Odyssea končí: Polská „korveta“ Slazak konečně na moři

Slazak ve vodách Baltského moře; větší foto / Jan Szurgot, facebook.com

Po 17 letech od položení kýlu poprvé vyplula do Gdaňského zálivu nejmodernější bojová loď polského námořnictva korveta Slazak. Stavba lodě se stala nechvalně známou kvůli chronickému nedostatku financí, které vedly k mnohaletým odkladům dokončení lodě.

Korveta Slazak třídy Gawron (Projekt 621) z konce 90. let měla být první lodí své třídy. Počítalo se se stavbou sedmi víceúčelových korvet třídy Gawron, které měly tvořit jádro polského námořnictva. Smlouva v hodnotě 638 milionů polských zlotých (3,8 miliardy Kč v dnešních cenách) na stavbu první prototypové korvety Slazak byla podepsána v 27. listopadu 2001. Všechny lodě měly být podle původních představ dodány do konce roku 2012.

Kýl korvety Slazak byl položen v roce 2001 v loděnicích Stocznia Marynarki Wojenne (SMW) v Gdyni. Korvety třídy Garwon vycházely z německých víceúčelových korvet MEKO A-100. Výše uvedené náklady obsahovaly tedy i licenční poplatek ve výši 60,8 milionů polských zlotých.

V té době však byl polský státní rozpočet v krizi a postupně se oklešťovalo vybavení lodě (např. automatizované systémy řízení a velení, prostředky radioelektronického boje, zbraně, atd.). Rozpočet polského ministerstva obrany, resp. prostředky vyhrazené na modernizační projekty, tak mohly pokrýt pouze tři čtvrtiny nákladů na stavbu korvety Slazak.

V důsledku finanční krize již v roce 2003 ministerstvo obrany rozhodlo o stavbě jediné lodě, s pořízením některých klíčových systémů lodě se navíc počítalo později. Například s instalací pohonné plynové turbíny se počítalo až v roce 2007 a se zbraněmi v letech 2009 až 2010.

Díky tomu se cena lodě snížila na 405 milionů polských zlotých, což bylo v souladu s přidělenými prostředky. Podle podepsaného dodatku (6. června 2003) k původní smlouvě se očekávalo dokončení lodě (bez pohonné jednotky a zbraní) 31. prosince 2007.

Do roku 2004 loděnice dokončily trup z 15 %. Práce však postupovaly pomalu, protože SMW chyběly vhodné technologie k výrobě trupu podle německého vzoru. Potřebnou technologii pro svařování tenkých plechů loděnice získaly až v roce 2005.

V roce 2006 bylo dokončeno pět z deseti trupových bloků a ve stejném roce se smlouvou stvrdila dodávka plynové turbíny Avio SpA LM-2500 ve výši 7,5 milionu euro (195 milionů Kč).

V roce 2007 loděnice dokončila všech deset trupových bloků a pokračovalo se v instalaci klíčových mechanických uzlů. V roce 2008 začalo svařování jednotlivých trupových bloků a začala stavba nástavby lodě.

Na konci roku 2008 polské ministerstvo obrany vybralo firmu Thales Nederland jako dodavatele systémů řízení a velení lodě a firmu Enamor jako dodavatele komunikačních, navigačních a hydrolokačních prostředků. V té době se cena korvety Slazak vyšplhala již na 800 milionů polských zlotých (4,8 miliardy Kč).


Slazak se vydává na svou první plavbu do Gdaňského zálivu...

Na jaře 2009 byla instalována plynová turbína a v září téhož roku proběhlo první technické spuštění trupu (bez nástavby) na vodu kvůli kontrole těsnosti. Po týdnu se trup opět vrátil do suchého doku. V roce 2009 se ale projekt dostal do vážné krize, protože polské ministerstvo obrany omezilo financování projektu a odstoupilo od smluv se společnostmi Thales Nederland a Enamor. Navíc 22. prosince soud oznámil úpadek SMW, což zpomalilo celý program výstavby.

Nicméně v pracích se stále pokračovalo ‒ v březnu 2011 došlo k dokončení trupu a z 80 % nástavby. Loď získala také veškeré vybavení, tedy kromě prostředků řízení boje a zbraní.

Stavbu korvety Slazak však nakonec formálně přerušila 24. února 2012 polská vláda na žádost ministra obrany. Podle polské vlády byla loď jednoduše příliš velká a v pořizovacích i provozních nákladech příliš drahá.

