Houfnice DANA M2: Nasazení na Ukrajině do deseti hodin

Houfnice DANA M2: Nasazení na Ukrajině do deseti hodin
DANA M2 / Excalibur Army (Zvětšit)

Ukrajinská média přinášejí další informace o nákupu českých samohybných kolových houfnic DANA M2. Ukrajinci u houfnic DANA M2 oceňují značnou strategickou mobilitu a nízké náklady na vedení palby.

Strategická mobilita

Náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Oleksandr Mironjuk v rozhovoru pro ukrajinský vojenský portál Defense Express objasnil některé důvody nákupu českých samohybných houfnic DANA M2.

Podle Mironjuka zatím není uzavřená pevná nákupní smlouva, podpis se ale očekává do konce roku a první dodávky do poloviny roku příštího. Mironjuk současně prozatím vyloučil nákup houfnic ráže 155 mm.

„Nepotřebujeme kupovat drahou munici [ráže 155 mm], dokud nevyřešíme problém s výrobou 155mm munice na Ukrajině,“ uvedl Mironjuk. Ukrajinský výrobce munice Artem sice představil dělostřeleckou střelu ráže 155 mm, ale společnost má vážné existenční potíže a existují pochyby o připravenosti muničního výrobního systému. Podle Mironjuka ale Artem očividně ještě není připraven pro hromadnou (levnou) výrobu střel ráže 155 mm.

Zůstaňme u ceny za munici. Polská armáda v roce 2018 nakoupila 11 000 kusů slovensko-polsko-české tříštivo-trhavé munice ráže 155 mm za 1,2 miliardy Kč (45,4 milionu euro). Smlouva jistě obsahuje i obslužné a provozní vybavení, ale prostým dělením nám cena za jeden dělostřelecký náboj (střela a prachová náplň) vychází na více než 100 000 Kč (přes 4000 euro). Pokud tedy Armáda ČR nakoupí 50 000 kusů munice ráže 155 mm (což je ve skutečnosti velmi malý počet), vyžádá si to náklady cca šest miliard korun. V případě nákupu ze zahraničí cena ještě vzroste.  


Houfnice DANA zůstavají ve výzbroji polské armády

Podle ukrajinského náměstka se počítá s částečnou výrobou komponentů DANA M2 na Ukrajině a později dokonce s plnou výrobou. Pokud slova Mironjuka platí v plném rozsahu, přenesení licenční výroby do Ukrajiny platí i pro tatrovácké podvozky. Ukrajinský průmysl pak může vyrábět podvozky nejen pro houfnice DANA M2, ale také pro nové nákladní automobily pro ukrajinskou armádu. Kopřivnická Tatra pak za každý podvozek inkasuje licenční poplatek.

TATRA TRUCKS a.s. s největší pravděpodobností vyrobí a dodá (potvrdila to ukrajinská oficiální místa) minimálně desítky nákladních automobilů Tatra ukrajinské armádě. Ukrajina ale pro svou armádu potřebuje nakoupit tisíce nových nákladních automobilů s uspořádaním 4×4, 6×6 a 8×8, či dokonce 10×10 pro výkonné raketové systémy (Sapsan). Jako každý stát, při tak velké potřebě vojenské techniky, chce Ukrajina jednoduše zajistit výrobu na vlastním území.

Dle Mironjuka sice DANA M2 vychází z původní koncepce houfnice vz.77 DANA, ale jen 20 % komponent se shoduje, z velké části tak jde o zcela odlišný dělostřelecký systém. Připomínáme, že Excalibur Army ukrajinské straně nabízí nově vyrobené houfnice, nejde tedy o prostou modernizaci nebo přestavbu starých a vyřazených houfnic, která navíc není technicky možná. Předchozí verze DANA M1 slouží v ázerbájdžánské armádě a osvědčila se v bojích o Náhorní Karabach.


Výcvik ukrajinské armády. Velké části Ukrajiny tvoří rovinatá krajina velké Euroasijské stepi.

V ukrajinské armádě houfnice DANA M2 nahradí v prvé řadě tažené houfnice D-20 ráže 152 mm a samohybné pasové houfnice 2S3 Akacija ráže 152 mm.

Velkou výhodou houfnic DANA M2 je velká cestovní rychlost a dojezd. Zejména oblast jižní a východní Ukrajiny tvoří stepní krajina (Euroasijská step) s malým podílem lesů. Jak uvádí ukrajinský náměstek, houfnice DANA M2 se po vlastní ose může do deseti hodin dostat na jakékoliv místo na Ukrajině. Navíc rovinatá stepní krajina na východě umožňuje plně využít výhody kolového podvozku a manévrového způsobu boje v otevřené krajině. Jen pro představu – Ukrajina od východu na západ měří 1200 kilometrů.

Naopak pásové houfnice potřebují ke svému pohybu na dlouhé vzdálenosti výkonné nákladní tahače a robustní podvalníky. Tažené houfnice zase nákladní automobily a velké množství lidské práce.  

Mironjuk v souvislosti s nákupem českých houfnic potvrdil pokračující práce na ukrajinské houfnici Bohdana ráže 155 mm. Vývojové problémy jsou údajně překonány a v nejbližší době ukrajinská armáda začne s testy. Potřebné množství testovací munice ráže 155 mm je již na skladě.


Ukrajinské houfnice Bohdana mohou také využít tatrovácký podvozek

Spotřeba a cena munice

O něco dříve se Defense Express zabýval dostřelem houfnic DANA M2 a spotřebou munice. Tedy něčím, o čem jsme na Armádních novinách psali již mnohokrát.

Defense Express citovala armádní dokument „Pravidla a řízení palby dělostřelectva. Skupina, divize, baterie, četa, zbraň“ zkoumající vykonání dělostřelecké palebné úlohy u houfnic 2S3 Akacija, 2S19 Msta-S a DANA M2. Všechny houfnice měly v modelovém případě na 20 kilometrů zničit jedno odpalovací zařízení pro takticko-operační raketu, tedy modelově například odpalovací zařízení ruského Iskanderu.

Podle alianční standardizační dohody STANAG 4635 (Error Budget Model) při střelbě na 20 kilometrů dosahuje poloměr kruhové chyby CEP50 (Circle Error Probability 50) 130 metrů. Do kruhu o průměru 260 metrů tedy dopadne 50 % střel, zbytek mimo. Údaje platí pro neřízenou munici ráže 155 mm, ale hodnoty munice ráže 152 mm budou velmi podobné. Mimochodem při palbě na vzdálenost 40 km pomocí neřízené munice poloměr CEP50 dosahuje 460 metrů.

Armádní dokument zkoumal počet granátů, které mají zničit výše uvedený cíl (odpalovací zařízení operačně-taktické rakety), režim střelby, čas provedení úkolů a náklady na použitou munici. Výpočet ukazuje, že na zničení odpalovacího zařízení na vzdálenost 20 kilometrů je nutno vypálit 540 kusů tříštivo-trhavých střel ráže 152 mm.


Vzorově repasované houfnice 2S1 Gvozidka a 2S3 Akacija (2017) ukrajinským průmyslem. Gvozdiky a Akacije ukrajinské armády jsou ale v mnohem horším stavu.

Jedna baterie osmi houfnic DANA M2 dokáže na cíl bez přebíjení poslat 288 střel. Ke zničení jediného odpalovacího zařízení takticko-operační rakety je tedy nutná soustředěná palba dvou baterií při vyčerpání plné zásoby munice v nabíjecím automatu DANA M2 (36 střel na houfnici). Odpovídá to nutnosti „katapultovat“ 24 tun „železa“ (při hmotnosti střely ráže 152 mm cca 45 kg) na vzdálenost 20 km.

Tento prostý výpočet ukazuje na fatálně důležitou roli transportu dělostřelecké munice. Hlavní obavou při provádění dělostřelecké palby v útoku a obraně ve skutečnosti není zničení vlastních houfnic během palby, ale zejména problémy s dodávkami munice.

Ukrajinský portál uvedl vlastní modelový příklad palby šesti houfnic. Každá ze šesti houfnic musí na cíl vypálit 90 ran, přičemž díky rozdílné rychlosti palby čistý střelecký čas (bez času na přebíjení) potrvá u Akacije 45 minut, u Msty 35 minut a u Dany 25 minut.


Ukrajinské houfnice Msta-S se připravují k boji; větší foto / ukrajinská armáda

Defense Express následně uvádí, že podle jmenovaného armádního dokumentu je palba pomocí neřízené dělostřelecké munice na vzdálenost více než 16 kilometrů neúčinná!

Akacija navíc na takovou vzdálenost může působit pouze střelami s pomocným raketovým motorem. Takové střely ale mají o 25 % větší chybu zásahu, což zvyšuj počet střel na vykonání úkolu na 675 kusů a prodloužení čisté doby na 55 až 65 minut.  

Houfnice Msta a DANA M2 na požadovanou vzdálenost musí pálit střelou s prodlouženým doletem, buď s úženou zadní částí (Boat Tail) nebo s dnovým výtokem plynů (Base Bleed). Taková munice je o 15 % dražší něž klasické tříštivo-trhavá munice ráže 152 mm používaná ukrajinskou armádou (VOF-546).

Podle ukrajinského portálu, pokud se vezme průměrná cena tisíc dolarů za jednu střelu, tak splnění palebného úkolu (zničení raketového odpalovací zařízení) přijde u Akacije na 675 tisíc dolarů (14,6 milionu Kč; 557 tisíc euro), u Msty 620 000 dolarů a u DANA M2 615 000 dolarů. Zároveň ale Defense Express uvádí, že cena dovážené munice ráže 152 mm (střela plus nábojnice) je dvakrát větší.

Ukrajinský portál v závěru článku uvedl, že „přesnost přípravy dat pro střelbu z DANA M2 je o 30 až 35 % lepší než u 2S19 Msta-S,“ což zvyšuje účinnost palby a snižuje počet střel potřebných pro vykonání palebné úlohy.

EDIT: U CEP50 se uvádí poloměr, nikoliv průměr. 

Zdroj: Defense Express

Nahlásit chybu v článku


Související články

DANA M2 – nejnovější verze osvědčené houfnice se představuje

Dělostřelecké systémy jsou nedílnou součástí pozemních sil moderních armád a konflikty ...

Ukrajina poptává české houfnice DANA M2 ráže 152 mm

Kyjev vede jednání s českou stranou o nákupu kolových samohybných houfnic DANA M2 ráže 152 mm od ...

Ukrajina nakoupí 26 českých samohybných houfnic DANA M2

Podle ukrajinských médií ukrajinský státní koncern Ukrspecexport objednal u české společnosti ...

Houfnice DANA M2 pro Ukrajinu: Původní objednávka zněla 66 houfnic

Podle nových informací ukrajinských médií ukrajinská společnost Ukrspecexport již v roce 2018 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Rambo
    19:46 16.12.2020

    Na zničení odpalovacího zařízení na vzdálenost 20 kilometrů je nutno vypálit 540 kusů tříštivo-trhavých střel ráže 152 mm....

    Zajímalo by mě ekonomické srovnání nákladů na ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Na zničení odpalovacího zařízení na vzdálenost 20 kilometrů je nutno vypálit 540 kusů tříštivo-trhavých střel ráže 152 mm....

