Čtyři aerostaty Barbara pro polskou protivzdušnou obranu

Čtyři aerostaty Barbara pro polskou protivzdušnou obranu
Aerostat Barbara / Ministerstwo Obrony Narodowej (Zvětšit)

Varšava včera zásadním způsobem posílila svou protivzdušnou obranu (PVO) – v rámci programu Barbara pořídila čtyři aerostaty pro nepřetržité radiolokační sledování polského vzdušného prostoru. Aerostaty pokryjí zejména nízké výšky, kudy mohou pronikat ruské střely s plochou dráhou letu.

Budování protiletecké a protiraketové PVO je jednou z hlavních priorit nejen polského ministerstva obrany, ale celého polského státu. Jak dopadají země bez robustní PVO a bez velkého množství střel země-vzduch ve skladech, se můžeme přesvědčit na Ukrajině.

Jedním z hlavních problémů PVO je zakřivení Země, a tedy slabé radarové pokrytí nízkých letových hladin. Příklad: Objekt letící ve výšce 100 metrů lze teoreticky zachytit anténou radaru pracující ve výšce 12 metrů na vzdálenost 55 kilometrů. Výzvou pro radarové pokrytí je také tvar terénu a nejrůznější přírodní a umělé překážky. Je proto finančně, ale také technicky i personálně, nemožné pomocí pozemních radarů pokrýt všechny letové hladiny nad celým územím státu.

Ukázalo se to při rok starém incidentu, kdy ruská střela s plochou dráhou letu Ch-55 prakticky nesledovaná letěla několik desítek minut v polském vzdušném prostoru. V reakci Varšava promptně pořídila ze Švédska dva letouny pro velení a radiolokační sledování vzdušného prostoru AEW&C (Airborne Early Warning and Control) – turbovrtulový typ Saab 340 AEW&C. První letoun dorazil v březnu, druhý bude následovat v nejbližších měsících. Letouny vylepší radiolokační pokrytí polského vzdušného prostoru v nízkých letových hladinách a posílí koordinaci akcí vlastních leteckých a pozemních jednotek. Později se počítá s nákupem pokročilejší platformy AEW&C.

Dalším významným krokem pro radiolokační pokrytí nízkých letových hladin – zejména kvůli sledování střel s plochou dráhou letu, dronů a nízko letících vrtulníků – je aktuální nákup čtyř amerických aerostatů v rámci programu Barbara za 960 milionů USD, tedy téměř 22 miliard Kč. Smlouva byla uzavřená pomocí legislativního a právního rámce zahraničního vojenského prodeje FMS (Foreign Military Sales) s vládou Spojených států. Financování nákupu zajistí půjčka od americké vlády.


Polský Saab 340 AEW&C; větší foto / SAAB

Polsko jako první evropský stát využije pokročilé aerostatové systémy k detekci a sledování nízkoletících cílů. O nákupu aerostatů Varšava uvažuje od roku 2017. Zaslání žádosti o nabídku LoR (Letter of Request) na pořízení aerostatů Barbara oznámila Varšava v květnu minulého roku, v reakci na incident s Ch-55. LoR je prvním krokem v procesu FMS. Zahraniční vlády jej používají k formálnímu zahájení dialogu s americkou vládou.

Americké ministerstvo zahraničí udělilo souhlas s transakcí v únoru letošního roku. Následně prodej posvětil Kongres a rozběhla se jednání o podobně akceptačního dopisu s nabídkou LOA (Letter of Offer and Acceptance) – ten byl právě podepsán včera. Když zahraniční zákazník podepíše LOA, oficiálně přijímá nabídku a podmínky obchodu. Tím se LOA stává právně závaznou smlouvou mezi Spojenými státy a zahraničním zákazníkem.

První aerostat dorazí v roce 2026 a plných operačních schopností dosáhne v prvním čtvrtletí roku 2027. Další tři aerostaty dorazí do konce třetího čtvrtletí ještě v témže roce. Připravenost celého systému se očekává do konce roku 2027.