Ve stejném roce se však rozhodlo, že téměř dokončený trup korvety se stane základem pro výstavbu hlídkové lodě Slazak. Výtlak a rozměry zůstaly na úrovni korvety, ale polské námořnictvo rezignovalo z instalace moderních zbraňových systémů.

V roce 2013 došlo k podepsání další přílohy s termínem předání hlídkové lodě Slazak v listopadu 2016. Byly také obnoveny rozhovory s firmami Thales Nederland a Enamor kvůli dodávkám (okleštěných) prostředků velení, řízení, komunikace, atd.


... a po pár dnech se vrací zpět.

Dne 6. prosince 2014 bylo provedeno druhé dočasné technické spuštění lodě na vodu. Slavnostní (již třetí) spuštění na vodu proběhlo 2. července 2015 v Gdyni. Avšak již 28. října 2015 loď opět zamířila do suchého doku kvůli instalaci dalšího vybavení a kvůli údržbě trupu.

Loď byla finálně spuštěna na vodu 23. listopadu 2015. Podle tehdejších oficiálních informací se počítalo s předávkou námořnictvu v listopadu 2016. Práce postupovaly ale pomalu a instalace věže OTO Melara Super Rapid s automatickým kanónem ráže 76 mm proběhla teprve 15. června 2016.

V té době navíc loděnice SMW převzala Polská zbrojní skupina PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa). Administrativní náležitosti spojené se změnou vlastníka opět odložily dokončení lodě.

Teprve 29. června 2018 byla uzavřena dohoda mezi polským ministerstvem obrany a PGZ, resp. nově vzniklou společností Vojenské loděnice PGZ (PGZ Stoczni Wojenna), ohledně dokončení lodě a provedení potřebných námořních zkoušek. Konečné náklady na stavbu lodě se vyšplhaly na 1,171 miliardy polských zlotých (7 miliardy Kč). S převedením plavidla k polskému námořnictvu se počítá do konce března 2019.

Jak ve svém článku uvádí Defence24, program Slazak je ukázkovým příkladem, jak se nemají stavět lodě. Při jmenovaných nákladech mohlo polské námořnictvo získat nejmodernější korvetu s vertikálními šachtami pro protilodní i protileteckou výzbroj dlouhého dosahu.

Místo toho má polské námořnictvo hlídkovou loď vybavenou pouze kanónem ráže 76 mm, dvěma dálkově řízenými moduly OTO Melara Marlin-WS s kanóny ráže 30 mm a čtveřící kontejnerů pro protivzdušné střely velmi krátkého dosahu Grom.  

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ukrajina nakupuje polské kamikaze drony Warmate

Ukrajinská společnost Ukrspetsexport získala od polské firmy WB Electronics technickou dokumentaci k ...

Strategická polsko-americká deklarace a americká základna v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda se v útery sešel ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem ...

Polské tanky T-72 zůstanou ve výzbroji až do roku 2040?

Polské ministerstvo obrany v příštím roce poskytne počáteční finanční prostředky ze svého rozpočtu ...

Dodávky střel JASSM a JASSM-ER pro polské stíhačky F-16

V prosinci 2014 Varšava objednala první dávku amerických střel s plochou dráhou letu AGM-158A JASSM ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • PavolR
    16:52 01.12.2018

    Iráncom sa akurát podarilo spustiť na vodu podstatne silnejšie vyzbrojenú korvetu (v článku honosne nazývanú ...Zobrazit celý příspěvek

    Iráncom sa akurát podarilo spustiť na vodu podstatne silnejšie vyzbrojenú korvetu (v článku honosne nazývanú torpédoborcom):
    https://svet.sme.sk/c/20974759... Skrýt celý příspěvek

  • Tecka
    17:13 22.11.2018

    @danny But you also need to remember about the "state mental open-air museum" that has been going on for years, that is the armaments industry and its pathology .... this is our ...Zobrazit celý příspěvek

    @danny
    But you also need to remember about the "state mental open-air museum" that has been going on for years, that is the armaments industry and its pathology .... this is our paragraph 22;) Regards!Skrýt celý příspěvek

  • danny
    10:37 22.11.2018

    Tecka: I visited Poland after fifteen years ago and I was in shock. When I compare it, it is the same shock as if a person addicted to newspaper information arrives in China. From ...Zobrazit celý příspěvek

    Tecka: I visited Poland after fifteen years ago and I was in shock. When I compare it, it is the same shock as if a person addicted to newspaper information arrives in China. From the perspective of economic development and infrastructure building, you can be rightly proud.

