Spolková republika Německo a Bundeswehr

Spolková republika Německo a Bundeswehr
Němečtí vojáci / Bundeswehr (Zvětšit)

Německá armáda Bundeswehr je úzce spojena se založením Spolkové republiky Německo, která vznikla v roce 1949 sloučením americké, anglické a francouzské zóny. V důsledku příliš živé nedávné historie začal tento nový demokratický stát ve středu Evropy s budováním vlastních ozbrojených sil až koncem roku 1955 a ještě nějakou dobu po vzniku západoněmecké armády bylo často vnímání příslušníků Bundeswehru širokou veřejností negativní. 

První odvody do Bundeswehru proběhly v roce 1956. Během studené války se pak armáda SRN stala páteří konvenčních sil NATO ve střední Evropě. Měla tehdy téměř 500 tisíc vojáků a 170 tisíc civilních pracovníků. Po sjednocení Německa byl Bundeswehr i přes pohlcení části ozbrojených sil NDR (50 tisíc vojáků) výrazně početně redukován, zprvu na 370 tisíc vojáků, později na dnešních přibližně 210 tisíc mužů a žen.

Německá armáda se již řadu let rovněž aktivně účastní zahraničních misí. Podle informací z německého ministerstva obrany počet vojáků Bundeswehru nasazených v zahraničních operacích ale postupně klesá. Zatímco v roce 2010 nasadila Spolková republika do operací mimo vlastní území osm tisíc vojáků, o deset let později toto číslo kleslo již na „pouhé“ tři a půl tisíce. Problémem velké části příslušníků Bundeswehru v zahraničních misích jsou posttraumatické poruchy, kterých přibývá. V roce 2018 zaznamenala německá armáda ve svých řadách 182 vojáků s diagnózou posttraumatické stresové poruchy (PTSD), což je o dvanáct případů více než v roce přecházejícím. Ve skutečnosti bude ale toto číslo pravděpodobně ještě vyšší.

Veřejnost pozorně sleduje zahraniční mise své armády

Od roku 1995 se ozbrojené síly SRN aktivně zúčastňují vojenských mírových a civilních humanitárních operací. Misí OSN v Somálsku a Kambodži se zúčastnily pouze nebojové útvary Bundeswehru. Po provedení příslušných úprav v německé ústavě byly již nasazeny v rámci mírových operací první německé bojové jednotky na Balkáně. Později byly jednotky německé armády zapojeny do misí v Kambodži, Somálsku, Gruzii, Kuvajtu, Afghánistánu a na Balkánu. V prvních letech byly mise Bundeswehru v Somálsku a v Bosně a Hercegovině pečlivě sledovány celou německou veřejností. Dnes jsou mírové operace charakterizovány jako každodenní činnost německé armády, která nese hlavní tíhu jak závazků v reálném nasazení sil, tak přizpůsobuje své síly a výbavu směrem k novým potřebám.

Jak dále uvádí podplukovník Ivo Pikner ve svém článku Zapojení francouzské a německé armády do zahraničních misí (Obrana a strategie, 2007), tato reorientace pokračuje. „Cílem je získat vyváženou směs lehkých, středních a těžkých vojenských sil vhodných k upřednostňování modelu armády se schopností rozmístění kdekoliv na světě. Dnes je více než 6000 německých vojáků zasazeno v zahraničí v různých operacích,“ napsal tehdy pplk. Pikner. 

V armádě hrají rovněž tradiční roli humanitární mise a pomoc při katastrofách na území Německa i mimo něj. Například v Somálsku byly jednotky německé armády rozmístěny jako největší součást kontingentu UNOSOM II.

Při operaci na Balkáně se němečtí vojáci stali nedílnou součástí mezinárodní mírové mise a preventivních operací na zamezení vzniku krize. Německé jednotky se podílely na ochraně konvojů, práci ženistů, sboru lékařů a do vzdušných operací bylo zapojeno vojenské letectvo.

Konečný výčet činnosti německých jednotek v kontingentu je podle podplukovníka Piknera působivý: 17 984 ambulantně ošetřených pacientů, 2 277 pacientů z 58 národů ošetřených v nemocnici, 492 konvojů a transportů zahrnující 5 615 000 km, 12 100 metrů krychlového převezeného paliva, 34 550 tun nákladu, 1 056 vzletů vrtulníků s 5 010 hodinami letu, 45 ženijně upravených míst, 9 opravených či obnovených mostů, 35 kilometrů vybudovaných cest, 21 km udržovaných cest a 38 km odminovaných cest (provedeno odminovacím vozidlem Keller. 

