Českem projede konvoj obrněných vozidel Stryker

Foto: Kolona Strykerů a doprovodných vozidel v Německu; větší foto / U.S. Army
Kolona Strykerů a doprovodných vozidel v Německu; ilustrační foto, větší foto / U.S. Army

Průjezd celkově 516 amerických vojáků v obrněných transportérech Stryker a doprovodných vozidlech přes české území schválila na svém pondělím zasedání vláda České republiky. Učinila tak v souladu s článkem 43 Ústavy ČR. Konvoj putující z cvičení v Estonsku překročí území na hranicích s Polskem. Podle ministra obrany Stropnického se jedná o "důkaz alianční jednoty a to nejmenší, čím můžeme přispět".

Úkazka amerického závazku aliančním spojencům

Přesun amerických vojáků a armádní techniky přitáhl již od počátku pozornost médií a posléze i veřejnosti, a to i přes to, že například v loňském roce se přes naše území přesunul větší počet zahraničních vojáků a přes tři sta kusů techniky. Také vzdušný prostor nad republikou je využíván k nácviku cvičných soubojů aliančních letounů.

Rozdíl dřívějších přesunů a konvoj Strykerů spočívá v medializaci, kterou rozpoutalo sdělení americké strany, že kromě testu údržby a servisu se bude jednat o "ukázku amerického závazku aliančním spojencům" a také ukázku mobility jednotek NATO. Právě demonstraci schopnosti rychlého přesunu označují někteří opoziční politici v čele s KSČM za "provokaci" a někteří aktivisté přímo za "okupaci".

Užití termínu "provokace" poněkud pokulhává ve srovnání počtu amerických vojsk a techniky z Pobaltí s "odvetným" cvičením nařízeným v uplynulých dnech ruským prezidentem Putinem, který v pondělí nařídil prověrku vojsk ruské Severní flotily o síle 40 tisíc mužů, 40 bojových lodí a 15 ponorek, přičemž neváhal vyhlásit stav bojové pohotovosti.

Z takto koncipovaných argumentů vyplývá, že zatímco by měly členské země NATO řešit svá opatření na lékárnických vahách, Rusko svá rozhodnutí váží na decimálce.

Na riziko, že se Rusko nebude chtít vzdát svého vlivu, upozornil v roce 2007 Václav Havel: "Rusko neví, kde začíná a kde končí. Rozpomíná se na své různé historické hranice a území, na nichž bylo přítomno - ať už jako carské nebo sovětské - považuje za své," řekl český exprezident pro Hospodářské noviny

Podle Havla je třeba "jednat s Ruskem jako s rovnocenným partnerem, ale z "jiného civilizačního okruhu", který vždy bude stát mimo Evropu."

Rovnocenné partnerství ale nemůže znamenat, že zatímco jedna země zabírá území a vyhrožuje jaderným arzenálem, druhá, byť menší se zřekne spojenců a nepustí na své silnice několik desítek aut. 

Strykery při přesunu v Německu

Přesun dle českého i mezinárodního práva

Avizovaný přesun Strykerů je skutečně signálem nejen pro občany ale i pro okolní státy, že je Česká republika respektovaným členem aliance, na jejímž území je pohyb vojenské techniky možný. O okupaci se ale v žádném případě nejedná, protože ke vstupu vojsk dojde v souladu jak s mezinárodním právem a plněním závazků vyplývající ze smlouvy s NATO, tak s vnitrostátním právem.

Děje se tak na základě článku 10 Ústavy ČR a Ústavního zákona č. 110/1998 Sbírky o bezpečnosti republiky. Naopak: Sabotáže a útoky na ústavnost republiky, včetně pokusů narušit její obranyschopnost, jsou dle § 310 odst. 1 trestního zákoníku sankcionovány v rozsahu 8 -12 let nebo propadnutí majetku. Totéž se týká i pokusu o zničení samostatnosti země. Znění prvního odstavce tohoto zákona bývá mylně vztahováno pouze k době válečného stavu: Citovaný odstavec se ale týká i doby míru.

