Francouzské satelity získají lasery pro obranu

Francouzské satelity získají lasery pro obranu
Francouzská ministryně obrany Florence Parly představuje novou francouzskou vesmírnou strategii. Vedle model satelitu s laserem. (Zvětšit)

Francie 25. července zveřejnila novou vesmírnou strategii (Stratégie spatiale de défense 2019), která nově označuje kosmický prostor za jednu z klíčových oblastí pro zajištění obrany Francie. Francouzská ministryně obrany Florence Parly při prezentaci strategie uvedla, že Francie umístí na oběžnou dráhu průzkumné a „bojové“satelity.

Kosmický prostor se stává čím dál více přístupnější a stává se novým místem, kde mohou státy získat výhodu (nebo naopak nevýhodu) nad svými konkurenty. Podobně jako ve vzduchu, na moři, na zemi nebo kyberprostoru je hlavním úkolem státu zajistit si volnost pohybu a konání a naopak získat možnost omezit volnost pohybu a konání protivníkům.

Oběžná dráha Země je prostor, kde se nacházejí strategické systémy pro komunikaci, navigaci, velení a řízení, průzkum, sledování a zpravodajství (objektů ve vesmíru, vzduchu, na zemi, na hladině i pod hladinou) i pro navádění přesných zbraní. V současné době kolem Země obíhá cca 2000 aktivních satelitů.

Vývoj technologií přitom stále pokračuje. Společnosti jako SpaceX vyvíjejí znovupoužitelné vesmírné prostředky (Starship), které nemusejí dopravovat jen náklad a lidi do vesmíru, ale také desítky tun nákladu na druhou stranu planety během pár hodin.

Francie je druhou zemí po Spojených státech, která se rozhodla zřídit speciální vesmírné síly. Francouzské velitelství pro vesmír vznikne 1. záři a zpočátku zde najde práci 220 odborníků. Chod velitelství zajistí francouzské letectvo, tedy nově přejmenované na Vzdušné a kosmické síly (armee de l'Air et de l'Espace). Operační středisko velitelství se otevře v roce 2024 v Toulouse a plných operačních schopností dosáhne v roce 2030.

V rámci přijaté strategie Francie v roce 2023 vypustí malé satelity schopné sledovat objekty na oběžné dráze. Jmenované satelity mohou získat také lasery pro „oslnění“ nepřátelských satelitů. Podobné sledovací a obranné systémy půjde umístit i na jiné klíčové (velké a drahé) satelity. Francie počítá s vytvořením celé konstelace „bojových“ satelitů, umístěných na různých oběžných drahách.

„Pokud budou naše satelity ohroženy, oslepíme naše protivníky. Vyhrazujeme si právo zvolit si čas a prostředky odpovědi: mohlo by to znamenat použití výkonných laserů umístěných na našich satelitech nebo nano-satelitech,“ uvedla během prezentace Parly.


Evropskou nezávislost v přístupu do vesmíru zajišťuje raketa Ariene 6 startující z francouzské Guyany; ilustrační video

V podstatě podobný program běží pod názvem GSSAP (Geosynchronous Space Situational Awareness Program) ve Spojených státech. Jde o konstelaci satelitů (pro průzkum orbity) operujících blízko geostacionární oběžné dráhy. Američané prozatím vypustili v roce 2015 a 2016 čtyři satelity GSSAP. Satelity se dokáží přiblížit k zájmovým objektům a provádět blízká pozorování a průzkum. GSSAP ale nebudou mít (zatím) žádné lasery.

K vývoji potřebných francouzských laserových technologií přispěje nově otevřená laboratoř VTF (Vulnerability Test Facility), kterou zřídila společnost MBDA (evropský výrobce raketových zbraní) a Centrum pro optické a laserové technologie ALPhANOV (Centre Technologique Optique et Lasers). Laboratoř mimo jiné otestuje účinek laserů o výkonu 1 až 10 kW na různé materiály a za různých (složitých) podmínek. Laboratoř následně ustaví taktické a technické požadavky na laserové zbraně.