Německou účast v kontingentu KFOR v Kosovu představovalo celkově za celou dobu trvání mise přibližně 3 680 vojáků. Velitel německého kontingentu byl rovněž velitelem mnohonárodní jižní brigády. Tato brigáda byla tvořena vojáky z Turecka, Rakouska, Švýcarska, Gruzie, Ázerbájdžánu a Bulharska. Hlavní pozornost brigády „Jih“ (MNB S) byla zaměřena na zvýšení dozoru na hranicích s Albánií a Makedonií pro zajištění návratu uprchlíků a na podporu úkolovému uskupení TFF nasazenému v Makedonii. Operace Essential Harvest v Makedonii se účastnilo pod hlavičkou Aliance více než 600 německých vojáků. Cílem celkem 3500 vojáků NATO bylo shromáždit zbraně a munici odevzdanou dobrovolně albánskými povstalci. Na operaci se podílelo dvanáct zemí NATO včetně českých vojáků.

Muslimové v německé armádě chtějí svoje imámy

Široká německá veřejnost se nakonec dokázala vyrovnat se skutečností, že jednotky armády jejich státu se účastní zahraničních misí. Přesto jsou ale Němci velice citliví na jakýkoliv náznak toho, že by Bundeswehr mohl jít ve stopách nacistického Wehrmachtu. Na vlastní kůži to poznal Franz Josef Jung, který byl ministrem obrany SRN v letech 2005 až 2009. Ačkoliv patřil k nejoblíbenějším politikům, musel v roce 2009 rezignovat poté, co se vojáci německé armády nepřímo zapletli do incidentu, během něhož zahynulo v Afghánistánu několik civilistů.

V německé armádě působí v současné době minimálně 1500 vojáků, kteří vyznávají islám. A ti nyní požadují, aby v  Bundeswehru mohli vedle katolických či duchovních jiných křesťanských náboženství působit také islámští imámové. Ursula von der Leyenová, která byla ministryní obrany v letech 2013 až 2019, již před několika roky prohlásila, že je k těmto požadavkům německých muslimů otevřená.

Osmačtyřicetiletý berlínský rodák, politolog Burhan Kesici, který patří k nejvýznamnějším představitelům Německé islámské konference, má však za to, že politici ve Spolkové republice si tohoto tématu spíše nevšímají. Nijak zvlášť se prý nehrnou, aby splnili přání muslimských věřících. „Dělá to na mne dojem, že si nepřejí v této věci pokročit,“ konstatoval Kesici.

Ministryni Ursule von der Leyenové se podařilo obnovit důvěru Němců v ozbrojené síly své země. Povedlo se jí to kromě jiného i díky tomu, že tvrdě potírá pokusy zatahovat vojáky do politiky a také nekompromisně potlačuje jakýkoliv náznak obdivu pro někdejší hitlerovský Wehrmacht.

Nynější Bundeswehr se svými přibližně 200 000 vojáky disponuje více než sedmi stovkami letadel všeho druhu.

Bundeswehr aktivně provozuje 200 tanků, více než 4000 obrněných vozidel a kromě toho necelou stovku vojenských plavidel různého typu. Je třeba zdůraznit, že „výkladní skříň“ západní demokracie – Spolková republika Německo – nikoho dnes neohrožuje, i když má moderní a dobře vyzbrojenou armádou. A to určitě představuje pro obyvatele Evropy, včetně samotných Němců, kteří mají neblahou zkušenost s německou expanzivní politikou z let 1914 až 1945, velmi důležitý faktor.

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Bundeswehr se probouzí: Němci přidají armádě 20 %

Německo se přidalo k dalším zemím na evropském kontinentě, které se probudily z letargie, a začíná ...

Bundeswehr jako nástroj zvládání uprchlické krize

Jedním z hlavních aktérů evropské uprchlické krize v letech 2015-2016 se v mnoha ohledech stala ...

10. Panzerdivision: 10. tanková divize Bundeswehru

O přidružení 4. brigády rychlého nasazení (4. brn) Armády ČR k 10. tankové divizi (10. ...

