Pancir-SM: Nová generace ruského ničitele letadel a raket

Související články

• logik

  22:07 13.10.2016

  • 0
  • 2

  PS: Když jsme u toho, nemáte někdo (Shania? Command?) RCS některých používaných raket?

  PS: Když jsme u toho, nemáte někdo (Shania? Command?) RCS některých používaných raket?
• logik

  22:06 13.10.2016

  • 0
  • 3

  Semtam: Ještě k radaru - slabina toho radaru se může projevit právě v případě ničení těch střel, o kterých píšeš - a kde s Tebou souhlasím, že je to hlavní poslání tohoto ...Zobrazit celý příspěvek

  Semtam:
  Ještě k radaru - slabina toho radaru se může projevit právě v případě ničení těch střel, o kterých píšeš - a kde s Tebou souhlasím, že je to hlavní poslání tohoto komplexu. Pokud budou útočící střely VLO (S1 má vzhledem k velikosti antény evidentně pouze klasický X-band radar), tak je výkon radaru S1 nedostatečný.
  
  Je-li detekční vzdálenost pancíře 75km pro 10m^2 RCS, pak to je pouhých cca 8km pro 0,001m^2 RCS. A to už je prostě málo. Reakční doba na subsonickou klouzavou pumu z této vzdálenosti odečte dalších cca 1,5km - a ještě musí raketa stihnout k té pumě doletět. Ve výsledku se zúží rádius ochrany na nějakých 5-6km proti subsonickým a 3km proti supersonickým střelám.Skrýt celý příspěvek
• semtam

  21:37 13.10.2016

  • 1
  • 0

  Marthy PVOS neznamená čistě PVO státu jako takového. Je to de-facto PVO bodových míst, jako třeba letiště, vojenské základny, města, apod. Proto do této kategorie nejčastěji ...Zobrazit celý příspěvek

  Marthy
  
  PVOS neznamená čistě PVO státu jako takového. Je to de-facto PVO bodových míst, jako třeba letiště, vojenské základny, města, apod.
  Proto do této kategorie nejčastěji patří prostředky středního a dalekého dosahu.
  
  Třeba TOR je naopak určen, aby doprovázel v terénu různé armádní celky v jejich bezprostřední blízkosti. Samozřejmě dokáže i obranu stacionárních bodů.
  
  Kdyby RF měla v Sýrii mechanizované brigády a hrozil by útok od různých typů raket, vrtulníků či dronů, apod. Tak by se s velkou pravděpodobností TOR v arzenálu objevil.Skrýt celý příspěvek
• logik

  21:37 13.10.2016

  • 0
  • 3

  marthy: Takže opravdu redukujeme pancir na vrtulníky? Ano, na vrtulníky, které létají pomalu, ale za to v zákrytu za terénem, dosah radaru stačí. Mám však za to, že ambice pancíře ...Zobrazit celý příspěvek

  marthy: Takže opravdu redukujeme pancir na vrtulníky? Ano, na vrtulníky, které létají pomalu, ale za to v zákrytu za terénem, dosah radaru stačí. Mám však za to, že ambice pancíře jsou vyšší - což vzhledem k navyšování dostřelu na 40km (na takovou vzdálenost už vrtuléru neuvidíš, bude schovaná za hrbem) evidentně má. A tam už je radar slabinou, tak prosím přestaňte opakovat argument s vrtulníky.
  
  fenri: "Ale zásadně by zvedal jeho cenu, rozměry, spotřebu... "
  Evidentně nečtete, co píšu - anebo neznáte parametry moderních radarů.... Kolik žerou a jak jsou velké radary na stíhačkách, že by byl problém je sem namontovat? Příkon AESA členů je pak kolem 10W na člen, tedy špičková spotřeba radaru stíhaček je v řádu desítek kilowat. Váží něco přes sto kilogramů a vejdou se do čumáku letadla. Tedy nic, co by vozidlo této třídy nebylo schopno utáhnout s prstem v nose.
  