    Zajímalo by mě ekonomické srovnání nákladů na zničení tohoto cíle v porovnání s použítím jedné rakety. V dnešní době mi připadá nesmysl, vypálit na cíl 540 střel, když lze cíl snadno zničit jedinou, přesně naváděnou raketou.
    Skrýt celý příspěvek

  • Draculos
    17:40 12.12.2020

    Zaujimavy článok ohľadne slovenského a českého streliva streliva raze 155mm používaného a vyrábané ho v Polsku. Tiež je uvedená informácia, že pri skúškach streliva na Slovensku sa ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Zaujimavy článok ohľadne slovenského a českého streliva streliva raze 155mm používaného a vyrábané ho v Polsku. Tiež je uvedená informácia, že pri skúškach streliva na Slovensku sa strieľa spoza strelnice na výnimku.

    https://defence-ua.com/weapon_...
    Skrýt celý příspěvek

  • Jura99
    18:41 10.12.2020

    Tak především pochvala Excaliburu, je vidět, že mají tah na branku, umí obchodovat, vyrábět a ještě k tomu obchodují s tou správnou stranou barikády. Docela tu z popela roste ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Tak především pochvala Excaliburu, je vidět, že mají tah na branku, umí obchodovat, vyrábět a ještě k tomu obchodují s tou správnou stranou barikády. Docela tu z popela roste tuzemský zbrojní koncern. Výběr BVP by asi měl zohlednit montáž ve VOP nebo ještě lépe v CSG.
    Skrýt celý příspěvek

  • ARES
    13:54 10.12.2020

    Poznámka k modernizaci ShKH DANA. ShKH je konstruována na palebný výkon OFd/695 m/s, to je úsťová energie střely 10,5 MJ. Především se to týká zbraňové nástavby. To limituje či ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Poznámka k modernizaci ShKH DANA. ShKH je konstruována na palebný výkon OFd/695 m/s, to je úsťová energie střely 10,5 MJ. Především se to týká zbraňové nástavby. To limituje či znemožňuje up-grad ShKH na vyšší palebný výkon. "Převrtání" hlavně z 152 mm na 155 mm nelze realizovat i z důvodu nekompatibility munice 152 a 155 mm. Modernizovat, přesněji up-gradovat, lze pouze platformu, šasi, a ShKH vybavit SŘP, tak jak se provádí v případě M2.
    Co přináší zavedení SŘP. Podle balistických tabulek rozptyl Dany na 20 km činí: dálková úchylka = 67 m, šířková úchylka = 12 m. Při matematicky zjednodušeném převedení podle STANAG 4635 (Error Budget Model) kruhová chyba Dany CEP50 činí 45 m. To je ovšem chyba pouze vlastní střelby, tzv. balistický rozptyl, bez započítání chyb prvků střelby k nastavení odměru (azimutu) a náměru (dálky střelby). Jde zejména o chybu určení souřadnic cíle a palebného postavení, chybu v azimutu, meteo podmínek, teploty prachové náplně, opotřebení hlavně - změna vložné hloubky střely, baterijní a oddílová sestava, atd.). Takže kruhová chyba CEP50 Dany při reálné střelbě je v rozmezí 90 až 135 m. A to je ta hodnota CEP50 130 m podle STANAG 4635 na dálku střelby 20 km.
    Když to se všechny chyby vezmou do počtu, pak skutečný rozptyl střelby, podle kterého se určuje spotřeba munice na zničení cíle, je až 2 až 3 x násobek balistického rozptylu. Podle celkového rozptylu se pak spočítá počet ran, které se musí vystřelit k zničení či umlčení cíle.
    V současnosti se kruhová chyba CEP50 reálné střelby zmenšuje díky přesnějšího průzkumu a určení souřadnic cíle a palebného postavení pomocí GPS a radarovým měřením úsťové rychlosti střely. To vede ke snížení spotřeby munice potřebné k vyvození požadovaného účinku v cíli, zničení či umlčení cíle, a ke zrychlení palebného zásahu.
    Skrýt celý příspěvek

    • Razem
      14:22 10.12.2020

      V diskuzi je špatně pochopeno ono "převrtání" ty uvozovky jsou tam záměrně. Proto také píšu, že nové dělo 155mm by mělo délku 37 ráží nebo podobnou. Mluvím o novém dělu a nové ...
      Zobrazit celý příspěvek

      V diskuzi je špatně pochopeno ono "převrtání" ty uvozovky jsou tam záměrně. Proto také píšu, že nové dělo 155mm by mělo délku 37 ráží nebo podobnou. Mluvím o novém dělu a nové věži.
      Nikoliv o upgradu stávajícího děla a věže. Jinak s délkou hlavně nic dělat nejde, že ano...
      Skrýt celý příspěvek

      • Scotty
        15:17 10.12.2020

        Jaký je cenový rozdíl mezi hlavní 155/L39, L45 a L52? Opravdu se vyplatí osadit novou hlaveň která je dnes už naprosto nedostatečná? Pro ráži 155 mm je rozumné minimum dělo L45 ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jaký je cenový rozdíl mezi hlavní 155/L39, L45 a L52? Opravdu se vyplatí osadit novou hlaveň která je dnes už naprosto nedostatečná? Pro ráži 155 mm je rozumné minimum dělo L45 použité na Zuzaně 2000.
        Skrýt celý příspěvek

        • Razem
          20:28 10.12.2020

          Na tuhle otázku se špatně odpovídá, máme tu různé výrobce a taky podmínky trhu, cena může být lítat od čtvrtiny až po několikanásobek. Nejpřesnější údaj poskytne jeden výrobce.

          Na tuhle otázku se špatně odpovídá, máme tu různé výrobce a taky podmínky trhu, cena může být lítat od čtvrtiny až po několikanásobek. Nejpřesnější údaj poskytne jeden výrobce.

          • Razem
            20:34 10.12.2020

            A i to může klamat, záleží, co který výrobce dokáže vyrobit.

            A i to může klamat, záleží, co který výrobce dokáže vyrobit.

          • Scotty
            20:50 10.12.2020

            OK, tak nejpravděpodobnější výrobce pro teoretickou rekonstrukci Dany je ZTS - ŠPECIÁL. Kolik by se ušetřilo při výrobě hlavně L39 oproti L45?

            OK, tak nejpravděpodobnější výrobce pro teoretickou rekonstrukci Dany je ZTS - ŠPECIÁL. Kolik by se ušetřilo při výrobě hlavně L39 oproti L45?

          • Razem
            21:05 10.12.2020

            Scotty

            Ta otázka nestojí na rozdílu 39 a 45 ale 52 vs. 45/39. Máme tam navíc životnost hlavně, atd.

            Níže jste psal, že houfnice vedou palbu na cíle do 25 km a méně z důvodu ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Scotty

            Ta otázka nestojí na rozdílu 39 a 45 ale 52 vs. 45/39. Máme tam navíc životnost hlavně, atd.

            Níže jste psal, že houfnice vedou palbu na cíle do 25 km a méně z důvodu nízkého dostřelu. Není to pravda, jde o efektivitu palby a kdyby jste četl odkaz, mohl jste si tento argument odpustit.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            21:38 10.12.2020

            Razem
            Houfnice Dana vede palbu na vzdálernosti pod 20 km zejména rpto že delší dostřel prostě nemá. Taky jsem psal že takový dostřel byl vyhodnocen jako nedostatečný již v ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Razem
            Houfnice Dana vede palbu na vzdálernosti pod 20 km zejména rpto že delší dostřel prostě nemá. Taky jsem psal že takový dostřel byl vyhodnocen jako nedostatečný již v osmdesátých letech. ostatně proto vznikla Ondava a z ní posléze Zuzana 2000, která má již dostřel podstatně zvýšený.
            Vy tu argumentujete ekonomickou výhodností převrtávání hlavně Dany. Tady pardon vy je (teď už) nechcete přestávat, ale znovu vyrobit hlaveň délky 39 ráží. Tedy ptám se kolik se ušetří na výrobě takové hlavně oproti délkám 45 a 52 ráží. Tedy chci jen vědět čím máte podložené vaše tvrzení o ekonomické výhodnosti použití takové hlavně.
            Skrýt celý příspěvek

          • Razem
            08:55 11.12.2020

            Scotty

            Už mě to nebaví, prosím přečtěte si znovu tento článek.
            https://www.armadninoviny.cz/n...

            Přímá ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Scotty

            Už mě to nebaví, prosím přečtěte si znovu tento článek.
            https://www.armadninoviny.cz/n...

            Přímá dělostřelecká palba do 20 km (ani ne) se vede hlavně proto, že po tuto vzdálenost má smysl! Čím dál, tím vzrůstá rozptyl natolik, že dělostřelecká palba je neúčinná. Nebo množství munice a čas dělostřelecké palby jen natolik obrovský, že je to již neadekvátní a jedno, jestli jde o DANU nebo o jinou houfnici, fyzika platí pro všechny.

            To je ten důvod proč třeba USA nebo i Rusko do dnešních dnů zavádí houfnice s délkou hlavní násobku 39 či 47 ráží a vůbec jim to nevadí, protože pro ničení vzdálenějších cílů mají jiné vhodnější prostředky.
            A opět fyzika je jedním z důvodů, proč je stále poptávka po DANA s hlavní dlouhou pouze násobku 37 ráží. Protože její dostřel je plně postačující, protože vedení dělostřelecké palby na vzdálenější cíle je zpravidla plýtvání municí.

            V minulosti AČR chtěla 18 nových houfnic 155mm a 33 modernizovaných DAN. To jasně odpovídá tomu, že houfnice DANA budou určeny pro přímou dělostřeleckou podporu a nové 155mm houfnice pro všeobecnou dělostřeleckou podporu pravděpodobně vybavené přesně naváděnou municí.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            09:43 11.12.2020

            Razem
            Mě už to taky nebaví. Vy tu tvrdíte věci kterým zjevně nemáte nijak podložené. Točíte se na jednom článku který tvrdí že při střelbě "HLOUPOU" municí klesá z délkou palby ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Razem
            Mě už to taky nebaví. Vy tu tvrdíte věci kterým zjevně nemáte nijak podložené. Točíte se na jednom článku který tvrdí že při střelbě "HLOUPOU" municí klesá z délkou palby její efektivita (kdo by to byl řekl). Nicméně pro palbu do vzdáleností 40-50 kilometrů se používá munice s koncovým navedením. Která je v efektivitě zasažení cíle naprosto jinde. Vtip je v tom že hlavně délky 52 ráží umožňují jak palbu do řekněme 30 km hloupou municí, tak použití té naváděné. Pokud použijete hlaveň L39 omezíte dostřel na cca 20-25 km. Zkrátka děla délky 52 ráží je u moderních dělostřeleckých systémů standard. Ukažte mi jedinou novou ruskou nebo americkou houfnici používající dělo dlouhé 37-39 ráží. Opakuji novou, ne rekonstrukce staré techniky kde se na dělo z ekonomických důvodů nesahalo. Zjevně jsou všichni konstruktéři moderních houfnic neschopní blbci a měli by si od vás nechat poradit. Mimochodem Američani, když už se na ně odvoláváte, plánují zavést houfnici s hlavní dlouhou dokonce 58 ráží.
            Skrýt celý příspěvek

          • skelet
            09:48 11.12.2020

            Pokud se nepletu, tak ideální délka hlavně pros třelbu klasickými granáty je 45ráží (viz.Gerald Bull a jeho výzkum). Délka 52 ráží a delší jsou zase lepší pro dalekonosné granáty, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Pokud se nepletu, tak ideální délka hlavně pros třelbu klasickými granáty je 45ráží (viz.Gerald Bull a jeho výzkum). Délka 52 ráží a delší jsou zase lepší pro dalekonosné granáty, ale tam jsou zase jiné problémy (rychlejší opotřebení, kmity při výstřelu). A hlaveň délky 45ráží má Zuzana 2000 a s přimhouřením oka Ondava (47ráží).
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            09:48 11.12.2020

            Mimochodem stále mě zajímají ty cenové rozdíly mezi délkami hlavní. Protože pokud není L39 opravdu výrazně levnější, tak opravdu není žádný důvod proč ji použít.

            Mimochodem stále mě zajímají ty cenové rozdíly mezi délkami hlavní. Protože pokud není L39 opravdu výrazně levnější, tak opravdu není žádný důvod proč ji použít.

          • Razem
            10:17 11.12.2020

            Scotty

            USA má jedinou "novou" houfnici a to je M109A7 Paladin s hlavní dlouhou 39 ráží. Nic jiného vám ukázat nemohu. A USA to takto vyhovuje. Rusko zavádí či bude zavádět a bude ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Scotty

            USA má jedinou "novou" houfnici a to je M109A7 Paladin s hlavní dlouhou 39 ráží. Nic jiného vám ukázat nemohu. A USA to takto vyhovuje. Rusko zavádí či bude zavádět a bude udržovat 2 typy houfnic a to MSTA-SM2, která je určená pro přímou palebnou podporu a houfnici 2S35 určenou pro všeobecnou palebnou podporu.

