou pro aktivní navádění potřebujete mít vizuál mezi dronem a řídící stanicí, teď se koukni ze svého okna a zkus odhadnout jak daleko vidíš, naše krajina je poměrně členitá a tím si ukrajuješ operační vzdálenost. V neposlední řadě, zde byla řeč o srbsku, všechno měli srbové schované v lesích, německo, česko, rakousko většina území je pokryta lesy, to skýtá super úkryt před raketami vypálenými z dronů. Takže syrie, lybie, karabach super videa a účinnost dronů, ale v naši krajině by ta úspěšnost byla daleko menší.
      Skrýt celý příspěvek

      • JP--
        21:16 05.10.2020

        Problém je celé ministerstvo a částečně bezpochyby i generalita. Stát dělá pravidla a armáda a ministerstvo má pokud vím pořád legislativní a právní odbor to, že nic moc ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Problém je celé ministerstvo a částečně bezpochyby i generalita. Stát dělá pravidla a armáda a ministerstvo má pokud vím pořád legislativní a právní odbor to, že nic moc neprosadí za 5 let si nejsou schopný ani vyjednat výjimku na drony je jasná chyba, která padá i na generalitu, nakonec se musí legislativa změnit jen proto, že se harmonizuje z EU (úspěch ne?). To, že je armáda podfinancovaná dlouhodobě se ví taky, ale to že neumí utratit peníze které má se ví dlouhodobě a pokud generalita k tomu mlčí nebo neumí přesvědčit politiky, že s tím je třeba něco udělat, tak je to taky zásadní chyba armádního vedení od čeho jiného tam je? Co vidíme je spíš nedostatek ochoty riskovat zkoušet prosazovat nový věci a sledovat a zavádět novinky i s omezeným rozpočtem. V zásadě se umí akorát vyplatit mzdy a sem tam něco opravit což je vidět i podílu investic na rozpočtu armády a že se důchody a výsluhy počítají do armádního rozpočtu je taky pěkná blbost njn. snad se už třeba všechno ex varšavská smlouva vybavení rozpadne a bude lépe, ale moc nedoufám.
        PS pokud drony fungují v Afghánu, tak v evropě budou fungovat pokud si myslíš, že raketa, nebo řízená bomba lesem neproletí, tak to je přesně ta poslední věc na co by sis vsadil.
        Skrýt celý příspěvek

        • Eagle
          22:59 05.10.2020

          Jak můžete vyjednat výjimku na dron který frčí v pásmu 900 MHZ využity telekomunikačními firmami na LTE? O těchto věcech rozhoduje Český telekomunikační úřad a vzhledem k tomu že ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Jak můžete vyjednat výjimku na dron který frčí v pásmu 900 MHZ využity telekomunikačními firmami na LTE? O těchto věcech rozhoduje Český telekomunikační úřad a vzhledem k tomu že jsme scan eagle dostali darem tak moc možností nebylo. Nevím přesně jaký byl problém ale rozhodně nešlo o nějakou výjimku. Přeladit zařízení s celorepublikovým pokrytim není žádná sranda. Ale jak říkám vím že byl problém s pasmem dnes už jistě nějak vyřešeno. To že si myslíte že lampasaci na gen štábu sedí a pijí kafe, to vám nemá cenu vyvracet, jsou pozice kde se to možná děje ale pochybuji že máte vůbec ponětí co vše stojí za zavedením či pořízením nové techniky.
          V neposlední řadě ano já vím že raketa lesem neproleti pokud se budeme držet tématu a bude řeč o PTŘS odpálenou dronem. Za prvé už jen vyhledání cile v lesním porostu je velmi těžké kór pokud použijete moderní multispektrální maskovací sítě které AČR hojně zavádí s každou novou technikou. A pokud jde o o průnik PTŘS lesním porostem k tomu stačí lehká úvaha a možná se zde najde někdo kdo vám spočítá energii nárazu kterou vyvolá například 45 kg vážící PTŘS hellfire letící rychlosti 1 Mach. Už z téhle věty vám musí být jasno jak střela dopadne při nárazu na vrchní část koruny jehličnatého stromů. Ta energie nárazu je tak obrovská že ta PTŘS nemá jedinou šanci se dostat o 12 metrů níž a tam probít tank.
          Co se týká utrácení peněz, víš že s armádou nechce nikdo kseftovat? Kromě strategických zakázek jsou dnes nákupčí na tom tak špatně že nedokáží uzavřít smlouvy má ND a to z toho důvodu že firmy nemají zájem s armádou kšeftovat. Schválně si nastudujte jaké bezpečnostní a kvalitativní certifikáty musí firmy mít na to aby se přihlásily do soutěže. Nejprve v rámci zákona o veřejných zakázkách musíš ze tří nezávislých firem dostat cenovou nabídku, už to je problém, každý z těch firem ví že pokud dělá pro AČR cenovou nabídku tak je nezávazná a jedná se tak zvaně o průzkum trhu za účelem zjištění ceny obvyklé. Ty firmy už nemají zájem ztrácet čas vypracováváním cenových nabídek na nákup např
          100 ks ND na T815 a tak ty ani nemůžeš rozjet zakázku. Pokud ji rozjedes a po měsíci někdo zakázku vyhraje stačí aby další firma podala stížnost nebo se ti do toho nikdo nepřihlásí a celý výběrový řízení můžeš začít dělat znova. Teď jsem ti tady nastínil jen malé procento problémů při nákupu do AČR. Koupě nové techniky jako je bojový dron je dle mého názoru cesta minimálně na dva až tři roky.
          Skrýt celý příspěvek

          • JP--
            23:29 05.10.2020

            Drony se vyřeší akorát to trvá cca o 3 roky víc než bylo potřeba.