Každý aerostat bude vybaven radarovým průzkumným systémem – pravděpodobně izraelským přehledovým radarem EL/M-2083 – a systémy detekce vlastní-cizí (IFF). Pozemní segment se bude skládat z řídícího centra, kotvící plošiny, meteorologické stanice a zdrojů elektrické energie. Kromě toho byl v rámci zakázky pořízen logistický balíček zahrnující servis, technickou podporu, náhradní díly a výcvik.


Maximální dosah radaru EL/M-2083​ aerostatu z Kurzyna Wielka; větší foto / Google Maps

Radar EL/M-2083 umožní trvalou (24/7) detekci vzdušných objektů na více než 300 kilometrů. Velké bombardéry nebo nákladní letadla radar odhalí na vzdálenost až 500 kilometrů.

Operační výška aerostatu bude 4000 metrů nad zemí. Kromě sledování střel a dronů mohou také sledovat hladinové objekty v Baltském moři, případně nízkoletící vrtulníky, které by mohly nést diverzní jednotky nebo velký aeromobilní výsadek – jak jsme viděli v prvních dnech války na Ukrajině.

„Dnešní smlouva na nákup moderních aerostatových systémů Barbara posiluje aktuálně provozované radarové systémy. Nové zařízení umožní detekci nízko letících objektů a hladinových cílů. Bezpečnost je naší prioritou,“ uvedl polský minstr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.

Správu a řízení aerostatů dostane na starosti nově vytvořený radiotechnický prapor s velitelstvím ve městě Czerwony Bór, kterému budou podřízeny čtyři stanoviště aerostatů v lokalitách:

  • Kurzyna Wielka, obec Ulanów, Podkarpatské vojvodství;
  • Sędzice, obec Biskupiec, vojvodství Warmińsko-Mazurskie;
  • Karbowskie, obec Ełk,Warmińsko-Mazurské vojvodství;
  • Pobik, obec Ciechanowiec, Podlaské vojvodství.


Poloha aerostatů Barbara; větší foto / mapy.cz

Pochopitelně největší výtka je, že aerostaty lze poměrně snadno zničit během války. Vtip je v tom, že o hrozící válce bude Polsko vědět – na základě zkušeností Ukrajiny a srocování ruských jednotek na hranicích – mnoho měsíců dopředu. Možná je také provokace, kdy se Rusko v rámci demonstrace síly v omezeném incidentu pokusí aerostaty zničit.

V takovém případě Polsko již dopředu může jasně signalizovat Rusku a spojencům, že pokud dojde ke zničení aerostatů, polská armáda provede raketové údery na vybrané cíle v Bělorusku, Královci nebo přímo v Rusku. Rusko musí pochopit, že zničení aerostatů nebude beztrestné a bude bolet. Ostatně stejným způsobem Spojené státy varují své nepřátele před zničením jejich satelitů. K ochraně aerostatů tak nejsou potřebné jen výkonné raketové prostředky PVO a letectvo (možná postačí „jen“ FA-50), ale „paradoxně“ také zbraně dlouhého dosahu.

A takové scénáře musí polští politici během pravidelných válečných her procvičovat a testovat. Protože jednou stránkou mince je mít vojenskou schopnost, druhou politiky, kteří ve vypjatých a extrémně stresových situacích (pane, jsme pod útokem, máte pět minut na to říct, co máme dělat) umí adekvátně zareagovat. Ideálně bez nutnosti volat do Spojených států … tam totiž může být noc a americký prezident zrovna spát. Bez zapojení politiků do vojenských cvičení a válečných her to nejde.

O zavedení průzkumných aerostatů se diskutuje také v České republice. Jdeme ale jinou cestou. Projekt STRATOM (Stratosférický obrazový systém pro pozorování pozemních cílů) hodlá do stratosféry (~20 000 metrů) umístit komunikační a průzkumnou platformu. Jen v letošním roce české ministerstvo obrany na program vyčlení 20,6 milionu Kč. Podle původních plánů měly aerostaty STRATOM vstoupit do služby v příštím roce. Jak ale název napovídá, STRATOM neponese radar – což je kvůli omezeným zdrojům elektrické energie pochopitelné.