            Ohledně cen, jak jsem se zmínil, rozdíly tam jsou poměrně značný. Je jasné, že 152mm dělo pro DANU je někde jinde, než dělo 155/52 pro ZUZANA 2. Ano slyšel jsem informaci o cenách, viděl jsem i jistý údaj (rozdílný), ale nemám v rukách vhodné podklady, abych mohl jasně říct přesný údaj a i kdybych ho poskytl, tak stejně ho zpochybníte obdobně jako třeba jasnou věc a to je vedení palby houfnic, protože fyziku neokecáš, ale tady v diskuzi je možné jak vidím všechno.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            10:31 11.12.2020

            Razem:
            Tvůj problém je, že sis přečetl jeden článek, kde je uvedeno pár izolovaných faktů, ty jsi ještě blbě pochopil - a hraješ si tady na odborníka. Uchází Ti hodně věcí. Např. ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Razem:
            Tvůj problém je, že sis přečetl jeden článek, kde je uvedeno pár izolovaných faktů, ty jsi ještě blbě pochopil - a hraješ si tady na odborníka. Uchází Ti hodně věcí. Např. to, že přesnost houfnice záleží i na úsťové rychlosti.

            Teď pominu teď problém kmitů (dík Scotty, to je podnětná připomínka), které od určité délky hlavně ji kriplí, a ta délka hlavně závisí na tom, jak dobe umíme udělat hlaveň - to je další proměnná, která závisí na výrobci hlavně a tak nejde paušálně říci, která délka hlavně ještě jo a kde už ne.

            Z té rozdílné úsťové rychlosti u různých hlavní nutně plyny, že houfnice s delší hlavní s vyšími úsťovými rychlostmi bude přesnější. Tedy bude schopna pálit s daným CEP na větší vzdálenost, než houfnice s krátkou hlavní.

            Tedy ta "myšlenka", co tady razíš: dlouhá hlaveň je k ničemu, protože se na dálku stejně nestřílí, je prostě pitomost. Na dálku se (hloupou municí) nestřílí proto, že to má velkej CEP. Ale dlouhá hlaveň Ti umožní to CEP snížít. Neznamená to, že s dlouhou hlavní na maximálce máš stejnej CEP, jako s krátkou hlavní na její maximálce, ale pořád ta dlouhá hlaveň je schpona vést efektivní palbu na vzdálenosti, kam už s krátkou hlavní je v praxi třeba nasadit podstatně dražší munici s koncovým naváděním.
            A na kratší vzdálenosti umožňuje vést přesnější palbu a tedy šetřit municí a především rychleji opustit palebné postavení (protože stačí méně výstřelů), což je dnes klíčová schopnost houfnice.
            Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            10:54 11.12.2020

            Razem
            Paladin je možná žhavá novinka roku 1963. Já pochopitelně mluvím o jeho nástupci.
            https://www.armadninoviny.cz/m...
            Rusové na ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Razem
            Paladin je možná žhavá novinka roku 1963. Já pochopitelně mluvím o jeho nástupci.
            https://www.armadninoviny.cz/m...
            Rusové na exportní verze jejich houfnic také montují kanón 155/L52.

            Rozdíl ve ceně stačí říct řádově. Desítky milionů, miliony, tisíce, koruny.... Protože pokud nějaká firma dokáže vyrobit kanón L52 tak výroba L39 je jen o menším množství spotřebovaného materiálu.
            Skrýt celý příspěvek

          • matu
            10:59 11.12.2020

            logik: "Z té rozdílné úsťové rychlosti u různých hlavní nutně plyny, že houfnice s delší hlavní s vyšími úsťovými rychlostmi bude přesnější."

            Nechápu, z čeho by mělo plynout toto ...
            Zobrazit celý příspěvek

            logik: "Z té rozdílné úsťové rychlosti u různých hlavní nutně plyny, že houfnice s delší hlavní s vyšími úsťovými rychlostmi bude přesnější."

            Nechápu, z čeho by mělo plynout toto tvrzení. Delší doba působení plynů na projektil v hlavni, přece naopak zvyšuje dálkovou chybu, protože se více projeví různá rychlost spalování slože.


            logik: delší hlaveň má... (větší) životnost..

            Pokud vezmeme hlavňe vyráběné stejnou technologií a ve stejné kvalitě tak delší životnost musí mít kratší hlaveň z důvodu nižší úsťové rychlosti (menší tření) a menšího teplotního namáhání kvůli menší energii.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            16:22 11.12.2020

            "Delší doba působení plynů na projektil v hlavni, přece naopak zvyšuje "
            Zkus se zamyslet, co střílí přesnějc, jestli (když to dovedu do extrému) puška, nebo pistole.
            To, co píšeš ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "Delší doba působení plynů na projektil v hlavni, přece naopak zvyšuje "
            Zkus se zamyslet, co střílí přesnějc, jestli (když to dovedu do extrému) puška, nebo pistole.
            To, co píšeš sice je pravda, ale je to podstatně menší problém proti akumulovaným nepřesnsotem daným působením vnějších podmínek (vítr, složení atmosféry, turbulence).
            Navíc, vnitřní balistiku můžeš nějak měřit, ovlivnit a kompenzovat, vnější těžko, protože prostě nikdy nemáš dobrý data. Viz např.
            http://nigelef.tripod.com/erro...

            "Pokud vezmeme hlavňe vyráběné stejnou technologií a ve stejné kvalitě tak delší životnost musí mít kratší hlaveň z důvodu nižší úsťové rychlosti (menší tření) "
            Děláš stejnou chybu jako Razem, že srovnáváš hrušky a jabka. Fór je v tom, že jediné smysluplné srovnání je při střelbě na stejnou vzdálenost, kdy delší hlaveň mi umožní použít menší počet modulárních prachových složí.

            Proč bych střílel na danou vzdálenost vyšší úsťovou rychlostí? Radši tam dám tam "míň prachu", výsledná úsťová rychlost bude stejná, ale v hlavni bude menší tlak i teplota a tedy bude méně opotřebovávaná.

            To, že můžu použít i tu vyšší úsťovou rychlost není žádná nevýhoda delší hlavně, jen možnost, kterou když potřebuju můžu využít. Takže děláte z výhody delší hlavně nevýhodu.

            "a menšího teplotního namáhání kvůli menší energii."
            Todle mi nedává smysl už vůbec. Energie ze stejně prachu bude přeci vždy stejně nezávisle na délce hlavně. Jde čistě o to, kolik se jí předá střele, kolik hlavni a kolik ji "vyletí komínem".
            Asi jsi chtěl říci, že se u delší hlavně se bude ta samá energie disipovat do hlavně po delší interval, ovšem zas samotná hlaveň je delší, takže se to více "rozloží".
            Skrýt celý příspěvek

      • logik
        16:03 10.12.2020

        Takže chceš:
        - měnit celý nabíjecí mechanismus, měnit hlaveň, měnit SŘP. Takže vlastně chceš, aby ČR postavila novou houfnici, a jen jí dala nálepku "upgradovaná Dana". A to jako ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Takže chceš:
        - měnit celý nabíjecí mechanismus, měnit hlaveň, měnit SŘP. Takže vlastně chceš, aby ČR postavila novou houfnici, a jen jí dala nálepku "upgradovaná Dana". A to jako má být levné?

        - a jedinej důvod to má mít, aby se na to dala zastaralá L37 hlaveň, evidentně proto, že neznáš základy balistiky a tak si myslíš, že delší hlaveň má menší životnost, ač je tomu přesně naopak, (viz níž).

        Aha.
        Skrýt celý příspěvek

        • Razem
          16:27 10.12.2020

          logik

          Ne, nechci teď hned DANU se 155 dělem, na to není čas, čekat na tuto variantu i kdyby měla AČR o ní zájem.

          Jsem pro modernizaci DANA na verzi M2 tak jak ji známe s tím, že ...
          Zobrazit celý příspěvek

          logik

          Ne, nechci teď hned DANU se 155 dělem, na to není čas, čekat na tuto variantu i kdyby měla AČR o ní zájem.

          Jsem pro modernizaci DANA na verzi M2 tak jak ji známe s tím, že v budoucnu by jsme přešli na verzi se 155 dělem a patřičně upravenou věží.

          Ohledně životnosti hlavní jste tradičně mimo mísu.
          Skrýt celý příspěvek

          • logik
            10:39 11.12.2020

            1) Tak se rozhodni, co vlastně chceš. Chceš, aby DANY dělali pouze přímou palebnou podporu a 155mm houfnice dělaly zbytek - jak tvrdíš v threadu výš - tedy koexistenci ...
            Zobrazit celý příspěvek

            1) Tak se rozhodni, co vlastně chceš. Chceš, aby DANY dělali pouze přímou palebnou podporu a 155mm houfnice dělaly zbytek - jak tvrdíš v threadu výš - tedy koexistenci houfnic?

            Anebo jak píšeš tady chceš nahrazovat, takže chceš nejdřív modernizovat DANY a pak modernizaci zahodit a koupit (třeba) Zuzanu - a tedy platit za houfnice dvakrát?

            V každém případě, obě Tvá řešení zahrnují koupi nových houfnic (teoretické předělání Dany na 155mm by nestálo podstatně méně) a tedy je to dražší řešení.

            2) To, že nerozumíš základům balistiky, ale o to víc seš přesvědčenej o tom, že všechno víš, všechno znáš, s tím holt nic neudělám. Na realitě: že delší hlaveň pro dosažení STEJNÉ úsťové rychlosti potřebuje menší laboraci, a tedy bude méně teplotně a tlakově namáhaná, než kratší hlaveň, nic nezměníš.
            Skrýt celý příspěvek

          • matu
            10:45 11.12.2020

            Přijde mi, že jste zapomněl na tření projektilu v hlavni a tím zvýšenou energetickou náročnost delší hlavně. Obecně se uvádí, že delší hlavně mají vyšší spotřebu prachových složí, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Přijde mi, že jste zapomněl na tření projektilu v hlavni a tím zvýšenou energetickou náročnost delší hlavně. Obecně se uvádí, že delší hlavně mají vyšší spotřebu prachových složí, tj. přesný opak toho co tvrdíte..
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            16:56 11.12.2020

            " že jste zapomněl na tření projektilu "
            Nezapomněl. Tření je funkcí síly, ta má tady dvě složky: jednak setrvačnou sílu, jednak sílu danou tlakem generovaném hnací složí. Rychlost ...
            Zobrazit celý příspěvek

            " že jste zapomněl na tření projektilu "
            Nezapomněl. Tření je funkcí síly, ta má tady dvě složky: jednak setrvačnou sílu, jednak sílu danou tlakem generovaném hnací složí. Rychlost je u dlouhé hlavně, ze které střílím stejnou úsťovou rychlostí stejná, síla způsobená tlakem menší.

            Je pravda, že tato síla bude působit po delší dobu, tedy celková předaná energie bude větší, ovšem předaná energie na jednotku délky hlavně, tedy míra opotřebování dané "jednotkové" části hlavně bude menší.
            Rozdíl pak bude ještě v tom, že u kratší hlavně bude mít třecí energie větší gradient, což bude mít jak plusy (lepší chlazení nejvíc třením namáhaných částí - tedy konce hlavně) tak i mínusy: větší gradienty znamenají větší teplotní deformace.

            Pořád mi ale stačí menší prachová slož, což znamená celkově menší množství uvolněné energie, kterou bude hlaveň vstřebávat a menší tlaky a teploty v hlavni.
            Navíc mohu použít "pomalejší prach", což dále umenšuje opotřebovávání hlavně.