Francie mezi roky 2019 až 2025 vyčlení na posílení své přítomnosti na oběžné dráze 3,6 miliardy euro. Parly nyní slíbila zvýšení tohoto rozpočtu o dalších 700 milionů euro. Nové peníze Francie využije pro stavbu technologických demonstrátorů satelitů nové generace.


Podle americké agentury DARPA existuje šest způsobů, jak zaútočit na jiné satelity. / DARPA

V letech 2021 a 2022 se počítá s vypouštěním nových francouzských komunikačních satelitů Syracuse 4A a Syracuse 4B. Satelity údajně odolají kyberútokům, prostředkům elektronického boje a díky stínění přežijí i výškový jaderný výbuch. Satelity rovněž oproti plánu získají přehledové kamery pro sledování svého bezprostředního okolí. Stavba obou satelitů si vyžádá 3,6 miliardy euro. Třetí satelit Syracuse objednala Francie v listopadu 2018.

K přidání přehledových kamer Francie přistoupila po incidentu z roku 2017, ve kterém se měl ruský satelit Olymp-K (po změně oběžné dráhy) přiblížit k francouzskému komunikačnímu satelitu Athena-Fidus. Podle Parly se Olymp-K snažil zachytit a sledovat komunikační přenos. Nebyly to první podezřelé manévry ruského aparátu. V roce 2015 se přiblížil ke třem komerčním satelitům společnosti Intelsat na vzdálenost pět kilometrů.

Kromě toho Francie počítá s nákupem třech průzkumných satelitů CERES (Capacité de REnseignement Electromagnétique Spatial) za 450 milionů euro. První z nich bude vypuštěn v roce 2021.


V roce 2015 Rusko poprvé zveřejnilo snímky vesmírného kanonu R-23M Kartěč ze 70. let. Na základě snímků byl vytvořen tento 3D Model. / Russian Space Web

Třetím klíčovým projektem je vývoj nástupce radarových satelitů GRAVES (Grand Réseau Adapté à la Véille Spatiale), které fungují na oběžné dráze od roku 2005. Nové satelity pomocí palubního radiolokátoru odhalí objekt velikosti „krabice od bot“ na vzdálenost 1500 km.

Jak si všímá polský magazín MilMag, den po francouzském oznámení o založení vesmírného velitelství, Dmitrij Rogozin, generální ředitel kosmické agentury Roskosmos, oznámil záměr iniciovat mezinárodní rozhovory o zákazu testů protisatelitních zbraní. Ruská iniciativa se může vztahovat k březovému testu Mission Shakti, během kterého Indie demonstrativně zničila vlastní satelit. Podle MilMag ale načasování ruského oznámení se nezdá být náhodné.

Zbraně na orbitě přitom nejsou nic nového. V 70. letech Sovětský svaz ve vesmíru otestoval automatický kanon ráže 23 mm R-23M Kartěč s kadencí 950 ran za minutu. Střela o hmotnosti 200 g měla rychlost 690 m/s. V roce 1975 byl kanon umístěn na vesmírné stanici Saljut-3 a během testů na LEO bylo vypáleno 20 projektilů. Efektivní vzdálenost palby (ohraničená systémy řízení palby) byla 4000 metrů.

Zdroj: Breaking Defense

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Podoba válek v 21. století: Boj o zdroje ve vesmíru

Předchozí článek série pojednávající o možných válkách budoucnosti se soustředil na geopolitické ...

US Space Corps: Militarizace vesmíru je otázkou času

Na webu War IS Boring autor MV “Coyote” Smith, bývalý plukovník amerického letectva a současný ...

Bojiště vesmír: Čínské pronikání do kosmického prostoru

Čína vyslala svou první družici na oběžnou dráhu Země v roce 1970, řadu let po SSSR a USA. Peking se ...