Na druhou stranu, pokud se Armáda ČR vydá polskou cestou, tedy nakoupí „radarové aerostaty“, k pokrytí celého území ČR postačí pouze dva aerostaty, navíc s dalekým přesahem za hranice. Odhadované náklady, na základě polského nákupu, budou 500 milionů USD, tedy 11,5 miliardy Kč.

Zdroj: Wojsko-Polskie

Nahlásit chybu v článku


Související články

PREMIUM Aféra ruské střely Ch-55 nad Polskem: Varování z Polska pro ostatní

V Polsku je nyní tématem číslo jedna nález zbytků ruské střely s plochou dráhou letu Ch-55. Střela v ...

Hráz proti ruským střelám: Polsko kupuje švédské awacsy GlobalEye

Polsko se Švédském jedná o nákupu letounů včasné výstrahy, velení a řízení AEW&C (Airborne Early ...

Stráž proti ruským raketám. Polsko kupuje průzkumné aerostaty ASRR

Americká agentura DSCA (Defense Security Cooperation Agency) schválila prodej průzkumných aerostatů ...

PREMIUM Polská armáda kupuje americké balony za skoro miliardu dolarů

Polsko koupí čtyři americké balony včasné výstrahy s podvěšenými radary. Příslušnou dohodu v hodnotě ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • pajo
    16:38 28.05.2024

    OT:
    Polska pobrezna straz kupy dalsie dve lietadla L 410, ktore budu vybavene radarom a IR kamerou:
    https://www.let.cz/en/post?id=...

    OT:
    Polska pobrezna straz kupy dalsie dve lietadla L 410, ktore budu vybavene radarom a IR kamerou:
    https://www.let.cz/en/post?id=...

  • tomas.foldyna
    16:43 24.05.2024

    Ne úplně rozumím zpochybňování významu a použitelnosti aerostatu některými diskutujícími. Aerostat pochopitelně není hlavní prostředek včasné výstrahy pro případ války nicméně v ...Zobrazit celý příspěvek

    Ne úplně rozumím zpochybňování významu a použitelnosti aerostatu některými diskutujícími.
    Aerostat pochopitelně není hlavní prostředek včasné výstrahy pro případ války nicméně v mírovém režimu má většinu výhod.
    Jeho provoz je mnohonásobně levnější než letounů včasné výstrahy, dokáže viset v daném prostoru možná více něž 90 procent dnů kromě extrémního počasí s malými náklady. Nemá na palubě drahou a obrížně nahraditelnou posádku s omezenou výdrží. V poyemní stanici si lidé vystřídají šichtu bez problémů.
    Ani ta zranitelnost není nevýhoda, ale spíše naopak. Aerostat protivník prostě nemůže ignorovat a při téměř jakémkoliv útoku musí nastat v prvé řadě útok na aerostat. Takže plní významnou signální funkci.
    Nehledě na to, že se dají udělat opatření, aby jeho sestřelení na velkou vydálenost nebylo tak jednoduché, jak to vypadá (blíže k němu se už dostanou do dostřelu PVO)Skrýt celý příspěvek

    • Lukas
      21:14 24.05.2024

      Dokładnie. Posterunki z RAT-31DL (Backbone) też są stacjonarne - ...Zobrazit celý příspěvek

      Dokładnie.
      Posterunki z RAT-31DL (Backbone) też są stacjonarne - https://spojar.army.cz/sites/s...

      A jeszcze jest jeden wątek - prócz czasu pokoju (P) i czasu wojny (W) - jest jeszcze okres kryzysu (K)
      W sumie to PL od 2021 funkcjonuje w permanentnym czasie K - kryzys na granicy białoruskiej, wojna na UA - to wszystko sprawia, że wojsko nie funkcjonuje na "stopie pokojowej".