            ===

            "Obecně se uvádí, že delší hlavně mají vyšší spotřebu prachových složí, tj. přesný opak toho co tvrdíte.."
            Chceš tvrdit, že když prodloužím hlaveň pušky a zachovám náboj, tak dostřelím méně? To snad ne.....
            Mícháš dohromady dvě věci: to, jaký má efekt prodloužení hlavně a to, že prodloužení hlavně umožňuje větší laborace, protože z krátké hlavně by většina energie vyletěla zbytečně ústím bez podstatného efektu na rychlost střely. Dokud ale je v hlavni větší tlak, než venku (o více než o tření, což je hodně malý rozdíl - takže reálně ), tak prodloužení hlavně zvýší úsťovou rychlost - a k navyšování laborace Tě nikdo "nenutí".
            Skrýt celý příspěvek

          • Gator
            05:55 12.12.2020

            https://explosia.cz/app/upload...
            Tak já teda fakt nevím? Na co se tedy používá 6 spalitelných nábojek typu F, popř. jedna typu D, když né ke ...
            Zobrazit celý příspěvek

            https://explosia.cz/app/upload...
            Tak já teda fakt nevím? Na co se tedy používá 6 spalitelných nábojek typu F, popř. jedna typu D, když né ke zvýšení dostřelu?
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            11:33 12.12.2020

            Gator: Nevím, jestli jde o reakci na mě, ale jestli ano, tak vždyť právě.
            Delší hlaveň umožní (pokud i zvládne patřičné vyšší tlaky) smysluplně využít vyšší laboraci a tedy ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Gator: Nevím, jestli jde o reakci na mě, ale jestli ano, tak vždyť právě.
            Delší hlaveň umožní (pokud i zvládne patřičné vyšší tlaky) smysluplně využít vyšší laboraci a tedy prodloužit dostřel. A pokud ji využiješ, pak samozřejmě hlaveň více trpí. To je ale možnost, kterou můžeš a nemusíš využít.

            I když ale tu vyšší laboraci nevyužiješ, tak Ti ale delší hlaveň zvýší úsťovou rychlost. Pokud se rozhoduješ o délce hlavně u houfnice, tak má smysl porovnávat opotřebení hlavně při střelbě na stejnou vzdálenost stejnou úsťovou rychlostí. Tedy když budeš Ty dvě houfnice používat "stejně".
            A v tomto případě, protože delší hlaveň zvyšuje úsťové rychlosti, tak můžeš použít odpovídajícně nižší laboraci a tedy naopak opotřebení hlavně znížit.

            Tedy delší hlavní získáš tři věci:
            1) nižší opotřebení hlavně při střelbě na vzdálenost jako s krátkou hlavní
            2) možnost střelby tam, kam krátká hlaveň nedostřelí, za cenu vyššího opotřebení hlavně
            3) možnost (opět za cenu vyššího opotřebení hlavně) střelby na krátkou vzdálenost vyšší úsťovou rychlostí a tím snížení CEP (pomíjím teď kmity hlavně, protože to je hodně složitá problmatika, kde se nedá paušalizovat - od učité délky hlavně může naopak CEP trpět, ale předpokládám, že dnes je výroba hlavní v tomto směru zvládnutá dostatečně)

            Nevýhody dlouhé hlavně je jen problém při přesunech (což je imho detail) a vyšší cena hlavně.

            Nejsem odborník na balistiku, takže nemůžu 100% vyloučit, že mi něco uchází, ale z toho, co vím jak o balistice, tak o fyzice, na který ta balistika stojí, to "nemůže" být jinak.
            Skrýt celý příspěvek

    • Jecchus
      18:28 10.12.2020

      Zjevně do toho vidíte.
      Jak, prosím vás, vypadá palebný úkol pro baterii houfnic, pokud jím má dojít ke zničení cíle à la ten zmiňovaný Iskander na 20 km.
      Jak je to s těmi 540 ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Zjevně do toho vidíte.
      Jak, prosím vás, vypadá palebný úkol pro baterii houfnic, pokud jím má dojít ke zničení cíle à la ten zmiňovaný Iskander na 20 km.
      Jak je to s těmi 540 ranami na zničení cíle na 20 km?
      Skrýt celý příspěvek

  • Jan Grohmann
    10:02 10.12.2020
    • Clanek
      10:34 10.12.2020

      Diky za odkaz.
      Namet na vylepseni do budoucna: slo by udelat nejakou trosicku vyspelejsi galerii? Neco kam by se dalo nalinkovat vic klidne i prebranych fotek v lepsim rozliseni ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Diky za odkaz.
      Namet na vylepseni do budoucna: slo by udelat nejakou trosicku vyspelejsi galerii? Neco kam by se dalo nalinkovat vic klidne i prebranych fotek v lepsim rozliseni (samozrejme radne ozdrojovano), nez jen tech par ktere obycejne nachazime v clancich?
      Skrýt celý příspěvek

  • Draculos
    20:54 09.12.2020

    Dá sa predpokladať, že CSG v kúpilo nielen používané Dany, ale aj mobilizácie rezervy napr hlavní, či iných podstatných komponentov. Vtedy už novovyroba nie je nereálna.
    Inak je ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Dá sa predpokladať, že CSG v kúpilo nielen používané Dany, ale aj mobilizácie rezervy napr hlavní, či iných podstatných komponentov. Vtedy už novovyroba nie je nereálna.
    Inak je veľmi dobre vnímať aj pohľad napr Ukrajincov, ktorí nie sú zaťažení rôznymi animozitami ako mnohí nielen českí diskutujúci a pozerajú sa na problematiku triezvo. Tu niekto písal, že kolesova ťažká hufnica je nezmysel, oni poukazujú, že za 10hodin vedia byť na druhom konci krajiny. Tu niekto poukazoval na fakt, že Z2 sa nevytoci na T križovatke a už zabudol dodať, ako by sa tam vytočil ťahač s prívesom.
    Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      21:03 09.12.2020

      Obsesiu so zaseknutou Zuzanou na križovatke má znalec slovenskej duše Jura. Konieckoncov sa iste prejaví aj sám.

      Obsesiu so zaseknutou Zuzanou na križovatke má znalec slovenskej duše Jura. Konieckoncov sa iste prejaví aj sám.

      • Jura99
        21:07 09.12.2020

        Kvuli zaseknutym 25ks Z2 se svet nezbori, to neni tema. Zajimave bude, jestli se bude zasekavat Dita, tech bude jezdit nejspis nasobne vic.

        Kvuli zaseknutym 25ks Z2 se svet nezbori, to neni tema. Zajimave bude, jestli se bude zasekavat Dita, tech bude jezdit nejspis nasobne vic.

        • Miroslav
          21:28 09.12.2020

          Vedel som, že sa chytíš. Ale, že ti to bude trvať len 4 minúty, to si sa prekonal. Ty si sa mal narodiť ako pstruh. Konečne by si niekomu urobil radosť

          Vedel som, že sa chytíš. Ale, že ti to bude trvať len 4 minúty, to si sa prekonal. Ty si sa mal narodiť ako pstruh. Konečne by si niekomu urobil radosť

          • mikojan29
            09:55 10.12.2020

            Myslím, že sú tu viacerí, ktorí sa chytia. :-)

            Myslím, že sú tu viacerí, ktorí sa chytia. :-)

    • Nesher
      09:26 10.12.2020

      To je trochu jiná zjednodušené, Ukrajina si nekupuje nové houfnice, ale staré zmodernizované a za velmi, velmi rozumné peníze. Ostatně nic lepšího si momentálně nemůže dovolit.
      Na ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To je trochu jiná zjednodušené, Ukrajina si nekupuje nové houfnice, ale staré zmodernizované a za velmi, velmi rozumné peníze. Ostatně nic lepšího si momentálně nemůže dovolit.
      Na trhu s novými houfnicemi je situace zcela odlišná. Pokud někdo chce těžkou houfnici, tak jí kupuje na pásech viz. Polsko, Norsko a Maďarsko.
      Pokud někdo chce kolový systém, tak si koupí lehčí systém, viz Dánsko, Izrael či ČR.
      Jediný stát, který si v poslední době koupil novou těžkou houfnici na kolech je DR a to jen proto, že jde o slovenský výrobek.
      Takže tu nejde o českou animozitu, ale o posuzování v rámci staré dobré "cena/kvalita" Ostatně to ukazují i komerční výsledky slovenských děl, prakticky nula.
      Skrýt celý příspěvek

      • Clanek
        10:32 10.12.2020

        "Lehci" ve smyslu "levnejsi na porizeni" nebo "mensi"? On ten skutecny hmotnostni rozdil mezi danskym / ceskym caesarem a Zuzana2 snad ani nestoji za zminku. Co stoji za zminku je ...
        Zobrazit celý příspěvek

        "Lehci" ve smyslu "levnejsi na porizeni" nebo "mensi"? On ten skutecny hmotnostni rozdil mezi danskym / ceskym caesarem a Zuzana2 snad ani nestoji za zminku. Co stoji za zminku je rozdil v cene / velikosti.
        Skrýt celý příspěvek

        • Klimesov
          12:18 10.12.2020

          Nejspíš "lehčí" ve smyslu k pásovým houfnicím.

          Nejspíš "lehčí" ve smyslu k pásovým houfnicím.

        • Nesher
          13:23 10.12.2020

          Ve smyslu panceřované s otočnou věží.

          Ve smyslu panceřované s otočnou věží.

        • skelet
          13:46 10.12.2020

          Clanek: kilo peří je vždy lehčí, než kilo železa. jasná věc :)
          aneb 32 tun vs 32 tun.

          Clanek: kilo peří je vždy lehčí, než kilo železa. jasná věc :)
          aneb 32 tun vs 32 tun.

          • danny
            15:14 10.12.2020

            skelet: to ví přece i malý dítě. A nejvíc je to poznat, když ti přejede přes nohu:-)

            skelet: to ví přece i malý dítě. A nejvíc je to poznat, když ti přejede přes nohu:-)

        • Kichot
          09:51 11.12.2020

          S tou stejnou hmotností bych byl opatrný. Ono totiž bude záležet co se váží. Dost pochybuju, že veřejně dostupné údaje jsou pravdivé a hlavně srovnatelné. Stačí se podívat jak se ...
          Zobrazit celý příspěvek

          S tou stejnou hmotností bych byl opatrný. Ono totiž bude záležet co se váží. Dost pochybuju, že veřejně dostupné údaje jsou pravdivé a hlavně srovnatelné. Stačí se podívat jak se prezentuje třeba váha motorky nebo bicyklu. Jeden výrobce udává holou bez náplní, baterií i žárovek, druhý to váží zase jinak. Pak člověk přijede na váhu a nestačí se divit.
          Skrýt celý příspěvek

          • skelet
            15:28 11.12.2020

            Nexter uvádí bojovou hmotnost 32tun , Konstrukta uvádí celkovou hmotnost úplného vozidla 32tun. Tak jako tak je tvrzení o lehčím systému, v případě C8x8, je prostě mimo mísu.

            Nexter uvádí bojovou hmotnost 32tun , Konstrukta uvádí celkovou hmotnost úplného vozidla 32tun. Tak jako tak je tvrzení o lehčím systému, v případě C8x8, je prostě mimo mísu.

    • Jura99
      18:35 10.12.2020

      Draculos: Ukrajinci se na nákup dívají se stejně pestrou paletou argumentů pro a proti, určitě není pravda, že by se dívali (narozdíl od nás) střízlivě a viděli jen pozitiva. ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Draculos: Ukrajinci se na nákup dívají se stejně pestrou paletou argumentů pro a proti, určitě není pravda, že by se dívali (narozdíl od nás) střízlivě a viděli jen pozitiva. Dokonce tam padají i nesmysly z neznalosti stavu, že se jedná o vyřazený šrot, který EA koupila za cenu železa. Stačí si přečíst ty ukrajinské články viz. odkazy.
      Skrýt celý příspěvek

    • logik
      18:45 10.12.2020

      Především Ukrajina má dnes podstatně jiné priority, než my. Potřebuje levnou, okamžitě nasaditelnou houfnici, pro kterou je schopna vyrábět munici, a to houfnici nasaditelnou proti ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Především Ukrajina má dnes podstatně jiné priority, než my. Potřebuje levnou, okamžitě nasaditelnou houfnici, pro kterou je schopna vyrábět munici, a to houfnici nasaditelnou proti protivníkovi pouze průměrně technicky vyspělému.