    Cernakus: "přepadení" Lidic je pěkně pikantní historka. Jednu dobu jsem si ty zásahy, které námořní právo klasifikuje jako pirátství sbíral a že jich není vůbec málo. Teď čekám, co se bude dít kolem sankcí a jejich vynucování. Myslím, že počty "pašeráků" a "pirátů" docela povyskočí.Skrýt celý příspěvek

  • gangut
    09:53 22.11.2018

    Zdá sa, že niektori zamrzli za socíku (aj keď ho podľa rečí nezažili) nie len v prípade článkov o Rusku. České lodstvo je nezmysel. Obchodné lode vlastnia súkromné firmy a je na ...Zobrazit celý příspěvek

    Zdá sa, že niektori zamrzli za socíku (aj keď ho podľa rečí nezažili) nie len v prípade článkov o Rusku.
    České lodstvo je nezmysel. Obchodné lode vlastnia súkromné firmy a je na nich, kde si loď kvoli daniam a technickým predpisom zaregistrujú.
    Ak chce Čertík alebo Jirosi, možu kúpiť loď a plaviť sa pod českou vlajkou.
    Stále to ale nebude české lodstvo ale čertíkovo alebo jirošovo.
    Za socíku samozrejme lodstvo zarábalo konvertibilnú menu prepravou tovarov pre cudzie firmy a šetrilo prepravou pre československé.Skrýt celý příspěvek

  • Kernnunos
    07:17 22.11.2018

    czernakus Pro vaši informaci Česká republika popřípadě Československá republika má již od roku 1929 v rámci válečných reparací pronajat kus Hamburku na 99 ...Zobrazit celý příspěvek

    czernakus

    Pro vaši informaci Česká republika popřípadě Československá republika má již od roku 1929 v rámci válečných reparací pronajat kus Hamburku na 99 let.

    http://www.rvccr.cz/pristavy-a... Skrýt celý příspěvek

  • Horatio
    01:20 22.11.2018

    czernakus Ten pronájem přístavu a volného průjezdu zboží do něj bychom si vynutili jak? Stojí to na naprosto stejné vodě, jako že Němci umožní nebo neumožní průjezd našeho zboží ...Zobrazit celý příspěvek

    czernakus

    Ten pronájem přístavu a volného průjezdu zboží do něj bychom si vynutili jak? Stojí to na naprosto stejné vodě, jako že Němci umožní nebo neumožní průjezd našeho zboží do země třetí skrze Reich.


    Nemáte pravdu, Němci nám nemohou zabránit v dopravě na Labi, není to na jejich libovůli. Snad jedině užitím síly Viz Labská akta.
    Přístav je samostatná kapitola, obecně vzato, každý přístav usiluje o stažení zboží, proč není snad nutné vysvětlovat. Pronájem přístavu jsou ale sny o dobách minulých, nedává to v současných podmínkách ekonomický smysl.

    VlastnicSkrýt celý příspěvek

  • Czertik
    22:51 21.11.2018

    cernakus pronajem pristavu - mezistatni dohoda (tak jak to maji jine staty). prujezd zbozi - to uz byva k tomu prilepene :) A co se tyka tvojeho linku - skutene vis o jakekoliv ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus
    pronajem pristavu - mezistatni dohoda (tak jak to maji jine staty). prujezd zbozi - to uz byva k tomu prilepene :)

    A co se tyka tvojeho linku - skutene vis o jakekoliv ceske lodi co by se plavila pod cizi vlajkou ?

    A co se tyka paseractvi, tak treba u toho izraele zadne nebylo, izrael to vse oficialne koupil, trik byl to tam dostat.
    Paseractvi je, kdyz ddavas nekam contraband a prijimaci stat to oficialne nekupuje.
    A mezinarodni vojenska pomoc vietnamu , skutecne taky neni paseractvi (dodavky munice sme nepopiraly, ale ani nevyhlasovaly).

    A ten pripad ohlede lodi lidice by me zajimal :)Skrýt celý příspěvek

  • kubo4747
    22:28 21.11.2018

    Typicky Poľské. Všetko by chceli, hrajú sa na veľmoc a nevedia vyrobiť ani kvalitnú stoličku.
    Mali radšej postaviť plachetnicu. Alebo radšej nie.