Bundeswehr převzal první modernizované tanky Leopard 2 A7V

Německá společnost KMW (Krauss-Maffei Wegmann) německé armádě předala první modernizované tanky ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • flanker.jirka
    20:43 23.09.2020

    Stav Bundeswheru mně osobně nezajímá. A´t si tam jejich komunisti vesele dál budují co sami chtějí.
    Ale to více by nás měl zajímat stav vlastní armády a připravenost ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Stav Bundeswheru mně osobně nezajímá. A´t si tam jejich komunisti vesele dál budují co sami chtějí.
    Ale to více by nás měl zajímat stav vlastní armády a připravenost obyvatelstva, jak proti militantnímu extremismu z Ruska a USA, tak jako obranu proti druhému extrému, který se nám snaží němci vnutit skrze EU.
    Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      21:34 23.09.2020
      Oblíbený příspěvek

      Už nejaký ten čas nežije v systéme mestských štátov kde sa nikto nestará o nikoho a zároveň každý s každým môže byť zajtra vo vojne.

      Nemecko je ekonomicky, politicky aj historicky ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Už nejaký ten čas nežije v systéme mestských štátov kde sa nikto nestará o nikoho a zároveň každý s každým môže byť zajtra vo vojne.

      Nemecko je ekonomicky, politicky aj historicky najsilnejším štátom EÚ ktorej sme členom. Preto by ťa to malo zaujímať. A to aj v prípade, že si európsky ignorant
      Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        11:14 25.09.2020

        Ano, německo je ekonomicky, politicky silné, ale je mi upřímně jedno zda jejich armáda bude nadále slabá, tak jaká dnes reálně je. Pro Evropu jedině dobře, protože z Německa bude ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ano, německo je ekonomicky, politicky silné, ale je mi upřímně jedno zda jejich armáda bude nadále slabá, tak jaká dnes reálně je. Pro Evropu jedině dobře, protože z Německa bude brzy muslimská komunita ohrožující své okolí. Historii bych do toho moc nepletl, my máme s němci jinou historickou zkušenost než Slovenský štát.
        Nepovažuji se za euroignoranta, jen mám problém s tím, jakým směrem se EU ubírá. Jde totiž salámovou metodou kousek po kousíčku tam kde jsme byli před rokem 1989.

        Obranu si stejně musíme zajistit sami, Polsko je krásným příkladem reálného přístupu k členství NATO a EU. Nespoléhá jen na plané řeši a smlouvy.
        Skrýt celý příspěvek

  • Cami
    13:47 23.09.2020

    Po pádu Železné opony a následnou vládou pacifistů jsou složky ozbrojených sil Německa postupně v žalostnějším stavu - viz výroční zprávy branného výboru Bundestagu (např. ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Po pádu Železné opony a následnou vládou pacifistů jsou složky ozbrojených sil Německa postupně v žalostnějším stavu - viz výroční zprávy branného výboru Bundestagu (např. bojeschopnost ponorek Kriegsmarine je několikátým rokem prakticky 0%. Karl Doenitz se musí obracet v hrobě).
    Není to nijak nelogické, vždyť pacifističtí politici v čele se svými zkorumpovanými kancléři, viz např. kancléř Gerhard Schroeder, který byl na výplatní listině Gazpromu již za svého kancléřování, aby nakonec skončil v jeho dozorčí radě, a stejnou cestu k blahobytu má vyšlapanou i Ossis Angela. A tak každému, kdo má všech pět pohromadě, je zřejmé, že Německo již dávno prodalo bezpečnost Východní Evropy Putinovi za dodávky plynu. Nord Stream II je kouzelný důkaz současné podoby dohody Ribbentrop-Molotov, na které nic nezmění ani deset otrávených opozičních politiků ani vojenská anexe Běloruska ani...
    Bundeswehr existuje pouze na papíře coby terakotová armáda.
    Skrýt celý příspěvek

  • Miroslav
    10:35 23.09.2020
    • (2)
    Oblíbený příspěvek

    Nemôžeme sa donekonečna obhliadať 75 rokov dozadu. Nemecko si zaslúži modernú a početnú armádu ktorá zodpovedá jeho postaveniu v Európe a ekonomickej resp. politickej sile. Japonci ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Nemôžeme sa donekonečna obhliadať 75 rokov dozadu. Nemecko si zaslúži modernú a početnú armádu ktorá zodpovedá jeho postaveniu v Európe a ekonomickej resp. politickej sile. Japonci to už pochopili a potichu začali stavať lietadlové lode, aj keď pod plášťom alibizmu, že sú to len trochu väčšie výsadkové resp. vrtuľníkové lode. Európa nebude nikdy vnímaná ako svetová mocnosť pokiaľ nebude mať vlastnú a od USA nezávislé politicko - mocenské prostriedky vrátane armády ktorá bude nepochybne stáť na pleciach Nemecka, Francúzska, Talianska a Španielska
    Skrýt celý příspěvek

    • Takeda
      13:49 23.09.2020

      Souhlas, ale jestli nechceme hrát druhý housle, musíme se taky přidat. Musíme bejt sami jako Japonci, čimž teda nemyslim, že bysme nutně museli mít letadlovou loď (případně se ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Souhlas, ale jestli nechceme hrát druhý housle, musíme se taky přidat. Musíme bejt sami jako Japonci, čimž teda nemyslim, že bysme nutně museli mít letadlovou loď (případně se jménem Božena Němcová:-)), ale prostě musíme zbrojit, aby nás okolí bralo vážně. Dokud tohle nedojde běžnému občanovi, bude to bída.
      Skrýt celý příspěvek

      • satai
        14:10 23.09.2020

        Ja jsem pro zbrojeni, ale....