      My nepotřebujeme okamžitou nasaditelnost - Dany nám ještě "fungují a nejsme ve válce", naopak počítáme i s technicky vyspělým protivníkem (což znamená potřebu většího dostřelu). A u munice - zatímco pro Ukrajinu je dostupnější 152mm, pro nás by naopak v případě konflitku byla 152mm méně nedostupná než 155mm.

      Takže částečně máš pravdu, ale z toho, že M2 je vhodná pro Ukrajinu nikterak neplyne, že je vhodná pro nás.
      Skrýt celý příspěvek

  • Josef Kavan
    19:43 09.12.2020

    Jsem rád že Tatra má zakázky a je opět v českých rukách, ale houfnice Bohdana je totální šrot a výsměch, stejně jako celý ukrajinský zbrojní průmysl který bez Rusů připomíná ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Jsem rád že Tatra má zakázky a je opět v českých rukách, ale houfnice Bohdana je totální šrot a výsměch, stejně jako celý ukrajinský zbrojní průmysl který bez Rusů připomíná Afriku.
    Houfinci Bohdana musel projektovat sám Putin aby Ukrajinu sabotoval, protože používá ruský motory z Jaroslavli. Jinak ty neudržované podniky, které tam v minulosti postavili Rusové v dobách SSSR připomínají muzeum vyspělejší zaniklé civilizace. (Antonov, Južmaš, Motor Sič...)
    Jinak Ukrajina samostatné neumí k Bohdanám vyrobit ani kanón ani okopírovat sovětské dělostřelecké granáty ze 60. let, které vypotřebovala na Donbase a další nemá. :DD
    Je to vtipné když oficiální ukrajinská propaganda tvrdí že bojuje proti ruské armádě a přitom nakupují jarolsavlský JAMZ-238. :DDD
    Skrýt celý příspěvek

    • SeaWolf
      20:05 09.12.2020

      Drobný dotaz, nějaký link na objednavku zmiňovaných motorů by nebyl? Jen, aby jsme podpořili tvůj výsměch ukrajinského průmyslu. Respektive cokoli po roce 2014 ;-) Tedy mimo ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Drobný dotaz, nějaký link na objednavku zmiňovaných motorů by nebyl? Jen, aby jsme podpořili tvůj výsměch ukrajinského průmyslu. Respektive cokoli po roce 2014 ;-) Tedy mimo sputnik a aeronet...atp. Děkujeme
      Skrýt celý příspěvek

      • Josef Kavan
        22:56 09.12.2020

        Nějaké podrobnosti o vozidle KrAZ-6322 ze kterého udělali Ukrajinci Bohdanu zde, je to napsané přímo černé na bílém. ;)
        http://www.military-today.com/...

        Nějaké podrobnosti o vozidle KrAZ-6322 ze kterého udělali Ukrajinci Bohdanu zde, je to napsané přímo černé na bílém. ;)
        http://www.military-today.com/...

        • SeaWolf
          10:27 10.12.2020

          Děkuji za odkaz na .... "nákladní utomobil" :-) Můj dotaz zněl na objednávky motoru JAMZ-238 a jeho verze po roce 2014 ? V poslední větě jsi uvedl přítomný čas.

          Ty loutky západu ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Děkuji za odkaz na .... "nákladní utomobil" :-) Můj dotaz zněl na objednávky motoru JAMZ-238 a jeho verze po roce 2014 ? V poslední větě jsi uvedl přítomný čas.

          Ty loutky západu to určitě někde zveřejnili. Děkuji
          Skrýt celý příspěvek

      • Josef Kavan
        22:59 09.12.2020

        PS: Protože Ukrajina oficiálně bojkotuje ruské výrobky, tak technologie od Ruska nakupuje přes Bělorusko a další třetí země. Sranda že jim to s Běloruskem už asi nebude vycházet, ...
        Zobrazit celý příspěvek

        PS: Protože Ukrajina oficiálně bojkotuje ruské výrobky, tak technologie od Ruska nakupuje přes Bělorusko a další třetí země. Sranda že jim to s Běloruskem už asi nebude vycházet, protože vzhledem k tomu že je na UA totálně loutkový režim západu. Tak Ukrajina ''uvalila sankce'' na Bělorusko, které se chovalo jako jediný skutečný partner Ukrajiny, zatímco západ Ukrajinu defacto vysává a používá ji jako nárazník proti ruskému vlivu. :DD
        Skrýt celý příspěvek

        • dusan
          23:08 09.12.2020

          To isté robí i Rusko : )

          A tak isto často obchádza sankcie cez Bielorusko ....

          To isté robí i Rusko : )

          A tak isto často obchádza sankcie cez Bielorusko ....

    • Jura99
      20:22 09.12.2020

      spletl sis web, jdi na ten slovensky armadni magazin, tam jsou cvoci a nerus tu.

      spletl sis web, jdi na ten slovensky armadni magazin, tam jsou cvoci a nerus tu.

      • Miroslav
        20:37 09.12.2020

        Našťastie si tu ty aby si zvyšoval inteligenčny priemer diskutujúcich na AN. Neuvažoval si požiadať pána Grohmanna o nejaké podiely z reklamy? Zaslúžiš si.

        Našťastie si tu ty aby si zvyšoval inteligenčny priemer diskutujúcich na AN. Neuvažoval si požiadať pána Grohmanna o nejaké podiely z reklamy? Zaslúžiš si.

        • Kfir
          20:57 09.12.2020

          To Jura nepotrebuje. Poberá slušný invalidný na hlavu.

          To Jura nepotrebuje. Poberá slušný invalidný na hlavu.

    • padre
      21:31 09.12.2020

      Po tom ,co ve specializovaném opravárenském podniku v Taganrogu zloději ukradli elektronickou výbavu létajícího velitelského stanoviště IL 80 ,je hlavní cena soutěže o bordel roku ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Po tom ,co ve specializovaném opravárenském podniku v Taganrogu zloději ukradli elektronickou výbavu létajícího velitelského stanoviště IL 80 ,je hlavní cena soutěže o bordel roku zaslouženě v rukou Ruska....nestaral bych se o Ukrajinu ,ale o ten chlív ,který se sám hrdě nazývá RF...
      Skrýt celý příspěvek

      • Miroslav
        22:09 09.12.2020

        Tento príbeh sa naozaj stal na ďalekom východe...

        Ruská vojenská loď náhodou zachránila na mori zopár japonských námorníkov ktorým sa potopila rybárska loď. Potom čo ich vyzdvihli ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Tento príbeh sa naozaj stal na ďalekom východe...

        Ruská vojenská loď náhodou zachránila na mori zopár japonských námorníkov ktorým sa potopila rybárska loď. Potom čo ich vyzdvihli na palubu, samozrejme sa zaujímali ako sa stalo, že sa ich loď tak rýchlo potopila. Japonskí rybári zhodne vypovedali, že loď sa potopila po tom, čo z neba padla kráva a prerazila palubu.

        Ruskí námorníci samozrejme neuverili a tak japonskú posádku dopravili na ruské územie kde sa začalo vyšetrovanie. Záver vyšetrovania znel takto...

        Partia ožratých ruských vojakov ukradla kravu na statku a chceli ju zjesť. Aby sa vyhli podozreniu, naložili unesenú kravu do lietadla a mali v úmysle previezť ju na iné miesto vhodné ku konzumácii. Krava sa však počas letu vyplašila a začala demolovať interiér lietadla načo sa ruskí vojaci rozhodli, že ju proste vyhodia z lietadla aby sa nezabili všetci.

        To nevymyslíš. To sa môže stať skutočne len v Rusku...
        Skrýt celý příspěvek

        • faraonamumu
          22:57 09.12.2020

          To jste vyčetl v Respektu, nebo nějakém podobně důvěryhodném zdroji?

          To jste vyčetl v Respektu, nebo nějakém podobně důvěryhodném zdroji?

          • Kfir
            10:39 10.12.2020

            Doporučujem knihu Ríša zla od Petra Kubínyiho. Sú tam príbehy z Ruska 90. rokov aj s množstvom fotografií. Po prečítaní knihy a zhliadnutí fotiek, ten príbeh s kravou bude hneď ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Doporučujem knihu Ríša zla od Petra Kubínyiho. Sú tam príbehy z Ruska 90. rokov aj s množstvom fotografií. Po prečítaní knihy a zhliadnutí fotiek, ten príbeh s kravou bude hneď vyzerať uveriteľne. Samozrejme kniha neopisuje podobné "pikošky" ako je tento s kravou. Opisuje život ľudí, fungovanie inštitúcií, fabrík a podobne. Je to čítanie, ktoré by v civilizovanej krajine určite označili za sci-fi.
            Skrýt celý příspěvek

          • satai
            11:06 10.12.2020

            Spis fantasy. Sci-fi, to je budoucnost, fantasy, to je pseudostredovek :-D

            Spis fantasy. Sci-fi, to je budoucnost, fantasy, to je pseudostredovek :-D

          • Kfir
            11:24 10.12.2020

            Satai
            Máš pravdu...

            Ale teoreticky by to mohlo byť aj sci-fi. Je to ako život v post-apokalyptickej spoločnosti. :)

            Satai
            Máš pravdu...

            Ale teoreticky by to mohlo byť aj sci-fi. Je to ako život v post-apokalyptickej spoločnosti. :)

          • Sergej7490
            13:25 10.12.2020

            Kfir: Nevies kde sa da kupit/zohnat ?

            Kfir: Nevies kde sa da kupit/zohnat ?

          • Kfir
            14:46 10.12.2020

            Sergej7490
            Pozeral som na Martinuse a podobne, ale nemajú ju. Mám ju doma roky. Od niekoho som ju dostal. Ak sa na teba dá spoľahnúť, tak ti ju môžem poslať poštou. Po prečítaní mi ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Sergej7490
            Pozeral som na Martinuse a podobne, ale nemajú ju. Mám ju doma roky. Od niekoho som ju dostal. Ak sa na teba dá spoľahnúť, tak ti ju môžem poslať poštou. Po prečítaní mi ju pošleš späť. Keď máš záujem, hoď sem mail a napíšem ti.
            Skrýt celý příspěvek

        • Vojna a mír
          22:58 09.12.2020

          Zřejmě inspirace ze scény z filmu Svéráz národního lovu kde je pokus přepravit krávu v pumovnici Tu22 a nad místem určení ji zchodit na padáku :))
          Ten bordel tam musí být ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Zřejmě inspirace ze scény z filmu Svéráz národního lovu kde je pokus přepravit krávu v pumovnici Tu22 a nad místem určení ji zchodit na padáku :))
          Ten bordel tam musí být neskutečnej.
          Skrýt celý příspěvek

        • SKmartinTO
          15:38 12.12.2020

          Veľká Vďaka Miroslav ,)))

          NEDOKÁŽEM SA PRESTAŤ SMIAŤ paráda

          Škoda že Paľo nám utiekol do Moskvy to by boli komentáre,)))

          Veľká Vďaka Miroslav ,)))

          NEDOKÁŽEM SA PRESTAŤ SMIAŤ paráda

          Škoda že Paľo nám utiekol do Moskvy to by boli komentáre,)))

      • Josef Kavan
        23:02 09.12.2020

        Rozdíl je v tom, že když se něco ukradne v Rusku, tak se to vyšetřuje, nakonec vyřeší a pachatel bude potrestán.
        OS Ukrajiny jsou rozkrádány systematicky od rozpadu SSSR. Ani nové ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Rozdíl je v tom, že když se něco ukradne v Rusku, tak se to vyšetřuje, nakonec vyřeší a pachatel bude potrestán.
        OS Ukrajiny jsou rozkrádány systematicky od rozpadu SSSR. Ani nové uniformy na tom nic nezměnily.
        Skrýt celý příspěvek

        • dusan
          23:09 09.12.2020

          Samozrejme .... páchateľ sa určí ... a vec je "vyšetrená" ...

          Samozrejme .... páchateľ sa určí ... a vec je "vyšetrená" ...

          • tctx
            23:30 09.12.2020

            Akorat to vypada, ze tam maji porad nejakou smulu na americany s vrtackou...