      Gdyby Barbara istniała od lat - to "niesławny" Ch-55 nie przeleciałby przez pół Polski.
      W przyszłości takie (i nie tylko) takie kryzysowe sytuacje będzie mógł "załatwić" dyżurny FA-50 przy wsparciu "dyżurnych" z aerostatowego batalionu radiotechniczego.Skrýt celý příspěvek

    • flanker.jirka
      06:40 25.05.2024

      A právě z důvodů, které uvádíte jsou aerostaty vybavené radary hojně rozšířeny po celém světě. Aerostat je statický systém a bude cílem první útočné kampaně, tak jako všechny ...Zobrazit celý příspěvek

      A právě z důvodů, které uvádíte jsou aerostaty vybavené radary hojně rozšířeny po celém světě. Aerostat je statický systém a bude cílem první útočné kampaně, tak jako všechny ostatní pevné cíle průzkumu, velení a řízení. A nemusíte se zaměřovat na samotnou vzducholoď stačí zásah základny dole pod ní.
      Letadla AEW aerostat nenahradí, AEW potřebujete pro jejich flexibilitu a schopnost pohybu spolu s letectvem.Skrýt celý příspěvek

      • Jan Grohmann
        11:51 25.05.2024

        Aerostat není nic jiného, než statický přehledový radar dlouhého dosahu umístěný na velmi vysokém "stožáru". Vaše argumentace nemá hlavu ani patu, protože ze stejné logiky nemá ...Zobrazit celý příspěvek

        Aerostat není nic jiného, než statický přehledový radar dlouhého dosahu umístěný na velmi vysokém "stožáru". Vaše argumentace nemá hlavu ani patu, protože ze stejné logiky nemá smysl stavět přehledové radary, jako jsou například u Slavkova nebo Nepolis. Tyhle radar protivník taky lehce zničí. Aerostaty mají prostý úkol: Komplikovat nepříteli výpočty, podle kterých zvažuje, zda se vyplatí použití vojenských nástrojů k dosažení politických cílů.
        Pravda, relevantní je pochybovat, zda za miliardu dolarů není lepší koupit něco jiného, co bude nepříteli více komplikovat výpočty.Skrýt celý příspěvek

        • flanker.jirka
          13:12 26.05.2024

          1. ČR má stále (a myslím si, že správně) nastavenou doktrínu obrany zájmů státu převážně mimo své vlastní území. Tomu byly a jsou dlouhodobě podřizovány investice. Po vstupu do ...Zobrazit celý příspěvek

          1. ČR má stále (a myslím si, že správně) nastavenou doktrínu obrany zájmů státu převážně mimo své vlastní území. Tomu byly a jsou dlouhodobě podřizovány investice. Po vstupu do NATO bylo PVOS zrušeno, zbytek mobilní PVO zdecimován, počty systémů 2K12 KUB skončili na čtvrtině původního stavu, OSA AKM vyřazena a nahrazena manpady, to samé potkalo i S 10M. Poslední kanony PLDVK 59 zrušeny v roce 2003. Tedy, na zemi nezůstalo prakticky nic.
          2. Pořízení dvojice statických radarů pro AČR bylo možné pouze díky financování NATO, radary jsou určeny pro NATINAMDS. NATO má síť statických radarů po celé Evropě, tyto konkrétně, byly pro nové členské státy, Česko (2 ks), Polsko (3 ks) a Maďarsko (3 ks). Projekt začal krátce po vstupu ČR do NATO, tehdy si s mobiitou žádní experti a analytici hlavu nelámali. (cca rok 2003)
          3. AČR si byla celou dobu vědoma slabin statických radarů (na rozdíl od expertů a analytiků, kteří měli plné řeči bojem s teroristy) proto zůstaly ve výzbroji mobilní radary ST 68 a převozitelné radary P 37, PRV 17, RL 4 AS. Nyní jsou zastaralé radary nahrazované osmi multifunkčními radary ELM 2084 MMR.
          4. Vyberete si 2 aerostaty (jak píšete, zranitelné radary) nebo 26 mobilních radarů na zemi? Podívejte na rozdíl v cenách pořízení a provozu aerostatů a pozemních radarů. Za 11,5 mld Kč pro 2 aerostaty můžete mít 26 mobilních radarů (jako příměr ceny použito 3,5 mld Kč za 8 kusů multifunkčních ELM 2084), které Vám zajistí nejen základní informaci o vzdušném provozu, ale mohou sloužit i pro PVO a C-RAM, při zachování agility manévrem s jednotkami nebo k zájmovým prostorům, objektům.
          4. Aerostat Vám vidí teoreticky dál, než radar na zemi, ale na vše musí koukat proti pozadí Země to vyžaduje nutnost náročnějšího dopplerovského zpracování a filtrace dat, zejména u pomalejších cílů. To vám zkrátí dosah, (něco jako zkrácení dosahů u radarů stíhaček v look down sledování).Skrýt celý příspěvek