  Námitka s cenou je také mimo: Pancír stojí kolem 13 milionů dolarů.
  https://en.wikipedia.org/wiki/...
  Radar AGP-66 stojí necelý milion
  https://www.forecastinternatio...
  Tedy za malé navýšení ceny (ještě je třeba odečíst cenu starého radaru a to, že pozemní radar nemusí šetřit váhou a nepotřebuje některé módy práce a tedy tak složitý software, což cenu radaru sníží - a také to, že v rusku by ten radar vyrobily levněji) by dostal radar s dvojnásobným dosahem.
  
  To, že říkáš, že radar jde doplnit jiným radarem, apod. Samozřejmě. Každá slabina jde vykrýt. To nic nemění na tom, že je to slabina, která by šla snadno odstranit.
  
  
  semtam: To, co limituje výkon raketové PVO jsou především rakety. Od nich se odvíjí velikost a složitost systému a také (či ve výsledku především) cena. Proto také nekritizuji dostřel Pancíře, byť samozřejmě na obranu proti moderním klouzavým pumám by byl vhodný dostřel kolem 150km. Takový systém je prostě jinak velký a jinak drahý na výrobu i na provoz (cena raket) a má smysl takový systém doplnit krátkodosahovým systémem na ničení toho, co projde primární obranou.
  
  To, co kritizuji je, že do takto velkého a drahého stroje dali neúměrně nevýkonný radar. Argumenty viz výše.
  
  Ideální by byl nějaký AESA radar, který by umožnil např. likvidaci přilétajícéch raket pomocí REB, nebo by mohl být použitý jako mobilní radarové stanoviště pro SX00, takže by to z nich sejmulo část rizika atd...
  Za relativně malé peníze by ten systém získal výrazné nové kvality.Skrýt celý příspěvek
• Marthy

  20:54 13.10.2016

  • 1
  • 0

  Semtam-měl jsem za to že v Sýrii Ruské PV systémy brání jejich základnu a Ruská letadla,ne Syrské území.Syřané mají přece vlastní PVOS,ta je myslím soustředěna hlavně kolem ...Zobrazit celý příspěvek

  Semtam-měl jsem za to že v Sýrii Ruské PV systémy brání jejich základnu a Ruská letadla,ne Syrské území.Syřané mají přece vlastní PVOS,ta je myslím soustředěna hlavně kolem Damašku.Skrýt celý příspěvek
• semtam

  20:33 13.10.2016

  • 1
  • 0

  Marthy TOR má zase výhodu v rychlé reakci. Jeho rakety jsou uloženy vertikálně, tudíž odpadá časová ztráta při směrování věže. V Sýrii ruská PVO plní funkci PVOS, tudíž TOR ...Zobrazit celý příspěvek

  Marthy
  
  TOR má zase výhodu v rychlé reakci. Jeho rakety jsou uloženy vertikálně, tudíž odpadá časová ztráta při směrování věže.
  
  V Sýrii ruská PVO plní funkci PVOS, tudíž TOR je méně vhodný.
  Jinak předpokládám, že TOR již přímého nástupce mít nebude.Skrýt celý příspěvek
• Marthy

  20:23 13.10.2016

  • 1
  • 0

  Tak pancir S1 je víc univerzální než třeba Torr nebo Tunguska,jako příklad můžu uvést že jej mají Rusové v Sýrii,on tam v podstatě brání,nebo lépe doplňuje systém S-400.Hádám že má ...Zobrazit celý příspěvek