    Typicky Poľské. Všetko by chceli, hrajú sa na veľmoc a nevedia vyrobiť ani kvalitnú stoličku.
    Mali radšej postaviť plachetnicu. Alebo radšej nie.

  • baraka1974
    20:00 21.11.2018

    Cernakus:

    Dik za podrobne info!

    Cernakus:

    Dik za podrobne info!

  • cernakus
    19:50 21.11.2018

    czertik: to si asi prdel děláš ne? Ten pronájem přístavu a volného průjezdu zboží do něj bychom si vynutili jak? Stojí to na naprosto stejné vodě, jako že Němci umožní nebo ...Zobrazit celý příspěvek

    czertik:

    to si asi prdel děláš ne? Ten pronájem přístavu a volného průjezdu zboží do něj bychom si vynutili jak? Stojí to na naprosto stejné vodě, jako že Němci umožní nebo neumožní průjezd našeho zboží do země třetí skrze Reich.

    Nezávislost politická a obchodní mi fakt nescvakává.

    Ad link, nepochopil jsi, na co jsem poukazoval. Že největší importéři a tedy uživatelé lodí žádné lodě prakticky nevlastní. Všechno je to oficiálně mimo. Nevidím tedy podpůrný argument, proč bychom to měli dělat jinak než USA a držet vlastní loďstvo pod vlastní vlajkou.

    Ad pašování - mno ČSSR byla jeden z největších pašeráků studené války. Samozřejmě záleží jak definuješ pašeráctví. Ale na našem pašování zbraní vznikl Izrael, pomohli jsme významně Vietnamu, osvobodilo se několik afrických států a náš dosah byl až do latinské Ameriky.
    Jeden takový příklad za všechny byla aféra lodi Lidice. I když tam si to frantíci trochu pokakali, že nepočkali, až vpluje s falešnými seznamy nákladu do jejich (alžírských) výsostných vod a dopustili se de facto pirátství (námořní právo je úžasně srandovní slátanina :-)Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    19:40 21.11.2018

    tecka V tomhle ja skutecne zavidim polakum, jak se neboji investovat do svoji budoucnosti - at uz sou infrastukturni projekty, armada ci jine. A stydim se za cesko, ze investice ...Zobrazit celý příspěvek

    tecka
    V tomhle ja skutecne zavidim polakum, jak se neboji investovat do svoji budoucnosti - at uz sou infrastukturni projekty, armada ci jine.
    A stydim se za cesko, ze investice do infra jen a jen zmensuje , na nejmensi v historii, aby se pak premier mohl v televizi chlubit, ze to ma nejmensi schodek rozpoctu od 1994.Skrýt celý příspěvek

  • cernakus
    19:38 21.11.2018

    baraka1974: Polsky je to havran. Poláci pojmenovávají svoje plavidla po ptácích. Klingonský generál a pozdější kancléř byl Gowron. Byť se to četlo spíše jak ten polský ...Zobrazit celý příspěvek

    baraka1974:

    Polsky je to havran. Poláci pojmenovávají svoje plavidla po ptácích.

    Klingonský generál a pozdější kancléř byl Gowron. Byť se to četlo spíše jak ten polský havran. Takže mi to taky hned indukovalo fenomenální kreaci Roberta O'Reillyho při vynášení nejslavnější Gowronovy věty "This we do not forgive... or forget." :-DSkrýt celý příspěvek

  • Czertik
    19:37 21.11.2018

    cernakus No mozna to nevis, ale s vlastnim lodtvem prichazeji i jine veci, jako treba pronajem casti pristavu pro sebe apod ( a mit smlouvou zaruceny prujezd zbozi do pristavu) A ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus
    No mozna to nevis, ale s vlastnim lodtvem prichazeji i jine veci, jako treba pronajem casti pristavu pro sebe apod ( a mit smlouvou zaruceny prujezd zbozi do pristavu) A pokud nechapes rozdil mit nezavislost nebo byt zavisly...tak se zeptej honk kongcanu na tom, jak se jim podnikalo a zilo pod britanii a ted pod cinou.
    Maly priklad z doby pod sametaku - holt byla takova nepsana dohoda, ze cesti zbrojari vyvazeli svoje vyrobky pres nemecko, az pak jednoho dne kdy nemci prohrali soutez vuci cechum, tak se proste sprajcly a tovar do rajchu nepustily.
    A protoze zbrojari nemel uz cas vyjednavat dopravu s polaky ci jinym statem, tak si museli objednat leteckou dopravu, na ktere prodelali i trenky. Ale byly by na tom hur, kdyby je nedodaly.
    A co se stalo nemcum ? Vubec nic, nezaplatili ani korunku. Kdyby cesko melo smlouvu o pronajmu ristavu a svoje vlastni lodstvo, tak by ty komplikace nastat nemohly a kdyby se skopcaci sprajcly, tak by diky smluvam veskere pokuty/vicenkalady musel nakonec zaplatit nemecky stat.