Space Forces: Pentagon buduje vesmírné síly

Pentagon připravuje vznik Vesmírných sil (Space Force), šesté plnohodnotné složky Ozbrojených sil ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • cejkis
    12:20 31.07.2019

    Pokud dojde ke konfliktu zemí disponujícími satelity na orbitu, bude výsledkem změť trosek a dominový efekt. Na konci tohoto souboje bude prstenec trosek kolem Země a roje meteoritů na hodně dlouhou dobu.

    Pokud chcete job budoucnosti, vymyslete roboty uklízející orbitu.

  • Alstratt
    16:50 29.07.2019

    Pani ministryne Florence Parly zrovna asi sledovala Stargate. (joke)

    https://www.youtube.com/watch?...

  • Jara
    13:42 29.07.2019

    Jo Jo kde by ta Evropa bez Ameriky byla?;)) Rimre tak co ani jsi v poslední diskuzi neokomentoval jak moc na hovno je například ten Meteor, ale jo každý má něco někdo holt zbožňuje značku made in U.SandE..... Jo samozřejmě cpou na obranu hrozný balík a zipáky jsou skvělý to jo

    • RiMr71
      16:16 29.07.2019

      Nevím přesně, kudy se tvé rozevláté myšlenky ubírají, ale jestli myslíš diskuzi o úspěšných zásadních SPOLEČNÝCH EU projektech posledních let, tak tam jsem se jen ptal na evroppský společný letoun, tank, který mají ve výzbroji hlavní tahouni EU.
      No, ale budiž, v oblasti klasické voj. techniky (jako třeba zrovna ten skvělý Meteor) se s částečnou slepotou dá říci, že Evropa drží krok (ale jde i o počty - připomeňte, na kolik dní že kampaně nad bezbrannou Lybií stačila frantíkům munice? A od koho si ji pak "pučili"?).
      Ale co se týče vesmírného programu, tak tam proboha rozhodně ESA s americkým programem nesrovnávej, to je ekvivalent toho jak se do něčeho šlápne a ještě se v tom vytočí... :)
      Můj respekt není směřován jen k některé americké technice, ale i k některé izraelské, jihokorejské, japonské, ruské (ano, je tomu tak :) ) i té německé nebo britské. Jen to prostě kremloboty tak neaktivuje jako ta americká :)

      Mimochodem, už je Galileo plně funkční bez služeb pučených od Američanů? :)

      • Jara
        11:59 30.07.2019

        No vida když si odpustíš také ty výkřiky do tmy tak celkem slušný koment ....
        no ano problém Evropy náš problém je že na Američany nadáváme, ale na druhé straně na ně spoléhame co se naší obrany týče, pak už mame takové specifikum že když už se do nějakého zbrojního projektu pustíme nejsme schopni se odprostit od takového toho národního ega a žabomyších sporů k tomu na jednoho “odborníka” musíme přidat 2-3 birokraty kteří se těmahle sračkama zabývají... to je problém uznávám

    • Jirosi
      09:37 30.07.2019

      Srovnáváš Konfederaci z Federací!

      Konfederace se musí domluvit, ve federaci se rozhodne.

      • Jirosi
        09:41 30.07.2019

        Nedovedu si představit, že by třeba Texas prohlásil:
        Vyrobíme si vlastní stíhačku, raketu, atd. A nebude používat celky z už vyráběných věcí v USA, ale vše jen vyrobené v Texasu.

        Přitom tohle je v Evropě brané jako strašně "cool"....

        • BobbyRay
          10:19 05.08.2019

          To bude tim, že mají +- stejnou kulturu a stejný jazyk, takže jejich pocit sounáležitosti nic moc nenahlodává - ale kdyz se podíváš na státy, které spolu spolupracují na vojenských projektech, tak máš Francouzštinu, Němčinu, Španělštinu, Italštinu a občas možná i Polštinu, popř. Angličtinu (ale té bude asi po Brexitu ubývat). Jeden národ pyšnější než druhý a každý si chce urvat co největší díl při porcování medvěda... V USA se IMHO pro změnu o zakázky perou spíš korporáty, než státy.