  Tak pancir S1 je víc univerzální než třeba Torr nebo Tunguska,jako příklad můžu uvést že jej mají Rusové v Sýrii,on tam v podstatě brání,nebo lépe doplňuje systém S-400.Hádám že má za úkol ničit střely vypálené na systém S-400,jako třeba protiradiolokační střely a jiné.Jasná věc že dostává info z přehledového radaru té S-400,pravděpodobně i z jiných zdrojů.
  Při obraně tankových svazů by mu radar s větším dosahem asi moc nepomohl.Třeba útok bitevními vrtulníky by nepřítel určitě naplánoval tak aby se odhalil co nejpozději,krátce před samotným útokem.Vrtulníky by prostě k letu na cíl využily terénních nerovností,koryt řek a podobně."vynořily"by se až by sami byly na dostřel tanků.Proto je u Pancir S1 důležitá doba reakce,proto se přehledový radar otáčí tak rychle.Ten radar byl prostě koncipován trochu jinak než přehledové radary dalekého dosahu.Skrýt celý příspěvek
• semtam

  19:54 13.10.2016

  • 2
  • 1

  A jedna zajímavost, Pancir-S1 má zhruba základní TTD jako 2K12. Tudíž by dokázal zastat i naše KUBy, jen by k němu byl potřeba samostaný přehledový radiolokátor. P.S: Omluva za ...Zobrazit celý příspěvek

  A jedna zajímavost, Pancir-S1 má zhruba základní TTD jako 2K12. Tudíž by dokázal zastat i naše KUBy, jen by k němu byl potřeba samostaný přehledový radiolokátor.
  
  P.S: Omluva za tapetování :(Skrýt celý příspěvek
• semtam

  19:38 13.10.2016

  • 4
  • 1

  Marty
  
  Ano, může působit i za jízdy.

  Marty
  
  Ano, může působit i za jízdy.
• semtam

  19:36 13.10.2016

  • 5
  • 1

  logik Musíte si uvědomit, že pokud by měl mít Pancir-S1 technické parametry jako třeba S-300 či BUK nebo S-350, tak by vůbec neměl smysl. A naopak MANPADy mají přinejlepším ...Zobrazit celý příspěvek

  logik
  
  Musíte si uvědomit, že pokud by měl mít Pancir-S1 technické parametry jako třeba S-300 či BUK nebo S-350, tak by vůbec neměl smysl.
  
  A naopak MANPADy mají přinejlepším dosah do 10 km, běžně 4500 - 8000 m. Pro lepší situační povědomí bývají montovány na různá vozidla s přehledovým radarem.
  
  Pancir-S1, je v kategorii jako třeba Crotale-NG, jen s tím rozdílem, že může působit na větší vzdálenost a díky kanonům je univerzálnější.
  
  S čím se naopak bije je TOR-M, technické parametry jsou pomalu stejné. TOR-M je hlavně konstruován pro ochranu vojsk. Pancir-S1 spíše spadá do PVOS i když nic mu nebrání k tomu zastoupit TOR-M.
  
  Pro ničení střel s plochou dráhou letu je Pancir-S1 daleko vhodnější než systémy dalekého dosahu, ty mají na práci ničit nosič střely. Až poté přichází ke slovu Pancir-S1 či nová SOSNA (náhrada S-10).
  
  Nikde není dáno,že Pancir-S1 se musí spoléhat jen a pouze na svůj radar. Samozřejmě, že může získávat informace od výkonnějších radarů.Skrýt celý příspěvek
• Marthy

  19:29 13.10.2016

  • 0
  • 0

  Je Pancir S1 schopen palby za jízdy?Tunguska ano,ale u tohohle systému nevím,zajímalo by mě to.

  Je Pancir S1 schopen palby za jízdy?Tunguska ano,ale u tohohle systému nevím,zajímalo by mě to.
• fenri

  19:21 13.10.2016

  • 5
  • 0

  To je zase debata. Co si zkusit uvědomit, že Pantzir je JEDNOU ZE SOUČÁSTÍ VÍCEVRSTVÉ PVO? A jako takový dává zatraceně dobrý smysl. Informace o vzdálených cílech může dostávat ...Zobrazit celý příspěvek