            Akorat to vypada, ze tam maji porad nejakou smulu na americany s vrtackou...

          • dusan
            08:41 10.12.2020

            No tá "sabotáž" na ISS je kapitola sama o sebe ....

            Rusom nestačila blamáž so šlendriánom .... ešte to "osolili" obviňovaním ... i keď pokiaľ som si všimol tak tie komické bláboly ...
            Zobrazit celý příspěvek

            No tá "sabotáž" na ISS je kapitola sama o sebe ....

            Rusom nestačila blamáž so šlendriánom .... ešte to "osolili" obviňovaním ... i keď pokiaľ som si všimol tak tie komické bláboly boli len neoficiálne .....
            Skrýt celý příspěvek

        • logik
          00:31 10.12.2020

          To by byl Putin už dávno za katrem....

          To by byl Putin už dávno za katrem....

        • Scotty
          02:23 10.12.2020

          Přijedu kontraši a to si nepřejte vidět. Ty už odhalili jiné případy. Agenty ze západu. To si nepřejte vidět.

          Přijedu kontraši a to si nepřejte vidět. Ty už odhalili jiné případy. Agenty ze západu. To si nepřejte vidět.

  • Lukas
    19:07 09.12.2020

    Aby to było takie proste?

    Czy pocisk 155/152mm musi trafić w cel aby go zniszczyć?

    Jeśli nie jest to czołg albo bunkier to nie musi...
    BTR-80/BMP-2 to nawet z 50 m ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Aby to było takie proste?

    Czy pocisk 155/152mm musi trafić w cel aby go zniszczyć?

    Jeśli nie jest to czołg albo bunkier to nie musi...
    BTR-80/BMP-2 to nawet z 50 m rozrywający HE 155/152 "uszkodzi"
    (STANAG 4569 level 3 - 155 mm High Explosive at 60 m - a level 5 to 25 m )
    Skrýt celý příspěvek

  • Razem
    18:56 09.12.2020

    Pokud vezmu v úvahu všechny dostupné možnosti modernizace dělostřelectva AČR, tak postupem času vidím jako nejlepší volbu modernizaci houfnic DANA na verzi M2.

    Nejznámějším ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Pokud vezmu v úvahu všechny dostupné možnosti modernizace dělostřelectva AČR, tak postupem času vidím jako nejlepší volbu modernizaci houfnic DANA na verzi M2.

    Nejznámějším "nedostatkem" houfnic DANA je dělo ráže 152mm. Myslím, že Excaliber by dokázal vybavit houfnici DANA dělem ráže 155mm, samozřejmě ruku v ruce s upravenou věží na náboje kalibru 155mm.
    A myslím, že by udělal ještě lépe, kdyby opustil standard hlavně délky 52 ráží (u 155mm) a de-facto "přerážoval" současné dělo houfnice DANA a ponechal délku hlavně na hodnotě 37 ráží (nebo hodnotě blízké 37 ráží).

    Vlastně by vznikla taková "odlehčená" verze ZUZANY.

    Takováto houfnice by sice neměla výkonnostní parametry jako mají houfnice s délkou hlavně 52 ráží, ovšem její poměr cena a výkon by byl v rozumné míře a hlavně dělostřelecká palba se nejčastěji vede hluboko pod hodnotou 25 km. Na vzdálenější cíle je dělostřelecká palba méně efektivní.
    Palba na vzdálenější cíle (do 40km) lze řešit pomocí raketometů RM-70 Vampire české produkce k nimž je k dispozici munice s dosahem 40km a výše.
    A v ideálním případě disponovat též raketomety s dalekým dosahem jako jsou typy Himars, Astros, Lora.
    Skrýt celý příspěvek

    • Scotty
      20:23 09.12.2020

      Tak tím by šla AČR silně proti proudu a troufnu si tvrdit i proti zdravému rozumu. U houfnic ráže 155 mm je jasná tendence přecházet na hlavně délky 52 ráží nebo delší. I u ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tak tím by šla AČR silně proti proudu a troufnu si tvrdit i proti zdravému rozumu. U houfnic ráže 155 mm je jasná tendence přecházet na hlavně délky 52 ráží nebo delší. I u starších systémů se řeší možnosti dosazení těchto hlavní v rámci modernizace např. M109.
      To že má Dana nedostatečný dostřel bylo jasné už na konci osmdesátých let. Ostatně proto vznikla houfnice Ondava. Je velká otázka zda by se vůbec něco ušetřilo pokusem o přerážování krátkého děla Dany. Pravděpodobně ne protože převrtání by nebylo ani snadné ani levné. Nemluvě o tom že celý nabíjecí mechanizmus by musel být nový.
      Tímhle postupem by se pravděpodobně cena za modernizaci velice přiblížila novým houfnicím Caesar. Které jsou, na rozdíl od tohoto pokusu, stoprocentně funkční.
      Skrýt celý příspěvek

      • Razem
        21:15 09.12.2020

        Scotty

        Doporučuji si přečíst tento článek z dílny AN (Milan Vašíček): ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Scotty

        Doporučuji si přečíst tento článek z dílny AN (Milan Vašíček):
        https://www.armadninoviny.cz/n...

        Poté pochopíte, že kratší hlaveň pro houfnici, která je určena primárně pro přímou palebnou podporu jde naproti zdravému rozumu.

        Délka hlavně 52 ráží sice dokáže obstarat celé spektrum palby od přímé po všeobecnou, ale vzhledem k charakteru dělostřelectva bude stejně plnit hlavně přímou palebnou podporu. Nevýhoda děla délky 52 ráží je v nízké životnosti a nákladnosti hlavně.

        "Přerážování" houfnice DANA je jen kvůli standartu NATO (155mm). A není tu důvod aby bylo drahé či nesnadné.

        Mýlíte se u Caesaru, ve variantě pro AČR (podobně jako verze dánská) nelze říci, že Caesar je 100%. Je to nová plně nevyzkoušená verze s automatem.

        USA u houfnic M109 zůstávají u délky hlavně 39 ráží. Protože se jedná o rozumný kompromis. S délkou hlavně 52 ráží u M109 se experimentuje, ale její zavedení je stále nepravděpodobné, viz. nejnovější zavedená verze M109 tj. M109A7 Paladin má délku hlavně násobku 39 ráží!!!
        Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          00:03 10.12.2020

          Kde berete to že nové houfnice budou určené primérně pro přímou palebnou podporu? I současné dělostřelecké oddíly jsou předurčené pro podporu na úrovni brigády. To že se díky ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Kde berete to že nové houfnice budou určené primérně pro přímou palebnou podporu? I současné dělostřelecké oddíly jsou předurčené pro podporu na úrovni brigády. To že se díky chabému dostřelu musí pohybovat v blízkosti fronty z nich nedělá prostředky přímé palebné podpory.

          O kolik nižší má životnost hlaveň L52 oproti L37?

          Z mé zkušenost ze strojírenství se odvažuji odhadnout že bude výrazně jednoduší i levnější vyrobyt novou hlaveň než se pokuošet upravovat starou a nedej bože i používanou.

          Jediné čím se zbraňová část dánských Caesarů liší od starších je přidání jednoho nabíjecího ramena. Dánové již houfnice používají a nezdá se že jsou nespokojeni.'

          Další modernizace M109 bude s největší pravděpodobností obsahovat i novou delší hlaveň. To stejné platí i o tazené houfnici M777.
          Skrýt celý příspěvek

          • logik
            15:55 10.12.2020

            "O kolik nižší má životnost hlaveň L52 oproti L37?"
            Pokud se bude používat na stejnou vzdálenost, tedy s menší laborací a odpovídajícně menšíma tlakama (kdy menší tlak je nahrazen ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "O kolik nižší má životnost hlaveň L52 oproti L37?"
            Pokud se bude používat na stejnou vzdálenost, tedy s menší laborací a odpovídajícně menšíma tlakama (kdy menší tlak je nahrazen délkou působení síly), tak se obávám, že není důvodu, proč by hlaveň měla mít menší životnost. Naopak, stejně kvalitní hlaveň bude mít životnost větší.....

            Razem totiž zas plete páté přes deváté: nižší životnost hlavní u moderních houfnic je daná, cituji i z jím linkovaného článku: "v důsledku zvýšení hmotnosti prachové náplně" - jenže prodloužení hlavně právě umožňuje laboraci snížit.

            Hlavně, že dělá chytrého a tentokrát si i objednal hromadu spolutrolů, co mu ty jeho blbiny plusujou....
            Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          00:17 10.12.2020

          Ostatně to že se CSG do žádných převrtávacích experimentů nepustila taky o něčem svědčí. Raději koupili zbraňovou část Evy "okapotovali" jí a posadili na podvozek Dany.

          Ostatně to že se CSG do žádných převrtávacích experimentů nepustila taky o něčem svědčí. Raději koupili zbraňovou část Evy "okapotovali" jí a posadili na podvozek Dany.

          • Gator
            01:23 10.12.2020

            Dle obrázku Dity se jedná o hlaveň z shdk Zuzana vz. 2000, nikoliv z Evy. Stačí porovnat fotky s detaily objímky laufu.

            Dle obrázku Dity se jedná o hlaveň z shdk Zuzana vz. 2000, nikoliv z Evy. Stačí porovnat fotky s detaily objímky laufu.

          • Scotty
            02:07 10.12.2020

            Z té vizualizace mi hlaveň přijde na L52. Ovšem z jednoho obrázku těžko usuzovat. Navíc ZTS nabízí dva druhy hlavní 155mm/L52. Uvidíme až bude představená na živo případně ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Z té vizualizace mi hlaveň přijde na L52. Ovšem z jednoho obrázku těžko usuzovat. Navíc ZTS nabízí dva druhy hlavní 155mm/L52. Uvidíme až bude představená na živo případně prosáknou nějaké informace.
            Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      08:19 10.12.2020

      Razem:
      No ano. Modernizace houfnic DANA na verzi M2 v ráži 155 mm by dávala smysl.
      Ale obávám se, že ta romantická představa o ceně a jednoduchosti modernizace a pořízení by se ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Razem:
      No ano. Modernizace houfnic DANA na verzi M2 v ráži 155 mm by dávala smysl.
      Ale obávám se, že ta romantická představa o ceně a jednoduchosti modernizace a pořízení by se nekonala.
      První věc: Houfnice DANA M2 v ráži 155 mm. Dobrý nápad.
      Druhá věc: Hlaveň v násobku ráže 37 nebo 39. Dost kontroverzní.
      Na jednu stranu by to nejspíše nevadilo, a AČR by se s tím vyrovnala. Ovšem musela by projít další organizační reorganizací. Nyní je 13. dělostřelecký pluk samostatný. Takhle by muselo dojít k jeho rozpuštění a jednotlivé oddíly by se museli stát organickou součástí jednotlivých brigád. 4. a 7. U 7. brigády je zavádění houfnic na kolovém podvozku kontraproduktivní. Podle všeho to zatím vypadá, že 7. brigáda má být z velké části hlavně na pásech. Začlenění houfnic na kolovém podvozku do 7. brigády by dělalo zbytečné logistické problémy. Daleko rozumnější by bylo pořídit něco na pásech.
      Takže reálně by zbyla pouze 4. brigáda a tady je otázka jestli by pro potřeby 4. brigády nebyl takový zbraňový systém příliš výkonný. Tady nevím nechám se poučit. Každopádně by to všechno bylo v malých počtech což je cenově nevýhodné.
      Výsadkový pluk by ovšem v tuto chvíli šel o žebrácké holi. Prakticky by se AČR zbavila možnosti dát mu účinnou palebnou podporu. To znamená tohle by se muselo řešit nákupem potřebného množství buď M-777 nebo pořízení něčeho podobného co teď testují v USA a to 105 mm houfnice na podvozku HUMMVE.
      A tady už cena za modernizaci dělostřelectva v AČR rapidně letí na horu. Pásové houfnice jsou poměrně drahá záležitost sama o sobě, když by jsme uvažovali o novovýrobě, ne koupi použitelných někde odněkud. Samotná modernizace DANY by byla drahá, protože by se jednalo o kusovou výrobu pouze pro potřeby 4. brigády. Pak by se něco muselo nakoupit pro výsadkový pluk a to by taky nebylo levné. No a nakonec pořízení raketometů také není levná záležitost a muselo by se to vše pořídit v relativně krátké době.
      Nehledě na to, že přebroušení hlavně není jednoduchá záležitost, navíc by jste musel upravit nabíjecí komoru, brzdo vratné zařízení, upravit uchycení atd. Při výstřelu působí na houfnici obrovské síly a to vše by jste musel znovu spočítat a upravit podle potřeb. Takže tady by opravdu výroba nového děla vyšla levněji.