    A ten link co si dal absolutne NIC nedokazuje, skutecne neplet si registaci lode s vlastnikem lode.
    Mozna to nevis, ale i ty muzes klidne provozovat svuj vlastni vuz se szp ciziho statu, ale proc to nedelas je myslim jasne. A ted si vezmi ze registovat auto v cizine by bylo uplne stejne lehke jako doma, a v cizine navic by si mel levnejsi pojistku.
    Jak myslis ze by to dopadlo ?

    pavel1
    muzes napsad JEDINY pripad toho kdy cs(s)r pasovala lodemi jakekoliv zbrane do jakehokoliv statu ?
    Skutecne neplet si legalne uzavreny obchod (byt nezaplaceny) s pasovanim.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    19:02 21.11.2018

    gagnut Skutecne si myslis, ze cesko za komaru melo to lodstvo jen kvili ziskavani konvertibni meny ? Ses si skutecne jist, ze kdyby cesko "najalo" na prevoz ...Zobrazit celý příspěvek

    gagnut
    Skutecne si myslis, ze cesko za komaru melo to lodstvo jen kvili ziskavani konvertibni meny ? Ses si skutecne jist, ze kdyby cesko "najalo" na prevoz vychodonemecke/sovetske/jusoslavke..atd lodstvo, tak by tvrdou menu od zakaznika nedostaly ?Skrýt celý příspěvek

  • baraka1974
    18:44 21.11.2018

    Ja si myslím, že toto mohla byť správna cesta pre PLN. Dajme tomu po určitom samozrejmom skresaní akvizícia cca 4 až 5 lodí v základnej konfigurácii ako táto plus k tomu modulárne ...Zobrazit celý příspěvek

    Ja si myslím, že toto mohla byť správna cesta pre PLN. Dajme tomu po určitom samozrejmom skresaní akvizícia cca 4 až 5 lodí v základnej konfigurácii ako táto plus k tomu modulárne sady výzbroje - však je to MEKO. Tak modul pre protiponorkový boj, podmorské drony pre pokročilé odmínovanie a najma modul na mínovanie - moderné míny sú extrémne efektívne proti lodiam aj ponorkám. Ak by boli ambície/najma penize veľké tak na 2 ks moderný radar a modul s PL strelami stredného dosahu. A bez pilotný vrtuľník. Týmto spolu s modernými mínolovkami by dokázali efektívne pokryť prístupy k svojmu pobrežiu. Plus ak by bola moderná zásobovacia lod tak v kombinácii s ňou aj v roli oceánskeho hliadkového plavidla niekde pri africkom rohu.
    Len aspoň mne to pripadá , že v Poľsku nielen v námorníctve pri daných financiách panuje určité megalomanstvo. V danej dobe potrebovali a aj stále potrebujú veľké peniaze na udržanie tých dvoch fregát O.H. Perry na vode v službe tak tento projekt politicky a aj zo strany námorníctva nezvládli - pripadá mi to ako sedieť na dvoch stoličkách naraz.
    Lode ako ORP General Tadeusz Koscuszko sú im na Balte nanič - v prípade veľkého konfliktu mizivá životnosť a zase pre oceán predsa len už trocha staré. Len stoja veľké peniaze. Chýba jasná doktrína pre námorníctvo.
    Podľa mňa radšej moderné príbrežné námorníctvo a ak by boli peniaze navyše tak k tomu dve moderné konvenčné ponorky. Francúzi y DCN stále ponúka projekty aj malých jednotiek so slušnými bojovými schopnosťami - možno by dali aj vysnívanú ponorku so SCALP-om a potom vo vzdušnej verzii by im to odviezla aj F16ka.