        ...urcite ne z duvodu, aby nas bral nekdo vazne. Nejsme brani vazne, protoze nas proste brat vazne nejde.

        Ja jsem pro zbrojeni, ale....

        ...urcite ne z duvodu, aby nas bral nekdo vazne. Nejsme brani vazne, protoze nas proste brat vazne nejde.

        • Torong
          14:51 23.09.2020

          Jenže velkou částí toho "abychom byli bráni vážně" je právě mít dostatečně silnou armádu.
          A jinak ano, nelze nás brát vážně. S takovým prezidentem, premiérem a europoslanci nás ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Jenže velkou částí toho "abychom byli bráni vážně" je právě mít dostatečně silnou armádu.
          A jinak ano, nelze nás brát vážně. S takovým prezidentem, premiérem a europoslanci nás brát vážně nelze. Jeden leze do prdele Číně a Rusku, aby se odvděčil Kellnerovi za zvolení, druhý leze do prdele voličům a uplácí je rouškovným a zvedáním platu st. zaměstnanců, aby ho nechali krást a ti třetí lezou do prdele všem nadřízeným orgánům EU a přesvědčují je jak jsou Češi loajální a nechají si líbit cokoli si Francie s Německem vymyslí jen aby si zajistili teplé místečko.
          Skrýt celý příspěvek

        • Takeda
          18:09 23.09.2020

          Nic ve zlém, ale nejste moc vlastenec... Přesně tohle uvažování totiž vede k tomu, že nás skutečně vážně brát nebudou.

          Nic ve zlém, ale nejste moc vlastenec... Přesně tohle uvažování totiž vede k tomu, že nás skutečně vážně brát nebudou.

          • Torong
            18:44 23.09.2020

            Tak to mi prozraď jak má uvažovat správný vlastenec. Zatím jsem se dozvěděl, že nemá nazývat věci pravými jmény...

            Tak to mi prozraď jak má uvažovat správný vlastenec. Zatím jsem se dozvěděl, že nemá nazývat věci pravými jmény...

          • satai
            19:12 23.09.2020

            Určitě nejsem vlastenec v dnešním stylu vlastenců z FB.

            Chci, aby věci fungovaly. Ne aby se o nich mluvilo hezky, i když je to třebas odpad.

            Určitě nejsem vlastenec v dnešním stylu vlastenců z FB.

            Chci, aby věci fungovaly. Ne aby se o nich mluvilo hezky, i když je to třebas odpad.

        • flanker.jirka
          11:19 25.09.2020

          bez silné armády a odhodlání případně zbraně použít nás vždy budou brát jen jako postavičk do jazzové kapely. Rozhodně máme rezervy v nejednotném vystupování politiků co se týká ...
          Zobrazit celý příspěvek

          bez silné armády a odhodlání případně zbraně použít nás vždy budou brát jen jako postavičk do jazzové kapely. Rozhodně máme rezervy v nejednotném vystupování politiků co se týká zahraniční politiky, ale máme výhodu v tom, že to může po dalších prezidentských volbách vypadat jinak.
          Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            12:20 25.09.2020

            V tom si vytyčit alespoň základní cíle a mantinely zahraniční politiky prezidentské volby rozhodně nic nezmění. Možná další prezident nebude alespoň čínský vlezdoprdelník, ale ...
            Zobrazit celý příspěvek

            V tom si vytyčit alespoň základní cíle a mantinely zahraniční politiky prezidentské volby rozhodně nic nezmění. Možná další prezident nebude alespoň čínský vlezdoprdelník, ale nedělám si velké naděje.
            Skrýt celý příspěvek

      • liberal shark
        14:54 23.09.2020
        Oblíbený příspěvek

        Přesně tak. Diplomatická síla státu jde ruku v ruce se silou vojenskou a ekonomickou.

        Přesně tak. Diplomatická síla státu jde ruku v ruce se silou vojenskou a ekonomickou.