            Nesedí, ale výsledky jsou mírně řečeno hodně rozpačité.

            Pokud jde o nákupy to je přesně ono ten problém je tu ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Drony se vyřeší akorát to trvá cca o 3 roky víc než bylo potřeba.

            Nesedí, ale výsledky jsou mírně řečeno hodně rozpačité.

            Pokud jde o nákupy to je přesně ono ten problém je tu kolik 4 roky minimálně a v době kdy se schvaloval 172/2016 Sb. tak se o problému vědělo rok předem a co se vyřešilo.... nic novela MMR je peklo.

            Metnar ze zoufalství kupuje vláda vláda, aby nepřišel o všechny prachy v rozpočtu a Parkanová se dodneska třese aby jí nezavřeli. S armádní normotvorbou jsem se před lety setkal a.....

            Stejně bych si na raketu vsadil.
            Skrýt celý příspěvek

          • Migi
            11:13 06.10.2020

            O nákupech už tu mluvil Eagle. Opravdu je to tak. Zrovna minulý týden jsem se o tom bavil s finančákama - dostanou za úkol něco koupit, najdou 6 prodejců co to u nás prodávají a ...
            Zobrazit celý příspěvek

            O nákupech už tu mluvil Eagle. Opravdu je to tak. Zrovna minulý týden jsem se o tom bavil s finančákama - dostanou za úkol něco koupit, najdou 6 prodejců co to u nás prodávají a osloví je. 3 se ani neozvou zpátky, 2 napíšou že nemají zájem a ten poslední řekne že se mu žádný smlouvy podepisovat nechce a že si to má armáda naklikat v eshopu jako obyčejný člověk, pokud to teda chce. To je dnešní realita hlavně u malých zakázek. Člověk se pak nemůže divit, že armáda stále obchoduje s provařenýma firmama jako STV a pod....
            Je taky dobrý si uvědomit, že AČR kromě decentrálu (viz nahoře) v podstatě nic nekupuje. Stejně tak nepíše ani žádné zákony. AČR nerovná se vláda, nebo dokonce český stát. Je v podstatě stejně podřízená a má na fungování státu v podstatě stejný vliv jako třeba státní firma.

            Co se raket a lesa týče, tak ta účinnost je skutečně malá. U čehokoliv co má "křídélka" je velmi vysoká pravděpodobnost, že jima zavadí o nějakou větev, což vede v lepším případě v vychýlení a minutí cíle a v horším přímo zničení rakety.
            Skrýt celý příspěvek

  • faraonamumu
    11:12 05.10.2020

    Zajímalo by mě, kolik podobných věciček využjí.
    https://www.idnes.cz/zpravy/za...

    Zajímalo by mě, kolik podobných věciček využjí.
    https://www.idnes.cz/zpravy/za...

  • theo
    11:04 05.10.2020

    Genocída Arménov 2.0 , alebo len lokálny konflikt . Priznajme si , že mocný často nakreslia hranice , ako sa im zachce a potom to prináša v budúcnosti more problémov . Prečo za ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Genocída Arménov 2.0 , alebo len lokálny konflikt . Priznajme si , že mocný často nakreslia hranice , ako sa im zachce a potom to prináša v budúcnosti more problémov . Prečo za SSSR báťuška pridelil územie
    s 95 percentami Arménov , Azerbajdžanu v rámci SSSR . Neprávosti vyvrcholili povstaním 1988 ešte sa SSSR a celé sa to zastavilo v 1993 keď to zamrzlo a vznikol nikým neuznaný štát . Pred krátko dobou
    sa zapojili Turci a povzbudzovali azerov , nech si predsa zoberú , čo je ich . Dokonca sú správy , že prev´ážali bojovníkov z Idlibu 1 mesiac pred konfliktom . Azerbajdžan sa vyzbrojil za výdatného prispievania izraela modernými LORA raketami a dronmi kontrakt tuˇšim na 5 MLD. Arménsko nemá veľkú šancu v dlhodobom konflikte . Je obkolesené nepriateľmi a dokonca aj RF s pomocou musela lietať dookola cez IRÁN. No a Arménsky premiér je protirusky naladený , takže podľa mňa bude čakať zo žiadosťou o pomoc do poslednej chvíle . Ak mu neotvorilo oči , že sa mu všetci otočili chrbtom na čele z Ukrajinou a Gruzínskom , ktorí popdporili osmanov proti prvým kresťanom . A Slovenskú účasť popdtrhuje fakt vyvezenia Vampírov a Dán za príspevku ministra Lajˇčáka cez TelAviv azerbajdžanskými lietadlami . Je na neho za tento čin podané trestné oznámenie , ale pochybujem , že sa mu niečo stane .
    Skrýt celý příspěvek

    • Conquer
      13:35 05.10.2020

      Teraz by si mali nejaku genocidu poriadne rozmysliet. Rusko je na strane Armenov a teda v BR OSN konecne nic vetovat nebude.