          • Lukas
            17:25 26.05.2024

            Polska ma radiolokacyjne posterunki stacjonarne i mobilne... Polska sukcesywnie wymienia sprzęt w batalionach radiotechnicznych. A mimo to nasi specjaliści od lat rozważali temat ...Zobrazit celý příspěvek

            Polska ma radiolokacyjne posterunki stacjonarne i mobilne...
            Polska sukcesywnie wymienia sprzęt w batalionach radiotechnicznych.
            A mimo to nasi specjaliści od lat rozważali temat aerostatów... (Nie, temat był rozważany od 7-8 lat - a sprawa Ch55 po prostu nadała właściwego "tempa" decyzją)

            Poczytaj tekst w którym jest o polskich wojskach radiotechnicznych - tam śa opisane pojęcia "Basic Volumetric Coverage" oraz "Enhanced Volumetric Coverage".
            Zasięg to jedno,
            pułap to drugie,
            rozdzielczość / dokładność obserwacji to trzecie,
            a ciągłość śledzenia obiektów to jeszcze inny tematSkrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            21:52 26.05.2024

            Lukas Kde se dá dočíst o polských radiotechnických prostředcích? Musíte integrovat nejen radary radiotechnického vojska, ale také radary určené pro Narew, Pilica a Wisla, tak ...Zobrazit celý příspěvek

            Lukas
            Kde se dá dočíst o polských radiotechnických prostředcích?
            Musíte integrovat nejen radary radiotechnického vojska, ale také radary určené pro Narew, Pilica a Wisla, tak dosáhnete dobrého krytí a ještě budete mít k dispozici i prostředky pro ničení. Oproti ČR máte rovinatý terén, hustší síť radarů umožní vám sledovat nízkoletící cíle dobře a hustší síť pozemních radarů lépe vykryje prostor proti malorozměrným cílům. Zkuste se podívat na to jaké jsou dosahy na cíle s odraznou plochou 0,1 m a menší, na to potřebujete více radiolokátorů, stačí i kratší dosahy. Společná integrace s PVO umožní efektivně zasahovat rychleji proti více cílům. PVO systémy mají reakční doby do 10 sekund, na to, aby jste dosáhl něco podobného se stíhači by jich muselo být 24/7 ve vzduchu větší množství.Skrýt celý příspěvek

          • rtep
            22:19 26.05.2024

            v hodně vecech máte pravdu ale dám sem dva body bod 1 - pro provoz 4 areostatů je potřeba cca 40 - 60 vojáků, s týlovým zabezpečením se bavíme o 100 lidech, pro 26 hypotetických ...Zobrazit celý příspěvek

            v hodně vecech máte pravdu ale dám sem dva body
            bod 1 - pro provoz 4 areostatů je potřeba cca 40 - 60 vojáků, s týlovým zabezpečením se bavíme o 100 lidech, pro 26 hypotetických pozemních radarů za stejnou cenu potřebujete cca 300 vojáků s týlovým zabezpečením jsme na 800 - 1000 lidech... naklady asi si počítá každý, areostaty mají fungovat jako výstraha, a oproti pozemním radarům u nich díky svému umístnění je větší šance že se nebude opakovat že střela si létá v prostoru Polska a nikdo o ní neví protože je pod radarovým horizontem, ano je zde složitější algoritmus ale ...
            bod 2 - proč se ve středověku stavěli hrady - aby pár mužů dokázalo ubránit hrad a zpomalit utočníky - běžná osádka hradu byla kolem 20 - 60 mužů, na dobití hradu bylo třeba cca 500 - 1000 utočníků, naklad na postavení hradu byl na rovni koupě několikanásobně vice jak 4 areostatu, přesto se investovalo do stavby hradu a pár zbrojných než do zajištění a živení velké armádySkrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            10:30 27.05.2024