      Takže pro nynější potřeby AČR je krátká hlaveň nedostačující.
      To znamená že DANY by se museli modernizovat na hlaveň s násobkem ráže 52.
      Což ovšem znamená, že houfnici DANA M2 už nemodernizujete, ale stavíte nový stroj s tím, že samotnou zbraň by jsme museli buď za drahé peníze samy vyvinout a nebo nakoupit v zahraničí.
      A tady už se bavíme o diametrálně odlišné ceně, která by nejspíše překročila cenovou nabídku CAESARU. I když teoreticky by mohla být stejná, ale to je velká neznámá, navíc tu hraje ještě jednu důležitou roli operační schopnosti samotného stroje. Ty jsou u houfnic DANA částečně omezené a musela by je AČR řešit počtem.
      Jak plyne i z článku, pro útok na jistý bod, či úsek fronty o rozloze x, je potřeba 2 baterií houfnic DANA. CAESARY by to stejné byly schopny zvládnout v počtu jedné baterie.
      Vysvětlím na teoretickém příkladu.
      Zvolíme si ideální podmínky pro vedení dělostřeleckého přepadu, to znamená od nepřítele nehrozí žádná proti palba, a to z důvodu aby se nám to lépe počítalo. Změna místa vedení palby by totiž ovlivňovala délku vedení palby v obou případech stejně, takže pro nás je nyní bezpředmětná.
      Dále si zvolíme, že DANA má v zásobníku 30 ks munice, jen proto aby se to lépe počítalo, pak rychlost střelby dáme 3 rány za minutu, zase opět aby se to lépe počítalo a palbu je potřeba vést jednu hodinu, tedy 60 minut.
      To znamená DANA vysype zásobník za 10 minut a pak musí palbu přerušit a zásobník doplnit. Dejme tomu, že to trvá také 10 minut odhadem a aby se to lépe počítalo.
      To znamená že jedna houfnice DANA dokáže teoreticky za těchto podmínek provést 3 dělostřelecké přepady a vypálit tak 90 granátů na cíl, což dává 360 granátů na baterii, když budeme počítat že baterie má 4 ks houfnic.
      Za stejných podmínek dokáže jedna baterie CAESARU vypálit dělostřeleckých granátů 720, protože během hodinové palby nebude muset baterie přerušit palbu aby doplnila zásobník, pokud nedojde k poruše na stroji, ale tohle ovlivňuje oba typy houfnic.
      To znamená jedno. Tenhle operační, ne konstrukční nebo technický, nedostatek nebo spíše omezení by AČR musela nějak kompenzovat, nejspíše počtem. To znamená AČR by teoreticky musela pořídit dvojnásobek houfnic DANA v ráži 155 mm a s hlavní délky ráže 52. Spíše v reálu by to bylo o jednu třetinu více kusů než kolik teď nakupuje CAESARŮ. Což znamená vyšší náklady na pořízení a provoz.

      Takže sečteno a podtrženo: Celá ta romantická vidina té nízké ceny je lichá.
      Konstrukčně je DANA prostě houfnice, která už v AČR nemá uplatnění. Není to horší nebo lepší houfnice než CAESAR, to ne. Jen to prostě AČR nemá kam dát. Pro potřeby výsadkového pluku, zbytečně těžký a výkonný stroj, pro potřeby 4. brigády to samé navíc provoz v absurdně malém počtu, pro potřeby 7. brigády nesmysl, tam se potřebuje něco na pásech, a pro potřeby 13. dělostřeleckého pluku, to má částečné operační omezení, které by se muselo řešit zformováním 3. dělostřeleckého oddílu což jsou náklady na víc.
      Skrýt celý příspěvek

    • Kichot
      10:09 10.12.2020

      Já jen aby ty české cesty vedly správným směrem. Viz třeba přepracování L39 na L159. Nebo t72 na t72m4cz. Sice nakonec úspěšné, ale ve finále nesmírně drahé unikátní řešení, které ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Já jen aby ty české cesty vedly správným směrem. Viz třeba přepracování L39 na L159. Nebo t72 na t72m4cz. Sice nakonec úspěšné, ale ve finále nesmírně drahé unikátní řešení, které jednak nikdo jiný nekoupil (darování přebytků Iráku není prodej) a jen oddálilo přechod na standardy NATO
      Skrýt celý příspěvek

      • Kichot
        10:19 10.12.2020

        A to bych ještě zmínil tu nevýhodu kratšího dostřelu a menší přesnosti krátké délky hlavně. On taky hypotetický protivník nemusí být z nějaké banánové republiky se zastaralým ...
        Zobrazit celý příspěvek

        A to bych ještě zmínil tu nevýhodu kratšího dostřelu a menší přesnosti krátké délky hlavně. On taky hypotetický protivník nemusí být z nějaké banánové republiky se zastaralým sovětským vybavením. Cena naváděné 155 je vysoká ovšem cena vlastní zničené Dany M2x cz je určitě vyšší. Nemluvě o padlých.
        Skrýt celý příspěvek

  • Jecchus
    17:46 09.12.2020

    Co to je zase za hausnumera na zničení jednoho cíle? Pokud je při střelbě na 20 kilometrů průměr kruhové chyby CEP50 130 metrů a údajně je na tuto vzdálenost třeba vypálit ke ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Co to je zase za hausnumera na zničení jednoho cíle? Pokud je při střelbě na 20 kilometrů průměr kruhové chyby CEP50 130 metrů a údajně je na tuto vzdálenost třeba vypálit ke zničení cíle 540 ran, tak mi v cíli do kruhu o poloměru 130 m dopadně 270(!) ran. A to by jich tam třeba 50 jako nestačilo?

    Kolik bambiliónů ran vypálilo na Ukrajině dělostřelectvo, které je tam z hlediska ničení cílů nejefektivnější? Kolik hlavní tím oddělali, když moderní hlaveň má životnost cca. 2000 ran?
    Vždyť to by bylo dělostřelectvo de facto k nepoužití.

    Nebo u nás - pokud kupujeme 52 nových děl, tak ty dokážou před oddělánáním všech hlavní vystřílet cca. 104 000 ran, takže při potřebě 540 ran na cíl můžeme zlikvidovat nějakých 190 cílů a konec... Stát to bude na munici nějakých 10,5 mld. (při "polské ceně").

    Jak dlouho se to tam bude vůbec střílet? Rychlost palby Caesara je nějakých 6-8 ran/min. To by znamenalo, že při palbě 4 děl na ten cíl se musí střílet 20 minut v kuse, to by muselo každé dělo 3x kompletně přebít. Navíce je potřeba po pár ranách měnit pozici...

    Třeba jsem jenom blbej, neorzumím tomu a špatně počítám, ale prostě na první dobrou mi to přijde jako strašlivý nesmysl...
    Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      18:34 09.12.2020

      Je to přitažené za vlasy. To je jeden granát na cca 50 metrů čtverečních, tedy 6x8 metru. Tam bude více železa z munice než toho ničeného cíle.

      Je to přitažené za vlasy. To je jeden granát na cca 50 metrů čtverečních, tedy 6x8 metru. Tam bude více železa z munice než toho ničeného cíle.

    • Jan Grohmann
      10:01 10.12.2020

      Byla tam chyba, nejde o průměr, ale poloměr. Nebavíme se tedy o kruhu o průměru 130 metrů, ale o průměru 260 metrů. Je to střelba a 20 km, to je extrém. Na takovou vzdálenost (se ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Byla tam chyba, nejde o průměr, ale poloměr. Nebavíme se tedy o kruhu o průměru 130 metrů, ale o průměru 260 metrů. Je to střelba a 20 km, to je extrém. Na takovou vzdálenost (se podle všeho) neřízenou dělostřeleckou municí nestřílí.

      Cituji od chytřejšího:
      Rozptyl Dany na 20 km činí: dálková úchylka (chyba) = 67 m, šířková úchylka (chyba) = 12 m. Při matematicky zjednodušeném převedení na kruhovou chybu CEP50 Dana = 45 m. To je ovšem rozptyl pouze vlastní střelby, tzv. balistický rozptyl, bez započítání chyb balistické přípravy střelby k nastavení odměru (azimutu) a náměru (dálky střelby), (chyba určení souřadnic cíle a palebného postavení, meteo podmínek, teplota prachové náplně, hmotnostní znak střely, opotřebení hlavně - změna vložné hloubky střely, atd.). Když to se vezme do počtu, pak skutečný rozptyl střelby je 2 až 3 x násobek balistického rozptylu. Podle celkového rozptylu se pak spočítá počet ran, které se musí vystřelit k zničení či umlčení cíle. Takže kruhová chyba CEP50 Dany při reálné střelbě je v rozmezí 90 až 135 m. A to je ta hodnota CEP50 podle STANAG, těch 130 m.
      Skrýt celý příspěvek

      • Jecchus
        12:40 10.12.2020

        No vˇšak jo, já jsem v tom počítal s poloměrem 130 m, ne průměrem 130 m.

        Zeptám se teda jinak - pokud se zadává palebný úkol baterii pro zničení cíle na 20 km, tak jak takový ...
        Zobrazit celý příspěvek

        No vˇšak jo, já jsem v tom počítal s poloměrem 130 m, ne průměrem 130 m.

        Zeptám se teda jinak - pokud se zadává palebný úkol baterii pro zničení cíle na 20 km, tak jak takový palebný úkol vypadá? Pochybuju, že je to (zjednodušeně, neřeším teď jednotlivá děla v baterii) “vypalte 540 ran na souřadnice XY”...
        Skrýt celý příspěvek

  • Klimesov
    17:17 09.12.2020

    Čichám, čichám, čichám, Bohdanu na tatrováckém podvozku :-)
    Pokud by Ukrajincům vývoj jejich 155 mm houfnice Bohdana dopadl dobře, a zároveň by jí nakonec umístili na podvozku od ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Čichám, čichám, čichám, Bohdanu na tatrováckém podvozku :-)
    Pokud by Ukrajincům vývoj jejich 155 mm houfnice Bohdana dopadl dobře, a zároveň by jí nakonec umístili na podvozku od Tatry, což pokud se rozjede licenční výroba Tatry na Ukrajině by bylo víc než pravděpodobné, tak by na Tatrováckém podvozku vzniklo až 4 operačně použitelná houfnice. (DANA, Zuzana-2, CAESAR a Bohdana) + další 2 - 3 prototipy.
    To by bylo docela cool.
    Tak ať se Tatrovce daří a snad jim ten kšeft na Ukrajině výjde.
    Skrýt celý příspěvek

    • Rase
      18:55 09.12.2020

      taky izraelský ATMOS 2000 je na Tatře .)))

      taky izraelský ATMOS 2000 je na Tatře .)))

      • Lukas
        19:08 09.12.2020

        Czas na Himarsa ;-)

        Czas na Himarsa ;-)

        • skelet
          20:52 09.12.2020

          Lukas: nestačí ti Astros a Lynx? :)

          Lukas: nestačí ti Astros a Lynx? :)

      • skelet
        20:51 09.12.2020

        A G5, taky.

        A G5, taky.