  To je zase debata.
  Co si zkusit uvědomit, že Pantzir je JEDNOU ZE SOUČÁSTÍ VÍCEVRSTVÉ PVO? A jako takový dává zatraceně dobrý smysl. Informace o vzdálených cílech může dostávat od nadřazených složek. Není mnoho situací, kdyby bude bojovat jako "sám voják v poli". A čelil překvapivě se vynořivším cílům. Na rakety, klouzavé bomby, drony, vrtulníky, lehká i těžká bitevní letadla, blízkou ochranu důležitých bodových cílů, pochodových kolon, těžších systémů PVO, lodí... je prostě ideální.
  Ano, Logik má pravdu, že výkonnější radar by schopnosti systému zvedal. Ale zásadně by zvedal jeho cenu, rozměry, spotřebu...
  Není to malý S-400. Je to vnuk Šilky a syn Tungusky.Skrýt celý příspěvek
• logik

  18:37 13.10.2016

  • 0
  • 2

  Marthy: je určen? Mění to něco na tom, že by to bojovou hodnotu pancíře pro PVO velmi zvýšilo? A bitevní letadlo je co? Vyřazované A-10, které už stejně klasický CAS ...Zobrazit celý příspěvek

  Marthy: je určen? Mění to něco na tom, že by to bojovou hodnotu pancíře pro PVO velmi zvýšilo?
  
  A bitevní letadlo je co? Vyřazované A-10, které už stejně klasický CAS neprovozovali ani proti ručníkářům (natož proti regulérní armádě)?
  
  Takhle redukuješ S1 na použití proti vrtulníkům. Ty mají zas tak malý dostup a rychlost, že proti nim dobře fungují i klasické manpady (popř. StA rakety montované na tancích) - tady výhoda S1 proti těmto prostředkům je především radar vytvářející přehled pro PVO. S lepším radarem by stačilo méně vozidel na pokrytí území....
  
  Samozřejmě, AGM 154 je dražší, než JDAM, takže nasazení takovýchto vozidel má "ekonomickou funkci" - nutím nepřítele pořizovat dražší zbraně. V tom smysl má, i když ne moc velký, protože cena AGM 154 oproti ceně pancíře je furt malinká.
  
  Ovšem proč když už zavádím takovouto zbraň, tak ji neudělat tak dobrou, jak jen to jde, nechápu. Vylepšit dostřel StA raket by šlo asi jen za velké peníze - tam jsou ruské komplety tradičně na vysoké úrovni, ale ten radar by vylepšit šel snadno a za malé peníze - a parametry má nic moc.... Tedy spíš nic než moc.Skrýt celý příspěvek
• Marthy

  17:53 13.10.2016

  • 4
  • 0

  Letoun který bude mít na palubě AGM 154 bude moci být postřelován systémem S-300VM.Pancir je určen na sestřelování především bitevních letounů a protitankových vrtulníků-a k tomu ...Zobrazit celý příspěvek

  Letoun který bude mít na palubě AGM 154 bude moci být postřelován systémem S-300VM.Pancir je určen na sestřelování především bitevních letounů a protitankových vrtulníků-a k tomu účelu je vybaven dobře.Kdyby měl mít vyšší dosah byl by daleko rozměrnější,všechny komponenty by se ani nevešly na jeden vůz,takže pro přímou protivzdušnou obranu tanků by byl k ničemu.Při nenadálém útoku bitevních vrtulníků,než by se takový PV systém dalekého dosahu rozvinul tak by bylo jak po něm,tak po tancích které měl bránit.
  Na přímou obranu tankových jednotek musí mít PV systém rychlou dobu reakce a taky musí být schopen s tanky udržet krok,i v terénu.Podobný systém s ještě lepší průchodností je třeba 9k22 Tunguska.Skrýt celý příspěvek
• logik

  17:32 13.10.2016

  • 1
  • 2

  Marthy: AGM-154 má dosah cca 130km.... Pancir bude proti takovému útoku max. sestřelovat rakety kanónem. Se standardním stíhačkovým radarem by alespoň věděli s předstihem o útoku ...Zobrazit celý příspěvek