Trestného činu sabotáže dle § 314 odst. 1 trestního zákoníku se může dopustit ten, kdo by "v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky anebo poškodit mezinárodní organizaci zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby:
a) mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu mezinárodní organizace, orgánu veřejné moci, ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce, nebo
b) způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo jinou závažnou škodu"
 

Těm, kteří dostatečně neuvážili svoje aktivity nelze přičíst k dobru to, že si mylně interpretovali svobodu vyjádření názoru: i ten je třeba vyjádřit v souladu se zákonem. V právním státě je jakékoli jednání posuzováno dle zásady "Neznalost zákona neomlouvá".

Občané ale mají možnost vyjádřit svoji svoji vůli: Prostřednictvím poslanců či senátorů, jejichž nadpoloviční většina všech členů alespoň jedné z komor může zvrátit rozhodnutí vlády. Místo pořádání petic a protestů by bylo účelnější zpravit o své vůli svého zastupitele či příště vybrat jiného.

Aktivistům, kteří se o to pokoušejí například formou internetových výzev, je vhodné připomenout, že naplnění skutkové podstaty trestného činu rozvracení republiky i sabotáže stačí už stádium přípravy.

Elektronicky šířené výzvy k "občanské neposlušnosti" a případné útoky na vojenské cíle by mohl být hodnoceny jako snaha narušit obranu země. Nárok na svobodu slova je i v tomto případě limitován zákonem nejvyšší právní síly Ústavou, čl. 9, odst. 3, na jehož základě "Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu."

Takhle konvoj Strykerů uvidí čeští řidiči

Vážit svá slova

Problematicky v tomto směru působí i další uskupení, která na svých stránkách přímo zvou na území jak cizí vojska, tak politiky typu prezidenta Putina. K oficiální návštěvě hlavy státu je oprávněn prezident republiky.

Fakt, že je na fotografiích setkání hnutí pozvánka pro prezidenta Putina zvěčněn i poslanec Škromach (třetí osobou: Nejedná se o jeho oblíbené selfie, ale o fotografie třetí osoby) působí hodně rozporuplně: Poslanec a v případě Škromacha i senátor, slibuje při převzetí mandátu dodržovat zákony a Ústavu České republiky.

Spisovatel Jiří Pehe ve svém komentáři pro Novinky,cz případně poznamenává, že v době válečného stavu by mohla být některá vyjádření politiků hodnocena jako zrada. V době míru by bylo ale záhodno vážit slova i činy o to více. Ve chvílích, kdy prezident Ruska přiznává anexi Krymu s tím, že uvažoval použít jaderný arzenál pro získání území, není prostor pro zvažování ekonomických sankcí. 

Lídr krymských Tatarů, dlouholetý vězeň sovětských lágrů a disident Mustafa Džemilev na podzim 2014 řekl: „My jsme v 68. taky věděli, že protest proti okupaci Československa bude mít své následky. Já svůj protest přesto vyjádřil a dostal jsem za to 3 roky vězení. Odseděl jsem si 3 roky za Československo. A dnes, když byla okupována moje vlast, český prezident vyzývá k tomu, abychom se s anexí smířili. Důvod? Česká republika i jiné evropské země by svým protestem v podobě přísnějších sankcí mohly přijít o peníze.“

V případě, kdy by Česká republika rezignovala na demonstraci své suverenity, kterou vyjadřuje armáda a rezignovala na závazky plynoucí ze spojenectví, by dala všanc i svoji svébytnost. Její základy, demokratické zásady naší republiky, se rodily ve Spojených státech, kde byly 30. května 1918 podepsána v Pittsburghu Dohodu o společném státu.

Pokud byly v USA dány základy naší státnosti, kterou USA za téměř sto let nikdy nezpochybnily, ani nenarušily, není důvod, aby konvoj jejich několika desítek obrněných transportérů neprojel naší zemí.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

ANALÝZA: Důkazy ruské vojenské intervence na Ukrajině

Konflikt na Donbasu je již od svého počátku provázen diskuzí o zapojení Ruské armády. První tábor ...

NÁZOR: Věrohodné zdroje nejistoty

Redakce Armádní novin oslovila Mgr. Radoslavu Schmelzovou s nelehkou otázkou, o které přemýšlime ...

Angažmá Petra Pavla v NATO

Armádní generál a náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel nastoupí 26. června 2015 na post ...

Evropské federální vojenské letectvo

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se před pár dny vyslovil pro vytvoření společné ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!