            rtep Příměr pro náhradu 2 aerostatů vycházel pouze z ceny, reálně stačí na náhradu 2 aerostatů 8 pozemních radarů (pro náhradu jednoho čtveřice radarů), nikoliv všech 26, které by ...Zobrazit celý příspěvek

            rtep
            Příměr pro náhradu 2 aerostatů vycházel pouze z ceny, reálně stačí na náhradu 2 aerostatů 8 pozemních radarů (pro náhradu jednoho čtveřice radarů), nikoliv všech 26, které by šly za tu cenu pořídit. (záleží na členitosti terénu) To už odhady na provoz mění.
            Být aerostaty opravdu "výhrou" tak jsou dávno provozovány po celém světě.Skrýt celý příspěvek

        • SYN_
          21:30 26.05.2024

          Přesně tak, všechno je otázka ceny. Radar na aerostatu je perfektní pro období míru či "studené války", má dobré předpoklady být provozovaný 24/7 (bez extrémních nákladů), jistěže ...Zobrazit celý příspěvek

          Přesně tak, všechno je otázka ceny. Radar na aerostatu je perfektní pro období míru či "studené války", má dobré předpoklady být provozovaný 24/7 (bez extrémních nákladů), jistěže na něj protivník může zaútočit ale musí to udělat otevřeně, útok bude zpozorován a zaznamenán. Kromě toho existují možnosti obrany, jistě žádná není 100%ní ale to platí i pro ostatní důležité cíle, zdaleka ne všechny se můžou pohybovat/ukrýt, takže pokud prohlásíme že všechny statické a známé cíle jsou "předem ztracené" tak to s náma stejně vypadá zle... Pokud nebudeme disponovat takovým systémem, můžeme ho nahradit AWACSem (též hodně drahé), nebo aspoň částečně radarem na MALE dronu, případně snad pozemním radarem na co nejvyšším stožáru (pokud vím, 2084 v tomto směru moc vybaven není).Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            21:40 26.05.2024

            Mimochodem, když budeme mít aspoň malé množství radarů na aerostatu, není pak možné "vystavit" nezanedbatelné množství mnohem levnějších maket/falešných cílů (možná i vybavit ...Zobrazit celý příspěvek

            Mimochodem, když budeme mít aspoň malé množství radarů na aerostatu, není pak možné "vystavit" nezanedbatelné množství mnohem levnějších maket/falešných cílů (možná i vybavit zjednodušenou formou radarového "vysílače") tak abysme aspoň protivníka donutili spotřebovat podstatné množství prostředků (raket?) tak aby je zkoušel vyřadit všechny (nevědouce který je "pravý")? Toto nemůže fungovat pokud bude známo že nemáme žádný "pravý"...Skrýt celý příspěvek

          • flanker.jirka
            22:04 26.05.2024

            S čím náklady na aerostat porovnáváte? Oproti pozemním radarům je to drahé. 24/7 jej podržíte nahoře jen za dobrého počasí.

            S čím náklady na aerostat porovnáváte? Oproti pozemním radarům je to drahé. 24/7 jej podržíte nahoře jen za dobrého počasí.

