Macron jestřábem Evropy: Francie konečně pochopila, že Rusko je nepřítel

Německý kancléř Olaf Scholz vzápětí na Twitteru uvedl, že konference v Paříži přinesla plodné diskuze, ale žádné jednotky NATO na Ukrajinu rozhodně nepošle.[1] Pro jistotu prohlášení učinil hned v několika jazycích. Komentáře Macrona se setkaly s odmítavým postojem nebo dokonce výsměchem ze strany ostatních evropských lídrů i mnohých komentátorů. Obzvláště důrazné byly Spojené státy. Mluvčí Pentagonu prohlásil: „Nemáme v plánu vyslat příslušníky amerických vojenských sil bojovat na Ukrajinu“. Sekundoval mu bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, který v echu dřívějších prohlášení prezidenta Bidena poznamenal: „Na Ukrajině rozhodně nebudou bojovat američtí vojáci.“

Ale když Macron něco prohlásí, málokdy to bere zpět. V tomto případě se však mnohem více jednalo o důraznou prezentaci změny jeho postoje k válce na Ukrajině – poprvé veřejně uznal za nutné Rusko vojensky porazit a označil Rusko za hrozbu, na kterou se Evropané musí skutečně připravit. Jeho tón se v otázce Ruska se, mírně řečeno, dost změnil, což bylo podstatou jeho sdělení.

V březnu se Macron sešel s vedoucími provládními i opozičními představiteli francouzského Národního shromáždění (Assemblée nationale), aby se jim pokusil vysvětlit situaci a změnu francouzského postoje, protože ve Francii se stejně jako všude jinde nachází dostatek politických podrazáků a užitečných idiotů a proti jeho slovům se zvedla očekávaná vlna odporu z krajní pravice a levice. Macron však situaci státnicky zvládl a dokázal poslancům předat informaci o tom, že díky nedostatku včasné podpory se situace na místě zhoršuje a riziko zhroucení linií na Ukrajině znamená hrozbu pro evropskou bezpečnost, pročež bude třeba trvalé evropské úsilí na obranu Ukrajiny. Mimochodem francouzská veřejnost dnes tuto situaci kupodivu chápe – alespoň podle průzkumů veřejného mínění – lépe než ta česká s až překvapivou mírou podpory.[2]

Jak je však všeobecně známo: Macron chtěl po většinu času s Putinem jednat. Ještě před válkou na Ukrajině v roce 2019 zahájil iniciativu, s cílem přivést Putina na návštěvu Francie a dohodnout „evropskou bezpečnostní architekturu“. Macron nahlas přemýšlel o evropském bezpečnostním uspořádání s určitou formou zapojení Ruska.

Dokonce i po začátku plné ruské invaze v únoru 2022 Macron varoval před ponížením Ruska a současně přemýšlet nad tím, jak mu zajistit pocit bezpečnosti[3]. To pochopitelně vyvolalo vlnu obrovského rozhořčení a vlnu obrovské nedůvěry u středoevropských a východoevropských států. Macron těmito poznámkami na dlouhé roky opět pohřbil jakoukoliv možnost Francouzi vysněné evropské armády. „To vám mám po tomhle věřit?“ ptali se i mnozí čeští politici.