      Teraz by si mali nejaku genocidu poriadne rozmysliet. Rusko je na strane Armenov a teda v BR OSN konecne nic vetovat nebude.

      • mudry.udrzbar
        14:59 05.10.2020

        Armeni maju vojensko strategicku vyhodu v tom, ze v dosledku faktickeho vitazstva v 1.vojne drzia N.Karabach a su dobre zakopani na strategickych vysinach.

        Zaroven z toho plynie ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Armeni maju vojensko strategicku vyhodu v tom, ze v dosledku faktickeho vitazstva v 1.vojne drzia N.Karabach a su dobre zakopani na strategickych vysinach.

        Zaroven z toho plynie zahranicnopoliticka nevyhoda, lebo Azerbajdzan bude cely cas tvrdit, ze mu ide iba o "oslobodenie" vlastneho uzemia a nepotrebuje a pravdepodobne ani nebude utocit na samotne Armensko. Bez utoku na vlastne uzemie nema Armensko prilis silnu vyjednavaciu pozciu a tazko dosiahne nejakeho zasahu od BR OSN.

        Putin by mohol zasiahnut - napr. vyhlasit bezletovu zonu a vyslat mierove jednotky, ale evidetne sa mu velmi nechce, lebo za

        a) ma dobre vztahy aj s Azerbajdzanom,
        b) sucasne armenska vlada nie je tak proruska ako ta, ktoru v r 2018 zvrhla
        Skrýt celý příspěvek

        • Conquer
          17:59 05.10.2020

          Ano, je mi jasne, ze situacia tam je komplikovana. Hovoril som o tom, ze keby tam preukazatelne dochadzalo ku genocide, tak je velka sanca, ze v tomto pripade nebude Rusko blokovat ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ano, je mi jasne, ze situacia tam je komplikovana. Hovoril som o tom, ze keby tam preukazatelne dochadzalo ku genocide, tak je velka sanca, ze v tomto pripade nebude Rusko blokovat bezpecnostnu radu.
          Skrýt celý příspěvek

        • pks_
          20:54 05.10.2020

          Arménie bude obětována (=spekulace), aby si všichni uvědomili cenu dobrých vztahů s Ruskem (vzkaz do Řeporyjí a Minska). Rusko by zasáhlo pouze v případě přímého nevyprovokovaného ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Arménie bude obětována (=spekulace), aby si všichni uvědomili cenu dobrých vztahů s Ruskem (vzkaz do Řeporyjí a Minska). Rusko by zasáhlo pouze v případě přímého nevyprovokovaného útoku Turecka na Arménii (=2. spekulace).

          Samotná Arménie již byla napadena (dá-li se věřit zprávám) dělostřeleckými a raketovými útoky, okolo Jerevanu se to hemží nepřátelskými drony...

          Nedokážu posoudit, jak moc jsou pravdivé Azerbajdžánské stížnosti na Arménské provokace. Rusko již 100 let podporuje Arménii jen na minimální úrovni a nemá pochopení pro vzájemnou řevnivost s Azerbajdžánem.

          Arméni mají významné menšiny i ve Francii a USA - tam se budou snažit vyvinout tlak na dosažení svých cílů.
          Skrýt celý příspěvek

    • infi
      14:57 05.10.2020

      Teoreticky (nebo spise historicky) je to jejich spojenec, ale prakticky? Zbrane prodavaji oboum stranam (a ve velkem, AZ letectvo i pozemni jednotky jsou postavene na ruske ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Teoreticky (nebo spise historicky) je to jejich spojenec, ale prakticky? Zbrane prodavaji oboum stranam (a ve velkem, AZ letectvo i pozemni jednotky jsou postavene na ruske technice) a zatim za tyden valky neudelali, nic vyjma bezvyznamnych prohlaseni, ale od toho tady mame EU a OSN.

      Podle me to maji s Tureckem domluvene aby si rozdelili vliv. Pak tam slavnostne vlitnou jako zachranci a budou mit spolecne hlidky s Turkama jako v Syrii. To ze si tam navzajem ostreluji mesta jejich kazetovyma 9M55K je evidentne moc netrapi. Asi ani ruska verejnost nema jasny nazor na ucast - objevuji se nazory typu spikleneckych teorii, ze soucasna vlada v Armenii je rizena Sorosem, tak at s i o pomoc pozadaji jeho (nebo ten prohnily zapad :-) )
      Skrýt celý příspěvek