    • Renoir
      08:06 27.05.2024

      Protože velká část diskutujících zde jsou mudrlantská jelita bez jakékoliv erudice a hlubokých znalostí problematiky s pouhou hrstkou svých naivních domněnek, pro které platí ...Zobrazit celý příspěvek

      Protože velká část diskutujících zde jsou mudrlantská jelita bez jakékoliv erudice a hlubokých znalostí problematiky s pouhou hrstkou svých naivních domněnek, pro které platí "Mluviti stříbro, mlčeti zlato." dvojnásob! Drtivá většina vojenských informacích, o kterých se tady diskutuje je přísně tajná a předmětem vojenské špionáže, ale někteří místní brouci pytlici mají hned o všem jasno. Radím proto nýmandům z FSB a Čung-chua žen-min kung-che-kuo kuo-ťia an-čchüan pu(což je název toho nesmyslu v Číně) aby zašli sem na diskuzní forum a někteří místní borci jim to rádi vše vysvětlí. A zadarmo!Skrýt celý příspěvek

    • Schräge Musik
      14:36 02.06.2024

      Optimální řešení je kombinace pozemních radarů plus aerostatů a k tomu i letecká platforma. Polsko to buduje dobře.

      Optimální řešení je kombinace pozemních radarů plus aerostatů a k tomu i letecká platforma. Polsko to buduje dobře.

  • Jan Grohmann
    18:03 23.05.2024

    Bylo to tady? Slovensko chce koupit 104 tanků Leopard 2.
    https://defence-industry.eu/sl...
    Jsou k tomu nějaké informace?

    Bylo to tady? Slovensko chce koupit 104 tanků Leopard 2.
    https://defence-industry.eu/sl...
    Jsou k tomu nějaké informace?

    • Scotty
      18:50 23.05.2024

      Jo bylo. Ovšem ten Leopard je zatím jen předpoklad. Nicméně to že předpokládají dodání po roce 2030 tomu nasvědčuje. Mluví o 104 MBT, což je nejspíš jen špatné pochopení. Téměř ...Zobrazit celý příspěvek

      Jo bylo. Ovšem ten Leopard je zatím jen předpoklad. Nicméně to že předpokládají dodání po roce 2030 tomu nasvědčuje.
      Mluví o 104 MBT, což je nejspíš jen špatné pochopení. Téměř jistě půjde o 88 MBT a zbytek budou podpůrné tanky.Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        20:07 23.05.2024

        Zrovna v případě němců a slováků bych bral za "nepochopení" číslovku 88.

        Zrovna v případě němců a slováků bych bral za "nepochopení" číslovku 88.

    • Pirat49
      07:26 24.05.2024

      Vždy sa zminovalo len cca 54ksMBT.
      Bolo by fajn vedieť odkiaľ sa vzalo toto číslo.... osobne tomu príliš neverím.

      Vždy sa zminovalo len cca 54ksMBT.
      Bolo by fajn vedieť odkiaľ sa vzalo toto číslo.... osobne tomu príliš neverím.

      • Scotty
        09:42 24.05.2024

        At the Future Armoured Vehicles Central & Eastern Europe conference, Capt. Murcek said that in the coming years, the structure of the Slovak land forces will be reorganized. The ...Zobrazit celý příspěvek

        At the Future Armoured Vehicles Central & Eastern Europe conference, Capt. Murcek said that in the coming years, the structure of the Slovak land forces will be reorganized. The Slovak Ministry of Defence plans to form two new tank battalions, each equipped with 52 newly procured main battle tanks.Skrýt celý příspěvek

    • Sakul
      12:24 24.05.2024

      Je možné, že v počte 104 je aj niečo ako ...Zobrazit celý příspěvek

      Je možné, že v počte 104 je aj niečo ako CV90120

      https://www.startitup.sk/proje... Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    18:00 23.05.2024

    Dva aerostaty ČR nic nevyřeší, nejde o all weather řešení, jde o velmi nákladný systém a při ceně 11,5 mld Kč je to cena jako za 26 mobilních radarů, to je velký nepoměr. (osm ...Zobrazit celý příspěvek

    Dva aerostaty ČR nic nevyřeší, nejde o all weather řešení, jde o velmi nákladný systém a při ceně 11,5 mld Kč je to cena jako za 26 mobilních radarů, to je velký nepoměr. (osm radarů koupila AČR za 3,5 mld)Skrýt celý příspěvek

  • Liska
    13:49 23.05.2024

    Musím se přiznat, že si neumím představit trvale vypuštěnou upoutanou vzducholoď ve výšce 4000m. Přijde mě to strašně málo, protože zásadní bouřková oblačnost prostě sahá mnohem ...Zobrazit celý příspěvek

    Musím se přiznat, že si neumím představit trvale vypuštěnou upoutanou vzducholoď ve výšce 4000m. Přijde mě to strašně málo, protože zásadní bouřková oblačnost prostě sahá mnohem výš. A na odolnost vzducholodi v bouřkovém mraky bych tedy nevsadil. Jsou v něm velmi silné vertikální proudy a všechno ostatní, čemu letadlo snad uhne.