  Marthy: AGM-154 má dosah cca 130km.... Pancir bude proti takovému útoku max. sestřelovat rakety kanónem.
  Se standardním stíhačkovým radarem by alespoň věděli s předstihem o útoku (a natočili hlavně ve směru útoku), takhle budou mít na reakci výrazně méně času...Skrýt celý příspěvek
• Marthy

  17:16 13.10.2016

  • 2
  • 0

  Mám za to že v Rusku se tento systém používá hlavně na obranu vojsk-třeba tankových divizí,v boji by přímo chránil zejména tanky a jinou techniku proti především bitevním ...Zobrazit celý příspěvek

  Mám za to že v Rusku se tento systém používá hlavně na obranu vojsk-třeba tankových divizí,v boji by přímo chránil zejména tanky a jinou techniku proti především bitevním vrtulníkům a letounům.Vzhledem k reálnému dostřelu protitankových raket je dosah radarů a zbraní tohoto systému dostatečná.Skrýt celý příspěvek
• hurvo

  17:15 13.10.2016

  • 1
  • 2

  To je všetko pekné ale bere to zásobníky do glocku? Predpokladam že tak ako u iných systémov aj tu je ten radar len niečo ako zalozny spôsob zamerania cieľa , prioritne by mal ...Zobrazit celý příspěvek

  To je všetko pekné ale bere to zásobníky do glocku?
  
  Predpokladam že tak ako u iných systémov aj tu je ten radar len niečo ako zalozny spôsob zamerania cieľa , prioritne by mal dostávať ciele od iných senzorov na bojisku.Skrýt celý příspěvek
• logik

  16:50 13.10.2016

  • 1
  • 1

  Arrasuil: dosah radaru a "efekt horizontu" jsou dvě různé věci. Dosah radaru se udává nezávisle na něm, popř. pokud se s ním počítá, tak se udávají dvě čísla (např. pro cíle u země ...Zobrazit celý příspěvek

  Arrasuil: dosah radaru a "efekt horizontu" jsou dvě různé věci. Dosah radaru se udává nezávisle na něm, popř. pokud se s ním počítá, tak se udávají dvě čísla (např. pro cíle u země a v 10.000m)
  
  Navíc zakřivením země ten dosah fakt způsobenej není, na 225km vzdálenosti země uhne o 3km, ve vzdálenosti 185km 2km.
  http://portal.chmi.cz/files/po...
  Tzn. kdyby pancíř měl dosah 200km a tedy přinutil útočníka letět ve výšce pod 2km, aby se vyhnul detekci - a tedy i v dosahu mandapů všech kategorií - tak by to bylo pro pancíř výrazné plus...Skrýt celý příspěvek
• Arassuil

  16:40 13.10.2016

  • 1
  • 0

  logik: Není to náhodou proto, že radar v letadle, co je 10 km vysoko má mnohem lepší rozhled než radar, který je na zemi a musí se složitě "probojovávat" skrz všechny ty lesy, ...Zobrazit celý příspěvek

  logik: Není to náhodou proto, že radar v letadle, co je 10 km vysoko má mnohem lepší rozhled než radar, který je na zemi a musí se složitě "probojovávat" skrz všechny ty lesy, údolí a v neposlední řadě také počítat se zakřivením Země? Mě přijde 75 km jako docela úspěch, dostřel mají stejně jen 40 tudíž mají v podstatě stejnou vzdálenost jen na provedení výpočtů a lock-onSkrýt celý příspěvek
• logik

  16:15 13.10.2016

  • 2
  • 1

  jj284b: nemůže to bejt rozdíl mezi RCS zepředu a RCS zespodna? Ale jinak ta detekční vdálenost mi přijde dosti malá - každej blbej radar na vojenskym éru ji má několikanásobnou ...Zobrazit celý příspěvek

  jj284b: nemůže to bejt rozdíl mezi RCS zepředu a RCS zespodna?
  
  Ale jinak ta detekční vdálenost mi přijde dosti malá - každej blbej radar na vojenskym éru ji má několikanásobnou (a "dostřel" pum je také větší).Skrýt celý příspěvek