      • Klimesov
        08:23 10.12.2020

        Pánové Rase a skelet
        No na tyhle stroje jsem zapomněl. Tak vida, pomalu to vypadá, že Tatra má našlápnuto stát se univerzálním dělostřeleckým kolovým podvozkem na světě. :D :D :D ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Pánové Rase a skelet
        No na tyhle stroje jsem zapomněl. Tak vida, pomalu to vypadá, že Tatra má našlápnuto stát se univerzálním dělostřeleckým kolovým podvozkem na světě. :D :D :D :D Archer by se na ní nejspíše také dal připevnit :D :D
        Takže na konce se může ta myšlenka wehrmachtu za 2.sv., kdy chtěli tatrovácký podvozek jako univerzální pro všechny své náklaďáky, mohla po několika letech realizovat :D :D
        Skrýt celý příspěvek

  • krllo
    16:09 09.12.2020

    Jeden náboj za 100 000,- kč. To je drahá legrace.

    Jeden náboj za 100 000,- kč. To je drahá legrace.

    • Miroslav
      16:40 09.12.2020

      A ešte oveľa drahšia sranda to je, keď to niečo trafí...

      A ešte oveľa drahšia sranda to je, keď to niečo trafí...

    • moryk
      16:51 09.12.2020

      Mne to furt neda... co je na tom tak draheho? Opravdu by me zajimal rozklad ceny za vyrobu 1ks

      Mne to furt neda... co je na tom tak draheho? Opravdu by me zajimal rozklad ceny za vyrobu 1ks

      • Miroslav
        18:22 09.12.2020

        Nie je to pásová veľkovýroba kusová s vysokým podielom ručnej práce. Ale hlavne do toho vstupujú faktory ako kontrola, bezpečnostné opatrenia, transport, balenie... Taký ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Nie je to pásová veľkovýroba kusová s vysokým podielom ručnej práce. Ale hlavne do toho vstupujú faktory ako kontrola, bezpečnostné opatrenia, transport, balenie... Taký delostrelecký granát nemôžeš zabaliť do igelitu a poslať DPD-čkom
        Skrýt celý příspěvek

        • Miroslav
          18:25 09.12.2020

          za slovom kusová malo byť ale

          za slovom kusová malo byť ale

          • Miroslav
            18:25 09.12.2020

            Pred slovom kusová :-) dnes mi to nejak nejde

            Pred slovom kusová :-) dnes mi to nejak nejde

        • Trener
          20:35 09.12.2020

          Nevím o tom nic, ale mě zas napadá, že to odlévání polotovarů je energeticky hodně náročné. Pak to obrábění do finál. podoby granátu, případně bezpečnostní opatření a třeba vývoj a ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Nevím o tom nic, ale mě zas napadá, že to odlévání polotovarů je energeticky hodně náročné. Pak to obrábění do finál. podoby granátu, případně bezpečnostní opatření a třeba vývoj a testování. No, chtělo by to vyrábět granáty, jak Baťa cvičky, velkosériově :-).
          Skrýt celý příspěvek

          • Miroslav
            21:34 09.12.2020

            Možno keby bola vojna a hospodárska mobilizácia tak by cena šla dolu o 80-90% ale s tým, že by všetka bezpečnosť a štandardy šli bokom. Predpokladám, že už základná surovina je ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Možno keby bola vojna a hospodárska mobilizácia tak by cena šla dolu o 80-90% ale s tým, že by všetka bezpečnosť a štandardy šli bokom. Predpokladám, že už základná surovina je drahá. Nejaká mosadz a neviem čo ešte.
            Skrýt celý příspěvek

      • liberal shark
        10:02 10.12.2020

        To mě taky. Je to přeci jen kus železa naplněný jednoduchou chemikálií. Když člověk uváží ty statisíce dělostřeleckých granátů, spotřebovaných každý den ve válce, tak by se to ...
        Zobrazit celý příspěvek

        To mě taky. Je to přeci jen kus železa naplněný jednoduchou chemikálií. Když člověk uváží ty statisíce dělostřeleckých granátů, spotřebovaných každý den ve válce, tak by se to vůbec nedalo zaplatit.
        Skrýt celý příspěvek

    • PetrTechnik
      19:39 09.12.2020

      Střela pro tak velkou ráži (152 nebo 155mm), je poměrně přesný strojírenský výrobek , se spoustou strojního času. Velice důkladná je i kontrola kvality.
      Níže je video z výroby ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Střela pro tak velkou ráži (152 nebo 155mm), je poměrně přesný strojírenský výrobek , se spoustou strojního času. Velice důkladná je i kontrola kvality.
      Níže je video z výroby střely pro houfnici ráže 9" z 1WW. Dnešní postup výroby se příliš nezměnil. Samozřejmě se vše dělá na moderních CNC strojích a více operací je sloučených na jednu mašinu.
      Jde při plnění výbušninou i o nebezpečnou práci.
      To vše si výrobci nechají dobře zaplatit a vzhledem k tomu ,že se zatím nejsme ve válce, pořizuje armády relativně malá množství.
      https://www.youtube.com/watch?...
      Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    16:07 09.12.2020

    Takže zdá sa, že Tatra je už vysmiata : )

    Zdá sa, že bude štandardným podvozkom ukrajinskej armády čo i pri malých nákupoch (z hľadiska ukrajinskej armády) bude znamenať dodávky ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Takže zdá sa, že Tatra je už vysmiata : )

    Zdá sa, že bude štandardným podvozkom ukrajinskej armády čo i pri malých nákupoch (z hľadiska ukrajinskej armády) bude znamenať dodávky minimálne desiatok, ale skôr stoviek kusov ročne ...

    Náhrada bude o to potrebnejšia, že Ukrajina má zväčša podvozky ešte z čias Sojuzu a i servis KraZ-ov bude pre krach tohto výrobcu problém.
    Skrýt celý příspěvek

  • Jura99
    16:04 09.12.2020

    Nějak mi nejde do hlavy, že se má jednat o nově vyrobené houfnice, potřeboval bych to polopaticky, tedy jestli je zcela nově vyrobené vše, včetně věže a nabíjecího mechanismu, za ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Nějak mi nejde do hlavy, že se má jednat o nově vyrobené houfnice, potřeboval bych to polopaticky, tedy jestli je zcela nově vyrobené vše, včetně věže a nabíjecího mechanismu, za použití větší či menší části projektu DANA vz. 77. V takovém případě by první dodávky v polovině 2021 byly expresní výrobní výkon. Nechci se dotknout slovenských kolegů, ale po dvou letech od podpisu, kolik bylo dodáno Z2 ?
    Skrýt celý příspěvek

    • dusan
      16:09 09.12.2020

      Predpokladám, že komplet nový bude podvozok...... veža bude z väčšej časti pôvodná, už len preto, že práve kanón samotný je dosť drahý ....

      Čo sa týka dodávok našich Z2 tak bolo ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Predpokladám, že komplet nový bude podvozok...... veža bude z väčšej časti pôvodná, už len preto, že práve kanón samotný je dosť drahý ....

      Čo sa týka dodávok našich Z2 tak bolo oznámené zdržanie a dodávky budú vraj v roku 2021 - všetky ak som správne pochopil.
      Skrýt celý příspěvek

      • Jura99
        16:11 09.12.2020

        Mě také přijde krajně nepravděpodobné, že by pro UA byly vyrobena zcela nová děla, žádná modernizace, ale v článku je napsáno, že jde o novovýrobu.

        Mě také přijde krajně nepravděpodobné, že by pro UA byly vyrobena zcela nová děla, žádná modernizace, ale v článku je napsáno, že jde o novovýrobu.

        • Klimesov
          17:10 09.12.2020

          Můžu odhadovat, ale možná jde o novovýrobu podvozku, motoru a pak samotných plechů. Zbraň a nabíjecí mechanizmus může být vykuchaný ze starých strojů repasovaný a nacpaný do nově ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Můžu odhadovat, ale možná jde o novovýrobu podvozku, motoru a pak samotných plechů. Zbraň a nabíjecí mechanizmus může být vykuchaný ze starých strojů repasovaný a nacpaný do nově posvařované věže. Plus novovýroba elektroniky a navigačních prostředků a systému SŘP.
          Skrýt celý příspěvek

          • dusan
            17:51 09.12.2020

            Nabíjací mechanizmus vyrábala ZŤS Vyhne pre ZŤS Dubnica nad Váhom, kde robil na nich aj môj otec .... takže jeho práca putuje stále do sveta i keď je už dávno na dôchodku : )

            Nabíjací mechanizmus vyrábala ZŤS Vyhne pre ZŤS Dubnica nad Váhom, kde robil na nich aj môj otec .... takže jeho práca putuje stále do sveta i keď je už dávno na dôchodku : )

      • Miroslav
        18:24 09.12.2020

        Možno nejaké plechy vymenili ale boli tu fotky na ktorých boli opieskované veže, čiže ten základ bude pôvodný.

        Možno nejaké plechy vymenili ale boli tu fotky na ktorých boli opieskované veže, čiže ten základ bude pôvodný.

        • Jura99
          20:25 09.12.2020

          tak zrovna plechy by mohly zustat, tam se nic nezkazi.

          tak zrovna plechy by mohly zustat, tam se nic nezkazi.

    • liberal shark
      10:04 10.12.2020

      Kromě hlavně a nabíjecího mechanismu bude asi všechno nové.

      Kromě hlavně a nabíjecího mechanismu bude asi všechno nové.

  • Kichot
    15:42 09.12.2020

    Zajímalo by mě, při té spotřebě munice, jestli přesně navedená a drahá 155 není nakonec levnější. Navíc při menším počtu střel a větší vzdálenost od cíle je menší pravděpodobnosti ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Zajímalo by mě, při té spotřebě munice, jestli přesně navedená a drahá 155 není nakonec levnější. Navíc při menším počtu střel a větší vzdálenost od cíle je menší pravděpodobnosti odhalení a zničení. Ale myslím, že už tu podobné srovnání bylo...
    Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      17:08 09.12.2020

      Tak asi by záleželo kolik té přesné munice na ten útok vyplítváte. Na zničení cíle popsaném v článku to bude nejspíš něco kolem 1 - 10 projektilů? Takže něco mezi 100 000 až 1 000 ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tak asi by záleželo kolik té přesné munice na ten útok vyplítváte. Na zničení cíle popsaném v článku to bude nejspíš něco kolem 1 - 10 projektilů? Takže něco mezi 100 000 až 1 000 000 dolarů? Když vezmeme v potaz cenu jedné střely 100 000 dolarů. :D :D :D

      Každopádně napsal jste to přesně. Výhoda přesně naváděné munice spočívá primárně v tom, že jí můžete vypálit míň a rychleji pak opustit palebné postavení. Takže se jedná o taktickou výhodu, kterou v případě potřeby můžete uplatnit. Houfnice je totiž odvozenina od slova "houf" takže primárně neslouží k bodovým útokům, ale k plošnému pokrytí bojiště.
      Skrýt celý příspěvek

    • Draculos
      22:08 09.12.2020

      Ad cena munície vs presnosť.
      V dnešnej dobe sa predpokladám munície vyrába ci už z vylisku, alebo odliatku a potom sa následne presne obracovava na sústruh, mozno sa aj brúsi. Reze ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Ad cena munície vs presnosť.
      V dnešnej dobe sa predpokladám munície vyrába ci už z vylisku, alebo odliatku a potom sa následne presne obracovava na sústruh, mozno sa aj brúsi. Reze sa závit na zapaľovač, trhá ona, potom sa granát uzavrie. Ak prirátame pridanú hodnotu, že keď je granát nový, presný, dokáže trafiť aj na vyše 40km tak mi cena 6000eur (pre Zuzana2 v OSSR). Samozrejme sa netreba čudovať, že ukrajinskí odvedenci na sovietskej technike nevedeli nič trafiť.
      https://defence-ua.com/photo/v...
      Skrýt celý příspěvek

    • liberal shark
      10:08 10.12.2020

      Tak samozřejmě že palebná úloha naváděnou municí vyjde levněji, ale má to pár systémových předpokladů - potřebujete GPS, drony, laserový značkovač, sebevražedného předsunutého ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Tak samozřejmě že palebná úloha naváděnou municí vyjde levněji, ale má to pár systémových předpokladů - potřebujete GPS, drony, laserový značkovač, sebevražedného předsunutého pozorovatele nebo tak něco. Na druhou stranu místo celých vlaků munice stačí jeden vagon.
      Skrýt celý příspěvek