    A niečo na odľahčenie - nikde som doteraz nepostrehol info podľa koho alebo čoho sa táto trieda volá Gawron. Tak otázka pre priateľov najma z Poľska - snáď nie po tom Klingonskom kancelárovi z TNG?Skrýt celý příspěvek

  • Tecka
    18:38 21.11.2018

    @danny This view of things is nothing new but it has no impact on reality. According to estimates of the development of EU member states for the next decade, Poland will remain ...Zobrazit celý příspěvek

    @danny
    This view of things is nothing new but it has no impact on reality. According to estimates of the development of EU member states for the next decade, Poland will remain the fastest (still) growing infrastructure building market in Europe. With this difference, the capital will be significantly larger by the more developed internal market, according to estimates it is about 140 billion euros, more or less until 2030. This should compensate for the differences in the development of various economic sectors. That would be enough for statistics, and there is no question here of any propaganda of success.. :/Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    18:08 21.11.2018

    cernakus: Nemuseli by primárne voziť náš tovar, hlavne nech tvoria profit. Áno konkurencia je drsná a veľkú časť majú pod palcom Číňania, ktorí urobili z veľkých gréckych ...Zobrazit celý příspěvek

    cernakus:
    Nemuseli by primárne voziť náš tovar, hlavne nech tvoria profit.

    Áno konkurencia je drsná a veľkú časť majú pod palcom Číňania, ktorí urobili z veľkých gréckych lodeníc "hladové doliny", každopádne vidím jednu štrbinku, ktorú by bolo možné využiť a postupne rozširovať - ekológia prepravy.
    Aj relatívne lacno je možné upraviť lode, aby sa plavili s menšou spotrebou paliva, nehovoriac o stavbe konštrukcií už priamo na to vymyslených. Potom už stačí iba podporiť ekologických nadšencov po celom svete, aby šírili kampaň za nákup primárne ekologicky prepravených výrobkov (viem, že už teraz také aktivity existujú) a dúfať, že to konkurencia podcení a nezareaguje dosť pružne, čím stratí časť svojho trhu.Skrýt celý příspěvek

  • Pavel1
    17:35 21.11.2018

    "Skutecne se zamysly, proc sveho casu za komaru melo cesko docela velke obchodni lodstvo, …." … aby komouši mohli pašovat zbraně soudružským režimům (rozuměj řezníkům) v Africe, ...Zobrazit celý příspěvek

    "Skutecne se zamysly, proc sveho casu za komaru melo cesko docela velke obchodni lodstvo, …."
    … aby komouši mohli pašovat zbraně soudružským režimům (rozuměj řezníkům) v Africe, za které pak nedostali zaplaceno.Skrýt celý příspěvek

  • Gibon
    13:24 21.11.2018

    Hodnotit celu krajinu na zaklade jedneho nepodareneho vijenskeho projektu. To je take zavistlive... Osobne tiez nevidim moc dovody na budovanie vojenskeho lodstva pre Balt, ale ...Zobrazit celý příspěvek

    Hodnotit celu krajinu na zaklade jedneho nepodareneho vijenskeho projektu. To je take zavistlive...

    Osobne tiez nevidim moc dovody na budovanie vojenskeho lodstva pre Balt, ale minimalne lodenice ziskali nove technologie pre civilnu vyrobu. Dopyt po velkych obchodnych lodiach stale rastie..

    Polsko je velka krajina s velkym poctom obyvatelov. Mozno si teraz beru do úst velke susto a niektore plany by asi mali posunut na neskor. No ak im bude ekonomika nadalej slapat ako doteraz, kde zvladaju zarok znizit zadlzenost o takmer 4% HDP a este aj mat silnu modernizaciu krajiny, nemam o nich strach. Za cas kedy ČR nedokazala zrekonstruovat jeden tankodrom, vraj dialnicu, Poliaci postavili 1000km dialnic.Skrýt celý příspěvek

  • Tecka
    13:12 21.11.2018

    The last time, there were bilateral talks on the river corridor from the Czech Republic via Poland to the Baltic Sea and the resumption of Czech trade through the port of Szczecin. ...Zobrazit celý příspěvek

    The last time, there were bilateral talks on the river corridor from the Czech Republic via Poland to the Baltic Sea and the resumption of Czech trade through the port of Szczecin. The Czech side is very concerned ...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 3