NÁZOR z Polska: Strategické zájmy České republiky a Pax Americana

Proč nikdo nevyslal vojenský kontingent na vojenskou podporu ukrajinského lidu, je zřejmé. Ukrajina nebyla členem vojenských paktů a těžko lze očekávat přímou vojenskou konfrontaci demokratických států s Moskvou bez jasného casus beli. Proto je v tomto případě obtížné uvažovat o legitimitě scénáře účasti polské armády, amerických ozbrojených sil USA nebo Armády ČR v bojích na Ukrajině.

Zajímavější otázkou je nicméně motivace Spojených států, jejichž jednoznačný postoj byl a stále je hlavním faktorem ovlivňující obraz ukrajinského konfliktu. Lze podrobně analyzovat nuance politiky USA v regionu střední a východní Evropy, lze poukázat na Budapešťské memorandum. Podle všeho je ale věc mnohem jednodušší a vychází ze základních principů: Moc USA je založena na systému spojenectví. V těchto spojenectvích jsou státy ochotny učinit Washingtonu více či méně explicitní ústupky. Na oplátku od USA očekávají zajištění své bezpečnosti a stability ekonomického systému – založeného na nadřazenosti dolaru a svobodě plavby na světovém oceánu.

USA jako velmoc, tvůrce současných pravidel mezinárodní politiky, a především ekonomické aktivity, si nemohly dovolit „Pax Americana” dále podkopávat. Ani ve verbální sféře – například slovy Emanuela Macrona „o mozkové smrti NATO” (jak hloupé při zpětném pohledu, že?) – ani faktickými kroky Ruska. Ostatně Rusko se pokusilo „Pax Americana” před 24. únorem 2022 již několikrát vážně nabourat (Ukrajina 2014, podpora diktatur, jako je Sýrie a Írán).