    Existuje dostatek provozních zkušeností v podobném nasazení?Skrýt celý příspěvek

    • Jan Grohmann
      14:01 23.05.2024

      Pokud budou silné bouřky, předpokládám, že bude možné je umístit výš, nebo prostě stáhnout na pár hodin dolů. A pak hluché místo vykrýt awacsem nebo mobilními pozemním radary. ...Zobrazit celý příspěvek

      Pokud budou silné bouřky, předpokládám, že bude možné je umístit výš, nebo prostě stáhnout na pár hodin dolů. A pak hluché místo vykrýt awacsem nebo mobilními pozemním radary. Někde psali, ze budou umístěny ve 4500 metrech, což předpokládám nehraje roli.Skrýt celý příspěvek

      • flanker.jirka
        17:37 23.05.2024

        To musí dolů, jinak to poletí po větru pryč. A mohlo by to padnout do nepravých rukou.

        To musí dolů, jinak to poletí po větru pryč. A mohlo by to padnout do nepravých rukou.

    • Badysak
      16:50 23.05.2024

      Vzducholoď není balón má nosný rám, v kterém jsou vaky na plyn.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/...

      Vzducholoď není balón má nosný rám, v kterém jsou vaky na plyn.
      https://cs.wikipedia.org/wiki/...

      • SYN_
        21:59 24.05.2024

        Existují i "soft" vzducholodě...
        https://cs.wikipedia.org/wiki/...

        Existují i "soft" vzducholodě...
        https://cs.wikipedia.org/wiki/...

        • Badysak
          23:40 24.05.2024

          Jenomže je tam přetlak né atmosferický tlak jako v balonu takže se nezdeformuje při běžné bouřce.

          Jenomže je tam přetlak né atmosferický tlak jako v balonu takže se nezdeformuje při běžné bouřce.

    • flanker.jirka
      17:43 23.05.2024

      4000 m výšky bohatě stačí a stačilo by i níže. Polsko je rovinaté. Radar s anténou 5 m nad zemí Vám uvidí cíl v 50 m nad terénem cca na 38 km. Radar v 4000 m uvidí takové cíle na ...Zobrazit celý příspěvek

      4000 m výšky bohatě stačí a stačilo by i níže. Polsko je rovinaté. Radar s anténou 5 m nad zemí Vám uvidí cíl v 50 m nad terénem cca na 38 km. Radar v 4000 m uvidí takové cíle na vzdálenost až 290 km.
      https://www.radartutorial.eu/1...
      Větším problémem než bouřky může být to, že je systém statický, snadno zaměřitelný a zranitelný.Skrýt celý příspěvek

      • Matus1993
        13:34 25.05.2024

        A nakolko prekazaju veci ako napr panelak? Stromy? Plus take mensie kopce ake mate v cechach(duny, neviem to pomenovat :D )

        A nakolko prekazaju veci ako napr panelak? Stromy? Plus take mensie kopce ake mate v cechach(duny, neviem to pomenovat :D )

        • Hevonen
          21:50 25.05.2024

          U nás na Liptove to voláme podhorie... Správne umiestnený radar ci prijmac Very na takomto podhorí, ktoré je zároveň najvyšším vrchom polsko-ceskej hranice, uvidí tiež dostatočne ...Zobrazit celý příspěvek

          U nás na Liptove to voláme podhorie...

          Správne umiestnený radar ci prijmac Very na takomto podhorí, ktoré je zároveň najvyšším vrchom polsko-ceskej hranice, uvidí tiež dostatočne ďaleko do rovinateho Polska.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...