    • Torong
      15:31 23.09.2020

      "od USA nezávislé politicko - mocenské prostriedky vrátane armády ktorá bude nepochybne stáť na pleciach Nemecka, Francúzska, Talianska a Španielska"
      Jenže každý z těchto států má ...
      Zobrazit celý příspěvek

      "od USA nezávislé politicko - mocenské prostriedky vrátane armády ktorá bude nepochybne stáť na pleciach Nemecka, Francúzska, Talianska a Španielska"
      Jenže každý z těchto států má zcela jiné zájmy, které se i částečně kříží se zájmy jiných. Německo a Francie se sice tváří, že jsou jednotnější než jednotní, otazkou je ale skutečnost. No a pro státy střední a východní Evropy je pak životně důležité, aby USA naopak brzdili Francii a Německo v rozletu a v Evropě se angažovali. Jinak budeme pasivní části nové smlouvy Ribbentrop/Molotov. Poláci a Rumuni to už pochopili.
      Skrýt celý příspěvek

      • Miroslav
        15:59 23.09.2020

        Problém EÚ je samozrejme omnoho zložitejší. Z EÚ nikdy nebude USA. Na to je Európa príliš kultúrne, jazykovo a historicky roztrieštená.

        Avšak ak má mať projekt EÚ aspoň aký taký ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Problém EÚ je samozrejme omnoho zložitejší. Z EÚ nikdy nebude USA. Na to je Európa príliš kultúrne, jazykovo a historicky roztrieštená.

        Avšak ak má mať projekt EÚ aspoň aký taký zmysel, musíme aspoň navonok postupovať jednotne a asertívne.

        Prvým krokom by mala byť jednotná zahraničná politika od ktorej sa potom odvíja aj politika obranná. Buď túto úlohu zvládneme alebo ako Európa národov zanikneme a projekt únie sa opäť vráti do pozície ekonomického spoločenstva uhlia a ocele
        Skrýt celý příspěvek

        • Maximus
          11:04 24.09.2020

          "...projekt únie sa opäť vráti do pozície ekonomického spoločenstva uhlia a ocele".
          Už aby to bylo :-)

          EU není v současné podobě reformovatelná a západ jde pomalu, ale jistě tam, ...
          Zobrazit celý příspěvek

          "...projekt únie sa opäť vráti do pozície ekonomického spoločenstva uhlia a ocele".
          Už aby to bylo :-)

          EU není v současné podobě reformovatelná a západ jde pomalu, ale jistě tam, odkud jsme v roce 1989 s nadějí odešli.

          Jako bývalého "eurooptimistu" mě to velmi mrzí, ale je potřeba si sundat růžové brýle a podívat se na současný stav z hlediska historie a tu použít ji k predikci budoucího vývoje.

          Když vidím vyhazovat lidi ze zaměstnání pro jejich politické názory (nemluvím samozřejmě o nějakých tupých vyznavačích hákového kříže), firmy nedostanou státní zakázky kvůli politickým názorům vedení, začíná cenzura v médiích a to jak těch těch veřejnoprávních (seznamy lidí, kteří nemohou vystupovat, filtrování zpráv,...) tak i těch soukromých (noviny, FB, Twiter,..) tak současná demokracie bude mít toho společného se skutečnou demokracií stejně jako bývalá NDR.

          O "západních hodnotách" jako je demokracie, občanská svoboda, zodpovědnost za své činy, etc. se nesmí jen žvanit, ale tvrdě za nimi stát a neustupovat z těchto hodnot z důvodů ideologických či ekonomických.

          Aby jsme mohli tyto hodnoty chránit, tak je potřeba vybudovat armádu, která bude sama o sobě schopná plnit svoji základní roli teritoriální obrany a současně také plnit naše spojenecké závazky v NATO s důrazem na schopnost spolupráce se zemí V4, USA a dalších, které budou ochotny skutečné západní hodnoty bránit.

          Není to nereálný cíl, stačí jen plnit naše závazky v NATO a dávat pravidelně ony mýtické 2% HDP na obranu.
          Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            15:49 24.09.2020

            O tom jestli nebo kdy budeme dávat 2% na obranu se bude mimo jiné rozhodovat v dalších parlamentních volbách. Strany které to podporují a které ne jsou známé, takže je to na ...
            Zobrazit celý příspěvek

            O tom jestli nebo kdy budeme dávat 2% na obranu se bude mimo jiné rozhodovat v dalších parlamentních volbách. Strany které to podporují a které ne jsou známé, takže je to na rozhodnutí každého z nás.
            Skrýt celý příspěvek